Hydrogeologie těžebny sklářských písků Střeleč a její vztah na podzemní vody určené pro vodárenské zásobování

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hydrogeologie těžebny sklářských písků Střeleč a její vztah na podzemní vody určené pro vodárenské zásobování"

Transkript

1 Hydrogeologie těžebny sklářských písků Střeleč a její vztah na podzemní vody určené pro vodárenské zásobování Daniel Smutek, Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o., U vodárny 137, Chrudim Úvod Jámový lom Střeleč u Hrdoňovic patří k našim nejvýznamnějším ložiskům sklářských písků. Těžené křemenné pískovce křídového stáří tvoří základní komponentu pro křišťálové, obalové a ploché sklo, a také pro výrobu skelných vláken. Intenzivní těžba v této lokalitě probíhá od 50tých let minulého století do dnešní doby. Jámový lom Střeleč odkrývá do hloubky více než 80 m mocné pískovcové těleso, které tvoří základ veškerých skalních měst Českého ráje. Je logické, že během těžebních a průzkumných prací bylo získáno mnoho nových informací o geologii a hydrogeologii křídových pískovců této oblasti, jakož i informace, které byly velmi užitečné pro řešení střetů zájmů vodohospodářské povahy. Tyto střety vyplývají ze skutečnosti, že od určité fáze rozfárání těžebního prostoru bylo nutné čerpat důlní vody a převádět je mimo těžební prostor, tento zásah do zvodnělého prostředí navodil regionální změny v úrovních hladiny podzemní vody, a to do vzdáleností prvých kilometrů od lomu Střeleč. Řadu poznatků z lomu Střeleč bylo možné využít i pro jiné lokality, a to jak pro prognózování případných hladinových změn a jejich vztah ke zdrojům podzemní vody pro individuální i skupinové zásobování, tak pro objasňování procesů, které mohou nějakým způsobem souviset se změnou režimu povrchových vod. V neposlední řadě informace o geologii a hydrogeologii ložiska a jeho okolí jsou využívány v rámci projektu Rebilance Oblast 3, která zahrnuje vedle okolí ložiska Střeleč i přilehlou část hydrogeologických rajonů v povodí řeky Jizery. A nakonec je vhodné zdůraznit i význam nově získávaných informací pro vzdělávání a geoturismus, který je intenzivně rozvíjen v nově zřízeném Geoparku Český ráj UNESCO. Geologie lomu Střeleč a okolí Pozice lomu Střeleč v území a nově sestavená geologická mapa jsou uvedeny na obr. č. 1 a 2. Na odřezech jednotlivých etáží v lomu se setkáváme (od vrchu k bázi lomu) s následujícím horninovým profilem (viz obr. č. 3): žlutavé sprašové hlíny pleistocénního stáří o mocnosti 6 m 12 m, báze sprašových hlín je zvýrazněna erozní plochou s lokální akumulací tenké štěrkové polohy (0,5 m) šedozelené vápnité jílovce březenského souvrství o mocnosti do 3 m (západoseverozápadní část lomu) žlutavé pískovce (tzv. slévárenské písky), žluté pískovce jsou uspořádány do tří cyklů, které jsou od sebe odděleny tzv. červenými polohami (červenofialové pískovce s oxidy železa) bělavé pískovce (sklářské písky) 102

2 Obr. 1: Pozice lomu Střeleč 103

3 Obr. 2: Nově sestavená geologická mapa 104

4 Obr. 3: Horninový profil Pískovcové těleso teplického souvrství je mocné až 130 m. Na příkladu vrtné drtě z vodárenského vrtu ST-1A jsou na fotografii č. 4 výše popisovaná souvrství zachycena. 105

5 Obr. 4, 5: Popis viz text Ke specifiku lomu Střeleč patří i lokální výskyt vulkanitů terciérního stáří, které zde vystupují ve dvou podobách, a to jako kompaktní analcimické bazalty a dále v podobě argilitizovaných deskovitých poloh subvertikálně orientovaných na vrstvy pískovců. Svrchnokřídové sedimenty lomu Střeleč a okolí jsou intenzivně postiženy poruchovými pásmy a zlomovými systémy, v nichž některé jsou paralelní s průběhem lužické poruchy (severozápad-jihovýchodního směru) a poruchami převážně východozápadního směru, jejichž geologický a hydrogeologický význam zdůraznily průvaly podzemních vod do lomu v roce 2000 (skaříšovský východo-západní zlom). Šíře těchto tektonických systémů se může pohybovat od několika metrů do prvých desítek metrů. Geometrie těchto tektonických systémů je znázorněna na obr. č. 2. Během těžby pískovců je možné pozorovat iniciaci exodynamických geologických jevů, v našem případě se jedná zejména o efekt sufóze (vymývání) křídových pískovců při tektonické zóně, zejména na skaříšovském východo-západním zlomu, kde v tektonicky drcených pásech vznikaly na stěnách zlomu hluboké erozní rýhy, aby po průvalu podzemních vod, a po vypláchnutí m 3 tekutých písků došlo k vytvoření pseudokrasové jeskyně o výši 8 metrů při prostupnosti ve směru do skalního masivu více než 300 m. Existence dutin se projevuje ve skalním masivu liniovým propadáním pískovců na jednotlivých etážích lomu (viz obr. č. 6, 7, 8, 9). 106

6 Obr. 6-9: Popis viz text Hydrogeologie V souladu s geologickou stavbou území je v blízkém i vzdáleném okolí lomu Střeleč potvrzena a popsána existence vícekolektorového systému. Pro lom Střeleč byly vyčleněny účelově dvě zvodně, svrchní a spodní. Svrchní zvodeň (kvartérní hlíny, slínovec březenské souvrství nebo flyšoidní facie teplického souvrství) se vyznačuje samostatným režimem podzemních vod, který je nezávislý na postupu těžby v lomu Střeleč. Podzemní vody této zvodně mají specifické chemické složení, které je určeno převahou síranových iontů a zvýšenou či vysokou mineralizací. Tyto vody byly ověřeny v okolí obce Střeleč a jejich chemismus je vylučuje pro přímé použití k pitným účelům. Spodní zvodeň (teplické souvrství ve facii pískovců kolektor D) je regionálně vyvinuta v území mezi Prachovskými skalami a Nebákovem (a dále na severozápad). Režim podzemní vody v této zvodni je v okolí lomu ovlivňován těžbou pískovců. Podzemní vody, které jsou prostřednictvím hlubokých vrtů z této zvodně využívány, se vyznačují velmi příznivým chemismem, ověřené vydatnosti v těchto vrtech se pohybují v rozmezí prvých litrů až prvých desítek litrů za sekundu. Území v okolí obce Střeleč je perspektivní pro získání významného množství podzemní vody pro zásobování aglomerace Jičín a okolí. Oběh podzemních vod spodní zvodně je určen tektonickým plánem území. Tento plán je každoročně aktualizován při mapování geologických jevů v těžebním prostoru, získané informace jsou začleňovány do kontextu hydrogeologického a hydrologického průzkumu. Tektonický systém (např. skaříšovský severo-západní zlom), na který je vázán terciérní vulkanismus, má charakter boční okrajové podmínky s nepropustnou funkcí; dochází 107

7 v něm ke vzdouvání podzemních vod a k jejich omezenému přetékání do prostoru s těžbou (obr. č. 10, 11). Obr. 10, 11: Popis viz text Naopak jiné zlomové systémy či tektonické zóny (např. skaříšovský východo-západní zlom) mají výrazně drenážní funkci. Jejich prostřednictvím dochází k preferovanému odvodnění podzemních vod do prostoru lomu Střeleč. Množství podzemních vod vtékajících do lomu Střeleč se pohybuje ve vyšších desítkách litrů za sekundu. Hydraulické vzruchy se podél těchto preferenčních zón šíří na vzdálenost větší než 1 km, a to převážně na jih od lomu Střeleč. Režim povrchových a podzemních vod a vlivy těžební činnosti se měnily v závislosti na způsobu dobývání písku v lomu. Na obr. č. 12 je zachycena modelová situace přirozených odtokových poměrů ve zvodni, jejímž kolektorem kolektorem byly kvádrové pískovce teplického souvrství. Přirozenou drenážní bází byla Žehrovka protékající od 108

8 Sborník konference Podzemní vody ve vodárenské praxi. jihovýchodu k severozápadu, a to ve vzdálenosti do 1 km 2 km od málo rozsáhlého lomu Střeleč. V 70tých letech minulého století byla při dobývání pískovců využita hydromechanická varianta, kdy tlakovou vodou, která byla ze Žehrovky byly rozrušovány málo soudržné zvětralé pískovce svrchní části původních skalních výchozů (obr. č. 13). Obr. 12: Modelová situace přirozených odtokových poměrů ve zvodni, jejímž kolektorem kolektorem byly kvádrové pískovce teplického souvrství Obr. 13: Zvětralé pískovce svrchní části původních skalních výchozů 109

9 Koncem 80. tých let minulého století bylo zahájeno čerpání důlních vod z lomu Střeleč a její převádění do Libuňky a Žehrovky. Došlo s tím k razantnímu snížení podzemní vody v lomu, a to od ustálené úrovně cca 272,0 m n. m. až na úroveň 247,5 m n. m. (současný stav) celkový hladinový skok tedy činí cca 25 m (viz obr. č. 14). Obr. 14: Snížení hladiny podzemní vody v lomu V předpolí lomu jsou tedy registrovány hladinové změny, které se dotkly jak domovních studní a mělkých vrtů, a to zejména na západ od lomu, tak i vodárenských vrtů, ze kterých je odebírána voda ve směru na Jičín, Mladějov a Roveň. Tyto mnohdy nepříznivé situace byly řešeny prohloubením vrtů či studní, nebo vybudováním náhradních jímacích vrtů, ve kterých byly využity moderní vystrojovací materiály (JOHNSON filtry), a ze kterých je možné nekonfliktně odebírat dvou- a trojnásobné množství podzemní vody oproti předchozím stavům. Těchto případů je však v současné době velmi málo. Vliv těžební činnosti na režim podzemních vod obou zvodní je podrobně monitorován sítí více než třiceti vrtů. Některé z nich jsou osazeny čtecími jednotkami pro kontinuální sledování hladiny podzemní vody. V přilehlých devíti obcích je souběžně sledováno více než 100 domovních studní. Získaná data byla použita pro sestavení hydrologicko-hydraulického modelu, na základě kterého jsou prognózovány hladinové změny ve vícekolektorovém systému a eventuální změny v odtoku povrchových vod při různých těžebních variantách (obr. 12, 14). Těžební organizace na základě kontinuálně získávaných dat, systematického doplňování a interpretace geologických, tektonických, hydrogeologických, 110

10 geofyzikálních a hydrologických informací provádí preventivní zásahy a činnosti, které případné střety zájmů minimalizují. 111

11 Polická pánev fenomén české hydrogeologie RNDr. Vojtěch Kněžek, Hydrogeologická společnost, s.r.o., U Národní galerie 478, Praha 5 Zbraslav, RNDr. Ivan Koroš, Hydrogeologická společnost, s.r.o., U Národní galerie 478, Praha 5 Zbraslav, Úvod Polická pánev na broumovsku, v severní části okresu Náchod, je učebnicovým příkladem klasické pánevní struktury. Za hydrogeologickou strukturu, hodnou zájmů vodohospodářů, polickou křídovou pánev, jak byla dříve a někdy je i dnes nazývána, označil již v první polovině minulého století profesor Ota Hynie. Koncem čtyřicátých let byl odtud napájen skupinový vodovod Metujského vodárenského svazu, zásobujícího širší okolí Police nad Metují v množství 34 l/s. Vodoprávně byl zajištěn odběr 65 l/s pro skupinový vodovod náchodska a konaly se přípravné práce pro druhý skupinový vodovod, který měl zásobovat Hradec Králové s okolím, s uvažovaným odběrem 200 l/s. K realizaci záměru dodávky podzemní vody z polické pánve do Hradce Králové však došlo až v osmdesátých letech. 2. Geologické poměry Polická pánev je jednou ze třech základních strukturních celků, tvořících druhohorní výplně centra vnitrosudetské pánve. Na severu to je krzeszówská pánev na polském území, k jihovýchodu přecházející antiklinální elevací na české území, kde tvoří polickou pánev. Ta na jihovýchodě přechází na polské území jako křída batorowské pánve. Třetí strukturou je hronovský příkop, přecházející k jihovýchodu do polské kotliny Kudowy. Jako celek má polická pánev synklinální stavbu s brachysynklinálním uzávěrem v severozápadním čele u Adršpachu. Směr osy synklinoria je od severozápadu k jihovýchodu a její průběh lze sledovat od Dolního Adršpachu na Kamenec do východního okolí Dědova a dále přes Polici nad Metují k Machovu. Tato hlavní synklinála je ještě komplikována dílčími antiklinálami a synklinálami nižšího řádu. Je nesouměrná, s osou posunutou k severovýchodu. Ukončení polické pánve na JV vytváří uzávěr dílčí synklinály machovské, který pokračuje na polské straně až k nevýrazné elevační struktuře označené jako antiklinála Karlówa (Krásný, J., 1996). Antiklinála Karlówa, s osou orientovanou SSV JJZ směrem, odděluje polickou pánev od pánve Batorówa v Polsku. Polická pánev jako strukturní jednotka tak zahrnuje i příhraniční část Stolových hor na území Polska, kde lze předpokládat kromě antiklinály Karlówa další plochý strukturní prvek, označovaný jako synklinála Skalniaku. Na SZ při hranicích ČR a Polska je polická pánev oddělena od krzeszówské pánve plochou antiklinálou Łączne, jejíž osa je orientovaná do směru SV JZ, tj. příčně k ose pánví polické i krzeszówské. Polická pánev nemá jednoduchou synklinální stavbu, nýbrž byla tangenciálními tlaky modelována do dílčích vrás. Od severozápadu k jihovýchodu to jsou: antiklinála Łączne, synklinála adršpašská, antiklinála dědovská, synklinála žďárská, antiklinála Řeřišného, 112

