Vztah státu a církve v první ČSR
|
|
- Barbora Bartošová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra dějin státu a práva Diplomová práce Vztah státu a církve v první ČSR Kateřina Němcová Akademický rok 2006/2007 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vztah státu a církve v první ČSR zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny... Kateřina Němcová 1
2 Poděkování Ráda bych poděkovala paní JUDr. Martě Kadlecové, CSc. nejen za odborné vedení práce, ale i za cenné rady, trpělivost a pochopení. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mě podporovali během celého mého studia, zejména mým rodičům. 2
3 Obsah: Obsah: Úvod Typy vztahů mezi státem a církví; stát a církev v Rakousku-Uhersku Typy vztahů mezi státem a církví Odluka Nastínění vztahů mezi církví a státem v Rakousku-Uhersku a mezi Rakouskem-Uherskem a Apoštolským stolcem Vznik Československé republiky Vznik nového státu (v mezinárodním měřítku) Vznik nového státu (z pohledu občanů republiky) Vztah církví a státu v Československé republice Církev v počátcích ČSR Jmenování biskupů Vznik Československé církve Politický katolicismus a politický protestantismus Politický katolicismus Politický protestantismus Odluka církví od státu Konfesní právo Školství Úprava manželství Kongruový zákon Právní postavení ostatních církví Konsolidace vztahů Vztahy mezi Československou republikou a Svatým stolcem Počátky diplomatických vztahů mezi Československou republikou a Svatým stolcem Obsazení biskupských stolců a spor o prezentační právo Otázka bratislavská teologická fakulta, odluky církve a státu, Československé církve a řešení dalších témat Marmaggiho aféra a jednání o dohodě Sjednávání Modu vivendi... 68
4 5.2.1 Vyjednávání o textu úmluvy Obsah dohody Modu vivendi Forma a charakter Modu vivendi Provádění modu vivendi Dohoda o postupu provádění a naplňování dohody Modus vivendi Delimitace diecézí Správa církevního majetku na Slovensku Vztahy mezi Apoštolským stolcem a ČSR na konci 30. let Závěr Resumé Přílohy Příloha I. Text mezinárodní dohody Modus vivendi uzavřeného mezi Svatým stolcem a Československou republikou v roce Příloha II. Apoštolská konstituce Ad ecclesiastici regiminis incrementum Příloha III. Mapa nástinu diecézních hranic v ČSR Literatura a prameny Literatura Prameny
5 1 Úvod Vlády a vládcové, kteří se na přelomu července a srpna 1914 rozhodli sáhnout ke zbraním jako prostředku k řešení svých sporů, si zajisté představovali, že tímto postupem pouze aplikují proslulou Clausewitzovu definici, podle níž je válka pokračování diplomacie jinými prostředky. Namísto rychlé kampaně, jež by znamenala pouze menší vybočení z navyklého chodu světa a pouze by v krátkém čase nanejvýš několika měsíců rozhodla, která z válčících stran získá při návratu k normálu mírového stavu určité výhody na úkor druhé strany, se válečný konflikt proměnil v pohromu, jež rozvrátila veškeren dosavadní řád světa. 1 Jednomu z otřesů, které byly vyvolány touto událostí, padla za oběť říše, která byla po staletí domovem mnoha národů střední Evropy. Zánik Rakouska-Uherska hluboce poznamenal další vývoj Evropy i světa. Z mnoha důsledků, které v sobě nesl, se chci ve své práci zaměřit na to, jak se odrazil v poměru československého státu ke katolické církvi, který existoval za první republiky, a také ve vztazích, které se utvářely mezi nově vzniklým Československem a Apoštolským stolcem. Důsledkem odkazu, který zanechalo Rakousko-Uhersko, nebyly vzájemné postoje mezi církví a státem v Československu jednoduché a jednoznačné. Můžeme v nich vystopovat vývoj od téměř úplného nepřátelství až po takřka kooperaci. Také vztahy s Apoštolským stolcem se měnily ve světle vývoje dějinného, politického i společenského. Je třeba však říct, že obtížný poměr ke katolické církvi nebyl pro mladou republiku problémem největším, byl nesrovnatelně menší než otázka nevyřešených vztahů mezi Čechy a Slováky nebo poměru Čechů k německy mluvícím spoluobčanům. 2 Ve své práci se budu zabývat hlavně stanovisky státu k církvi katolické z toho důvodu, že se k ní v Československé republice hlásilo skoro 80 % obyvatel. 3 1 Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s Tyto rizika již neexistují, byly vyřešeny historickým vývojem: v roce 1945 ukončením tisíciletého soužití Čechů a Němců v českých zemích, v roce 1992 ukončením mnohem kratšího soužití Čechů a Slováků ve společném státě. Pro český stát ovšem zůstává úprava poměru ke katolické církvi neuzavřenou otázkou. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Podle Masarykova slovníku naučného bylo v roce 1921 v Čechách 78,2 %, na Moravě 90,9 % a ve Slezsku 83,9 % katolíků, při celostátním průměru 76,2 % obyvatel hlásících se k římsko-katolickému vyznání. Tento celostátní průměr snižovala jednak protestantská minorita na Slovensku a hlavně obyvatelstvo východního Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde zcela převládalo řecko-katolické vyznání nebo pravoslaví. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s
6 2 Typy vztahů mezi státem a církví; stát a církev v Rakousku-Uhersku 2.1 Typy vztahů mezi státem a církví V 18. a 19. století se rozvinulo více podob vztahů mezi státem a církví 4, konkrétně systém státního náboženství, odluky církve a státu, koordinace a supramace státu nad církví. Posledně jmenovaný systém, zvaný též jurisdikcionalismus nebo Staadkirchenrechthoheit, byl převládajícím systémem v Rakousku-Uhersku. Tento systém vycházel ze suverenity státu a jeho vládců, což vedlo ke snahám o nadřazenost státní moci nad mocí náboženskou, tedy podřízení církevních autorit státní jurisdikci. Katoličtí vládci se snažili o naprostou suverenitu na svém teritoriu. V tomto systému lze rozlišit katolickou církev jako universální instituci v čele s papežem 5, který má omezenou duchovní moc, a katolickou církev na teritoriu státu jako národní instituci podřízenou monarchovi. Panovník kontroluje oblast vnějších vztahů mezi katolickou církví a státem a struktury řízení, pouze nezasahuje do oblasti věroučné. 6 Na monistické a absolutizující tendence odpověděla katolická církev potvrzením křesťanské dualistické koncepce (v nové modifikaci zvané teorie nepřímé moci církve ve věcech světských). Základními myšlenkami jsou: papež má duchovní moc, jejímž vlastním předmětem jsou záležitosti duchovní povahy (res spirituales); papež nemá přímou moc ve věcech světských (res temporales), má však nepřímou moc ve světských věcech, které mají náboženský význam. Předmětem nepřímé moci církve jsou také záležitosti smíšené (res mixtae) 7, na které se vztahuje zároveň moc duchovní i světská. 8 4 Církev je v původním slova smyslu shromážděním věřících, dále soubor buď všech věřících (obecná církev) nebo věřících určité oblasti, národa apod. (místní církev). Termín katolická je filosoficky totožný s výrazem obecná vyjadřuje nárok církve, v jejímž čele stojí římský papež, na to, že je církví všech křesťanů (to v praxi znamená těch, kteří se od ní dobrovolně neoddělili, anebo poté, co se oddělili, se s ní opětovně spojili). Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Papež je nejobvyklejším označením hlavy římsko-katolické církve, biskup města Říma, hlava Papežského státu (a od roku 1929 hlava Městského vatikánského státu). Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s Např. školství, charitní činnost,.. 8 Dalšími základními myšlenkami jsou: lidstvo je poddáno dvěma mocím světské a duchovní, které jsou nezávislé v oblasti své kompetence, svou kompetenci neodvozují jedna od druhé. Všichni mají odpovědnost vůči Bohu i církvi, která je nositelkou specifického náboženského poslání převyšujícího poslání státu, proto stát nemůže bránit (věřícím) v náboženské činnosti, ale má napomáhat církvi 6
