Strategie vypořádání se s výkyvy porodnosti z pohledu zřizovatelů mateřských škol

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Strategie vypořádání se s výkyvy porodnosti z pohledu zřizovatelů mateřských škol Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Tomáš Pyšný, Ph.D. Vypracovala: Bc. Martina Horová Brno 2013

2

3 Děkuji panu Ing. Tomáši Pyšnému, Ph.D., vedoucímu diplomové práce, za poskytnutí pomoci, rad a odborného vedení při zpracování této práce. Velké díky také patří panu RNDr. Ivu Mollovi, CSc. za konzultace a odborné vedení v oblasti statistiky.

4

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Strategie vypořádání se s výkyvy porodnosti z pohledu zřizovatelů mateřských škol vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 15. prosince 2013

6

7 Abstract Horová, M. The strategies to cope with fluctuations in the birth rate from the perspective of the founders of the kindergartens. Master thesis. Brno, Master thesis deals with the actual fluctuation in the birth rate in the Czech Republic focusing on the situation of kindergartens from the viewpoint of the government, founders, directors of kindergartens and the public (community). Three borough of the city Brno Bohunice, Medlánky a Žabovřesky were chosen for solving the situation. The proposed strategies are based on qualitative research, creating forecasts the number of required sites in kindergartens for the next 6 years and SWOT analysis. The strategies are designed to cope with fluctuations in the birth rate from the perspective of the founders of the kindergartens. Keywords Strategic management, strategy, PESTE analysis, SWOT analysis, kindergartens, founders of kindergartens Abstrakt Horová, M. Strategie vypořádání se s výkyvy porodnosti z pohledu zřizovatelů mateřských škol. Diplomová práce. Brno, Diplomová práce se zabývá současným výkyvem porodnosti v České republice se zaměřením na situaci mateřských škol z pohledu státu, zřizovatelů, ředitelek mateřských škol a veřejnosti. Pro řešení situace byly zvoleny tři městské části města Brna Bohunice, Medlánky a Žabovřesky. Na základě kvalitativního výzkumu, vytvoření prognózy počtu potřebných míst v MŠ na příštích 6 let a SWOT analýzy jsou navrženy strategie pro vypořádání se s výkyvy porodnosti z pohledu zřizovatelů MŠ. Klíčová slova Strategický management, strategie, PESTE analýza, SWOT, mateřské školy, zřizovatelé mateřských škol

8

9 Obsah 9 Obsah 1 Úvod 11 2 Literární rešerše Strategie Proces strategického managementu Proces strategického řízení Strategická analýza Vnější prostředí Vnitřní prostředí SWOT Typy strategií Cíl práce a metodika 35 4 Vlastní práce Analýza vnějšího prostředí PESTE Oborové prostředí Situační analýza vnějšího prostředí Analýza vnitřního prostředí a návrhy strategií pro vybrané MČ Brna MČ Brno-Bohunice MČ Brno-Medlánky MČ Brno-Žabovřesky Diskuze Závěr Literatura 130

10 Obsah 10 8 Přílohy 137

11 Úvod 11 1 Úvod Vývoj porodnosti, vedle nepředvídatelných vlivů jakými jsou války a následná hromadná migrace obyvatelstva, případně přírodní katastrofy, určuje demografický vývoj společnosti, strukturu obyvatelstva a její budoucí podobu. Porodnost je významná veličina, kterou musí vlády zemí, sociologové a další instituce bedlivě sledovat, analyzovat a vyvozovat patřičné závěry. Např. srovnáním porodnosti s úmrtností se zjišťuje přirozený přírůstek či úbytek obyvatel země, tedy jestli celkový počet obyvatel roste nebo klesá. Vyspělé země západního světa čelí v posledních desetiletích stejnému problému a tím je stárnutí obyvatelstva. To je způsobeno právě nízkou porodností, kvůli níž se průměrný věk obyvatel zvyšuje, což způsobuje spoustu problémů převážně ekonomického charakteru. Snižuje se podíl ekonomicky aktivních obyvatel, což zapříčiňuje snižující se odvody obyvatel do státního rozpočtu a naopak zvyšující se výdaje státního rozpočtu např. na zdravotnictví, důchodovou politiku atd. Cílem zemí by tedy měla být podpora mladých rodin a růstu porodnosti. Vývoj porodnosti je ale také nutné sledovat v jeho průběhu, odvozovat jeho trend, periodu a snažit se o předpověď na další roky. Porodnost není vyrovnanou veličinou, která by se dlouhá časová období chovala stejně. Právě naopak vývoj porodnosti je velmi různorodý a typický svými výkyvy poklesy a růsty. Jeho chování lze připodobnit k chování exponenciál. Po druhé světové válce se v České republice začalo rodit více dětí a tím byla vyvolána určitá perioda růstu a poklesu porodnosti, která se s různou intenzitou opakuje. Tyto výkyvy ale vyvolávají řadu problémů. Jedním z nich je nedostatečná nebo naopak přebývající kapacita institucí zajišťujících dětem péči a to v závislosti na jejich věku. V případě dlouhodobého růstu počtu narozených dětí začínají problémy s nedostatkem míst v porodnicích, následně v zařízeních předškolní péče - jeslích a mateřských školách (dále jen MŠ), poté v základních školách (dále jen ZŠ) a nakonec na středních a vysokých školách. Jedním ze závažných problémů je nedostatečná kapacita v MŠ, která je aktuálním tématem v České republice právě v těchto letech. Tato diplomová práce se bude právě tímto problémem zabývat a to z pohledu státu, zřizovatelů MŠ, ředitelů MŠ i široké veřejnosti.

12 Literární rešerše 12 2 Literární rešerše 2.1 Strategie Strategie je zaměření a rozsah činností organizace v dlouhodobém horizontu, které v ideálním případě vytvářejí soulad mezi podnikovými zdroji a měnícím se vnějším prostředím, zvláště trhem a zákazníky, a to tak, že naplňují očekávání těch, kteří jsou s podnikem spjati. (Johnson, Scholes, 1993) Slovo strategie pochází ze starořeckého slova stratagan, což můžeme přeložit jako nečekaný zvrat, léčku, úskok apod. Základ používání tohoto slova se datuje kolem 5. století před n. l., kde se strategií ve starověkém Řecku označovalo vojenské umění. Pojem strategos představoval umění vojevůdce či přímo vojenského velitele a stratos znamenal armádu. Strategie je pravidlem pro rozhodování v podmínkách částečné nevědomosti. Obchodní strategie je široká kolekce rozhodovacích pravidel a směrnic, které definují podnikatelský rozsah a směr růstu. (Ansoff, 1965) Dedouchová (2001) rozlišuje dvě definice strategie a to tradiční a moderní. Z tradičního pohledu je strategie dokument určující dlouhodobé cíle organizace, stanovuje průběh jednotlivých operací a rozmísťuje zdroje nezbytné pro splnění cílů. Moderní definice také obsahuje prvky dlouhodobých cílů a důležitost správného rozmístění zdrojů, ale vedle toho zdůrazňuje úlohu budoucnosti. Strategii chápe jako připravenost organizace na budoucnost. Strategie má vycházet z potřeb podniku, přihlížet k současným a budoucím změnám zdrojů a schopností a také odpovídajícím způsobem reagovat na změny ve vnějším okolí. Vztah mezi posláním podniku, podnikovými zdroji a schopnostmi a okolím podniku je znázorněn na obrázku č. 1.

13 Literární rešerše 13 Poslání a cíle podniku STRATEGIE Příležitosti a ohrožení v okolí podniku Zdroje a schopnosti podniku Obr. 1 Obr. Vztah mezi posláním podniku, podnikovými zdroji a schopnostmi a okolím podniku (Dedouchová, 2001) Keřkovský (1998) uvádí, že není jednoznačná odpověď, pro jak dlouhé časové období by měla být strategie definována. Časový horizont strategie je ovlivňován specifickými podmínkami a potřebami organizací, a proto se velmi liší. Jiný časový horizont budou mít strategie podniků v automobilovém průmyslu a jiný strategie v oblasti pohostinských služeb. Při určování délky horizontu je důležité brát zřetel na to, kolik času je potřeba na plánovanou inovaci či změnu, jak velká nejistota se pojí s budoucností, jaké je konkurenční prostředí a v neposlední řadě, na jak dlouhé období má organizace pevné závazky. Jedna z nejdůležitějších věcí, které manažeři dělají, je vytváření strategie pro jejich organizace, nebo alespoň procesu, podle kterého oni sami a ostatní pracovníci strategie vytváří. Strategie jsou obojím plánem do budoucnosti i modelem z minulosti. (Mintzberg, 1989) Jak efektivnost provozních činností, tak strategie mají pro špičkovou výkonnost zásadní význam, ale prosazují se odlišnými způsoby. (Porter, 1996) Mintzbergova (1992) definice strategie prostřednictvím 5P: plan (plán): nejčastější pojetí, které najdeme v definicích v oblasti managementu, teorie her a i ve vojenské oblasti. Strategie je chápána jako komplexní plán, který má zabezpečit dosažení stanovených cílů podniku. ploy (komplot): strategie je v podobě plánovaného manévru oznámena konkurenci c cílem vyvolat u konkurence obavy a odradit ji od podobných kroků.

14 Literární rešerše 14 pattern (model chování): jedná se o obsažení výsledného chování, kdy se strategie jako model chování odvíjí od již realizovaných strategií a zdůrazňuje konzistenci v chování organizace. position (pozice): strategie v pojetí pozice klade důraz na umístění organizace v prostředí a je vymezena pomocí specifických výrobků dodávaných na specifický trh. perspective (charakter organizace): strategie je zde vnímána jako perspektiva sdílená všemi lidmi v organizaci, jako způsob podnikání. 2.2 Proces strategického managementu Je to umění a věda, jak formulovat, implementovat a hodnotit ve všech funkčních částech podnikatelského subjektu taková rozhodnutí, která zaručí dosáhnout stanovených cílů. (Vacík, Šulák, 2001) Podle Johnsona a Scholese (2008, přeloženo Pyšným T., 2009) lze strategický management definovat jako: řízení procesu strategického rozhodování. Strategická rozhodnutí ovlivní dlouhodobé směřování společnosti, operativní rozhodování a aktivity společnosti. Obsahuje porozumění strategické pozici organizace, učinění strategických rozhodnutí pro budoucnost a řízení strategie v průběhu jejího uplatňování v praxi. Podle Bowmana (1996) existuje celá řada stylů strategického rozhodování, která se nachází mezi dvěma krajnostmi - podnikovým plánováním na straně jedné a úplně ad hoc reagujícím rozhodováním na straně druhé. Je také nezbytné brát v úvahu druh činnosti podniku. Některé se zabývají komplexními úkoly, k jejichž splnění je zapotřebí velké množství odborné kvalifikace, a které jsou řešeny v mnoha stupňové podnikové hierarchii. Jmenování vrcholového vedení, rozhodnutí o výrobcích a jejich umístění představují závažná rozhodnutí, která trvale ovlivňují výkon podniku. Způsob, jakým se tato strategická rozhodnutí činí a jakým se uskutečňují, lze označit jako proces strategického managementu.

15 Literární rešerše 15 Vnější prostředí Cíle, očekávání Zdroje a možnos Strategická analýza Formulace, výběr strategie Implementace strategie Vymezení možností Výběr Řízení změny Plánování, alokace Evaluace možností strategií Organizační struktura Obr. 2 Model strategického managementu podle Johnsona a Scholese (Zuzák, 2012) Johnson a Scholes (2008) v modelu strategického managementu rozlišují tři základní části, které jsou zobrazeny na obrázek č. 2. Strategická analýza (The strategic position) Formulace a výběr strategie (Strategic choices) Implementace strategie (Strategy in action) Strategická analýza zkoumá vnější prostředí, strategické možnosti samotné organizace a její zdroje a neposledně očekávání a cíle jednotlivých zájmových skupin souvisejících s organizací. Formulace a výběr strategie představují vymezení takových možností (alternativních strategií), které vychází z poznatků strategické analýzy a jsou schopny dosáhnout předem stanoveného cíle organizace. Tyto možnosti se hodnotí podle určitých kritérií a následně je vybrána výsledná strategie nejlépe vyhovující všem kritériím, která se později implementuje.

16 Literární rešerše 16 Implementace strategie se zaměřuje na zajištění fungování strategie v praxi. Plánují se jednotlivé kroky implementace a alokace zdrojů. Rozdělují se kompetence, zodpovědnosti a vytváří se organizační struktura. Manažerské rozhodování Rozhodovací procesy jsou procesy řešení rozhodovacích problémů, tzn. problémů s alespoň dvěma variantami řešení. Rozhodovací proces má jistou strukturu, která je tvořena fázemi. Fotr, Dědina (1997) rozlišují čtyři fáze: 1. Analýza okolí - představuje zjišťování podmínek vyvolávajících potřebu rozhodovat, identifikaci problémů a zjištění jejich příčin. 2. Návrh řešení jedná se o konkrétní hledání, analýzu a tvorbu možných směrů řešení. 3. Volba řešení vychází z předchozí fáze a hodnotí navržené varianty řešení a nakonec vybírá jednu, která bude realizována. 4. Kontrola výsledků má za úkol hodnotit skutečné výsledky, které byly dosaženy po implementaci strategie, a porovnávat je s předem plánovanými výsledky, cíli. Pokud je zjištěna výraznější odchylka, může tato fáze iniciovat vznik nového rozhodovacího procesu. Prvky rozhodovacího procesu jsou: Cíle rozhodování cíl je stav, kterého má být dosaženo po vyřešení problému. Kritéria hodnocení představují hlediska zvolená rozhodovatelem sloužící k vyhodnocení jednotlivých alternativ řešení. Rozlišujeme kvantitativní, kvalitativní kritéria a dále kritéria výnosového a nákladového typu. Subjekt rozhodování jedinec nebo skupina osob, která volí strategii určenou k realizaci. V praxi je potřeba rozlišovat mezi statutárním a skutečným rozhodovatelem. Objekt, varianty a důsledky rozhodování objektem se chápe oblast podnikové jednotky, v jejímž rámci se problém objevil a definoval. Varianta představuje způsob jednání rozhodovatele, který má vyřešit daný problém. Důsledky jsou poté předpokládané dopady či účinky varianty. Stavy světa neboli rizikové situace představují budoucí vzájemně se vylučující situace, které mohou nastat po implementaci zvolené strategie.

17 Literární rešerše 17 Strategické plánování Úlohou strategického plánování je pomoci organizaci stanovit a dosáhnout reálných dlouhodobých cílů a získat strategickou konkurenční výhodu v určeném čase. (Bělohlávek a spol., 2001) Cílem plánování je dostat podnik do takové situace, ve které může předvídat změny, reagovat na ně a snažit se je využívat ve svůj prospěch. Předmětem jsou opakující se činnosti, které podnik provádí jako reakci na změny ve vnějším prostředí. Cílem je snížit riziko možné chyby. Ansoff (1978) popisuje vývoj od produkční ekonomiky přes marketingovou ekonomiku k ekonomice environmentální vyvolávající nutnost ochrany zdrojů a strategie umožňující podnikatelským subjektům reagovat na nenadálé změny. Předvídání budoucnosti se podle něj stává ale stále obtížnější. Události jsou spíše diskontinuální, ke změnám dochází rychleji, než se vyvíjí schopnost podniku na ně reagovat a budoucnost přináší stále více překvapení. Proces strategického plánování je velmi rozsáhlý a komplexní a systematickým způsobem formuluje strategie. Jde o proces, během nějž jsou přijímána rozhodnutí týkající se reagování na vnější síly, jako jsou změny na trhu, konkurence, ale také rozhodnutí o využití vnitřních zdrojů a schopností podniku. Strategické řízení Podle Vebera (1998) se strategické řízení uskutečňuje skrze tvorbu a realizaci jednotlivých strategií. Strategie svojí povahou představují záměry, které odpovídají na základní ekonomické otázky jako je co, jak a pro koho vyrábět, ale i na další otázky ohledně kvality, vztahu ke svému okolí atd. U hospodářského rozvoje po 2 sv. v., jenž měl obnovit válkou zničené národní ekonomiky, se objevila nutnost řídit tento rozvoj pomocí dlouhodobějších hledisek. Současně se posílil i význam strategického jednání a myšlení jako odezva na skončenou válku, v níž docházelo ke složitým válečným operacím v důsledku nasazení nevídaného množství vojenských sil. Tak i v ekonomické oblasti se začal postupně používat pojem strategické řízení, jehož tehdejším významem bylo dnešní pojetí dlouhodobého řízení. Některými autory je dokonce termín strategické a dlouhodobé řízení používán dodnes jako synonymum. (Veber, J., 1998) Zatímco Veber, J. (1998) vysvětluje potřebu strategického řízení po 2. sv. v. v národní ekonomice, Hron a Tichá (2006) se zaměřují na tento vývoj z pohledu podniků. Ty se v tomto období rychle rozrůstaly a nabývaly na složitosti, což opět vyžadovalo strategické řízení. Navíc došlo k rapidnímu růstu geografické expanze a diverzifikace a změny ve vnějším prostředí s sebou nesly riziko, že

18 Literární rešerše 18 budou pozdě zaznamenány. V reakci na tyto zrychleně se projevující změny začaly podniky více uplatňovat principy formulace strategie a strategického plánování, což jim mělo pomoci v boji s konkurencí. V 60. letech navíc začal být dominujícím trendem vznik multidivizionálních organizací. Tento typ organizací nejen že rozhoduje o strategii pro podnik jako celek, ale i o strategiích pro jednotlivé divize či výrobky. Strategické řízení je spjato s rozhodováním o tom, co by měl podnik dělat a kam by měl směřovat. Podle Ansoffa (1978) jsou strategická rozhodnutí ta rozhodnutí, která se zabývají vztahem mezi organizací a jejím prostředím a zahrnují rozhodování o typu podnikatelské činnosti. Strategické řízení, rozhodování a plánování jsou tři odlišné pojmy, které nelze zaměňovat. Jako řízení není jen pouhým plánováním, tak i strategické řízení obsahuje více než jen strategické plánování. Rozdíl mezi těmito pojmy se dá vysvětlit na jednoduchém příkladě. Rozhodování o tom, jak se podnik dostane z bodu A do bodu B v budoucnosti je otázkou strategického rozhodování. Detaily postupu z A do B vymezuje strategické plánování. Řízením a kontrolou celého procesu se zabývá strategické řízení. 2.3 Proces strategického řízení Schéma tradičního modelu strategického řízení (převzatého od A. J. Stricklanda a A. A. Thompsona) je uvedeno na obrázek č. 3 níže. Vymezení předmětu podnikání, formulace poslání podniku Stanovení cílů Hodnocení a volba strategie Zavádění a realizace strategie Zhodnocení výsledků, analýza situace, opravná Vylepšení podle potřeby Revidování podle potřeby Revidování podle potřeby Vylepšení podle potřeby Návrat ke krokům 1, 2, 3 nebo 4 Obr. 3 Model strategického řízení podle Thompsona a Stricklanda (Pyšný, 2009)

19 Literární rešerše 19 Model procesu strategického řízení (dle Thompsona a Stricklanda) zahrnuje 5 základních složek řízení: definování předmětů činnosti podniku a formulace jeho poslání stanovení cílů hodnocení a volba strategie zavádění a realizace strategie hodnocení výsledků, analýza situace, iniciování nápravných opatření 1. Definování předmětu činnosti a poslání podniku Bělohlávek a Košťan (2001) uvádí, že je důležité mít pozitivní a inspirující vizi, která by byla výzvou pro rozvoj každého jedince ale i týmu. Je důležité si představovat budoucnost a nesoustředit se jen na přítomnost. Vize musí být specifická a úplná, jinak nesplňuje svůj účel. Nestačí obecné fráze typu: Chceme co nejlépe uspokojovat potřeby zákazníků. Vize by měla být vytvořena vedoucími osobnostmi, které stojí v čele organizace po zvážení názorů svých zaměstnanců. Těm by měla být následně představena a zaměstnanci by s ní měli souhlasit a podporovat ji. Definování předmětu činnosti je prvním podstatným krokem, který určuje celkový budoucí vývoj podniku. Vrcholový management si musí kromě třech základních ekonomických otázek - co vyrábět, pro koho a jak, položit i další otázky ohledně charakteru podniku, jeho identitě a směřování v dlouhodobé perspektivě. Odpovědi na tyto otázky následně formuluje ve strategickém poslání podniku. (Hron, Tichá, 2006) Poslání formuluje účel a smysl existence podniku a rámcově dává odpověď na tri otázky: proč byl podnik založen, kým je tvořen (kdo jsme), jaké jsou jeho cíle (kam směřujeme, jaké hodnoty chceme dosáhnout. (Zuzák, R., 2012) Poslání vychází z podnikových hodnot a jeho cílem je sjednotit hodnoty všech zaměstnanců a deklarovat je k široké veřejnosti. Za širokou veřejnost lze považovat zájmové skupiny (stakeholders), které tvoří skupiny jedinců a institucí mající vliv na podnik, pomocí něhož se snaží uplatňovat své zájmy vůči podniku. Mezi zájmové skupiny patří vlastníci, zaměstnanci, manažeři, místní komunita, stát a jeho orgány, dodavatelé, odběratelé a věřitelé, přičemž každá z nich má odlišné zájmy, které se snaží prosadit při formulování cílů a strategií podniku. Pokud se tyto zájmy diametrálně liší, může dojít ke konfliktu, který podniku způsobuje problémy. V procesu formulace strategie je proto důležité nezapomínat na analýzu zájmových skupin a to nejen formálních ale i neformálních. (Zuzák, R., 2012)

20 velká SÍLA malá Literární rešerše 20 Dedouchová (2001) uvádí čtyři kategorie zájmových skupin, které jsou na obrázku č. 4 znázorněny pomocí matice a označeny písmeny A, B, C, D. Rozděluje je v závislosti na relaci mezi zájmem o podnik a silou, kterou jsou schopny ovlivnit podnikové strategie. Pod kategorií A si lze představit např. veřejnost nemůže ovlivnit rozhodování podniku a ani o to neusiluje. Kategorie B také nemá moc možností jak ovlivnit rozhodnutí, ale vyžaduje být dostatečně a včas informována. Jedná se např. o obecní úřad, potencionální konkurenci. Naopak kategorie C, do které patří třeba dodavatelé, neprojevuje velký zájem, ale má sílu ovlivnit strategice podniku. Rozhodující je kategorie D, která má nejen velký zájem ale i sílu. Klíčové postavení zaujímají zákazníci, vlastníci, hlavní konkurence apod. A Minimální úsilí ovlivnit podnik B Být včas informován C Zachovat uspokojení svých potřeb D Zaujímají klíčové postavení nízká ÚROVEŇ ZÁJMU vysoká Obr. 4 Matice rozdělení zájmových skupin podle úrovně jejich zájmu a síly ovlivnit jeho strategie. (Dedouchová, 2001) 2. Stanovení cílů Strategické cíle je zpravidla v průběhu času nutno přizpůsobovat měnícímu se podnikatelskému prostředí, případně tomu, jak úspěšně či neúspěšně jsou stávající cíle realizovány. (Keřkovský, 1998) Cílem většiny podniků je maximalizace bohatství vlastníků podniku. Pro měření tohoto cíle se využívá řada ukazatelů. Mezi nejznámější patří ukazatel výnosnosti investic ROI (return on investment), EVA (economic value added) a MVA (market value added). Nicméně teoretikové v oblasti řízení varují před orientací na jeden ukazatel jako např. ROI. Maximalizace ROI v krátkém období totiž opomíjí akce, které jsou důležité z dlouhodobého hlediska vývoj a výzkum, kapitálové investice apod. Podniky proto zpravidla vytvářejí soubor dílčích cílů, mezi něž patří: úspora nákladů,

21 Literární rešerše 21 zvýšení produktivity práce, zlepšení kvality výrobků a služeb, vývoj nových výrobků, zlepšení vztahů s dodavateli apod. (Dedouchová, 2001) Cíle by měly splňovat požadovaná kritéria, která mohou být podle Mallye (2006) určena metodou SMART. Každé písmeno tohoto anglického slova vymezuje určitou vlastnost cíle. S (stimulating): cíle mají stimulovat k dosažení co nejlepších výsledků. M (measurable): splnění či nesplnění cíle musí být měřitelné. A (acceptable): zajišťuje, že cíle budou akceptovatelné ze všech stran R (realistic): cíle musí být reálné, dosažitelné. T (timed): jsou určené v čase, je dáno období, ve kterém mají být dosaženy. Kromě maximalizace zisku bývá obecným cílem i konkurenční výhoda. Tu lze definovat jako schopnost podniku vytvářet větší užitnou hodnotu nebo zákazníky více vnímanou užitnou hodnotu. Jiná definice říká, že jde o dosahování nadprůměrného zisku. Konkurenční výhodou se zabývali ekonomové už více než sto lety a její dosahování chápali jako nalezení a zvládnutí určitého faktoru lépe než konkurenti podniku. Jedná se ale o přechodný jev, protože je jen otázkou času, než konkurenti tento faktor také zvládnou nebo ho překonají díky zvládnutí jiného faktoru. (Zuzák, 2012) 3. Formulování strategie Formulování strategie přichází na řadu až po provedení strategické analýzy a určení slabých, silných stránek, příležitostí a hrozeb. Pomocí matice SWOT jsou navrženy různé alternativy strategií. Této problematice se věnuje následující kapitola. Jak uvádí Keřkovský a Vykypěl (1998), tato fáze řízení obsahuje dvě navazující skupiny aktivit. Nejdříve je potřeba vygenerovat rozumné množství strategických alternativ, které pokryjí celou oblast, ale zároveň svým počtem nezahltí řešitele. Takové návrhy v podobě podnikatelských záměrů nesmí být jen vágního, obecného charakteru či být jen doporučeními. Strategie musí mít podobu množiny strategických cílů a představ o tom, jak budou tyto cíle naplněny. V druhé části se řeší samotný výběr nejvhodnější strategie, která bude po schválení vedením podniku realizována. Tento výběr je složitým rozhodovacím procesem, ve kterém dochází k postupné selekci možných alternativ a vede k určení strategie, u které je očekáváno, že povede k dosažení podnikových cílů.

22 Literární rešerše 22 Vytváření strategií zahrnují tyto podnikatelské aspekty: Aktivní vyhledávání inovací v oblasti podnikání Vyhledávání nových příležitostí pro podnik Rozvoj aktivit vedoucích k posílení konkurenceschopnosti podniku Navrhování činností budujících a udržujících konkurenční výhody podniku Rozhodování o způsobech obrany vůči extrémním ohrožením Podporování inovačního prostředí v podniku a slibných jednotlivců (Hron, Tichá, 2006) Výběr strategie je výsledkem rozhodnutí vedení podniku, které v procesu výběru zohledňuje zpracované strategické analýzy, hodnocení variant ale také subjektivní zájmy vlastníků podniku a jiných zájmových skupin. V současné odborné literatuře se doporučuje, aby předložené alternativy strategií byly posouzeny převážně z těchto tří kritérií: a) Vhodnosti Znamená, že splňuje tyto požadavky: Strategie je konzistentní s cíli podniku a nadřazenými strategiemi. Strategie vyplývá z provedené strategické analýzy a SWOT matice a plně využívá silných stránek firmy a příležitostí. Strategie je reálná, proveditelná, je v souladu s politickým a ekonomickým prostředí a dalšími části PESTE. b) Přijatelnosti Zde je strategie hodnocena z pohledu stakeholderů (zákazníci, vlastníci, management orgány místní správy, stát, obchodní partneři a i konkurenti) a jejich hledisek. Na strategii může být pohlíženo podle reálnosti uvažované ceny výrobků, vytvoření distribučních kanálů, vývoje nákladů, mezd, zaměstnanosti, ziskovosti atd. Analýza by měla být provedena ve třech scénářích optimistickém, pesimistickém a nejpravděpodobnějším. c) Uskutečnitelnosti Jedná se o zajištění výrobních faktorů potřebných pro realizaci strategie: technologií, pracovní síly s danou kvalifikací, kapitálu, know-how, licencí, informací, energií, materiálu atd. Přičemž potřebné výrobní zdroje musí být k dispozici v pravý čas, proto se doporučuje, aby součástí této analýzy byla analýza strategického cash flow a další studie dostupnosti zdrojů. (Keřkovský, Vykypěl, 1998) Pro problémy v oblasti strategického managementu je typická špatná strukturovanost, proto je nelze řešit z hlediska optimalizace jednoho kritéria. Vhodným nástrojem je vícekriteriální optimalizace, která, jak už sám název napovídá, bere v úvahu více kritérii. Nejjednodušší metodou je metoda prostého nebo

23 Literární rešerše 23 váženého stanovení pořadí. K zobrazení se používá matice, kdy sloupce představují požadovaná kritéria a řádky navržené strategie. Kritéria mohou mít charakter kvantitativní (např. náklady, zisk, doba návratnosti) ale i kvalitativní (změna image podniku). K složitějším metodám patří kompenzační metoda nebo metody založené na párovém srovnávání variant jako např. Saatyho metoda. (Zuzák, 2012) Weihrich a Koontz (1993) upozorňují na další možnost vyhledání nejlepší alternativy a to pomocí analýzy užitku a nákladů. Jedná se o určitou modifikaci marginální analýzy, která hledá nejlepší poměr mezi náklady a užitky. Prakticky to znamená najít nejméně nákladově náročnou strategii, kdy se při daných nákladech dosáhne cíle a získá největší užitek. Analýza se používá v případech, kdy jsou cíle méně specifické jako např. sociální cíle o snížení znečištění prostředí, rekvalifikace nezaměstnaných nebo se může jednat o cíle ve vztahu ke konkurenci jako zastrašení či odražení nepřátelského útoku. Hlavní výhodou analýzy užitku a nákladů je, že se zaměřuje na výsledky programu a umožňuje porovnání strategií z hlediska celkových výhod. 4. Implementace strategie Implementace strategie je nejkomplikovanější a časově nejnáročnější část strategického managementu. Každý manažer se musí snažit si odpovědět na otázku: Co musí být uděláno v oblasti jeho působnosti, zodpovědnosti, aby se postaral o svou část strategického plánu a jak nejlépe toho dosáhnout? Implementace strategie předpokládá schopnost vidět, co bude potřeba učinit, aby strategie fungovala, vytvořit harmonogram a vše provést podle plánu. Realizace strategie je především administrativní práce zasahující do mnoha vnitřních záležitostí. Mezi konkrétní administrativní úkoly manažerů patří: Tvorba rozpočtů a finančních plánů Tvorba harmonogramů Tvorba vhodné organizační struktury Motivace lidí ve sledování daného cíle Podpůrné vnitropodnikové politiky a procedury (Thomson, Strickland, 1990) Výzkum firmy Conference Board provedený v r ukazuje, že prioritou číslo jedna vrcholových vedoucích pracovníků je excelence při realizaci. Prioritu číslo dvě, udržitelný a neustále vynikající růst, následovala opět vynikající realizace strategie vrcholovým vedením jako priorita číslo tři. Z výzkumů posledních let vyplývá, že 60 % až 80 % podniků nedosahuje cílů, které si vyjádřily ve strategických plánech. Závěrem výzkumu firmy BSCol z r bylo, že 46 % respondentů nemá žádný oficiální systém implementace strategie a tři

24 Literární rešerše 24 čtvrtiny z nich uvedli, že provedení jejich strategií je průměrné až podprůměrné. (Kaplan, Norton, 2010) Tyto výzkumy dokazují důležitost způsobu realizace strategií, a že bez propracovaného a fungujícího systému může podnik jen těžce dosáhnout svých cílů. Podle Blažkové (2007) vzniká kvalitní strategie jen za předpokladu, že je management schopen efektivně zkombinovat své zdroje s činnostmi takovým způsobem, který povede k naplnění cílů. Pokud podnik disponuje potřebnými zdroji, rozhodování o směrech budoucího vývoje podniku je snadné. V praxi se ale při vytváření strategie často počítá s dosud neexistujícími zdroji, které bude nutné získat z vnějšku nebo vytvořit. Tím vzniká určité riziko a management musí pracovat s odhadem pravděpodobnosti získání těchto zdrojů a jejich dodatečným náklady. Mezi podnikové zdroje se řadí: Finanční zdroje existující peněžní fondy a schopnost vytvořit budoucí peněžní fondy Lidské zdroje současný počet zaměstnanců a jejich kvalifikace a jejich nutné změny Fyzické zdroje výrobní, marketingové zdroje, informační technologie Nehmotné zdroje např. pověst podniku, intelektuální vlastnictví, značka Důležitou roli hrají lidské zdroje, které jsou rozhodujícím interním faktorem podniku. Pokud management dokáže efektivně řídit lidské zdroje, vysvětlit a prosadit nutnost zavedení určitých změn spjatých se zvolenou strategií, je na dobré cestě k úspěšné realizaci. Je nutné se zaměřit na vztah mezi strategií a vnitropodnikovou strukturou, systémem pobídek a odměňování, organizačními kompetencemi, výrobními kapacitami a podnikovým klimatem. Čím lépe jsou tyto vztahy sladěny, tím snažší a úspěšnější je realizace strategie. V povaze lidí panuje všeobecně nedůvěra a negativní postoj k zavádění změn. Proto je nezbytné věnovat této oblasti dostatečnou pozornost a zaměstnance na změny připravit. Vacík a Šulák (2001) doporučují tento postup: stav uvolnění (vysvětlování, podpora), rychlý pohyb k novému stavu, zmrazení nového stavu, tvrdě trvat na dosažených změnách. Odpor ke změnám lze snížit pomocí zvýšené komunikace, vysvětlování, projevení zájmu o zaměstnance a zajištění jejich účasti na organizaci změn. Čím více budou zaměstnanci vtaženi do procesu přípravy a realizace změn, tím nižší bude jejich odpor. (Samozřejmě jen pokud jsou změny smysluplné.) Zaměstnanci pochopí jejich nutnost, přijmou je a někteří se s novou strategií i ztotožní.

25 Literární rešerše Hodnocení strategie a opravná opatření Dobře naplánovaná a případně i realizovaná strategie ještě nezaručuje úspěch. Je potřeba neustálého dozoru, kontroly a hodnocení nejen po skočení implementace ale právě v celém jejím průběhu. Může totiž docházet k věcným a časovým odchylkám, které pokud nebudou včas odhaleny a napraveny, tak ohrozí dosažení strategických cílů. Zuzák (2012) říká: Cílem systému strategické kontroly je zjistit, zda implementace probíhá podle plánu a nedochází k jejímu zpožďování, zda jsou dosahovány plánované dílčí a celkové cíle, zda nedochází ke změnám ve vnějším prostředí, které by mohly implementaci a dosahování cílů ohrozit, a zda strategický potenciál podniku a jeho vývoj je na předpokládané úrovni. Finanční analýza je nejčastějším nástrojem pro kontrolu dosahování vytyčených cílů. Umožňuje srovnání reálně dosažených výsledků s cíly vytyčenými ve strategickém plánu, pokud byly finančně vyčísleny, a také porovnání s konkurencí. Nejdůležitějšími ukazateli jsou cash flow, ziskovost, likvidita a solventnost. Nevýhodou finanční analýzy je, že zobrazuje situaci s časovým zpožděním a postihuje jen malý počet faktorů. Vhodným nástrojem pro sledování implementace strategie je strategický controlling, jehož cílem je identifikovat problémy a odchylky dříve, než se projeví v podnikových ukazatelích. Strategický controlling využívá především analýzy vnějšího a vnitřního prostředí, Balanced Scorecard a systém včasného varování. (Zuzák, 2012) Pokud realizace neprobíhá tak, jak se předpokládalo např. kvůli změně nastavených cílů nebo podmínek, je nutné zavést opravná opatření či dokonce změnit strategii. Změny snažící se o lepší funkčnost strategie nejčastěji zahrnují revizi rozpočtu, reorganizaci, personální změny a změny podnikové kultury. (Thompson, Strickland, 1990) Jak už bylo řečeno, kontrola a hodnocení při zavádění strategie musí být přítomny ve všech částech implementace. Nestačí provést kontrolu pouze na konci procesu, kdy je vše ukončeno a už se jen hodnotí, jestli bylo opravdu dosaženo strategických cílů. Kontrola výsledků je méně důležitou částí kontroly. Její výsledky jsou využitelné spíše pro vyhodnocení činnosti podniku a budoucí strategické plánování. Na obrázku č. 5 Vacík a Šulák (2001) upozorňují na další dvě části kontroly dopřednou kontrolu a kontrolu průběhu. Nejdůležitější je kontrola průběhu, protože podnik může využít zpětné vazby, navrhnout opravná opatření, ty realizovat a předejít tak větším ztrátám, které by vznikly, pokud by podnik prováděl jen konečnou kontrolu výsledků. Dopředná kontrola odhalí chyby hned na začátku procesu při analýze plánovaných kroků. Umožňuje korekce strategických plánů a to zejména v oblasti alokace zdrojů.

26 Literární rešerše 26 Obr. 5 Kontrolní činnosti a proces transformace (Vacík, Šulák, 2001) Důležitou formou plánování ale i kontroly je rozpočet. Rozpočet je zdrojem informací pro všechny typy kontrol, umožňuje komparaci plánovaných a dosažených hodnot. Definuje typ a množství potřebných zdrojů pro jednotlivé procesy. Vacík a Šulák (2001) rozlišují dva typy rozpočtů finanční a operativní. Finanční rozpočet obsahuje vlastní a cizí zdroje potřebné na úhradu aktiv, které podnik musí získat či držet, aby naplnil své poslání a strategie. Jedná se např. o rozpočet investic nebo rozpočet cash flow. U operativního rozpočtu lze uvést jako příklad rozpočet zisku či nákladů, rozpočet typu výsledovka. Tyto rozpočty představují plánované podnikatelské operace vyjádřené ve finančních hodnotách. Weihrich a Koontz (1993) uvádějí, že kromě rozpočtové kontroly existuje řada tradičních nerozpočtových kontrolních prostředků. Za nejdůležitější považují statistické údaje, speciální zprávy a analýzy, provozní audit a osobní pozorování. Správně prezentované současné a historické statistické údaje mají nesporný význam pro kontrolu. Důležité je, aby umožňovaly srovnání s určitým standardem a byly správně interpretovány. Provozní neboli účetní audit představuje pravidelné hodnocení finanční stránky interními zaměstnanci (auditory). Ale ne vždy statistické a účetní výkazy poskytnou všechny informace umožňující odhalení nedostatků. Vedení podniku by se proto nemělo zaměřovat pouze na informační technologie, ale i na speciální analýzy a zprávy. Tyto nerutinní prostředky jako např. skupina odborníků mající za úkol analyzovat určitou oblast podniku, mohou objevit nové a efektivnější možnosti dosažení cíle.