12 synklinála machovská, antiklinála Boru, antiklinála zlíčská. Na strukturní stavbě polické pánve se významnou měrou podílí i radiální tektonika, směrná i příčná, kterou je postižena zejména její jižní část. Nejvýznamnější tektonickou linií je příčný skalský zlom, resp. skalské poruchové pásmo, které probíhá od Březové na Bohdašín, Teplice nad Metují, Skály a Studnici a dělí polickou pánev na severní a jižní část. Skalské poruchové pásmo je komplikovaným tektonickým fenoménem, jehož základním strukturním prvkem je úzká vyzdvižená kra, provázená širokým podrceným pásmem, zejména na jižní straně. Ze směrných zlomů je významný zlom polický a bělský. Průběh polického zlomu lze sledovat z údolí Metuje u Teplic nad Metují, mezi Ostašem a Hejdou přes Polici nad Metují k Machovu. Jeho průběh není přímý, esovitě se mění ze směru SSZ JJV na SZ JV v prostoru Ostaše Hejdy a od Police nad Metují opět na směr SSZ JJV. Podle pozdějších interpretů (Krásný, J., 1996) je zmíněné esovité prohnutí způsobeno tzv. kosým zlomem, jehož průběh je veden až k Hlavňovu, kde porušuje zlom bělský. Podle tohoto zlomu relativně poklesla severovýchodní kra. V území Teplic nad Metují polický zlom pokračuje přes zlom skalský dále k SZ, přičemž ke křížení zlomů dochází v osní části pánve v údolí Metuje. Polický zlom představuje poruchové pásmo široké minimálně 60 m, které tvoří alespoň dva paralelní zlomy SZ JV směru. Nejvyšší hodnoty skoku ( m) dosahuje polický zlom jihozápadně od Police nad Metují. Bělský zlom porušuje jihovýchodní křídlo jižní části polické pánve. Probíhá od Pěkova-Honů přes Hlavňov, Suchý Důl k Machovské Lhotě, kde přechází na území Polska a kde je vysledován dále k JV. Jeho průběh je SSZ JJV až k Machovské Lhotě, kde se mění na SZ JV. Podle výsledků geofyzikálního průzkumu (VES) v prostoru mezi Suchým Dolem a Hlavňovem se jedná o zdvojenou linii se vzájemnou vzdáleností cca 250 m. Výška skoku (50 60 m) je ověřena pouze mezi severovýchodní relativně pokleslou krou a střední uzavřenou krou párovými vrty V-1 a V-7 v Suchém Dole. Z dalších směrných zlomů si zaslouží zmínku zlom téměř severojižního směru, probíhající údolím Dřevíče (Olšovky) od Velkého Dřevíče k Hronovu. 113

13 Obr. 1: Schematická geologická mapa Polické pánve (Krásný J., 2002) Svrchnokřídové uloženiny zaujímají ve vnitrosudetské pánvi rozsáhlé souvislé území polickou křídovou pánev. Stratigraficky je zastoupen mořský, případně brakický cenoman a spodní a střední turon. Vrstvy vyššího středního turonu přecházejí pozvolna do kvádrových pískovců Adršpašsko-teplických skal, Ostaše a Hejšoviny. Pro naprostý nedostatek zkamenělin v kvádrových pískovcích je jejich spodní část stratigraficky řazena do středního turonu, vyšší část zasahuje až do coniaku. Sladkovodní uloženiny cenomanu nebyly nikde zjištěny. Mořský cenoman je vyvinut v celém území svrchní křídy. Výchozy mořského cenomanu lemují pánev a morfologicky tvoří v západní a jihozápadní okrajové části pánve první kuestu. Na bázi cenomanu je místy vyvinut transgresní hrubozrnný až drobnozrnný písčitý až jílovitopísčitý slepenec. Vrstvy cenomanu jsou tvořeny pískovci s proměnlivým obsahem glaukonitu. Ve spodní části mají ráz kvádrových pískovců, výše potom převažuje ráz pískovců prachovito-štěrkovitých, slabě vápnitých nebo prokřemenělých. Nejvyšší cenoman tvoří obvykle až jeden metr mocná poloha jemnozrnného až středně zrnitého silně glaukonitického jílovitovápnitého pískovce až glaukonitovce. Sedimenty spodního turonu jsou litologicky poměrně pestré a lze v nich vymezit dvě 114

14 souvrství. Spodní souvrství rohovcové (nově některými autory je řazeno k cenomanu, dříve bylo považováno za bázi spodního turonu, nicméně z hydrogeologického hlediska stratigrafické zařazení není podstatné) je rozšířeno v celé pánvi a je významným stratigrafickým fenoménem. Svrchní souvrství je tvořeno světle šedými slíny až slínovci, často spongilitickými, s jemným glaukonitem. Horniny středního turonu mají značné plošné rozšíření. Morfologicky tvoří v severozápadní, západní a centrální části pánve prachovcovo-slínovcové souvrství druhou kuestu. V severovýchodní části pánve tvoří střední turon souvrství hrubozrnných až středně zrnitých kvádrových pískovců Broumovských stěn. Nejmladší souvrství křídových uloženin ve vnitrosudetské pánvi budují hrubozrnné až středně zrnité, v některých polohách slepencovité diagonálně zvrstvené kvádrové pískovce Adršpašsko-teplických skal, Ostaše, Hejdy, vrchu Klučku, Boru a Hejšoviny, kde vytvářejí skalní města. Spodní část těchto kvádrových pískovců patří ještě střednímu turonu. Z jejich stratigrafické pozice, paleogeografického hlediska a mocnosti lze soudit, že zasahují do svrchního turonu až coniaku. 3. Hydrogeologické poměry Polická pánev představuje je vysoce aktivní uzavřenou hydrogeologickou strukturou s významnými využitelnými zásobami podzemních vod. Na vytvoření jednotlivých zvodní a na jejich charakter má vliv strukturní stavba, tektonika a litologický vývoj. Tyto vlivy způsobují, že v souvrstvích stratigraficky jednotných dochází v ploše k rozdílnému zvodnění. Důsledkem toho je, že mimo zákonitého vertikálního členění zde místy existuje prioritní členění horizontální. V křídových sedimentech polické pánve je možné definovat značné množství hydrogeologických těles, vázaných na jednotlivá litostratigrafická souvrství s rozdílnými základními hydrogeologickými vlastnostmi. Přehledný výčet jednotlivých hydrogeologických těles uvádí tabulka 1. Jako kolektorské soubory byly Krásným et al. (1996) vymezeny litostratigrafické soubory A 1, A 2, C, D, budované především pískovci. Určité kolektorské vlastnosti mohou mít i soubory hornin označované jako A 1 /A 2, C v, C d, reprezentované vápnitopísčitými prachovci, písčitými slínovci či vápnito-jílovitými jemnozrnnými pískovci, zatímco soubory hornin označované A/C a C/D, zastoupené především aleuropelity, představují regionální izolátory. Tab. 1: Vymezení hydrogeologických těles v polické pánvi a jejich označení Litostratigrafická jednotka Hydrogeologické těleso kvádrové pískovce skalních měst D slínovce oddělující tělesa C a D C/D pískovce Broumovských stěn (nerozlišené) C svrchní těleso pískovců C C 2 slínovce oddělující obě tělesa pískovců C C 1 /C 2 spodní těleso pískovců C C 1 distální facie pískovců C C d slínovce oddělující tělesa C v a C d C v /C d slínovce se zvýšeným vápnitým obsahem - "karbonátové C v slínovce až vápnité jílovce mezi bazálním komplexem a tělesy A/C "rohovcové souvrství" A 2 "prachovcové souvrství" A 1 /A 2 115

15 "psamitické souvrství" A 1 triasové pískovce T permokarbonské horniny PC Poznámka:Hlavní kolektory, umožňující regionální proudění podzemní vody a využití podzemních vod většími koncentrovanými odběry (v různé výši v různých částech pánve) jsou v tabulce zvýrazněny. Obr. 2: Hydrogeologická tělesa v Polické pánvi (Krásný J., 2012) 1 převážně propustné horniny (kolektory): trias bohdašínské souvrství, A 1 cenoman psamitické souvrství, A 2 cenoman rohovcové souvrství, C pískovce Broumovských stěn, D kvádrové pískovce skalních měst 2, 3 tělesa s proměnlivou hydrogeologickou funkcí: C d distální facie pískovců, C v slínovce se zvýšeným vápnitým obsahem 4 převážně málo propustné horniny (izolátory): A 1 /A 2 prachovcové souvrství, A/C slínovce až vápnité jílovce nad bazálním komplexem, C/D slínovce oddělující tělesa C a D 5 permokarbon v podloží triasu a křídy Proudění podzemní vody v polické pánvi vytváří trojrozměrný velmi komplikovaný systém, spočívající v kombinaci převážně horizontálního proudění jednotlivými kolektory a vertikálního přetékání napříč mezilehlými izolátory. Míra vertikálního přetékání je dána mocností a mírou nepropustnosti ( dokonalostí ) izolátorů a piezometrickými poměry v sousedních kolektorech. V rámci tohoto trojrozměrného proudění dochází k vertikálním "hydraulickým zkratům" podél zlomů a zlomových zón. Podobný účinek mají i mnohé vrty propojující jednotlivé kolektory. Charakter proudění podzemní vody v jednotlivých kolektorech i v různých částech polické pánve se liší. V zásadě lze rozlišit regionální a lokální proudění, mezi nimiž existují přechodné případy, vyznačující se znaky každého z nich. Regionální proudění podzemní vody je charakteristické pro rozlehlá území pánve a v jeho rámci lze dobře sledovat pohyb podzemní vody od infiltračních oblastí 116

16 k zónám regionální drenáže podzemní vody. V rozsahu příslušných kolektorů pak existuje hydraulická souvislost, takže může docházet k vzájemnému ovlivnění podzemních vod na velké vzdálenosti. Regionální proudění podzemní vody je charakteristické zejména pro kolektor A 2 a pro podložní kolektory A 1 a T (trias). K infiltraci dochází především ve výchozových partiích uvedených kolektorů. Částečně může za vhodných podmínek docházet k dotaci rovněž vertikálním sestupným prouděním napříč málo propustných nadložních poloizolátorů. K lokálnímu (nerozsáhlému) proudění podzemní vody dochází především v méně propustných křídových souvrstvích a dále v připovrchové zóně zvětrávání a rozpukání izolačních těles (převážně slínovce A/C, C/D). Infiltrace zde probíhá víceméně v celém prostoru rozšíření těchto souvrství (včetně zmíněné připovrchové zóny izolačních těles). K drenáži podzemní vody dochází převážně do místních vodotečí. Také tato všeobecně méně propustná tělesa se mohou významně podílet na tvorbě přírodních zdrojů podzemní vody. Na základě výskytu výše definovaných hydrogeologických těles, jejich charakteru a zásadních rysů regionálního proudění podzemní vody je možno v polické pánvi vymezit dva zvodněné systémy, tj. celky, v jejichž rozsahu dochází k víceméně uzavřenému proudění podzemní vody od infiltrace až po drenáž a které tedy můžeme považovat z bilančního hlediska za prakticky uzavřené. Jsou to severní zvodněný systém, který zaujímá celou severní část polické křídové pánve k jihu až po skalský zlom, a jižní zvodněný systém, který zaujímá jižní část polické pánve, jižně od skalského zlomu. Hranici mezi oběma zvodněnými systémy tedy tvoří skalské poruchové pásmo. Dosavadní výsledky hydrogeologických prací sice neprokázaly hydraulickou souvislost obou uvedených zvodněných systémů (mj. ani při přítokové zkoušce v r v prostoru Teplic n. M. nebylo vzájemné ovlivnění mezi nimi pozorováno), vzhledem k piezometrickým poměrům i hydrogeologickým poznatkům z jiných částí pánve nelze však možnost přetékání určitého množství podzemní vody ze severního do jižního systému vyloučit, zejména v rozsahu hlubších kolektorů A 1 a T. V rámci obou zvodněných systémů lze dále vymezit několik subsystémů. V severním zvodněném systému je to subsystém skalních měst (1a). Předpokládáme téměř naprostou hydraulickou samostatnost tohoto subsystému ve vztahu k ostatním částem severního zvodněného systému vzhledem k existenci mocných mezilehlých izolačních poloh (zejména výrazného izolátoru A/C). V jižním zvodněném systému je možno vymezit následující subsystémy: metujský subsystém (2a), bukovický subsystém (2b), suchodolský subsystém (2c) a borský subsystém (2d). Hranice mezi zvodněnými (sub)systémy jsou většinou určeny průběhem významných zlomů. Při značné výšce skoku zlomů skalského, bělského, kosého (Klučku) a polického dochází k oddělení některých kolektorů, současně však existence hydraulicky extrémně vodivých zón v prostoru těchto zlomů může v piezometricky a hypsometricky vhodných podmínkách vést k drenáži jednotlivých kolektorů. Prvky lokálního proudění se při definici zvodněných systémů (subsystémů) neuplatňují, při bilancování podzemních vod je však nutné příslušné kolektory a míru jejich podílu na tvorbě přírodních zdrojů podzemní vody brát v úvahu. Uzavřenost zvodněných systémů a subsystémů je nutno považovat za relativní, takže míra jejich samostatnosti v lokálním měřítku nemusí odpovídat přijaté regionální představě. K odvodnění v rámci regionálního proudění dochází v polické pánvi v několika zónách přírodní regionální drenáže podzemní vody: nejvýznamnější je prostor v Teplicích n. M. nad skalským zlomem, uplatňující se 117

17 především jako oblast regionální drenáže bazálního křídového komplexu severního zvodněného systému; rovněž v Teplicích n. M. v území jižně od skalského zlomu dochází zřejmě k odvodnění severní části suchodolského zvodněného subsystému; metujskému subsystému přísluší dvě odvodňovací centra při jihozápadním okraji polické pánve při dolním toku Dřevíče a v širším okolí soutokové oblasti Metuje a Židovky; k významnému odvodnění jižní části suchodolského zvodněného subsystému dochází v prostoru Machova, v území přiléhajícím z východu k bělskému zlomu; nezanedbatelný je prostor přírodního odvodňování do Ledhuje v Polici n. M., které zaniklo po zahájení vodárenského provozu v lokalitě Plachty (vrty VS-10, NVS-10). V rámci komunikace mají porušená pásma, doprovázející zlomové linie, významný účinek svojí funkcí preferovaných cest podzemního odtoku. Jsou poměrně úzkými drenážními tělesy, probíhajícími často i na velké vzdálenosti. Charakteristické pro ně je, že přes intenzivní porušenost horniny v podélném směru se hydraulicky projevující transmisivitou v řádech 10-3 až 10-2 m 2.s -1 bývají v příčném směru relativně nepropustné (např. dokumentováno u bělského zlomu v Suchém dole dvojicí vrtů V-1 a VS-7 s rozdílem v piezometrické úrovni hladin asi 70 m a u směrného zlomu, probíhajícího údolím Metuje u Petrovic, vrty V-15 a NV-15a, vzájemně vzdálenými cca 20 m, které se v podstatě neovlivňují; avšak pramen Dřevíček, vzdálený cca 2,5 km, po zahájení využívání vrtu V-15 zanikl). Průměrný dlouhodobý specifický odtok byl stanoven Krásným (1982) na 5 7 l/s/km 2. Přírodní zdroje podzemních vod pro polickou pánev byly vyčísleny na l/s (dlouhodobý průměr). Využitelné množství podzemních vod severního zvodněného systému bylo pro teplickou jímací oblast stanoveno KKZ v kategorii C 1 v hodnotě 240 l/s. V jižním zvodněném systému byly přijaty hodnoty pro dřevíčskou jímací oblast 60 l/s, polickou jímací oblast 240 l/s a oblast Židovky 90 l/s. Krásný, J. (1996) doporučil stanovit hodnoty nižší. Přírodní proudění a jejich drenážní zóny, míru a charakter hydraulické spojitosti jednotlivých zvodněných systémů a jejich subsystémů, mohou kvantitativně významně ovlivnit antropogenní zásahy spojené s průzkumem a využíváním ložisek nerostných surovin, a kvalitativně zásahy spojené se stavební, průmyslovou a zemědělskou činností. Struktura pánve je zřejmá z následujícího obrázku. 118