7 2.1.1 Odluka Pro pozdější výklad o situaci v Československé republice bych se chtěla podrobněji zmínit o odluce církve od státu. Existují charakteristické rysy, které vymezují tři až čtyři typy odluky: 1) anglosaský, 2) románský, 3) ruský a 4) částečný či kulhavý. 9 Anglosaský typ vtělený do ústavy Spojených států amerických spočívá v tom, že zákony státu dělají rozdíl mezi náboženstvím, které chrání, a mezi církvemi, ke kterým se chová neutrálně a respektuje je pouze ve formě náboženských společností, spolků, případně nadací. Tento typ odluky vznikl v protestantském prostředí inspirovaný snahou mít církve nezávislé. Je tedy v zájmu církví. Románský typ je ovlivněn tím, že se stát střetával s přílišnou mocí církví. Proto je v popředí snaha chránit stát proti církvím. Odluka má zajistit úplnou eliminaci církevního vlivu na stát, který nebere ohledy na historickou organizaci církví. Proces odluky je důsledný a strohý, nesměřuje ale proti náboženství. Ruský typ byl uskutečněný po bolševické revoluci. Směřuje proti církvím a náboženstvím. Proces odluky je upraven tak, aby se nejen církve odpoutaly od státu, ale také smýšlení občanů odpoutalo od náboženství. Marxismus-leninismus totiž považoval jakékoliv náboženství za neslučitelné s materialistickým světonázorem, o který se tento laický stát opíral. V SSSR došlo přímo k pronásledování církví a náboženství. V ústavě SSSR stojí, že k zajištění svobody svědomí je církev odloučena od státu a škola od ve splnění jejího poslání. Církev je oprávněna pronášet mravní soudy nad činností státní moci. Dohodou je třeba stanovit pozitivní normy mezi Apoštolským stolcem a státem, které by regulovaly spolupráci především v oblasti rerum mixtaerum. Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakouskouherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s Rozlišení typů odluk se liší v jednotlivých publikacích. Např.: Němec Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s : rozlišuje čtyři základní způsoby odluky. Prvním z nich je americký model laického státu (čistá odluka), kdy stát vychází z křesťanských tradic, podporuje určité činnosti církví a náboženských společností také nepřímou finanční podporou (daňové úlevy); není zde speciální právní úprava regulující vztah mezi státem a katolickou církví. Dalším typem je francouzský model laického státu (nepřátelská odluka), ve které je náboženství, jako čistě soukromá záležitost jednotlivce, vyloučeno z veřejného života; vztah mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi je určován státními zákony bez konzultace s náboženskými autoritami. V německém modelu laického státu (umírněná odluka zvaná také systém kooperace) mají náboženská vyznání status veřejných sdružení, každá církev a náboženská společnost je autonomním subjektem s právem stanovit si vlastní normy a zakládat svá sdružení; záležitosti společného zájmu jsou řešeny cestou jednání a bilaterálních dohod. Ruský model totalitního státu (ateistická odluka) vycházel z francouzského vzoru, vyznačoval se totalitními rysy se zřetelným nepřátelstvím k náboženství vůbec. 7
8 církve. Spíš než o typ odluky zde jde o výrazně negativní přístup k církvím i náboženství. Částečná či kulhavá odluka je takový poměr státu a církví, kdy došlo ke vzájemnému uvolnění, ještě však nedošlo k úplnému odpoutání. 10 Jiné rozdělení je podle toho, jaký je poměr státu a církví. Podle toho můžeme odluku rozdělit na 1) pozitivní, 2) negativní, 3) neutrální. Pozitivní právní úprava poměru státu a církví by po odloučení měla zapadat do rámce daného v ústavě zakotvenými občanskými právy a svobodami. 11 Po odluce se stát nevměšuje do vnitřních záležitostí církví, nemá právo zasahovat do jmenování a ustanovování jednotlivých církevních funkcionářů. Výkon kultu však podléhá určitému státnímu dohledu. Církve jsou dále zbaveny výkonu některých pro stát důležitých úkonů jako je vedení matrik. Také civilní sňatek je obligatorní (církevní bývá fakultativní). Veřejné školství je zásadně laické. Stát může povolit soukromé vyučování náboženství. Církvím může být ponecháno jmění sloužící ke krytí věcných nákladů i k dobročinným účelům. Církve přestávají být financovány ze státního rozpočtu, naopak je jim dáno právo, aby předepisovaly svým věřícím určité dávky nebo úplaty za církevní úkony. Zvláště u řeholních řádů 12 a kongregací 13 by měl majetek sloužit pouze k výkonu kultu Nastínění vztahů mezi církví a státem v Rakousku- Uhersku a mezi Rakouskem-Uherskem a Apoštolským stolcem Konfesněprávní úpravu v Československu ovlivnily zejména poměry v bývalé rakousko-uherské monarchii. Recepcí říšského právního řádu do československého 10 Kadlecová, Marta. Několik poznámek k odluce státu a církví. In Lamparter, M. a kol. Sborník příspěvků z konference: Církev a stát, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s Svoboda svědomí a vyznání, svoboda shromažďovací a spolčovací, rovnost jednotlivých státem uznaných nebo tolerovaných církví. Kadlecová, Marta. Několik poznámek k odluce státu a církví. In Lamparter, M. a kol. Sborník příspěvků z konference: Církev a stát, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s Řehole označovala v původním slova smyslu soubor pravidel pro život zasvěcený Bohu, řeholní řád je soubor všech řeholníků řídících se stejnými pravidly. Mnišství znamená život v odloučení od světa, mnichové skládají slib chudoby (odřeknutí se majetku), čistoty (zřeknutí se manželství) a poslušnosti (napříště se řídí nikoliv vlastní, ale vůlí svého představeného. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Kongregace v původním slova smyslu znamenala shromáždění, v církevní terminologii se tímto názvem označují jednak některé řeholní řády a dále významnější úřady papežské kurie. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Kadlecová, Marta. Několik poznámek k odluce státu a církví. In Lamparter, M. a kol. Sborník příspěvků z konference: Církev a stát, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s
9 právního řádu přešla i konfesněprávní úprava, proto je namístě se zmínit i o vztazích mezi církví a státem v Rakousku-Uhersku. Rakousko-uherská monarchie byla mnohonárodnostním i mnohokonfesijním 15 státem. 16 V období osvícenství se rakouští panovníci snažili o unifikaci svého rozsáhlého panství, ale rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se pouze zmenšily. V oblasti farní správy vydržel systém farností 17 z doby Marie Terezie a Josefa II. až do dnešní doby. Jiné reformy církevní správy, jako rušení klášterů 18, centralizace výchovy kléru 19, směřovaly pouze ke prospěchu státu (k supremaci nad církví), ne ke prospěchu církve. 20 Josef II. vydával dokonce nařízení týkající se liturgických záležitostí. 21 V oblasti manželského práva císař vydal patent č. 117 ze 16. ledna 1783, kterým zrušil přímou účinnost kanonických předpisů 22 ve světské oblasti. Ponechal církevní formu uzavírání sňatků, ale manželské spory přidělil do kompetence světských soudů. 23 Velký význam pro náboženskou situaci hlavně v Předlitavsku přinesl toleranční patent Josefa II. z roku Nenarušil postavení katolického vyznání jako státního 15 Konfese znamená vyznání víry, v přeneseném slova smyslu soubor článků víry různých křesťanských církví i tyto církve samy. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Jednak převážně katolické Rakousko a české země, dále Uhersko a Slezsko s velkým počtem evangelíků, Chorvatsko a Slovinsko s katolíky byzantského obřadu, Černá Hora a Bukovina s pravoslavnou většinou, dokonce i moslimská minorita v Bosně a Hercegovině, všude byli též rozptýleni Židé. Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s Farnost je základní církevní jednotka, farář je kněz jmenovaný místním biskupem jako správce farnosti. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Josef II. si předsevzal zrušit kontemplativní kláštery, podle jeho názoru neužitečné, což činil na základě patentu ze dne Z majetku zrušených klášterů vytvořil zemské náboženské fondy. Tretera, Jiří R. Konfesní právo a církevní právo, Praha: Nakladatelství Jan Krigl, 1997, s Klérus značí duchovenstvo, stav, který se v rámci církve liší vzděláním a svěcením od prostých věřících. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Němec Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s Stanovil, kolik svíček má být který den rozžato na oltáři, kterou neděli se má slavit mše z výročí posvěcení kostela tam, kde nebyl znám výroční den, apod. Neúnosný výnos o zákazu pohřbívání v rakvích a jeho nahrazení pohřbíváním v pytlích odvolal ještě za svého života. Tretera, Jiří R. Konfesní právo a církevní právo, Praha: Nakladatelství Jan Krigl, 1997, s Kanonické právo je termín užívaný pro právo katolické (příp. jiné) církve. Tretera, Jiří R. Konfesní právo a církevní právo, Praha: Nakladatelství Jan Krigl, 1997, s Tretera, Jiří R. Konfesní právo a církevní právo, Praha: Nakladatelství Jan Krigl, 1997, s Tolerančním patentem bylo povoleno působení evangelických církví augsburského a helvetského vyznání a pravoslavné církve v českých a Rakouských zemích. Josefinské reformy se týkaly i Židů, neznamenaly však plné zrovnoprávnění. Tretera, Jiří R. Konfesní právo a církevní právo, Praha: Nakladatelství Jan Krigl, 1997, s
10 náboženství, avšak státní náboženství bylo osvícenstvím chápáno jako náboženství podporující stát, ne náboženství podporované státem. 25 V Zalitavsku byla náboženská tolerance zavedena již dříve via facti. Pro další vývoj v oblasti církevní správy mělo velký význam uznání privilegií uherských králů. 26 Rakouští panovníci vykonávali patronátní právo 27 biskupy 28 vybírali sami a papeži předkládali pouze ke schválení. Stejný postup byl i při vzniku nových diecézí 29 papež pouze dodatečně bulou 30 schvaloval to, co státní moc předtím nařídila. 31 Skončení napoleonských válek přineslo utužení absolutismu, ale také rozvoj hnutí národního obrození slovanských národů, kde kněží patřili mezi jednu z vedoucích složek. Především v revolučním roce 1848 se projevil vliv hnutí proti absolutismu, usilující mj. o odstranění nadvlády státu nad církví. 32 Revoluční hnutí však bylo poraženo a od roku 1849 začala restaurace absolutismu rozehnáním říšského sněmu v Kroměříži a vydáním oktrojované březnové ústavy. Téhož roku biskupové rakouských 25 Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s Uherská privilegia spočívala na tradici vytvořené Hartvíkovým životopisem krále sv. Štěpána, podle kterého papež poslal králi korunu s propůjčením moci vládnout podle obojího práva. Tuto tradici, ve středověku rozvinutou naukou o papežské legaci uherských králů, potvrdil nález silvestrovské buly z 27. března 1000 na počátku 17. století, ve které jsou uherským králům propůjčena v církevních záležitostech rozsáhlá práva. Tato listina byla později prokázána jako falzifikát, římské úřady však v té době v její pravost věřily. Klement XIII. udělil Marii Terezii i jejím nástupcům titul Apoštolská královna a potvrdil privilegia uherských králů. Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s Právem patronátním se rozumí v církevním právu soubor práv a povinností osoby ke kostelu nebo nižšímu církevnímu obročí ze zvláštního titulu. Codex iuris canonici z roku 1917 definuje patronátní právo jakosoubor výsad a některých povinností, které příslušejí z církevního připuštění katolickým zakladatelům kostela, kaple nebo beneficia a jejich právním nástupcům. Hácha, E. Hoetzel, J. Laštovka, K. Weyr, F. Slovník veřejného práva československého. Svazek III. Brno: Polygrafia Rudolf M. Rohrer Brno, 1932, s Biskup je výraz odvozený od řeckého termínu episkos, dozírající, člen církve, který přijetím ordinace (biskupského svěcení) obdržel plnost služebného kněžství; normálně správce diecéze (sídelní biskup) nebo jeho pomocník (pomocný biskup). Biskupové, kteří neřídí žádnou diecézi (jsou pomocnými biskupy nebo mají zvláštní úkoly např. v administrativě Svatého stolce), jsou nazýváni titulární, protože je jim přidělen titul některého zaniklého nebo zrušeného biskupství. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Diecéze je územní jednotka církevní správy, v jejímž čele stojí biskup; několik diecézí tvoří dohromady arcidiecézi, neboli církevní provincii, kterou řídí arcibiskup neboli metropolita. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Výraz bula původně označoval olověnou pečeť na pergamenové listině vydané papežskou kanceláří, později byl přenesen na dokument sám. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s
11 zemí na své konferenci ve Vídni žádali pastýřským listem ze 17. června o svobodu církve a odsoudili revoluční myšlenky. V následujícím roce byly vydány císařské patenty odstraňující zbytky josefinismu 33. V Uhersku probíhalo obdobné hnutí, mělo však větší razanci. Uherský sněm roku 1848 recipoval nekatolické konfese podle principů tolerance a rovnoprávnosti a zákonným článkem precizoval postavení protestantských církví. Uherští katoličtí biskupové požadovali obdobné vyjasnění právního postavení katolické církve ve státě, ale uherský sněm to již nestačil projednat. V červenci roku 1849 bylo 6 jmenovaných biskupů 34 po porážce revolučního hnutí donuceno státní mocí rezignovat. 35 V této atmosféře došlo k uzavření konkordátu 36 mezi Apoštolským stolcem 37 a Rakouským císařstvím ze dne 18. srpna 1855, který upravoval poměr rakouského státu a katolické církve v letech Ten byl základem k vytvoření tzv. unie trůnu a oltáře, která připoutala katolickou církev k vládnoucí moci. Bylo upevněno postavení katolické církve. Některé jeho články omezovaly státní suverenitu ve prospěch církve. 38 Přímý vliv na pozdější řešení církevně-politických otázek v Československu mělo ustanovení týkající se jmenování a slibu věrnosti vysokých církevních hodnostářů. Ze znění tohoto slibu věrnosti byl patrný silný závazek církevního hodnostáře vůči světské moci, v tomto ustanovení je třeba hledat hlavní příčiny a základ pozdější praxe tzv. unie trůnu a oltáře. 33 Biskupům bylo ponecháno rozhodování o vnitřních církevních záležitostech, byla obnovena církevní soudní pravomoc, zvláště v manželské oblasti. Stát se také vzdal vydávání předpisů o vykonávání církevních obřadů, byl uvolněn styk mezi církevními hodnostáři a papežskou kurií a publikování papežských a biskupských výnosů nepodléhalo předběžnému státnímu schvalování. Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s Tito biskupové byli prezentovaní uherským ministerstvem kultu a aprobovaní císařem. 35 Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s Konkordát je název mezinárodních dohod, u nichž je jedním z kontrahentů Svatý stolec. Tyto smlouvy řeší problémy postavení, práv a povinností katolické církve ve státě, který je smluvním partnerem Apoštolského stolce. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Nebo též Svatý stolec v původním slova smyslu faktické sedadlo, na kterém zasedal římský biskup jako nástupce sv. Petra, stolec byl symbolem jeho pravomoci. V přeneseném smyslu instituce papežství a soubor jejích administrativních úřadů. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Například právo biskupů dozírat nad výukou všech školních předmětů z hlediska katolické víry a mravů, jmenování školních inspektorů císařem na návrh biskupů, státní uznávání rozsudků církevních soudů v manželských kauzách katolíků a v trestních kauzách kleriků. Koníček, Jiří. Modus vivendi v historii vztahů Svatého stolce a Československa. Olomouc: Společnost pro dialog církve a státu v Olomouci, 2004, s
