Základní informace o CK V.T.T., neboli Venus Trade and Tours.

Transkript

1 1

2 Základní informace o CK V.T.T., neboli Venus Trade and Tours. Co vlastně znamená V.T.T.? V.- Venus - Venuše, tedy Afrodita, bohyně krásy a lásky T.- Trade - neboli obchod, živnost, řemeslo T.- Tours - neboli cesty, zkrátka turistika Sezóna 2012 znamená dvacátou druhou sezónu působení a existence CK v cestovním ruchu. Naše cestovní kancelář se nespecializuje jen na Olympskou riviéru - Pierii, kde se právě nacházíte, nabízí též řadu dalších atraktivních zájezdů na: - ostrov Kypr, - poloostrov Peloponés, - ostrov Korfu, - ostrov Kréta, - ostrov Rhodos, - ostrov Kos, - ostrov Zakynthos, - ostrov Samos, - ostrov Thassos, - ostrov Lesbos Všechny zájezdy jsou připraveny tak, abyste byli spokojeni s koupáním, opalováním a zábavou, ale i s obohacením Vašich znalostí během výletů. 2

3 Vážení klienti, jménem cestovní kanceláře V.T.T., bychom Vás rádi přivítali v Řecku na Olympské riviéře Pierii. Během celého zájezdu Vám přejeme nejen krásné počasí, ale i příjemný a ničím nerušený pobyt spojený s koupáním a několika zajímavými výlety. Snažili jsme se připravit pro Vás tuto informativní knihu tak, abyste získali ty nejzákladnější informace o Řecku, jeho historii, kultuře, mentalitě zdejších obyvatel,... Náš delegát., kterého kdykoliv zastihnete na telefonním čísle:..., Vám během informačních schůzek tyto informace ještě rozšíří svým výkladem a bude Vám nápomocen při jakémkoliv dotazu. 3

4 Budete-li se během své dovolené řídit následujícími radami, budete určitě spokojenější 1. Nebudeš očekávat věci přesně tak jako doma, protože jsi je opustil ve snaze najít něco jiného. 2. Nebudeš brát věci příliš vážně, protože bezstarostná mysl je základem příjemné dovolené. 3. Nepřipustíš, aby Ti jiní turisté šli na nervy, protože platíš nemalý peníz, abys strávil příjemné chvíle. 4. Dbej toho, abys vzal na dovolenou jen polovinu šatstva, které považuješ za nezbytné, a dvakrát tolik peněz. 5. Vždycky musíš vědět, kde máš svůj cestovní doklad, protože člověk bez cestovního dokladu, je člověk bez vlasti. 6. Pamatuj, že kdybychom byli stvořeni, abychom zůstávali na jednom místě, byli bychom stvořeni s kořeny. 7. Neměl by ses užírat starostmi, protože v tom není žádné potěšení - jen málo věcí je tak fatálních, aby to stálo za to. 8. Jsi-li v Řecku, buď připraven se chovat víceméně jako Řek. 9. Neposuzuj zemi podle jednoho jejího příslušníka, který Ti způsobil nesnáze. 10. Pamatuj, že v cizích zemích jsi hostem. Ten, kdo prokazuje svému hostiteli úctu a respekt, bude odměněn. Převzato z materiálu nejmenované britské cestovní kanceláře. 4

5 Oficiální název : Řecká (Helénská) republika Hlavní město : Athény (Athínai) Rozloha : km 2 Nejvyšší hora : Státní zřízení : Obyvatelstvo : Měna : Mytikas v pohoří Olympos (2 917 m n. m.) pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem cca 11,5 mil. euro (EUR) Řecko zaujímá nejjižnější cíp Balkánského poloostrova. Má rozlohu čtverečních km (jestliže k této ploše přičteme plochu moří vzroste rozloha na km 2 ). Z této plochy zaujímají ostrovy km2. Má přibližně 11,5 mil. obyvatel. Délka řeckého pobřeží je km. Nachází se mezi 36 a 41 severní šířky a mezi 20 a 26 východní délky. Na severu hraničí s Albánií, Makedonií, Bulharskem, Tureckem. Na západě, jihu a východě je obklopeno moři. Pevninská část Řecka je na západě hornatá, pro východ je charakteristické ploché pobřeží s přirozenými přístavy. Pohoří dosahují většinou výšky okolo m n. m. a často i přes m n. m. Olymp, nejvyšší pohoří, se zvedá do výšky m. Nížiny leží většinou na severu (Thessálie, Makedonie) a v Lakonii. Řeky jsou jen na severu, v Thessálii, Makedonii a Thrákii - Pinios, Áxios, Strýmon, Néstos, Évros. 5