18 Obr. 3. Řez Polickou pánví Zásoby podzemních vod byly vypočteny při regionálním hydrogeologickém průzkumu (Kněžek, V. 1975). Využitelné množství podzemních vod v Polické pánvi bylo vypočteno na 345 l/s při 100% zabezpečenosti, a 680 l/s při 50% zabezpečenosti. 4. Sledování srážkoodtokového režimu vod Režim odtoku povrchových a podzemních vod je systematicky sledován. Český hydrometeorologický ústav má na území broumovska síť pozorovacích stanic. Kromě 2 stanic, které sledují průtoky na Metuji, jsou to pozorovací vrty a prameny. Stanice na Metuji slouží rovněž k předpovědím a hlášením povodňových stavů. Pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR a Státního geologického institutu Polské republiky (PIG) se problematikou zákonitostí oběhu vod v oblasti vnitrosudetské pánve, kam broumovsko spadá, zabývají skupiny expertů v České republice i v Polsku. Již přes 30 let zajišťují měření průtoků na povrchových tocích a stavů hladin podzemní vody v síti pozorovacích vrtů a studní. Byly vytvořeny základy společného českopolského matematického modelu, jehož pomocí jsou definovány zákonitosti odtoku vod a analyzovány meziroční změny a přeshraniční vlivy v oblastech Krzeszów Adršpach, Police Kudowa a povodí Stěnavy. Poblíž Adršpachu má stálou základnu Výzkumný ústav vodohospodářský Praha (VÚV). Pracovníci VÚV zde na malém experimentálním povodí toku Bučnice dlouhodobě sledují srážkoodtokový režim. Výsledky využívají k sestavení odtokových bilancí, i k analogickým srovnáním s jinými místy v ČR. 5. Modelové řešení proudění vod Modelové řešení proudění podzemních vod bylo poprvé aplikováno v pracech Krásného, J. et al. (1996, 2002) a Čurdy, S. et al. (1997). Od roku 1999 je modelování využíváno pro analýzu poměrů v příhraniční oblasti České republiky a Polska. Řešená oblast hydrogeologicky uzavřeného celku vnitrosudetské pánve zahrnuje i celou pánev polickou. Modelové řešení je v rámci práce mezinárodní skupiny českých a polských expertů pro hraniční vody pravidelně upřesňováno a aktualizováno, v návaznosti na změny odběrů podzemní vody a měnící se srážkovou infiltraci (Uhlík, J. od r. 2002). Simulovány jsou rovněž prognózy vývoje hladin a průtoků pro případ podprůměrné srážkové infiltrace. V posledních letech se modelové řešení m.j. zabývalo objasněním příčin odlišných trendů vývoje úrovní hladin podzemní vody a průtoků v severním 119

19 a jižním zvodněném systému polické pánve. Cílem specialistů Polska i ČR je vytvoření společného matematického modelu, vycházejícího ze společné databázové základny a pracujícího na stejných principech. Určitým problémem, s nímž se tvůrci společného modelu vyrovnávají, jsou dílčí rozdíly ve stratigrafické interpretaci a příslušnosti k modelovým vrstvám na obou stranách státní hranice. 6. Současné využívání podzemních vod Polická pánev je oblastí s významnými centry jímání podzemních vod pro veřejné zásobování. Mj. i proto byla Polická pánev vyhlášena chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zdroje podzemní vody z Polické pánve v platném povoleném množství 193 l/s jsou nyní významnou součástí Vodárenské soustavy Východní Čechy. Vodovodní systém z Polické pánve je propojen přes Náchod a Nové Město až do Hradce Králové. Největším odběratelem podzemní vody je společnost VAK Náchod, a.s. Současnou preferencí je soustředěné jímání na nejvydatnějších jímacích objektech, které poskytují největší kubatury vody při relativně malém snížení úrovně hladiny podzemní vody při čerpání (orientační odebíraná množství: Teplice nad Metují: l/s, Machov: 40 l/s, Petrovičky: l/s, Nízká Srbská: l/s, Police nad Metují: do 20 l/s, Velký Dřevíč: 10 l/s). Ostatní jímací území a objekty poskytují doplňkové množství vody. Systém řízení odběru podzemních vod je automatizován, a zahrnuje dálkové ovládání odebíraného množství a sledování úrovní hladin vody v jímacích objektech. V případě potřeby je možné během krátké doby jímání ve vybraném objektu zastavit, což zásadním způsobem omezuje rizika nekontrolovaných vnějších zásahů do vodárenské soustavy. Obr. 4: Machovská studna Samostatnou kapitolou je jímání stolní vody v Teplicích na d Metují. V roce 1992 zde byla vybudována stáčírna balené vody. Původně byla prodávána pod označením Mimi (první kojenecká voda v ČR), nyní je v obchodech známá pod značkou Toma Natura. Základem jímání jsou zde čtyři 70 m hluboké vrty, vyhloubené na konci 123 m dlouhé štoly. Vrtané studny mají pozitivní výtlak, jejich ověřená vydatnost byla přes 50 l/s, 120

20 Obr. 5: Vrty ve štole v Teplicích nad Metují Významná vodárenská jímací území, jakož i celá zvodněná struktura polické pánve, jsou chráněné ochranným pásmy hygienické ochrany vodního zdroje 2.b stupně (vnější). Ochranná pásma vyššího stupně ochrany jsou kolem jímacích území (1. stupeň), v okolí regionálních zlomů a v prostorech intenzivní infiltrace na okrajích Polické pánve (stupeň 2. bz vnější zlomové). 7. Aktuální problémy vodárenství Základní charakter proudění podzemních vod v PKP je již objasněn, a umožňuje plánování v oblasti vodního hospodářství. Další průzkumné metody zpřesňují existující představy a modely. V detailu je ale vodní režim ovlivněn střídáním vrstev a četnými poruchami. Lokální vodní režim se tak od regionálního pohledu může lišit. V místním měřítku je vodní režim zpravidla vždy komplikovaný, vyžadující při účelových průzkumech pečlivou analýzu hydrogeologa. Problémy vodárenství, související s hydrogeologickými podmínkami tvorby a odtoku podzemních vod a jejich kvalitou, je možné shrnout do skupin činností, které jsou pro režim a jakost podzemních vod rizikem. Činnosti, ovlivňující režim podzemních vod: porušení izolačních vrstev hluboké vrty těžba nerostných surovin (povrchová, hlubinná) odvodnění pozemků budování zářezů. Není mnoho činností, jež mohou mít na režim podzemních vod Polické pánve přímý vliv. Za nejzávažnější lze považovat porušení vrstev izolátorů mezi zvodněnými kolektory. Toho může být ale celkem snadno dosaženo propojením zvodní hlubokými vrty, bez řádného technologického postupu při jejich hloubení nebo při vystrojení. Je to případ vrtů pro účely jímání podzemní vody, i vrtů pro tepelná čerpadla. Velkým nebezpečím je to, že chyba v konstrukci vrtů se může projevit zpožděně, popř. to, že se vliv nevhodně vybudovaných objektů kumuluje. Dalším rizikem pro režim podzemních vod je těžba nerostných surovin. V Polické pánvi naštěstí souběžně s ochranou vod figuruje institut CHKO, kde Správa CHKO 121

21 Broumovsko vlivy těžby před jejím povolením posuzuje a vydává ke každému záměru závazné stanovisko. V současné době jsou v prostoru Polické pánve v provozu jen 2 kamenolomy a 1 pískovna. Nenacházejí se zde žádné těžebny rud. Nemalou měrou se Správa CHKO v nedávné době zasazovala o ukončení aktivit plánovaného průzkumu břidlicových plynů. Navrhované v průzkumné území Trutnovsko zahrnovalo zpočátku m.j. celou Polickou pánev. Dílčí vliv na odtokový režim má odvodňování pozemků. Naštěstí se toto v prostoru PKP výrazněji neuplatňuje, stejně jako budování větších zářezů nebo jiných terénních úprav. Omezení těchto činností je vhodně zabezpečeno ochranným pásmy vodního zdroje i existencí CHKO. Činnosti, ovlivňující jakost podzemních vod: porušení izolačních vrstev hluboké vrty těžba nerostných surovin, důlní vody zemědělství (umělá a statková hnojiva) nakládání s odpady odpadní vody průmyslové odpadní vody z domácností (domovní čistírny, septiky, žumpy). Vážnější je situace s jakostí podzemních vod. Zde je více faktorů, jež mohou kvalitu vod účinně ovlivnit. Prvním faktorem je opět porušení izolačních vrstev mezi kolektory a propojení zvodní s odlišnou kvalitou podzemní vody. Ačkoli v PKP jsou jímací území vázaná na hlubší partie křídy (zpravidla se voda jímá z kolektorů A1, A2), riziko infiltrace méně kvalitních vod do jímaných zvodní existuje. Jednou z nejrizikovějších činností je paradoxně hloubení nových vrtů, ať již jímacích, či monitorovacích. Propojení mělkých a hlubších zvodní v nečerpaném vrtu vede mnohdy k zavlečení znečištění do vodárensky využívaných kolektorů. Je naprosto iluzorní, že by při vrtání vrtů o průměrech mm bylo možné účinně oddělit více zastižených zvodní. Oddělování zvodní v takových vrtech je často papírově funkční v projektových dokumentacích nebo v závěrečných zprávách od některých hydrogeologů. Ve skutečnosti je ale oddělení zvodní neúčinné. Těžba nerostných surovin je vzhledem k jejímu současnému rozsahu (těžba kamene a písku) pouze omezeně riziková. Rizikovým faktorem jsou především ropné produkty z pohonných hmot mechanismů. Se skládkováním odpadů se v nynějších těžebnách neuvažuje. Riziko zavlečení látek nebezpečných vodám do horninového prostředí hrozí z technologie průzkumu a těžby břidlicových plynů. Návrh na průzkumné území břidlicového plynu v prostoru PKP však byl po hromadných protestech zástupců samospráv obcí i široké veřejnosti v letech stažen. Znečištění podzemních vod vodárensky využívaných zvodní zemědělským hospodařením je možné v místech zvýšené infiltrace. Přestože byly zpracovány různé materiály, zabývající se infiltračními oblastmi, zásadní koncepční podklad pro PKP v tomto ohledu neexistuje. Nakládání s odpady je v posledních letech oproti předchozímu období pod větší kontrolou. Desítky až stovky malých skládek odpadů byly již v minulosti zaevidovány, takže pozornost je nyní věnována lokalitám se zjištěným znečištěním. Na některých 122

22 lokalitách proběhly rekultivace, popř. bylo přikročeno k sanaci (např. Jetřichov Pasa), jiné jsou trvale monitorovány. Odpadní vody z průmyslu jsou řešeny v rámci odkanalizování. Znečištění průmyslovou výrobou bylo předmětem řady průzkumů a sanačních opatření (např. podniky Kovopol, Veba), podobně byly řešeny havárie (např. kontaminace ropnými látkami Bohdašíně a u Žabokrk). Odpadní vody z domácností jsou specifickým problémem řadu desetiletí. Vypouštění zčištěných odpadních vod z jednotlivých domácnosti a objektů individuální rekreace bylo dříve v rámci podmínek pro využívání ochranných pásem v polické pánvi nepřípustné. V roce 2010 nastala změna, kdy Krajský úřad Královéhradeckého kraje, na základě podnětu VAK Náchod, v polické pánvi toto vypouštění za určitých podmínek umožnil. Otevřela se tak cesta k objektivnímu posuzování individuálních případů, ale stejně tak vzrostlo i riziko vzniku kladného hydrogeologického posouzení, neseriózně vyhotoveného na objednávku i v místech, kde je vypouštění zčištěných odpadních vod z hydrogeologických důvodů nevhodné. Tendenčním posudkům musí pak čelit vodoprávní úřady, Správa CHKO a provozovatel veřejného vodovodu VAK Náchod. 8. Závěr Polická pánev, struktura s významnými využívanými zdroji podzemních vod, je územím s vysokou prozkoumaností a hydrogeologickým poznáním. Zvýšené nároky na ochranu této jedinečné struktury ale i za tohoto stavu neznamenají útlum průzkumných prací. Kromě probíhajícího ojedinělého regionálního úkolu ČGS Rebilance zásob podzemních vod, jehož dílčí část se zabývá i oblastí polické pánve, zaměření většiny současných průzkumných hydrogeologických prací se přesunulo z regionálních průzkumů do sféry zajišťování menších zdrojů vody pro individuální zásobování, monitoringu, odborných posudků a ochrany existujících fenoménů. Na tomto poli je pro vznik kvalitních prací široký prostor. Práce hydrogeologů, kteří v polické pánvi působí, by si měly udržet odbornou úroveň, odpovídající významu regionu. 123