27 Literární rešerše Strategická analýza Strategická analýza je nedílnou součástí procesu strategického managementu. Poskytuje informace o vnějším i vnitřním okolí podniku (prostředí managementu), na základě nichž rozhoduje management organizace o budoucím rozvoji organizace a výběru nejhodnější strategie. Pošvář a Erbes (2002) uvádí, že prostředí managementu je složitě provázaný systém, ve kterém jsou organizace a manažeři jeho součástmi, objekty ale zároveň i aktivními spolutvůrci. Základní klasifikace prostředí managementu je uvedena na obrázku č. 6. Jeho hlavními dvěma částmi jsou vnější a vnitřní prostředí. Vnější prostředí se dále klasifikuje na oborové a makro prostředí. Makroprostředí je utvářeno mezinárodním, národním a regionálním prostředím. Prostředí managementu Vnější prostředí Vnitřní prostředí Makro prostředí Oborové prostředí Mezinárodní prostředí Národní prostředí Regionální prostředí Obr. 6 Prostředí managementu (Pošvář, Erbes, 2002) Vnější prostředí Vnější prostředí organizace je prostředí, které organizaci obklopuje, tvoří její okolí a většinou bez možnosti ho aktivně ovlivňovat. Mallay (2006) se zaobírá tím, proč organizace musí provádět analýzu svého okolí, a předkládá následující důvody: Znát svou pozici v prostředí, v němž působí. Dívat se na organizaci jako celek. Být schopna reagovat na neustálé změny v okolí organizace. Poznat své konkurenty a předejít překvapením z jejich strany. Být schopna správně analyzovat své vnitřní možnosti. Makro prostředí Mezinárodní prostředí má díky rozšiřující se globalizaci vliv na čím dál více organizací. Navzdory tomu, že mezinárodní události ovlivňují i domácí sekto-

28 Literární rešerše 28 ry, někteří podnikatelé, manažeři ho stále neberou dostatečně vážně. Organizace v České republice jsou například přímo ovlivněny Evropskou unií a jejím hospodářským prostředím, pro který je charakteristický jednotný trh umožňující volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. (Mallay, 2006) Národní prostředí je stejné pro všechny organizace nacházející se v daném státě a jeho analýza je proto považována za všeobecně platnou. Může být analyzováno pomocí analýzy PESTE známé také jako STEPE, SLEPTE, STEP, která identifikuje klíčové vlivy a trendy ovlivňující organizace. Název této analýzy je tvořen počátečními písmeny anglických slov - Political and Legislative, Economic, Social, Techonological/Technical a jako poslední Ecological factors. Právní a politické prostředí vytváří ho vláda svým jednáním a zákony, které schválí. Na dodržování následně dohlíží veřejná správa, která nerespektování daných pravidel postihuje. Mezi faktory utvářející toto prostředí patří například legislativa regulující podnikání, určující zdanění, pracovní právo, vládní rozhodnutí atd. Ekonomické prostředí je určeno vzájemnou provázaností ekonomie na makro a mikroúrovni. Ovlivňuje ho monetární a fiskální politika. Mezi indikátory stavu ekonomiky patří např. HDP, míra inflace a nezaměstnanosti, měnový kurz, úroveň mezd, státní rozpočet a dluh. Sociální prostředí nezahrnuje pouze vlivy ze sociální oblasti ale i demografické a kulturní související s životem obyvatelstva. Struktura obyvatelstva, migrace a rozmístění pracovních sil mají velký vliv na organizace a jejich personální politiku. Důležitý je samozřejmě i postoj lidí k práci a volnému času, jejich vzdělání a životní styl, úroveň příjmů a regionální rozdíly. Technologické a technické prostředí je velmi rychle se rozvíjejícím prostředím, které musí management neustále sledovat a v jeho souladu modernizovat výrobu a služby. Informační technologie představují rychlejší přístup k informacím usnadňující život a zefektivňují práci. Organizace do této oblasti investují nemalé výdaje, které jim na oplátku slibují zvýšení produktivity práce a lepší využívání schopností zaměstnanců. Podstatným faktorem je také, jestli vláda dostatečně doceňuje roli vědy a poskytuje výdaje na výzkum a tím vytváří příznivé prostředí pro rozvoj technologického prostředí, nové objevy a patenty. Ekologické prostředí nabírá na důležitosti v posledních desetiletích. Organizace musí jednat v souladu s legislativou na ochranu prostředí chránit životní prostředí, recyklovat a šetrně zpracovávat odpad atd. (Blažková, 2007)

29 Literární rešerše 29 PESTE analýza je prostým, ale efektivním nástrojem k uvědomění si a ohodnocení vlivu faktorů celkového vnějšího prostředí na podnik. Můžeme říci, že se snaží odpovědět na tyto otázky: 1) Které z vnějších faktorů mají vliv na podnik? 2) Jaké jsou možné účinky těchto faktorů? 3) Které z nich jsou v blízké budoucnosti nejdůležitější? (Tichá, Hron, 2006) Oborové prostředí Pošvář a Erbes (2002) definují oborové prostředí jako skupinu firem produkující stejné nebo zaměnitelné produkty, které mají tolik stejných vlastností, že se uchází o stejné zákazníky. Odvětví je tvořeno výrobci, dodavateli a odběrateli stejných nebo substitučních produktů. Mezi činitele vytvářející oborové prostředí patří velikost trhu, úroveň odvětví a jeho životní stádium, tamní konkurence a ziskovost odvětví. Situační analýza vnějšího prostředí Jak už říká sám název, jedná se o analýzu okolí podniku. Ta má za úkol podat co nejvíce informací, ze kterých managament následně vyvodí příležitosti a hrozby podniku. Příležitosti představují oblasti zájmů kupujících, jejichž naplnění s sebou přinese dodatečný zisk. Hrozby naopak působí na podnik negativně, proto se jim snaží vyvarovat nebo se na ně alespoň připravit. Příležitosti a hrozby je nutné vždy vztahovat k jednomu podniku či produktu, protože jsou prostorově i časově proměnlivé. Příležitost pro jeden podnik může být zároveň hrozbou pro jiný podnik. To, co se jeví jako příležitost v současnosti, se může v budoucnosti stát hrozbou. (Pošvář, Erbes, 2002) Vnitřní prostředí Pošvář a Erbes (2002) ho definují jako množinu prvků a jejich vzájemných vztahů existujících uvnitř organizace. Vnitřní prostředí je pro každý podnik unikátní a management mu musí co nejlépe porozumět, aby dokázal podnik vést správným směrem. Vnitřní prostředí lze zkoumat např. pomocí Porterova hodnotového řetězce nebo 7S firmy McKinsey. Jelikož předmětem zájmu této diplomové práce není firma ale městská část a její vnitřní prostředí se zaměřením na mateřské školy, není možné jej analyzovat pomocí uvedených metod. Tyto metody proto nebudou více rozebírány. Situační analýza vnitřního prostředí Úkolem situační analýzy vnitřního prostředí je objektivně zhodnotit současné postavení podniku, identifikovat jeho silné a slabé stránky a díky tomu lépe reagovat na změny ve vnějším prostředí. Silné stránky lze chápat jako význam-

30 Literární rešerše 30 né vlastnosti, přednosti, díky nimž je podnik v něčem lepší než konkurence, dosahuje úspěchu bez zvláštního nasazení. Slabé stránky jsou přesným opakem silných. Podnik se snaží je nalézt, zaměřit se na ně a zlepšit se v nich. (Mallay, 2006) SWOT SWOT analýza představuje závěrečnou analýzu, která využívá informace z analýz vnějšího a vnitřního prostředí a rekapituluje je. Slovo SWOT je složeno z počátečních písmen anglických slov Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats. Cílem je vytvořit strategie, které využijí silných ale i slabých stránek podniku k co nejefektivnějšímu vypořádání se s příležitostmi a hrozbami. (Bělohlávek a spol., 2001) Tab. 1 Matice SWOT (Pošvář, Erbes, 2002) Vnější prostředí Příležitosti Opportunities Hrozby Threats Vnitřní prostředí Silné stránky Strengths Strategie SO Maxi-maxi Strategie ST Maxi-mini Slabé stránky Weaknesses Strategie WO Mini-maxi Strategie WT Mini-mini Tabulka č. 1 znázorňuje SWOT matici a umístění čtyř typů strategií, které v ní lze vytvořit. Strategie SO (Maxi-maxi) zaměřuje se na silné stránky podniku, které pomohou co nejvíce využít výhod z příležitostí vnějšího prostředí. Strategie WO (Mini-maxi) zaměřuje se na minimalizaci slabých stránek podniku a zároveň na využití příležitostí. Strategie ST (Maxi-mini) soustředí se na využití silných stránek a na vyhnutí se hrozbám.

31 Literární rešerše 31 Strategie WT (Mini-mini) soustředí se na zlepšení či překonání slabých stránek a zároveň na snížení negativních vlivů hrozeb. 2.5 Typy strategií Ve strategickém managementu byla vytvořena řada typologií strategií, které se liší díky různým pohledům na věc, které měly teoretikové v průběhu utváření managementu. Strategie se řadí podle různých kritérií a nelze říci, který výčet je ten správný. Například Veber (1998) rozlišuje tři typy strategií podle toho, v jakém vztahu vytyčujeme svoje záměry ve srovnání se záměry jiných rozhodovacích subjektů. Strategie rozděluje na strategie ofenzivní, neutrální a defenzivní. Pro ofenzivní strategii je podmínkou, že vlastní vývojové záměry subjektu jsou lepší ne záměry jiných rozhodovacích subjektů. Defenzivní strategie je přesný opak, kdy úroveň záměrů, se kterými se srovnáváme je lepší než naše. Posledním typem jsou neutrální strategie, kde jsou záměry naše a srovnávaných subjektů na stejné úrovni. V této práci budou představeny dvě skupiny strategií, které v sobě zahrnují další dílčí strategie. Jedná se o strategie integrace a strategie zaměřené na konkurenci. Strategie integrace Otázka, na kterou by si měl podnik odpovědět před tím, než se rozhodne, jaký typ integrace zvolí, zní: Jak by měl podnik růst?. Blažková (2007) uvádí několik typů strategií, jejichž cílem je jeden z následujících způsobů integrace: Horizontální integrace rozšíření podniku do jiných segmentů nebo geografických oblastí Vertikální integrace o Vertikální integrace vpřed jedná se o zřízení či vlastnění nových firem, které vystupují jako odběratelé výrobků původní firmy. o Zpětná vertikální integrace podnik vytvoří nebo kontroluje firmy, které mu dodávají produkty či služby. Stává se svým vlastním dodavatelem. o Vyrovnaná vertikální integrace kombinace dvou předchozích integrací. Diverzifikace o Horizontální diverzifikace podnik předvede nový produkt, který přiláká současné zákazníky, ale přitom nesouvisí se současnými produktovými řadami.

32 Trhy Literární rešerše 32 o Konglomerátní diverzifikace v případě, že chce podnik zaujmout nové skupiny zákazníků a neexistuje marketingová ani technologická synergie. Strategie zaměřené na konkurenci 1. Strategie podle Ansoffa Podle H. Igora Ansoffa se strategická rozhodnutí podniku zabývají zvolením správné kombinace trhů a výrobků. V průběhu existence podniku dochází k rozšiřování o nové trhy, výrobky a zároveň k opouštění některých z nich. Ansoff navrhl nový systém k nalezení příležitostí k intenzivnímu růstu a nazval ho matice expanze výrobku na trhu. Pomocí matice zobrazil své čtyři typy strategií, kde na vodorovné ose jsou současné a nové výrobky a svislá osa představuje současné a nové trhy. Každému kvadrantu odpovídá jeden typ strategie, jak je ukázáno na obrázku č. 7. Strategie tržní penetrace měla by být zvažována jako první, jelikož se nachází v kvadrantu současné trhy a současné výrobky a představuje možnost rozšíření podílu na stávajícím trhu. Toto rozšíření může podnik provést pomocí nižších cen, dobré propagace a odhalení slabých stránek konkurence. Strategie vývoje výrobků podnik zvažuje, jestli dokáže vyvinout nové zajímavé produkty a nabídnout je zákazníkům na současném trhu. Může se jednat o úplně novou řadu výrobků nebo zvýšení kvality u stávajících výrobků. Strategie diverzifikace je založena na vývoji nových výrobků pro nové trhy. Lze ji označit za nejriskantnější ze všech čtyř typů, protože podnik vstupuje na neznámé území a navíc s produkty, které nejsou zákazníky vyzkoušené a ověřené. Strategie rozvoje trhu je charakteristická hledáním nových trhů pro současné výrobky. (Kotler, Keller, 2007) Současné Strategie tržní penetrace Strategie vývoje výrobků Nové Strategie rozvoje trhu Strategie diverzifikace Současné Výrobky Obr. 7 Typologie strategií podle Ansoffa (Kotler, Keller, 2007) Nové

33 Strategický cíl Literární rešerše Strategie podle Portera Michael Porter rozlišuje 3 typy strategií zaměřené na konkurenci a dosažení konkurenční výhody, kterou jsou zobrazeny na následujícím obr. 8. Konkurenční výhodu může podnik získat díky prvenství v nákladech a vedoucí pozici v ceně, nebo odlišením se. Poslední strategií je soustředění pozornosti na vhodné tržní segmenty. Strategie prvenství v celkových nákladech je charakteristická snahou o co nejnižší náklady na výrobu, distribuci výrobků a tím i schopností nabízet nejlepší tím pádem nejnižší cenu. Jedná se o agresivní cenovou politiku využívanou především u masových výrobků bez možnosti diferenciace. Výrobky ale musí odpovídat alespoň průměrné kvalitě v odvětví. Podprůměrnou kvalitu by musel podnik kompenzovat nižší cenou. Strategie diferenciace podnik se snaží být jedinečný v určité oblasti spjaté s prodávaným výrobkem. Může se jednat o vysokou kvalitu, speciální technologie, dobrý zákaznický servis, design výrobku atd. Náklady nejsou prioritní, tak jako v předchozí strategii, a ceny jsou zde vyšší. Zákazníci si cení dané odlišnosti, jedinečnosti natolik, že jsou ochotni si za ni připlatit. Podnik tedy musí nejdříve porozumět požadavkům zákazníků, aby se mohl odlišit a nabídnout větší užitnou hodnotu. Strategie soustředění pozornosti se nezaměřuje na celý trh ale jen na určitý segment, ve kterém se snaží co nejlépe rozpoznat potřeby zákazníků a přizpůsobit jim své výrobky, služby. Podnik hledá mezeru na trhu, nepokrytý atraktivní segment. (Porter, 1994) Strategická výhoda V celém odvětví Jedinečnost chápaná zákazníkem Diferenciace Postavení plynoucí z nízkých nákladů Prvenství v celkových nákladech Jen v určitém segmentu Soustředění pozornosti Obr. 8 Typologie strategií podle Portera (Porter, 1994)

34 Literární rešerše Strategie podle Kotlera Phillip Kotler představil čtyři strategie podle velikosti tržního podílu a míry inovace: Strategie tržního vůdce tržním vůdcem je firma, která má největší podíl na daném výrobkovém trhu a její strategií je si tento podíl chránit a popřípadě i zvýšit. Vůdce musí hledat způsoby, jak udržovat tržní poptávku, nejčastěji pomocí inovací, nízkých nákladů, vytváření konkurenčních bariér. Strategie tržního vyzyvatele tržní vyzyvatel zaujímá většinou druhé místo na trhu a snaží se o rozšíření tržního podílu a to na úkor tržního vůdce nebo ostatních malých firem. Hledá oblasti, ve kterých by předčil vůdce a získal tak pro sebe více zákazníků. Zaútočit může například pomocí nižších cen, slev, vyšší kvality zboží či zlepšení služeb. Strategie tržního následovatele podnik následuje dominantní firmy na trhu, kopíruje jejich výrobky a zlepšuje je. Následovatel je smířený se svou tržní pozicí, nesnaží se získat větší tržní podíl, nenarušuje rovnováhu na trhu tak jako vyzyvatel. Strategie vyhledávající tržní mezery (mikrosegmentáři) firmy obsazující malé segmenty, o které větší firmy nejeví zájem. Součástí strategie je tvorba mikrosegmentů, jejich ochrana a rozšiřování. Klíčovým prvkem je specializace. Malá velikost segmentu umožňuje firmě přesně zjistit, jaké jsou potřeby zákazníků a uspokojit je, díky čemuž může nastavit vyšší ceny. (Kotler, Keller, 2007)

35 Cíl práce a metodika 35 3 Cíl práce a metodika Hlavním cílem práce je návrh strategií pro vypořádání se s výkyvy porodnosti z pohledu zřizovatelů MŠ. Tématika je příliš rozsáhlá, aby v této práci mohla být řešena pro celou Českou republiku a z pohledu strategického managementu by to nebylo ani žádoucí. V případě ČR se jedná spíše o oblast ekonomie a veřejné správy. Kapacity MŠ se musí řešit na lokální úrovni v souladu s potřebou místních obyvatel a práci tedy směřovat na co nejnižší stupeň státní správy, která zřizuje veřejné MŠ, a tím je obec. Dílčím cílem práce je vytvoření prognózy počtu potřebných míst v MŠ na příštích 6 let. Pro řešení zvolené problematiky bylo vybráno statutární město Brno, které má 29 statutárních částí s vlastním zastupitelstvem a obecním úřadem. Ale ani město Brno jako celek by nebylo vhodnou oblastí pro řešení dané problematiky. Data o počtu dětí a kapacit MŠ nejsou vypovídající, ale značně zkreslená rozlišností městských částí (dále jen MČ). V oblastech rozvojových s novou výstavbou je velký nedostatek míst v MŠ, ale naopak ve starých částech může být nadbytek kapacit a tyto rozdíly se v celoměstských statistikách vykompenzují. Děti ale nemohou z rozvojových oblastí dojíždět do prázdných MŠ, proto je zapotřebí řešit situaci pro každou MČ zvlášť. Právě úřady městských částí (dále jen ÚMČ) v případě města Brna zodpovídají za zřizování a provoz MŠ. V rámci rozsahu diplomové práce není možné se zabývat všemi 29 MČ. Z toho důvodu byly na základě předem stanovených kritérií vybrány tři z nich MČ Bohunice, Medlánky a Žabovřesky. Kritéria vzešla ze zpráv Českého statistického úřadu konkrétně ze zpráv o sčítání lidu, domů a bytů 2001 a Bylo zvoleno těchto pět kritérií: podíl dětí ve věku 0-14 let, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva, podíl obyvatel ve věku 65 let a více, index 2011/2001 v domovní výstavbě a index 2011/2001 v bytové výstavbě. Zpracování diplomové práce bude provedeno na základě kvantitativních i kvalitativních metod. Pro dosažení dílčího cíle, vytvoření prognózy počtu potřebných míst v MŠ, bude využita analýza časových řad a vývoj trendu časových řad. Metodika této kvantitativní metody vytváření nejvhodnějšího modelu a předpovědění budoucího vývoje bude podrobně vysvětlena na konci této kapitoly. Z kvalitativních metod bude použita analýza vnějšího a vnitřního prostředí. Vnější prostředí je pro zvolené MČ Brna totožné, jelikož se nacházejí ve stejném městě. Analýza PESTE bude prováděna na úrovni národní, případě lokální při nutnosti zohlednění specifik města Brna. Součástí bude i analýza demografického vývoje ČR, Brna a zvolených MČ. Oborové prostředí se zaměří na druhy MŠ, jejich poslání a proces přijímání dětí. Vnitřním prostředím je v tomto případě prostředí jednotlivých MČ Brna se zaměřením na problemati-

36 Cíl práce a metodika 36 ku MŠ. Každá MČ bude analyzována samostatně a k získání co nejvíce informací bude využito další kvalitativní metody a to výzkumu pomocí osobních rozhovorů. Osobní rozhovory umožňují navázání těsnějšího osobního kontaktu s dotazovaným a kromě zjištění znalostí i zjištění osobních názorů a postojů. Nezbytná je dobrá příprava na rozhovor nastudování dané problematiky, zvolení správného typu rozhovoru a vytvoření věcných, neutrálních, srozumitelných otázek, které pomohou získat potřebné informace. Byl zvolen strukturovaný typ rozhovoru s otevřenými otázkami, kdy má dotazovaný neomezený prostor se vyjádřit. Je vhodný právě v situaci, kdy máme možnost provést rozhovor jen jednou a respondent nemá mnoho času. Otázky byly přizpůsobeny jednotlivým MČ a jejich specifické situaci, nejsou proto v každém rozhovoru stejné. Další typ rozhovoru, který byl využit je narativní rozhovor povzbuzování ke zcela volnému vyprávění. Vychází se z předpokladu, že existují subjektivní významové struktury, které se vyjeví při volném vyprávění o určitých událostech a naopak neprojeví při cílovém dotazování. Volnost respondenta při volněji utvářeném dotazování umožňuje přezkoušet, zda respondent otázkám porozuměl a respondent může samostatně navrhovat možné vztahy a větší kognitivní struktury. (Hendl, 1999) Záznam rozhovorů bude prováděn v průběhu pomocí zápisu do protokolu a po rozhovoru bude doplněn a zkompletován. Rozhovory budou vedeny s ředitelkami veřejných MŠ a zástupci obecního úřadu ve zvolených MČ. Ředitelky MŠ si nepřály být jmenovány, proto je v protokolu rozhovoru uvedeno jen datum a název MČ, ve které se MŠ nachází. Není možné uvádět adresu MŠ, protože by tím byla porušena anonymita. Rozhovory jsou přiloženy v příloze. V seznamu zdrojů osobních rozhovorů je výčet osob, se kterými byl rozhovor veden. U ředitelek MŠ není možné uvést žádné bližší informace ani datum, protože by opět nebyla zachována anonymita. Ve vlastní práci bude na rozhovory odkazováno tímto způsobem: Ředitelka MŠ, název MČ, datum rozhovoru. Předpokladem pro dosažení hlavního cíle je aplikování metod strategického managementu na řízení samosprávy se zaměřením na řízení MŠ. Díky získaným informacím o počtu a kapacitě MŠ a její budoucí potřebě budou navrženy strategie pro vyrovnání se s těmito populačními výkyvy z pohledu jejich zřizovatelů. Situace každé MČ se tedy bude řešit samostatně tak, aby zvolená strategie nejvíce odpovídala potřebám místních obyvatel a využila poznatky z analýzy vnitřního prostředí. Na základě zjištěných nákladů a výnosů spojených s provozem MŠ bude každá strategii finančně vyčíslena. Mezi nezbytné metody pro úspěšné zpracování práce patří také metody deskripce a indukce.

37 Cíl práce a metodika 37 V diplomové práci budou využity primární i sekundární zdroje. Mezi primární zdroje patří osobní rozhovory a vytvořené prognózy počtu narozených dětí v příštích letech. Sekundárními zdroji jsou statistiky Českého statistického úřadu, data z databáze Radní využívaná ÚMČ. Pro teoretické nastudování problematiky strategického managementu byla využita česká i zahraniční literatura. Všechny použité zdroje budou uvedeny v kapitole Literatura a rozřazeny do čtyř seznamů - seznamu knižních a internetových zdrojů, seznamu osobních rozhovorů a právních předpisů. Tvorba modelů a prognóz v programu SAF Časové řady vývoje porodnosti budou proloženy exponenciálami. Exponenciály totiž nejvíce odpovídají povaze zvolených dat a umožní tak tvorbu a vybrání toho nejlepšího modelu a na základě něho vytvoření prognózy počtu narozených dětí v budoucích letech. Pro účely této práce byl zvolen program SAF - Systém aproximace funkce verze 1.1, jehož autory jsou Ing. Dušan Doležal a RNDr. Ivo Moll, CSc. Program vznikl v roce Při modelování budou využity diferenciální rovnice a kompartmentová analýza, kterým je věnována pozornost na konci této kapitoly. Zvolený model využívající exponenciály je tak složitý, že není možné v rámci analýz řešit vymezení intervalů pravděpodobnosti nebo statistické chyby. Pro lepší pochopení tvorby modelu v programu SAF bude problematika vysvětlena na jednoduchém modelu funkce sinus. Obr. Funkce sinus (program SAF) První sloupec v tabulce napravo od grafu v obrázku č. 10 představuje body 1 až 8. Prostřední sloupec značí hodnoty vykreslené na obrázku na ose x, které přiřazují bodům hodnoty 0 až 5,6. Ve sloupci vpravo jsou hodnoty osy y.

38 Cíl práce a metodika 38 Na grafu je zobrazeno 8 bodů, které jsou proloženy 3 exponenciálami, jedna z nich má nulový exponent a je konstantou. Přímka L představuje konstantu o velikosti 0. Každá ze tří exponenciál má přiřazenou určitou barvu a pomocí té je v grafu vykreslena. Čísla uvedená pod grafem tvoří předpisy jednotlivých exponenciál. Hodnoty v prvním sloupci patří exponenciále jedna, hodnoty v druhém sloupce exponenciále dvě atd. Přičemž v prvním řádku jsou uvedeny hodnoty exponentů exponenciál, v druhém multiplikativních koeficientů exponenciál a v třetím argumenty. Nulová hodnota argumentu značí prostou exponenciálu (a*eb.x), kladná hodnota argumentu c značí exponenciálu násobenou funkcí sinus (a*eb.x * sin (cx)) a záporná hodnota argumentu c značí exponenciálu násobenou funkcí cosinus (a*eb.x * cos (cx)). Takto budou zobrazeny i grafy vývoje porodnosti v následující kapitole Vlastní práce. Předpis obecné F(x): Předpis výsledné funkce F (x) pro zvolený model vypadá následovně: Pro lepší pochopení problematiky vývoje porodnosti bude analyzována situace i v ČR a městě Brně a ne jen ve 3 MČ. Bude provedeno srovnání jednotlivých časových řad a vyvozena podobnost. Data pro ČR a Brno byla získána z demografických ročenek ČSÚ. Původní záměr, vytvoření modelů zachycujících vývoj porodnosti v ČR a v Brně v letech , nebylo možné realizovat, proto budou časové řady v této délce zobrazeny jen v grafech z programu Excel. Program SAF je totiž schopný pracovat jen s časovou řadou obsahující maximálně 40 dat. Z toho důvodu musely být časové řady vývoje porodnosti v ČR a Brně zkráceny a uvedeny od roku Po této úpravě ale nebylo možné vytvořit rozumný model. Křivka vývoje porodnosti je příliš nesourodá, jsou zde úplně jiné podmínky a pokusy o proložení dat různými počty exponenciál selhávaly. Výsledky neodpovídaly skutečným hodnotám a byly nepoužitelné. Muselo se přistoupit k postupnému ubírání bodů, zkracování časových řad a hledání vhodné výsledné funkce. Nejkvalitnější modely byly nakonec shodně nalezeny pro období a z nich provedena prognóza až do roku U ČR bylo v rámci optimalizace proložení dat zvoleno pět exponenciál a pro Brno sedm exponenciál. Pro všechny 3 MČ Brna byla provedena analýza počtu narozených obyvatel v letech a prognóza na období Délka časových řad byla zvolena ze stejného důvodu jako u ČR a Brna přidání historických dat model nezlepšilo. Pro MČ Bohunice a Žabovřesky bylo optimálním počtem ex-

39 Cíl práce a metodika 39 ponenciál prokládajících data sedm a v případě MČ Medlánky pět. Data byla získána z jednotlivých ÚMČ z interní databáze Radní. Tyto data říkají, kolik lidí s příslušným rokem narození bydlí (má trvalé bydliště) v dané MČ ke dni vygenerování dat z databáze. Jde o odlišný druh dat než u ČR a Brna. Úředníci na ÚMČ neumí zjistit, jaká byla porodnost a kolik se v průběhu let odstěhovalo a kolik přistěhovalo lidí. Veškeré statistiky o počtu narozených se vedou pro Brno-město, ale ne pro jednotlivé MČ. To platí pro ÚMČ, MMB, ČSÚ, matriky i evidenci obyvatel. Všechny tyto úřady byly kontaktovány osobně nebo telefonicky a žádný z nich nebyl schopen poskytnout data o počtu narozených pro jednotlivé MČ. Data z databáze Radní jsou ale mnohem aktuálnější, protože zobrazují strukturu obyvatel s trvalým bydlištěm v dané MČ podle roku narození k určitému dni. V MČ Bohunice byla zjištěna ke dni , z Medlánek a Žabovřesk ke dni Nejedná se o vývoj porodnosti, který by bylo nutné upravit o počet přistěhovaných a odstěhovaných obyvatel. Díky tomu odpadá problém s migrací obyvatel, protože je známa struktura obyvatel s trvalým bydlištěm k polovině roku Tato práce se zabývá právě kapacitou MŠ pro děti, které mají trvalé bydliště v dané MČ, protože ty jsou v procesu přijímacího řízení do předškolního vzdělávání bodově zvýhodňovány. Využití dat o počtu obyvatel s trvalým bydlištěm v daných MČ Brna je jedinou možností, jak predikovat potřebné kapacity MŠ. Počet rodičů žádajících o umístění dítěte do MŠ bude ale vždy vyšší a to kvůli rodinám žijících v Brně s trvalým bydlištěm hlášeným v jiném městě. Počet těchto dětí není v silách Magistrátu města Brna (dále jen MMB) zmapovat. (Vedoucí oddělení pedagogicko-organizačního MMB PhDr. Marie Klusoňová, Brno, dne ) Korelace dat z databáze Radní s počtem dětí v MŠ není možná, protože počet dětí v MŠ není vypovídající. Kapacita MŠ je maximálně využita a neříká nic o opravdovém zájmu a počtu přihlášených. Nelze využít ani statistik o počtu přihlášek, protože ještě před dvěma lety neexistovala žádná evidence. Přijímací řízení fungovala v každé MŠ samostatně a odděleně od ostatních MŠ. Rodiče navíc podávali přihlášky do několika MŠ zároveň, proto ani MŠ nevěděly, jaký byl skutečný počet přihlášených dětí. Neexistovala žádná databáze. Realizace centrální evidence přihlášených dětí byla naplánována Odborem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen OŠMT) MMB na rok 2010/2011. Evidence vznikla až v rámci systému elektronického zápisu do předškolního vzdělávání, který byl v městě Brně spuštěn ve š. r. 2011/2012. Data tedy byla k dispozici jen pro minulé dva roky a z tak krátké doby není možné vytvářet žádnou predikci ani dělat korelaci. Nelze dohledat původní data o počtu dětí hlásících se k nástupu do MŠ, proto je jedinou možností odvození z dat o počtu obyvatel

40 Cíl práce a metodika 40 narozených v posledních letech. (Do MŠ nastupují děti 3-6leté, tudíž narozené 3-6 let před školním rokem, pro nějž bude počítána předpokládaná kapacita.) Pro výpočet potřebné kapacity v MŠ byla převzata metodika, kterou využívá město Brno. Počet dětí narozených v ročníku, který se smí ucházet o místo v MŠ (děti 3-6leté), se poníží o děti, které nastupují do soukromých MŠ (cca 4 %), děti s handicapem nastupující do speciální MŠ (cca 0,5 %) a děti, které k předškolnímu vzdělávání nenastoupí (cca 0,5 %). Celkem tedy 5 % dětí. Tato práce nepočítá vůbec s 2letými dětmi ucházejícími se o místo v MŠ, i když pár se jich v zařízeních předškolního vzdělávání v sledovaných třech MČ nachází. Jejich počet ale není možné nijak určit a predikovat do budoucna, věkové rozložení přijatých dětí záleží na rozhodnutí ředitelek MŠ. Ty jsou do jisté míry vázány pevně stanovenými kritérii (podrobně rozepsané v kapitole Oborové prostředí) a bodovým systém, kdy mají být přijímány děti s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Pokud je ale počet bodů shodný, ředitelka má právo subjektivně rozhodnout, které dítě přijme. Ani ÚMČ nemá právo zasahovat do rozhodování ředitelek v procesu přijímání dětí. Děti narozené po 31. srpnu nemohou v roce dosažení svého šestého roku zahájit povinnou školní docházku, ale musí ještě jeden rok setrvat v předškolním zařízení. Jedná se o děti narozené od 1. září do 31. prosince, tedy jedna třetina dětí narozených 6 let před uvažovaným školním rokem. Kromě dětí 3-5letých je tedy potřeba do celkového počtu dětí chtějících navštěvovat MŠ započítat i 33,3 % dětí 6letých. Při zjišťování potřebné kapacity MŠ budou děti rozděleny do dvou skupin 3leté a 4-6leté. Rozdělení reaguje na politiku města Brna v oblasti předškolního vzdělávání, ve které se město zavázalo umístit do MŠ jen 4-6leté děti s trvalým bydlištěm v Brně. Děti 3leté mají k dispozici jen zbývající kapacitu. Potřebná kapacita z pohledu města Brna se např. pro školní rok 2012/2013 vypočítá takto (Rozvoj mateřského školství ve městě Brně do r. 2012, 2010): Počet potřebných míst ve š. r. 2012/2013 = 0,95 * počet narozených dětí v r ,95 * počet narozených dětí v r ,95 * počet narozených dětí v r * 0,333 Kompartmentová analýza Kompartmentová analýza je založena na následujících úvahách. Sledujeme veličinu y závislou na proměnné x, tedy funkci y(x). O funkci y předpokládáme, že se spojitě mění v závislosti na proměnné x. Potom lze velmi často chování funkce y s dostatečnou přesností popsat tak, že funkce y je řešením obyčejné diferenciální rovnice n-tého řádu, kterou lze vyjádřit například zápisem:

41 Cíl práce a metodika 41 n F[ x, y( x), y ( x), y ( x),..., y ( x)] 0. V názvu diferenciální rovnice slovo obyčejná znamená, že neznámá funkce má pouze jednu nezávisle proměnnou a derivace v ní uvedené jsou tedy obyčejné, nikoliv parciální. Výše uvedená třída diferenciálních rovnic je velmi bohatá a jsou známy metody řešení jenom pro její malou část. Naopak bohatě propracovaná teorie řešení je pro tzv. lineární diferenciální rovnice n-tého řádu, což jsou rovnice tvaru: n n 1 a0( x) y ( x) a1( x) y ( x)... a 1( x) y n ( x) an( x) y( x) f ( x). Tyto rovnice se pro x 0 f nazývají homogenní, někdy také rovnice bez pravé strany. V případě, že f(x) není rovno nule, hovoří autoři o rovnicích nehomogenních či o rovnicích s pravou stranou. Ukazuje se, že v mnoha reálných situacích je pro popis reality charakteristická jakási stabilita podmínek, za nichž proces probíhá. Tuto stabilitu lze vyjádřit tak, že funkce a0( x), a1( x),..., an 1( x), an( x) v lineární rovnici jsou konstantní, tedy rovnice má tvar: n n 1 a0 y ( x) a1 y ( x)... a 1y n ( x) an y( x) f ( x). Poslední rovnice se nazývá za předpokladu a 0 nehomogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty. Zcela přirozeně n n 1 pak rovnici a y x) a y ( x)... a y ( x) a y( x) 0 za podmínky a ( 1 n 1 n nazýváme homogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty. Pro lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty lze vysledovat zajímavý vztah se soustavou tvořenou n-ticí lineárních diferenciálních rovnic n-tého řádu s konstantními koeficienty tvaru (Štěpanov, 1952): z 1( x) b11z1( x) b12z2( x)... b1 nzn( x), z 2 ( x) b21z1( x) b22z2( x)... b2n zn( x),, z n ( x) bn 1z1( x) bn2 z2( x)... bnnzn( x). Za velmi obecných podmínek je každá funkce z i pro i=1, 2,, n řešením právě jedné homogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty a opačně řešení homogenní lineární diferenciální x 0

42 Cíl práce a metodika 42 rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty je jednou složkou řešení soustavy n lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu s konstantními koeficienty. Tento fakt umožňuje interpretovat výsledek řešení homogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty jako funkci, na jejíž změny v chování působí hodnoty funkce samé a hodnoty n-1 dalších funkcí. Obecné řešení homogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty lze napsat pomocí n-tice kořenů tzv. příslušné charakteristické rovnice a0 a1... an 1 an 0 následovně. Nechť kořeny n n 1 charakteristické rovnice jsou i s násobnostmi uvedenými v závorkách r ), ( r ),..., ( r ). Potom obecné řešení homogenní lineární diferenciální 1( k k rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty je y( x) k r i i 1 j 1 V případě, že kořeny charakteristické rovnice jsou komplexní, vyskytují se mezi kořeny charakteristické rovnice vždy dva komplexně sdružené, označme jednu takovou dvojici například a+bi a a-bi. Využijeme-li toho, že lineární kombinace řešení homogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty je opět řešením této homogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty, lze využitím vztahu ( a bi) x ax ibx ax e e e e (cos bx isin bx) vyjádřit řešení homogenní lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty i v případě komplexních kořenů charakteristické rovnice jako lineární kombinaci reálných funkcí (tvořených součiny mocnin x, exponenciál a funkcí sinus nebo cosinus). Víme-li, že hodnoty sledované funkce se odvíjejí od nějaké hranice (tj. sledovaná funkce obsahuje aditivní konstantu), je zjevně nutné předpokládat, že alespoň jeden z kořenů charakteristické rovnice je nulový. (Doležal, Moll, 1993) c ij x j 1 e i x

43 Vlastní práce 43 4 Vlastní práce Oblasti řešení zvoleného problému 3 MČ města Brna Jelikož tato práce využívá poznatky strategického managementu a uplatňuje je v řešení aktuálního problému, bylo nutné práci směřovat na co nejnižší stupeň státní správy, který je za problematiku kapacit MŠ zodpovědný. Tímto stupněm je obec (obecní úřad). Pro tuto diplomovou práci bylo vybráno město Brno a to převážně z osobních důvodů. Narodila jsem se v Brně, žiji zde celý svůj život a pravděpodobně budu i pracovat a zakládat rodinu. Tudíž i mě osobně jako budoucího rodiče tato problematika zajímá. Statutární město Brno má 29 statutárních částí s vlastním zastupitelstvem a obecním úřadem a tudíž i vlastním řešením dané situace. V rámci rozsahu diplomové práce není možné se zabývat všemi 29 částmi. Z toho důvodu byly na základě předem stanovených kritérií vybrány tři z nich. Kritéria vzešla ze zpráv Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) o sčítání lidu, domů a bytů z let 2001 a Bylo zvoleno těchto pět kritérií: Podíl dětí ve věku 0-14 let Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva Podíl obyvatel ve věku 65 let a více Index 2011/2001 v domovní výstavbě Index 2011/2001 v bytové výstavbě Cílem bylo vybrat tři MČ s co nejvíce odlišnými statistikami (charakteristikami). MČ s rychle rostoucí výstavbou a s vysokým podílem dětí a naopak MČ se starší skladbou obyvatelstva a téměř nulovou výstavbou a nakonec MČ s průměrnými výsledky a nízkou mírou výstavby. Nakonec byly vybrány MČ Brno-Bohunice, Medlánky a Žabovřesky.