6 PODNEBÍ V Řecku převládá typické středomořské klima, se suchými a horkými léty, vlhkými a studenými zimami. FLÓRA A FAUNA Rostlinstvo má v Řecku typický mediteránní charakter, s rostlinami věčně zelenými a rostlinami sukulentními, které jsou zásobárnami vody. Stromy jsou většinou menšího vzrůstu. Značný úbytek lesů snížil životní prostor zvířeny a tím také její druhovou rozmanitost. V Řecku, jako všude ve Středomoří, je oblíbený rybolov - při pobřeží obzvláště chobotnice, mušle, humři a langusty. V celém Egejském moři je hodně mořských hub. OBYVATELSTVO Obyvatelstvo Řecka je složeno z 88,5 % Řeků, nevelkou menšinu tvoří zejména Turci (0,8 % v Thrákii, na Rhodu a Kósu), Bulhaři (0,3 % v Makedonii), Arméni a Valaši (Kutsovlaši) v Thesálii. Za zmínku stojí kočovní cikáni. Přes řadu změn ve způsobu životu je pro Řeky ještě stále nejdůležitější rodina, se svými zachovalými obyčeji a zvyky, uspořádaná v duchu přísné hierarchie. Převládá vůdčí postavení mužů. OSÍDLENÍ Asi třetina obyvatelstva žije ve venkovských sídlech. Jsou to většinou hustě obydlené vesnice, pro jejichž vznik je rozhodující výskyt pitné vody. Nejvíce měst je zejména ve východní části řecké pevniny. Velkoměst je velmi málo: Athény, hlavní město země, a přístav Pireus, které spolu sousedí, tvoří se svými předměstími uzavřený celek, s 4,5 mil. obyvatel. Dominantou severu je Soluň neboli Thessaloniki. Na Peloponésu je největším městem Patras, dalším v pořadí je Heraklion na Krétě. 6

7 JAZYK Jedinou oficiální řečí je novořečtina. Vyvinula se přímo ze starořečtiny a je také psána stejným písmem, přesto se v gramatice velmi liší - ve stavbě slov, slovní zásobě a obzvláště ve výslovnosti. Řekové mluví obecně řečí zvanou "dimotikí", která vznikla přirozeným vývojem. Během vytváření nového řeckého státu v letech bylo snahou akademických činitelů vytvořit umělé vazby na vše starořecké, a tak byla stanovena úřední řečí "katharévusa". Zůstala oficiální řečí státní správy, justice, vědeckých kruhů a také tisku až do r. 1975, kdy řecký parlament stanovil národní řečí "dimotikí". STÁT Po svržení vojenské diktatury v r se na základě plebiscitu a ústavy z r Řecko stalo republikou s parlamentárně-demokratickým zřízením. Řecká vlajka byla poprvé vztyčena v březnu 1822, skládá se z řeckého kříže (v levém horním rohu) a z devíti střídajících se modrých a bílých pruhů, odpovídajícím devíti slabikám řeckého válečného pokřiku:" E/lev/the/rí/á u thá/na/thos" (= "Svobodu nebo smrt") z osvobozovacích bojů proti turecké nadvládě. Barvy bílá a modrá byly barvami prvního řeckého krále, pocházejícího z Bavorska. Po zrušení monarchie v r byl zaveden státní znak, kterým je stříbrný kříž na modrém štítu, ovinutý vavřínovým věncem. V roce 1865 byl povýšen nápěvek, složený r N. Mantzarosem na národní hymnu. Text pochází z Hymnu na svobodu od Dionýsia Solomose ( ), prvního význačného řeckého novověkého lyrika. Všeobecné volební právo platí v Řecku pro všechny občany po dovršení věku 18 let (pro ženy i muže). Parlament se volí na 4leté období. Skládá se ze 300 poslanců, kteří volí prezidenta dvoutřetinovou většinou na pět let. Všichni občané mužského pohlaví podléhají vojenské branné povinnosti. 7