23 Jímání podzemní vody v oblastech těžby nerostných surovin Doc. Ing. Naďa Rapantová, CSc., tel , Doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc., tel , VŠB-TU Ostrava, HGF, Institut geologického inženýrství, ul. 17. listopadu 15/2172, Ostrava-Poruba Úvod Důlní činnost má vždy dočasně nebo víceméně trvale vliv na životní prostředí, odráží se v novotvarech geomorfologie krajiny, je silným antropogenním zásahem do přírodního prostředí, zejména pak do hydrologických a hydrogeologických poměrů postižené oblasti. Ne vždy je však zásahem zcela negativním nebo zásahem, který by nebyl později eliminován dostatečně citlivě provedenými rekultivačními pracemi naopak, řada vytěžených lokalit je dnes využívána jako ukázková místa přírodních krás (Amálino údolí v Kašperských Horách, lom Malá a Velká Amerika, Panská skála aj.,aj.) nebo jako lokality mimořádného významu (např. radioaktivní prameny jámy Svornost v Jáchymově). Důlní a těžební činnost člověka je od pradávna nedílnou součástí jeho existence, je podmínkou jeho vývoje a jako takovou ji všichni musíme přijímat a hodnotit. Hornická činnost podmínila vznik velkých a bohatých měst, dala materiál k jejich výstavbě, dala vznik technice úpravy kovů a nerud, je příčinou vzniku velkých kulturních děl, které jsou dnes chloubou na mezinárodní úrovni. Největší zátěž přírodním poměrům přináší důlní činnost v době, kdy je těžba aktívní, kdy pomocné důlní provozy, odvaly a odkaliště, úpravny, třídírny, energetická a dopravní zařízení nejsou organickým celkem původního prostředí. V této době vzniká i největší odpor části společnosti proti této činnosti. Toto silně negativní hodnocení důlní činnosti přetrvává zejména v případech, kdy těžební činnost nebyla korektně ukončena vhodnou sanací a rekultivací postižené oblasti a v podstatě těžaři pouze opustili lokality a zanechaly jak povrchové, tak i podzemní prostory svému osudu. Naštěstí je však toto období z historického hlediska poměrně krátké a po čase zaniká. Tato situace je markantní zejména v posledních dvaceti letech, kdy došlo k masivnímu ukončování těžeb jak rudních, tak kamenouhelných ložisek (výjimku tvoří pouze povrchově těžená hnědouhelná ložiska na Mostecku a Sokolovsku) a ložisek uranu. V současnosti postupně doznívá těžební činnost i v oblasti české části hornoslezské pánve. V České republice zůstává touto tendencí nepostižena pouze těžba ložisek nevyhrazených nerostů těžba kamene, pískovny, jíloviště, štěrkovny apod., a dále těžba ropy a zemního plynu hlubokými vrty. Všechny tyto posledně vyjmenované těžební aktivity však nevytváří tak vysoké ohrožení vodních zdrojů podzemních vod, jako je tomu u povrchové těžby hnědého uhlí a zejména pak u hlubinné těžby uhelných ložisek. Pojem těžba nerostných surovin je velmi obecným pojmem, který zahrnuje zcela odlišné způsoby odvislé od vlastní dobývané suroviny (uhlí voda plyn rudy štěrk jíl uran ), tak zcela odlišné těžební metody s tím související (lom hlubinný důl jámový lom jímání stěnování komorování loužení rýžování těžba z vody.). 124

24 V tomto článku se zaměříme pouze na hlubinné dobývání především uhelných ložisek, ložisek rud a uranu, okrajově pak na povrchové (lomové) dobývání ložisek hnědého uhlí. Projevy dobývání rudných ložisek v horninách typu hard rocks mají zcela jiné projevy potěžebních vlivů směrem do nadloží než např. u uhelných ložisek. Většinou jde o strmé propady, jámy apod. s poměrně malým zálomovým úhlem. Vliv na využitelné zdroje podzemních vod jsou v těchto případech minimální. Ostatní druhy těžených surovin a s nimi spojené dobývací metody jsou vzhledem k danému tématu pouze okrajové. Z hlediska aktuálních problémů jímání podzemních vod pro vodárenské i balneologické využití je nutno rozlišovat dvě základní metody dobývání - povrchové (lomové) dobývání ložisek a hlubinné dobývání ložisek. Povrchové dobývání vyvolává změny v geohydrodynamických systémech zjevně a přímo (změna povrchového odtoku, změny hydraulických spádů mělkých zvodněných systémů apod.), což může mít důsledky ve snížení hladin podzemních vod v okolí lomů, zvýšení průtočných rychlostí či změny směru proudění podzemních vod, zánik přirozených pramenišť apod. U takovýchto dobývacích metod nedochází k projevům poddolování. Vliv lomového dobývání ložisek nerostných surovin byl v podstatě ošetřen již ve směrnici MZdr ČSR č. 51/1979 Sb., (Hyg. předp. sv. 44, reg. částka 20/1979 Sb.), o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. Tato směrnice byla zrušena zákonem č. 14/1998 Sb., resp. vyhláškou MŽP č. 137/1999 Sb. (Šeda, S. 2012). Jinak tomu je u metod hlubinného dobývání ložisek. Hlubinná důlní činnost ovlivňuje geohydrodynamické systémy podzemních vod (změny v propustnosti horninového masívu) a povrchové toky následujícím způsobem: vytváří nové prioritní cesty podzemním vodám, uměle otevírá uzavřené systémy s napjatou hladinou (stagnující zvodně nebo fosilní vody v nadložních, ložiskových a částečně i podložních horninových komplexech) a často tyto systémy hydraulicky propojuje, tvorbou směsných důlních vod, které jsou obvykle čerpány na povrch dolu a likvidovány vypouštěním do vodotečí, změnou hydraulických spádů povrchových toků a mělkých podzemních vod vlivem poddolování, včetně změn mocnosti pásma aerace apod. V tomto příspěvku se budeme věnovat právě otázce vlivu poddolování na podzemní a povrchové vody a to zejména ve vztahu k možnému ovlivnění kvality a kvantity jímaných vod pro hromadné nebo individuální zásobování, či pro jejich balneologické využití, ve vztahu k opatřením ve vymezovaných pásmech ochrany vodních zdrojů. V této problematice je nutno dále zohlednit reálné stavy při vlastní těžbě ložiska, stav po ukončení těžby, stav při likvidaci/opuštění důlních děl a následně pak dlouhé období revitalizace postižené oblasti po bývalé těžební činnosti. 125

25 Vlivy poddolování Při dobývání ložisek hlubinným způsobem vznikají v dole vyrubané prostory, které se při dosažení určitého rozměru zavalují nadložními horninami. Za určitých okolností se tento pohyb hornin přenese až na povrch, kde vzniká poklesová kotlina s charakteristickými pohyby a přetvořeními. Pohyby a přetvoření, vznikající v poklesové kotlině, závisí na řadě faktorů. Tyto faktory vycházejí zejména z geologické stavby území, z prostorových, časových a technologicko-provozních činitelů. Výsledný pohyb bodu na povrchu je složitým časoprostorovým pohybem s horizontální složkou (=vodorovným posunem) a vertikální složkou (poklesem). Pokles se vyjadřuje obecnou rovnicí obvykle používanou ve tvaru s = m. a. e. z kde m mocnost sloje; a součinitel dobývání podle druhu základy vydobytých prostorů; e účinkový součinitel; z časový součinitel. Na následujícím schématu poklesové kotliny nad vytěženou slojí je symbolem µ vyjádřen zálomový úhel (v ložisku a v jeho pokryvu) a uvedeny základní oblasti poklesové kotliny. V praxi se časový součinitel v dosahu účinné plochy počítá na časově omezenou dobu 5 let po ukončení těžby. Poloměr účinné plochy je dán vztahem r = h. cotg µ kde h hloubka uložení sloje. Ostatní výpočetní vztahy pro poklesovou kotlinu viz učebnice důlního měřictví nebo články k této problematice (např. Novák J., 1995). V případě zejména hlubinných uhelných dolů je poklesová kotlina rozšířena do značných vzdáleností od otvírkových důlních děl (jam těžních a větracích) např. v případě kamenouhelných dolů v OKR jsou dosahy vlivů poddolování v řádech několika kilometrů od těchto otvírkových děl. V ostravské dílčí pánvi OKR je např. plošný rozsah zatopených vytěžených slojí cca 73 km 2 (na úrovni cca 600 m pod povrchem), což představuje v podstatě pouze plochu oblasti prostého poklesu; v karvinské dílčí pánvi jsou destrukční projevy dobývání výrazně větší v důsledku jak úložních poměrů, tak velkých mocností slojí a menších hloubek dobývání. Intenzita projevů poddolování je silně ovlivněna: 126

26 přírodními faktory: mocností a geomechanickým charakterem pokryvných útvarů, geomechanickým charakterem hornin ložiska, hloubkou uložení ložiska ( hloubka dobývání), mocností těženého ložiska (např. sloje), technicko-provozními faktory: těžební metoda (stěnování, komorování aj.) řízený zával nebo zakládání vyrubaných prostorů, přičemž techniko-provozní faktory jsou přímo ovlivnitelné člověkem. V oblasti poklesových kotlin dochází ke dvěma formám deformací (viz předchozí obrázek): tahové a tlakové deformace v oblasti okraje poklesové kotliny, prostému poklesu (převažující vertikální složka poklesu). Tyto typy deformace způsobují i dva druhy negativního ovlivnění až destrukce jímacích území podzemních vod a vodárenských technických zařízení. Jedná se zejména o: porušení stability jímacích objektů (studní, povrchových objektů), poškození výztuže jímacích objektů, jejich těsnosti apod., snížení hladiny podzemních vod až úplné odvodnění kolektoru v důsledku hydraulicky aktivních zálomových trhlin, u systémů s volnou hladinou vlivem poklesu povrchu dochází ke snížení krycí ochranné vrstvy, tj. pásma aerace, až k úplné destrukci jímacího území v případě vzniku zátopových území. 127

27 Hydrologické a hydrogeologické poměry takto postižené oblasti jsou významně ovlivňovány přítomností zatopených terénních depresí, které vznikly nad důlními díly a vytěženými poruby. Tyto deprese jsou většinou bezodtoké. Často jsou vyplňovány (rekultivovány) navážkami hlušiny či jiným odpadním materiálem, využívány jsou jako odkaliště apod., čímž se stávají dalším potenciálním zdrojem kontaminace nejen podzemní, ale i povrchové vody. 128

28 Voda z odkališť je odváděna systémem uměle vybudovaných kanálů, zaústěných do povrchových toků. Koryta vybudovaných kanálů bývají sice hydraulicky zaizolována oproti přírodním zvodněným systémům, ale v průběhu jejich provozu a v důsledku dalších důlních vlivů může docházet buď k porušení této izolace, nebo naopak ke zvýšení izolace přirozenou kolmatací břehů a dna kanálů jílovými složkami dopravovaných vod. Míru účinnosti izolace a kolmatace nelze nikdy v prognózách přesně kvantifikovat. Toto hodnocení musí přinést až výsledky nezbytného monitoringu. Vliv těžební činnosti na zdroje podzemních vod Důlní činnost většinou negativně ovlivňuje kvalitu a kvantitu podzemních vod v jímacích územích. Jedná se o jevy trvalého ovlivnění nebo až destrukce zdroje: poddolováním, kdy je snížena ochranná vrstva pásma aerace až s výstupem hladiny vod nad povrch v zátopových oblastech typické pro oblasti prostých poklesů v centrální části poklesové kotliny (příklad destrukce JÚ Doubrava- Špluchov, Karviná-Staré Město). změnou hydraulických spádů, vyvolávajících změny směru a rychlosti proudění, poškozením až destrukcí jímacích zařízení (podzemní i povrchové objekty) typické pro oblasti tahových a tlakových deformací v okrajích poklesových kotlin (viz následující fotografie). 129

29 Foto: Oblasti tahových deformací v okraji poklesové kotliny nad jímacím územím Doubrava-Špluchov v roce 2011 (hlubinná těžba slojí karvinského souvrství Dolem Karviná) foto Malucha, P. (2011) Výjimečně se jedná o jevy časově přechodné: zakalování podzemních vod v důsledku projevů důlních otřesů (např. zdroje minerálních jodobromových vod pro balneologické využití v Lázních Darkov). zakalování mělkých podzemních vod po likvidaci dolu a zániku dlouhodobě udržované deprese způsobené odvodňováním dolu (výtoky vod silně kontaminovaných oxidy a hydroxidy Fe /tzv. okry / v důsledku rejuvenace oxidačních procesů v nově saturované zóně po zatopení dolu). Účinnost ochrany zdrojů podzemních vod je ovlivnitelná volbou metod těžby (včetně způsobu likvidace vytěžených prostor) dané plánem otvírky, přípravy a dobývání (OPD) ložiska. Rozhodující roli zde dále mají geomechanické vlastnosti meziložních hornin, mocnost a strukturně-tektonická stavba tohoto meziloží. U zdrojů podzemních vod, jejichž kolektory jsou uloženy hlouběji než je těžené ložisko (např. termy Lázní Teplice v Č. nebo karlovarské termy v oblasti Sokolovské uhelné pánve) se vlivy nadrubání projevují zcela jinak, než v uváděných případech podrubání vodních zdrojů (např. snížení tlaku vyvolaného nadložím kolektoru až možnost porušení nadloží při značném jeho oslabení, otevření nových výstupních cest podzemních vod na tektonických poruchách či puklinových systémech v nadložních horninách). 130

30 Intenzita projevů důlních vlivů je v čase velmi proměnná. Toto by mělo být zohledněno i ve stanovovaných opatřeních v pásmech ochrany podzemních vod. Opatření by měla být posuzována a stanovována na základě vyhodnocení výsledků monitoringu dosavadního ovlivnění vodního zdroje výlučně specialisty-hydrogeology-báňskými znalci. Opatření pro ochranu vodních zdrojů by neměla být časoprostorově fixována při vyhlášení ochranného pásma na předpoklad životnosti zdroje. Opatření musí být flexibilní ke změnám báňsko-technických podmínek a metod dobývání, k dosavadním výsledkům monitoringu důlních vlivů apod. Jejich revize a stanovení by měla být prováděna při tvorbě každého plánu OPD dolu (resp. při takové jeho změně, která by mohla vyvolat dotčení vodního zdroje nebo změnu hydraulických podmínek zvodněného systému). Monitoring vodního zdroje nutno provádět v případě důlních vlivů ve dvou formách: geodetický - sledování absolutních poklesů na síti bodů v jímacím území, - sledování trvalých změn hladin podzemních vod, hydrogeochemický - sledování změn vybraných ukazatelů kvality vody. Interval monitoringu postačuje 1 2x ročně v případě geodetických a hydrogeochemických dat. Síť geodetických bodů musí v každém případě zahrnovat mimo jiné i objekty na kterých se provádí sledování hladin podzemních vod. V případě sledování trvalých změn hladiny podzemních vod (tj. i hydraulických spádů a z toho odvozených změn rychlosti proudění podzemních vod) je nutno na vybraných objektech provádět záměry v podstatně kratších intervalech (měsíční). Tyto hodnoty je nutné korigovat o režimní změny vyvolané chodem srážek, změnou atmosférického tlaku apod. a vyseparovat tak pouze složku trvalé změny hladiny v důsledku poddolování. Při stanovování opatření v pásmu ochrany vodního zdroje je velmi důležité vážit priority vztahu ložisko nerostné suroviny vodní zdroj a to v kontextu potřeb regionu i státu. Např. jímací území podzemních vod Doubrava-Špluchov, Karviná-Staré Město aj. jsou v rámci ostravského regionu nahraditelnými. Obdobné je to např. i se zdrojem jodobromových vod v dnešním areále Lázní Darkov (viz níže), kdy jako náhrada byl postaven lázeňský komplex v Klímkovicích. Zásoby uhelného ložiska v OKR můžeme z 131