44 Vlastní práce 44 Tab. 2 Kritéria výběru MČ (SLDB 2001, 2013 a SLDB 2001, 2012) Městská část Bohunice Medlánky Žabovřesky Počet obyvatel celkem Počet obyvatel celkem Podíl dětí ve věku 0-14 let (2001) 16,0 16,9 11,8 Podíl dětí ve věku 0-14 let (2011) 10,6 17,7 11,8 Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (2001) Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (2011) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více (2011) 58,1 54,3 47,1 54,9 54,3 46,0 13,7 11,0 26,4 Index 2011/2001 v domovní výstavbě ,7 100,1 Index 2011/2001 v bytové výstavbě ,8 100 Bohunice reprezentují průměrnou brněnskou MČ, která v pozorovaných kritériích nijak nevyčnívá. Jediná oblast, ve které se Bohunice liší, je podíl ekonomicky aktivních obyvatel, který v r dosáhl 58,1 %. Během deseti let došlo k poklesu o 3,2 p. b., ale celkový podíl téměř 55 % je stále velmi dobrý. Index 2011/2001 v domovní a bytové výstavbě je nízký, nedošlo k žádné významné výstavbě, která by zvýšila počet obyvatel. Za zajímavé lze považovat snížení podílu dětí do 14 let o 5,4 p. b. na 10,6 % právě v době, kdy přibližně od r počet narozených dětí roste. Medlánky patří k nejrychleji se rozrůstajícím MČ Brna. Absolutním počtem obyvatel je tato MČ stále malá, v r v ní mělo trvalé bydliště jen obyvatel. Relativní růst je ovšem velmi dynamický. Během let 2001 a 2011 došlo k navýšení o 186,5 %. S tím souvisí kritérium indexu v domovní a bytové výstavbě, který byl v r ,7 a v r stoupl na 214,8. Statutární město Brno začlenilo Medlánky ve svém územním plánu mezi městské části s rozsáhlou výstavbou. Vznikl čtyř etapový projekt Kouzelné Medlánky a pětietapový projekt Nové Medlánky. V rámci těchto dvou projektů bylo během let 2005 až 2008 postaveno 859 nových bytů. Podíl dětí ve věku do 14 let je také velmi vysoký, v obou letech kolísal kolem 17 %. V r těchto 17 % představovalo 533 dětí ale v r už 1045 dětí. Rostoucí počet dětí v předškolním věku není zapříčiněn jen současným baby boomem ale právě i rychlým rozvojem a masivní výstavbou v MČ Medlánky. Naopak podíl obyvatel ve věku nad 65 let byl v r jen 11 %. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva dosáhl v obou letech shodně 54,3 %.

45 Vlastní práce 45 Žabovřesky byly vybrány z toho důvodu, že index bytové a domovní výstavby je 100 tzn., že v minulých nedošlo k žádné výstavbě. Díky nulové výstavbě je jediným důvodem současného výkyvu porodnosti právě probíhající baby boom. Počet dětí nevzrostl z důvodu nové výstavby a přistěhování mladých rodin. Z demografického a ekonomického hlediska dosahují Žabovřesky nejhorších výsledků u všech sledovaných kritérií. Mají velmi nízký podíl dětí ve věku do 14 let, který byl v obou sledovaných období jen 11,8 %. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je také nejnižší ze sledovanýchmč. V r byl 47,1 % a v r klesl na 46 % a stal se nejnižším v Brně. Naopak podíl obyvatel ve věku nad 65 let je nejvyšší a v r dosáhl 26,4 %. Z indexu domovní a bytové výstavby navíc vyplývá, že ve sledovaných 10 letech nedošlo k nové výstavbě. Z toho lze vyvodit, že Žabovřesky patří ke starším MČ Brna s omezenou možností výstavby a s více než čtvrtinovým podílem obyvatel důchodového věku a malým podílem dětí. Není proto pravděpodobné, že by počet dětí předškolního věku výrazně ovlivnila migrace obyvatel. 4.1 Analýza vnějšího prostředí PESTE Právní a politické prostředí Nestabilita politického prostředí je už dlouhodobě typickým znakem České republiky. V r poprvé v historii ČR došlo dokonce k rozpuštění vlády a poslední říjnový víkend stejného roku probíhaly předčasné volby. Nedá se tedy dopředu odhadnout, jakým směrem se bude vyvíjet sociální a rodinná politika státu. Legislativně nestabilní prostředí zhoršuje image ČR a její důvěryhodnost a přitažlivost z pohledu zahraničních zemí a investorů. Sama ČR tak vytváří velmi nelehké podnikatelské prostředí a to i pro tuzemské firmy a živnostníky. Ústavní pořádek České republiky je tvořen Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod a dalšími prameny ústavního práva. Ústavní pořádek obsahuje mimo jiné zákony, které zaručují občanům právo na vzdělání a zákony o zákazu diskriminace. Např. zákon 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 2 odst. 1 uvádí, na jakých zásadách je založeno vzdělávání v České republice. Jedná se o zásadu: a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, et-

46 Vlastní práce 46 nického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání atd. Pro každou obec je závazný zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), který definuje i statutární město a městské části. Městská část územně členěného statutárního města je podle tohoto zákona spravována zastupitelstvem městské části, dalšími orgány jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části. Do samostatné působnosti obce patří mimo jiné péče o rozvoj sociální péče a o uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni. Obec má ve své pravomoci zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce a schvalovat jejich zřizovací listiny. Důležitým bodem zákona je, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Problematika MŠ Školským zákonem (č. 561/2004 Sb.) se předškolní vzdělávání stává součástí systému vzdělávání. Předškolní vzdělávání je institucionálně zajišťováno mateřskými školami, popř. realizováno v přípravných třídách základních škol. MŠ je v rámci vzdělávací soustavy považována za druh školy. Je školskou právnickou osobou, tedy samostatným subjektem práva odlišným od svého zřizovatele. Statutárním orgánem této osoby je ředitel, který je příslušný k rozhodování ve věcech MŠ. MŠ se dále řídí vyhláškou č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání. V oblasti školství je pevně daná hierarchie orgánů (úřadů), kde její vrchol tvoří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o stupeň níž jsou kraje a poté obce. V případě této práce po Jihomoravském kraji následuje Statutární město Brno a poté jednotlivé městské části, které jsou zřizovateli MŠ. Poskytování předškolního vzdělávání je veřejnou službou. MŠ se organizačně dělí na třídy. Do tříd je možno zařazovat děti stejného či různého věku a vytvářet třídy věkově homogenní či věkově heterogenní. Stejně tak je možno do tříd běžných MŠ zařazovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami a vytvářet třídy integrované. Předškolní vzdělávání se organizuje

47 Vlastní práce 47 pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti popřípadě do sedmi let. Přednostně jsou přijímány děti v posledním r. před zahájením povinné školní docházky. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání obsahuje konkretizované očekávané výstupy, které nabízejí pedagogům MŠ konkrétní podobu očekávaných výstupů. Ta jim pomůže v orientaci toho, jaké má mít dítě na konci předškolního vzdělávání dovednosti, postoje a co má vědět a znát. Způsoby založení MŠ Podle 177 odst. 1 a 2 školského zákona územní samosprávu ve školství vykonávají obec, nebo kraj. Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území. Podle 179 odst. 1 a 2 je to obec nebo svazek obcí, kdo zřizuje a zrušuje MŠ a je zároveň povinen zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním r. před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově. Za tímto účelem obec zřídí MŠ, nebo zajistí předškolní vzdělávání v MŠ zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí; v takovém případě je obec povinna za každé dítě s místem trvalého pobytu na jejím území, které navštěvuje MŠ zřízenou jinou obcí, hradit této obci její neinvestiční výdaje podle 178 odst. 6 připadající na jedno dítě této školy, pokud se dotčené obce nedohodnou jinak. Jedinou platnou právní formou pro školská zařízení byla do konce r příspěvková organizace. Od r je možné využít novou právní formu tzv. školskou právnickou osobu a činnost škol či školských zařízení může vykonávat i organizační složka státu, přičemž součástí názvu musí být označení druhu nebo typu školy. Příspěvkové organizace lze rozdělit na dva druhy podle toho, kdo je jejich zřizovatelem. Jedná se o příspěvkové organizace státní neboli zřízené organizační složkou státu a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Příspěvková organizace může vzniknout jen v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pro příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu a se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů, především k zabezpečení veřejně prospěšných činností, může zřizovat mimo jiné právě příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla nevytvářejí zisk. Zřízení příspěvkové organizace probíhá na základě zřizovací listiny. Školské právnické osoby jsou zakládány a hospodaří na základě školského zákona. 124 odst. 2 uvádí, že zřizovatelem školské právnické osoby může být

48 Vlastní práce 48 ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, nebo jiná právnická osoba nebo fyzická osoba. (Motyčková, 2010) Hygienické normy Při stavbě a provozu mateřských škol se musí dbát na dodržování norem uvedených ve vyhlášce č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. 1 odst. 1 této vyhlášky říká, že jsou v ní uvedeny hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol. Vyhláška uvádí přesné velikosti ploch v m2 na 1 dítě, které musí splňovat venkovní prostory na hraní a vnitřní prostory v budově MŠ. 3 odst. 1 Nezastavěná plocha pozemku pro zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určená pro pobyt a hry dětí předškolního věku, včetně travnaté plochy, musí činit nejméně 4 m2 na 1 dítě. 4 odst. 1 Na 1 dítě musí plocha denní místnosti užívané jako herna a ložnice činit nejméně 4 m2; je-li ložnice, jídelna nebo tělocvična stavebně oddělená, musí plocha denní místnosti činit nejméně 3 m2 na 1 dítě. Plocha na 1 lehátko nebo lůžko pro spánek musí činit nejméně 1,7 m2 na 1 dítě. Lehátko nebo lůžko musí poskytovat pevnou oporu zad. 4a odst. 2 V provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí být pro žáky zřízeny osvětlené a větrané šatny. Pro jednoho žáka musí být zajištěna podlahová plocha 0,25 m2. Příloha 1 vyhlášky č. 410/2005 Sb. vymezuje požadavky na hygienická zařízení a šatny. Např. odst. 5 stanovuje, že pro 5 dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a umyvadlo. Maximálně místo 2 WC mís lze instalovat dětské pisoáry, které se umisťují zpravidla ve výši 40 cm. Umývárna se vybavuje 1 až 2 sprchami řešenými tak, aby děti mohly vstupovat do sprch bez cizí pomoci. Všechny tyto normy omezují počet dětí, který může být ve třídě v dané MŠ. Obvyklý počet dětí se pohybuje mezi 20 až 25, maximální počet je 25 dětí ve třídě. Kvůli baby boomu a nedostatku kapacit v MŠ mohou MŠ žádat o udělení 3leté výjimky maximálním počtu dětí ve třídě a to na 28 dětí. Česká školní inspekce Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele.

49 Vlastní práce 49 Podle 174 odst. 2 školského zákona ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku v rámci inspekční činnosti a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy, b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů, d)vykonává státní kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb, e) vykonává veřejno správní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 160 až 163. Stanovisko ombudsmana ke kritériím přijímání do mateřských škol V únoru 2011 vydal veřejný ochránce práv doporučení k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Zdůraznil v něm úkol MŠ, který je v poskytování vzdělání a ne v péči o děti. Díky mateřským školám sice mohou rodiče chodit do zaměstnání a umožňují tak skloubit rodinný a pracovní život, ale to nelze považovat za hlavní účel MŠ. Ombudsman se vyjádřil velmi kriticky ke kritériu zaměstnanosti rodičů a uvedl, že ho nelze používat jako kritérium paušální. Kritérium totiž přehlíží vzdělávací funkci mateřských škol a akcentuje především funkci hlídací služby poskytované rodičům dětí. Děti jsou tak v přístupu ke vzdělání rozlišovány podle skutečnosti, která nemá na jejich potřebu vzdělávat se přímý vliv. Není proto možné, aby děti se zaměstnanými rodiči byly bodově zvýhodňované. Toto kritérium lze použít jen jako doplňkové v situaci, kdy bude mít více dětí stejné bodové hodnocení. Toto kritérium také způsobovalo problémy rodičům hledajícím si práci v době probíhajícího zápisu, protože byli zařazeni do kolonky nezaměstnaní. Pokud ale jejich dítě z tohoto důvodu nebylo umístěno do MŠ, rodič měl ještě menší šanci si zaměstnání najít. Za diskriminační označil kritérium, které znevýhodňuje dítě, jehož matka/otec je na mateřské/rodičovské dovolené s jiným dítětem. Podstata tohoto kritéria vychází z myšlenky, že rodič na rodičovské dovolené starající se o malé dítě může stejně tak pečovat i o druhé starší dítě, které by se jinak už mohlo ucházet o místo v MŠ. Jedná se opět o stejný problém jako u předešlého kritéria. Individuální potřebu dítěte na předškolní vzdělávání není možné posuzovat podle toho, zda je jeho rodič doma nebo ne. Kritérium je v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace a jedná se o diskriminaci v přístupu ke vzdělání. (Veřejný ochránce práv, 2010) Vydání tohoto doporučení v době baby boomu značně zkomplikovalo situaci MŠ a jejím zřizovatelům. Stoupl počet dětí ucházející se o místa, protože

50 Vlastní práce 50 práva na umístění dítěte do MŠ využili právě i nezaměstnaní rodiče a rodiče na mateřské/rodičovské dovolené s mladším dítětem. Nesouhlas s tímto doporučením vyjádřily ředitelky MŠ vybranch MČ účastnící se osobních rozhovorů. Podle jejich názoru je nespravedlivé, aby bylo do MŠ přijato dítě, jehož rodič je doma s mladším sourozencem jen proto, že rodič není schopen se starat o dvě děti zároveň a MŠ využívá jako hlídací zařízení, které mu usnadňuje na několik hodin denně práci, život. Naopak kvůli přijetí takovýchto dětí pak není místo pro přijetí dětí, jejichž rodiče pracují nebo se do práce chystají nastoupit. Podle nich se jedná o bezohlednost a nesolidárnost ze strany těchto rodičů. Změna legislativy v reakci na baby boom 1. ledna 2012 vyšla novela školského zákona, která přinesla tři legislativní změny v reakci na baby boom a situaci v předškolním vzdělávání. Změny mají za cíl pomoci zvýšit počet míst v MŠ odst. 8 nově umožňuje zřizování tzv. firemních školek. Kromě veřejných MŠ existují i církevní, soukromé a firemní MŠ. Vzhledem k rychlému růstu počtu narozených dětí se vláda rozhodla začít více podporovat tyto formy předškolního vzdělávání, především firemní MŠ. Této problematice se podrobněji zabývá kapitola Oborové prostředí odst. 9 umožňuje efektivněji využít kapacity MŠ a přijmout další dítě k doplnění nevyužitého místa, kdy se jiné dítě v MŠ pravidelně vzdělává kratší dobu, než odpovídá provozu MŠ. Např. pokud nějaké dítě navštěvuje MŠ jen 3 dny v týdnu, má MŠ nově možnost vzít další dítě na ty nevyužité dva dny. Přičemž toto dítě se nebude započítávat do počtu dětí odst. 2 omezil bezúplatnost předškolního vzdělávání pro děti předškolního věku v posledním ročníku jen na dobu 12 měsíců. Tzn., že vzdělání zdarma mají děti jen v r. dosažení 6let. Pokud se rozhodnou pro odklad školní docházky, tak si tento další rok už musí platit. MŠMT tak chce snížit počet odkladů. (zdroj: MŠMT) Město Brno se zavázalo, že v době zvýšené porodnosti umístí všechny 4leté a starší děti s trvalým bydlištěm v Brně, které podají přihlášku do veřejných MŠ v Brně. Jednotlivé MČ jsou proto nuceny zvyšovat odpovídajícím způsobem kapacity svých MŠ. Dětem 3letým místa v MŠ garantována nejsou. Mají k dispozici jen místa, která zbývají po umístění dětí 4-6letých. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMB si nechal v r zpracovat zprávu Rozvoj mateřského školství ve městě Brně do r. 2012, ve které navrhuje zřizování nových pobytových služeb tzv. školiček právě pro děti ve věku 3let. (Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna, 2010)

51 Vlastní práce 51 Od došlo k změnám kvalifikačních a hygienických požadavků na provoz živnosti, k jejich zmírnění na určitou dobu tak, aby moly snadněji vzniknout inovativní služby pro děti 3-4leté v oblasti živnostenského podnikání. Tyto inovativní služby mají pomoci řešit nedostatečné kapacity veřejných MŠ a nabídnout alternativu předškolního vzdělávání pro děti těžko umístitelné do MŠ tzn. především děti ve věku 3let. Formy služeb inovativní péče: a) Miniškolky vzniká obvykle jako služba zaměstnavatele pro své zaměstnance, aby zde mohli umístit své 0-7leté děti a nastoupit opět do práce. Jedná se o péči o děti poskytovanou na nekomerčním základě. Zřizuje se nejvýše pro 4 děti a nemá být pouhým hlídáním, ale má se jednat o péči zaměřenou na celkový rozvoj dítěte. Na jednom místě může být zřízeno i více miniškolek. Zřizovatel hradí náklady na zřízení a provoz miniškolky ze svých prostředků. Náklady jsou daňově uznatelné. Rodiče přispívají na úhradu nákladů na provoz miniškolky dle dohody se zřizovatelem. Existují i webové stránky které informují a pomáhají lidem se zájmem o založení miniškolky. b) Komerční hlídání dětí je založeno na smluvním vztahu poskytovatele služby a rodiči. Zcela hrazeno rodiči. c) Mateřská centra zřizována obecně prospěšnými společnostmi nebo neziskovými organizacemi za účelem socializace dětí (potkávání se s vrstevníky). Nejčastěji vytváří programy pro společný pobyt rodičů s dítětem, ale některá centra nabízejí i péči o dítě na komerčním či nekomerčním základě. d) Školička jedná se o doplňkovou činnost základních škol, u níž není potřeba živnostenské oprávnění, jelikož je doplňková činnost již zakotvena v zřizovací listině školy ( Mimoškolní výchova a vzdělání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti ). Provoz lze zřídit celodenní i polodenní se stravováním (Využije se kuchyně ZŠ, což je velká výhoda, protože se nemusí stavět nové stravovací zařízení.) nebo bez stravování. Lze žádat o grant z Evropských strukturálních fondů v případě otevření příslušné výzvy, např. operační program Lidské zdroje a zaměstnanost prioritní osa Sociální integrace a rovné příležitosti. V případě nezískání grantu z ESF ale nevzniká nárok na finanční příspěvek ze státního rozpočtu na financování personálního zajištění (škola není v rejstříku škol MŠMT). Náklady tudíž musí platit rodiče a zvýší se cena poplatku za školičku. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMB domluvil v r s Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravkého kraje (dále KHS JmK ) dočasnou výjimku z hygienických požadavků na celodenní provoz. (Např. počet WC a umyvadel pro děti - pro 20 dětí stačí být jen 3 místo 4. Plocha venkovního pozemku pro děti má mít jen min. 3 m2.) Lze ji udělit jen na 3 roky a nejdéle do r. 2017, poté musí být školička přebudována na třídy MŠ nebo zrušena. Zřízení

52 Vlastní práce 52 konkrétní školičky s celodenním provozem musí být předem projednáno městskou částí na odd. Hygieny dětí a mladistvých, KHS JmK se sídlem v Brně. Finanční pobídka města Brna na zřízení 1 třídy činí Kč, zbytek musí dofinancovat MČ. Náklady na provoz těchto zařízení jsou pak hrazeny ze 70 % z příspěvku rodičů, 15 % z příspěvku města a 15 % z příspěvku MČ. (Rozvoj mateřského školství ve městě Brně do r. 2012, 2010) Ekonomické prostředí Rozpočet územního samosprávného celku (MČ) se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů. Rozpočet územního samosprávného celku se zpracovává a rozepisuje v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Územní samosprávný celek uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě po celý rozpočtový rok. Příjmy rozpočtu obcí v případě druhového členění jsou tvořeny: Příjmy podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Dělí se na daně tzv. výlučné a sdílené. U výlučných daní se jedná o daň s příjmu právnických osob (obcí), daň z nemovitosti a také se sem řadí různé poplatky jako poplatky ze psů, za komunální odpad apod. Sdílené daně obec sdílí se státem daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti atd. Příjmy z vlastní činnosti (nedaňové) mezi které patří např. Příjmy z pronájmů, ze sankcí a přijatých úroků, z poskytovaných služeb. Příjmy kapitálové jsou příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a fondů Evropské Unie a dále dotace z rozpočtu kraje. Financování MŠ zřizovaných obcemi Základní právní rámec tvoří tyto zákony: zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011 a dva obecně platné podzákonné předpisy: vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů,

53 Vlastní práce 53 směrnice MŠMT č.j / , ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon) Podle školského zákona 133 odst. 1 příjmy školské právnické osoby tvoří: a) finanční prostředky ze státního rozpočtu, b) finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků, c) příjmy z hlavní a doplňkové činnosti, d) finanční prostředky přijaté od zřizovatele, e) úplata za vzdělávání a školské služby, f) dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, g) dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce, h) g) dary a dědictví. Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. f) a g) nespotřebují do konce kalendářního r., převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. Rozepsané položky finančních zdrojů podle školského zákona: Add a) Finanční prostředky ze státního rozpočtu 160 odst. 1 školského zákona přesně vyjmenovává na jaké účely, se poskytují finanční prostředky státního rozpočtu vyčleněné na činnost školských zařízení zřizovaných obcemi. Jedná se o tzv. přímé výdaje na platy, náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na výdaje podle 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,

54 Vlastní práce 54 Finanční prostředky ze státního rozpočtu se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení. 161 odst. 2 a 3 definuje krajské normativy, jejichž prostřednictvím provádí krajský úřad rozpis rozpočtu na školy a školská zařízení. Prostřednictvím krajských normativů probíhá normativní financování regionálního školství. Krajský normativ je určen z největší části na pokrytí mzdových nákladů a s nimi souvisejících odvodů. Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle 160 odst. 1 písm. c (Tyto výdaje byly vyjmenované v předchozím odstavci.) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem. Krajský úřad je povinen stanovit na příslušné jednotky výkonu krajský normativ, který je tvořen základní částkou (závislá na tom, o jakého žáka se jedná, tj. jde-li o dítě v mateřské škole, žáka v základní škole, střední škole apod.) a příplatkem (závislý na druhu zdravotního postižení žáka a způsobu jeho integrace). Add e) 123 Úplata za vzdělávání a školské služby V souladu s 123 odst. 2 školského zákona lze předškolní vzdělávání poskytovat za úplatu ve všech MŠ bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. V MŠ zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se však vzdělávání v posledním ročníku MŠ poskytuje bezúplatně a úplata za vzdělávání v ostatních ročnících se řídí ustanovením 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., které v souladu s 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. upravuje podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu. Bezúplatné je vzdělávání v posledním ročníku MŠ, vzdělávají se v něm děti, které v příslušném školním roce dosáhnou 6 let věku a děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Dětem, jimž byl povolen odklad povinné školní docházky, lze tedy bezúplatně poskytovat předškolní vzdělávání v posledním ročníku MŠ dvakrát. Odst. 4 hovoří o výši úplaty, kterou v případě škol a školských zařízení zřízených obcí stanoví ředitel školy nebo školského zařízení. Vybrané školné musí schválit zřizovatel, možná úplata se stanoví jako 50% skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů MŠ, které připadají na dítě v MŠ, v uplynulém kalendářním roce. Před určením procentního podílu je nutné z uvedených nákladů odečíst náklady, na jejichž úhradu byly použity finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu. Druhový výčet nákladů, které je nutno odečíst, je stanoven v 6 odst. 2 věta třetí a je totožný s výčtem v 160 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. Výše se úplaty se ve sledovaných MČ

55 Vlastní práce 55 Brna pohybuje v rozmezí 345 Kč (MŠ Běloruská 4, Bohunice) až 580 Kč (Hudcova 47, Medlánky). Nejedná se tedy o úplatu za školské služby, které jsou dětem poskytovány školskými zařízeními. Úplata za předškolní vzdělávání se netýká školního stravování. MŠ a zařízení školního stravování jsou vždy od sebe oddělené a vůči sobě jasně obsahově vymezené činnosti. Školní kuchyně musí splňovat požadavky vyhlášky 137/2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby. Rodiče hradí každý měsíc stravné, které se pohybuje u dětí ve věku 3-6let průměrně kolem 29 Kč a u dětí 7letých kolem 34 Kč. (MŠMT, 2013) Add f) Dotace EU pro MŠ, které je možné čerpat v rámci Regionálního operačního programu. Add h) g) dary od fyzických a právnických osob, příspěvky z Klubu rodičů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje různé programy, na základě nichž mohou MŠ získat dotace a granty. Nyní mohou MŠ například žádat finanční pomoc v rámci rozvojového programu Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v r Obecným cílem programu je zvyšování kvality předškolního vzdělávání, a to jak prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků rozvíjejících řečové dovednosti dětí předškolního věku, tak zlepšováním pracovního prostředí pro zajištění logopedické prevence v předškolním vzdělávání. Program je určen pro právnické osoby vykonávající činnost MŠ nebo základní školy se zřízenou přípravnou třídou. uvedlo MŠMT. (Dotace a granty, MŠMT, 2013) Platové podmínky pedagogických pracovníků Platové podmínky všech pedagogických a provozních zaměstnanců MŠ upravují následující právní normy: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nařízení vlády č. 74/2009 Sb., nařízení vlády č. 320/2009 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 469/2002 Sb., stanovující katalog prací a kvalifikační předpoklady, hlava II zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. (Motyčková, 2010) Každému zaměstnanci náleží podle zákoníku práce za vykonanou práci plat či mzda. V případě pracovníků MŠ obsahuje platový tarif, příplatek za vedení,

56 Vlastní práce 56 osobní příplatek a odměny. Platový tarif a příplatek za vedení jsou tzv. nárokovou složkou platu, zatímco osobní příplatky a odměny jsou složkou nenárokovou. Stanovená týdenní pracovní doba je pro pedagogické pracovníky určena v 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně. Podle 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících stanoví ředitel školského zařízení pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování. Prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení ). Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti. Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti, kterou má vykonávat učitel MŠ, je 31 hodin. U ředitele MŠ se tento rozsah odvíjí od počtu tříd, čím více tříd tím méně hodin přímé pedagogické činnosti. Např. při 1 třídě je to 24 hodin, při 7 a více třídách jen 13 hodin. Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah je ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. Průměrná nominální mzda učitelů MŠ (včetně vedoucích zaměstnanců) byla v r Kč a v r dosáhla Kč. V obou letech byla pod průměrnou národní mzdou, což není dobře, když se vezme v úvahu náročnost a zodpovědnost jejich práce. Sociální prostředí Vývoj porodnosti a prognózy na období Vývoj porodnosti vedle migrace určuje demografický vývoj společnosti, strukturu obyvatelstva a její budoucí podobu. Vyspělé země světa čelí na přelomu tisíciletí stejnému problému a tím je stárnutí obyvatelstva. Rodiny mají obvykle jedno nebo dvě děti, více dětí se objevuje především u obyvatel s křesťanským vyznáním. Všeobecně se tedy rodí méně dětí, než tomu bylo ještě před 40 lety. To způsobuje velké problémy v mnoha oblastech života. Porodnost je významná veličina, kterou musí vlády zemí, sociologové a další instituce pečlivě sledovat. Česká republika Vývoj porodnosti v ČR se za posledních 60 let velmi měnil, jak můžeme vidět na obrázku č. 9. Po 2. světové válce došlo k růstu porodnosti, ještě v r se narodilo téměř dětí, poté porodnost klesala celá 50. léta. Od r zase rostla ale jen čtyři roky a poté další čtyři roky klesala až na živě naroze-

57 Vlastní práce 57 ných. 70. léta byla ve znamení vysokého počtu narozených dětí, kdy růst dosáhl svého maxima v r s narozenými dětmi. Děti narozené v 70. letech jsou veřejností označovány pojmem Husákovy děti. Takové období růstu porodnosti se dnes medii označuje jako baby boom. Pojem byl převzat a bude v této práci dále používán. Od tohoto roku začalo dlouhé období poklesu, které trvalo 25 let až do r Obr. 9 Vývoj porodnosti v ČR v letech (Demografická příručka 2011, 2012 a Vývoj obyvatelstva České republiky 2012) Ani v době novodobého baby boomu, který pravděpodobně již dosáhl svého vrcholu v r se narozenými, se počet narozených dětí nezvýšil natolik, aby překonal minima ve vývoji porodnosti v předešlých dvou baby boomech. Rok 1960 se narozenými dětmi představoval pomyslné dno ve vývoji porodnosti mezi dvěma obdobími s vysokou porodností, jejichž vrcholy se přiblížily narozených dětí. Rok 1989 měl být také tímto dnem, které by logicky následovalo po vysoké porodnosti v 70. letech. Narodilo se dětí a v roce následujícím došlo k nárůstu o dětí, což z demografického hlediska slibovalo odraz ode dna a pravděpodobně následující růst, který by odpovídal periodickému chování vývoje porodnosti v ČR v minulých desetiletích. Ale nestalo se tak. Naopak porodnost začala od r opět klesat a v r poprvé v historii ČR nedošlo k překročení čísla Narodilo se pouze dětí. Nejméně dětí se poté narodilo v r a to Od tohoto r. začala porodnost opět růst. Hranice narozených dětí byla překročena v r a v r dosáhl baby boom svého maxima s živě narozenými. Jistá perioda ve vývoji porodnosti se tedy posunula o 10 let. Růst porodnosti měl začít již od r a začal až v r Příčinou je změna společenské-

58 Vlastní práce 58 ho a politického uspořádání, která nastala po r Pádem komunismu se otevřely nové možnosti v oblasti vzdělání, podnikání, kariéry a osobního růstu. Početná generace žen ze 70. let odložila mateřství do pozdějšího věku, což způsobilo další pokles v 90. letech. Rychlejší růst počtu živě narozených začal rokem 2004 s 4,2% růstem. V letech se úhrnem živě narodilo dětí, což bylo o téměř 100 tisíc více než v předchozím pětiletém období. Největší meziroční růst byl zaznamenán mezi lety 2006 a 2007 o 8,3%. Narodilo se o dětí více. Od r se počty narozených dětí snižovaly o 1 % ročně. Došlo tak ke stagnaci rostoucího trendu počtu narozených dětí, která byla odborníky očekávána. Vývoj porodnosti se odrážel i ve vývoji počtu veřejných MŠ v ČR a jejich kapacitě. Srovnávání počtu MŠ nemá ale vypovídací schopnost, protože neříká nic o počtu tříd a jejich kapacitě. Proto bude srovnání prováděno jen na základě počtu tříd a míst. V příloze č. 2 je uvedena tabulka s přehledem MŠ, tříd a počtem dětí ve školních letech (dále jen š. r.) 1989/1990 až 2012/2013. Od š. r. 1995/1996 nastal prudký pokles počtu školek a tříd z tříd na ve š. r. 2005/2006, ve kterém bylo dosaženo historického minima v počtu tříd v ČR. Po š. r. 2007/2008 došlo k prudkému nárůstu otevírání nových tříd a tento nárůst stále trvá. Každý rok vzrostl počet tříd o 320 až 500. K největšímu nárůstu došlo během r. 2009, kdy k 1. září tohoto r. začaly do MŠ nastupovat děti narozené v r (a tříleté děti narozené v r. 2006), ve kterém počet narozených dětí poprvé přesáhl hranici Pomocí tabulky č. 3 je možné provést srovnání počtu 3-6letých dětí, které žádají o umístění v MŠ, a celkové kapacity veřejných MŠ v ČR a to v letech 2008/2009 až 2012/2013. Počet dětí hned od začátku převyšoval počet míst v MŠ, kapacita byla tedy nedostatečná. V prvním i v druhém roce pozorování byl převis poptávky něco přes Ve š. r. 2010/2011 už nemohlo nastoupit do MŠ dětí a v roce následujícím už počet odmítnutých žádostí překročil V posledním sledovaném období nedostatek míst vzrostl na téměř Kapacita veřejných MŠ se sice během let neustále zvyšovala, ale ne dostatečně rychle. V možnostech této diplomové práce není rozlišovat počet dětí na ty, které již místo mají z minulých let a ty které se v daném roce budou teprve o místo hlásit. V této problematice tedy dojde k jistému zjednodušení, kdy se bude brát počet dětí jako jeden celek, který se každý š. rok znovu uchází o místo. Neřeší se to z pohledu jedinců (dětí), ale z pohledu zřizovatelů, které zajímá konečná suma. Slovem žádat není tedy myšleno faktické podání přihlášky, protože tomu by odpovídal jen určitý neznámo jak velký podíl počtu dětí.

59 Vlastní práce 59 Tab. 3 Počet 3-6letých dětí a kapacita MŠ v CŘ v období 2008/2009 až 2012/2013 (Demografická příručka 2011, 2012 a Základní údaje o školách v regionálním školství za období 1989/90 až 2012/13., 2013) Školní rok Počet dětí 3-6letých Kapacita MŠ v ČR 2008/ / / / / Ve š. r. 1990/1991 navštěvovalo MŠ dětí a to v třídách. O 12 let později počet dětí v MŠ vzrostl na a opět tedy přesáhl hranici dětí, ale v provozu bylo jen tříd. To je způsobené neustálým navyšováním průměrného počtu dětí ve třídě, který je stanoven podle hygienických norem. Ve š. r. 2012/2013 bylo ve třídě průměrně 23,7 dětí, kdežto ve š. r. 1990/1991 jen 21,5. (Základní údaje o školách v regionálním školství za období 1989/90 až 2012/13., 2013) Ve výroční zprávě České školní inspekce (dále jen ČŠI) za š. r. 2011/2012 se uvádí: K optimalizaci sítě škol podle poptávky zřizovatelé využívali nejčastěji výjimku navyšování počtu dětí ve třídě do 28 dětí. V navštívených školách byl zjištěn vysoký podíl 63,2 % tříd s výjimkou počtu dětí zapsaných na třídu; toto riziko částečně eliminuje zjištění inspekčních hospitací, kdy ve třídě bylo průměrně přítomno 17 dětí, což je 69,6 % z počtu zapsaných dětí. Dalším optimalizačním opatřením bylo využívání možnosti volných kapacit v ZŠ. V uplynulém školním r. zjistila ČŠI podíl takto spojených subjektů MŠ + ZŠ ve výši 43 %. Dlouhodobým problémem v oblasti předškolního vzdělávání je poměrně vysoký podíl dětí s odkladem povinné školní docházky, který se nedaří snížit. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je vysoký, pohybuje se kolem 23 %. Nejčastější příčinou odkladu jsou logopedické vady a poruchy řeči (31,9 %) a dále poruchy pozornosti a soustředění (31,3 %). ČŠI doporučuje vedení MŠ a učitelům zaměřit se v průběhu vzdělávání více na tyto problémové oblasti. V tomto ohledu nedoporučuje přijímání nekvalifikovaných pedagogických pracovníků. Dalším podnětem ke zlepšení stavu předškolního vzdělávání je navýšení kapacit. Tedy i ČŠI považuje nedostatečnou kapacitu MŠ za problematickou. (Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2011/2012, 2013)

60 Vlastní práce 60 Prognóza vývoje porodnosti v ČR Obr. 10 Vývoj porodnosti v ČR v letech a odhad jeho vývoje do r (Demografická příručka 2011, 2012 a Vývoj obyvatelstva České republiky 2012, 2013 ) První sloupec v tabulce napravo od grafu v obrázku č. 10 představuje postupně jednotlivé roky 1994 až Prostřední sloupec značí hodnoty vykreslené na obrázku na ose x, které přiřazují jednotlivým rokům čísla od 3 do 21. Číslování začíná od tří z toho důvodu, že u MČ města Brna časové řady začínají již rokem 1992 a ne Aby bylo srovnání vývoje v ČR, Brně a 3 MČ Brna snažší, byla jednotlivým rokům na ose x pevně přiřazena čísla. U všech grafů tedy bod 1 představuje rok 1992, bod 3 rok 1994 a poslední známý bod 21 je rok Celkem je tedy v grafu pro ČR vykresleno 19 bodů. Ve sloupci vpravo jsou hodnoty osy y, které představují počet živě narozených v ČR postupně v letech 1994 až Na grafu je zobrazeno 19 bodů, které jsou proloženy pěti exponenciálami, jedna z nich má nulový exponent a je tedy konstantou. Počet konstant a výsledná funkce x nejvíce odpovídaly skutečným datům. Přímka L představuje konstantu o velikosti 1,069E+05, ke které se bude funkce neustále přibližovat. Každá ze čtyř exponenciál má přiřazenou určitou barvu a pomocí té je v grafu vykreslena. Čísla uvedená pod grafem tvoří předpisy jednotlivých exponenciál. Hodnoty v prvním sloupci patří exponenciále jedna, hodnoty v druhém sloupce exponenciále dvě atd. Přičemž v prvním řádku jsou uvedeny hodnoty exponentů exponenciál, v druhém multiplikativních koeficientů exponenciál a v třetím jsou argumenty. Nulová hodnota argumentu značí prostou exponenciálu (a*eb.x), kladná hodnota argumentu c značí exponenciálu násobenou funkcí sinus (a*eb.x * sin (cx)) a záporná hodnota argumentu c značí exponenciálu ná-

61 Vlastní práce 61 sobenou funkcí cosinus (a*eb.x * cos (cx)). Takto budou zobrazeny i grafy vývoje porodnosti v Brně a třech MČ s jediným rozdílem a to v délce časové řady. Grafy MČ Brna budou zobrazovat řadu s roky tedy 21 bodů. Metodika ale zůstává stejná a už nebude znovu popisována. Předpis výsledné funkce F (x) vypadá následovně: Pomocí této funkce a jejího trendu lze získat prognózu počtu narozených dětí v příštích letech. V grafu je funkce vykreslena až do r Následující tabulka ukazuje předpověď do r V další části práce budou ale využity jen první čtyři hodnoty od r až Díky nim lze totiž předpovědět očekávaný počet dětí, který bude chtít nastoupit do MŠ ve školních letech 2016/2017 až 2019/2020. Tím dojde k naplnění dílčího cíle práce o předpovězení potřebných kapacit MŠ až do školního r. 2019/2020. Z obrázku č. 10 vyplývá, že výsledná funkce x se v r dostala pod konstantu a tam zůstane do r. 2016, tzn., že počet narozených dětí nedosáhne hodnoty Přesnou prognózu vývoje porodnosti ukazuje tabulka č. 4. Podle zvoleného modelu by měl počet narození velmi mírně růst a to zhruba o 200 do r Poté dojde k jisté stagnaci a v letech bude počet narozených dětí oscilovat kolem Tab. 4 Prognóza počtu narozených dětí v ČR v letech Rok Počet narozených Z prognózy počtu narozených dětí a ze statistik z minulých let lze spočítat, kolik dětí se bude hlásit v jednotlivých letech do MŠ. Díky těmto výpočtům pak může vláda a zřizovatelé MŠ jednat v dostatečném předstihu a zabránit tak situaci s nedostatečnou kapacitou, která způsobuje spoustu již dříve vysvětlených problémů. Postup výpočtu byl popsán podrobně v kapitole metodika. Zjednodušeně řečeno počet narozených dětí se sníží o 5 %, poté se sečtou děti narozené o 4 a 5 let dříve a jedna třetina narozených o 6 let dříve. Tříleté děti se do této skupiny nezahrnují a hodnotí se samostatně. V tabulce č. 5 je zobrazena prognóza počtu potřebných míst v MŠ ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020. Z této prognózy je patrné, že ve š. r.

