Současná aplikace tuzemského platebního styku

Transkript

1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., předseda představenstva společnosti Akcenta, spořitelní a úvěrní družstvo, člen katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS Dětské vesničky

2 Právní východiska mezibankovního : Zákon č. 274/2009 Sb., o platebním styku, část III. Vyhláška č., kterou se stanoví obsah principů zúčtování v platebních systémech s neodvolatelností zúčtování a vzory tiskopisů a obsah jejich příloh žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

3 Předpokladem pro realizaci je vedení platebního účtu v jakékoliv měně. Právní úprava smlouvy o platebních službách zákon č. 284/2009 Sb., 74 an. Platební účet je takový účet, který slouží k provádění platebních transakcí Platební transakce je chápána jako vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků

4 Bankovní spojení v tuzemském platebním styku jednoznačně identifikuje účet klienta a je tvořeno číslem účtu klienta (dále jen číslo účtu ) a identifikačním kódem banky, která vede účet klienta. Číslo účtu a identifikační kód jsou v písemné podobě vždy zřetelně odděleny.

5 Bankovní spojení obsahuje nejvíce 16 číselných znaků a je členěno na: předčíslí, které obsahuje nejvíce 6 číselných znaků s tím, že úvodní nuly jsou bez významu; předčíslí nemusí být v čísle účtu obsaženo, základní část čísla účtu, která obsahuje nejméně 2 a nejvíce 10 číselných znaků s tím, že alespoň dva z nich nesmějí být nulové a úvodní nuly jsou bez významu, Předčíslí a základní část čísla účtu jsou samostatně zajišťovány kontrolou, jejíž algoritmus je uveden ve vyhlášce (tzv. modulo 11).

6 Identifikační kód (rozuměj banky) obsahuje 4 číselné znaky. Identifikační kódy stanoví Česká národní banka v Číselníku účastníků v České republice a informuje o nich způsobem umožňujícím dálkový přístup (viz část Platební styk).

7 Neprovedení platby Jestliže banka příjemce vrací bance plátce částku platební transakce z důvodu neexistujícího bankovního spojení příjemce, označí takovou platební transakci bankovním konstantním symbolem a textem v souladu se zněním vyhlášky.

8 Text pro účely vracení platební transakce (k 4 vyhlášky) Koznačení vracené položky z důvodu neexistence účtu nebo z jiného důvodu banka uvede v položce konstantní symbol 6 a následující text: Neexistující účet číslo účtu

9 Text pro účely opravného zúčtování (k 7 odst. 1 a 10 odst. 2 vyhlášky): Koznačení položky opravného zúčtování banka uvede v položce konstantní symbol 5 a podle povahy vyrozumění následující text: Storno částky Kč... ze dne... pod položkou č.... zúčtu č.... nebo Částečné storno původní částky Kč... ze dne... pod položkou č.... z účtu č.... Uvedený text se užije pro vyrozumění neoprávněného příjemce a dále plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno, s výjimkou případů chyby v zúčtování bankovního spojení plátce.

10 Opravné zúčtování - převod částky Kč zúčtu plátce č.. Tento text se užije pro vyrozumění oprávněného příjemce v případě, že převádí na jeho účet částku ve správné výši ze svého vnitřního účtu. Opravné zúčtování... text dle rozhodnutí banky. Text se užije v případě chyby v zúčtování bankovního spojení plátce pro vyrozumění plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno (uvede číslo původní položky) a dále plátce, z jehož účtu byly peněžní prostředky následně odepsány v souladu s příkazem klienta (uvede bankovní spojení příjemce).

11 Technické postupy bank při opravném zúčtování Chybou ve zúčtování se rozumí nesprávné provedení platební transakce, kdy banka provede platební transakci v rozporu s příkazem klienta, a to buď zpracováním odlišné částky (dále jen chyba vzúčtování částky ) nebo odlišného bankovního spojení (dále jen chyba v zúčtování bankovního spojení ). Chybou v zúčtování částky se rozumí též dvojí nebo vícenásobné zpracování téhož příkazu klienta.

12 Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby (dále jen "neoprávněný příjemce"), je oprávněna do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování bez jeho souhlasu odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby chybně zúčtovanou platbu neobdržel. Dnem vzniku chyby vzúčtování se rozumí den, kdy byla částka chybně odepsána z účtu plátce.