31 potřeb regionu i státu klasifikovat jako nenahraditelné, mimo to uhelné zásoby nevytěžené, ponechané v zemi ve formě různých ochranných pilířů, jsou již trvale pro jejich využití člověkem ztraceny. Proto je nutno rozhodnout, zda příslušný vodní zdroj je možno klasifikovat jako nahraditelný nebo nenahraditelný. Nenahraditelné zdroje podzemních vod je nutno chránit před vlivy poddolování tak, aby jejich využitelnost (v kvalitě i kvantitě) zůstala zachována a to i za cenu ztráty části ložiska nerostné suroviny. Do stejné kategorie pak patří v některých regionech i potenciální zdroje (pitných, minerálních či termálních) podzemních vod v současné době ještě nevyužívané. Nahraditelné zdroje podzemních vod je možno ovlivnit důlními pracemi tak, že je lze provozovat až do doby destrukce zdroje s tím, že je tento časový horizont ovlivnitelný. Je ovlivnitelný např. vhodnou volbou postupu dobývacích prací, vhodnou základkou, vhodným harmonogramem OPD apod. Při takovýchto postupech se může stát (zejména v důsledku vysokých zabezpečovacích parametrů, v důsledku příznivějšího reologického chování horninového masívu apod.), že k úplné destrukci zdroje vůbec nedojde, nebo že je zdroj po rekonstrukci či rekultivaci území opět provozuschopný. Jiným příkladem ovlivnění významného vodního zdroje v oblasti zatížené důlní činností je oblast jižně od centra města Karviná, kde jsou jímány jodobromové vody pro Lázně Darkov. Fosilní miocenní jodobromové vody, zjištěné před více jak sto léty v bývalých ložiskových vrtech na uhlí, jsou jímány pro balneologické účely z písčitých vložek v pelitické facii spodního bádenu (pokryvu produktivního svrchního karbonu). Tyto zvodněné písčité polohy jsou vyvinuty v hloubkovém rozsahu až -335 m p.m. Výstroj vrtů, vyhloubených v letech 1931 (vrt Helena) až 1943 (vrty Jan II, Nový a Vilemína), je pravděpodobně v podmínkách chemického složení jímaných vod (základní výrazné Na-Cl proplyněné CH 4 vody s mineralizací cca g.l -1 ) na hranici životnosti. Oblast Lázní Darkov je ve vlivu dobývacích prací Dolu Darkov. Zvýšená těžební činnost se projevila na konci 80. let, kdy byla dokončena výstavba náhradního areálu lázní v obci Klímkovice u Ostravy-Poruby (na stejné geologické struktuře). Přesto měla být funkce starých lázní zachována (až do předpokládané destrukce objektů) a celá oblast byla měřicky monitorována na 84 bodech ve tříměsíčních intervalech. Později, po roce 1989, byl přehodnocen vztah lázní a potřeb těžby uhlí. Těžební činnost byla omezena a provoz Lázní Darkov zachován. Do roku 1991 byl výrazný pokles povrchu zaznamenán jižně od Lázní Darkov (až 3,5 m) - vlastní areál lázní byl postižen poklesy o hodnotách 0,2 až 1,2 m. Při velké mocnosti miocenního pelitického pokryvu ( m v místě vrtu Vilemína) jsou deformace v důsledku poddolování téměř výlučně ve formě plastického přetvoření bez projevů rupturelních křehkých deformací. V průběhu roku 1995 docházelo k poklesu vydatnosti přítoku do vrtu Vilemína a v listopadu 1995 došlo k jeho přerušení v důsledku ucpání čerpadla i výtlačného potrubí jemným pískem. Homola, V. (1996) předpokládal, že vzniklý jev může být způsoben: porušením pažnice vrtu v perforovaném úseku, porušením struktury kolektoru v okolí vrtu, prudkým zvýšením hydraulického gradientu na plášti vrtu. Vzniklý jev však mohl být i způsoben kombinací výše uvedených poruch a to vlivem jiného typu důlních vlivů, než jsou poklesy z důvodu podrubání objektů. Takovýmto 132

32 nebezpečným důlním jevem s destrukčními účinky na povrchové objekty (zejména oslabené stářím materiálu a korozí) jsou anomální geomechanické jevy důlní otřesy. U těchto jevů náhlého uvolnění akumulovaného napětí horninového masívu při zavalování vytěžených důlních prostor dochází k jisté formě slabého zemětřesení. Tyto projevy nejsou jevem obecně spojeným s dobýváním, ale jsou jimi postiženy pouze oblasti s potřebnou přírodní predispozicí (litologickou, strukturně-geologickou a geomechanickou) v kombinaci s metodami a technikou vedením porubních prací. Důlní otřesy mohou vyvolávat - stejně jako zemětřesení - i jevy krátkodobých zakalování jímaných vod, hydraulické rázy v kolektoru apod. (např. zakalování jímaných vod pro Lázně Darkov Dvorský, J., Knotek, S., 2000) V daném případě nemohou popsané jevy být způsobeny trhacími pracemi, neboť jejich energetická intenzita je ve srovnání s důlními otřesy o několik řádů nižší. V ochraně zdrojů jímaných podzemních vod, resp. v ochraně vlastních jímacích objektů, je však nutno při stanovování ochranných pásem i na tyto možnosti pamatovat. Jejich posouzení by mělo být výlučně v kompetenci znalce v oboru geomechaniky horninového masívu a báňského znalce. Vliv těžby nerostných surovin po ukončení činnosti dolu na podzemní vody Po ukončení těžební činnosti dolu nezaniká dříve vyvolaná infiltrace vod z povrchu prioritními cestami do opuštěných důlních děl. Důlní díla vytváří v horninovém prostředí systém, který je znám pod názvem antropogenní pseudokras (Grmela, A., 2000) a který po opuštění dolu vytváří v jeho hlubších částech z hydraulického hlediska kvazistagnující, neprůtočný geohydrodynamický systém. V takovémto systému se velmi rychle vytváří výrazná hydrogeochemická zonálnost a proudění podzemních vod takovémto systému se většinou uplatňuje pouze v nejsvrchnější části zvodněné struktury (prakticky na úrovni odvodňovací báze). Charakteristickým jevem spojeným se zatápěním opuštěných hlubinných dolů je nárůst celkové mineralizace vod a některých iontů (zejména síranů) v zatápěných stařinách, které důlní vody, čerpané v době činnosti dolu na povrch, nevykazovaly. Ve fázi zatápění dolu dochází ke zpětnému rozpouštění solí akumulovaných v dlouhodobě suchých důlních dílech (desítky až stovky let). Výsledky monitoringu kvality důlních vod za těžby proto nelze extrapolovat do období po ukončení těžby a následně pak do období jejich výtoků (či čerpání) na povrch. Graf změn kvality důlních vod v různých obdobích existence dolu: těžba zatápění stabilizace. Tento jev, prakticky poznaný v posledních cca dvaceti letech (tj. v době pro kterou je typický ústup hornictví a likvidace 133

33 dolů), je v literatuře označován jako first flush (viz např. graf změn celkové mineralizace, Eh a ph těžebně ukončených uranových ložisek v čase od ukončení těžby Rapantová, N. et al. 2008). Kontaminační zatížení neřízených vývěrů (nebo čerpání vod ze zatopených důlních děl) může v počátečních fázích dosahovat i havarijních stavů v ohrožení kvality podzemních vod mělkého oběhu či vod povrchového toku. V následující tabulce jsou dokumentovány tyto změny na příkladu kvality čerpaných vod z Vodní jámy Jeremenko (dále jen VVJ) v Ostravě (ostravská dílčí pánev OKR). Z hodnot uvedených v tabulce je patrná výrazná změna kvality důlních vod u jednotlivých důlních podniků z dob těžby ( ), z následného období zatápění dolů ( ), kdy nebyly vody ještě čerpány na povrch a z období (2001-dosud), 134

34 kdy jsou důlní vody čerpány VVJ a vypouštěny do toku Ostravice (udržování hladiny zatopených důlních děl na úrovni cca -375 m p.m. údaje archiv s.p. DIAMO, o.z.odra). Dynamický režim vod v celém ložisku se postupně od nejnižších úrovní bývalého dolu stabilizuje. K laterálnímu proudění vod dochází pouze po průběžných horizontálních dílech s nejmenším odporem a to ve směru k místu drenáže. Časově se jedná o léta až desetiletí tohoto stavu v závislosti na intenzitě a hloubkovém dosahu infiltrace průsakových vod, promývajících stařiny opuštěných důlních děl a na celkovém objemu zatopených stařin s cirkulujícími vodami. Znamená to, že jímání podzemních vod v oblasti dosahu důlních vlivů a jejich využívání je i v případě ukončení těžby dlouhodobě silně omezeno. Důlní činnost ohrožuje zdroje podzemních vod především radikálními zásahy do jejich režimu. Negativní vliv důlního odvodňování na hydrogeologickou strukturu nelze podstatně snížit (např. umělým snížením propustnosti zvodněných vrstev) a to hlavně z důvodů ekonomických. Relativně nejméně významné jsou změny celkových čerpaných množství důlních vod při různých způsobech postupu otvírky dolu a těžby ložiska. Specifické postavení v hodnocení vlivů těžebních prací na vodní útvary podzemních vod mají i dobývací technologie používající kyselinové loužení. Typickým a varujícím příkladem je kontaminace horninového prostředí v oblasti uranového ložiska ve Stráži p. Ralskem, kdy uranové zrudnění při bázi cenomanu bylo těženo v ploše cca 24 km 2 kyselými roztoky (H 2 SO 4 a HNO 3 jako oxidační činidlo) v hloubce cca 220 m p.p. V nadloží cenomanu, ve vrstvách turonu české křídy, jsou významné vodárenské zdroje podzemních vod, které nutno chránit aktivní sanací in situ před šířením kyselých roztoků, spolu s řízenou revitalizací celého postiženého horninového prostředí. Tato činnost je prováděna od roku 1997 až dosud a potrvá cca do roku 2037 (Vencelides, Z., 2014). Analýza současného stavu navozuje tato doporučení: pro hodnocení způsobu likvidace dolu a prognózy polikvidačních, revitalizačních procesů není možno vycházet pouze z údajů poskytnutých těžební organizací z období těžební činnosti, i když z té doby je obvykle databáze potřebných údajů nejkomplexnější (avšak vlivem postupu těžby nesourodá). Z hydrogeologického hlediska je to pouze výchozí stav před zahájením likvidačních prací. po ukončení těžby a likvidaci dolu se dynamický režim vod v celém ložisku v řádech let stabilizuje. Laterální proudění vod se děje pouze po průběžných horizontálních dílech s nejmenším odporem a to generelně ve směru k místní odvodňovací bázi. Lze vyčlenit tří hloubková pásma důlních vod v ložisku: pásmo dotace průsakovými atmosférickými vodami, pásmo drenážních důlních děl, pásmo kvazistagnujících vod hlubokých pater, likvidace starých či opuštěných důlních děl jejich zatápěním důlní vodou má za následek změny rovnice vodní bilance dolu a s tím spojené změny kvality a kvantity důlních vod. Tyto kvalitativní změny mají obvykle několik základních příčin: změna intenzity až zánik některých zdrojů důlních vod (ukončení dotace provozních vod a technologických roztoků do dolu, následně pak snižování přetoků podzemních vod z přírodních zvodní v důsledku snižujícího se hydraulického spádu apod.), 135

35 zpětné rozpouštění solí (ale i degradace organických látek, produkty rozkladu organizmů apod.) ve starých, po dobu desetiletí až staletí osušených dílech; ovlivnění kvality vod kontaktem se zakládkovým materiálem apod., změny spojené s minimalizací dříve vyvolaného a udržovaného proudění důlních vod důlními díly. všechny potenciální změny kvality a kvantity důlních vod v době likvidace dolu a následně v období stabilizace po jeho opuštění by měl být prognózován a posuzován odběrně způsobilými a znalými specialisty jak z oboru důlní hydrogeologie, tak znalce báňské problematiky příslušného ložiska. s dostatečným předstihem před ukončením báňské činnosti provést odborné posouzení vod ložiska (včetně EIA) jako potenciálního vodárenského, surovinoenergetického zdroje, resp. pro využití důlních vod v balneologii, v rámci plánu likvidace dolu, před jeho opuštěním, posoudit možnost zachování (nebo upravení) těch otvírkových děl, která by bylo možné využít pro čerpání vod ze zatopeného dolu; v dole pak zajistit zachování možností volného průtoku vod v potenciálně využitelných jeho částech, zachování vhodných povrchových objektů apod. Citované podklady Dvorský, J., Knotek, S. (2000): Znalecký hydrogeologický posudek o vlivu seismických jevů, vzniklých v důsledku hornické činnosti, na množství pevných částic v jodobromové vodě, čerpané z jímacích vrtů v Darkově. Archiv Green Gas DPB, a.s. Paskov. 29 s., MS. Grmela, A. (2000): Anthropogenous pseudokarst hydrogeological conditions of exploitation of abandoned underground mines from the environmental protection point of view. NATO Advanced Research Workshop: Sustainable Mineral Resource Management in Karst Areas. Portorož, Slovenia. Homola, V. (1996): Znalecký posudek o příčině zanesení vrtu Vilemína pískem, o možnostech obnovení přítoku jodobromové vody do vrtu Vilemína. MS archiv VŠB IGI Ostrava - zpráva HS č , ss přílohy. Ostrava. Malucha, P. (2011). Důl Karviná, ovlivnění HG poměrů poddolováním do roku 2035 v oblastech Karviná - Staré Město a Horní Lutyně - Výhoda závěrečná zpráva o hydrogeologickém posouzení. Paskov, Green Gas DPB, a.s. MS. Novák, J. (1995) : Příspěvek k problematice součinitele dobývací metody pro výpočet pohybů a přetvoření v poklesové kotlině. In: Sbor. ref. konf. Důlní měřictví a geologie při útlumu hornictví. Str Plzeň. Rapantová N. et al. (2008): Netradiční využití ložisek uranu po ukončení hlubinné těžby. Závěrečná zpráva grantu GAČR 105/06/0127. Archiv VŠB-TU Ostrava, HGF, Inst. 541, MS Ostrava, s. Šeda, S. (2012): Ochranná pásma vodních zdrojů podzemní vody část 1[1]. OHGS s.r.o., Ústí n.orlicí. Internet: Vencelides, Z. (2014): Stráž pod Ralskem Důl chemické těžby o.z.túu, DIAMO, s.p. Aktualizovaná analýza rizik. OPV, s.r.o. Praha, Liberec leden 2014, ss MS. 136

