NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/0000(INI) o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (2012/0000(INI))

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Hospodářský a měnový výbor /0000(INI) NÁVRH ZPRÁVY o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (2012/0000(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodajka: Mojca Kleva Kekuš PR\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...8 PE v /11 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (2012/0000(INI)) Evropský parlament, s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 o akčním plánu pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (COM(2012)0722), s ohledem na doporučení Komise ze dne 6. prosince 2012 o agresivním daňovém plánování (C(2012)8806), s ohledem na doporučení Komise ze dne 6. prosince 2012 týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní (C(2012)8805), s ohledem na doporučení Komise ze dne 27. června 2012 o konkrétních způsobech, jak posílit boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, a to rovněž ve vztahu ke třetím zemím (COM(2012)0351), s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 o roční analýze růstu na rok 2013 (COM(2012)0750), s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2012 o výzvě k nalezení konkrétních způsobů, jak bojovat proti daňovým podvodům a daňovým únikům (2012/2599(RSP)), s ohledem na zprávu Richarda Murphyho, FCA, ze dne 10. února 2012, nazvanou Vyrovnání evropského daňového deficitu ( Closing the European Tax Gap ), s ohledem na usnesení Rady ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování při zdaňování společností, s ohledem na zprávu OECD nazvanou Eroze daňové základny a přesouvání zisků (2013), s ohledem na článek 48 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7 0000/2013), A. vzhledem k tomu, že v EU se v důsledku daňových podvodů a obcházení daňových povinností každoročně ztratí skandální suma, jejíž výše se odhaduje na 1 bilion EUR; B. vzhledem k tomu, že tyto ztráty v oblasti daní zvyšují deficit a míru zadlužení členských států a snižují tak objem finančních prostředků, které jsou k dispozici na podporu veřejných investic, růstu a zaměstnanosti; PR\ doc 3/11 PE v01-00

4 C. vzhledem k tomu, že daňové podvody a daňové úniky představují nezákonnou činnost spočívající v neplnění daňových povinností, zatímco obcházení daňových povinností představuje sice legální, avšak nepatřičný způsob využívání daňového systému za účelem snížení vlastních daňových povinností či zbavení se nutnosti jejich plnění; D. vzhledem k tomu, že přetrvávající narušování rovnováhy, k němuž dochází v důsledku netransparentních a škodlivě působících daňových mechanismů ze strany některých jurisdikcí, které fungují jako daňové ráje, může vést k vytváření umělých toků a může mít negativní dopady v rámci vnitřního trhu EU; E. vzhledem k tomu, že jednostranná opatření na úrovni členských států se ukázala jako neúčinná, a je tudíž nutné, aby se začal uplatňovat koordinovaný přístup zaměřený na více různých cílů, a to jak na vnitrostátní, celoevropské a mezinárodní úrovni; 1. vítá akční plán Komise a její doporučení, v nichž členské státy vyzývá, aby začaly podnikat bezodkladná a koordinovaná opatření proti daňovým rájům a agresivnímu daňovému plánování; 2. naléhavě vyzývá členské státy, aby i nadále zachovávaly svůj závazek, přijaly akční plán Komise, v plném rozsahu provedly obě doporučení a dokončily postupy potřebné k přijetí všech zbývajících legislativních návrhů týkajících se problému daňových podvodů, obcházení daňových povinností a daňových rájů; 3. vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvoření platformy pro řádnou daňovou správu ; Role EU na mezinárodním poli 4. zdůrazňuje, že EU by měla iniciovat diskuse a pomáhat zemím mimo EU při přijímání evropských zásad transparentnosti, výměně informací a rušení škodlivě působících daňových opatření; 5. za nejdůležitější považuje to, aby se zeměmi mimo EU jednala Komise jménem Unie jako celku a neponechávala na jednotlivých členských státech iniciativu vedoucí k uzavírání dvoustranných dohod; 6. navrhuje, aby pro členské státy, které potřebují finanční pomoc, byly stanoveny požadavky vztahující se na bezpodmínečnou spolupráci s EU v otázkách, které se týkají praní špinavých peněz, daňových podvodů a obcházení daňových povinností; 7. vyzývá Komisi, aby dbala o to, že vnitrostátním, regionálním a místním orgánům, jakož i zemím a společnostem mimo EU, které porušují daňové normy EU, nebude poskytována státní podpora ani žádný typ financování ze strany EU; Hlavní cíl řešení problému daňového deficitu 8. vyzývá členské státy, aby se zavázaly ke splnění ambiciózního, ale realistického cíle, že do roku 2020 sníží daňový deficit na polovinu, což by vedlo k postupnému vytváření nových příjmů z daní bez nutnosti zvyšování jejich sazeb; 9. vyzývá Komisi, aby bezodkladně vypracovala komplexní strategii, která bude založena na PE v /11 PR\ doc