62 Vlastní práce /2014 bude žádat o umístění největší počet dětí a to až (včetně tříletých dětí). V následujících dvou letech klesne počet vždy o cca Ve š. r. 2016/2017 se bude hlásit do MŠ dětí a poté bude v dalších letech následovat opět pokles. Ve š. r. 2019/2020 dojde k mírné stagnaci, kdy se počet oproti předchozímu období sníží jen o něco více než 200 žádostí. Pokud předpověď srovnáme s předpokládanou kapacitou MŠ, zjistíme, kolik míst chybí, nebo naopak přebývá. Tato práce se zaměřuje na situaci ve 3 MČ města Brna a není snahou řešit problematiku na celorepublikové úrovni a ani ne na úrovni města Brno. U ČR se proto bude vycházet z kapacit veřejných MŠ z minulých let. V případě Brna jsou známé velikosti kapacit až do r. 2014, jelikož město zveřejnilo svůj plán výstavby nových tříd. U ČR lze vycházet z kapacity veřejných MŠ ve š. r. 2012/2013, která byla míst. Z porovnání s celkovým počtem hlásících se dětí z tabulky č. 5 vyplývá, že pokud by kapacita zůstala stejná po další školní léta, tak by první tři roky byla nedostačující. Ve š. r. 2013/2014 o téměř míst, v dalším roce o míst a ve š. r. 2015/2016 o míst. V následujících obdobích počet dětí klesne natolik, že bude stát disponovat volnými místy v MŠ. Tab. 5 Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v ČR ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Školní rok Počet 4-6letých dětí Počet 3letých dětí Celkem 2013/ / / / / / / Brno Vývoj porodnosti v Brně-městě odpovídá vývoji v ČR. Na obrázku č. 11 lze vidět křivku počtu narozených dětí v jednotlivých letech a její chování je stejné jako křivky ČR. V 50. letech nastává pokles, který dosáhne svého dna v r s živě narozenými, tedy jen o rok dříve než tomu bylo celorepublikově. Poté dojde k malému výkyvu a nastává několikaletý prudký růst, který vyvrcholí v r. 1975, kdy se narodilo dětí, což je nejvíce ve sledovaném období. Tento růst dokonce předčil i vrchol baby boomu po 2. světové válce a to o více než narozených. Po 70. letech nastal dlouholetý pokles, který

63 Vlastní práce 63 byl ukončen až v r. 1999, kdy došlo poprvé k růstu. V novodobém baby boomu se narodilo nejvíce dětí v r a to Obr. 11 Vývoj porodnosti v Brně-městě v letech (Demografická ročenka krajů , 2013 a Demografický vývoj v Jihomoravském kraji v r. 2012, 2013) Mezi lety 1989/90 a 2005/06 se snížil počet mateřských škol ve městě Brně o 36% a počet dětí o 30%. Jednalo se o pokles vyrovnaný v jednotlivých ukazatelích, takže z hlediska kvality se mnoho nezměnilo (např. počet dětí a učitelek na jednu třídu). V důsledku prudce se snižující úrovně porodnosti poklesl od r počet dětí ve věku 3-6 let v populaci o 33 %. Vývoj počtu mateřských škol byl reakcí na demografický vývoj započatý již v první polovině devadesátých let (Rozvoj mateřského školství ve městě Brně do r. 2012, 2010) Zvýšená poptávka rodičů po umístění dětí do brněnských veřejných MŠ převýšila stávající kapacitu MŠ poprvé v přijímacím řízení k předškolnímu vzdělávání dětí pro š. r. 2009/2010. Ve š. r. 2012/2013 bylo přijato do MŠ 100 % šestiletých a pětiletých dětí, dále 87,6 % čtyřletých dětí (přijato 709 z 829 přihlášených) a 49,2 % tříletých dětí (přihlášeno 2364, z toho 1177 přijatých). O rok později se opět úspěšně přijalo 100 % šestiletých a pětiletých, dále 88,9 % čtyřletých a tříletých jen 37,8 % tzn. ještě méně než předešlý rok. Celkem nebylo přijato brněnských dětí a z toho bylo tříletých. Nedostatek míst tedy neustále roste, i když kapacita veřejných MŠ v Brně dosáhla k 1. září míst. (Roman Onderka, 2012, Zápis do mateřských škol ve městě Brně, 2013)

64 Vlastní práce 64 Reakce města Brna Prvotní reakcí Brna na začínající růst porodnosti a zájmu o místa v MŠ bylo navyšování kapacit ve třídách až na maximálně možný počet. (Liší se podle prostorového uspořádání MŠ, ale obvykle je 25.) Ve š. r.2001/02 byl průměrný počet dětí ve třídě 22,51, o 5 let později už 24,05 a ve š. r.2011/1 byl průměr 24,76. Následující tabulka č. 6 zobrazuje výstavbu nových míst ve veřejných MŠ v Brně-městě v letech Nově vybudovaná místa v MŠ byla v každém roce k dispozici vždy od 1. září. V letech 2007 a 2008 otevřelo Brno jen jednu novou třídu a navýšilo kapacitu jen minimálně. Až v r došlo k výraznému nárůstu počtu míst a to o 280, i přesto ale byla ale kapacita nedostačující. V následujících letech se pokračovalo ve výstavbě nových tříd, nejméně se jich otevřelo v r jen 225. Naopak v letech 2012 a 2013 Brno město nabídlo dohromady dalších 705 míst. Ve výstavbě hodlá pokračovat i v r ale už v menším měřítku. Tab. 6 Vývoj počtu nových míst ve veřejných MŠ v Brně-městě v letech (Přes dva tisíce míst přibylo v mateřských školách., 2013) Rok Nová místa K Po Celkem Od r se podařilo městu Brnu zvýšit počet míst v předškolních zařízeních o 2186 míst. Často se jednalo jen o stavení úpravy, rozšíření stávajících kapacit ale i o stavbu nového zařízení. Podle rejstříku škol a školských zařízení ve školním r. 2013/14 funguje v Brně-městě celkem 158 MŠ, ať už samostatně fungujících nebo spojených se základní školou a také jiných než veřejných MŠ. Do elektronického portálu Zápis do MŠ v Brně je přihlášeno 109 MŠ. Nejsou zde soukromé MŠ a přihlašování se neúčastní městská část Brno-střed (která má sama 24 MŠ). Celkový počet veřejných MŠ v Brně je tedy 133 s celkovým počtem míst. Do r byly opravy budov MŠ (údržba a modernizace) většinou hrazeny z rozpočtů MČ. Až v r byla do rozpočtu města Brna zavedena položka Rekonstrukce školských zařízení, ze které je možné realizovat i opravy MŠ. Do brněnských MŠ bylo v letech investováno přibližně 300 mil. Kč. Přičemž 40 % představovaly peněžní prostředky z rozpočtu města Brna, dalších 40 % z rozpočtů MČ a 20 % ze státních zdrojů. Výstavba nových MŠ popřípadě rekonstrukce s navýšením počtu tříd a nutné opravy budov MŠ činily v letech přibližně 160 mil. Kč.

65 Vlastní práce 65 Rada města Brna schválila investiční záměr MŠ Kamechy II pro MČ Brno-Bystrc, kde je situace velmi tíživá. Nový objekt bude šestitřídní a pojme až 168 dětí. Předpokládaná investice je ve výši 65 mil. Kč. Zároveň byla schválena smlouva o dílo na projekt Přístavba MŠ Šromova 55, Brno Chrlice s investicí ve výši 21,8 mil. Kč. Předpokládaný termín dokončení je do 325 dnů. Plán města Brna na roky 2013 a 2014 nepočítal s navýšením kapacit pro Bohunice, Medlánky ani Žabovřesky. (Přes dva tisíce míst přibylo v mateřských školách., 2013) Prognóza vývoje porodnosti v Brně-městě Obr. 12 Vývoj porodnosti v Brně v letech a odhad jeho vývoje do r (Demografická ročenka krajů , 2013 a Demografický vývoj v Jihomoravském kraji v r. 2012,2013) Časová řada pro město Brno zobrazená na obrázku č. 12 začíná v r a tudíž bodem 3 na ose x. Na grafu je zobrazeno 19 bodů, které jsou proloženy sedmi exponenciálami, jedna z nich má nulový exponent a je tedy konstantou. Přímka L představuje konstantu o velikosti 4,105E+03. Počet exponenciál je v tomto případě vyšší než u modelu pro ČR a to z toho důvodu, že takto zvolené exponenciály a výsledná funkce x nejvíce odpovídaly skutečným datům. Jak je vidět v grafu, vybraná funkce krásně kopíruje dosavadní vývoj počtu narozených dětí. Lze tedy předpokládat, že navržená prognóza je správná. Rovnici první exponenciály již nebylo možné zobrazit v obrázku, je ale uvedena v následující rovnici funkce x.

66 Vlastní práce 66 Tab. 7 Prognóza počtu narozených dětí v městě Brně v letech Rok Počet narozených Tabulka č. 7 uvádí prognózu s přesným počtem narozených dětí v letech , tak jak ji určil zvolený model v programu SAF. V r by se měl narodit stejný počet dětí jako v předešlém r. a poté už bude následovat pokles. Roky 2014 a 2015 se stále ještě nacházejí nad konstantou, narodí se v nich více než dětí. Až v r klesne počet narozených jen na a v dalších letech se narodí méně než dětí. V r by měl být počet živě narozených Z této prognózy počtu narození lze vypočítat očekávaný počet dětí hlásících se do veřejných MŠ v budoucích školních letech. Následující tabulka č. 8 ukazuje počet potřebných míst v MŠ v městě Brně ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 a to v rozdělení dětí do dvou věkových skupin. Metodika výpočtu je stejná jako u prognózy pro ČR. Pokud se bude sledovat jen skupina dětí 4-6letých, kterou se město Brno zavázalo umístit do MŠ, tak při stávající kapacitě ze š. r. 2013/2014, kdy byl celkový počet míst v Brně , je kapacita pro celé sledované období dostačující. Počet dětí se pohybuje neustále kolem , kapacita je tedy o více než míst vyšší. Problém nastává při pohledu na druhou věkovou skupinu tříleté děti. Počet těchto dětí až do š. r. 2017/2018 přesahuje a významně tak navyšuje celkový počet dětí žádajících o místo v MŠ. V tomto případě je naopak kapacita MŠ naprosto nedostačující. I když se má v r kapacita navýšit na míst, bude to znamenat chybějících míst ve š. r. 2014/2015. Navíc lze očekávat, že v tomto roce již některé MŠ nebudou disponovat výjimkou od hygieny na možnost zvýšeného počtu dětí na 28 ve třídě a maximální počet klesne opět na 25 dětí. Leda by ředitelé MŠ znovu o výjimku požádali a krajská hygienická stanice by jim ji opět udělila. Počet tříletých dětí také každým rokem klesá a ve š. r. 2018/2019 už bude nižší než 4 000, ale při stávající kapacitě z r pořád nebude uspokojena ani polovina jejich žádostí.

67 Vlastní práce 67 Tab. 8 Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v městě Brně ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Školní rok Počet 4-6letých dětí Počet 3letých dětí Celkem 2013/ / / / / / / Jednotlivé MČ Brna Bohunice, Medlánky a Žabovřesky V kapitole Analýza vnějšího prostředí v analýze PESTE budou v rámci sociálního prostředí uvedeny pro jednotlivé MČ jen analýzy vývoje porodnosti s prognózami počtu narozených na příštích 8 let. Prognóza počtu 3-6letých dětí žádajících o místo v MŠ a srovnání s kapacitou MŠ v daných MČ bude až součástí vnitřního prostředí. Problematika bude řešena mnohem podrobněji, než tomu bylo v případě ČR a Brna. Budou využity primární zdroje získané z osobních rozhovorů s ředitelkami MŠ a zástupci ÚMČ sledovaných MČ. Pro všechny 3 MČ Brna byla provedena analýza počtu narozených obyvatel v letech a prognóza na období Data byla získána z jednotlivých ÚMČ z interní databáze Radní. Tyto data říkají, kolik lidí s příslušným rokem narození má trvalé bydliště v dané MČ ke dni vygenerování dat z databáze. Zobrazují strukturu obyvatel s trvalým bydlištěm v dané MČ podle roku narození k určitému dni. V MČ Bohunice byla zjištěna ke dni , z Medlánek a Žabovřesk ke dni Nejedná se o vývoj porodnosti, díky tomu odpadá problém s migrací obyvatel, protože je známa struktura obyvatel s trvalým bydlištěm k polovině roku Více informací je uvedeno v kapitole Cíl a metodika. Ve všech 3 MČ se ve sledovaném období objevují nevysvětlitelné výkyvy v časové řadě počtu obyvatel s příslušným rokem narození bydlících v dané MČ. Tyto výkyvy zachycuje tabulka č. 9. U Bohunic a Medlánek došlo k tomuto výkyvu shodně v r a v Žabovřeskách o rok později. Výkyvem je myšlen nenadále vysoký počet narozených oproti počtu v minulém a následujícím r. (rozdíl je vždy okolo 30 a více obyvatel). V MČ Žabovřesky je výkyv nejvýraznější a to o více než 60 obyvatel. Neexistuje žádný důvod, proč by tomu tak mělo být, proč by se zrovna v těchto letech měla skladba obyvatel o tolik lišit. Jediným možným vysvětlením by mohlo být, že v těchto MČ byl stejný trend jako

68 Vlastní práce 68 v ČR a Brně ve vývoji počtu narození, kdy se případě ČR narodilo nejvíce dětí právě v r a v městě Brně o rok později. Tab. 9 Výkyvy v časové řadě počtu obyvatel s příslušným rokem narození bydlících ve sledovaných MČ (Databáze Radní) MČ / Rok Bohunice Medlánky Žabovřesky Bohunice Jak je vidět na obrázku č. 13 zobrazujícím vývoj počtu narozených lidí s trvalým bydlištěm v Bohunicích, počet narozených se začal od r. 2005, kdy se poprvé přehoupl přes hranici 100 dětí, zvyšovat a roste až do r Zajímavé je, že v rámci tohoto baby boomu jsou dva pomyslné vrcholy, roky s největším počtem narozených obyvatel. Prvním je rok 2008, kdy se narodilo 150 dětí, poté ale dochází k prudkému poklesu na 111 narozených. Další dva roky se počet opět zvýšil a pohyboval se kolem 133. V r vzrostl ještě více a dokonce překonal rok 2008, narodilo se 158 dětí. Je vidět, že MČ Bohunice v posledních 3 letech vůbec neodpovídá trendu, který byl patrný u ČR a města Brna po dosažení vrcholu v počtu narození následoval plynulý pokles. Obr. 13 Počet obyvatel narozených v letech s trvalým bydlištěm v MČ Bohunice ke dni a odhad jeho vývoje do r (Databáze Radní)

69 Vlastní práce 69 V grafu je vyznačeno 21 bodů. Ve sloupci vpravo jsou hodnoty osy y, které představují počet lidí narozených postupně v letech 1992 až 2012 s trvalým bydlištěm v Bohunicích. Body jsou proloženy sedmi exponenciálami, jedna z nich je konstantou o velikosti 127,3832, ke které se bude funkce x neustále přibližovat. Tento model byl vybrán, protože jeho výsledná funkce nejvíce vystihovala skutečná data a i její prognóza na příští 3 roky, která bude dále využita v analýze vnitřního prostředí, je ze sociologického hlediska pravděpodobná. Po prudkém nárůstu v r by měl přijít pozvolný pokles tak, jak je uvedeno v tabulce č. 10. Funkce x poté bude mít tendenci oscilovat kolem konstanty. Předpis výsledné funkce F (x): Tab. 10 Prognóza počtu narozených dětí v MČ Bohunice v letech Rok Počet narozených Medlánky MČ Medlánky byla vybrána pro tuto diplomovou práci z důvodu rychlého rozšiřování a výstavby. Tím totiž reprezentuje skupinu MČ, které se v posledních letech v Brně rychle rozvíjí a mají společný problém, kterým je nedostatečná občanská vybavenost. Developerské společnosti totiž nejsou povinny zahrnout do výstavby nových bytů a domů i odpovídající počet míst pro předškolní a základní vzdělávání. Problém nedostatku míst poté musí řešit sama MČ a její obecní úřad. Jedná se o velmi nelehkou situaci obzvláště v době probíhajícího baby boomu. Snahou této diplomové práce je se zaměřit na jednu takovou MČ, provést prognózu počtu potřebných míst v MŠ na příštích 6 let a navrhnout vhodnou strategii, která by pomohla stávající a budoucí situaci řešit. V rámci projektu Kouzelné Medlánky bylo během let 2006 až 2009 v Medlánkách postaveno 554 nových bytů. V té stejné době byl realizován projekt Nové Medlánky, ve kterém se během prvních čtyř etap postavilo do r bytů. Celkem se tedy postavilo do r bytů. Během let 2001 a 2011 došlo k navýšení počtu obyvatel o 186,5 %. Podíl dětí do 14 let a podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva zůstal ale téměř stejný. Díky tomu se situace v Medlánkách poněkud liší od ostatních dvou MČ, kde k žádné významné výstavbě nedošlo. U Bohunic a Žabovřesek se dá tedy odhadovat stejný trend

70 Vlastní práce 70 jako u ČR a Brna v oblasti vývoje počtu narozených dětí v budoucích letech. Mělo by dojít k poklesu. Časová řada obyvatel narozených ve sledovaném období a s trvalým bydlištěm v Medlánkách je ovlivněna i zmíněnou výstavbou. Růst počtu obyvatel narozených po r není dán jen probíhajícím baby boomem, ale i možností, že se do Medlánek přistěhovaly mladé rodiny a v nadcházejících letech se jim také narodily děti. Tím počet dětí v Medlánkách vzrostl ještě více. Není ale v žádném případě možné zjistit, jaký podíl obyvatel narozených po r se narodil do rodin přistěhovaných do nových bytů v rámci výstavby Kouzelné a Nové Medlánky, a jaký podíl rodinám žijícím v Medlánkách již před výstavbou. Takové údaje by se pravděpodobně daly dohledat v evidenci obyvatel, ale v rámci ochrany osobních údajů by je veřejná správa nemohla poskytnout a ani by nebyla ochotna se něčím tak složitým zabývat. Další možností by bylo proložení dat vyrovnávacím koeficientem, kterým by v daném případě mohl být počet domácností. Zde se ale objevuje ten samý problém, který již byl zmíněn v kapitole Metodika, a tím je nedostatečná evidence statistik pro jednotlivé MČ Brna. Počet domácností v jednotlivých letech v MČ Medlánky nebylo možné zjistit, taková data jsou k dispozici opět jen pro Brno-město. Na obr. č. 14 je zobrazen počet obyvatel narozených v letech s trvalým bydlištěm v MČ Medlánky ke dni a odhad jeho vývoje do r (Dále bude v textu zkráceně uváděno jen jako vývoj porodnosti.), přičemž data nebyla nijak upravena. V r se poprvé a také naposledy narodilo více než 100 obyvatel, přesně 120. Oproti předchozímu ale i následujícímu roku je to značný výkyv. Nelze ho ale vysvětlovat jen tím, že se do Medlánek přistěhovalo více rodin díky dokončení nové výstavby. Číslo 120 nepředstavuje počet nově přistěhovaných dětí, ale představuje počet lidí bydlících v Medlánkách a narozených v tomto roce. V tom případě by se muselo počítat s tím, že nově přistěhovalým rodinám se v tom roce narodily děti. Což se u některých rodin stát mohlo, ale jak už bylo řečeno, nedá se to přesně zjistit. Navíc k takovému výkyvu došlo i u ostatních sledovaných MČ, což je zachyceno v tabulce č. 9. V Bohunicích tento výkyv nastal také v roce 2008 a v Žabovřeskách o tok později.

71 Vlastní práce 71 Obr. 14 Počet obyvatel narozených v letech s trvalým bydlištěm v MČ Medlánky ke dni a odhad jeho vývoje do r (Databáze Radní) Na obrázku č. 14 je v grafu vykresleno 21 bodů. Ve sloupci vpravo jsou hodnoty osy y, které představují počet narozených s trvalým bydlištěm v Medlánkách postupně v letech 1992 až Body jsou proloženy pěti exponenciálami, jedna z nich má nulový exponent, je konstantou o velikosti 117,8144, ke které se bude funkce x neustále přibližovat. Tento model byl vybrán, protože nejvíce odpovídal skutečným datům. Díky zvýšení počtu obyvatel se stejným podílem ekonomicky aktivních obyvatel v posledních 5 letech sledovaného období by nemělo dojít k tak výraznému poklesu počtu narozených dětí. Jelikož žil v Medlánkách v r téměř dvojnásobný počet obyvatel než v r. 2001, to platí i o skupině dětí od 0-14 let a navíc se MMB neustále snaží prosadit schválení další výstavby v této a okolních MČ, dá se předpokládat, že vývoj porodnosti nebude v nejbližších letech klesat. (Problematika výstavby bude rozebrána v kapitole Analýza vnitřního prostředí.) Jak už bylo řečeno u předchozí MČ Bohunice, počet obyvatel narozených v posledních 20 letech v sledovaných MČ neodpovídá úplně přesně trendu vývoje porodnosti města Brna. Předpis výsledné funkce F (x) vypadá následovně: Pomocí této funkce a jejího trendu lze získat prognózu počtu narozených dětí v příštích letech. Následující tabulka č. 11 ukazuje předpověď pro MČ Medlánky do r

72 Vlastní práce 72 Tab. 11 Prognóza počtu narozených dětí v MČ Medlánky v letech Rok Počet narozených Žabovřesky Na obrázku č. 15 je zobrazeno 21 hodnot odpovídajících počtu obyvatel narozených v letech a bydlících v MČ Žabovřesky. V grafu jsou body roztříštěné po celé sledované období. Do r se počet narozených obyvatel s trvalým bydlištěm v MČ Žabovřesky s určitými výkyvy snižoval. Poté přišlo období neustálých výkyvů, růstu a zase snižování po jednom či dvou letech a to v podstatě až do r Lze říci, že od r nastává tendence růstu, počty narození v jednotlivých letech jsou mnohem vyšší než v letech předchozích, pohybují se kolem čísla 200. Není v nich ale obvyklý trend baby boomu, kdy se hodnoty postupně zvyšují, dosáhnou svého vrcholu a poté zase klesají, zde dochází k neustálým výkyvům. Nejvíce narození je v r a to 245. Zde bylo pravděpodobně dosaženo pomyslného vrcholu baby boomu. Baby boom v této MČ nedosáhl takové intenzity jako např. v Bohunicích, kde se v letech narodilo o 165 % více lidí než v období V MČ Žabovřesky se počet narozených v letech pohybuje od a v období baby boomu od , nárůst tedy jen cca o 145 %. Růst počtu dětí zde není tak rychlý, výrazný kvůli věkovému složení obyvatel. MČ Žabovřesky je s 26,4 % obyvatel s věkem nad 65 let a jen s 11,8 % obyvatel dětí od 0 14 let nejstarší MČ Brna. MČ Medlánky patří naopak k MČ Brna s nejmladší věkovou strukturou obyvatel 17,8 % dětí ve věku 0 14 let a jen 11 % obyvatel ve věku 65 let a více, a počet lidí narozených v období baby boomu je cca o 200 % vyšší. Z tohoto srovnání vyplývá, že stáří obyvatel v jednotlivých MČ ovlivňuje intenzitu baby boomu, výkyvu porodnosti.

73 Vlastní práce 73 Obr. 15 Počet obyvatel narozených v letech s trvalým bydlištěm v MČ Žabovřesky ke dni a odhad jeho vývoje do r (Databáze Radní) Body jsou proloženy sedmi exponenciálami. Poslední z nich není v bílém rámečku vedle rovnic ostatních exponenciál zobrazena, protože se tam nevešla. Jedná se o konstantu o velikosti 185, v grafu zobrazenou jako přímku L. Tento model byl vybrán, protože i přes nepravidelné chování vykreslených dat nejvíce odpovídal trendům poklesu do r a poté od r růstu. Předpis výsledné funkce F (x): V následující tabulce č. 12 je přesně vyčíslena prognóza počtu narozených dětí v MČ Žabovřesky v letech provedená na základě modelu v obrázku č. 15 a výsledné funkce x. Počty narození postupně klesají. Nejdříve rychleji a to o 12 během každého následujícího roku po r Mezi lety 2015 a 2016 už dojde k meziročnímu poklesu jen o 6 narození a v dalších dvou letech jen o 4. Dochází tedy k určité stagnaci. V r by měl počet narozených mírně vzrůst na 163.

74 Vlastní práce 74 Tab. 12 Prognóza počtu narozených dětí v MČ Žabovřesky v letech Rok Počet narozených Reforma podpory mladým rodinám V listopadu 2008 schválila vláda tzv. Prorodinný balíček, který obsahoval opatření na podporu rodin s dětmi. Mezi nimi byly např. opatření: Evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci - poskytování péče o děti evidovaným poskytovatelem v jeho domácnosti za limitovanou úplatu max Kč měsíčně za dítě. Poskytovatelem může být osoba, která celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno vlastní dítě do 7let věku, přitom může mít v současné péči nejvýše 4 děti do 7 let věku. Do tohoto počtu se započítávají i vlastní děti poskytovatele ve věku do 7 let věku. Poskytovatel je osvobozen od placení daně z příjmů fyzických osob, neodvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, neplatí pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Celkový čistý příjem za poskytování péče může činit až Kč měsíčně a přitom mu stále zůstává nárok na rodičovský příspěvek. Jedná se ale jen o službu hlídání dětí, nejde o formy předškolního vzdělávání. Podpora služeb péče o děti v živnostenském podnikání jedná se o činnost podobnou evidovanému poskytovateli s tím, že zde jde o podnikání, takže výdělek není nijak omezen a odvádí se z něho daně a pojištění v příslušné výši. Podnikatel musí mít vázanou živnost Péče o dítě do tří let věku v denním režimu nebo volnou živnost Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti ve vlastní domácnosti nebo jiném vhodném prostoru a může pečovat současně nejvýše o 4 děti. Přičemž v rámci volné živnosti musí disponovat osvědčením o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o odborné kvalifikaci. Tento způsob živnosti by mohly využít především ženy starší 50 let, díky čemuž by se částečně podařilo snížit jejich nezaměstnanost. Miniškolka způsob fungování byl popsán výše Daňové výhody pro zaměstnavatele balíček obsahoval návrh na novelizaci zákona o dani z příjmů tak, aby mezi daňově uznatelné náklady pro zaměstnavatele byly zařazeny také výdaje na zajištění péče o děti zaměstnanců, tj. výdaje na provoz vlastních zdravotnických zařízení jeslí, provozoven pro výchovu a vzdělávání, miniškolek, příspěvků zaměstnavatele na zajištění péče o dítě zaměstnance poskytované prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele. Daňová uznatelnost nákladů u firemních školek bude vysvětlena v oborovém prostředí. (Prorodinný balíček, 2008)

75 Vlastní práce 75 Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek Zákon 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti hovoří o peněžitém příspěvku v mateřství a podmínkách na jeho získání. Příspěvek je závislý na odvodu nemocenského pojištění. Peněžitou pomoc dostává žena v těhotenství a po porodu při péči o narozené dítě. Poskytuje se maximálně na 28 týdnů, popřípadě na 37 týdnů, pokud matka porodila více dětí současně. Do vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské dávky se počítá souhrn hrubých příjmů za posledních 12 měsíců, z kterých zaměstnanec/osvč odváděl nemocenské pojištění v ČR. Osoby nezaměstnané nebo studující na něj nemají nárok. Získají až rodičovský příspěvek, který v jejich případě začnou pobírat ode dne narození dítěte. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši uvádí zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995. Ten říká, že nárok má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. V r došlo k několika změnám v určování nároku na rodičovský příspěvek a začal také platit nový systém stanovování délky a výše rodičovského příspěvku. Výše příspěvku se stále odvíjí od vyměřovacího základu, ale nyní od vyměřovacího základu obou rodičů. Pokud tedy lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství, délku pobírání příspěvku si rodič může určit sám a podle své životní situace ji i jedenkrát za 3 měsíce měnit. Maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit Kč měsíčně. Na tu dosáhne rodič, jehož hrubý příjem je vyšší než Kč. Díky možnosti výpočtu i z vyměřovacího základu otce, klesl v r počet rodin využívajících 4letou variantu pobírání rodičovského příspěvku. Výjimka, která zůstala stejná, je, že pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit vyměřovací základ, náleží rodičovský příspěvek v měsíčních částkách Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši Kč do 4 let věku dítěte. Do r bylo možné pracovat a pobírat rodičovský příspěvek pouze tehdy, když dítě mladší 3let navštěvovalo jesle nejvýše 5 kalendářních dní v měsíci a dítě starší 3let navštěvovalo školku maximálně 4 hodiny denně nebo 5 dní v měsíci. Od r nejsou žádná omezení již pro děti starší 2let. Pokud je tedy v rodině dítě starší 2let, rodič může pobírat rodičovský příspěvek a pracovat bez omezení. Dokonce u dětí do dvou let je zaveden limit 46 hodin měsíčně v jeslích nebo mateřské škole. Díky větší flexibilitě stanovování doby a výše pobírání rodičovského příspěvku se v souvislosti s tím mění délka rodičovské dovolené. Je pravděpodobné, že rodiče budou chtít využívat kratší doby pobírání rodičovského příspěvku, díky čemuž získají vyšší výši příspěvku a rozdíl oproti příjmu, který měli

76 Vlastní práce 76 v zaměstnání, nebude tak veliký. Budou se snažit co nejvíce kompenzovat výpadek příjmu jednoho rodiče a vyrovnat rozdíl. Tím pádem budou rodiče chtít nastoupit do práce ve třech letech dítěte a dříve. Problémem je ale aktuální nedostatek míst v MŠ, kdy např. město Brno garantuje místa v MŠ jen pro děti čtyřleté a starší. Pro děti 3leté se budují inovativní formy péče. Děti mladší tří let nemají šanci být do MŠ umístěny. Tato kategorie dětí by správně měla být umístěna v jeslích, těch je ale v ČR naprostý nedostatek. Pokud se začne v ČR rozmáhat trend západních zemí, že rodič zůstane s dítětem doma jen několik týdnů či měsíců po narození a poté se bude chtít vrátit do práce, bude muset MŠMT zareagovat a připravit plán na výstavbu a otevření nových jeslí. Pokud se číslo neumístěných dětí do MŠ interpretuje ne jako počet nepřijatých dětí, ale jako počet rodičů (převážně žen), kteří jsou nuceni zůstat s dítětem doma a nemohou se vrátit do práce, stává se z toho problém. Tito rodiče totiž přichází o pravidelnou mzdu/plat a neodvádí daně a ani sociální pojištění. Místo toho se stávají příjemci dávek ze státního rozpočtu. Pokud zůstanou doma s dítětem a stanou se nezaměstnanými, bude za ně pracovní úřad odvádět stanovená pojištění a navíc podle finanční situace rodiny budou mít nárok i na nejrůznější sociální dávky. Každé neumístěné dítě do MŠ, jehož rodič nemůže nastoupit do zaměstnání, představuje pro stát velký výpadek příjmu a na druhou stranu i dodatečný výdaj. Dochází tedy k velkému zatížení státního rozpočtu. Daniel Münich člen NERVu v r vydal Závěrečnou zprávu podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání, v níž se zabývá i problematikou omezené dostupnosti předškolních zařízení, která má řadu národohospodářských dopadů. Způsobuje prohlubující se absenci žen s dětmi na trhu práce, což vede k nevyužití prorůstových ekonomických zdrojů ČR. Jedná se o ženy v celém spektru vzdělanosti, které dlouhou absencí na trhu práce, snižují svůj lidský kapitál, do kterého stát v minulosti tolik investoval. Dalším problémem je snižující se ochota mít děti a odkládání mateřství, což má negativní vliv na demografický vývoj společnosti a prohlubuje problém zadlužení důchodového systému. NERV nabádá k uvědomění si, že veřejné investice do předškolního vzdělávání jsou nákladově velice efektivní strategií podpory dlouhodobého ekonomického růstu. Lze dokladovat pozitivní dopad zaměstnanosti žen na: výnosy daní z příjmů a sociálních odvodů; zvýšenou motivaci mít dítě a více dětí; snížení deficitu penzijního systému. A to je třeba srovnat s relativně mnohem menšími dodatečnými náklady státu na podporu institucí předškolní výchovy. Odsuzuje přílišné soustředění na alternativní formy péče o děti. Důležité je věnovat po-

77 Vlastní práce 77 zornost standardní institucionální formě předškolního vzdělávání (MŠ, jesle), která je desítkami let ověřená. (Münich, 2011) Vzdělání učitelů v MŠ Podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících má mít učitel MŠ odbornou kvalifikaci získanou na vysoké škole, na vysoké odborné škole či střední škole s maturitou v oboru se zaměřením na přípravu učitelů MŠ. Statistiky uvedené na MŠMT ukazují, že dosažené vzdělání učitelů MŠ se v posledních letech zvyšuje. V r mělo 92,5 % učitelů střední vzdělání s maturitou a 6 % učitelů vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání. V r se už poměr změnil. Střední vzdělání s maturitou mělo 85,9 % učitelů a na vyšší vzdělání dosáhlo už 12,6 %. Tento vývoj lze označit za pozitivní. (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013) Technologické a technické prostředí Technologie ve 20. a 21. století prošly rychlým vývojem a stále se vyvíjejí. Čím dál tím více se stávají nedílnou součástí společnosti a života jedinců. Na jedné straně vyspělé technologie ulehčují lidem život, urychlují přístup k informacím, usnadňují komunikaci. Téměř vše lze dnes zařídit pomocí elektronických prostředků z pohodlí domova - pracovat, nakupovat, komunikovat i bavit se. Na druhou stranu se díky tomu rychle mění i mezilidské vztahy, způsoby komunikace. Lidé spolu přijdou mnohem méně do styku, než tomu bylo před pár lety. Tento nedostatek osobních setkání, vztahů může vyústit v pocity osamělosti a vést až k depresivním stavům. Jak řekl významný filosof Aristotelés: Člověk je tvor společenský. Je tedy otázkou, do jaké míry nám technologie pomáhají a prospívají. Technologie se dostávají i do prostředí škol. Mezi povinné předměty patří informatika (výpočetní technika), zkoušky na vysokých školách se píší na počítači a veškerá komunikace studenta s vysokou školou a učiteli je přednostně elektronická. I střední školy se snaží zavést elektronické žákovské knížky, kde by informovaly rodiče o známkách a absenci jejich dětí. Město Brno spustilo od 1. února 2012 systém elektronické podpory zápisu do mateřských škol. Tento systém využily téměř všechny městské části Brna (neúčastnilo se Brno-střed) při zápisu v letech 2012 a Cílem tohoto způsobu zápisu je snížit administrativu při přijetí do MŠ, vytvořit databázi volných míst v MŠ, zvýšit informovanost o počtech přijatých dětí, zajistit transparentnost přijímaní dětí a stanovit stejná kritéria pro přijetí. Systém navíc zpracovává všechna data během přijímacího řízení automaticky, není stanovena žádná pověřená osoba k přezkumu dat. Z toho důvodu ho lze chápat i jako nástroj protikorupčních opatření v procesu přijímacího řízení.