13 Jestliže byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, odepíše banka, která vede účet neoprávněného příjemce, peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování z jeho účtu na základě podnětu této banky a vydá je této bance týž nebo následující pracovní den poté, kdy obdržela podnět k odepsání částky z účtu neoprávněného příjemce. Banka neoprávněného příjemce však může vznést pochybnosti lhůta se pak prodlužuje.

14 Jestliže banka způsobila chybu v zúčtování částky, aniž by způsobila chybu v zúčtování bankovního spojení, je příjemce chybně zúčtovaných peněžních prostředků pro účely této vyhlášky z hlediska technických postupů opravného zúčtování považován za neoprávněného příjemce. Banky v tomto případě postupují při opravném zúčtování obdobně, jako by došlo k chybě v zúčtování bankovního spojení příjemce.

15 Jestliže banka způsobila chybu v zúčtování bankovního spojení plátce, avšak příjemce obdržel platbu ve správné výši ve prospěch správného bankovního spojení, výše uvedené se nepoužije. Banka, která chybu vzúčtování způsobila, provádí opravné zúčtování v souladu s touto vyhláškou pouze na účtech plátců.

16 Není-li na odepsání chybně zúčtované částky na účtu neoprávněného příjemce dostatek peněžních prostředků, vyrozumí o tom banka, která tento účet vede, týž nebo následující pracovní den po dni, kdy podnět obdržela, banku, která chybu v zúčtování způsobila, a to písemnou formou bez zúčtování. Stejně postupuje, je-li účet zrušen. Podnět k odepsání částky z existujícího účtu neoprávněného příjemce eviduje a zároveň blokuje docházející peněžní prostředky, a to do dne, kdy na tento účet dojdou peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování, nejdéle však 3 měsíce ode dne vzniku chyby vzúčtování.

17 Jestliže byla na základě podnětu banky, která chybu vzúčtování způsobila, odepsána částka z účtu neoprávněného příjemce a neoprávněný příjemce v téže době platbu sám vrátil, banka, která chybu vzúčtování způsobila, na základě jeho oznámení a po prověření správnosti tohoto oznámení neprodleně platbu vrátí a uvede účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k chybnému odepsání částky nedošlo.

18 Klientům dotčeným opravným zúčtováním musí být neprodleně poskytnuta informace o jeho provedení písemně nebo na jiném trvanlivém nosiči dat. Vyhláška pak stanoví, která banka komu a kdy.

19 Uplyne-li tříměsíční lhůta od vzniku chyby v zúčtování, není banka, která chybu v zúčtování způsobila, nemůže provést opravné zúčtování vyhláškou popsané. Může však požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta. Tato banka vynaloží veškeré úsilí, které na ní lze požadovat, aby její klient, který je neoprávněným příjemcem, chybně zúčtovanou částku vrátil a aby nedocházelo ke zvětšování rozsahu škody. Obdobný postup se uplatní pro opravné zúčtování v rámci téže banky.

20 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve vztahu k platebnímu styku Výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů: Banky 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok vč. úroků; Stavební spořitelny 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok; Očekávaná změna každým dnem: Výše pojištěných pohledávek z vkladů je 100 % do výše 50 tis. EUR. Výše příspěvků se nemění

21 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Den platby U bezhotovostních převodů v Kč je to den, kdy bylo uskutečněno připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce; U bezhotovostních převodů z účtu vedeného v cizí měně nebo v zahraničí je to den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.

22 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Den platby U plateb v hotovosti v Kč je to den, kdy byla hotovost převzata anebo ji přijal pracovník správce daně; U plateb hotovosti v cizí měně je to den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.

23 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost banky podanou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně.

24 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Je-li tato žádost podána později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do doby vyřízení žádosti vrácen daňovému dlužníkovi ani použit na úhradu jiného daňového nedoplatku do výše tohoto přeplatku, i když je nižší než 50 Kč.

25 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Obdobně je postupováno i v případě, pokud je žádost podána tím, kdo zaplatil za daňového dlužníka, prokáže-li zřejmý omyl při úhradě a nemá-li současně vlastní daňový nedoplatek.

26 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Nelze-li však žádosti vyhovět, vydá správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového dlužníka, na úhradu jehož daňového nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována.

27 Základní platební instrumenty