5 konkrétních legislativních opatřeních vedoucích k vyrovnání daňového deficitu; 10. zdůrazňuje, že pevný závazek ke zmenšení daňového deficitu by přispěl k nezbytné stabilizaci finančních trhů, napomohl by finanční konsolidaci a zároveň by zmírnil důsledky úsporných opatření, zvýšil objem veřejných investičních zdrojů, zlepšil účinnost a spravedlivost vnitrostátních daňových systémů a zvýšil celkovou úroveň plnění daňových povinností; 11. vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivnějším způsobem využívaly evropského semestru a začlenily za tím účelem evropskou strategii proti daňovému deficitu do svých národních ročních programů stability a růstu a do svých národních programů reforem. Navrhuje následující opatření, která by měla stát v popředí evropské strategie proti daňovému deficitu: Daňové podvody a daňové úniky 12. naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily odpovídající prostředky pro účely financování vnitrostátních systémů daňové správy a pracovníků provádějících daňové audity; 13. vyzývá členské státy, aby se dohodly na povinném společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a přistoupily k jeho zavádění; 14. vyzývá členské státy, aby zrušily bankovních licence finančních institucí, které se aktivně podílejí na daňových podvodech tím, že svým klientům nabízejí produkty či služby, které jim umožňují provádět daňové úniky nebo nespolupracovat s daňovými orgány; 15. vybízí Komisi, aby představila návrhy harmonizovaného způsobu potírání daňových podvodů v rámci trestního práva, zvláště co se týče přeshraničního a vzájemného vyšetřování; je přesvědčen, že revize třetí směrnice o praní špinavých peněz by měla obsahovat výslovnou zmínku o daňových trestných činech jako predikativních trestných činech v oblasti praní špinavých peněz; 16. vyzývá členské státy, aby ze svého vnitrostátního práva odstranily veškeré překážky, které brání spolupráci a výměně daňových informací s orgány EU, zároveň však aby zajistily účinnou ochranu osobních údajů daňových poplatníků; 17. vybízí členské státy k vyhledávání podezřelých údajů o daňových únicích z dalších registrů vedených státní správou, jako jsou databáze motorových vozidel, pozemků, jachet a dalších hmotných statků; 18. zdůrazňuje, že pro úspěšnější boj proti podvodům spojeným s DPH je důležité provádění nových strategií a lepší využívání stávajících struktur EU; Obcházení daňových povinností a agresivní daňové plánování 19. zdůrazňuje, že je nezbytné nově upravit a rozšířit oblast působnosti směrnice o zdanění příjmů z úspor, tak aby došlo ke zrušení bankovního tajemství; je toho názoru, že bylo skutečně na čase, že Lucembursko a Rakousko přestaly odmítat uzavření účinně fungující PR\ doc 5/11 PE v01-00

6 dohody se Švýcarskem; 20. vítá pokrok, k němuž došlo v rámci podávání zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí na základě směrnice o účetnictví a směrnice o transparentnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby pro zahraniční společnosti ve všech odvětvích stanovila povinnost podávání zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí, jejíž součástí by bylo uvádění informací o obchodní činnosti skupiny jako celku, tak aby bylo možné sledovat dodržování pravidel řádné tvorby převodních cen; 21. vyzývá Komisi, aby přijala okamžité kroky za účelem posílení transparentnosti a regulace rejstříků firem a rejstříků trustů a nadací; 22. vyzývá členské státy, aby se zasadily o účinnější uplatňování kodexu chování při zdaňování společností tím, že na úrovni Rady poukáží na problematické oblasti, ve kterých je naléhavě nezbytné přijmout politická rozhodnutí; vyzývá Komisi, aby aktivně zasahovala v případech, kdy se skupina pro kodex chování nemůže dohodnout na postupech, které by umožnily odstranit nesrovnalosti ve vnitrostátních daňových systémech; 23. vyzývá Komisi, aby připravila a propagovala kodex chování pro auditory a poradce; 24. konstatuje, klíčovou podmínkou úspěšné výměny informací mezi vnitrostátními daňovými správami je možnost spolehlivého určení totožnosti daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby urychlila práci na tvorbě evropského daňového identifikačního čísla (TIN); 25. žádá, aby byl proveden přezkum směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice o úrocích a licenčních poplatcích; 26. naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu potírání různých způsobů agresivního daňového plánování co nejdříve provedly Komisí předložený návrh na zavedení obecného pravidla proti zneužívání a aby do svých úmluv o zamezení dvojího zdanění doplnily doložku o dvojím nezdanění; Daňové ráje 27. vyzývá k tomu, aby EU zaujala vůči daňovým rájům společný postoj; 28. vyzývá Komisi, aby přijala jednoznačnou definici a společný soubor kritérií, na jejichž základě bude možné daňové ráje identifikovat, a rovněž vhodná opatření vůči takto identifikovaným jurisdikcím; 29. navrhuje, aby daňový ráj byl definován jako jurisdikce, kde nebyly účinným způsobem provedeny mezinárodní normy stanovené celosvětovým fórem v oblasti transparentnosti a výměny informací nebo v níž platí daňová opatření, která porušují zásady a kritéria kodexu chování; 30. naléhavě vyzývá Komisi, aby sestavila a vytvořila evropskou černou listinu daňových rájů; vyzývá členské státy, aby pozastavily nebo ukončily platnost stávajících úmluv o dvojím zdanění, které uzavřely s jurisdikcemi uvedenými na této černé listině, a iniciovaly PE v /11 PR\ doc