78 Vlastní práce 78 Zápis probíhá na webové stránce Rodiče zde vyplní přihlášku svého dítěte, vytisknou ji a musí ji zanést osobně do MŠ. Jako stěžejní kriterium je akcentován věk dítěte, trvalý pobyt v dané městské části s výjimkou zákonem stanoveného kriteria poslední rok před zahájením povinné školní docházky. Proces přijímání dětí bude podrobněji rozebrán v následující kapitole Oborové prostředí. (Brno, 2013) Ekologické prostředí Ve společnosti převládá již delší dobu tendence chránit přírodu a zemi od škodlivých látek a stylu života ve jménu hesla Žijeme teď, po nás ať pohroma. Lidé si uvědomují nutnost přemýšlet o svých činech v dlouhodobém horizontu a myslet na budoucnost příštích generací. V České republice existuje velká řada norem na ochranu životního prostředí, které zasahují do nejrůznějších aspektů života jedince. Právo člověka na příznivé životní prostředí je obsaženo v zákoně 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zákon definuje v 6 trvale udržitelný rozvoj jako rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. První strategie udržitelného rozvoje v České republice byla schválena v r. 2004, aktuálně platný dokument byl jako Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky schválen dne 11. ledna Tento dokument tvoří dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN, respektující zároveň specifické podmínky ČR. (Udržitelný rozvoj, 2012) Některé MŠ mají ve svém vzdělávacím programu témata zahrnující návrat k přírodě, kdy jsou součástí zahrady záhonky a děti si pěstují vlastní zeleninu a ovoce a osobní zkušeností se učí, jak se pěstuje a roste to, co jí. Jiné MŠ nacházející se blízko lesa učí o životě v lese a jak se k němu chovat. Rozšířená je také recyklace papíru, plastu, skla Oborové prostředí Pro život dítěte má předškolní vzdělávání dalekosáhlý význam, neboť poznatky lékařů, psychologů a pedagogů dokazují, že většina toho, co dítě prožije v prvních letech života a co z podnětů okolního prostředí přijme, je trvalé.rané zkušenosti, které dítě získává svým životem v rodinném i mimo rodinném prostředí, se v jeho životě - třeba i daleko později - zhodnotí a najdou své uplatnění.

79 Vlastní práce 79 Definování předmětu činnosti MŠ Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání. (Školský zákon) Cíle předškolního vzdělávání Podle školského zákona 33 předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Druhy mateřských škol podle zřizovatele V ČR existují tři základní druhy MŠ podle zřizovatele - veřejné, soukromé a církevní. Nejvíce je MŠ veřejných, jejich kapacita je v řádu sta tisíců. Soukromé MŠ mají počet dětí v řádu tisíců a nejméně je církevních MŠ. V posledních letech se začaly opět zřizovat i firemní školky, jejich počet je ale stále v řádu desítek. Obrázek č. 16 ukazuje vývoj počtu MŠ veřejných, soukromých a církevních, počtu tříd a navštěvujících dětí ve školním r. 2005/2006 až 2012/2013. V těchto letech došlo k dramatickému nárůstu počtu míst u všech tří druhů MŠ. Největší relativní nárůst byl u církevních škol z 769 dětí ve š. r. 2005/06 na 1627 dětí ve š. r. 2012/13. Soukromé MŠ zvýšily kapacitu o více než polovinu na 6967 míst a v ČR jich existuje již 194. Nejmenší relativní nárůst míst zaznamenaly veřejné MŠ a to o 3,1 %. Celkově ale vytvořily nových míst.

80 Vlastní práce 80 Obr. 16 Mateřské školy třídy, děti ve školním r. 2005/2006 až 2012/2013 podle zřizovatele (Základní údaje o školách v regionálním školství za období 1989/90 až 2012/13) Veřejné - MŠ zřizované MŠMT, kraji, obcemi nebo svazky obcí, nejčastěji se jedná o příspěvkové organizace. Tato práce se zabývá právě veřejnými MŠ, jejichž zřizovatelé jsou MČ města Brna. Systém fungování byl popsán v kapitole PESTE. Církevní - Církevní MŠ nejsou v ČR příliš rozšířené, v r jich fungovalo jen 26. Školský zákon v 162 hovoří o financování škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, MŠMT poskytuje formou dotace finanční prostředky na výdaje uvedené v 160 odst. 1 písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky. Jedná se např. o náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje podle 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků atd. Soukromé - Soukromá zařízení dle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání mohou provozovat vázanou živnost "Péče o dítě do tří let v denním režimu" nebo volnou živnost "Mimoškolní výchova a vzdělávání". Obsahová náplň vázané živnosti je specifikována jako individuální výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudeb-

81 Vlastní práce 81 ních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Náplň volné živnosti "Mimoškolní výchova a vzdělávání" je zejména specifikována jako výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, výuka v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání, pokud tato nejsou zařazena do sítě škol, školských a předškolních zařízení. Soukromé MŠ se tedy mohou věnovat dětem od narození po odchod do povinné školní docházky. Poplatek za oba typy služeb je stanoven na komerční bázi jejím poskytovatelem. Podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízen soukromá MŠ, která je zařazena v rejstříku škol a školských zařízení a která požádá příslušný krajský úřad o uzavření smlouvy na poskytování dotace, má při splnění všech podmínek nárok na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Příslušný krajský úřad spočítá výši dotace podle normativu zveřejněném MŠMT a vyplatí ji MŠ na školní rok zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního r.. V prvním r. provozu obdrží MŠ pouze 60% příslušného stanoveného normativu, pokud splní podmínky dané zákonem č. 306/1999 Sb. ( 5 odst. 3), může po r. provozu obdržet tzv. zvýšení dotace, tj. 100% normativu. Tyto dotace jsou určeny především na platy učitelů. Normativy vydává MŠMT a pro rok 2012 byl např. pro soukromou MŠ s třídou s celodenním provozem do 15 dětí včetně Kč na jedno dítě. Firemní Firemní školka se soukromým zřizovatelem je financována podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školním zařízením. Podporu zřizovatelům přinesla novela školského zákona č. 561/2004 Sb. s platností od , v níž stát uzákonil daňové zvýhodnění nákladů firemních školek a možnost získat od MŠMT dotaci čili normativ na žáka, který je určen na platy pedagogů. ( 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů umožňuje náklady na zřízení a provoz škol považovat za daňově účinné výdaje ve znění za podmínky, že jsou zřízeny, či zřizovány v souladu se školským zákonem.) Ovšem s podmínkou, že školky získaly akreditaci od MŠMT a jsou zapsané ve školském rejstříku. Pro firemní školky tedy platí stejné podmínky jako pro soukromé MŠ. Získá-li zařízení akreditaci MŠMT má v prvním r. fungování nárok na 60 % dotace na dítě a v dalších letech na 100 %, pokud splní zákonné podmínky, tzn. zejména dodržovat hygienické normy, zajistit odborně kvalifikovaný pedagogický personál, realizovat vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a vytvářet podmínky České školní inspekci ke kontrole a hodnocení kvality činnosti školy. Registrace ve školském rejstříku s sebou ale přináší ekonomickou zátěž, protože školka musí splňovat všechny požadavky školského

82 Vlastní práce 82 zákona. Firma si tedy musí spočítat, jestli se jí registrace vůbec vyplatí. (Firemní školka informace, 2013) Otevření firemní školky nepomáhá jen rodičům zaměstnancům, ale přináší spoustu benefitů i samotné firmě. Rodiče se rychleji vracejí zpět do práce z rodičovské dovolené, zvyšuje se loajalita zaměstnanců k firmě a zároveň reputace firmy a její atraktivita na trhu práce. Firemní školka je pro mladé lidi lákavý bonus. Provozní doba školky je navíc flexibilní a plně odpovídá potřebám zaměstnavatele. Navíc roste zájem rodičů vrátit se do práce dříve než po třech letech. Oblastí zřizování firemních školek se v ČR zabývá několik soukromých firem ale i Občanské sdružení Firemní školky, o. s. Sdružení je dobrovolným, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, jejichž cílem je zakládání a provozování firemních školek na území České republiky. Usiluje o vytváření rovných podmínek žen a mužů v zaměstnávání poradenstvím v oblasti firemních školek. (Občanské sdružení - Firemní školky, 2011) Proces přijímání dětí do MŠ 34 odst. 2, 3, 4 školského zákona jasně definují organizaci předškolního vzdělávání. Ředitel MŠ stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního r. a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. Ředitel MŠ rozhoduje o přijetí dítěte do MŠ. K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné MŠ. Jak už bylo řečeno dříve, tato práce se snaží zachytit situaci v bezprostředním vnějším prostředí sledovaných MČ. Bude proto popsán proces přijímacího řízení tak jak probíhá v městě Brně. Hlavní odlišností je využití systému elektronického zápisu do MŠ. Do tohoto systému mohou rodiče vstupovat na začátku února, kdy se systém otevře pro nový ročník zápisu. Rodiče si mohou vyhledat informace o MŠ, ale především zde musí vyplnit a následně vytisknout přihlášku dítěte. Sběr přihlášek je vyhlášen na dva dny v měsíci březnu. Rodiče musí tedy osobně zajít do jimi zvolených MŠ. Po ukončení sběru přihlášek dojde k uzavření systému a k elektronickému přetřídění přihlášek podle kritérií. O přijetí do MŠ pak rozhodnou stanovená kritéria, která jsou společná pro všechny MČ města Brna. Po vyhodnocení systém automaticky rozešle ové zprávy rodičům dětí, které byly přijaty. Rodiče se poté musí do pěti dnů dostavit do MŠ, ve které jejich dítě bylo přijato a zároveň do které ho chtějí zapsat.

83 Vlastní práce 83 Rodiče totiž mají právo podat neomezený počet přihlášek. Pokud se jejich dítě tedy dostane do více MŠ, musí se v jedné z nich zapsat a v ostatních uvolnit místo pro jiné děti. Uvolnění se provádí pomocí zpětvzetí žádosti, kterou rodiče vyjadřují, že jejich dítě nastoupí do jedné MŠ a správní řízení na ostatních MŠ se tímto zastavuje. Konečné rozhodnutí samozřejmě vydá ředitel dané MŠ, který ukončí přijímací řízení jednou z těchto tří možností - rozhodnutím o přijetí, rozhodnutím o nepřijetí, usnesením o zpětvzetí žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Pokud se dítě nedostane do MŠ, má ještě šanci v tzv. 2. kole, které probíhá v červnu. V té době se totiž rozhoduje o odkladech školní docházky. Další místa se mohou uvolnit ještě v prvním týdnu v září, kdy některé děti do MŠ nenastoupí. Rodiče tento problém ale musí řešit s MŠ, obecní úřady jim kromě podání informací nepomohou. Nemají totiž právo zasahovat do rozhodnutí ředitelů MŠ. Kritéria pro přijímání dětí do MŠ, která jsou v současné době navržena, se snaží o předcházení diskriminaci tak, jak vyplývá z vyjádření ombudsmana k této problematice a rovněž zohledňuje koncepci školské politiky města, ve které je stanovena jasná vůle umožnit předškolní vzdělávání všem dětem ve věku od čtyř do šesti let s trvalým bydlištěm ve městě Brně. (Zápis do mateřských škol ve městě Brně, 2013) V příloze č. 1 jsou uvedena kritéria pro přijímání dětí do MŠ města Brna v r Z těchto kritérií a jejich bodového hodnocení jasně vyplývá politika města Brna. Děti v předškolním věku dostanou dvojnásobný počet bodů oproti 4 a 3letým dětem, což zajišťuje splnění podmínky školského zákona. Po věku dítěte jsou dvěma nejdůležitějšíma kritérii trvalé bydliště (buď dítěte, nebo alespoň jednoho z rodičů) v Brně a poté v dané MČ, kde žádá o umístění do MŠ. MMB tak upřednostňuje děti brněnské a snaží se, aby se děti dostaly do MŠ v té MČ, ve které bydlí, a vyšli tak vstříc rodičům a ulehčit jim jejich rodinný a pracovní život. Dojezdová vzdálenost u dětí předškolního vzdělávání je totiž jiná než u žáků základních škol a naprosto odlišná od žáků středních škol. Dítě předškolního věku není schopné se samo do MŠ dopravit, potřebuje neustálý dohled rodiče či jiného dospělého člověka. Není možné požadovat po rodičích, aby jezdili každý den do MŠ, která je na druhém konci města, než je jejich bydliště. Dítě musí být prioritně umístěno v MČ, ve které žije. Dalším kritériem je sourozenectví. Pár bodů navíc v určité MŠ dostane dítě, jehož starší sourozenec do ní již dochází. (Zápis do mateřských škol ve městě Brně, 2013) Způsoby výstavby MŠ Existují tři možnosti výstavby tříd nebo celého zařízení MŠ - klasická stavba, montovaná školka nebo kontejnery. Klasická zděná budova má dvě velké nevýhody je příliš drahá a délka výstavby je příliš dlouhá (od několika měsíců

84 Vlastní práce 84 po několik let). Ze zbylých dvou možností začínají zřizovatelé MŠ využívat více montované školky (modulové stavby). Využití modulových staveb představuje oproti zděným stavbám až třetinovou úsporu nákladů a objekty lze postavit v řádu týdnů, za 1,5 3 měsíce. Jednotřídka stojí mezi 2,5 až 5 miliony korun včetně vybavení. Montované stavby lze navíc kdykoliv rozebrat a převést na jiné místo, nebo je rozšířit a využít k jiným účelům např. jako budovu ZŠ. Montované stavby nemají zatím v ČR dlouhou tradici a nejsou příliš známé. Díky své prostorové variabilitě, rychlosti výstavby a možnosti realizace v každém ročním období si ale pomalu nacházejí své zákazníky. Lze je využít při stavbě bytových domů, administrativních budov, obchodních center ale i MŠ. Další nespornou výhodou jsou nízké investiční náklady a také tepelná úspornost stavby, díky níž dojde k úspoře za výdaje na provoz. Montované stavby splňují všechny předepsané normy, splňují kritéria požární ochrany i hygienické normy na provoz předškolního zařízení, akustické a stavebně- a tepelně-technické požadavky, které na novostavby MŠ kladou platné normy a předpisy. Ocelová nosná konstrukce stavby je navržena podle statického výpočtu platného pro místo realizace stavby. Postavení např. 2třídní MŠ lze realizovat za dva až tři měsíce a to se vším všudy. Ideální doba pro stavbu, kterou i MŠ nejčastěji volí, je červen až srpen. MŠ jsou v této době zavřené, nebo mají provoz velmi omezen. Zkušenost se stavbou montovaných MŠ mají na českém trhu např. společnosti WAREX spol. s r.o., Touax s.r.o., Koma Modular Construction s.r.o. a Algeco. Společnost Koma Modular Construction s.r.o. nabízí obytné kontejnery, sanitární kontejnery s WC, umyvadly i sprchami a velkoprostorové moduly. V r např. postavila v MČ Brno - Ořešín jednotřídní MŠ během šesti prázdninových týdnů, přičemž samotná stavba byla postavena za 6 hodin. Moduly se totiž postaví ve výrobní hale a poté jsou na místě jen poskládány. Práce na výstavbě byly zahájeny , dne 11. srpna byl usazen modul pro MŠ, poté proběhly dokončovací práce. MŠ stála 4,35 mil. Kč včetně vnitřního vybavení a venkovních úprav. Dotace od města Brna činily celkem 3,8 mil. Kč. Zbytek financovala MČ Ořešín. Tím došlo k rychlému vyřešení problému nedostatku míst v MŠ. (Koma Modular Construction s.r.o., 2013) Společnost WAREX se vyznačuje zaměřením na systém kvality. Je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN ISO , Velkého průkazu způsobilosti, DIN Důkazem oblíbenosti a využivatelnosti montovaných staveb je i to, že firma WAREX postavila od r již 21 montovaných MŠ po celé ČR. (WAREX spol. s r.o., 2013) Firma Touax s.r.o. postavila za tři roky 12 modulových školských zařízení pro 550 dětí. Např. v obci Poříčany postavila firma Touax v r novou MŠ

85 Vlastní práce 85 pro 25 dětí, která navíc splňuje i parametry ZŠ, tudíž může být v budoucnosti využita i jako budova ZŠ. Postavena byla za pouhé 2 měsíce (hrubá stavba 23 dní. (Touax CZ, 2013) Situační analýza vnějšího prostředí Na základě provedené analýzy vnějšího prostředí zřizovatelů MŠ a i MŠ samotných pomocí analýzy PESTE a analýzy oborového prostředí je možné určit příležitosti a hrozby. Příležitosti Možnost využít kapacity MŠ a přijmout další dítě k doplnění nevyužitého místa, kdy se jiné dítě v MŠ pravidelně vzdělává kratší dobu, než odpovídá provozu MŠ. Rozvoj forem služeb inovativní péče (miniškolky, komerční hlídání evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské pomoci a podpora služeb péče o děti v živnostenském podnikání) Možnost zřízení školičky v rámci ZŠ Zřízení Klubu rodičů při MŠ Dotace z EU na zřizování a provoz MŠ Dotace MŠMT na zvyšování kvality předškolního vzdělávání a to prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků Zvyšování úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání pedagogických pracovníků MŠ Prorodinná politika státu Zavedení sytému elektronického zápisu Existence a růst počtu jiných MŠ než veřejných (soukromé, církevní, firemních školek) Legislativní podpora soukromých a firemních školek Nový způsob výstavby MŠ (montované stavby) Hrozby Nestabilita politického prostředí, nejasnost vývoje sociální a rodinné politiky státu Přílišná přísnost a náročnost hygienických norem na provoz MŠ Stanovisko ombudsmana ke kritériím přijímaní do MŠ nezohlednění, jestli je rodič doma s mladším sourozencem a zabírá tak místo pracujícímu rodičů Udělování dotací MŠ ze státního rozpočtu podle krajských normativů a skutečného počtu dětí ve školském zařízení dopad na délku pracovního úvazku pedagogických pracovníků

86 Vlastní práce 86 Nízké platy pedagogických pracovníků Výkyvy v porodnosti ať už růsty či poklesy Změna legislativy v oblasti rodičovského příspěvku Nedostatečná kapacita MŠ Nevyužití pracovního potenciálu žen na trhu práce 4.2 Analýza vnitřního prostředí a návrhy strategií pro vybrané MČ Brna Tato diplomová práce se nezabývá typickou firmou zaměřenou na maximalizaci zisku, a proto se bude analýza vnitřního prostředí lišit. Není možné analyzovat podle typických metod jako 7S, Porterův hodnotový řetěz apod. Místo toho bude objasněno vnitřní prostředí a fungování ÚMČ Bohunic, Medlánek a Žabovřesk se zaměřením na problematiku veřejných MŠ, které jsou těmito MČ zřizovány. Předmětem zájmu této práce jsou pouze veřejné MŠ. Zřizovatelé soukromých či firemních MŠ nemají povinnost spolupracovat s ÚMČ, dopředu jim hlásit plán otevření nové MŠ. Tyto MŠ nejsou příspěvkovými organizacemi a jejich provoz není financován ÚMČ ale jejími zřizovateli majiteli MŠ a samozřejmě rodiči, kteří platí poplatek. MČ tedy nemají přehled o činnosti těchto školek a nijak s nimi nekomunikují. I přijímací řízení se liší od toho, které je obecně platné v celém městě Brně. Rozhodujícím není bydliště nebo věk dítěte, ale platební schopnost rodičů. Jejich kapacita nebude počítána do celkové kapacity MŠ v dané MČ, bude na ni jen upozorněno. Kritéria pro přijímání dětí do MŠ města Brna v r bodově výrazně zvýhodňují děti, které mají trvalý pobyt ve městě Brně nebo alespoň jeden jejich zákonný zástupce ho má. Jak je uvedeno v příloze č. 1 takové bodové zvýhodnění dítě získá i v MŠ, které se nacházejí v MČ, kde má samo dítě nebo jeho jeden zákonný zástupce trvalý pobyt. (Zápis do mateřských škol ve městě Brně, 2013) To znamená, že předpovídané potřebné kapacity v MŠ (tedy počty dětí mající zájem být v daný š. r. v zařízení předškolního vzdělávání) vytvořené podle analýzy počtu lidí s trvalým pobytem v dané MČ narozených v minulých letech nejsou konečné. Počet žádajících dětí o umístění do MŠ bude vyšší o rodiny, kdy dítě má trvalý pobyt v jiném místě, ale díky zákonnému zástupci s trvalým pobytem v Brně v dané MČ získá zvýhodňující body a má nárok být přednostně umístěno. Samozřejmě není možné se o takových dětech dozvědět, spočítat je a evidovat. Nikdo nemůže vědět, kam dospělí lidé žijící v určité MČ s dítětem v předškolním věku, budou chtít umístit své dítě.

87 Vlastní práce MČ Brno-Bohunice Historie MČ Bohunice První písemná zmínka o obci Bohunice pochází z roku Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 mají Bohunice téměř 15 tisíc obyvatel s trvalým pobytem a další, možná dva až tři tisíce nájemců s trvalým bydlištěm mimo MČ a město Brno. V severní části Bohunic byl v roce 2010 otevřen Univerzitní kampus Masarykovy univerzity. Jednalo se o významnou událost, která dovršila šestileté období výstavby největšího stavebního projektu v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Součástí Campusu je moderní vzdělávací, ubytovací, výzkumné a vývojové centrum pro více než pět tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců. Vedle Campusu se nachází Fakultní nemocnice Brno, která zaměstnává zhruba pracovníků a poskytuje rozsáhlou oblast zdravotní péče. MČ Bohunice má velmi dobrou síť linek Městské hromadné dopravy. MČ Bohunice je v současnosti zřizovatelem 2 ZŠ a 5 MŠ. Působí zde i dvě soukromé školy, střední a vysoká. Také se zde nachází pobočka Základní umělecká škola Františka Jílka. Dlouhodobě je podporována oblast pečovatelské služby i místní volnočasové, sportovní a kulturní organizace. Občanská vybavenost je na velmi dobré úrovni. (Historie městské části, 2013) Vývoj mateřských škol a jejich kapacit V Bohunicích se na konci minulého století nacházelo celkem 8 MŠ, 4 z nich byly zrušeny a k jejich opětovné obnově už nedošlo a u 2 MŠ byl zrušen provoz jeslí a budova využita k jinému účelu. Jako první se zavřela MŠ Švermova 19 v r a budova byla využita jako Centrum volného času Labyrint, které funguje dodnes. O rok později došlo k uzavření MŠ Arménská, vedle které se provozovaly i jesle. Objekt si pronajalo občanské sdružení NADĚJE, které v něm poskytuje péčí o seniory. Přistavěly se i bytové jednotky, ve kterých senioři bydlí. Zpětná rekonstrukce na zařízení předškolní péče by byla velice nákladná. V r se uzavřela MŠ Bohuňova, která byla dvou třídní. Stále se jedná o majetek ÚMČ, ale nyní ho využívá ZUŠ Františka Jílka. Objekt je v pronájmu ale symbolickém, ZUŠ nic neplatí. Jako poslední byla zrušena MŠ Pod nemocnicí, ve které se nacházely 3 třídy, v r Objekt se pronajal Akademii STING, o.p.s. (soukromá vysoká škola) za symbolickou cenu 100 Kč ročně. Smlouvu s firmou podepsala tehdejší starostka MČ Bohunice Ivana Toufarová. Smlouva začala platit od na dobu určitou 15 let, tzn. až do r Smlouva o pronájmu skončí až za 3 roky. Vedle MŠ Uzbecká se nachází totožná budova, ve které v minulosti fungovaly jesle. Ty byly ale zřizovatelem zrušeny a budova se prodala soukromé firmě. Zřizovatelem jeslí nebyla MČ Bohunice, nebyl to její majetek. V MČ Bohunice se

88 Vlastní práce 88 tedy nacházely dvě zařízení péče o dítě v dětské skupině neboli jesle a to vedle MŠ Arménská a MŠ Uzbecká. Jesle ale nespadají pod MŠMT ale pod Ministerstvo zdravotnictví a jejich zřizovatelem bylo město Brno. To nyní zřizuje poslední 3 zařízení péče o dítě v dětské skupině, které v Brně ještě fungují. (Crha, místostarosta MČ Bohunice, ) Z osobních rozhovorů s ředitelkami MŠ v MČ Brno-Bohunice byly získány informace o datu založení a kapacitách veřejných MŠ, které nebyly zrušeny a stále fungují. Záznamy rozhovorů jsou přiloženy na konci kapitoly příloha. Nejstarší fungující MŠ v MČ Bohunice je MŠ Běloruská založená již v r se 3 třídami v každé s 35 místy. Celková kapacita byla 105 míst. Po Sametové revoluci v r došlo ke snížení počtu dětí ve třídě jen na 24, ale třídy byly zachovány. Po zápisu do MŠ v r byl v Bohunicích nedostatek míst, což spoustě rodičům vadilo. Mezi nimi se našly dvě maminky, které se rozhodly do situace vložit a začaly intenzivně jednat s ÚMČ Bohunice a staly se iniciátorkami nápadu na předělání kotelny u MŠ Běloruská na plnohodnotnou třídu. Vytvořily projekt a předložily ho MMB a panu primátorovi. Projekt byl odsouhlasen a peníze v rámci dotace poskytnuty. Tato kotelna je v pronájmu od teplárny, ta s přestavbou souhlasila. V následujícím roce tak došlo k rozšíření na 4 třídy. Paní ředitelka se uzavírání tříd nebo celé MŠ z důvodu poklesu porodnosti, který v budoucích letech nastane, neobává. Plánem ÚMČ je v takovém případě zrušit nově vybudovanou třídu v bývalé kotelně, odebrat ji od MŠ a využít ji na volnočasové aktivity pro děti a mládež. Jen o rok později v r byl postaven na ulici Uzbecká komplex dvou stejných budov se společnou zahradou. V jedné budově sídlila MŠ a v druhé již zmíněné jesle. V 90. letech byla ale budova s jeslemi prodána. V současnosti disponuje MŠ 3 třídami po 25 místech, celková kapacita je 75 míst. Přístavba je možná jedině do výšky, tedy do patra. Zahrada je veliká, takže by i po rozšíření vyhovovala hygienickým normám. MŠ Amerlingova funguje od r také jako 3 třídní MŠ s kapacitou max. 24 dětí ve třídě, celkem tedy 72 míst. Během její existence nedošlo k omezení provozu či zavření nějaké třídy. Rozšíření by bylo možná proveditelné díky postavení dalšího patra. Volnými prostory MŠ nedisponuje a není ani prostor pro stavbu vedle MŠ. V r zahájila provoz MŠ Švermova, která má 2 běžné třídy s kapacitou 25 míst a jednu speciální třídu - logopedickou. Tato třída se neúčastní brněnského elektronického zápisu, má vlastní kritéria a přijímací řízení. Počet dětí v této třídě je nyní 14, ale měl by být jen 10. Celková kapacita MŠ je tedy 60 míst. Přístavba zde není vůbec možná.

89 Vlastní práce 89 Reakce MČ Bohunice na rostoucí počet narozených dětí Ve š. r. 2010/2011 došlo k prvnímu většímu navýšení kapacit díky otevření nové třídy v rámci již existující MŠ Běloruská a jejímu rozšíření na 4 třídy. Díky tomu bylo možné umístit dalších 25 dětí a navýšit celkovou kapacitu MŠ v Bohunicích na 315 míst a tím po 10 letech opět překonat hranici 300 míst. Všechny veřejné MŠ požádaly o získání výjimky od hygieny na zvýšení počtu dětí na 28 ve třídě shodně tak, že jim byla udělena od š. r. 2011/2012. Platnost je na tři roky tedy do š. r. 2013/2014. Výjimka byla udělena 4 MŠ s 10 třídami, tím došlo k navýšení kapacit o 39 míst. Poslední a nejrozsáhlejší reakcí MČ Bohunice na nedostatečné kapacity stávajících MŠ byla integrace MŠ do ZŠ Vedlejší. Přebudovaly se prostory ZŠ na dvě třídy vyhovující podmínkám předškolního zařízení. MŠ byla otevřena a stala se součástí právního subjektu Základní škola a mateřská škola Brno, Vedlejší 10. Investice na přestavbu tříd byla ve výši Kč, přičemž MMB poskytl dotaci ve výši 3 mil. Kč. MŠ se neúčastnila elektronického zápisu, protože v roce svého otevření přijala děti 3-4leté, které začnou odcházet do ZŠ až ve š. r. 2014/2015. Až v r se tedy uvolní některá místa. V rámci ZŠ Vedlejší existuje ještě další projekt na přestavbu a otevření jedné třídy MŠ. ÚMČ už ale nepovažuje za nutné tuto třídu otevírat a investovat do projektu. Bohunice od té doby disponují celkem 15 třídami. (Crha, MČ Bohunice, ) V následující tabulce č. 13 lze vidět vývoj počtu dětí navštěvujících veřejné MŠ v MČ Bohunice na počátku nového tisíciletí. Tabulka podává informace o počtu dětí, ne max. kapacitě, i když ta se od r shoduje. Tab. 13 Počet dětí v MŠ v MČ Brno-Bohunice v letech (data z MMB OŠMT poskytnutá paní Klusoňovou) Rok Počet dětí v MŠ Informace uvedené v tabulce č. 14 jsou aktuální ke školnímu roku 2013/2014. Je zde zohledněna i platnost výjimky od hygieny, která všem MŠ kromě MŠ Vedlejší skončí tímto rokem. V závorce je uvedena kapacita pro aktuální š. r. 2013/2014 a číslo před závorkou ukazuje běžnou kapacitu.

90 Vlastní práce 90 Tab. 14 Počet MŠ tříd, dětí v MČ Brno-Bohunice k roku 2013 (Zdroj: osobní rozhovory) MŠ Typ MŠ Počet tříd MŠ Amerlingova 4 Počet dětí ve třídě Počet dětí celkem Veřejná 3 24 (nyní 28) 72 (84) MŠ Běloruská 4 Veřejná 4 25 (nyní 28) 100 (112) MŠ Uzbecká 30 Veřejná 3 25 (nyní 28) 75 (84) MŠ Švermova 11 Veřejná 3 25, 3. třída jen (70) (nyní 28 a 14) MŠ Vedlejší 10 Veřejná 2 25 (nyní 28) 50 (56) MŠ Lány 34 Soukromá Anglická MŠ Kindergarten Campus Soukromá Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Celkem kapacita ve veřejných MŠ 15 Průměrný počet dětí 24,8 357 (406) V MČ Bohunice se nyní nachází pět veřejných a dvě soukromé MŠ. Soukromá MŠ Lány disponuje 25 místy, o MŠ Kindergarten Campus nebylo ale možné zjistit nic bližšího. Celková kapacita veřejných MŠ ve š. r. 2013/2014 je 406 míst a v následujících letech, kdy MŠ již nebudou disponovat výjimkou od hygieny a počet dětí se v třídách sníží z 28 na 25 či 24, bude max. kapacita 357 míst. Rozdíl bude jen ve š. r. 2014/2015, kdy bude celková kapacita 363 míst díky MŠ Vedlejší, která bude mít posledním rokem výjimku od hygieny a tedy o 6 dětí více. Z veřejných MŠ je největší MŠ Běloruská, která disponuje čtyřmi třídami a její běžná kapacita je 100 míst, přičemž v tomto š. r. pojme ještě o 12 dětí více. MŠ Amerlingova, MŠ Uzbecká a MŠ Švermova mají shodně po 3 třídách, ale jejich běžná kapacita se liší. MŠ Uzbecká je největší, pojme běžně až 75 dětí tedy 25 dětí ve třídě. MŠ Amerlingova má nyní kapacitu 84 dětí, ale v dalším roce už klesne na 72, protože max. počet dětí ve třídě je jen 24. MŠ Švermova má dvě třídy normální s max. počtem 25 dětí a jednu třídu specializovanou na děti s poruchami řeči, ve které může být jen 14 dětí. Výjimka na 28 dětí po tři roky byla využita jen pro dvě třídy. Nejmenší je MŠ Vedlejší 10, která disponuje dvěma třídami s celkem 56 dětmi až do š. r. 2014/2015, poté jen 50. Ředitelky MŠ v Bohunicích se v určitých otázkách na současnou situaci shodují. Z osobních rozhovorů s nimi vedených vyplynulo následující (Záznamy rozhovorů jsou uvedené v příloze.):

91 Vlastní práce 91 Za hlavní příčinu nedostatku míst v MŠ považují nesolidaritu a bezohlednost matek, které jsou na rodičovské dovolené s mladším dítětem a starší mnohdy 3leté chtějí umístit do MŠ. Tyto děti poté zabírají místo dětem rodičů, kterým již rodičovská dovolená skončila, musí nastoupit do práce a potřebují zajistit péči svému dítěti. Tato situace vznikla po vydání doporučení Ombudsmana v otázce stanovování kritérií přijímacího řízení do předškolního vzdělávání. Ředitelky se snaží aspoň z osobních setkání a rozhovorů s rodiči zjistit jejich životní situaci a upřednostnit děti, jejichž rodičům rodičovská dovolená již skončila. Rozšíření kapacit na 28 míst díky výjimce od hygieny nepovažují za vhodné řešení. Z MŠ se pak stává hlídací zařízení místo zařízení vzdělávacího. V tak vysokém počtu již není možné poskytnout dětem potřebnou pozornost a práce je pro učitele namáhavější. Do MŠ se hlásí i děti 2leté, jejichž rodičům skončila rodičovská dovolená a potřebují nastoupit do práce. MŠ ale není určena pro tak malé děti. Správně by děti mladší 3let měly navštěvovat jesle. Těch je v Brně ale nedostatek, jsou jen 3. Problémem je nastavené odměňování pedagogických zaměstnanců. Ti mají výši úvazku a plat odvozen od počtu dětí ve třídě. Plný úvazek dostanou jen při 25 a více dětech, jakmile je počet nižší, úvazek se krátí. Ředitelky dostanou přidělené finance na mzdy a musí rozhodnout, kterému pedagogovi kolik náleží. Pracovní doba učitelů je na směny a je tedy velmi náročné si ke zkrácenému úvazku najít ještě jinou práci, pokud snížený plat nepokryje životní náklady. Zaměření, vize MŠ a odlišení se od ostatních MŠ je podle ředitelek důležité jen v době menšího počtu dětí. V dnešní době si rodiče také samozřejmě vybírají a chtějí dítě umístit do dobré MŠ, ale nakonec jsou rádi, když se nějaké místo vůbec najde. Naopak v době nadbytečných kapacit MŠ, se jednotlivé MŠ musí snažit nalákat co nejvíce dětí, aby stále udržovaly provoz všech tříd. Všechny MŠ v Bohunicích mají velmi zajímavě stavěné programy, zaměření ekologie a pěstování na vlastní zahrádce, vytváření morálních hodnot pomocí pohádkových hrdinů, nebo podpora zdraví, která je součástí programu EU atd. Podle jejich názoru nebylo dobrým rozhodnutím rušit tolik MŠ v průběhu 90. let a souhlasí s ředitelkami, které v té době upozorňovaly, že kapacity budou v budoucnosti chybět a MŠ by se neměly tak rychle zavírat. V době baby boomu je poté kapacita nedostatečná a musí se za vysoké náklady stavět nové prostory. Zavírání jejich MŠ s příchodem poklesu porodnosti se neobávají, ale dodávají, že vše záleží na rozhodnutí ÚMČ.