12 Velký vliv mělo ustanovení týkající se církevního majetku, 39 panovník se zavazoval k poskytnutí finanční dotace pro úhradu církevních potřeb. Jednoznačně se zde deklarovalo, že církevní majetek a také majetek Náboženského fondu jsou vlastnictvím církve a jsou spravovány jménem církve pod dozorem církevní vrchnosti. To, že stát poskytoval finanční podporu církevním účelům, mu nedávalo dispoziční právo s církevním majetkem libovolně nakládat, ani právo k jednostranným právním aktům (jako konfiskace nebo sekvestrace). 40 Konkordát dále vyjasnil otázky soudní pravomoci a především byl katolické církvi svěřen dohled nad veškerým nižším a částečně i středním školstvím. Stát přijal kanonickou koncepci manželství. 41 Spojení dohledu státní a církevní moci nad vzděláváním a školstvím mělo za následek, že se církev příliš svazovala s rakouskou vládní mocí a odcizovala emancipované české liberální společnosti. 42 Konkordát měl podle svého textu platit i pro Uhry. To však vyvolalo silný odpor nejen uherské politické reprezentace, ale i u samotných uherských katolických biskupů, kteří v tom viděli pokus Vídně o naprosté podřízení uherských zemí bez ohledu na jejich rozdílný historický i církevní vývoj. Uhersko se proto nikdy necítilo být konkordátem vázáno. Pro Rakousko vyústil politický odpor Uherska do vynuceného řešení, rakouskouherského vyrovnání roku 1867, které pro Uhry znamenalo legalizaci jejich národních a národně-církevních snah. Církevně-politické otázky nadále samostatně řešilo uherské ministerstvo kultu. Roku 1868 byla uzákoněna rovnost všech vyznání a katolická církev dosáhla značné autonomie, přestože nadále podléhala státnímu dozoru. 43 Konkordát měl mnoho odpůrců i v samotném Rakousku, což se nejvíce projevilo v 60. letech po pádu absolutismu. V Předlitavsku byl prosazen tzv. protestantský patent v roce 1861, kterým byly dosud tolerované evangelické církve zrovnoprávněny s 39 Toto ustanovení posilovalo praxi unie trůnu a oltáře. Svou významnou odezvu mělo později ve vývoji vztahu mezi církví a státem v ČSR. Koníček, Jiří. Modus vivendi v historii vztahů Svatého stolce a Československa. Olomouc: Společnost pro dialog církve a státu v Olomouci, 2004, s Koníček, Jiří. Modus vivendi v historii vztahů Svatého stolce a Československa. Olomouc: Společnost pro dialog církve a státu v Olomouci, 2004, s Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s Koníček, Jiří. Modus vivendi v historii vztahů Svatého stolce a Československa. Olomouc: Společnost pro dialog církve a státu v Olomouci, 2004, s Ten však nebyl tak tuhý jako v rakouských zemích. Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s
13 katolickou církví. V květnu 1868 byly vydány tzv. (první) májové zákony, které opět vyňaly manželskou oblast z pravomoci církve, dále byly upraveny interkonfesní poměry, především otázka náboženské příslušnosti dětí ze smíšených manželství a otázky přestupu z konfese do jiné. Byla také zrušena závislost školství na církvi, což dovršil zákon o povinné školní docházce z roku V situaci, kdy byly jednostranně porušeny zásady dohodnuté v konkordátu, bylo jeho zrušení jen otázkou času. Záminkou se stala definice papežské neomylnosti 44 z I. vatikánského koncilu. 45 Ke zrušení konkordátu došlo 30. června 1870 vlastnoručním listem císaře Františka Josefa I., podle kterého definicí papežské neomylnosti došlo ke změně ve druhém subjektu smlouvy, proto se rakouská strana necítila být konkordátem vázána. 46 Po vypovězení konkordátu se projevila silná opozice proti sekularizaci veřejného života, ale ve státním aparátu převládly liberální proticírkevní tendence. Stát a církev se dostaly do konfrontace a ze strany státu nastal postup, který je ne neprávem označován jako kulturní boj. Císař František Josef I. v této situaci oznámil úmysl nově regulovat vztah mezi církví a státem. Vláda připravila čtyři nové zákony: o vztazích mezi státem a katolickou církví, o právním postavení řeholních komunit, o převedení patronátních práv na náboženské fondy a o zákonném uznání náboženských společností, nazývané druhé květnové zákony, z nichž byly v květnu 1874 přijaty tři. Tyto zákony byly k církvi velmi nepříznivé, silná opozice ze strany velké skupiny kléru a věřících však způsobila, že jejich aplikace nebyla tak tvrdá. K tomu přispělo i to, že v srpnu 1879 byla liberální vláda Adolfa Auersperga vystřídána vládou hraběte Eduarda Taafa, která byla umírněnější ve vztazích k církvím. Nastala nová éra opětovného sbližování. Výrazné změna ovšem nastala za pontifikátu Lva XIII., kdy se změnila zahraniční politika. Za státního sektretáře Mariana Rampolly (od roku 1887) opět došlo k ochlazení vzájemných vztahů. Vatikánská diplomacie se v té době především orientovala na 44 Neomylnost papeže je dogmatem vyhlášeným v roce 1870 na prvním vatikánském koncilu. Říká, že pokud papež vyhlašuje ex cathedra určitou pravdu týkající se víry nebo mravů, přispívá mu Duch svatý tak, aby se přitom nezmýlil. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Vůči ní byl největší odpor ze strany rakouských a německých biskupů, což vyústilo k založení starokatolické církve. Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s Jednostranné vypovězení konkordátu bylo podmíněno i celkovou evropskou situací, kde se většina států prohlašovala za neutrální laické státy, které se nevážou na žádné vyznání. Fakticky nejsilnější velmocí se v té době stalo převážně protestantské Německo. Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s
14 Rusko, také byla proti spojenectví Rakouska-Uherska s Itálií. Tato roztržka vyvrcholila, když Rakousko-Uhersko uplatnilo právo výhrady proti volbě kardinála Rampolly za papeže při konkláve v roce 1903, chladné vztahy mezi Rakouskem-Uherskem a Apoštolským stolcem trvaly až do konce I. světové války. Právní postavení katolické církve v monarchii se až do roku 1918 nezměnilo základem byly (druhé) květnové zákony z roku Nejdůležitějším z nich byl zákon o vztazích mezi státem a katolickou církví, který formálně derogoval konkordát z roku Nedobré následky neslo uplatňování prezentačního práva rakouských císařů při jmenování biskupů, při kterém hrály roli především politické důvody, což vedlo k roztržkám mezi biskupy a částí kléru. 48 V Uhrách se vývoj po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 ubíral cestou odlišnou od vývoje v Předlitavsku. Na počátku bylo hlavním cílem získání autonomie katolické církve chápané jako možnost spravovat vnitřní i vnější církevní záležitosti bez státních zásahů. Výrazem této snahy bylo výslovné odsouzení rakouských květnových zákonů roku Situaci však zkomplikovala polarizace konzervativního a liberálního křídla mezi kněžími. Navzdory všem snahám se nepodařilo změnit právní postavení katolické církve, fakticky se však její postavení zlepšilo a nenastal tu žádný kulturní boj. I zde se však projevovala liberální orientace státní moci, což vedlo k vydání církevních zákonů v letech Šlo o zákon o zavedení obligatorního civilního sňatku (červen 1894), dále zákon o řešení církevní příslušnosti dětí ze smíšených manželství (říjen 1894), o státních matrikách (říjen 1894), o uznání židovského náboženství (začátek roku 1895). Tyto zákony neměly razanci rakouských zákonů. 