8 Řecko je členem Organizace spojených národů (OSN) a většiny jejích organizací, Evropské unie, Rady Evropy, NATO, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a dalších institucí. STAVEBNICTVÍ A ARCHITEKTURA Kromě krásné přírody, historie, nádherných ostrovů, slunce a modrého moře, nabízí Řecko i moderní stavby. Římané zde vybudovali dokonalou silniční síť, vodovody, mosty, veřejné lázně. Vznikaly ale také stavby na oslavu Říma - triumfální oblouky, reliéfy, fresky. Synonymem klasického období Řecka byl řád, smysl pro míru a dokonalé proporce. CESTOVNÍ RUCH Řecko je vyhledávaným místem pro trávení letní dovolené v Evropě. Většina hotelů je moderních s dokonalým vybavením. Cestování lodí, vlakem, letadlem je snadné a pohodlné, pláže nejsou přelidněné a je zde i dost dobře situovaných kempů. Jachty a okružní plavby jsou dostupné v mnoha přístavech, na ostrovech i na pobřeží. Ideální cesta za poznáním ducha Řecka je kombinace auta s letadlem nebo lodí. Kouzlo Řecka lze objevit při vhodném spojení odpočinku a poznání. Zůstanou Vám rozhodně krásné vzpomínky na dovolenou. 8

9 Řecké dějiny jsou jak v evropském, tak ve světovém kontextu velikou zvláštností. Řecko jako kolébka evropské kultury nikdy nebylo velikou říší, s výjimkou krátkého období vlády Alexandra Velikého. Vždy to byly malé městské státy vázané spolu pouze různými dohodami. Občas došlo mezi nimi i ke krutým bojům. Čím bylo Řecko pro Evropu, tím byla pro Řecko Kréta, malý, ale významný ostrov mezi Egejským a Lybijským mořem. Ta byla v dobách své největší slávy (přibližně před a lety) velice mírumilovný stát, který pro svou obranu i rozvoj využíval výlučně svého mocného loďstva, takže na Krétě nenajdeme opevněné paláce. Nejslavnější antické památky např. slavný aténský Parthenon či vlastně celá Akropole byla vybudována ve velmi krátkém období Periklovy vlády. Přes onu roztříštěnost se Řekové dokázali ubránit i tak mocným říším jako byla říše perská. Jediné období, kdy bylo Řecko opravdu velkou říší, byla vláda Alexandra Velikého (Makedonského). Toto období trvalo přibližně 11 let. Ironií je, že střed této říše nebylo to pravé antické Řecko, za které považujeme Athény případně Spartu, ale do té doby téměř bezvýznamná oblast Makedonie. 9

10 Makedonie patří mezi nejnavštěvovanější oblasti Řecka. Olympská Riviéra a Chalkidiki stále přitahují milovníky písečných pláží a labužnické dovolené. Makedonie není však pouze Olympská Riviéra a Chalkidiki, ale najdeme zde i mnoho jedinečných památek a přírodních krás. V první řadě je to nejvyšší řecká hora, bájný Olymp, sídlo řeckých bohů. A ti si uměli vybrat dobře dodnes je zde jedinečná přírodní rezervace plná unikátní fauny i flory. Neméně zajímavý je i komplex klášterů na skalách světoznámá Meteora. A naprostým unikátem je stát ve státě poloostrov Athos, kněžský stát, kam za posledních let vstoupily pouze dvě ženy srbská a rumunská královna. A my, Češi a Slováci, této krásné zemi děkujeme za jeden státní svátek. Hlavní město Makedonie je totiž Thessaloniké my jsme však zvyklí mu říkat Soluň. Z tohoto města k nám bratři Cyril a Metoděj přinesli písmo a křesťanskou liturgii v jazyce srozumitelném Slovanům. 10