92 Vlastní práce 92 Přístup ÚMČ Bohunice Představitelem ÚMČ Bohunice, se kterým byl veden osobní rozhovor, byl místostarosta Ing. Antonín Crha ( ). Záznam rozhovoru je uveden v příloze. Zvýšený zájem o místa v MŠ v Bohunicích začal pan Crha pozorovat zhruba před 5 7 lety. Pan Crha se domnívá, že došlo k dostatečnému navýšení kapacit MŠ v Bohunicích a není zde nedostatek míst, není potřeba stavět nové třídy. Děti, které se nedostaly do MŠ v rámci přijímacího řízení, byly děti mladší 3let, z jiné MČ nebo děti matek, které jsou doma s mladším sourozencem. Navíc v červnu a v září se vždy uvolní místa, která ředitelky MŠ držely pro děti s případným odkladem povinné školní docházky a podaří se umístit další děti. Podle jeho názoru už počet dětí nebude dále růst, stávající kapacita bude postačující. V rámci ZŠ Vedlejší existuje ještě další projekt na přestavbu a otevření jedné třídy MŠ, který by se dal v případě potřeby využít. ÚMČ už ale nepovažuje za nutné tuto třídu otevírat a investovat do realizace. MČ nedisponuje volnými prostorami, pozemky, kde by mohla být postavena úplně nová MŠ i s dostatečně velkou zahradou. ÚMČ Bohunice přistupuje k problematice baby boomu z dlouhodobého hlediska. Při pohledu na vývoj porodnosti je patrné, že nynější boom není tak výrazný jak předchozí. (Ke stejnému závěru dospěla i tato práce v analýze vnějšího prostředí v analýze vývoje porodnosti ČR a Brna.) Zastupitelé tedy předpokládají, že příští baby boom bude ještě slabší a nynější kapacity MŠ budou dostatečné. Problémem je, že někteří rodiče v rámci přijímacího řízení do předškolního vzdělávání podvádějí, aby získali pro své dítě místo. Nahlásí si např. před zahájením zápisu trvalý pobyt v MČ Bohunice a tím získají vysoký počet bodů za splnění kritéria o bydlišti. Po umístění dítěte do MŠ si trvalé bydliště ale zase přehlásí zpět. Nebo dalším nejčastějším podvodem, který se objevuje, je, že rodiče uvedou, že do vybrané MŠ chodí starší sourozenec. Díky tomu mladší dítě dostane navíc body. Jenže zatají, že starší dítě nastupuje od září do povinné školní docházky a z MŠ odchází. Součástí stavby Campusu Masarykovy Univerzity v Brně byla podmínka otevření alespoň jednotřídní MŠ. Nenašel se ale provozovatel, který by byl ochotný ji vést. Fakultní nemocnice Brno ani zřizovatel Campusu s ÚMČ o problematice MŠ nejednaly a celkově spolu vůbec nekomunikují. Fakultní nemocnice Brno měla v minulosti u svého areálu firemní školku, zrušila ji a nyní objekt využívá svaz vozíčkářů. Budovu ale stále vlastní nemocnice. Až začne klesat porodnost a následně zájem o místa v MŠ, tak se podle pana Crhy nejdříve zavře třída v bývalé kotelně v MŠ Běloruská. Ta se pravděpodobně využije k tělovýchovným účelům díky svým vysokým stropům. Dále

93 Vlastní práce 93 dojde k uzavření některé venkovní MŠ, tzn. MŠ, která není spojena se ZŠ. MŠ Vedlejší by tedy zavírat nechtěl. Málo dětí ve třídách totiž znamená zkracování pracovních úvazků učitelů a nižší platy. Navíc provoz se musí financovat stále. Pronájem objektu a následné postavení nových tříd na jiném místě v době opětovného růstu je podle jeho názoru výhodnější než udržovat chod MŠ s nenaplněnou kapacitou, ale být v době rostoucího počtu zájemců o místo v MŠ připraven a nemuset investovat. Díky uzavření těchto tříd se ušetří finanční prostředky, kterými by jinak musela MČ každoročně dotovat provoz MŠ, navíc MČ získá příjem z pronájmu objektu. Pan Crha uvedl zjednodušený výpočet výnosů z uzavření MŠ při poklesu porodnosti. Při uzavření a pronajmutí objektu trojtřídní MŠ na 15 let, ÚMČ nebude muset hradit příspěvek na provoz, který se pohybuje kolem 600 tis. Kč ročně a navíc získá ročně z pronájmu zhruba 200 tis. Kč. Za 15 let tak ušetří 9 mil. Kč na neplacení příspěvku na provoz a vydělá 3 mil. Kč z pronájmu, celkem tedy ušetří 12 mil. Kč. Investice do MŠ a financování jejich provozu První velká investice ÚMČ Bohunice se realizovala v r. 2010, kdy se otevřela nová třída pro 25 dětí v bývalé kotelně v rámci objektu MŠ Běloruská. Náklady na rekonstrukci a potřebné úpravy dosáhly Kč. Na tuto rekonstrukci poskytl dotaci MMB ve výši 2 mil. Kč a zbylou část zaplatila MČ Bohunice. Pokud se vezme v úvahu fakt, že postavení naprosto nové jednotřídní MŠ pomocí modulové stavby stojí přibližně 4 mil. Kč a zde už objekt postaven byl, šlo jen o to ho přizpůsobit potřebám třídy MŠ, tak výše investice byla neobvykle vysoká. První etapa projektu integrace MŠ do objektu ZŠ Vedlejší 10, v rámci které vznikly dvě nové třídy předškolního vzdělávání, byla také spolufinancována městem Brnem. Celkové náklady byly ve výši Kč, přičemž MMB poskytl MČ Bohunice dotaci ve výši 3 mil. Kč. V plánu investičních akcí v MČ Brno-Bohunice na rok 2013 a další léta se nalézá i projekt II. etapy integrace MŠ do objektu ZŠ Vedlejší 10. Zahájení a dokončení je naplánováno na rok Celkové realizační náklady jsou ve výši 2 mil. Kč. Přičemž 500 tis. Kč by hradila MČ Bohunice a 1,5 mil. Kč by bylo poskytnuto z jiného zdroje. Ne všechny investice uvedené v tomto plánu ale budou realizovány. Jde jen o předběžný plán, který se poté srovnává se skutečnými příjmy MČ, a bohužel výdaje na tyto akce často značně převyšují příjmy. Záleží na rozhodnutí samosprávy, které akce budou realizovány. Vybudování třetí třídy MŠ na ZŠ Vedlejší mezi ně nepatří, v r integrace určitě provedena nebude. (Plán investičních akcí 2013)

94 Vlastní práce 94 Sousední MČ Brno-Nový Lískovec se také rozhodla čelit růstu počtu dětí a nedostatku kapacit MŠ integrací konkrétně MŠ Rybnická do ZŠ Svážná. Projekt se rozdělil do dvou etap, v první etapě se v r rekonstruovaly 2 třídy MŠ za 996 tis. Kč. V druhé etapě, která následovala o rok později, se vybudovala třetí třída s bezbariérovým přístupem s přístupovou rampou a provedla se i modernizace stávajícího dětského hříště s celkovou investicí ve výši tis. Kč. Celkem tedy integrace 3 tříd MŠ do ZŠ Svážná stála necelé 3 mil. Kč. Zajímavé je, že MČ Nový Lískovec byla schopna postavit 3 třídy o téměř 2,4 mil. Kč levněji, než dokázala MČ Bohunice 2 třídy. Pravdou je, že v Bohunicích jsou obě třídy bezbariérové, ale ani to by nezpůsobilo tak velký finanční rozdíl. I investice na přestavbu kotelny na třídu MŠ Běloruská byla značně vysoká. Cílem této práce však není posuzovat správnost provedení veřejných zakázek, proto bylo na vysoké investiční výdaje jen upozorněno a této oblasti již dále nebude věnována větší pozornost. (Rozpočet, závěrečný účet, 2013) Výše příspěvku na provoz, který ÚMČ poskytuje ročně ze svého rozpočtu všem jím zřízeným MŠ, se v posledních letech zvyšovala. Části rozpočtu MČ s výdaji na provoz MŠ v letech poskytl pan místostarosta Crha. V r se příspěvek pro všechny 3 třídní MŠ pohyboval v rozmezí 516 až 535 tis. Kč. V následujícím roce došlo ke zvýšení cca o 30 tis. Kč. V r překročil částku 600 tis., ale v následujících letech 2008 až 2011 se u všech 4 MŠ pohyboval opět kolem 580 tis. V těchto letech ale ÚMČ investovalo částky v řádu milionů korun na zateplení obvodového pláště, rekonstrukci sociálních zařízení a rekonstrukci osvětlení ve všech MŠ. Až v r získaly MŠ příspěvek shodně ve výši 620 tis. Kč. V příloze 3 je uveden rozpočet MČ Brno-Bohunice na rok Výdaje (v tis. Kč) a příspěvek na provoz byl pro 3 třídní MŠ v r ve výši 670 tis. Kč. Pro 4 třídní MŠ Běloruská je příspěvek vyšší o 160 tis. Kč. V tomto roce se má dokončit rekonstrukce budov MŠ, kdy v poslední čtvrté fázi bude provedeno zateplení za více než 8 mil. Kč. ÚMČ díky této investici očekává pokles nákladů na provoz. V příloze 3 není mezi MŠ uvedena MŠ Vedlejší a to z toho důvodu, že je součástí právního subjektu ZŠ Vedlejší a příspěvek na provoz MČ Bohunice poskytuje v příspěvku pro ZŠ. V r. 2012, kdy se otevřely 2 třídy MŠ, se příspěvek zvýšil ze 4,6 mil. Kč (v r. 2011) na 4,75 mil. Kč a v letošním r činil 4,875 mil. Kč. Nelze přesně vyčíslit, jaká část prostředků byla určena na prostory MŠ, odhadem se ale jedná zhruba o 150 tis. Kč. Přitom dvou třídní MŠ fungující v samostatném objektu by potřebovala finanční příspěvek v částce cca 420 tis. Kč. (Odvozeno z příspěvků na provoz 3 třídních MŠ v r ) Integrací MŠ do ZŠ se výrazně snížily provozní náklady tříd MŠ a jejich budoucí financování nebude pro rozpočet obce takovou zátěží. (Rozpočet MČ, 2013)

95 Vlastní práce 95 Od toho, jak velkou část nákladů na provoz zaplatí ÚMČ, se poté odvíjí úplata rodičů. Příspěvek na provoz se vydělí počtem zapsaných dětí a poté počtem měsíců. Tím se získá náklad na jedno dítě za měsíc. Ředitelka MŠ může stanovit výši úplaty max. v hodnotě 50 % vypočtené částky na dítě / 3*28 / 10 = 798 Kč/dítě/měsíc Max výše úplaty = 399 Kč/měsíc Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v MČ Brno-Bohunice ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Do š. r. 2015/2016 se předpokládaná kapacita počítá podle počtu dětí narozených v letech tudíž z dat, která jsou součástí statistik minulých let a jsou tedy pro ÚMČ známa. Až pro š. r. 2016/2017 a další bylo využito dat z provedené prognózy o vývoji počtu dětí s trvalým bydlištěm v MČ Bohunice narozených v letech Tato prognóza je uvedena a vysvětlena v Analýze vnějšího prostředí. ÚMČ Bohunice si může tedy i bez této prognózy sám spočítat potřebnou kapacitu na další 3 roky a každý následující rok si ji aktualizovat. Díky tomu by věděl, že největší nedostatek míst pro 3leté děti v MŠ teprve přijde a nynější kapacity nebudou zdaleka dostačující. Tab. 15 Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v MČ Brno-Bohunice ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Školní rok Počet 4-6letých dětí Předpokládan á kapacita Počet volných nebo chybějících míst v MŠ Využitá kapacita MŠ v % Počet 3letých dětí Počet chybějících míst pro 3leté děti 2013/ , / , / , / , / , / , / , Kapacita pro děti 4-6leté bude dostatečná pro všechna sledovaná období, i když dětí bude neustále přibývat a nejvíce jich bude ve š. r. 2016/2017 a to 321. Problém je s kapacitou pro děti 3leté. Největší nedostatek míst pro 3leté děti bude ve š. letech 2015/2016 a 2016/2017, kdy nebude místo pro téměř 90 dětí. V těchto letech také dosáhne maxima celkový počet dětí hlásících se o místo v MŠ, bude jich shodně 443. V dalších letech už bude počet 4-6letých dětí klesat a tím dojde

96 Vlastní práce 96 k uvolnění více míst pro děti mladší, ale stále se zhruba 50 % z nich nepodaří umístit. Vrchol baby boomu se v předškolním vzdělávání v MČ Bohunice teprve promítne a ÚMČ mu bude muset čelit. Situační analýza vnitřního prostředí Silné stránky Iniciativa samotných obyvatel řešit nedostatečnou kapacitu v MŠ. Investice do stávajících MŠ na jejich údržbu (např. rekonstrukce soc. zařízení, zateplení). Navýšení kapacit MŠ o 115 míst během 3 let ( ) Využití volných kapacit ZŠ Vedlejší k přebudování na třídy MŠ Využití dotací MMB na rekonstrukce prostor pro účely předškolního vzdělávání. Velmi dobrá občanská vybavenost Přítomnost velkých firem jako Masarykova univerzita či Fakultní nemocnice Brno. Dobré využití objektů bývalých MŠ Švermova, Bohuňova a Arménská, které byly zavřeny z důvodu nenaplněnosti kapacit. Objekty jsou využívány dětmi, mládeží a seniory. Rozšíření občanské vybavenosti. Zajímavé a obohacující programy, vize jednotlivých MŠ. Existence projektu na dokončení II. etapy integrace MŠ do ZŠ Vedlejší Slabé stránky Špatná či slabá komunikace ÚMČ s ředitelkami MŠ. Nezájem ze strany obce o jejich názor na věc. Špatná či téměř nulová komunikace ÚMČ s Fakultní nemocnicí Brno a zřizovateli Campusu. Bezohlednost a nesolidarita mezi rodiči. Podvádění rodičů v přijímacím řízení do předškolního vzdělávání. Uzavření MŠ Pod nemocnicí v r Finanční i časová nevýhodnost nájemní smlouvy u objektu bývalé MŠ Pod nemocnicí. (STING) Příliš drahé veřejné zakázky na rekonstrukci prostor ZŠ Vedlejší a kotlárny MŠ Běloruská na třídy předškolního vzdělávání. Pomalá reakce ÚMČ a otevření MŠ Vedlejší až ve š. r. 2012/2013. Neznalost budoucího vývoje počtu dětí hlásících se do MŠ. Nevytvořili si prognózu. Nedostatečná kapacita MŠ. Počet volných míst pro 3leté děti v MŠ bude v příštích 4 letech klesat a až do š. r. 2019/2020 bude chybět nejméně 40 míst.

97 Vlastní práce 97 Krátkozrakost ÚMČ v provozování MŠ opět chce zavírat MŠ, až se sníží počet hlásících se dětí. Hustá zástavba, nedostatek volných prostor pro výstavbu nové MŠ. Strategie Na základě zjištěných příležitostí a hrozeb z analýzy vnějšího prostředí a silných slabých stránek MČ Brno-Bohunice z analýzy vnitřního prostředí byla sestavena SWOT matice, která je v příloze č. 4. Z ní se vyvodily 4 strategie 2 strategie typu maxi-maxi, 1 mini-maxi a poslední je mini-mini. Všechny strategie reagují na prognózu počtu potřebných míst v MŠ v MČ Bohunice v příštích 6 letech. Ta ukázala, že největší zájem o místa v MŠ se teprve projeví a to ve š. letech 2015/2016 až 2017/2018, kdy se očekává nedostatek míst pro 70 až 90 dětí. Cílem je tedy na základě poznatků o vnitřním a vnějším prostředí vyvodit takové alternativy, které pomohou řešit situaci nedostatečné kapacity. Strategie budou navrženy tak, aby byly smysluplné, užitečné a přijatelné i z delšího časového horizontu než 6 let. 1. Strategie: Realizace II. etapy integrace MŠ do ZŠ Vedlejší Maxi-maxi: Existence plánu na výstavbu 3. třídy + Dotace MMB Tato strategie využívá volného prostoru, kterým disponuje ZŠ Vedlejší a již vytvořeného plánu integrace 3. třídy. Velkou příležitostí pro MČ Bohunice je možnost získat kapitál, dotaci z jiného zdroje, díky tomu nebude akce tak finančně náročná. Podle plánu investičních akcí MČ Bohunice se měl projekt realizovat v r. 2014, samospráva MČ ho ale neodsouhlasila. Výše investice je 2 mil. Kč, MČ by hradila jen jednu čtvrtinu. Podle provedené prognózy potřebné kapacity MŠ na příštích 6 let bude již v následujícím š. r. 2014/2015 dosavadní kapacita nedostačující. ÚMČ by měl své rozhodnutí ještě jednou zvážit a pokud opravdu ve svém rozpočtu na r nenajde dostatečné prostředky pro financování akce, tak ho alespoň zařadit do plánu na r Díky otevření nové třídy v MŠ Vedlejší by se kapacita zvýšila o 25 míst. V případě požádání a získání výjimky od hygieny by se zvýšila na 3 roky na 28 míst. 2. Strategie: Možnost oslovení Fakultní nemocnice Brno s nápadem na otevření firemní školky Maxi-maxi: Přítomnost velkých firem + Legislativní podpora firemních školek V MČ Bohunice sídlí FNB a hned vedle ní se nachází Campus s několika fakultami Masarykovy univerzity. Obě tyto společnosti by mohly být osloveny ÚMČ Bohunice s návrhem realizace firemní školky. Ve FNB pracuje kolem lidí a Masarykova univerzita má v Campusu zaměstnanců. Školka by mohla být založena jen jedním ze jmenovaných nebo i ve spolupráci s oběma.

98 Vlastní práce 98 Příkladem takového projektu mohou být firemní školky vybudované ve Fakultní nemocnici Homolka a Fakultní nemocnici v Motole v Praze. Ve FN Homolka fungovala dva roky v rámci projektu ESF ČR. V druhé zmiňované nemocnici se otevřela dvoutřídní firemní školka v září loňského roku. Firemní školky nejsou neobvyklé ani u vysokých škol, např. v r se otevřela MŠ Hrášek, která je firemní školkou Mendelovy univerzity v Brně. Poradenství ohledně vzniku, založení a financování školky by mohlo poskytnout občanského sdružení Firemní školky nebo se strany mohou obrátit na zřizovatele zmíněných školek. Ve firemní školce si podmínky provozu nastavuje zřizovatel individuálně podle toho, co on potřebuje a vyhovuje jeho zaměstnancům. Mohou v ní být umístěny děti od 1 či 2 let až do 7 let. Díky tomu by školka poskytovala péči i dětem, které jsou příliš malé na to, aby mohly navštěvovat MŠ. MČ Bohunice a FNB by mohly zažádat o dotaci od Ministerstva zdravotnictví, které v Bohunicích v 90. letech zrušilo dvě jesle. Jistě by bylo možné se domluvit i na podpoře ze strany města Brna, FNB a Campus představují nedílnou součást města a významné společnosti, které dávají práci tisícům brněnských obyvatel. MČ Bohunice by se uvolnily kapacity o děti rodičů pracujících v Campusu, či FNB. Dále se může ÚMČ domluvit na umisťování dětí z jejich MČ, které se již nepodařilo do veřejných MŠ umístit, do firemní školky a to s návrhem příspěvku na tyto děti. Výše příspěvku a úplata rodičů by musely pokrýt celkové náklady na dítě ve školce, protože FNB by pravděpodobně nebyla ochotna dotovat místo pro dítě, které není jeho zaměstnanců. Rodiče těchto dětí by museli počítat s tím, že úplata bude mnohem vyšší než v případě veřejné MŠ. V tuto chvíli není vůbec možné říci, o jakou částku by se jednalo. Záleží totiž na několika faktorech. Prvním je, jestli by se podařilo získat dotaci na zřízení a provoz od MŠMT, MZ nebo města Brna. Poté záleží na výši provozních nákladů a v jakém poměru by náklady na 1 dítě hradil ÚMČ a rodiče. Průměrný příspěvek na provoz MŠ v přepočtu na 1 dítě je cca 800 Kč měsíčně. Okolo této částky by se tedy mohl pohybovat příspěvek ÚMČ, který by byl pro ni přijatelný. Pokud by otevření firemní školky bylo z pohledu FNB příliš složité a finančně náročné, dalo by se ještě diskutovat o zavedení služby miniškolička - péče o děti poskytovaná na nekomerčním základě. Obvykle institut miniškolička vzniká jako služba zaměstnavatele pro děti zaměstnanců ve věku 0-7 let. 3. Strategie: Využití výjimky od hygieny ještě na jedno 3leté období Mini-maxi: Výjimka od hygieny + Nedostatek kapacit MŠ Tato strategie přichází v úvahu jako krajní řešení, pokud by MČ Bohunice nebyla za žádnou cenu ochotna investovat do jiné již zmíněné strategie vybudování nových míst. Počet 28 dětí ve třídě značně ztěžuje práci s dětmi a je pro

99 Vlastní práce 99 učitele velmi namáhavý. Rozhodnutí o podání žádosti na udělení výjimky činí samospráva ÚMČ, která své rozhodnutí poté sdělí ředitelkám vybraných MŠ. Aby byla akce maximálně užitečná a vytvořila co největší dodatečnou kapacitu, doporučuje se požádat o výjimku pro všech 14 tříd. Díky tomu by se zajistily místa pro dalších 45 dětí. V 11 třídách po 3 místech a ve 3 třídách MŠ Amerlingova po 4 místech. Nejvhodnější by bylo žádat u hygieny o výjimku tak, aby 3leté období její platnosti začalo ve š. r. 2015/2016 a skončilo 2017/2018, tím by došlo k pokrytí nejsilnějších ročníků a k alespoň částečnému snížení nedostatku kapacit. Kromě navýšení kapacit MŠ by bylo výhodou i navýšení úvazků pro učitelky a zvýšení platů. Nevýhodou je už příliš vysoký počet dětí a celková náročnost péče. 4. Strategie: Lépe využít objekt bývalé MŠ Pod nemocnicí Mini-mini: Nevýhodně uzavírané smlouvy o pronájmu + Výkyvy porodnosti Tato strategie je jen doplňkovou k jiné z vysvětlených strategií. Sama totiž situaci nedostatečné kapacity neřeší. Spíše upozorňuje na dopad nerozvážně učiněných rozhodnutí samosprávy a poskytuje rady, co dělat po ukončení nájemní smlouvy. Během let 2010 až 2012 se postavily 3 nové třídy předškolního vzdělávání za celkem Kč a z toho Kč hradila MČ Bohunice. Přitom ještě v r disponovala MČ 3 třídní MŠ Pod nemocnicí, kterou ale v září stejného roku uzavřela a pronajala Akademii STING. Příjem z tohoto pronájmu do r. 2009, kdy se poprvé projevil nedostatek míst v MŠ, byl celých 800 Kč a za celou dobu pronájmu bude Kč. Pan místostarosta Crha v osobním rozhovoru uvedl příklad, ze kterého vyplynulo, že uzavřením a pronajmutím objektu trojtřídní MŠ na 15 let obec ušetří cca 9 mil. Kč díky neplacení příspěvku na provoz a může získat příjem ve výši 3 mil. Kč z pronájmu při ročním nájemném 200 tis. Kč. Objekt MŠ Pod nemocnicí byl pronajat za 100 Kč ročně, jedná se o naprosto zanedbatelnou částku. Příspěvek na provoz obec nehradila pouze 10 let, protože od r už přispívala na provoz jiným 3 třídám, tudíž vynaložené náklady jsou a budou do konce nájmu stejné. Uzavřením MŠ Pod Nemocnicí obec za těchto 10 let ušetřila cca 6 mil Kč. Rekonstrukce prostor pro otevření 3 nových tříd stála 11,55 mil. Kč. Z pohledu ÚMČ Bohunice ale celá akce výhodná je, protože ÚMČ dostal od MMB na tyto rekonstrukce dotace v celkové výši 5 mi. Kč. Výše kapitálových výdajů z rozpočtu MČ Bohunice byla 6,55 mil. Kč a výnos z uzavření objektu 6 mil. Kč. Díky uzavření objektu MŠ mohl ÚMČ částku ve výši neplaceného příspěvku na provoz každoročně investovat a zvýšit tak své příjmy a pokrýt rozdíl ve výši 0,55 mil. Kč. Z pohledu města Brna a hospodaření veřejné správy ČR lze tuto akci ale považovat za velmi nehospodárnou a neefektivní. Nehledá se totiž nejlepší řešení z pohledu státního roz-

100 Vlastní práce 100 počtu ale jen z pohledu rozpočtu jedné MČ Brna. Takovéto jednání je společensky neefektivní. Pokud by MČ Bohunice uvažovala v dlouhodobém horizontu, nebo sledovala prognózy ČSÚ o vývoji porodnosti, který začal již v letech 2004 a 2005 růst, objekt MŠ by tak nevýhodně nepronajala a naopak by se snažila překlenout krátké období nevyužitých kapacit. Mohla být zachována jen jedna třída a další dvě poskytnuty např. klubům maminek nebo na jiné volnočasové aktivity s tím, že v případě nutnosti by byla smlouva vypovězena a prostory opět využity pro předškolní vzdělávání. Díky tomuto kroku by nebyla vůbec potřebná investice přes 11 mil. Kč na výstavbu nových tříd v MŠ Běloruská a Vedlejší. Zrušení MŠ Pod nemocnicí a její následný pro obec nevýhodný pronájem lze považovat z ekonomického hlediska za velmi nešťastný. Pronájem skončí v r Doporučuje se pečlivě zvážit jeho prodloužení za stejně nastavených podmínek, jaké byly v první smlouvě z r ÚMČ by si měl uvědomit, že se jedná o soukromou VŠ, která je jistě finančně samostatná a schopná řádně platit na trhu běžnou výši nájemného. Samozřejmě něco jiného je v případě ZUŠ Františka Jílka, jejíž zřizovatelem je Jihomoravský kraj a nejedná se o společnost s primárním cílem dosažení zisku a zvyšování hodnoty společnosti tak jako u Akademie STING. Další pronájem, ať už jakékoliv právnické či fyzické osobě, by měl být činěn s vědomím příchodu dalšího růstu porodnosti a opětovného nedostatku kapacit MŠ. Smlouva by tedy měla být na dobu určitou max. 15 let s tím, že poté může být prodloužena, ale na dobu neurčitou závislou na vývoji porodnosti v Brně a MČ Bohunice. Jakmile by se začala porodnost opět zvyšovat a ČSÚ by předpovídal příchod baby boomu, MČ by měla právo smlouvu vypovědět např. s 3 6 měsíční výpovědní lhůtou. Díky tomu by měla dostatek času včas zareagovat a otevřít pro své občany až tři třídy předškolního vzdělávání. Vybraná strategie: Realizace II. etapy integrace MŠ do ZŠ Vedlejší Strategie Realizace II. etapy integrace MŠ do ZŠ Vedlejší je považována za nejlepší strategii v dané situaci, kdy již v r budou v MŠ chybět místa pro téměř 90 dětí, a bude nutné situaci rychle řešit. Tato strategie není oproti strategii otevření firemní školky ve FNB tak časově a organizačně náročná. Navíc celá akce záleží jen na rozhodnutí samosprávy MČ Bohunice a není potřeba vést dlouhá vyjednávání o podmínkách spolupráce a finanční podpoře s jinou organizací, která mohou trvat měsíce. Projekt II. etapy je už vytvořen a MČ Bohunice už má také s budováním třídy MŠ v objektu ZŠ zkušenosti z r Lze tedy předpokládat, že ví, čemu se vyvarovat, na co dát větší pozor a co popřípadě vylepšit.

101 Vlastní práce 101 V rámci této strategie by bylo vhodné, aby ÚMČ Bohunice konzultoval s úřady jiných městských částí, ve kterých se také realizovala integrace MŠ do ZŠ, svůj připravený projekt, zjistil jejich investiční výdaje a prodiskutoval možné rezervy a snížení celkové výše investice. Příkladem může být již zmiňovaná MČ Nový Lískovec, které se podařilo vybudovat 3 třídy za necelé 3 mil. Kč. Dalším důvodem výběru této strategie je nízká finanční náročnost. Jednorázová finanční investice hrazená MČ Bohunice je ve výši 0,5 mil Kč, a pokud by se samospráva opravdu poradila s jinými MČ, tak jak bylo doporučeno, byla by částka pravděpodobně i nižší. Provoz této třídy v dalších letech taky natolik nezatíží rozpočet MČ. Příspěvek na provoz plynoucí ZŠ Vedlejší by se zvýšil zhruba o Kč. U samostatné MŠ by se jednalo cca o 220 tis. Kč. Tím, že je třída součástí objektu ZŠ, se ušetří značná část výdajů. Nemusí se např. budovat nová kuchyň, platit její provoz a zaměstnávat kuchařky. Kvůli otevření MŠ byla přijata 1 nová kuchařka do kuchyně ZŠ, nebylo ale potřeba tolik zaměstnanců jako pro kuchyň v samostatné MŠ. Další úsporu lze najít v úklidu, kdy v MŠ Vedlejší uklízí pracovnice, které uklízí i ZŠ. Měsíční výše úplaty je stanovena na 450 Kč. Při 25 dětech ve třídě je měsíční příjem MŠ z této úplaty od rodičů Kč. Za celý rok, tedy 10 měsíců provozu, se jedná o Kč. Jelikož se jedná o MŠ zapsanou v rejstříku škol a splňující veškeré požadavky školského zákona získává od kraje dotaci na platy pedagogických pracovníků a plat ředitelky. (MŠ Vedlejší, 2013) Tato strategie by mohla být doplněna o strategii využití výjimky od hygieny na ještě jedno 3leté období ( mini-maxi). Pokud by se zažádalo o výjimku pro všech 15 tříd včetně nově postavené třídy, tak by se kapacita navýšila o 48 míst. Takovéto navýšení by bylo nejvhodnější v letech 2015/ /2018. Otevřením nové třídy v MŠ Vedlejší a získáním výjimky by se zvýšil počet míst ve veřejných MŠ o 73 na celkových 430 míst. Díky tomu by došlo k pokrytí nejpočetnějších let. V prvních dvou š. letech by sice kapacita nestačila pro 16 dětí a v posledním r. 2017/2018 pro 8 dětí, ale to je téměř zanedbatelné. Pokud se totiž celkový počet dětí pohybuje kolem čísla 400, tak 8 až 16 dětí se v přijímacím procesu samo vyřeší. Tyto děti např. mohou mít rodiče na rodičovské dovolené s mladším sourozencem a nakonec se rodič rozhodne si je ještě ponechat doma, nebo rodiče využili toho, že mají trvalé bydliště i v jiné MČ a dítě nakonec nastoupí do MŠ tam. Pokud by přesto zbylo dítě, jehož rodiče musí dítě nutně umístit, tak se lze obrátit na MŠ v okolních MČ a požádat je o místo. Z dlouhodobého pohledu přesahujícího 6 let, by bylo možné prostory MŠ využít pro družinu dětí prvního stupně. Baby boom bude mít dopad na ZŠ až s 6letým zpožděním a na delší dobu než v zařízeních předškolní péče, protože povinná školní docházka trvá v ČR 9 let.

102 Vlastní práce MČ Brno-Medlánky Historie MČ Medlánky Prvním dochovaným písemným dokladem, prokazujícím existenci obce je listina krále Václava I. ze 14. srpna 1237, kterou Medlánky, zničené jeho vlastním válečným tažením a doposud patřící škole sv. Petra v Brně, směňuje za svůj nepoškozený majetek v Bosonohách. Obec Medlánky byla připojena k Brnu 16. dubna Ve druhé polovině 60. let 19. st. došlo při radikální katastrální reformě Brna k velkým změnám katastrální hranice MČ Medlánek, při níž Medlánky ztratily území ve prospěch MČ Řečkovic a ve prospěch MČ Králova Pole přišly o nejjižnější část původního katastru, kde se dnes nacházejí vysokoškolské koleje. Naopak tehdy získaly lesy na severovýchodě původního katastru MČ Komína či okrajovou severní část původního katastru MČ Králova Pole. Po roce 1968 došlo v MČ Medlánkách k rozsáhlé změně, kdy díky iniciativě několika mladíků vzniklo sídliště Jabloňová. Po jeho dostavbě se počet obyvatel MČ téměř ztrojnásobil. MČ Medlánky patří mezi rychle se rozvíjející části Brna, ve které v minulém desetiletí vzrostl počet obyvatel téměř o polovinu. Jak už bylo v práci zmíněno, v r se dostavovalo nové moderně koncipované sídliště V Újezdech, budované v rámci projektů Kouzelné Medlánky (554 nových bytů) a Nové Medlánky (305 bytů). Celkem se tedy postavilo 859 nových bytů. (Základní informace, 2013) Dne schválilo zastupitelstvo MČ Brno-Medlánky své stanovisko ke konceptu územního plánu města Brna jako usnesení č. 17/09. Nesouhlasilo s navrhovaným řešením území Medlánky-Řečkovice-Ivanovice v konceptu územního plánu města Brna, ve variantě 1, 2 i 3, zejména s navrhovanou rozsáhlou výstavbou a komunikacemi na území Medlánek a s jejich napojením na další MČ. Jedna z variant např. počítala na území těchto 3 MČ s nárůstem celkem o obyvatel a zaměstnanců. Přičemž při realizaci všech v zvažovaných rozvojových lokalit by se mohlo jednat až o nových obyvatel a zaměstnanců. Městu Brnu se nakonec nový územní plán nepodařilo přijmout a to i díky nesouhlasu MČ Medlánky vyjádřeném v neustálých připomínkách a námitkách. (Stanovisko MČ Brno-Medlánky ke konceptu územního plánu, 2011) V letošním roce představil MMB aktualizaci stávajícího územního plánu a i v něm se počítá s rozsáhlou výstavbou v MČ Medlánky. Mezi nejzásadnější změny patří pokračující výstavba na poli za Kouzelnými Medlánkami a navyšování indexu podlažní plochy v areálu statku a pod ulicí Ostružinovou. ÚMČ Medlánky opětovně vyjádřil námitky v připomínkovém procesu v létě 2013.

103 Vlastní práce 103 MČ Medlánky v tomto volebním období (od r. 2010) již opakovaně vyjádřila své odmítavé stanovisko k dalšímu navyšování plochy bydlení či navyšování zastavěnosti jednotlivých ploch. Problémem je, že změny nejsou navrhovány příslušnou radnicí, ale obvykle na žádost investorů a vlastníků pozemku. ÚMČ se o navrhovaných změnách dozvídá až zveřejněním záměrů MMB. Komunikace MMB a ÚMČ Medlánky je v tomto ohledu velmi špatná, město opakované připomínky nebere v úvahu. Podle MČ Medlánky nedošlo ještě ani k plnému absorbování minulé rozsáhlé výstavby. Místostarosta MČ Medlánky Marek (Další výstavba v Medlánkách, 2013) k problematice výstavby uvedl: Občanská vybavenost se buduje pozdě, neboť není v možnostech rozpočtu naší radnice uspokojit stávající poptávku po odpovídajících službách (škola, školka, hřiště, MHD, pošta apod.) a developeři, kteří z výstavby na území mají zisk, se na potřebné vybavenosti nepodílí, nebo podílí jen velmi omezeně. Neúnosná je v některých ulicích i dopravní zátěž a s tím související prach, hluk a zvýšené riziko pro chodce. Další výstavba tyto negativní vlivy jen umocní. Jelikož víme o neměnném názoru města Brna na výstavbu na polích ve směru k Ivanovicím, budeme alternativně žádat, aby výstavba, která by byla i přes naše stanovisko městem naplánována, spočívala výhradně ve výstavbě rodinných domů, které by co nejméně zatížily území Medlánek. V obci se nachází 1 ZŠ, 1 MŠ s odloučeným pracovištěm a jedna ze tří českých SOS dětských vesniček. Sídlo zde mají i velké společnosti jako Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Dopravní podnik města Brna, Inženýrské stavby a VUT. Vývoj MŠ a jejich kapacit MŠ Hudcova 47 funguje od r jako 4 třídní MŠ s kapacitou 25 míst na třídu. Jako reakce na rozsáhlou výstavbu v letech v Medlánkách vzniklo V Újezdech v r odloučené pracoviště MŠ V Újezdech se 2 třídami pro celkem 50 dětí. V rámci objektu MŠ Hudcova došlo v r k rozšíření a dokončení přístavby tří nových tříd s kapacitou 25 dětí. MŠ Hudcova a její odloučené pracoviště V Újezdech disponují v současnosti 9 třídami po 25 dětech s celkovou kapacitou 225 dětí. Díky kvalitativnímu výzkumu pomocí metody individuálního rozhovoru byly získány dodatečné informace o MŠ Hudcova a osobní názor ředitelky MŠ na danou situaci. Záznam osobního rozhovoru s paní ředitelkou MŠ v MČ Medlánky je uveden v příloze. Ředitelka vyjádřila nesouhlas s veřejně přijatým názorem o nedostatku kapacit v MŠ. Podle ní není problém v kapacitě MŠ ale v chování rodičů. Matky na rodičovské dovolené řeknou, že nejsou schopné nebo nechtějí se přes den starat o dvě děti a pro to starší žádají o místo v MŠ. Jedná se o bezohlednost a nesolidárnost k jiným rodičům, kterým již rodičovská dovolená skončila. Opět se zde naráží na doporučení Ombudsmana. Někteří

104 Vlastní práce 104 rodiče zase berou své děti domů už po obědě a stává se, že odpoledne zůstane ve třídě kolem 7 dětí a kapacita není využita. Rozšíření objektu o další třídy by bylo možné do patra a i zahradu lze ještě rozšířit, protože sousední pozemek patří ÚMČ. MŠ Hudcova má ale již nyní 7 tříd a připojení dalších tříd by podle paní ředitelky udělalo z MŠ kolos, jehož řízení by bylo velmi složité. (Většinou MŠ provozuje 3 třídy.) Výjimku od hygieny na navýšení počtu míst na 28 ve třídě nechtějí, protože na to nejsou prostory MŠ stavěny. Iniciativa by musela vyjít od ÚMČ. Reakce MČ Medlánky na rostoucí počet narozených dětí MČ Medlánky reagovala na rozsáhlou výstavbu bytů v rámci projektů Kouzelné a Nové Medlánky otevřením dvou tříd MŠ Hudcova v odloučeném pracovišti V Újezdech 5. V Újezdech právě vznikalo nové sídliště, když se v r otevřela MŠ pro 50 dětí. Od té doby se na území MČ nacházela jedna šestitřídní MŠ (na ulici Hudcova byly 4 třídy). Pokud byla do r. 2006, 2007 (v období nízké porodnosti) kapacita MŠ se 100 místy dostatečná, v budoucích letech v období nízké porodnosti a útlumu již dostačující nebude a to z důvodu výstavby nových sídlišť a 859 nových bytů v letech Počet obyvatel vzrostl o 186 % a počet dětí ve věku 0 14 let vzrostl dvojnásobně. Počet dětí narozených v následujícím období nízké porodnosti musí být vyšší než počet dětí narozených v takovém období před výstavbou Nových a Kouzelných Medlánek. Dříve stačily 4 třídy MŠ, v budoucím období poklesu bude potřeba 7 až 8 tříd. Tab. 16 Počet dětí v MŠ v MČ Brno-Bohunice v letech (data z MMB OŠMT poskytnutá paní Klusoňovou) Rok Počet dětí Občanské sdružení Dětský klub MEDLÁNCI V září 2008 se založilo v nově rostoucím sídlišti v Medlánkách občanské sdružení Dětský klub MEDLÁNCI a maminky s dětmi se začaly scházet v prostorách KC Sýpka. Od září 2013 se otevřely nové prostory klubu Rosnička v části rodinného domku na ulici Kytnerova 19 a, kde pokračují s aktivitami klubu. Mezi hlavní aktivity, které v posledních letech pomáhají medláneckým rodinám, patří dopolední hlídání dětí s pravidelným programem a pobytem venku a odpolední zájmové aktivity pro děti a dospělé. Občanské sdružení je financováno ÚMČ Medlánky, MMB a soukromými sponzory. Nejednalo se o zřízení veřejné MŠ, ale i takováto iniciativa ze strany obyvatel Medlánek po-

105 Vlastní práce 105 mohla v situaci nedostatečné občanské vybavenosti a s tím souvisejícího nedostatku míst v MŠ. (Dětský klub "Medlánci", 2008) Miniškolka Maceška Jako dočasné řešení nedostatečných kapacit se z iniciativy ÚMČ otevřela dopolední mikroškolka pod záštitou Lužánek centra volného času, pro děti od 2 do 4 let. Od ledna 2011 poskytla mikroškolka ve svých prostorách místo pro 30 dětí po 4 dny v týdnu. Hlavním kritériem pro přijetí bylo bydliště dítěte v Medlánkách. Nájem prostor hradilo ÚMČ ze svého rozpočtu. Odpoledne prostor využíval klub maminek s dětmi Medlánci. Cena za dopoledne byla jen 50 Kč díky tomu, že do konce června 2011 byla celá akce dotována z ESF z operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Kvůli naléhavosti situace zastupitelstvo schválilo prodloužení nájmu prostor pro mikroškolku a projekt fungoval až do roku 2012 než došlo k otevření dalších tříd v MŠ Hudcova. Od září 2011 do r byl provoz rozšířen na 5 dní v týdnu. (Vykvetla nám Maceška, 2011) Přístavba v MŠ Hudcova Na začátku r začalo zastupitelstvo MČ Medlánky hledat alternativy pro řešení situace nedostatečné kapacity v zařízeních předškolního vzdělávání. Navržena byla přístavba v rámci MŠ V Újezdech nebo MŠ Hudcova. Nakonec zvítězila varianta přístavby 3 tříd u objektu MŠ Hudcova. Tento záměr dne schválilo zastupitelstvo města Brna a vyčlenilo na něj prostředky ze svého rozpočtu. Termín realizace se naplánoval na roky 2010/2011 a třídy měly být otevřeny v září 2011, díky čemuž by došlo k navýšení kapacit o 75 míst. Proces výstavby měl ale velké časové zpoždění a výstavba byla zahájena až v polovině října 2011, prohlídka stavby ze strany pracovníků hygieny proběhla Investorem této akce bylo město Brno zastoupené Investičním odborem MMB. Proces výběru zhotovitele a zahájení výstavby MČ Medlánky ovlivnit nemohla. Po úspěšné kolaudaci mohla ředitelka MŠ vyhlásit otevření zápisu a výběrová řízení na posty učitelek až v červnu Třídy se nakonec otevřely až k 1. září 2012 tzn. s ročním zpožděním. Budova je stále majetkem města Brna a MČ Medlánky čeká na převod vlastnických práv. V době rychle rostoucího počtu dětí žádajících o místo v MŠ představuje takovéto zpoždění velký problém a komplikaci skloubení pracovního a rodinného života pro mnoho rodin. Lze říci, že nejméně pro 75 rodin, jejichž děti mohly už rok navštěvovat MŠ. Na ÚMČ Medlánky se také proto snesla vlna kritiky ze strany místních obyvatel. V době rozhodování o způsobu navýšení kapacit MŠ, vytváření projektu a rozpočtu investiční akce MČ Medlánky věděla o možnosti přístavby tříd pomocí modulové techniky. ÚMČ dokonce oslovila společnost TOUAX s.r.o., kte-

106 Vlastní práce 106 rá garantuje předání hotového díla do dvou měsíců od vydání stavebního povolení. Třídy při MŠ Hudcova postavené tímto způsobem mohly být v provozu již na podzim roku 2010, tedy dokonce o 2 roky dříve než se ve skutečnosti stalo se zděnou budovou. Investiční akce by byla jistě i mnohem méně finančně náročná. Např. postavení 1 modulové třídy MŠ v MČ Modřice stálo bez vybavení a venkovních úprav 3 mil. Kč a v Ořešíně byla celková investice se vším všudy 4,35 mil. Kč. Postavení 3 tříd by se tedy prostým odvozením mělo pohybovat kolem 13 mil. Kč. Těžko říci, jaké důvody vedly zastupitelstvo k zamítnutí možnosti modulové stavby. (Sekce mateřská škola v Medlánkách, 2011) Přístup ÚMČ Medlánky Informace byly získány na základě kvalitativního výzkumu, jehož záznam je uveden v příloze. V osobním rozhovoru tajemnice ÚMČ Brno-Medlánky Bc. Jarmila Olejníková (dne ) uvedla, že kapacita zařízení předškolního vzdělávání není dostatečná a bylo by potřeba ještě dvou tříd. Od r došlo k přístavbě a otevření 5 tříd MŠ, ale ani to není dostatečné, když musí MČ zároveň čelit rozsáhlé výstavbě bytů a baby boomu. Nedostatečná kapacita není problémem jen u MŠ, ale i u ZŠ, integrace MŠ do ZŠ tedy nepřipadá vůbec v úvahu. MČ disponuje volnými nezastavěnými pozemky, na kterých by se mohla postavit nová MŠ. Nevýhodou je, že právě tyto pozemky neustále přitahují pozornost investorů. Dvoutřídní MŠ by se jistě zaplnila, ale do budoucna by bylo financování jejího provozu velmi náročné. Kvůli rychlému nárůstu obyvatel už ani ÚMČ nedisponuje dostatečnými prostory, které by potřeboval pro své úředníky a archivaci dokumentů. ÚMČ plánuje po poklesu počtu dětí využít objekt odloučeného pracoviště V Újezdech pro své účely a vytvořit zde detašované pracoviště úřadu pro tři úředníky. Obec nemá ani dostatek prostor pro volnočasové aktivity, ÚMČ se snaží pomoci alespoň poskytováním financí na pronájem soukromých prostor. Nyní ÚMČ začal uvažovat o možnosti postavení vlastních prostor právě kontejnerovou metodou (modulovou stavbou). Velkým rizikem pro MČ Medlánky je nový územní plám města Brna, který má být schválen do podzimu roku 2014 před komunálními volbami. Opět totiž počítá s masivní výstavbou v Medlánkách. Nikdo se už ale nezajímá o financování rozšíření a chodu občanské vybavenosti. Pokud k takové výstavbě dojde, způsobí to opětovný problém s nedostatkem míst v MŠ a umocní nedostatečné kapacity ZŠ a volnočasových aktivit. Medlánky se proto proti tomu brání, jak jen mohou. MČ Medlánky s necelými obyvatel patří stále mezi malé MČ Brna a tomu odpovídá i výše jejího rozpočtu. Rozpočet neumožňuje rozšíření občanské vybavenosti (tříd MŠ, ZŠ, prostor pro volnočasové aktivity) ve stejné době.