7 uzavření úmluv o dvojím zdanění s jurisdikcemi, které přestaly fungovat jako daňové ráje; 31. vyzývá členské státy, aby nabízely spolupráci a pomoc rozvojovým třetím zemím, které nefungují jako daňové ráje, a účinně jim pomáhaly v boji proti daňovým podvodům a obcházení daňových povinností; 32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. PR\ doc 7/11 PE v01-00

8 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Skandální výše evropského daňového deficitu Podle odhadů se v EU v důsledku daňových podvodů a obcházení daňových povinností každoročně ztratí 1 bilion EUR z veřejných prostředků. Tento alarmující rozsah daňového deficitu odpovídá zhruba EUR na každého evropského občana za rok. Průměrná výše daňových ztrát je dnes v Evropě vyšší než celková suma peněz, které členské státy vydávají na zdravotní péči, a odpovídá více než čtyřnásobnému objemu prostředků vydávaných v EU na vzdělávání. Současný daňový deficit v Evropě nepředstavuje pouze velmi znepokojivé ztráty veřejných příjmů, ale ohrožuje i evropský sociální model, založený na poskytování kvalitních a všem dostupných veřejných služeb. Je také hrozbou pro řádné fungování jednotného trhu a vážnou trhlinou poškozující účinnost a spravedlivost daňových systémů v EU. Daňové ztráty vedou k dalšímu zvyšování schodku veřejných financí a míry zadlužení členských států, a to právě v rozhodující době, kdy je veden boj proti krizi. V důsledku daňových podvodů a obcházení daňových povinností se ztrácejí prostředky, které by byly potřebné jako podpora veřejných investic, růstu a zaměstnanosti. K tomu všemu přitom dochází v době největší hospodářské, finanční a sociální krize, jaká během posledních desetiletí nastala, v době, kdy jsou automatické stabilizátory sociálního státu víc než kdy jindy důležité pro zajištění růstu a sociální soudržnosti. Připomeňme rovněž, že účinné a progresivní zdanění zůstává i nadále zásadním předpokladem toho, aby veřejné orgány mohly zastávat svou úlohu spočívající v plnění jejich povinností a uspokojování potřeb a očekávání občanů. Značná část nezdaněné likvidity se stává zdrojem pro finanční obchodní aktivity místo toho, aby mohla být využita pro veřejnou spotřebu a investice. Vlivem nedostatečné koordinace daňových politik v EU kromě toho také občanům a podnikům vyvíjejícím v rámci EU přeshraniční činnost vznikají značné náklady a administrativní zátěž, což může vést k nezdaňování nebo k daňovým podvodům a obcházení daňových povinností. Stále vyšší počet evropských podniků i jednotlivých osob se nachází v konkurenčně nevýhodném postavení vůči těm, kdo se umí vyhýbat tomu, aby zaplatili svůj spravedlivý podíl. Rozsah daňových podvodů a obcházení daňových povinností pak ve svém důsledku podrývá důvěru občanů ve spravedlivost a legitimitu vybírání daní a ve fiskální systém jako celek. V zemích zapojených do programů pomoci došlo během posledních let, kdy zintenzívnily výběr daní a v souladu s návrhy trojky zrušily zvýhodnění, k přesunu mnoha velkých podniků, které tyto země opustily s cílem využít výhod nabízených jinými zeměmi. V případě Řecka Komise spočítala, že od začátku roku 2012 odtud do švýcarských bank uniklo celých 60 miliard EUR. Daňové podvody a obcházení daňových povinností tak představují vážný problém, který má celou řadu aspektů a který vyžaduje koordinovaný přístup na úrovni jednotlivých členských států a EU i na mezinárodní úrovni. Vzhledem k tomu, že pravomocemi týkajícími se fiskálních systémů disponují členské státy, mají opatření na vnitrostátní úrovni velký význam. V dnešním globalizovaném hospodářství, kdy mají daňové podvody a obcházení daňových povinností přeshraniční rozměr a kdy se členské státy zároveň snaží o zachování vlastní PE v /11 PR\ doc