36 NEPREZENTOVANÉ PŘÍSPĚVKY Jakost pitné vody v malých vodárenských systémech František Kožíšek, Jiří Paul, Josef Vojtěch Datel Zásobování kvalitní pitnou vodou patří k současnému standardu evropské civilizace. Česká republika dlouhodobě přispívá k vysoké úrovni ochrany zdraví obyvatelstva dodávkami zdravotně nezávadné pitné vody. Jisté problémy jsou však detekovány v zajišťování jakosti pitné vody pro nejmenší obce a zásobované oblasti (cca do obyvatel), protože platí dlouhodobá závislost: čím menší zásobovaná oblast, tím častější (statisticky dobře doložitelné) překračování jakostních limitů pitné vody, nižší četnost sledování její kvality a menší odborná úroveň péče o malé vodní zdroje. Analýza kvality dodávané pitné vody i výjimek, o které musí Česká republika žádat Evropskou komisi, ukazují, že nejvíc problematickou oblastí veřejného zásobování pitnou vodou v naší zemi jsou malé vodárenské systémy zásobující několik desítek nebo set obyvatel. Management malých vodních zdrojů má tak svá specifika a současná legislativní, technická i právní řešení většinou odrážejí spíše situaci velkých sídel a větších vodárenských společností, které disponují širokou škálou odborníků, technických zařízení a mají možnost soustředění finančních prostředků. Legislativa jim ukládá mnohem častější vzorkování, takže mohou rychleji zareagovat na případné problémy atd. Byla připravena podrobná metodika zpracování plánu pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou (tzv. water safety plan ), který je vodárenskou obdobou systémů řízení bezpečnosti potravin založených na principech HACCP a který podle navržené novely směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu bude v horizontu cca 5 let povinný pro všechny výrobce pitné vody v Evropské unii. Problémy malých vodovodů mají mnohdy primárně ekonomickou příčinu, protože většinou nejsou schopny vygenerovat dostatek prostředků na svůj provoz a obnovu, a jejich fungování tak závisí na možnostech finanční podpory vlastníka (obvykle malá obec s nevelkým rozpočtem). Je zřejmé, že zavedení rozumné analýzy rizik u malých vodovodů v ČR povede i k ekonomickým úsporám. Tento postup bude znamenat posun k individuálnímu posuzování a hodnocení potřeb a specifik každého vodního zdroje, na jejím základě proto budou moci být omezené finanční prostředky provozovatelů malých vodovodů použity pro účely skutečně potřebné v daném místě. Příspěvek byl připraven s finanční podporou Technologické agentury ČR v rámci projektu TA Zajištění jakosti pitné vody při zásobování obyvatelstva malých obcí z místních vodních zdrojů. Součástí prezentace je i představení metodické publikace Kožíšek F., Paul J., Datel J.V.: Zabezpečení kvality pitné vody při zásobování obyvatelstva malými vodárenskými systémy. - Praha: VÚV TGM, 2013, 114 s., edice Výzkum pro praxi, ISBN , a její distribuce mezi zájemce z účastníků konference. 137

37 Jakost surové vody pořizování, zpracování, vyhodnocování a zpřístupňování ohlašovaných dat Ing. Anna Hrabánkován, Ing. Jiří Picek, VÚV TGM, v.v.i, Podbabská 2582/30, Praha 6 Stručný úvod do problematiky Dostupnost pitné vody v dostatečném množství a kvalitě je jednou z nezbytných podmínek sociální a ekonomické stability a zároveň také nevyhnutelnou podmínkou pro možnost rozvoje národního hospodářství. Pro zabezpečení dostatku pitné vody je pak nezbytné zejména zajištění ochrany přírodních zdrojů surové vody, jež jsou jejím základním zdrojem. Vzhledem k její nenahraditelnosti je nezbytné chránit zdroje surové vody nejen z hlediska vydatnosti, ale také kvality. Jakákoli ochrana přírodních zdrojů surové vody však není možná bez dostupnosti základních informací o jejich výskytu, množství a stavu. Legislativní prostředí Ochrana zdrojů vody je jednou ze základních povinností vyplývající z rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES [1], která nařizuje ochranu všech vodních útvarů využívaných pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu, pokud poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den nebo pokud slouží více než 50 osobám. V České republice se data o jakosti surové vody pořizují na základě zákona č.274/2001 Sb. [2] o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou spotřebu a jeho prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb.[4], která již byla od doby svého vydání několikrát novelizována, naposledy v roce 2011 vyhláškou č. 120/2011 Sb. [5, 6, 7]. Vyhláška v části 9 stanovuje ohlašovací povinnost provozovatelů, včetně stanovení minimální četnosti odběru vzorků a rozsahu analýz (příloha 9) a určování kategorie odebírané surové vody podle upravitelnosti (kategorie A1 až A3). Vyhláška zároveň stanovuje rozsah sledovaných ukazatelů surové vody odebírané z podzemních i z povrchových vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (příloha 13 vyhlášky). Nově je také od v platnosti novela [3] zákona č.274/2001 Sb. [2] o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou spotřebu, v níž dochází mimo jiné k úpravě paragrafů 13, 28 a 29, které se přímo dotýkají problematiky surové vody a vykazování dat o její jakosti. Zákon mj. stanoví, že: Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen surová voda") musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou. Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy. 138

38 Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru před její vlastní úpravou a provádět jejich rozbory a celkové výsledky v předepsané formě předávat v elektronické podobě a ve stanoveném formátu zasílat krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok. Nově je od stanovena povinnost provozovatele předávat tato data také příslušnému správci povodí, novelou byla naopak zrušena doposud platná povinnost předávání výsledků rozborů surové vody krajskými úřady Ministerstvu zemědělství. Zákon dále ukládá správcům povodí povinnost použití ohlašovaných dat jako podkladu pro zpracování a aktualizaci plánů oblastí povodí a programů opatření z hlediska zlepšování jakosti surové vody. Od se zároveň uvedenou novelou ruší povinnost Ministerstva zemědělství zajišťovat zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody. Dosavadní způsob a stav shromažďování a využití dat Jak bylo uvedeno výše, v České republice se data o jakosti surové vody pořizují na základě zákona č.274/2001 Sb. [2] o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou spotřebu a jeho prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb.[4]. Výsledky chemických rozborů jsou dále podle této vyhlášky vyhodnocovány jednotlivými provozovateli (kategorizace odebírané surové vody). Provozovatelé vodovodů pak takto pořízená data předávají krajským úřadům, resp. správcům povodí. Data o jakosti surové vody jsou takto systematicky pořizována a shromažďována nepřetržitě od roku Hlášené údaje jsou uvedeným příjemcům předávány ve formě standardizovaných dotazníků (xls), s nimiž však mohou jejich příjemci přímo (tedy bez dalšího, odborně i kapacitně poměrně náročného databázového zpracování) systematicky pracovat jen velmi obtížně. S výjimkou některých jednorázových akcí týkajících se pouze jakosti povrchových vod (jako bylo např. dílčí zpracování a vyhodnocení dat v rámci projektů řešených v letech 2002 a 2003 Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka pro Ministerstvo zemědělství [10, 11, 12, 13] v rámci implementace směrnice 75/440/EEC [9]) tato data dosud nebyla systematicky zpracovávána a zpřístupňována k dalšímu využití. Dosavadní neexistence systému zpracování a zpřístupnění těchto dat pak byla rozhodujícím faktorem nemožnosti jejich efektivního využívání a to jak jejich přímými příjemci, tak i dalšími subjekty. Příprava systému pro zpracování a zajištění dostupnosti dat V rámci řešení projektu Technologické agentury TA Chráněná území povrchových a podzemních vod pro lidskou potřebu - hodnocení jakosti surové vody a jeho využití v praxi řešeného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, veřejnou výzkumnou institucí v období 2011 až 2013, byl vytyčen jako hlavní cíl vyřešit problém dostupnosti údajů o jakosti surové vody, zejména s ohledem na vodoprávní úřady tak, aby tyto úřady pak mohly zpracovaná data využívat především v procesu vodoprávního rozhodování. Předmětem řešení projektu tak byla nejen část metodická (metodický pokyn upravující postup shromažďování a zpracování pořizovaných dat), ale také část zaměřená na vlastní zpracování a zpřístupnění dat (mj. nově realizovaný software ve formě internetové aplikace, která umožní, zejména vodoprávním úřadům, výše zmíněná data efektivně využívat). Vlastní projekt obsahoval tři hlavní skupiny činností, řešené v příslušných etapách. V první etapě řešení projektu bylo provedeno rozsáhlé shromáždění dostupných dat o surové vodě, analýza jejich skutečného stavu a byly vytvořeny nástroje pro jejich následné hromadné kontroly a zpracování. Předmětem druhé etapy řešení projektu bylo vytvoření metodiky postupu pro pořizování, zpracování a využívání dat o jakosti surové vody. Hlavní náplní třetí etapy projektu byl vývoj a realizace aplikace (software) 139

39 pro zpřístupnění zpracovaných dat. Vlastní zpracování dat pak probíhalo postupně v průběhu celého trvání projektu. Provedené zpracování a vyhodnocení dat za období 2002 až 2011 V rámci řešení uvedeného projektu bylo provedeno komplexní zpracování ohlašovaných údajů. Byla zpracována všechna dostupná data za období 2002 až 2011 (tedy hlášení zasílaná nejpozději během roku 2012), ohlašovaná na předepsaných ohlašovacích formulářích (elektronické formuláře ve formátu XLS, obr. 1.). V průběhu zpracování se potvrdil původní předpoklad, že v důsledku velkého množství formálních i věcných chyb v datech nebude možné surová data (tj. vyplněné ohlašovací formuláře) přímo databázově zpracovat. Vzhledem k množství formálních chyb bylo nutné provést základní kontroly všech formulářů ručně a manuálně též odstranit alespoň základní chyby vyskytující se ve struktuře vyplněných ohlašovacích formulářů (např. posunuté oblasti buněk) a ve vyplněných údajích (např. chybné nebo mezi jednotlivými roky nekonzistentní identifikace objektů) tak, aby následně bylo možné provést automatizované (strojové) kontroly formulářů. Pro detailní automatizovanou kontrolu takto předzpracovaných formulářů byl vyvinut specializovaný nástroj identifikující další jednotlivé chyby nebo skupiny chyb (např. formálně nesprávné údaje typu datum, nenumerické údaje v číselných položkách atp.). Tento nástroj byl pak v průběhu řešení projektu následně ještě funkčně rozšířen a doplněn o funkce později využité pro automatizovaný přenos dat formulářů do databázového úložiště definovaného v prostředí relačního databázového serveru (Oracle). Ohlašovací formuláře používají pro identifikaci jednotlivých odběrů identifikační číslo (ICOC) přidělené příslušným správcem povodí podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. [8] o vodní bilanci. Z toho vyplývá, že odběry, které nejsou zahrnuty do vodní bilance (tedy ty, jejichž velikost nepřesáhne v daném roce 6000 m3 nebo 500 m3 za měsíc), nejsou jednoznačně identifikovány. Aby bylo možné v databázovém systému uložit všechna ohlašovaná data, bylo nezbytné, aby byla zajištěna identifikace všech odběrů, včetně těch, které nejsou vykazovány ve vodní bilanci. Těmto menším odběrům tak byla z tohoto důvodu přidělena nová identifikační čísla (byl využit číselný rozsah nevyužívaný stávajícími kódy ICOC). 140

40 Obr. 1: Ukázka elektronického formuláře s ohlašovanými daty Nové metodické postupy pro nakládání s ohlašovanými daty Postupy a činnosti zpracování dat, počínaje shromažďováním dat od provozovatelů až po jejich uložení do datového skladu a následné zpřístupnění, byly formálně popsány a standardizovány v nově zpracované metodice [14]. Celý proces pořizování, přenosu a zpracování dat (viz obr. 2.) byl oproti dosavadnímu stavu doplněn o řadu nových činností, stavů a vzájemných vazeb. Úpravy procesu zpracování dat se dotkly již prvního kroku procesu, tedy stažení a vyplnění formuláře. Za pomoci nově vytvořené databáze, obsahující již nahlášená data, jsou nyní mj. do formulářů určených ke stažení automaticky generovány vstupní, zejména identifikační údaje, které bude nově ohlašovatel moci upravovat pouze v případě změněných skutečností. Tato úprava má za cíl co nejvíce eliminovat chyby v identifikaci odběrných objektů, které se dosud ve formulářích hojně vyskytují. Obr. 2: Schéma procesu sběru a zpracování dat Především v souvislosti s problémy s identifikací odběrných objektů se dále ukázala jako aktuální potřeba doplnit formulář pro hlášení dat o několik dalších identifikačních údajů, a to zejména s ohledem na možnosti následného vyhodnocení a interpretace dat (rozsah a přesnost prováděného vyhodnocení dat a analýz, zejména geografických). Z tohoto důvodu je formulář nově doplněn o položky pro uvedení 141

41 polohy odběrného objektu (souřadnic x a y uváděných v souřadném systému S-JTSK nebo WGS-84), dále údaj o kategorii upravitelnosti surové vody vyhodnocený provozovatelem podle vyhlášky [4] a také o údaj o počtu připojených obyvatel. Tyto nově doplněné položky byly do formuláře implementovány tak, aby nedošlo ke změně jeho stávající struktury (obr. 3.) Obr. 3: Ukázka nově navrženého elektronického formuláře rozšířeného mj. o pole pro zadání souřadnic odběrného objektu Dalším novým klíčovým prvkem doplněným do procesu pořizování, přenosu a zpracování dat je zejména nově zařazené zpracování a vyhodnocení dat a dále definice datového skladu popisující uložení dat v prostředí relačního databázového systému (viz také výše popis zpracování dat). Zpracování a vyhodnocování vyplněných ohlašovacích formulářů pak probíhá v několika fázích, pomocí softwarových nástrojů a s dvoustupňovou (manuální a strojovou) kontrolou dat. Zpracovaná data jsou uložena, zálohována a zabezpečena v centrálním datovém skladu, odkud pak jsou prostřednictvím internetové aplikace zpřístupňována krajským i ostatním vodoprávním úřadům, provozovatelům a dalším uživatelům. Zpřístupnění dat uživatelům, software V rámci řešení projektu byly zpracovány komplexní softwarové nástroje, po technické stránce zajišťující co nejvyšší možnou automatizaci procesu od okamžiku přijetí dat (vyplněného formuláře) do systému až po publikaci zpracovaných a vyhodnocených dat (obr. 4.). Z hlediska koncového uživatele je zcela jistě nejzajímavější veřejně přístupná část systému, tvořená prostředky dílčího subsystému publikace informací. Je tvořena interaktivní internetovou aplikaci, zajišťující zpřístupnění dat, jejich vhodnou vizualizaci, nástroje pro práci s daty a zároveň poskytující související (popisné) informace. 142