107 Vlastní práce 107 Investice do MŠ a financování jejich provozu Na investici na rozšíření MŠ Hudcova o 3 třídy vyčlenilo město Brno ze svého rozpočtu 25 mil. Kč. ÚMČ Medlánky poté hradil náklady na vybavení interiéru, rozšíření a vybavení zahrady v celkové výši 4 mil. Kč. Celkem tedy investiční akce stála 29 mil. Kč. Jak už bylo zmíněno, modulová stavba 3 tříd by vyšla přibližně na 13 mil. Kč, tedy o více než polovinu levněji. Příspěvek na provoz (Výdajová položka rozpočtu MČ Medlánky na financování MŠ) MŠ Hudcova se během let postupně zvyšoval vlivem přístaveb nových tříd. V letech 2006 a 2007 byl ve výši 1,05 mil. Kč pro 4 třídy. V následujícím roce si s navýšením o 2 třídy zvýšil na 1,35 mil. Kč. V letech činil příspěvek na provoz 1,5 mil. Kč. Po navýšení kapacit MŠ Hudcova o 3 nové třídy v r došlo k navýšení příspěvku na provoz o 862 tis. Kč na 2,362 mil. Kč a v následujícím roce nepatrně klesl. (Základní informace, 2013) Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v MČ Brno-Medlánky ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Prognóza počtu potřebných míst byla vypočítána na základě vytvořeného modelu v programu SAF a prognózy vývoje porodnosti v Medlánkách. Vše bylo vysvětleno v rámci analýzy vnějšího prostředí. Následující tabulka č. 17 zobrazující prognózu potřebné kapacity v zařízení předškolní péče v MČ Medlánky ukazuje, že v r. 2013/2014 nebude kapacita dostatečná ani pro děti ve věkové skupině 4-6let. Bude chybět 5 míst a 3letých dětí se neumístí 93. Po tomto š. r. začne nepatrný pokles počtu dětí, kapacita bude ovšem již s dětmi 4-6letými využita přes 91 %. Z prognózy vyplývá, že skupina 4-6letých bude celé sledované období velmi početná a stále přesahovat 200 dětí. Jelikož MŠ Hudcova disponuje jen 225 místy, 3leté dětí nemají téměř šanci získat v MŠ místo. Po celé sledované období se více než 80 % 3letých dětí nepodaří umístit. Celkový počet 3-6letých dětí se neustále pohybuje kolem 300 a míst je přitom jen 225 tzn., že zhruba čtvrtina dětí, jejichž rodiče budou žádat o jejich umístění do MŠ, nedostane možnost účastnit se předškolního vzdělávání.

108 Vlastní práce 108 Tab. 17 Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v MČ Brno-Medlánky ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Školní rok Počet 4-6letých dětí Předpokládaná kapacita Počet volných nebo chybějících míst v MŠ Využitá kapacita MŠ v % Počet 3letých dětí Počet chybějících míst pro 3leté děti 2013/ , / , / / , / , / , / , Situační analýza vnitřního prostředí Silné stránky Dostatek volných prostor pro stavbu nové MŠ Iniciativní, aktivní občané a velké množství občanských sdružení Aktivita ÚMČ a ochrana obyvatel Medlánek proti nové masivní výstavbě Podpora občanských sdružení poskytujících péči o děti ze strany ÚMČ Slabé stránky Nedostatečná kapacita MŠ Nedostatečná kapacita ZŠ Nedostatek prostor pro volnočasové aktivity Nedostatek prostor pro ÚMČ Medlánky Přístavba 3 tříd MŠ Hudcova s příliš vysokými náklady a časovým zpožděním Rozsáhlá výstavba bez rozšíření občanské vybavenosti Nízký rozpočet pro realizaci rozšíření občanské vybavenosti ve všech potřebných oblastech ve stejné době Nevyužitá kapacita MŠ v odpoledních hodinách Špatná komunikace MMB s ÚMČ Medlánky Strategie Strategie vycházejí z poznatků o vnějším a vnitřním prostředí MČ Medlánek a z matice SWOT uvedené v příloze č. 5. Z ní se vyvodilo 6 strategií 2 strategie typu maxi-maxi, 3 mini-maxi a poslední je maxi-mini. Všechny strategie reagují na prognózu počtu potřebných míst v MŠ v MČ Medlánky v příštích 6 letech.

109 Vlastní práce 109 Strategie se zaměřují na navýšení kapacit MŠ z důvodu nedostatku míst pro zhruba 80 % 3letých dětí v následujících 6 letech. 1. Výstavba MŠ pomocí modulové techniky Strategie postavení nových tříd MŠ modulovou technikou lze vytvořit dvojím způsobem, oba vedou ke stejnému cíli. Strategie maxi-maxi: Dostatek volných prostor pro stavbu nové MŠ - Modulové stavby (Dotace MMB). Díky silné stránce dostatku volných pozemků pro stavbu nové MŠ se využije příležitostí rychlé a méně finančně nákladné stavby modulovou technikou a dotace od MMB Strategie mini-maxi: Nedostatečná kapacita MŠ - Modulové stavby (Dotace MMB), kdy se minimalizuje slabá stránka, kterou je nedostatek kapacit MŠ, díky využití příležitosti modulové stavby a dotace od MMB. Tato strategie reaguje na nedostatek míst v MŠ v MČ Medlánky a navrhuje postavení 2 tříd MŠ modulovou technikou a jejich otevření již ve š. r. 2014/2015. Modulové stavby se vyznačují rychlostí postavení a nejméně o třetinu nižší cenou než u zděných staveb. Výhodou je také variabilita stavby a možnost její přeměny a užívání k jinému účelu. MČ Medlánky může jednat s MMB o poskytnutí dotace na tuto výstavbu. Jednalo by se o stavbu nové MŠ, která by nebyla součástí MŠ Hudcova, protože ta má již 7 tříd a další 2 třídy v odloučeném pracovišti, což je na jednu MŠ příliš. Využilo by se volných pozemků, kterými MČ Medlánky na rozdíl od ostatních dvou MČ disponuje. Otevřením nových dvou tříd by se zvýšila kapacita zařízení předškolní péče o 50 míst a při požádání o výjimku od hygieny o dalších 6 míst. Díky tomu by se vyřešil nedostatek míst pro 3leté děti na příštích 6 let. Při poklesu počtu dětí a nadbytku míst v MŠ lze prostory poskytnout nějakému občanskému sdružení v MČ Medlánky např. klubu Medlánci. MČ Medlánky nedisponuje dostatečnými prostory ani pro volnočasové aktivity, tudíž by se pro volné prostory po bývalé MŠ našlo široké uplatnění i v rámci obce. Rozhodně se z dlouhodobého hlediska nedoporučuje prodej, protože jak už se ukázalo v MČ Bohunice, neuváženě prodané či pronajaté prostory pak v příštím baby boomu chybí a musí se dostavět někde jinde s velkými investičními výdaji. 2. Přijetí dětí nad rámec kapacity Mini-maxi: Nevyužitá kapacita MŠ v odpoledních hodinách - Novela školského zákona umožňující přijmout další dítě na dny s volnou kapacitou Tato strategie vychází z faktu, že rodiče si často berou děti domů už po obědě nebo je na některé dny do MŠ ani nevodí. Kvůli tomu jsou třídy MŠ často poloprázdné, i když oficiálně je kapacita naplněna. Ředitelka MŠ by měla využít příležitosti vycházející z novely školského zákona z r. 2012, kdy 34 odst. 9

110 Vlastní práce 110 umožňuje přijmout další dítě na dny s volnou kapacitou. Např. pokud nějaké dítě navštěvuje MŠ jen 3 dny v týdnu, má MŠ nově možnost přijmout další dítě na ty dva nevyužité dny. Přičemž toto dítě se nebude započítávat do počtu dětí. U této strategie není možné dopředu spočítat počet dětí, které by se díky ní podařilo na 2-3 dny v týdnu umístit a umožnit tak rodiči najít si práci alespoň na poloviční úvazek. Vše záleží na přístupu a aktivitě ředitelky MŠ. Jistě se ale jedná o způsob, který pomůže částečně řešit nedostatek míst pro 3leté děti a lze ho využít jako doplněk k jiné strategii. 3. Alternativní formy péče o děti Maxi-maxi: Aktivní občané - Legislativní podpora alternativních forem péče o děti (Evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci, Podpora služeb péče o děti v živnostenském podnikání) Mezi silné stránky MČ Medlánky patří její aktivní obyvatelé, kteří se zapojují do života obce. Důkazem jsou četná občanská sdružení nejrůznějšího zaměření. ÚMČ Medlánky by mohl využít alternativních forem péče o děti, kterou česká legislativa podporuje, a zapojit místní občany do procesu zvyšování počtu 3letých dětí se zajištěnou denní péčí. Mezi tyto alternativy péče patří evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci a podpora služeb péče o děti v živnostenském podnikání. (Obě formy jsou popsány v analýze PESTE a nebudou zde proto znovu vysvětlovány.) Úkolem ÚMČ by bylo provést osvětu mezi svými obyvateli kontaktovat úřad evidující seznam poskytovatelů a požádat ho o pomoc, zorganizovat přednášky o těchto alternativách, najít lidi, kteří se tímto způsobem péče zabývají. Těmto lidem by ÚMČ nabídlo spolupráci, ve které za určitý finanční obnos pomohou obyvatelům Medlánek se založením této péče. ÚMČ by zřídilo seznam dětí, jejichž rodiče by chtěli tento alternativní způsob péče využít a také seznam obyvatel, kteří by chtěli tuto péči začít provozovat. ÚMČ by se tak stal jistým zprostředkovatelem služby. Tato strategie není finančně náročná, protože za poskytování péče by platili rodiče a ÚMČ by nemuselo přispívat na provoz tak jako v případě veřejné MŠ. Úspěšnost celé strategie by závisela na organizační a propagační schopnosti ÚMČ a na samotných obyvatelích MČ Medlánky, jestli by měli zájem této možnosti obživy využít. 4. Získání výjimky od hygieny Mini-maxi: Nedostatečná kapacita MŠ, Nízký rozpočet, Nevyužitá kapacita MŠ v odpoledních hodinách - Výjimka od hygieny Tato strategie reaguje na několik slabých stránek MČ Medlánek - nedostatečná kapacita MŠ, nízký rozpočet, nevyužitá kapacita MŠ v odpoledních hodinách, a zároveň upozorňuje na příležitost, kterou nyní hygienická stanice nabí-

111 Vlastní práce 111 zí. ÚMČ by mělo požádat o získání výjimky od hygieny na navýšení max. kapacity tříd na 28 dětí již pro příští š. r. 2014/2015. Díky získání výjimky by se zvýšil počet míst V Újezdech o 6 a o 21 na ulici Hudcova až do š. r. 2016/2017. Jelikož je tříd ale 9 a výjimka by tak umožnila zvýšit kapacity jen o 27 míst, nemůže se jednat o jediné řešení. Navíc v situaci MČ Medlánek, kde se nachází jen 1 MŠ s tolika třídami, by se daná strategie musela nejdříve diskutovat s ředitelkou MŠ a získat její odborný názor, jestli je vůbec v silách jejích a celého pedagogického sboru toto navýšení zvládnout. 5. Výstavba nové MŠ Maxi-mini: Dostatek volných prostor pro stavbu nové MŠ - Nová masivní výstavba (Je hrozbou jen pro MČ Medlánky, takže není důvod ji v rámci strategií výkyvu porodnosti řešit.) MČ Medlánky se hrozbě další masivní výstavby na svém území brání, jak jen může, ale MMB má na výstavbě velký zájem a není tedy vůbec jasné, jak řízení dopadne. Rozhodnutí o novém územním plánu města Brna padne do podzimu r. 2014, do té doby není jisté, jestli v horizontu 6 let k další výstavbě v MČ Medlánky dojde. Pokud se výstavba schválí, tak by se musela kapacita MŠ navýšit odpovídajícím způsobem, tzn. na základě počtu nových bytů, domů postavit dostatečný počet tříd MŠ ale i ZŠ, protože v budoucích letech se navíc do ZŠ přenese i problém nedostatku kapacit z důvodu nynějšího baby boomu. Tato strategie upozorňuje na hrozbu další výstavby a doporučuje, aby se MČ Medlánky v případě jejího odsouhlasení snažila co nejvíce tlačit na MMB, investory a developery a získat záruku rozšíření občanské vybavenosti a postavení odpovídajících kapacit. Vybraná strategie: Výstavba MŠ pomocí modulové techniky Není možné udělat další přístavbu v rámci MŠ Hudcova, protože i když je prostor pro stavbu do patra a rozšíření zahrady, tak naplánování takovéto stavby, proces výběrového řízení a samotná výstavba by trvaly příliš dlouho, odhadem 2 roky. V rámci objektu MŠ Hudcova už navíc funguje 7 tříd, což je na jednu MŠ příliš. MŠ nelze postavit ani vedle ZŠ, protože ZŠ Hudcova stojí u hlavní silnice a sama potřebuje rozšíření objektu a další prostory pro své vlastní účely. Jedinou možností je tedy založení nové MŠ. Dvoutřídní MŠ postavená jako montovaná stavba by byla hotová za 2 měsíce (stavba, vybavení interiéru a úprava exteriéru) a mohla tak rychle přijmout 50 dětí. Dvě třídy postavené tímto způsobem by včetně vybavení a úpravy vnějšího terénu stály 8 10 mil. Kč. Odhad je proveden na základě výše investice postavené jednotřídky jako montované stavby v MČ Ořešín, která byla ve výši 4,35 mil. Kč. Příspěvek na provoz MŠ financován ÚMČ bude ročně 440

112 Vlastní práce tis. Kč. Odvozeno z příspěvků na provoz poskytovaných MČ Bohunice jejím trojtřídním MŠ. MČ Medlánky by musela získat dotaci od MMB, protože investiční akci v takové výši by pravděpodobně nebyla schopna financovat. Pokud by se samospráva MČ Medlánky a MMB byly schopni do června r na všem domluvit, vybrat vhodný pozemek, vydat stavební povolení atd., tak by se mohla MŠ již v září 2014 otevřít. Nová MŠ by měla využití i dlouhodobě, protože objekt MŠ V Újezdech plánuje po poklesu počtu dětí využít ÚMČ pro své účely a vytvořit zde detašované pracoviště a archiv. Došlo by tedy ke snížení kapacit MŠ o dvě třídy a 50 míst. Jak již bylo vysvětleno, díky masivní výstavbě v minulém desetiletí se zvedl počet obyvatel téměř dvojnásobně, proto není možné očekávat, že po baby boomu a poklesu porodnosti se bude v MČ Medlánky rodit stejné množství dětí jako před výstavbou. Počet potřebných tříd již nebude jen 4 ale 7 až 8. MŠ Hudcova bude tedy stále zaplněna a ani její prostory možná nebudou dostačující. Pokud by kapacity nové MŠ nebyly využity, je možné objekt využít k jiným účelům nejlépe stále sloužícím dětem. Mohl by se sem přesunout klub Medlánci, který se věnuje aktivitám pro maminky s dětmi. Nyní musí klub využívat soukromé prostory a ÚMČ Medlánky financuje nájem. Díky využití prostor klubem Medlánci by mohla být stále větší část vybavení bývalé MŠ využita. Nedoporučuji objekt prodat nebo ho pronajmout k naprosto jiným než volnočasovým a vzdělávacím účelů či práci s dětmi. Při příchodu dalšího baby boomu budou totiž kapacity MŠ opět nedostatečné a MČ bude moci díky tomuto zachovanému objektu rychle zareagovat, provést jen nutné opravy, rekonstrukce a moci 2 třídy MŠ znovu otevřít. V opačném případě by opět musela řešit postavení nové MŠ, získání dotace od MMB a celý proces otevření nových tříd a dodatečných míst pro děti by trval nejméně jeden rok. Pokud by MČ Medlánky nesouhlasila s postavením nové MŠ, lze ještě pro navýšení kapacit využít tyto tři strategie - Přijetí dětí nad rámec kapacity, Alternativní formy péče o děti a Získání výjimky od hygieny. Dohromady by také pravděpodobně zajistily dostatek míst a zajištění péče o většinu neumístěných dětí MČ Brno-Žabovřesky Historie MČ Žabovřesky První historická zmínka pochází z roku 1314 a Žabovřesky jsou zde již uváděny jako svobodný šlechtický majetek. Zatímco ještě v polovině 19. století žilo ve vsi 800 lidí, v roce 1910 to bylo již obyvatel. Po roce 1945 pokračovala výstavba zejména bytových domů, které postupně zaplňovaly volné prostory mezi

113 Vlastní práce 113 původní zástavbou Žabovřesk a Králova Pole. Velké panelové sídliště vyrostlo v období let a dokončilo organické propojení Žabovřesk s Brnem a jeho předměstími. Dnes patří Žabovřesky mezi největší brněnské MČ. Nachází se zde 5 MŠ, 3 ZŠ a 2 školní jídelny, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno, MČ Brno-Žabovřesky. Na východní straně sousedí s MČ Královo Pole, ve které se nacházejí hned u hranic významné brněnské instituce Vysoké učení technické a Technologický park. Vedle těchto institucí má sídlo i významná mezinárodní společnost IBM, která zaměstnává přes lidí. Vývoj mateřských škol a jejich kapacit Po Sametové revoluci došlo k uzavření 2 MŠ v MČ Žabovřesky. Zbořila se budova, ve které fungovala MŠ Ferstrova 2b. Nyní se na tomto místě nachází Salesiánské středisko mládeže dům dětí a mládeže. V r se uzavřela MŠ Jelínkova 24, která měla 2 třídy se 44 místy. Objekt se v rámci restituce vrátil původnímu majiteli. V MČ Žabovřesky se nyní nalézá 5 veřejných MŠ, které byly založeny v letech minulého století. Nejstarší MŠ postavená v r jako trojtřídní MŠ se nachází na ulici Fanderlíkova 9a. Objekt této MŠ je celkem malý, čemuž odpovídá i max. počet dětí ve třídě, který nemůže být vyšší než 23. Rozšíření objektu o další třídy nepřipadá v úvahu, protože kolem zařízení se nachází hustá zástavba a nebylo by možné ani odpovídající rozšíření zahrady. V r se otevřela trojtřídní MŠ Žižkova 57, která má také max. kapacitu třídy 23 a celkovou 70 míst. Ředitelky MŠ Žižkova 57a MŠ Gabriely Preissové 8 nechtěly spolupracovat, odmítly se sejít a poskytnout osobní rozhovor. K dispozici proto nejsou bližší informace než ty, které bylo možné najít na jejich webových stránkách nebo které měl k dispozici ÚMČ. V 70. letech byly založeny tři pětitřídní MŠ MŠ nám. Svornosti 8 v r. 1971, o dva roky později se otevřela MŠ Plodivská 6 a jako poslední MŠ Gabriely Preissové 8 v r Maximální kapacita těchto MŠ v průběhu 40 let jejich existence kolísala a nyní je 125 míst, tedy 25 míst ve třídě. U MŠ nám. Svornosti a MŠ Plodivská se už řešila možnost přístavby dalších tříd, ale závěr byl u obou zařízení negativní. Přístavba by byla možná do patra, ale nelze rozšířit venkovní prostory zahrad. Přístavba musela být zamítnuta z důvodu nesplnění hygienických norem. Tyto informace byly zjištěny na základě osobních rozhovorů s ředitelkami MŠ v MČ Žabovřesky a s paní Schätzelovou, referentkou školství na ÚMČ Brno-Žabovřesky. Záznamy všech rozhovorů jsou uvedeny v příloze.

114 Vlastní práce 114 Reakce MČ Žabovřesky na rostoucí počet narozených dětí Tabulka č. 18 udává počet dětí navštěvující zařízení předškolního vzdělávání v letech v MČ Žabovřesky. Nejedná se o maximální kapacitu zařízení ani o počet dětí hlásících se do MŠ. Lze vidět, že počet dětí postupně stoupal a v r překročil hranici 500 dětí. Nárůst počtu přihlášek a větší zájem ze strany rodičů o umístění svého dítěte začal od š. r. 2008/ V r se celková kapacita MŠ zvýšila o 26 míst díky navýšení počtu dětí ve třídách MŠ. Tento způsob zvyšování počtu míst odpovídá všeobecnému trendu zvyšování průměrného počtu dětí ve třídě, který byl v městě Brně praktikován od r (viz PESTE analýza a Sociální prostředí). Ve š. r. 2013/2014 je průměrný počet dětí ve třídě v MŠ v MČ Žabovřesky 24,2. To vyplývá z následující tabulky č. 18. K rozsáhlejšímu navýšení kapacit MŠ došlo v listopadu 2010, kdy se otevřely 2 třídy MŠ v ZŠ nám. Svornosti a kapacita se tak zvýšila o 50 míst. Otevření těchto 2 tříd MŠ je součástí projektu integrace MŠ nám. Svornosti do ZŠ nám. Svornosti. Vytvoření a realizaci projektu iniciovala ředitelka MŠ nám. Svornosti, kdy v r přišla s nápadem na přestavbu nevyužitých tříd ZŠ, a ÚMČ Žabovřesky nápad odsouhlasil. Výhodou celého projektu je blízkost budov obou vzdělávacích zařízení, jedná se o sousední budovy. Díky tomu, mohou děti z těchto 2 tříd využívat prostory zahrad MŠ společně s ostatními dětmi navštěvujícími tuto MŠ. MŠ nám. Svornosti disponuje vlastní kuchyní, která připravuje pokrmy i pro 2 nové třídy. Celý projekt se plánuje ukončit v r. 2015, kdy podle ÚMČ Žabovřesky nebudou kapacity těchto 2 tříd potřebné. Třídy následně využije ZŠ konkrétně pro potřeby družiny, tedy pro odpolední hlídání dětí prvního stupně. Díky tomu nebude muset dojít k opětovné rekonstrukci prostor, ale jen k malým úpravám. K dalšímu navýšení kapacit MŠ v Žabovřeskách došlo v r díky získání výjimky od hygieny pro 5 tříd MŠ nám. Svornosti. Kapacita vzrostla o 15 míst na 3 roky. Informace o postupném navyšování kapacit byly získány z rozhovorů s ředitelkou MŠ nám. Svornosti a s referentkou školství na ÚMČ Brno-Žabovřesky paní Schätzelovou. Záznamy rozhovorů se nacházejí v příloze. Tab. 18 Počet dětí v MŠ v MČ Brno-Žabovřesky v letech (Data z MMB OŠMT poskytnutá paní Klusoňovou) Rok Počet dětí Tabulka č. 19 zobrazuje počet MŠ, tříd a míst v MČ Žabovřesky k roku Nachází se zde 5 veřejných MŠ, 1 soukromá a 1 MŠ se specifickým zaměřením. MŠ Voroněžská 5 je soukromá MŠ sídlící v objektu pronajatém od ÚMČ Žabo-

115 Vlastní práce 115 vřesky od r Nájemcem se stalo Německé zemské gymnasium, ZŠ a MŠ, o. p. s., s podmínkou zajištění provozu předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Soukromou MŠ navštěvuje 15 dětí, přitom objekt disponuje mnohem větší kapacitou. Waldorfská ZŠ a MŠ Brno má specifické zaměření založené na Waldorfské pedagogice. Kritéria pro přijímání dětí se neshodují s kritérii, podle kterých se řídí veřejné MŠ v městě Brně, není proto možné kapacity této MŠ počítat do celkových kapacit veřejných MŠ v Žabovřeskách. Web uvádí, že kapacita MŠ v Žabovřeskách disponuje ve š. r. 2013/2014 s 654místy. Systém totiž započítává i kapacitu Waldorfské MŠ, což ale nelze, protože zřizovatelem této MŠ není ÚMC Žabovřesky. Veřejné MŠ poskytnou v letech 2013/2014 a 2014/2015 místa pro celkem 580 dětí. MŠ Fanderlíkova a MŠ Zižkova jsou trojtřídní MŠ s max. kapacitou 70 míst. Objekty těchto zařízení nemohou umístit více dětí a nemá tedy smysl ani žádat o výjimky od hygieny. Zbylé 3 MŠ jsou pětitřídní se shodnou kapacitou 125 míst. MŠ nám. Svornosti disponuje v letech 2010/ /2015 ještě dalšími 2 třídy, které se nacházejí ve vedlejším objektu ZŠ. Ve š. r. 2012/2013 získala také pro 5 svých tříd výjimku od hygieny a zvýšila tak celkový počet míst na 190. Výjimku lze naposledy uplatnit ve š. r. 2014/2015. Projekt integrace 2 tříd MŠ do ZŠ nám. Svornosti byl naplánován na 5 let a k jeho ukončení dojde v r. 2015, tzn. že ve š. r. 2015/2016 klesne kapacita o 50 míst a zároveň i o dalších 15 míst kvůli skončení platnosti výjimky od hygieny. Kvůli těmto poklesům bude MČ Žabovřesky v následujících letech schopna umístit pouze 515 dětí. Tab. 19 Počet MŠ tříd, dětí v MČ Brno-Žabovřesky k roku 2013 (Zdroj: osobní rozhovory) MŠ Typ MŠ Počet tříd Počet dětí ve třídě Počet míst celkem MŠ Fanderlíkova 9a Veřejná MŠ nám. Svornosti 8 veřejná 7 (od r jen 5) 25 (V 5 třídách 28) 175 (190) a od r jen 125 MŠ Plodivská 6 veřejná MŠ Žižkova 57 veřejná MŠ Gabriely Preissové Veřejná Waldorská ZŠ a MŠ Brno Specifické zaměření 3 25 MŠ Voroněžská 5 soukromá 16 Celkem kapacit ve veřejných MŠ 23 Průměrný počet dětí 24, a od r jen 515

116 Vlastní práce 116 Ředitelky MŠ v MČ Žabovřesky, se kterými byl veden osobní rozhovor uvedený v příloze, se v určitých otázkách shodují. Z osobních rozhovorů s nimi vedených vyplynuly následující věci: Za problematické považují uzavírání MŠ v 90. letech v městě Brně. Uzavírání nebylo úplně neopodstatněné některé objekty se vracely v restituci, jiné objekty se prodaly či pronajaly z důvodu poklesu porodnosti a počtu dětí hlásících se do MŠ. Přesto ale uzavření některých MŠ a jejich prodej, či špatně uzavřený pronájem ztížily možnost reagovat na příchozí baby boom. Nedostatek míst v MŠ je podle jejich názoru způsoben mimo jiné také doporučením ombudsmana ke stanovování kritérií a následnou nesolidaritou rodičů. Ředitelky naráží na stejný problém, na který upozorňovaly i jejich kolegyně v MČ Bohunice a Medlánky. Za nespornou výhodu považují vlastní kuchyň v objektu MŠ. Jídlo je kvalitnější a i levnější než při dovozu a využívání služeb externí kuchyně. Upozornily na pronájem objektu Voroněžská 5 a otevření soukromé MŠ. Podle jejich názoru se mohl tento objekt využít k navýšení kapacit veřejných MŠ. Soukromá MŠ má úzkou skupinu klientů a její služby si nemůže dovolit využívat každá rodina. Program, vizi MŠ považují za důležitou a shodují se v přístupu k dětem jako k individuím a snaží se brát ohled na jejich odlišnosti. Program ovlivňuje konkurenceschopnost MŠ, jestli o ní bude zájem a ÚMČ zachová její provoz v období s nízkým počtem dětí. Při poklesu porodnosti a období nízkého počtu dětí hlásícího se do MŠ navrhují omezit provoz jednotlivých MŠ, ale rozhodně je nezavírat. Tzn. např. provoz pětitřídní MŠ omezit jen na tři třídy a ostatní dvě pronajmout. Pronájem by musel být k takovým účelům, které budou v souladu s provozem MŠ. Díky tomu se při růstu porodnosti a opětovném příchodu baby boomu mohou uzavřené 2 třídy rychle opět zprovoznit. Přístup ÚMČ Žabovřesky Informace byly získány na základě kvalitativního výzkumu, jehož záznam je uveden v příloze. V osobním rozhovoru paní Bc. Schätzelová, referentka školství na ÚMČ Žabovřesky, dne uvedla, že nedostatek míst v MŠ je otázkou jen určitých lokalit města Brna např. MČ Líšeň. MČ Žabovřesky mezi ně nepatří a není nutné stavět novou MŠ či otevírat další třídy. Dodává ale, že kapacita je dostačující, započítá-li se do ní i soukromé, firemní a jiné MŠ, pouze veřejné MŠ nemohou uspokojit zájem všech rodičů. Veřejné MŠ Žabovřesk splňují stanovisko města Brna, které zaručuje umístění dětí ve věkové skupině 4-

117 Vlastní práce 117 6let. Děti mladší obsadí pouze zbývající místa, velká část z nich se tudíž do MŠ nedostane. Integrace MŠ do ZŠ nám. Svornosti vznikla z iniciativy paní ředitelky MŠ. O realizaci stejných projektů na jiných ZŠ se na ÚMČ nediskutovalo. Majitelem budovy ZŠ Plodivská je MMB ne MČ Žabovřesky a budovu využívá Waldorfská ZŠ. ZŠ Jana Babáka a ZŠ Sirotkova nemá ve své blízkosti MŠ. Navíc nejde jen o volné prostory ZŠ ale také o koordinaci jednotlivých vzdělávacích činností. Paní referentka nebyla schopna jistě odpovědět, jestli by byla integrace v jiné ZŠ možná. ÚMČ neřeší ani možnost podpory vzniku firemních školek a ulehčení tak veřejným MŠ. Jediná budova, kterou ÚMČ disponuje a dalo by se o ní uvažovat jako o objektu vhodném pro MŠ, je Voroněžská 5. Ta je v současnosti pronajatá Německému gymnasiu, není tedy možné ji využít. MČ Žabovřesky je hustě zastavěná část města Brna. Jediná volná plocha, o které by se dalo podle územního plánu uvažovat, je na ulici Žabovřeská mezi radnicí a velkým městským okruhem. ÚMČ o stavbě nových tříd MŠ ale neuvažuje. ÚMČ má povinnost komunikovat s ředitelkami MŠ a získávat od nich informace, ty poté pošle městu Brnu a město informace přeposílá kraji. Kraj zpracuje data, vytvoří různé demografické statistiky a poskytne je zpět ÚMČ, aby se podle nich mohly řídit. Investice do MŠ a financování jejich provozu První a zatím i poslední investiční akcí zvyšující kapacity MŠ v MČ Žabovřesky byla integrace MŠ do ZŠ nám. Svornosti v r Díky výhodné poloze obou vzdělávacích zařízení nebyla celá akce tak finančně náročná. Nové 2 třídy využívají původní zahradu a také jídlo mají z kuchyně MŠ, nebylo proto nutné investovat do těchto prostor. Integrace 2 tříd si vyžádala investici ve výši Kč, MMB poskytl dotaci ve výši 2 mil. Kč. Jedná se o jedinou investiční akci, kterou MČ Žabovřesky provedla za účelem navýšení kapacit veřejných MŠ. Oproti ostatním dvěma sledovaným MČ jde o velmi nízký výdaj. Kapitálový výdaj MČ Žabovřesky činil zaokrouhleně 1,22 mil. Kč. Tato MČ je největší co do počtu obyvatel ale věkovou strukturou obyvatel nejstarší z daných 3 MČ a výkyv porodnosti se zde neprojevil s takovou intenzitou. Závislost rychlosti růstu porodnosti na věkové struktuře obyvatel byl vysvětlen v analýze PESTE v sociálním prostředí. Nebylo proto nutné zvyšovat kapacity veřejných MŠ o tolik míst jako v MČ Bohunice a Medlánky, kde se shodně otevřely 3 nové třídy. Příspěvek na provoz pro 5 MŠ s celkem 23 třídami činil v r i ,46 mil. Kč. Při poměrovém přepočtu výdajů získala 3 třídní MŠ 582 tis. Kč a 7 třídní MŠ nám. Svornosti tis. V r byla výše příspěvku 4,39 mil. Kč, za 2

118 Vlastní práce 118 roky se příplatek zvýšil jen o 70 tis. Kč, což je u celkem 23 tříd zanedbatelná částka. (Statutární město Brno - MČ Žabovřesky, 2013) Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v MČ Brno-Žabovřesky ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Tabulka č. 20 vychází ze statistik o počtu obyvatel MČ Žabovřesky s rokem narozením a z prognózy počtu narození v letech uvedené v analýze PESTE. Z těchto dat se vypočítal počet 4-6letých dětí a počet 3letých dětí, které budou chtít nastoupit do MŠ ve š. letech 2013/ /2020. Předpokládaná kapacita veřejných MŠ byla zjištěna na základě provedených osobních rozhovorů s ředitelkami MŠ a s referentkou školství paní Schätzelovou. Běžná kapacita 23 tříd je 565 míst, v š. r.2013/2014 a 2014/2015 je vyšší o 15 míst díky výjimce od hygieny, kterou disponuje MŠ nám. Svornosti v 5 třídách. Předpokládaná kapacita na první dva roky je tedy 580. Od š. r. 2015/2016 již výjimka platit nebude a max. počet dětí se vrátí opět na 25 ve třídě a MŠ nám. Svornosti bude navštěvovat o 15 dětí méně. Ve stejném roce navíc skončí platnost projektu integrace MŠ do ZŠ nám. Svornosti, který byl naplánován na 5 let, a kapacita klesne o dalších 50 míst. Celková kapacita MŠ v MČ Žabovřesky tak bude pouze 515 míst. MČ Žabovřesky je jednou z nejlidnatějších MČ Brna, čemuž odpovídá i počet dětí v předškolním věku. Skupina dětí 4-6letých se v budoucích 6 letech pohybuje neustále kolem 460 dětí a až v posledním sledovaném období klesne na 406 dětí hlásících se do MŠ. Tyto děti využívají kapacitu MŠ z %. Kapacita veřejných MŠ je z pohledu této věkové skupiny po celé sledované období dostačující. Problém nastává až při pohledu na skupinu 3letých dětí, která se může ucházet jen o zbývající místa v MŠ. Skupina 3letých dětí bude nejpočetnější v následujících dvou letech 2014/2015 a 2015/2016, kdy přesáhne hranici 200 dětí. Z tabulky vyplývá, že se v každém roce nepodaří umístit více jak třetinu 3letých dětí a v letech 2015/ /2018 v příjicím řízení neuspěje více než 73 % dětí. Tento prudký nárůst neumístěných dětí bude způsoben uzavřením 2 tříd MŠ v ZŠ nám. Svornosti. Kapacita ve š. r. 2015/2016 klesne oproti předchozímu roku o 65 míst.