49 Negativem rakousko-uherského vyrovnání byla snaha o vytvoření velkého maďarského státu vedoucí k maďarizaci slovanského obyvatelstva. Tato napětí se 47 Tento zákon zabezpečoval státní moci velký vliv na jmenování biskupů a prvních dignitářů kapitul, dával právní podklad pro žádosti ze strany státní moci o odvolání církevních hodnostářů, umožňoval ustanovení státních zmocněnců na biskupských ordinariátech a jejich zásah do diecézní správy, podmínil zakládání řádů a klášterů na území Rakouska souhlasem ministerstva kultu a podřídil správu církevního majetku státní kontrole. Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s Nejvíce se to projevilo v českých zemích, kde byla v roce 1902 založena v Praze Jednota katolického duchovenstva a již v roce 1895 Katolická moderna. Obě hnutí byla biskupy zakázaná. Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s Apoštolský stolec se však stavěl jednoznačně i proti nim. 14
15 projevovala i v samotné katolické církvi v Uhersku biskupové byli povětšinou, díky uplatňování prezentačního práva státní moci, zastánci maďarizace, kněží byli naopak často národními buditeli. 50 Po skončení I. světové války byl základním otázkou vztah Apoštolského stolce k nástupnickým státům vzniklých po rozpadu Rakouska-Uherska. 51 Reakce Apoštolského stolce byla rychlá už 8. listopadu 1918 poslal papež Benedikt XV. státnímu sekretáři Pietru Gasparri list, kde ho vyzval k uznání nástupnických států. 52 Uznání de iure následovalo v následujících letech navázáním diplomatických styků Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s Bylo totiž dobře známé rakouské sepětí trůnu a oltáře. 52 Což znamenalo jejich uznání de facto. 53 Němec, Damián. Mezinárodní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Polskem, Rakouskem a Československem v období mezi dvěma válkami. In Koucká, Ivana Papajík, David (ed.). Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-uherské monarchie v letech , Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s
16 3 Vznik Československé republiky 3.1 Vznik nového státu (v mezinárodním měřítku) Československá republika patřila k soustavě menších středoevropských států, které vznikly po 1. světové válce. Vydělila se na základě mezinárodních jednání z Rakouska-Uherska 28. října Existenci státu a jeho hranice konfirmovaly mírové dohody: 28. června 1919 s Německem ve Versailles, 10. září 1919 s Rakouskem v Saint-Germain en Laye a 4. června 1920 s Maďarskem v zámečku Trianonu. Vznik státu se v tak bouřlivé době neobešel bez potíží. Územní spory byly vedeny s Polskem, kde o rozdělení sporných území Těšínska, Opavy a Spiše rozhodla 28. července 1920 velvyslanecká konference, a s Maďarskem, které nespěchalo vyklidit území Slovenska. Slovenské území bylo obsazeno československým vojskem na přelomu let 1918 a 1919, znovu muselo být hájeno v letech 1919 až V květnu 1919 se v Užhorodě konala porada zakarpatských Ukrajinců, která vyústila v žádost připojení Zakarpatské Rusi k Československu při zachování její autonomie, které vítězné velmoci vyhověly. Další menší územní změny probíhaly až do roku 1924 v důsledku delimitace státní hranice s Rumunskem, Maďarskem, Německem a Polskem Československou republiku tvořila tato území s těmito počty obyvatel se státním občanstvím československým (podle sčítání z r. 1921): - země koruny české: Čechy, Morava, část Slezska km 2 : obyvatelé ( cizinců) nynější Česká republika; - Slovensko km 2, obyvatel ( cizinců) nynější Slovenská republika; - Podkarpatská Rus km 2, obyvatel (6 760 cizinců) od roku 1945 součást bývalého SSSR, nyní součást Ukrajiny. Národnostní složení obyvatelstva (podle sčítání z r. 1921): Čechoslováků, z toho v Čechách , na Moravě , ve Slezsku , na Slovensku , na Podkarpatské Rusi ; Němců; Maďarů; Poláků (dle sčítání r jich tu bylo ); Židů; ruské a ukrajinské národnosti; jiné národnosti. Němec, Damián. Vývoj české dominikánské provincie v letech Wroclav: Papieski Fakultet Teologiczny, 1996, s
17 3.2 Vznik nového státu (z pohledu občanů republiky) Vyhlášení samostatnosti a vznik Republiky Československé dne 28. října 1918 znamenaly zásadní zvrat v politických i společenských poměrech v českých zemích a na Slovensku. K této události ovšem oba národy zaujímaly rozdílná stanoviska. Odlišný vztah Čechů a Slováků ke dni vzniku ČSR nevyplývá jen z nesouměřitelnosti vzpomínek na to, co se dělo 28. října 1918 v jedné a druhé části státu. Na Slovensku nezněl jásot, který zazníval v Praze a šířil se do dalších měst v Čechách a na Moravě. 55 Toho dne se totiž by Uherské Horní zemi takřka nikdo nedověděl, že se stal občanem nového státu. Za politickou reprezentaci potvrdil nastávající spojení Slovenska s českými zeměmi jediný Slovák Vavro Šrobár. 56 Proti stanovení data oslavy společného státu na 28. října 57 nevznášeli Slováci námitky, i když teprve dva dny poté slovenští politikové v Turčianském Svätém Martině proklamovali vůli svého národa spojit se s českým národem do jednoho státu. Významnější byl rozdílný náhled na tuto skutečnost. Zatímco Češi vnímali ustavení samostatné ČSR jako dokonalé naplnění svého úsilí o nápravu křivdy, které se na nich dopustil historický vývoj, Slováci to vnímali spíš jako pokus o napravení obdobné křivdy, o jejíž úspěšnosti si udělají úsudek až dodatečně. Hlasy, že se tento pokus nevydařil, se na Slovensku začaly ozývat poměrně brzy po vzniku ČSR Je ale třeba dodat určité omezení: Nad vznikem Československa nejásali 28. října 1918 zdaleka všichni Češi (o jiných obyvatelích českých zemí nemluvě), ať už proto, že si přáli zachování habsburské monarchie anebo dávali přednost jinému novému uspořádání, než bylo ustavení těch nástupnických států. O jásotu se dá hovořit oprávněně, protože radost nad vznikem Československa měla většina česky hovořících obyvatel tohoto nového státu. Proti jen vyčkávavému postoji Slováků lze uvést postoj, jaký zaujímal v počátcích republiky Andrej Hlinka. Tento katolický kněz, slovenský politik a charismatický vůdce, který se později stal symbolem snah o odpoutání Slováků od Čechů, byl původně horlivým zastáncem spojení obou národů a na shromáždění ve Svätém Martině 30. října zvolal: Jedni sme a jedni ostaneme. Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s Který byl 28. října v Praze jen náhodou a nikdo ho k tomu nedelegoval. Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s říjen figuroval jako státní svátek, zatímco 30. říjen pouze jako památný den. 58 S odstupem doby však i na Slovensku převládá spíš pozitivní historická vzpomínka. I protičesky zaměření slovenští politici uznávají, že spojení s Čechy zachránilo jejich národ před úplnou maďarizací, která reálně na počátku 20. století hrozila. Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s