42 Obr. 4: Schéma postupu zpracování dat v systému od okamžiku přijetí formuláře až po konečné zpřístupnění dat prostřednictvím internetové aplikace Interaktivní internetová aplikace (obr. 5.) je volně dostupná na adrese K jejímu použití je potřeba pouze počítač s připojením k internetu a vhodným internetovým prohlížečem, pro možnost práce s daty v pokročilém režimu je pak třeba mít nainstalovanou aktuální verzi prostředí Java (Java Runtime Environment). Hlavním úkolem aplikace je zpřístupnit zpracovaná data o jakosti surové vody tak, aby byla přímo využitelná zejména pro práci dotčených subjektů (zejména vodoprávní úřady, subjekty vyjadřující se k rozhodování vodoprávních úřadů, žadatelé o vodoprávní povolení/rozhodnutí, vlastní provozovatelé odběrů atp.). Při vývoji aplikace byl kladen hlavní důraz především na jednoduchost ovládání, přehlednost a uživatelskou přívětivost aplikace. Hlavní částí internetové aplikace je interaktivní mapová část (v rámci aplikace označená jako online databáze ), zpřístupňující vlastní databázi uživatelům. Uživatelé mohou k datům přistupovat prostřednictvím integrovaného mapového prohlížeče s využitím tří různých režimů vyhledávání a zobrazení dat (obr. 6.). Základním režimem prohlížení dat je režim Ajax, který umožňuje uživatelsky jednoduché fulltextové vyhledávání a zároveň uživatelsky jednoduchou práci s mapou. Režimy Java a html jsou pak určeny pokročilejším uživatelům a umožňují mj. provádění složitějších operací s daty, jako je např. databázové dotazování s kombinací různých zadaných podmínek 143

43 dotazů. Další důležitou částí aplikace je sekce obsahující formuláře ke stažení určené pro následující cyklus (referenční rok) hlášení. Tyto formuláře obsahují předvyplněné identifikační údaje jednotlivých odběrných objektů (podle posledních dostupných údajů uložených v databázi) a lze je stáhnout jak z jejich úplného seznamu (odkaz označený formuláře ke stažení ), tak také z detailu informací o objektu vybraného v mapovém prohlížeči (odkaz online databáze ). Součástí aplikace jsou dále také popisné sekce věnované informacím o projektu, aktuálním informacím o provozu aplikace, podrobná uživatelská příručka pro práci s aplikací a návod pro vyplňování ohlašovacích formulářů a také přehled souvisejících legislativních předpisů a přehled kontaktů na řešitele projektu. Obr. 5: Úvodní stránka internetové aplikace Obr. 6: Ukázka zobrazení dat v prostředí internetové aplikace - výběr odběrného objektu v mapovém prohlížeči (vlevo nahoře), zobrazení detailů hodnot měření vybraného ukazatele (vpravo) a zobrazení seznamu předvyplněných formulářů pro další referenční rok (vlevo dole) 144

44 Slovo závěrem Účelem tohoto příspěvku bylo představit odborné vodohospodářské veřejnosti nově realizované nástroje týkající se ohlašování dat o jakosti odebírané surové vody a zároveň poukázat na možnosti jejich využití ve vodohospodářské praxi a to s vědomím, že jde pouze o stručnou informaci. Autoři příspěvku zároveň doufají, že se do budoucna podaří organizačně zajistit provoz realizovaného systému a že se tato nově vytvořená databáze bude v průběhu času dále zpřesňovat a doplňovat o nová aktuální data, a to zejména na základě spolupráce s ohlašovateli (provozovateli), krajskými úřady a správci povodí tak, aby úsilí věnované provozovateli na pořizování a ohlašování předmětných dat bylo co nejvíce zhodnoceno, zejména ku prospěchu ochrany surové vody jako nenahraditelného přírodního zdroje. Poděkování Autoři děkují Technologické agentuře ČR za finanční podporu řešení projektu TA Chráněná území povrchových a podzemních vod pro lidskou spotřebu - hodnocení jakosti surové vody a jeho využití v praxi. Literatura [1] Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Aktualizovaný pracovní překlad s anglickým originálem. Úplné znění, zahrnující text Přílohy X. (Rozhodnutí č. 2455/2001/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. listopadu 2001 ustavující seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a pozměňující směrnici 200/60/ES). Praha, Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, srpen 2003, 98 s. [2] Zákon č. 274/2001 Sb., ze dne 10. července 2001, o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). [3] Zákon č. 275/2013 Sb., ze dne , kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů [4] Vyhláška č. 428/2001 Sb., ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. [5] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 146/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) [6] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 515/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. [7] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 120/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů [8] Vyhláška č. 431/2001 Sb., ze dne 3. prosince 2001, o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. 145

45 [9] Směrnice Rady 75/440/EEC o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody v členských státech [10] Picek, J., Hubáčková, J., Prchalová, H., Rosendorf, P. (2002) IMPLEMENTACE SMĚRNICE RADY 75/440/EEC - PŘÍPRAVA AKČNÍCH PLÁNŮ - 1. etapa. Výběr nejproblémovějších zdrojů surové vody z pohledu prioritních nápravných opatření. VÚV T.G.M., Praha. Zpracováno pro Ministerstvo zemědělství. [11] Picek, J., Hubáčková, J., Prchalová, H., Rosendorf, P. (2002) IMPLEMENTACE SMĚRNICE RADY 75/440/EEC - PŘÍPRAVA AKČNÍCH PLÁNŮ - 2. etapa. Návrh metodického postupu, nové zatřídění zdrojů surové vody a analýza směrnic EU. VÚV T.G.M., Praha. Zpracováno pro Ministerstvo zemědělství. [12] Picek, J., Hubáčková, J., Prchalová, H., Rosendorf, P. (2002) IMPLEMENTACE SMĚRNICE RADY 75/440/EEC - PŘÍPRAVA AKČNÍCH PLÁNŮ 3 etapa. Příprava akčních plánů pro směrnici 75/440/EEC. VÚV T.G.M., Praha. Zpracováno pro Ministerstvo zemědělství. [13] Picek, J., (2003) IMPLEMENTACE SMĚRNICE RADY 75/440/EEC - VYHODNOCENÍ DAT ZA ROK 2002 Zpráva o řešení. VÚV T.G.M., Praha. Zpracováno pro Ministerstvo zemědělství. [14] Hrabánková, A., Picek, J., (2013) METODICKÉ POSTUPY PRO POŘIZOVÁNÍ, ZPRACOVÁNÍ A VYUŽÍVÁNÍ DAT O JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Certifikovaná metodika. VÚV T.G.M., Praha. Zpracováno pro Technologickou agenturu ČR. 146

46 Využití optické kamery pro vizuální posouzení stavu výstroje produkčních vrtů Pavel Bílý, Vladimír Lachman, Petr Novák, Ondřej Vaněček, Michal Vaněček, Milan Zuna, Watrad s.r.o., S.K.Neumanna 1315, Pardubice Úvod Popis vrtu dnes umožňuje celá řada metod. Klasické i moderní karotážní metody velmi přesně popisují vlastnosti horninového prostředí i výstroje vrtu. Na druhou stranu měřené veličiny často popisují širší okolí vrtu a jejich interpretace může být dosti subjektivní. Optická kamerová prohlídka vrtu naproti tomu umožňuje přímý pohled na stěnu vrtu nebo jeho výstroj. Zřejmou výhodou přímého pohledu je jednodušší, přímočaré a často až intuitivní zhodnocení provedeného pozorování. Kamerová prohlídka tak může být s výhodou využita pro řešení celé řady specifických technických i (hydro)geologických otázek. Mezi nejčastější úkoly vrtných kamer ve vodohospodářských produkčních vrtech patří popis skutečného provedení vrtných prací, posouzení stavu výstroje vrtu, identifikace příčin nestandardního chování jako je např. pískování, stanovení příčiny neprůchodnosti vrtu nebo identifikace předmětů ve vrtu. Typické úkoly optické prohlídky vrtu Posouzení skutečného provedení vrtných prací je užitečné zejména u starších vrtů s neúplnou dokumentací. Na základě kamerové prohlídky lze identifikovat typ a charakter výstroje, způsob a stav napojení jednotlivých částí, vymezit plné a perforované úseky i charakterizovat samotnou perforaci. Charakter a stav perforace má přitom zásadní vliv na užitné vlastnosti vrtu. Jedním z nejzávažnějších problémů v produkčním vrtu je bezesporu porušení výstroje (Obr), které může být mimo jiné příčinou pískování a v extrémním případě může vést i k havárii vrtu. Z prohlídky spojů pažnic (Obr) lze usuzovat na technický stav spoje. Je zřejmé, že prohlídka neodhalí interní nedokonalosti spoje, přinejmenším zásadní nedokonalosti jako střih pažnic (Obr, vpravo) nicméně pozornosti neujdou. Detailním pohledem na stěny filtru je možné identifikovat, zda je perforace vizuálně průchozí či nikoliv, o jaký konkrétní typ perforace jde a obvykle také zda jde o profesionální prefabrikované filtry nebo filtry na místě zhotovené vrtnou posádkou z plné pažnice (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Poměrně častým problémem je také zanášení produkčních vrtů sraženinami. Sraženiny, v našich podmínkách zejména oxidů železa, mohou nejen redukovat průměr vrtu (Obr), ale především zanášet perforaci filtrů se všemi nepříjemnými důsledky včetně snižování jímací schopnosti vrtu. Podrobněji se tímto tématem zabývá případová studie tvořící druhou část tohoto příspěvku. Vrtná kamera je samozřejmě velmi užitečná také při odhalování příčiny neprůchodnosti vrtu. Překážkami mohou být cizí předměty do vrtu náhodně spadlé i záměrně vhozené (Obr, vlevo), ale stejně může překážku tvořit vlastní výbava vrtu (Obr, vpravo). 147

47 Obr. 1: Strukturní porušení výstroje vrtu. Vlevo rozpraskané plastové pažení u dna vrtu, vpravo zalomení na spoji kovových pažnic způsobené střihem vrtu Obr.2: Vlevo spojení pažnic, na spodní pažnici jsou patrné 4 světlejší body indikující svaření, vpravo detail téže spáry na spojení pažnic při bočním pohledu kamery 148

48 Sborník konference Podzemní vody ve vodárenské praxi. Obr. 3: Detailní pohled na stěnu filtru, vlevo nahoře řídká vrtaná perforace, vlevo dole mohutná podélná štěrbinová perforace s patrnou horninou za štěrbinou, vpravo nahoře částečně zanesená prefabrikovaná příčná štěrbinová perforace, vpravo dole čistá řezaná příčná perforace 149

49 Obr. 4: Příklady zanesení vrtu oxidy železa, vpravo pohled do silně zanesené části vrtu, vpravo zpevněná inkrustace na stěně pažnice Obr. 5: Cizí tělesa ve vrtu, vlevo kámen zaseknutý na spojnici pažení efektivně blokuje průstup vrtem, vpravo píšťala hladinoměru zaseknutá mezi potrubí a stěnu vrtu. Limitující faktory optické prohlídky vrtu Kamerové prohlídky vrtů mají samozřejmě i svá omezení, které jsou dána vlastním prostředím vrtu a z části také konstrukcí konkrétní použité kamery. Ve vodohospodářských vrtech jsou hlavními limitujícími faktory prostupnost vrtu a viditelnost. V obecné rovině je limitujícím faktorem průměr vrtu a samozřejmě kamery. Standardní vrtné kamery používané pro hloubky do 500m mají průměr do 80 mm, což umožňuje bezpečný pohyb ve většině vodohospodářských vrtů. V produkčních vrtech je ale prostupnost vrtem obvykle omezená čerpacím potrubím, kabeláží čerpadla a samotným čerpadlem ( Obr). Ve většině případů je samozřejmě nejjednodušším řešením vyjmutí čerpacího zařízení. Pokud je ale úkolem prohlídky například identifikace příčiny zaseknutí čerpadla při vytahování nebo identifikace příčiny nemožnosti manuálního měření úrovně hladiny podzemní vody za provozu je možné za použití vhodné kamery prohlídku realizovat také. Nejtenčí současné vrtné kamery, opomeneme-li endoskopy disponující pouze několikametrovým kabelem, mají minimální průměr kolem 20 mm. Na druhou stranu je nutné nicméně zvážit riziko prohlídky ve vrtu s instalovaným dalším zařízením, které může relativně snadno způsobit zaseknutí a ztrátu vrtné kamery. Obstrukce vrtu cizími tělesy (viz Obr), pokud nejsou přímo cílem průzkumu, jsou samozřejmě také výrazným komplikujícím faktorem. 150

50 Dalším, nutným předpokladem úspěšného kamerového průzkumu vrtu je dobrá viditelnost ve vrtu. Viditelnost ve vzduchu (nad hladinou podzemní vody) je dána spíše konstrukcí osvětlení. Zejména ve štíhlých vrtech hrozí jisté přesvětlení obrazu a je proto vhodné využívat kamerový systém umožňující regulaci osvětlení. Pod hladinou podzemní vody je viditelnost výrazně ovlivněna čistotou vody. Makroskopické vznášející se částice či zakalení vody ( Obr) mohou v extrémním případě prohlídku znemožnit. Viditelnost navíc nemusí být konstantní v celém stvolu vrtu. Viditelnost v úsecích, kterými voda proudí, je obvykle lepší než v úsecích s dlouhodobě stojatou vodou. Optimálním řešením je proto vrt před prohlídkou nechat minimálně 24 odstát, popřípadě také vyčistit airliftem. Marginální vliv na prohlídku vrtu má jeho umístění v terénu. Moderní vrtné kamerové systémy jsou autonomní a obvykle snadno nebo nepříliš složitě transportovatelné. Kamerové systémy tak lze použít také pro složitěji dostupné vrty umístěné v šachticích nebo jiných objektech. V tomto případě je ale samozřejmě nezbytné zabezpečit odvětrání objektu v okolí vrtu tak, aby nebyla obsluha kamery ohrožena například oxidem uhličitým. Obr. 6: Omezení průchodnosti vrtu vlivem čerpacího potrubí a kabeláže. Vlevo potrubí vedoucí středem vrtu ovíjí uvolněný kabel, vpravo potrubí u stěny vrtu s ideálně umístěnou kabeláží, na obrázku je také patrné spojení páskou Obr. 7: Snížení viditelnosti ve vrtu. Vlevo vlivem makroskopických agregátů oxidu železitého ve vznosu, za kterými lze s obtížemi sledovat stěny vrtu, vpravo prakticky nulová viditelnost vlivem kalné vody 151

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká

Více

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model Vodním zdrojem jsou povrch. a podz. vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely ( 2 (8) z.254/2001sb.) Zdroje podzemní vody jsou přednostně

Více

Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod

Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod RNDr. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Při posuzování rizikových činností patří mezi klíčové úlohy hydrogeologů definovat místo výskytu vodárensky

Více

Ing. Zdeněk Lusk Dubnice 124 PSČ 471 26

Ing. Zdeněk Lusk Dubnice 124 PSČ 471 26 Ing. Zdeněk Lusk Dubnice 124 PSČ 471 26 Veškeré hydrogeologické a inženýrsko geologické práce, posudková činnost, posudky dle zákona 100/2001Sb. E.I.A Oprávněné osoby: RNDr. Lusková Olga, RNDr. Lusk Karel

Více

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Petr Kohout, Forsapi s.r.o. Praha 3.12.2014 Podzemní vody jsou cenným přírodním bohatstvím a právem jsou považovány za nejdůležitější zdroj

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 3. Vrty pro tepelná čerpadla Do 1.8. 2010 se vrty pro tepelná čerpadla systému země x voda i voda x voda považovala za vodní díla a pro jejich provádění bylo zapotřebí

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Česká geologická služba Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 náklady: 623 mil. Kč Konec projektu 3/2016 Renáta Kadlecová a kol. OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6.