119 Vlastní práce 119 Tab. 20 Prognóza počtu potřebných míst v MŠ v MČ Brno-Žabovřesky ve školních letech 2013/2014 až 2019/2020 Školní rok Počet 4-6letých dětí Předpokládaná kapacita Počet volných nebo chybějících míst v MŠ Využitá kapacita MŠ v % Počet 3letých dětí Počet chybějících míst pro 3leté děti v MŠ 2013/ , / , / , / , / , / , / , Situační analýza vnitřního prostředí Silné stránky Dobrá občanská vybavenost Přítomnost velkých firem ve vedlejší MČ Brno-Královo Pole Iniciativa ředitelky MŠ a vytvoření projektu na integraci MŠ do ZŠ nám. Svornosti Vybudované 2 třídy MŠ v ZŠ nám. Svornosti Kvalitní zaměření, programy jednotlivých MŠ s důrazem na přístup k dětem jako k individuím. Slabé stránky Neochota ředitelek dvou MŠ spolupracovat a poskytnout osobní rozhovor Nedostatečná kapacita MŠ Nedostatek volných prostor v ZŠ pro přestavbu na třídy MŠ Nevhodně uzavřený pronájem objektu na ulici Voroněžská 5 ÚMČ Žabovřesky neuvažuje o rozšiřování kapacit MŠ a to žádným způsobem (firemní školky, přístavba nové MŠ, využití kapacit ZŠ) Nesolidárnost rodičů na rodičovské dovolené k rodičům potřebujícím pracovat a zajistit péči svému dítěti. Neznalost vývoje počtu dětí hlásících se do MŠ v budoucích 3 letech ze strany ÚMČ. Strategie řízení mateřských škol Strategie vycházejí z poznatků analýz o vnějším a vnitřním prostředí MČ Žabovřesky. Příležitosti, hrozby, silné a slabé stránky MČ Žabovřesky byly zaneseny

120 Vlastní práce 120 do SWOT matice, která je uvedena v příloze č. 6, a na základě nich vytvořeny strategie. Kapacita veřejných MŠ je pro skupinu 4-6letých dětí v pozorovaném období dostatečná, ale pro děti 3leté se nedostatek míst bude neustále zvyšovat a do š. r. 2017/2018, přesáhne 130 míst. Strategie budou proto navrženy tak, aby pomohly zvýšit kapacitu MŠ a umístit co nejvíce dětí. 1. Prodloužení provozu MŠ v ZŠ nám. Svornosti Maxi-mini: Vybudované 2 třídy MŠ v ZŠ nám. Svornosti Výkyvy porodnosti MČ Žabovřesky v r integrací MŠ do ZŠ nám. Svornosti zvýšila kapacitu veřejných MŠ o 50 míst. Projekt otevření 2 tříd v rámci objektu ZŠ nám. Svornosti byl naplánován na 5 let s posledním rokem fungování ve š. r. 2014/2015. Tato strategie navrhuje prodloužit dobu platnosti projektu nejméně o další 3 roky do š. r. 2017/2018. Díky tomu dojde k pokrytí těch nejsilnějších ročníků a sníží se počet neumístěných dětí. 2. Firemní MŠ IBM Maxi-maxi: Přítomnost velkých firem - Legislativní podpora firemních školek V sousední MČ Královo pole má sídlo mezinárodní společnost IBM, která zaměstnává zhruba 3000 lidí. Jak uvedla v osobním rozhovoru ředitelka jedné MŠ v MČ Žabovřesky (dne ) zaměstnanci IBM hojně využívají danou MŠ a kvůli nim se i prodloužila provozní doba. Pokud by si firma IBM otevřela ve svých prostorách firemní školku, ulevila by tak veřejným MŠ v Žabovřeskách a ty by mohly přijmout další děti. IBM zaměstnává mladé lidi, kteří jsou ve věku, kdy zakládají rodiny, řeší délku rodičovské dovolené a návrat do práce. Ze strany zaměstnanců by jistě byl velký zájem o možnost umístit své dítě do firemní školky. Pro firmu IBM má otevření firemní školky také nesporné výhody zvýšení loajality zaměstnanců, prestiže firmy na trhu práce a možnosti dřívějšího návratu zaměstnanců s malým dítětem do pracovního procesu. ÚMČ Žabovřesky by měl využít možností této velké firmy, navázat s ní komunikaci a prodiskutovat návrh na otevření firemní školky. Těžko předpovědět, jestli by tato jednání byla úspěšná a pokud ano, za jakou dobu by se firemní školka skutečně otevřela. Nelze ani přesně říci do jaké míry by to MČ Žabovřesky pomohlo uvolnit místa ve veřejných MŠ. Tuto strategii se proto doporučuje využít jako doplňkovou k jiné strategii. 3. Získání výjimky od hygieny Mini-maxi: Nedostatečná kapacita MŠ - Výjimka od hygieny Jedná se o stejnou strategie, která již byla navržena u předchozích dvou MČ Brna. Tato strategie dokáže rychle a bez potřeby kapitálových výdajů zvýšit počet míst v MŠ na určité časové období. Strategie tak vychází ze slabé stránky

121 Vlastní práce 121 MČ Žabovřesky nedostatku míst v MŠ, a příležitosti v získání výjimky od hygieny na zvýšení max. počtu dětí ve třídě na 28 po dobu tří let. MŠ Fanderlíkova a MŠ Žižkova o udělení výjimky žádat nemohou, protože jejich max. kapacita je dokonce jen 23 míst ve třídě. Budovy jsou příliš malé na to, aby zvládly navýšení až o 5 dětí ve třídě. Zbylé 3 pětitřídní MŠ by mohly žádat o výjimky pro všechny své třídy, díky čemuž by se celková kapacita MŠ zvýšila o 45 míst. 4. Lepší využívání vlastněných objektů Mini-mini: Lepší využívání vlastněných objektů Výkyvy porodnosti Tato strategie reaguje na rozhodnutí ÚMČ Žabovřesky o pronájmu budovy na ulici Voroněžská 5. Smlouva o pronájmu byla uzavřena v r. 2012, tedy 3 roky po projevení se zvýšené porodnosti v zařízeních předškolního vzdělávání. Nájemcem se stalo Německé zemské gymnázium a provozuje zde soukromou MŠ pro 15 dětí. Kapacita objektu není zdaleka využita. ÚMČ ovšem odmítl sdělit jakékoliv podrobnosti o nájemní smlouvě, není tedy známa doba ani cena pronájmu. Pokud by se ÚMČ zajímal o vývoj porodnosti a odvozoval z něj potřebnou kapacitu MŠ na příští roky, věděl by, že k výraznějšímu poklesu dojde až ve š. r. 2019/2020. Do té doby se bude počet nepřijatých dětí do MŠ pohybovat od 90 výše. ÚMČ se mohl s nájemcem domluvit jen na pronájmu části objektu a ponechanou část využít k otevření jednotřídní MŠ. Díky tomu by se zvedla kapacita v MČ Žabovřesky o dalších 25 míst. Veřejná MŠ a soukromá MŠ spolu mohly spolupracovat v oblasti outsourcingu jídla pro děti. Při větším množství odebraných jídel by vyjednaly lepší cenu. Tato MŠ by byla jistě využita až do š. r. 2018/2019. Poté by její prostory mohly být přenechány nějakému občanskému sdružení zaměřujícím se na volnočasové aktivity dětí nebo i pronajata společnosti IBM, která by zde mohla provozovat firemní školka. Společnost sídlí velmi blízko. Vybraná strategie: Prodloužení provozu MŠ v ZŠ nám. Svornosti Tato strategie byla vybrána z toho důvodu, že je finančně i časově nejméně náročná. Investiční náklady jsou nulové, protože projekt byl realizován již v r a funguje již čtvrtým rokem. Není potřeba žádného zásahu, rekonstrukce. Jediné náklady představuje příspěvek na provoz, který hradí ÚMČ. Jedná se ale o nutný výdaj, kterým se běžně podporuje chod MŠ, která je příspěvkovou organizací. Podle rozpočtu ÚMČ Žabovřesky z r činil příspěvek na provoz všech 23 tříd veřejných MŠ 4,46 mil. Kč. Při poměrovém přepočtu je příspěvek pro 2 třídy ve výši 388 tis. Kč ročně. Nejedná se samozřejmě o malou položku, ale pokud tato částka dokáže zajistit místo v MŠ pro 50 dětí, ÚMČ by neměl váhat ji vydat. Prodloužení doby trvání projektu o další 3 roky bude stát ÚMČ celkem cca 1,16 mil. Kč. Přesto bude v letech 2015/2016

122 Vlastní práce /2018 nedostatek míst pro dětí. V těchto 3 letech dosáhne totiž každý rok okolo 760 dětí 3 6 let. Tato strategie by se proto měla doplnit o strategii navýšení kapacity díky získání výjimky od hygieny. Mohlo by se tak podařit umístit až dalších 45 dětí.

123 Diskuze Diskuze Výběr MČ Bohunice, Medlánky a Žabovřesky zaručil požadovanou různorodost vnitřního prostředí MČ i vývoje počtu obyvatel. MČ Bohunice představovala MČ s průměrnými statistickými výsledky a mezi ostatními 2 MČ zaujala prostřední místo v intenzitě vývoje porodnosti. MČ Žabovřesky jako MČ s nejstarší věkovou strukturou obyvatel (malý podíl dětí a největší podíl osob nad 65 let v městě Brně) měla i nejnižší intenzitu růstu počtu narozených dětí. MČ Medlánky reprezentovala skupinu rychle se rozvíjejících MČ s mladou věkovou strukturou obyvatel. Této charakteristice odpovídal velmi výrazný růst počtu narozených dětí v době baby boomu. Došlo ovšem k podcenění složitosti problematiky zkomplikované rozsáhlou výstavbou v letech a možností další výstavby v nejbližších letech. S ohledem na další dvě řešené MČ nebyl prostor pro vysvětlení a analyzování všech souvislostí. Problematika výstavby nových bytů, domů je velice obsáhlá a zasloužila by si být řešena samostatně v jiné závěrečné práci. Práce by se mohla zaměřit na všechny rychle se rozvíjející MČ Brna a podrobně rozebrat proces vzniku a schválení územního plánu, možnosti obrany a práv ÚMČ, povinnosti developerů, problém nedostatečné občanské vybavenosti. Hlavní otázkou by bylo, kdo je zodpovědný za odpovídající rozšíření občanské vybavenosti, kdo má povinnost ji financovat. Další problém, na který tato práce narazila, ale nemohla se jím podrobně zabývat, byly veřejné zakázky. U MČ Bohunice i u MČ Medlánky byly investiční akce, realizované za účelem navýšení kapacit MŠ, shledány příliš drahé. Projekt integrace 2 tříd MŠ do ZŠ Vedlejší v MČ Bohunice byl mnohem nákladnější než podobný projekt integrace realizovaný v MČ Žabovřesky a MČ Nový Lískovec. Cenu rekonstrukce kotelny na třídu MŠ u MŠ Běloruská lze také považovat za nepřiměřenou. Hlavním investorem investiční akce přístavby 3 tříd u MŠ Hudcova v MČ Medlánky byl MMB, tudíž by dotazy na toto výběrové řízení musely směřovat k Odboru financí. Bylo to ale zastupitelstvo MČ Medlánky, které schválilo zděnou výstavbu a ne montovanou. Kvůli tomuto rozhodnutí trvala výstavba mnohem delší dobu a byla i finančně náročnější. Za problematické by se daly považovat dlouhodobé prognózy vycházející ze zvolených modelů v programu SAF. Výsledná funkce u MČ Medlánky dlouhodobě směřuje k limitě 117 narozených dětí narozených za rok a prognóza u MČ Bohunice sice předpokládá mírný pokles, ale následuje oscilace kolem limity 123 narozených dětí ročně. Zvolené modely ale nejvíce odpovídaly skutečným datům, proto byly vybrány. Samozřejmě byl při výběru brán v potaz i sociologický aspekt. Do výpočtů počtu dětí hlásících se o místo v MŠ do š. r. 2019/2020 byla použita jen data z prvních čtyř let prognózy porodnosti. Krátkodobá prognóza u zvolených modelů se jeví správná i ze sociologického

124 Diskuze 124 hlediska, výpočty by proto měly velmi dobře odpovídat skutečnému budoucímu vývoji. Pokus nalézt vhodnější program nebo ho dokonce i vymyslet a naprogramovat by mohla být otázka pro studenty přírodovědeckých oborů a informatiky. Po konzultaci s panem RNDr. Mollem, CSc. z ústavu statistiky se ale jevil jako nejvhodnější právě zvolený program SAF. V městě Brně se nacházejí tři zařízení péče o dítě v dětské skupině neboli jesle, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno. Jesle jsou zdravotnické zařízení a věcně spadají pod resort Ministerstva zdravotnictví. Od počátku devadesátých let, kdy bylo na území ČR jeslí a mikrojeslí s místy, jejich počet klesal (koncem osmdesátých let jich bylo 1 700), a to výrazněji než v předchozím desetiletí. Na konci roku 2005 fungovalo v ČR pouze 54 jeslí s místy. Mezi lety 1990 a 2005 tedy došlo k poklesu počtu těchto zařízení o více jak 94 %. V Jihomoravském kraji se v r nacházely pouze 3 jesle s celkovou kapacitou 110 míst. Důvodem klesajícího počtu dětí navštěvujících jesle, což mělo ve svém důsledku vliv na postupné rušení těchto zařízení, je pokles porodnosti, prodloužení délky doby nároku na rodičovský příspěvek až na 4 roky a patrně též názor nejen odborníků, že pro mnohá batolata je téměř celodenní odloučení od matky ještě příliš velkou zátěží. (Zařízení péče o dítě v dětské skupině jesličky, 2013) Nyní si ale rodiče mohou vybrat mezi dvou, tří nebo čtyřletou rodičovskou dovolenou. Rodiče vracející se do práce už po dvou letech potřebují využít zařízení poskytující péčí dětem mladším 3 let. K těmto účelům slouží právě jesle. V posledních letech se ve společnosti navíc objevuje tendence rychlého návratu rodiče z rodičovské dovolené do práce. Firmy své zaměstnance často i finančně nebo jiným způsobem k tomuto dřívějšímu návratu motivují. Je tedy otázkou, zda má stát začít jesle opět podporovat a budovat nové. Jedná se o velmi široké téma, které by jistě stálo za větší pozornost a důkladnou analýzu.

125 Závěr Závěr Zřizovatelé MŠ v době nižší porodnosti regulují počty MŠ prostory pronajímají, prodávají nebo využívají k jiným účelům. Jakmile se začne zvyšovat počet narozených dětí, zřizovatelé nereagují včas, a když děti dovrší tří let a rodiče je chtějí umístit do MŠ, objeví se problém nedostatečné kapacity. Na něj upozorní ředitelky MŠ a rodiče, kteří si stěžují, že nemohou umístit své dítě a přitom jim už skončila rodičovská dovolená a potřebují nastoupit do práce, ve které jim zaměstnavatel drží místo jen tři roky. Veřejnost si začne stěžovat a naléhat na zřizovatele MŠ, kteří začnou o problému diskutovat na zasedání zastupitelstva a s dalším časovým zpožděním nabídnou řešení. Tento scénář se nyní objevoval v mnoha obcích ČR, kdy od r začal růst porodnosti a v r. 2008, 2009 se obce začaly potýkat s nedostatkem míst v zařízeních předškolního vzdělávání. Tato diplomová práce analyzovala uvedený problém pro 3 zřizovatele (3 MČ Brna) a navrhla konkrétní strategická řešení. K MČ bylo nutné přistupovat individuálně, i když řeší stejný problém. Baby boom se v každé MČ projevil s jinou intenzitou a zřizovatelé mu čelili v odlišných podmínkách vnitřního prostředí. (Vnitřním prostředím bylo území MČ se zaměřením na MŠ.) Vnější prostředí bylo pro MČ stejné, jednalo se o prostředí národní se zaměřením na specifika města Brna. Výsledky práce budou využity na ÚMČ sledovaných MČ. Práce bude zaslána na ÚMČ osobám, se kterými byl veden osobní rozhovor v rámci kvalitativního výzkumu. Místostarosta MČ Bohunic pan Crha, tajemnice MČ Medlánek paní Olejníková a referentka školství MČ Žabovřesky paní Schätzlová velmi ochotně spolupracovali a bylo patrné, že se o problém zajímají. Projevili o výsledky práce velký zájem a je tak pravděpodobné, že budou využity při jednání samosprávy. Práce jim nabídne objektivní, nestranný pohled na věc s již navrženými strategiemi, jak nedostatek míst v každé MČ nejlépe řešit. Výsledky práce tak mohou být prakticky aplikovány v praxi při jednání samosprávy o budoucí podobě kapacit MŠ. MČ Bohunice využila k řešení nedostatku kapacit MŠ volných prostor v ZŠ Vedlejší a realizovala projekt integrace MŠ do ZŠ, díky čemuž otevřela 2 nové třídy. Dále přestavěla nevyužitý prostor kotelny v areálu MŠ Běloruská a rekonstruovala ho na 1 třídu MŠ. Problém, který ale provázel obě investiční akce, byla příliš vysoká cena veřejných zakázek. Na tuto skutečnost bylo v práci upozorněno a v diskuzi doporučeno se jím hlouběji zabývat. Vývoj porodnosti v MČ Bohunice má odlišný průběh než v ČR či městě Brně. Vrchol baby boomu nastal až v roce 2012 a v zařízeních předškolního vzdělávání se projeví až ve školních letech 2015/ /2018. Kapacita bude dostačující pro skupinu dětí ve věku 4-6 let, ale nepodaří se umístit až 70 % 3letých dětí. ÚMČ bude

126 Závěr 126 muset čelit dalšímu nedostatku míst. Na základě provedené SWOT analýzy byly navrženy 4 strategie řešící daný problém a jako výsledná strategie byla vybrána strategie Realizace II. etapy integrace MŠ do ZŠ Vedlejší. Tato strategie využívá volného prostoru, kterým disponuje ZŠ Vedlejší a již vytvořeného plánu na integraci třetí třídy MŠ a navýšení kapacit o 25 míst. Velkou příležitostí pro MČ Bohunice je možnost získat finance z jiného zdroje, díky čemuž nebude akce pro obec tak finančně náročná. MČ Medlánky musela čelit dvěma vlivům zapříčiňujícím zvýšený počet dětí ucházejících se o místo v MŠ. Prvním vlivem byla rozsáhlá výstavba v letech , která v rámci projektů Kouzelné Medlánky a Nové Medlánky přinesla 859 nových bytů a téměř dvojnásobné navýšení počtu obyvatel. Na tuto výstavbu zareagoval ÚMČ Medlánky otevřením 2třídní MŠ V Újezdech v r Na to ale okamžitě navázal celorepublikový trend růstu porodnosti a již ve školním roce 2009/2010 byly kapacity MŠ v Medlánkách nedostačující. ÚMČ Medlánky se rozhodl pro přístavbu 3 tříd k již existující MŠ Hudcova za velké finanční podpory MMB. Stavba měla ale velké zpoždění a nové třídy se otevřely až ke konci r Kapacita MŠ je stále nedostačující a z vytvořené prognózy vyplývá, že se v příštích 6 letech nepodaří umístit přes 80 % 3letých dětí. Další hrozbu navíc představuje nový územní plán města Brna, který má být schválen do podzimu r a který opět počítá s rozsáhlou výstavbou na území MČ Medlánky. Na základě analýzy vnějšího a vnitřního prostředí a vytvořené prognózy na příštích 6 let bylo navrženo 5 strategií navrhujících řešení budoucího nedostatku míst. Jako nejvhodnější strategie byla vybrána strategie Výstavba nové MŠ pomocí modulové techniky. Strategie navrhuje postavení nové 2třídní MŠ pomocí modulové techniky, která umožňuje postavit MŠ již za 2 měsíce od vydání stavebního povolení a s o třetinu nižšími náklady než u zděné stavby. Strategie reaguje na nedostatečnou občanskou vybavenost způsobenou nedávnou masivní výstavbou. MČ Medlánky se potýká s nedostatkem míst v MŠ, ZŠ, s nedostatkem prostor pro volnočasové aktivity ale i pro samotný ÚMČ. Nový objekt MŠ by tak měl dlouhodobé využití i při poklesu porodnosti, protože by se dal využít některým občanským sdružením sídlícím v Medlánkách pro volnočasové aktivity a i nadále tak sloužit občanům. MČ Žabovřesky je největší z vybraných 3 MČ ale také s nejstarší věkovou strukturou obyvatel. Podíl dětí do 14 let byl v r jen 11,8 %. Této charakteristice také odpovídá intenzita růstu vývoje porodnosti. Baby boom se v této MČ projevil nejslaběji. ÚMČ zareagovalo na nedostatečný počet míst stejně jako MČ Bohunice využilo prázdných prostor ZŠ, konkrétně ZŠ nám. Svornosti a v r integrovalo 2 třídy MŠ. Celý projekt se naplánoval na 5 let a má skončit v r Z prognózy počtu dětí hlásících se do MŠ v příštích 6 letech vyplývá, že do r bude při stávající kapacitě nedostatek míst pro cca 90

127 Závěr 127 3letých dětí. Zrušením těchto 2 tříd MŠ se kapacita sníží o 50 míst a počet neumístěných dětí se tak zvýší až na 148. Situace bude nejhorší ve školních letech 2015/ /2018. Na základě všech poznatků byly navrženy 4 strategie a vybrána byla strategie Prodloužení provozu MŠ v ZŠ nám. Svornosti do r Jedná se o logický krok, který zajistí místo v MŠ dalším 50 dětem. ÚMČ využije již existujících prostor MŠ, není potřeba žádných investičních výdajů a nedojde tak k zatížení rozpočtu MČ. Samospráva pouze odsouhlasí prodloužení jejich provozu na další 3 roky. Jedná se tedy i o nejrychleji reagující řešení. U všech 3 MČ byla navržena strategie využívající příležitost, kterou nabízí Krajská hygienická stanice v podobě možnosti zažádat o navýšení maximálního počtu dětí ve třídě z 25 na 28 na dobu až 3 let. Tato strategie je krajním řešením pro případ, kdy samospráva MČ neodsouhlasí navýšení kapacit výše zmíněnými způsoby. Navýšení max. počtu dětí nevyžaduje žádnou investiční akci, ale je náročné pro práci pedagogických pracovníků. Jako společnou slabou stránkou 3 MČ se ukázala neznalost budoucího vývoje počtu dětí hlásících se do MŠ. MČ nesledují statistiky porodnosti a neznají budoucí potřebu kapacit. ÚMČ by si měly nechat zpracovávat prognózy vývoje porodnosti, nebo alespoň sledovat prognózy ČSÚ pro celou ČR a odvozovat z nich. To nejjednodušší a nejméně nákladné co mohou ÚMČ udělat, je sledovat statistiku porodnosti a využívat aktuální informace z databáze Radní. Na základě těchto dat lze spočítat, kolik dětí bude žádat o umístění v příštích letech. Prognóza na příští 3 roky je téměř sto procentně přesná. Díky tomu získají MČ alespoň nějakou časovou rezervu a mohou začít připravovat projekty, jak řešit budoucí situaci. Metodiku predikce lze převzít ze zprávy Rozvoj mateřského školství ve městě Brně do r nebo se poradit s Odborem školství, mládeže a tělovýchovy MMB. Častou reakci na nízkou porodnost a nenaplněné kapacity MŠ představuje zavření MŠ. V 90. letech se tak na území ČR uzavřely stovky MŠ. Pronajmout či prodat objekt MŠ je velmi lehké a z krátkodobého pohledu výnosné. Obci díky tomu odpadnou výdaje na provoz této MŠ a navíc tím získá i finanční příjem ať už jednorázový či pravidelný. Z dlouhodobého hlediska, kdy je nutné pamatovat na opětovný růst porodnosti a následný zájem o místa v MŠ, to tak není. Problémem je, že zastupitelé jsou voleni na 4 roky a ne na delší období, které by pokrylo větší část periody vývoje porodnosti. Není tak problémem jejich volebního období řešit situaci nedostatku a poté i přebytku míst v MŠ či naopak. Jde tedy i o špatné nastavení volebního systému a přenesení moci, která svým krátkým obdobím nenutí zastupitele a úředníky na ÚMČ myslet dlouhodobě. (Uvažovat v dlouhodobějším horizontu než je jen jedno volební období.) Nehospodárnost a neefektivita nakládání s majetkem MČ také souvisí a možná je i zapříčiněna způsobem financování MŠ. Příspěvek na provoz po-

128 Závěr 128 skytuje MČ ze svého rozpočtu a část nákladů je hrazena z úplat od rodičů. Investice na vybudování nových tříd MŠ v době baby boomu jsou ale velmi často dotovány z rozpočtu města Brna. Město totiž považuje za svoji zodpovědnost MČ v této situaci pomoci. MČ tak při otevírání nových tříd vydají ze svého rozpočtu menší částku, než kterou by musely dát za dobu existence nezrušené staré MŠ na její provoz. Celková výše investice je ale mnohem vyšší než souhrn příspěvků na provoz v době nízké porodnosti a přebytku kapacit MŠ. Z pohledu MČ se jeví výhodnější zařízení MŠ s nenaplněnou kapacitou uzavřít a v budoucnu v době baby boomu otevřít na jiném místě nové třídy. Z pohledu MMB a veřejné správy ČR tomu tak ale není, jedná se o větší zatížení rozpočtu. Nehledá se totiž nejlepší řešení z pohledu státního rozpočtu ale jen z pohledu rozpočtu jedné MČ Brna. Takovéto jednání je společensky neefektivní. Prostory MŠ s nenaplněnou kapacitou by ÚMČ měl poskytnout místním obyvatelům pro jiná vzdělávací, kulturní a sociální vyžití, spolupracovat s občanskými sdruženími. (Klub maminek, umělecké školy, klubovna pro děti a mládež, prostory pro družinu nebo kroužky při ZŠ pokud je velmi blízko dané MŠ, pronajmutí soukromým vzdělávacím subjektům jazykové školy atd.) Poskytnutí prostor neziskovým organizacím by sice pro ÚMČ nebylo tak výnosné jako prodej nebo pronajmutí soukromé firmě na naprosto odlišné než vzdělávací účely. Ale na druhou stranu by byl majetek stále pod správou obce, která by mohla dohlížet na jeho stav a jakmile by se začal vývoj porodnosti obracet a opět růst, mohla by okamžitě zareagovat. Nájemní smlouvy by byly sepsány s dobou nájmu závislou právě na vývoji porodnosti. Jakmile by rostla porodnost příliš rychle, že by existující MŠ v následujícím roce nedisponovaly dostatečnou kapacitou, smlouva by se vypověděla. ÚMČ by pak mělo dostatek času provést potřebnou rekonstrukci a koupit nové vybavení. Náklady na znovu zprovoznění a otevření další MŠ v dané MČ by byly minimální a taktéž dobu reakce na daný převis poptávky po místech v MŠ by bylo možné zkrátit na pár měsíců. Rozhodně se z dlouhodobého hlediska nedoporučuje prodej, protože jak už se ukázalo v MČ Bohunice, neuváženě prodané či pronajaté prostory pak v příštím baby boomu chybí a musí se dostavět někde jinde s velkými investičními výdaji. Komunikace je důležitou součástí života a to platí i v případě MČ. Úřady všech 3 MČ však tuto schopnost postrádají ať už ve směru k ředitelkám MŠ, k MMB či významným společnostem sídlícím na jejich území. Navazování kontaktu a udržování formálních vztahů s firmami otevírá dveře navázání spolupráce v oblasti občanské vybavenosti. Není výjimkou, kdy se firmy účastní veřejného života obce a v současné době i hojně zakládají firemní školky. Komunikaci s MMB lze považovat za problematičtější. Např. MČ Medlánky by ráda diskutovala o vývoji svého územního celku, ale MMB o tuto diskuzi nestojí.

129 Závěr 129 V neposlední řadě by se měly ÚMČ začít soustředit na komunikaci s ředitelkami MŠ, více je zapojovat do jednání o předškolním vzdělávání, rozvíjet diskuzi a vnímat jejich názory. Ředitelky MŠ nejlépe znají nedostatky a přednosti zařízení MŠ a potřeby dětí.

130 Literatura Literatura Seznam literárních zdrojů ANSOFF, H. I. Coroprate Strategy. New York: Quorum Books, BĚLOHLÁVEK F., KOŠŤAN P., ŠULEŘ O. Management. Olomouc: Rubico, ISBN BLAŽKOVÁ M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN BOWMAN, C. Strategický management. Praha: Grada Publishing, s. ISBN DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. Praha: C. H. Beck, ISBN DOLEŽAL, D., MOLL, I. Systém aproximace funkcí (též GRAFEXP, SAF) DOSTÁL P., RAIS K., SOJKA Z. Pokročilé metody manažerského rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN FOTR, J., DĚDINA, J. Manažerské rozhodování. EKOPREST, ISBN HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999, 278 s. ISBN HRON J., TICHÁ I. Strategické řízení. 1. vyd. Praha: ČZÚ, s. ISBN Nebo Hron, Tichá??? JOHNSON, G., SCHOLES, K. Exploring corporate strategy. Great Britain: Prentice Hall International (UK) Ltd., s. ISBN KAPLAN, R. S., NORTON D. P. Efektivní systém řízení strategie: nový nástroj zvyšování výkonnosti a vytváření konkurenční výhody. Vyd. 1. Praha: Management Press, s. ISBN KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL O. Strategické řízení. Vyd. 5., přeprac. Brno: Zdeněk Novotný, 2004, 118 s. ISBN x. KOTLER P., KELLER K. L. Marketing management. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN

131 Literatura 131 MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MINTZBERG, H. Mintzberg on Management: imide our strange Word of organizations, New York: The Free Press, ISBN MINTZBERG, H., QUINN, J. B. The Strategy Process: Concepts and Contexts. USA: Prentice Hall, MOTYČKOVÁ, M. Specifika účtování a financování mateřských škol. Praha, Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. PORTER, M. What Is Strategy? Harvard Business Review, PORTER, M. E. Konkurenční strategie: Metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. Brno: MZLU v Brně, s. ISBN PYŠNÝ, TOMÁŠ. Soudobé trendy teorie managementu a jejich průmět do strategického řízení. Brno, Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D. ŠTĚPANOV V. V. Kurs diferenciálních rovnic. Praha, Přírodovědecké vydavatelství. 516 s. 2. vydání. Bez ISBN. THOMPSON, A. A., STRICKLAND A. Strategic management: concept and cases. 5th ed. Homewood: Irwin, s. ISBN VACÍK, E., ŠULÁK M. Strategický management. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN VEBER, J. Management II: management změny : strategický management : podnikatelské projekty : projektový management : reengeneering. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, s. ISBN WEIHRICH, H., KOONTZ H. Management. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN ZUZÁK, R. Strategický management. Praha. Vysoká škola ekonomie a managementu, ISBN

132 Literatura 132 Seznam internetových zdrojů Brno - oficiální web statutárního města Brna [online] [cit ]. Dostupné z: Brno-Bohunice [online] [cit ]. Dostupné z: Další výstavba v Medlánkách. Občané pro Medlánky [online] [cit ]. Dostupné z: Daniel Münich. Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání Dostupné z: Demografická příručka 2011, Zveřejněno dne: , Narození podle vitality, pohlaví a legitimity v letech , Demografická ročenka krajů Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: Demografický vývoj v Jihomoravském kraji v r Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: m_kraji_v_r._2012 Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Brno: Veřejný ochránce práv, 8. prosince Dostupné z: Dotace a granty. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online] [cit ]. Dostupné z: Dětský klub "Medlánci" [online] [cit ]. Dostupné z:

133 Literatura 133 Firemní školka informace. MŠMT [online] [cit ]. Dostupné z: Historie městské části. Městská část Brno-Bohunice [online] [cit ]. Dostupné z: KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o. [online] [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online] [cit ]. Dostupné z: MŠ Vedlejší [online] [cit ]. Dostupné z: Občanské sdružení - Firemní školky [online] [cit ]. Dostupné z: Plán investičních akcí. Městská část Brno-Bohunice [online] [cit ]. Dostupné z: Prorodinný balíček. Praha: MPSV, 19. listopadu Dostupné z: Přes dva tisíce míst přibylo v mateřských školách. Brno - oficiální web statutárního města Brna [online]. Magistrát města Brna, 12. dubna 2013 [cit ]. Dostupné z: Rozvoj mateřského školství ve městě Brně do r Brno: Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna, duben Dostupné z: _brna/osmt/dokumenty/rozvoj_ms_kveten_2010.pdf Sekce mateřská škola v Medlánkách. Občané pro Medlánky [online] [cit ]. Dostupné z:

134 Literatura 134 SLDB okres Brno - město Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: SLDB vybrané výsledky podle městských částí Brna. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: mestskych_casti_brna Stanovisko MČ Brno-Medlánky ke konceptu územního plánu. Občané pro Medlánky [online] [cit ]. Dostupné z: Touax CZ, Industrial Building Designer [online] [cit ]. Dostupné z: Vykvetla nám Maceška. Občané pro Medlánky [online] [cit ]. Dostupné z: Vývoj obyvatelstva České republiky Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: WAREX spol. s r.o.: Ocelové haly, prefabrikované a montované stavby [online] [cit ]. Dostupné z: Základní informace. Statutární město Brno, MČ Brno-Medlánky [online] [cit ]. Dostupné z: Základní údaje o školách v regionálním školství za období 1989/90 až 2012/13. MŠMT ČR [online]. 21. leden 2013 [cit ]. Dostupné z: Zápis do mateřských škol ve městě Brně [online] [cit ]. Dostupné z: Zařízení péče o dítě v dětské skupině - jesličky. Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, p.o. [online] [cit ]. Dostupné z:

135 Literatura 135 Seznam osobních rozhovorů Místostarosta ÚMČ Brno Bohunice Ing. Antonín Crha, dne Referent školství ÚMČ Brno - Žabovřesky Bc. Radmila Schätzelová, dne Ředitelka MŠ Amerlingova 4, Brno Bohunice Ředitelka MŠ Běloruská 4, Brno Bohunice Ředitelka MŠ Švermova 11, Brno Bohunice Ředitelka MŠ Uzbecká 30, Brno Bohunice Ředitelka MŠ Vedlejší 10, Brno Bohunice Ředitelka MŠ Hudcova 47, Brno Medlánky Ředitelka MŠ Fanderlíkova 9a, Brno Žabovřesky Ředitelka MŠ nám. Svornosti 8, Brno Žabovřesky Ředitelka MŠ Plovdivská 6, Brno Žabovřesky Tajemnice ÚMČ Brno Medlánky Bc. Jarmila Olejníková, dne Vedoucí oddělení pedagogicko-organizačního MMB PhDr. Marie Klusoňová, Brno, dne

136 Literatura 136 Seznam právních předpisů Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Zákon 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízen

137 Přílohy Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Kritéria pro přijímání dětí do MŠ města Brna v r Příloha č. 2: Mateřské školy třídy a děti ve školním r. 1989/1990 až 2012/ podle zřizovatele Příloha č. 3: Rozpočet MČ Brno-Bohunice na rok 2013 Výdaje na vzdělání (v tis. Kč), (Rozpočet MČ, 2013) Příloha 4: SWOT matice MČ Brno-Bohunice Příloha 5: SWOT matice MČ Brno-Medlánky Příloha 6: SWOT matice MČ Brno-Žabovřesky Příloha 7: Záznamy osobních rozhovorů s ředitelkami MŠ a se zástupci ÚMČ Bohunice, Medlánky a Žabovřesky (viz Seznam osobních rozhovorů)

138 Přílohy 138 Příloha č. 1: Kritéria pro přijímání dětí do MŠ města Brna v r (Zápis do mateřských škol ve městě Brně, 2013) 1. Věková skupina (počítáno k , tříletí k ) o předškoláci: 640 bodů o tří a čtyř letí: 320 bodů o jedno a dvou letí: 0 bodů 2. Trvalý pobyt (dítěte nebo alespoň 1 zákonného zástupce) o ve městě Brně: 160 bodů o mimo město Brno: 0 bodů 3. Každodenní docházka dítěte o s celodenní délkou pobytu: 80 bodů o s půldenní délkou pobytu: 0 bodů 4. Trvalý pobyt (dítěte nebo alespoň 1 zákonného zástupce) v MČ o v městské části MŠ: 40 bodů o mimo městskou část MŠ: 0 bodů 5. Rok věku dítěte o dvouletí, čtyřletí, šestiletí: 20 bodů o jednoletí, tříletí, pětiletí: 0 bodů 6. Sourozenec o již navštěvuje MŠ, kam podáváte přihlášku (bude ji navštěvovat i po ): 10 bodů o nenavštěvuje MŠ, kam podáváte přihlášku: 0 bodů 7. Den věku dítěte v r. o za každý den k : 0.02 bodu o tříletí plus 0.02 bodu i za každý den k

139 Přílohy 139 Příloha č. 2: Mateřské školy třídy a děti ve školním r. 1989/1990 až 2012/ podle zřizovatele (Základní údaje o školách v regionálním školství za období 1989/90 až 2012/13, 2013)

140 Přílohy 140 Příloha č. 3: Rozpočet MČ Brno-Bohunice na rok 2013 Výdaje na vzdělání (v tis. Kč), (Rozpočet MČ, 2013)