18 V české národním vědomí je počátkem státní samostatnosti vznik první republiky. Navázání spojení se slovenským národem bylo velmi kladnou položkou, pro Čechy to však nebyla položka nejpřednější. 59 Okolnosti, za kterých tento státní útvar vznikl, však v sobě obsahovaly rizika ohrožující jeho stabilitu a další trvání. Antonín Klimek ve své knize Boj o hrad píše: Úkoly, před nimiž Masaryk stál, se zdají hlavně z historické perspektivy až nadlidské. A vzpomeneme-li na jeho proslulou maximu, že státy se udržují idejemi, na nichž vznikly, pak první prezident v nejlepší víře hodlal budovat svůj stát na několika mylných základních kamenech. Neexistoval jediný národ československý, převážně katolický český a především slovenský národ neměly své historické kořeny a ideály v českobratrském učení, ani Tábor nebyl jejich program, a československý stát (s čtvrtinou německého obyvatelstva) netvořil odvěkou a trvalou hráz proti Germánstvu, čímž by se navíc, logicky domyšleno, ve střední Evropě stával ne poslední baštou západu, nýbrž nejzápadnější výspou Východu. 60 Konstelace mezinárodní politiky koncem první války však poskytla historickou příležitost pro realizaci této tužby v podobě, kterou ještě několik let předtím téměř nikdo nepředpokládal. 28. říjen 1918 přinesl obnovu české státní samostatnosti jednak ve formě radikálního rozchodu se vším, co představoval státní útvar, v němž český národ předtím po staletí žil, a pak ve formě rozšíření české státnosti na státnost československou Nejhlubší podstata českého státu se přítomností nebo nepřítomností příbuzného národa nezměnila. Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s Klimek, Antonín. Boj o Hrad. Praha: Panevropa, 1996, s Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s
19 4 Vztah církví a státu v Československé republice 4.1 Církev v počátcích ČSR Odstranění monarchie mělo zákonitý dopad na katolickou církev, která byla dřívější praxí unie trůnu a oltáře svázána s tímto státním systémem. Boj revolučních politických sil, který byl vedený proti trůnu, pokračoval bojem proti oltáři 62 a proti katolicismu vůbec. Katolická církev vstupovala do samostatného státu ve velmi obtížné situaci. Loajální postoj k monarchii totiž budil odpor české veřejnosti. 63 Silné protikatolické nálady se v ČSR projevovaly zejména útoky a polemikami v tisku a obrazoboreckými činy, z nichž nejznámější je stržení mariánského sloupu, jenž stával na Staroměstském náměstí. K tomuto aktu vandalismu došlo 3. listopadu 1918, byl živelným dílem pražské ulice. 64 V následujících letech docházelo také ke kácení soch sv. Jana Nepomuckého jako akt odstranění symbolů doby temna, jež mířily nejen proti katolické církvi, ale také proti monarchii, která se o tuto církev opírala. I tyto obrazoborecké činy byly spíše jakýmisi živelnými činy, které nebyly shora organizovány. Veřejně proti nim vystoupili například historici, univerzitní profesoři Josef Šusta a Josef Pekař, distancovala se od nich i česká politická reprezentace. Ovšem ke vzedmutí této vlny protikatolických vášní přispěly také postoje, které vůči katolické církvi zaujali přední představitelé nového státu. Prezident Masaryk se jako hlava státu rozhodl zachovávat vůči katolické církvi přísnou neutralitu. 65 V případě Rakousko-Uherské monarchie šlo spíše o to, že až do konce své existence byla vnímána jako katolická, než že by tomu tak skutečně bylo. Spojení trůnu a oltáře bylo pouze jedním z faktorů, který určoval podobu říše. Její politické a 62 Los von Wien, los von Rom! Dále jen česky: Pryč od Vídně, pryč od Říma! Nebo též: Zúčtovali jsme s Vídní, zúčtujeme s Římem. 63 Koníček, Jiří. Modus vivendi v historii vztahů Svatého stolce a Československa. Olomouc. Společnost pro dialog církve a státu v Olomouci, 2004, s Byl to projev vzpoury proti náboženské autoritě, ale jeho základní politický motiv vyplynul z omylu. Původci stržení se domnívali, že pomník byl postaven na památku popravy sedmadvaceti českých pánů, která se na Staroměstském náměstí odehrála 21. června Mělo jít o odplatu za Bílou Horu (tento akt jen o pět dní předběhl 98. výročí nešťastné bitvy), jejíž důsledky slavně překonal zánik rakouského panství nad českými zeměmi. Mariánský sloup byl ovšem postaven až v roce 1651 jako poděkování za záchranu Prahy před švédským obléháním. Nestál ani na místě popravy, ale na jiném konci náměstí. Halas, František X. Fenomén Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s
20 intelektuální elity se katolické církvi v průběhu posledních desetiletí trvání monarchie čím dál víc odcizovaly. 66 Duchovenstvo, nesprávně ztotožňováno s církví jako takovou, je třeba dělit na hierarchii a nižší kněžstvo. Biskupové a další vysocí církevní hodnostáři byli, podle středověkého zvyku v Rakousku-Uhersku vybíráni především ze šlechty. Jmenování kněží občanského původu do vyšších hodností bylo výjimečné. Šlechta byla s monarchií úzce svázána, o čemž svědčí také to, že příslušníci šlechty zaujímali jen málokdy vypjatě nacionalistická stanoviska. Mezi výtkami adresovanými katolické církvi se po 28. říjnu 1918 objevila stížnost, že před vznikem ČSR zasedali na biskupských stolcích v českých zemích především Němci. Tito hodnostáři užívali sice v hovoru němčinu, ale česky však většinou uměli také. Rovněž dbali, alespoň z pastoračních důvodů, na nestrannost v národnostním ohledu. Spory mezi Němci a Čechy tlumili, nikdy je nepodněcovali. Pokud byly výjimky, pak byly spíš na straně podpory českých snah od dědiců buditelů z dob národního obrození 67. Kromě toho měla vázanost hierarchie na monarchii své meze, spojení trůnu a oltáře bylo spojenectvím, ne identitou zájmů nebo cílů. Dědictvím středověku byla nejen provázanost církevních a státních struktur, ale i trvalá snaha církve o určitou míru nezávislosti na státu. 68 V počátcích republiky proběhla likvidace dědictví po rakouském systému v církevní hierarchii vesměs hladce. Méně snadná je otázka přechodu od loajality vůči Rakousku-Uhersku k loajalitě vůči ČSR v případě nižšího kléru a prostých věřících. V postoji k nově vzniklé republice prodělávali čeští katolíci podobný vztah jako nekatolíci, pouze snad s obtížemi, že se musejí rozloučit s panovníkem z Boží milosti. To, že se omítli řídit heslem: Zúčtovali jsme s Vídní, zúčtujeme s Římem. a zachovali věrnost církvi, nebylo způsobeno steskem po Rakousku-Uhersku. 69 Také politická reprezentace nového státu si uvědomovala integrující roli katolické církve ve státě, protože se ke katolickému vyznání hlásila většina občanů 70 a katolická církev spojovala občany různých národností jak ze Slovenska, tak z části národnostních menšin tamtéž, s Prototypem byl českobudějovický biskup Valerián Jirsík. Halas, František X. Neklidné vztahy. Svitavy: Trinitas, 1998, s tamtéž, s tamtéž, s Podle Masarykova slovníku naučného bylo v roce 1921 v Čechách 78,2 %, na Moravě 90,9 % a ve Slezsku 83,9 % katolíků, při celostátním průměru 76,2 % obyvatel hlásících se k římsko-katolickému vyznání. Tento celostátní průměr snižovala jednak protestantská minorita na Slovensku a hlavně obyvatelstvo východního Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde zcela převládalo řecko-katolické 20
Historie české správy. OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 3. část
Historie české správy OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn
VíceREVOLUCE Revoluce ve FRANCII
REVOLUCE 1848 1849 - rok 1848: vypuknutí revolucí na mnoha místech Evropy - cíl: rovnoprávnost, svoboda, samostatnost, sjednocení (Itálie, Německo) - různé důvody: nespokojenost, hospodářské potíže, nemožnost
VíceObdobí reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU
Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí
VíceHabsburská monarchie v 2. polovině 19. století
HABSBURSKÁ MONARCHIE V 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Klíčová slova: bachovský absolutismus, válka s Itálií, nová Schmerlingova ústava (1860), oživení veřejného života - spolky, Národní listy, Riegrův slovník