Více

Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech

Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech TA02020184 Zajištění jakosti pitné vody při zásobování obyvatelstva malých obcí z místních vodních zdrojů Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech JOSEF V. DATEL - ANNA HRABÁNKOVÁ

Více

v oblastech těžt ěžby nerostných surovin

v oblastech těžt ěžby nerostných surovin Jímání podzemní vody v oblastech těžt ěžby nerostných surovin Arnošt G r m e l a Naďa R a p a n t o v á Konference Podzemní vody ve vodárenské praxi 28. března 2014 Dolní Morava Důlní a těžebníčinnost

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ ÚNOR 2015 1. Technický projekt hydrogeologického opěrného a ověřovacího vrtu pro vrtanou studnu PIC 1 Náhlov Po odvrtání ověřovacího vrtu bude

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Role vodoprávn vního úřadu v ochraně povrchových a podzemních vod RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Legislativa ochrana vod 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

Více

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše

Více

VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití řešeného území prostřednictvím těchto faktorů: zdroje

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 2.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 2. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 2. STUDNY - případně zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem, je-li hydrogeolog současně báňským projektantem (předchází

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI NEBO PODZEMNÍMI VODAMI NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI NEBO PODZEMNÍMI VODAMI NEBO JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI NEBO PODZEMNÍMI VODAMI NEBO JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. a),

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména, příjmení Sídlo / Místo podnikání

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním,

Více

Středočeská pánev potenciální uložiště CO2

Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní

Více

Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona]

Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona] 432/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu Změna: 195/2003

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014 Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Miniprojekt k tématu Podzemní vody listopad-prosinec 2014 Foto č.1: Studánka v údolí pod naší školou (foto z roku 2013) Současné foto v miniprojektu 1 Nejdříve

Více

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb.

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb. 1) ŽADATEL: a) Fyzická osoba Jméno:. Bydliště:... Příjmení:.. PSČ: Titul:. Podpis:... b) Fyzická osoba podnikající: Jméno:. Místo podnikání:

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. projekt navazuje na systematické

Více

GEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV 75 4112

GEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV 75 4112 ODVĚTVOVÁ TECHNICKÁ NORMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Leden 2014 MZe ČR GEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV 75 4112 Obsah Strana Předmluva... 2 Úvod. 3 1 Předmět normy... 4 2 Citované dokumenty...

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více

edb žný hydrogeologický pr zkum Hodov ... z provedené erpací zkoušky na vrtu

edb žný hydrogeologický pr zkum Hodov ... z provedené erpací zkoušky na vrtu Tak ne předběžný hydrogeologický průzkum Hodov... z provedené čerpací zkoušky na vrtu ČI 1 vyplývá, že při čerpání vydatnosti 0,2 l/s (1 000 l/den) poklesla hladina ve vrtu zhruba o 1/3 (ustálená HPV před

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

vodních zdrojů podzemních a povrchových vod

vodních zdrojů podzemních a povrchových vod vodních zdrojů podzemních a povrchových vod Ochranná pásma vodních zdrojů patří do institutu speciální ochrany vod uplatňovaných na určitém území a slouží výhradně pro ochranu vod určených k pitným účelům.

Více

GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz

GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Předmět a náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí hydrogeologa Vymezení legislativního rámce geologického práva, metodika průzkumu Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Projekt Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním rozpočtem

Více

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Zpracoval: Mgr. Michal Havlík Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Kapitola 4 - GEOLOGIE A TEPELNÉ

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 3. prosince 2001. Předmět úpravy

VYHLÁŠKA. ze dne 3. prosince 2001. Předmět úpravy Platné znění části vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb., vyhlášky

Více

Geologické průzkumy v praxi ověřování hydrogeologických poměrů a provádění polních testů pro posouzení možností vsakování vod do půdních vrstev

Geologické průzkumy v praxi ověřování hydrogeologických poměrů a provádění polních testů pro posouzení možností vsakování vod do půdních vrstev Seminář na aktuální téma v oboru hydrogeologie - Ostrava, 11112010 Geologické průzkumy v praxi ověřování hydrogeologických poměrů a provádění polních testů pro posouzení možností vsakování vod do půdních

Více

Mnichovo Hradiště Sychrov vrtaná studna

Mnichovo Hradiště Sychrov vrtaná studna ECO-GEO Miroslav Pivrnec, Rohliny 48, Mírová pod Kozákovem, 511 01 tel. 603 852 360, e-mail pivrnec@seznam.cz, info www.eco-geo.cz Mnichovo Hradiště Sychrov vrtaná studna na p.p.č. 136/6, k.ú. Sychrov

Více

[ 8 odst. 1 písm. b) bod 1. a 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení... Adresa místa pobytu... ...

[ 8 odst. 1 písm. b) bod 1. a 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení... Adresa místa pobytu... ... *) Příloha č. 17 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍCH VOD PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ

Více

Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015).

Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015). Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015). 1. Geologie dotčené oblasti Širší okolí zájmové oblasti patří do lugické neboli západosudetské oblasti.

Více

OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí RNDr. Svatopluk Šeda 2. 7. 2013 1 VRTANÉ STUDNY

OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí RNDr. Svatopluk Šeda 2. 7. 2013 1 VRTANÉ STUDNY 2. 7. 2013 1 VRTANÉ STUDNY Seminář k metodickému doporučeníčah č. 1/2013 k projektování a provádění vrtaných (trubních) studen v intencích současného vodního a stavebního práva RNDr. Svatopluk Šeda Imrich

Více

Rešerše a analýza dat v oblasti kvartérních a křídových HGR. Tomáš Hroch, Michal Rajchl a kol.

Rešerše a analýza dat v oblasti kvartérních a křídových HGR. Tomáš Hroch, Michal Rajchl a kol. Rešerše a analýza dat v oblasti kvartérních a křídových HGR Tomáš Hroch, Michal Rajchl a kol. Cíle 1. vytvoření funkční vrtné databáze potřebné pro další aktivity projektu 2. vymezení hranic geologických

Více

1. Zajištění průzkumných prací pro stabilizaci vodohospodářské situace v hraničním prostoru Cínovec/Zinwald

1. Zajištění průzkumných prací pro stabilizaci vodohospodářské situace v hraničním prostoru Cínovec/Zinwald * 1. Zajištění průzkumných prací pro stabilizaci vodohospodářské situace v hraničním prostoru Cínovec/Zinwald zhotovitel: ATE CR, a.s. doba řešení: únor až srpen 2012 2. Společný přeshraniční návrh na

Více

Kód obce UIR: 03850. číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov

Kód obce UIR: 03850. číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.019.01 1. HEŘMANICE Kód obce UIR: 03850 Název obce: HEŘMANICE číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov Podklady: Dotazník

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

(3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapy v měřítku. 1 : , která je uvedena v příloze č.

(3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapy v měřítku. 1 : , která je uvedena v příloze č. Strana 431 30 VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2015 o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Lázně Kundratice a vymezení konkrétních ochranných opatření Ministerstvo zdravotnictví

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku stručný přehled forem výskytu vody (vizkvarta), podrobný výklad Kámen a voda podpovrchová voda, zdroje vzniku a doplňování podzemních vod, druhy vody v horninách,

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ *) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské prai Naďa Rapantová VŠB-Technická univerzita Ostrava APLIKACE MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ V HYDROGEOLOGII řešení environmentálních

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

JIRKOV Průmyslový park

JIRKOV Průmyslový park RNDr. Jiří Starý Jizerská 2945/61 Ústí nad Labem 400 11 Název akce: JIRKOV Průmyslový park Geologický a hydrogeologický průzkum Zpracoval: RNDr. Jiří Starý Jirkov Průmyslový park geologický a hydrogeologický

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

Příběh vody. Pracovní list početní a grafické příklady. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou

Příběh vody. Pracovní list početní a grafické příklady. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku- stručný přehled učiva z bloků kvarty a kvinty. Podrobně početní příklady a grafy vztahující se kvodě průtok, charakteristika povodí, specifický odtok, graf

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI NEBO PODZEMNÍMI VODAMI NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI NEBO PODZEMNÍMI VODAMI NEBO O JEHO ZMĚNU Městský úřad Šluknov Odbor výstavby a ŽP nám. Míru 1 407 77 Šluknov ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI NEBO PODZEMNÍMI VODAMI NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona] 1.

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. Spolupráce Vědecké instituce:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Karotáž metoda pro zjišťování pohybu kontaminace a jeho souvislostí s geologickou a tektonickou stavbou území.

Karotáž metoda pro zjišťování pohybu kontaminace a jeho souvislostí s geologickou a tektonickou stavbou území. Karotáž metoda pro zjišťování pohybu kontaminace a jeho souvislostí s geologickou a tektonickou stavbou území. AQUATEST a.s. Geologická 4 152 00 Praha 5 www.aquatest.cz E-mail prochazka@aquatest.cz karotaz@aquatest.cz

Více

OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 50 EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL

OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 50 EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL *) Příloha č. 20 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 1. Stavebník 2) 50 EKVIVALENTNÍCH

Více

Kód obce UIR: 05512. Základní sídelní jednotka Malá Bukovina (339 391 m n. m.) leží na katastrálním území Malá Bukovina u Chvalkovic (655121)

Kód obce UIR: 05512. Základní sídelní jednotka Malá Bukovina (339 391 m n. m.) leží na katastrálním území Malá Bukovina u Chvalkovic (655121) 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.026.06 Kód obce UIR: 05512 Název obce: MALÁ BUKOVINA 1. MALÁ BUKOVINA číslo obce: IČZÚJ 574112 část obce (základní sídelní jednotka): Malá Bukovina Podklady: Dotazník k PRVK

Více

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1 Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP Skládkování odpadů v Podkrušnohoří, Produkce odpadů Průmyslové odpady: z vlastní průmyslové výroby odpady z energetiky

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) Biosolid, s.r.o. Kostelanská 2128 686 03 Staré Město IČ : 26136830 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant

Více

JAKUB ŠTEFEČKA GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112 Brno stefecka@geotest.cz

JAKUB ŠTEFEČKA GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112 Brno stefecka@geotest.cz NUMERICKÝ MODEL PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V HYDROGEOLOGICKÉM RAJONU VYŠKOVSKÉ BRÁNY NUMERICAL MODEL OF GROUNDWATER FLOW IN THE VYSKOVSKA BRANA HYDROGEOLOGICAL ZONE JAKUB ŠTEFEČKA GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112

Více

LYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE

LYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE LYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE zpráva o průzkumu kvality podzemní vody říjen 2015 Poděbrady 10/2015 GEOLOGICKÁ SLUŽBA s.r.o. info@geosluzba.cz fax: 325 613 203 Studentská 235/17, 290 01 Poděbrady

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY MĚSTSKÝ ÚŘAD JILEMNICE Odbor životního prostředí Masarykovo nám. 82, 514 01 Jilemnice, tel: 481 565 111, fax: 481 565222, e-mail: posta@mesto.jiiemnice.cz Čj.: PDMUJI 749412015 ukládací znak 231.2 V120

Více

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Dehtáře Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 380 Kód obce PRVKUK 0613.010.380.00 Kód obce (IČOB) 02537 (561924) Číslo ORP (ČSÚ) 010 (6110) Název ORP Pelhřimov Kód POU (ČSÚ) 61102 Název POU Pelhřimov

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

PROVOZNÍ ŘÁD VODOVODU

PROVOZNÍ ŘÁD VODOVODU PROVOZNÍ ŘÁD VODOVODU OBEC Z Á B O Ř Í okr. Strakonice Provozní řád vodovodu 1 ================== Obec Z Á BO Ř Í, okr. Strakonice Základní údaje Vlastník vodovodu: Obec Záboří, okr. Strakonice IČO: 252

Více

Kód obce UIR: 17926. Základní sídelní jednotka Petrovice a Petrovičky (405 492 m n. m.) leží na katastrálním území Velké Petrovice (779261).

Kód obce UIR: 17926. Základní sídelní jednotka Petrovice a Petrovičky (405 492 m n. m.) leží na katastrálním území Velké Petrovice (779261). 1 + Kód obce PRVK: 3605.5209.065.01 1. PETROVICE Kód obce UIR: 17926 Název obce: PETROVICE číslo obce: IČZÚJ 574571 část obce (základní sídelní jednotka): Petrovice, Petrovičky Podklady: Dotazník k PRVK

Více

Proudění podzemní vody

Proudění podzemní vody Podpovrchová voda krystalická a strukturní voda vázaná fyzikálně-chemicky adsorpční vázaná molekulárními silami na povrchu částic hygroskopická (pevně vázaná) obalová (volně vázaná) volná voda kapilární

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni

Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni Název akce: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

1. TEPLICE NAD METUJÍ

1. TEPLICE NAD METUJÍ 1 Kód obce PRVK: 3605.5201.062.01 Kód obce UIR: 16639 Název obce: TEPLICE NAD METUJÍ 1. TEPLICE NAD METUJÍ číslo obce: IČZÚJ 574538 část obce (základní sídelní jednotka): Teplice nad Metují, Dolní Teplice,

Více

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava Oznámení záměru dle přílohy č. 3, zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších

Více

Kód obce UIR: 04985. Informace OÚ Velichovky Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu

Kód obce UIR: 04985. Informace OÚ Velichovky Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.063.02 1. HUSTÍŘANY Kód obce UIR: 04985 Název obce: HUSTÍŘANY číslo obce: IČZÚJ 574554 část obce (základní sídelní jednotka): Hustířany Podklady: Dotazník k PRVK Informace OÚ

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683

Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683 Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683 ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ K VODNÍM DÍLŮM 1) [ 15 vodního zákona] 1. Žadatel

Více

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...

Více

STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ

STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ Gvoždík, Polák, Vaněček, Sosna 1H-PK/31 MPO ČR Metody a nástroje hodnocení vlivu inženýrských bariér na vzdálené interakce v prostředí

Více