9 konkurenceschopnosti, je jednoduše nemožné, aby pouhá jednostranná vnitrostátní opatření přinesla kýžený účinek. Veškerá pozornost by se proto měla zaměřit na vytvoření soudržné, konkrétní a společné evropské daňové strategie, kterou přijmou a budou uskutečňovat všechny členské státy. Hlavní cíl: snížení daňového deficitu do roku 2020 na polovinu Komisí vypracovaný akční plán, který má Evropské unii umožnit účinněji reagovat na problém daňových úniků a obcházení daňových povinností, jakož i doporučení, jejichž cílem je podnítit členské státy k okamžitému a koordinovanému postupu proti daňovým rájům a agresivnímu daňovému plánování, jsou kroky, které vedou správným směrem. Mají-li se však členské státy zavázat k plnění ambiciózního a realistického cíle snížit daňový deficit do roku 2020 na polovinu, což by jim umožnilo postupné vytváření nových příjmů z daní bez nutnosti zvyšování jejich sazeb, a to ve výši 700 miliard EUR ročně, musí Komise podniknout další kroky a vypracovat komplexní strategii pro vyrovnání evropského daňového deficitu, která se bude zakládat na konkrétních legislativních opatřeních. Zejména pevný závazek ke snižování daňového deficitu by přispěl k nezbytné stabilizaci finančních trhů, protože by významnou měrou snížil likviditu pro finanční obchodování, které nemá vazbu na reálnou ekonomickou činnost. Vedlo by také ke zvýšení veřejných příjmů využitelných na opatření za účelem fiskální konsolidace a zmírnilo by dopad úsporných opatření. Byla by zaručena dostupnost nezbytných zdrojů pro zvýšení objemu veřejných investic zaměřených na posilování mezinárodní konkurenceschopnosti EU a jejího růstového potenciálu. Dále by se také v EU zlepšila účinnost a spravedlivost vnitrostátních daňových systémů a spolu s tím i celková úroveň plnění daňových povinností. Členské státy musí i nadále zachovávat svůj závazek a uznat důležitost přijetí účinných opatření k boji proti daňovým únikům a podvodům, a to i v dobách rozpočtových omezení a hospodářské krize, jak uvádějí závěry Rady ve složení pro hospodářské a měnové záležitosti ze dne 13. listopadu Prvním krokem by mělo být zahájení vážných jednání a dojednání všech otevřených legislativních návrhů týkajících se problematiky daňových podvodů, obcházení daňových povinností a daňových rájů. Je nezbytné, aby doporučení Komise i její akční plán byly přijaty. Návrhy týkající se dosažení hlavního cíle Významným pokrokem by bylo intenzivnější využívání evropského semestru v podobě začlenění evropské strategie proti daňovému deficitu do národních ročních programů stability a růstu a do národních programů reforem. Co se týče opatření proti daňovým podvodům nebo daňovým únikům (nezákonné činnosti, kdy se dotyčný subjekt vyhýbá plnění svých daňových povinností), měly by členské státy vyčlenit odpovídající prostředky na financování vnitrostátních systémů daňové správy a pracovníků provádějících daňové audity. Zpravodajka také navrhuje, aby členské státy zrušily bankovních licence finančních institucí, které se aktivně podílejí na daňových podvodech tím, že svým klientům nabízejí produkty nebo služby, jež jim umožňují provádět daňové úniky nebo nespolupracovat s daňovými orgány. Zpravodajka rovněž zastává názor, že by mělo dojít k zavedení povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a vytvoření nových strategií pro boj proti podvodům s DPH s tím, že daňové podvody by PR\ doc 9/11 PE v01-00