VíceZnaky a hodnosti duchovních hodnostářů v katolické církvi
Znaky a hodnosti duchovních hodnostářů v katolické církvi od jáhna po papeže Jáhen Farář Děkan, vikář Kanovník Generální vikář, probošt, děkan kapituly Opat (abatyše) Biskup Arcibiskup Kardinál Nuncius
VíceHistorie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část
Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceSmlouva. mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů. Česká republika a Svatý stolec
Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů Česká republika a Svatý stolec vycházejíce ze staleté tradice společných dějin českého státu a katolické církve, přesvědčeny o
VíceOBSAH. Prolog (Karolina Adamová) Teorie o vzniku státu 11
OBSAH Prolog (Karolina Adamová) Teorie o vzniku státu 11 Hlava první (Karolina Adamová, Antonín Lojek) STÁT DO ROKU 1848 I. Doba mezi legendami a historií 15 1/1 První zprávy o Slovanech 15 1/2 Sámova
VíceHistorie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.
VíceHistorie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
VíceNáboženská mapa současného světa. Náboženské směry v životě lidstva a jednotlivých zemí
Náboženská mapa současného světa Náboženské směry v životě lidstva a jednotlivých zemí Přehled dílčích témat Hranicemi mezi náboženstvími Přehled náboženství světa Počty stoupenců jednotlivých náboženství
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností
NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností Vláda nařizuje podle 3 odst. 2 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a
Více6. Jak se změnilo po polovině 13. století postavení kurfiřtů a také bylo postavení
KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Co jsou to stavy? Kdo je tvořil v římskoněmecké říši? 2. Jaká privilegia a svobody měla obecně šlechta? 3. Jaká privilegia a svobody mělo duchovenstvo? 4. Jaká privilegia a svobody
VíceVyužití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Digitální
VíceČeské stavovské povstání
České stavovské povstání Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 10. 9. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_ 32_ INOVACE_ 16_D_ Stavovské povstání
VíceŽidé jako menšina. Židovské identity
Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes
VíceKatolická církev v Československu v letech Nesvoboda v době totality
Katolická církev v Československu v letech 1945 1989. Nesvoboda v době totality Jitka Jonová Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Po II. světové válce měla katolická církev
VíceTřicetiletá válka celoevropský důsledky se řešily na mezinárodní konferenci
Třicetiletá válka léta 1618 1648 první celoevropský válečný konflikt primárně vyvrcholení sporů mezi katolíky a protestanty, sekundárně boj o politickou nadvládu v Evropě první válka, jejíž důsledky se
VíceHistorie české správy. Správní vývoj v době vrcholného středověku (13. století 1419) 2. část
Historie české správy Správní vývoj v době vrcholného středověku (13. století 1419) 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná
VícePrvní republika. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU
První republika Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU I. světová válka a vznik republiky 28.10. 1918 vznik samostatného státu, liminální situace První světové války Prahová situace communitas Celá společnost?
VíceIdentifikátor materiálu EU: ICT 3 48
Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně popisuje pojem osvícenství,
VíceZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA
ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo
VíceKřesťanství v raně středověké Evropě
Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel
VíceKřesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33
Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,
VíceZákladní smlouva mezi Apoštolským stolcem a Republikou Bosna a Hercegovina (2006/2007)
DOKUMENTY 43 Základní smlouva mezi Apoštolským stolcem a Republikou Bosna a Hercegovina (2006/2007) Po ratifikaci Smlouvy mezi Apoštolským stolcem a Bosnou a Hercegovinou uzavřené dne 19. dubna 2006, včetně
VíceČeskobratrská církev evangelická
Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Historie se zaměřením na vzdělávání 7105R056 bakalářský Specializace Platnost od 1. 11. 2016 prezenční
VíceOkruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY
Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která
VíceKAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )
Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceRaný středověk. Co se ti vybaví, když se řekne středověk?
Raný středověk Co se ti vybaví, když se řekne středověk? Stěhování národů rozsáhlá migrace obyvatelstva koncem starověku a počátkem středověku (migrace pohyb, přesun) důvody: nárůst počtu obyvatelstva,
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:
VíceVzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje
VíceEkonomika veřejného sektoru. Církve a náboženské společnosti
Ekonomika veřejného sektoru Církve a náboženské společnosti Proč by měl ekonom zkoumat oblast církví a náboženských společností? Jsou součástí veřejného sektoru, hospodaří surčitými prostředky a tedy spoluvytváří
VíceHistorie české správy
Historie české správy OBDOBÍ OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění
VícePrávní dějiny na území Slovenska
Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček VII. Státoprávní aspekty revoluce 1848 1948 a ústavní vývoj do poloviny šedesátých let 19. století Periodizace 1. Revoluce 1848-1849 2. Bachovský absolutismus
VíceZpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.
Autor: Ladislava Městková Datum: 20. 5. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Červencová revoluce a její ohlas v Evropě
VíceHistorie české správy
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu
VíceMigrace Českých bratří do Dolního Slezska
Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý
VíceRevoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.
Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek
VícePrávní dějiny na území Slovenska
Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček I. Úvod, periodizace Vznik státu na území Slovenska Prameny práva Vyučující Doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc. Doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. Literatura
VíceHistorie české správy. Správní vývoj v letech část
Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceHistorie a vývoj organizace veřejné správy na území dnešní České republiky. Reforma organizace veřejné správy v České republice
Historie a vývoj organizace veřejné správy na území dnešní České republiky. Reforma organizace veřejné správy v České republice MP313K Úvod do studia veřejné správy 4. přednáška 20. 10. 2016 JUDr. Lukáš
VíceHistorie parlamentarismu a české ústavnosti
Historie parlamentarismu a české ústavnosti Zemské sněmy Předchůdce moderního parlamentu V Praze, Brně a Olomouci Od 13. století Revoluční rok 1848 Řetězec revolucí, které se roku 1848 prohnaly Evropou,
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VícePrvní světová válka, vznik Československého státu
První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát
VíceVyužití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Digitální
VíceCZ.1.07/1.4.00/21.1920
SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger
VíceDĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..
ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_09. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT RAKOUSKO - UHERSKO
VY_32_INOVACE_D5_20_09 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT RAKOUSKO - UHERSKO VY_32_INOVACE_D5_20_09 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 6 listů prezentace, 2 listy kvízu,
VíceDiecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y. I. Preambule
Diecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y I. Preambule Posláním Charity je pomáhat lidem v hmotné, sociální, duševní a duchovní nouzi bez ohledu na rasu, náboženství nebo národnost. II. Název, sídlo,
VíceVíra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na
Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Ukrajině. Za věřící se na dnešní Ukrajině považuje: 68% žen
VíceVSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku:
VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI Na začátku školního roku: Prosme na počátku školního roku za žáky a jejich učitele a rodiče; zvláště pak za děti, kterým se učení nedaří nebo jsou od ostatních šikanovány.
VíceVýmarská republika Německá říše
Výmarská ústava Výmarská republika Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933 Přestože oficiální název Německa
VícePASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)
PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu
VíceMgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0103
Barbarské státy Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0103 Nové státní celky, které vznikaly po zániku Západořímské říše odborně nazýváme barbarské státy, popř. barbarská království. Jedná se o státní celky,
VíceARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y
ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y Charita, jako milosrdná láska, je naplňováním Kristovy výzvy vyhledávat potřebné a pomáhat bližnímu v nouzi. I. Zřízení Arcidiecézní charita Olomouc (dále jen
VíceÚvod: Záhada české reformace Vztah k současnosti Pojem utrakvistické církve Liberální rysy Stav utrakvistického bádání...
Obsah Poděkování........................................................ 13 Úvod: Záhada české reformace................................... 15 Vztah k současnosti...............................................
VíceVládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho
VíceCESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav
VíceVlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925
Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy
VíceVyužití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 DIGITÁLNÍ
VícePOČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY
POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav
VíceDějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím
Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie
VíceMARIE TEREZIE ( ) JOSEF II. ( )
VY_32_INOVACE_146 MARIE TEREZIE (1740 1780) JOSEF II. (1780 1790) určeno pro 5. ročník ZŠ Člověk a jeho svět Lidé a čas Novější dějiny ČR Světlo rozumu březen 2011 Mgr. Hana Patschová Prezentace slouží
VíceVelká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii
Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické
VíceDějepisná olympiáda 47. ročník, 2017/2018
Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Dějepisná olympiáda 47. ročník, 2017/2018 školní kolo - zadání Č. Počet bodů: Jméno a příjmení: Škola: Tematické zaměření
VíceNázev: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT
Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Co označujeme pojmem stát? ohraničené území formu organizace lidské společnosti demokratickou vládu Název: XII 7 11:55 (2 z 28) Název: III 7 18:05 (3 z 28) ZNOVU!!! Název:
Více(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata
Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka
VícePoražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.
Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Husité. Porozumění textu. Zdroj textu: vlastní
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.04.4._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny- Husité,
Více7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ
7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ Zjišťování náboženského vyznání bylo součástí sčítání lidu již v letech 1921, 1930 a v roce 1950. Definováno bylo jako církevní příslušnost, kterou nelze měnit pouhým zápisem do sčítacího
Více- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor
Otázka: Revoluční rok 1848 1849 Předmět: Dějepis Přidal(a): Pavla příčiny: - vliv průmyslové revoluce na politiku - rozvoj kapitalismu - odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu - požadavek konstituce
Vícepraktikum z ústavního práva
praktikum z ústavního práva Vlastislav Man Karel Schelle 6. doplněné a aktualizované vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1 Vlastislav Man, Karel Schelle 2012 ISBN 978-80-7418-149-8 Obsah Seznam některých
VíceNárodní hrdost (pracovní list)
Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý
VíceŘeckokatolická charita
Řeckokatolická charita Výroční zpráva 2009 Charitní služba je založena na respektování, ochraně a rozvíjení přirozených práv každého člověka a na křesťanském pojetí etických hodnot, zakotvených v Písmu
VíceHistorie české správy. OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 2. část
Historie české správy OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění
VíceJunáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na
1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.
VíceHistorie české správy. Správní vývoj v letech část
Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 4. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceMateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, Želešice. Žáci 9. ročníku praktické školy
Název školy Mateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, 664 43 Želešice Autor Mgr. Miroslava Šotová Název Téma Číslo projektu Vy_32_INOVACE_606 Národnostní menšiny CZ.1.07/1.4.00/21.1555 Cílová
VíceVězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné
Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné církve sdružené v Ekumenické radě církví České republiky (dále jen "ERC") jako členové a pozorovatelé
VíceSTÁTY A JEJICH HRANICE
STÁTY A JEJICH HRANICE STÁT politické uspořádání společnosti vytváří si vlastní mezinárodní vztahy s jinými státy, zajišťuje bezpečnost a obranu svého území podmínkou pro existenci státu je jeho uznání
VíceNávod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.
1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla
VíceTřicetiletá válka v Evropě
Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt
VíceFEDERALIZACE ?????? November 27, 2014. DĚJEPIS 8. ROČNÍK VZNIK R U, BACHŮV ABSOLUTISMUS.notebook
BACHŮV ABSOLUTISMUS 1849 1859 rakouským ministrem vnitra byl ALEXANDR BACH zavedl policejní režim, cenzuru, pronásledování českých vlastenců (např. Borovský). 1860 byl vydán ŘÍJNOVÝ DIPLOM příslib ústavy
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.
Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.
VícePOLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20
POLITICKÉ POMĚRY Předmět Ročník a obor Kód sady Kód DUM Autor Dějepis, CJL 1. - 4. ročník oboru ZA, 1. 4. ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01 D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01/6-20 Mgr. Marcela Domalípová
VíceObsah. O autorech...v Autoři jednotlivých kapitol... VI Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xv
O autorech...v Autoři jednotlivých kapitol... VI Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xv 1 Historie a teorie mezinárodního práva... 1 I. Historický vývoj mezinárodního práva... 1 II. Klasické a soudobé
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:
VíceSvoboda vyznání v Listině. Program přednášky. Právní úprava JUDr. Tomáš Pezl pátek 13. dubna 2012
Svoboda vyznání v Listině JUDr. Tomáš Pezl pátek 13. dubna 2012 Program přednášky Svoboda náboženského vyznání Svobodný výkon náboženství Organizace církví a náboženských společností Další práva spojená
VíceCo by měl znát pracovník Charity
1 Co by měl znát pracovník Charity OBSAH: Úvod..2.s. Charita Česká republika 2.s. Struktura Charity..23.s. Diecézní charita Litoměřice 45.s. Jaký by měl být charitní pracovník?...6.s. Propagace Charity...6.s.
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho
VíceREPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině
Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České
VíceOtázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu
Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky magisterského studia dějepisu Program Učitelství pro základní školy obor Učitelství dějepisu pro ZŠ Výsledkem magisterského studia historie na KHI a obsahem
VíceMartin Luther
Martin Luther 1483-1546 Postava, kterou se za půl tisíciletí nepodařilo zapomenout Původ a start ke kariéře Eisleben, 10. listopad 1483 Erfurt a slavná universita Eisleben o Fakulta svobodných umění o
VíceČlověk a společnost. 20. Problematika vymezení pojmu minorita. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 20. www.ssgbrno.cz Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová, DUM číslo: DUM 20 číslo: 20 Problematika Problematika vymezení vymezení pojmu pojmu Strana: 1 Škola, Šmahova 110 Ročník 1. ročník
VíceProgram přednášky. Právní úprava Svoboda vyznání v Listině
Svoboda vyznání v Listině JUDr. Tomáš Pezl pátek 15. března 2013 Program přednášky Svoboda náboženského vyznání Svobodný výkon náboženství Organizace církví a náboženských společností Další práva spojená
Více