10 měly být potírány přísnějším způsobem v rámci stíhání na základě trestního práva, přičemž Komise by v této oblasti mohla navázat intenzivnější spolupráci s dalšími orgány pověřenými vymáháním právních předpisů EU, zejména s orgány odpovědnými za boj proti praní špinavých peněz, spravedlnost a sociální zabezpečení. Připravovaná revize třetí směrnice o praní špinavých peněz by měla obsahovat výslovnou zmínkou o daňových trestných činech jako predikativních trestných činech v oblasti praní špinavých peněz. Obcházení daňových povinností představuje další stránku problému, kdy se jedná sice o legální, avšak nepatřičné využívání daňového systému ve svůj vlastní prospěch za účelem snížení vlastních daňových povinností či zbavení se nutnosti jejich plnění, a v této věci je proto nutné přijmout odlišný soubor opatření. Těsně souvisí s pojmem agresivního daňového plánování, kdy si velké společnosti vypracovávají rozsáhlé daňové plány, na jejichž základě umělým způsobem přesouvají své zisky tak, aby minimalizovaly skutečnou výši daně a snížily své daňové povinnosti. Zpravodajka by považovala za žádoucí, aby byla nově upravena oblast působnosti směrnice o zdanění příjmů z úspor a bylo tak reálně zrušeno bankovní tajemství, a je toho názoru, že bylo již na čase, že Lucembursko a Rakousko přestaly odmítat uzavření účinně fungující dohody se Švýcarskem. Má-li být možné odhalovat případy obcházení povinnosti platit daň z příjmů právnických osob, je důležité, aby společnosti, které vyvíjejí přeshraniční činnost, měly ve všech odvětvích povinnost podávat zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí, jejíž součástí by bylo uvádění informací o obchodní činnosti skupiny jako celku, tak aby bylo možné sledovat dodržování pravidel řádné tvorby převodních cen. Další opatření by měla být přijata kvůli možnosti spolehlivějšího určování totožnosti daňových poplatníků, zdanění elektronického obchodování, účinnosti mechanismů výběru daní, vyšší transparentnosti rejstříků firem, trustů a nadací a kvůli účinnějšímu uplatňování kodexu chování při zdaňování společností a vytvoření nového kodexu chování pro auditory a poradce. Pokud jde o problém daňových rájů, vyzývá zpravodajka k tomu, aby všechny členské státy uplatňovaly vůči daňovým rájům společný evropský přístup. Členské státy, na jejichž daňovou základnu mají netransparentní a škodlivě působící daňová opatření daňových rájů nepříznivý vliv, obvykle zvažují možnosti využití určité škály opatření, jimiž chtějí těmto negativním případům zabránit. Daňoví poplatníci v takových případech často reagují tím, že své podniky či transakce vedou přes další stát, kde je stupeň ochrany nižší. Účinnost celkové ochrany daňových příjmů určitého členského státu tudíž v EU odpovídá té nejslabší úrovni reakce kteréhokoli dalšího členského státu. Cesta vpřed tedy spočívá v nalezení společného evropského přístupu. S ohledem na zajištění účinnosti tohoto přístupu vyzývá zpravodajka Komisi k tomu, aby do své celoevropské strategie proti daňovému deficitu zařadila i jednoznačnou definici daňových rájů, společný soubor kritérií, na jejichž základě bude možné daňové ráje identifikovat, a rovněž vhodná opatření, která by měla být vůči takto identifikovaným jurisdikcím uplatňována. V rámci dalšího postupu zpravodajka navrhuje, aby definice daňových rájů vycházela z kritérií celosvětového fóra a skupiny pro kodex chování. Vytvoření evropské černé listiny by podle názoru zpravodajky vedlo k pozastavení nebo ukončení platnosti stávajících úmluv o dvojím zdanění, které členské státy uzavřely s jurisdikcemi identifikovanými jako daňové ráje a uvedenými na této černé listině. A konečně by zpravodajka uvítala i to, aby Komise vypracovala systém pobídek pro jurisdikce, které poté, co byly zařazeny na černou listinu, zahájí s EU dvoustranná jednání, a ráda by členské státy požádala, aby z evropské černé listiny odstranila třetí země, jako daňové ráje které přestanou fungovat. Úsilí je třeba vyvinout i v oblasti preventivních opatření, kdy PE v /11 PR\ doc

11 těsnější spolupráce a pomoc rozvojovým třetím zemím, které nejsou daňovými ráji, pomohla v účinnějším boji proti daňovým podvodům, obcházení daňových povinností a agresivnímu daňovému plánování. PR\ doc 11/11 PE v01-00