11 NÁSTUP MAKEDONIE Když se roku 359 př. Kr. ujal vlády makedonský král Filip II., Řekové nemohli tušit, že jejich samostatnosti je odzvoněno. Filip totiž nejdříve reorganizoval makedonskou státní správu a tím ji i hospodářsky pozvedl. Z druhořadého státu vybudoval velmoc a už tou dobou se začal připravovat na realizaci své touhy: ovládnout a sjednotit celého Řecko. Jako rozumný muž však nevytáhl rovnou do boje, ale začal pracovat nejdříve na bázi diplomatické. Získával spojence, zasahoval do sporů mezi ostatními státy a řešil je, čímž jeho vliv rostl. Samozřejmě už tehdy někteří Řekové pochopili, že je v sázce svoboda celého Řecka. Asi neslavnější z těch, kteří se mu postavili na odpor, byl Demosthénes. Dodnes jsou známy jeho ostré proslovy, kterým se říká Filipiky. Žádný, byť sebeostřejší řečnický projev ještě nikdy nezastavil útočníka. Řecko začalo mobilizovat své síly. Do spojeného řeckého vojska se však nepostavili všichni. Bojovaly tou dobou pouze Athény a Théby, tedy celkem necelých mužů. Rozhodující bitva se odehrála roku 338 př. Kr. u Chaironeie. Vzhledem k tomu, že síly byli téměř stejné, výsledek bitvy byl nejasný. Thébané se bránili, Athéňané dokonce útočili. Mezi oběma řeckými křídly však vznikla mezera, do které se vrhl sám Filip. Když mu hrozilo obklíčení a zabití, zasáhl do bitvy jeho tehdy osmnáctiletý syn Alexandr. V čele jízdy napadl thébské řady a úplně je rozprášil. Tím rozhodl tuto bitvu a rozhodl i definitivně o otázce řecké samostatnosti až do začátku 20. století. Filip v této bitvě zvítězil. Jako moudrý panovník však pokořené národy neničil, naopak, zachoval jim dosavadní svobody a zakázal jim řešit osobní spory zbraněmi. A navíc jim navrhl společné tažení proti společnému nepříteli, kterým byla Perská říše. Tohoto tažení se však nedočkal, protože zahynul rukou zákeřného vraha. 11

12 ALEXANDR MAKEDONSKÝ Smrt Filipa Makedonského uvrhla zemi do mnoha zmatků. Jeho syn Alexandr Makedonský se rezolutně ujal moci, Makedonii za pouhý rok uklidnil a potlačil povstání Řeků, kteří se pokusili využít situace a zbavit se makedonské vojenské nadvlády. A za dalšího půl roku postavil mohutnou armádu z Makedonců a Řeků, která byla určená k pokoření Perské říše. Celé tažení začíná roku 334 př. Kr., kdy se Alexandr vydává na pochod do Malé Asie. K prvnímu střetu s Peršany dochází u říčky Gráníkos. Výsledek této bitvy byl pro Peršany značně demoralizující. Zatímco zde padlo na desetitisíce perských vojáků, Makedonců zahynulo pouhých 26. Alexandr pak dále putoval Malou Asií. Zde stojí za zmínku zastávka v městě Gordionu, kde vyřešil problém gordického uzlu. Pověst pravila, že ten, kdo jej dokáže rozvázat, stane se pánem celé Asie. Po krátkém přemýšlení Alexandr slavný uzel jednoduše přeťal svým mečem. Zanechal tak následujícím generacím návod, jak řešit příliš složité otázky efektivním způsobem. A pokračoval dále do centra perské říše. S perským králem Dareiem III. se utkal u města Issu, kde ho čekala téměř 10násobná převaha Peršanů. Alexandr je však zahnal na útěk tak rychle, že perský král nechal na bojišti všechno, včetně manželky a dcery. ROZMACH ŘÍŠE Dále Alexandr překvapivě nepokračoval do centra perské říše, tj. na území dnešního Íránu, ale nejdříve se vydal na jih do Egypta, kde ho vítali jako osvoboditele od Peršanů. Zde pobyl přibližně rok a pro Egypt to byl rok velice blahodárný. Založil zde město Alexandrii a především nařídil mnoho politických a hospodářských reforem. Poté se vydává zpět do centra Perské říše a 1. října 331 př. Kr. dochází k rozhodující bitvě. V té době měl Alexandr dosud největší armádu přibližně lidí. 12

13 Přesto měli Peršané stále ještě početní převahu, která jim však nebyla nic platná. Makedonská vojska totiž používala velmi účinný způsob boje: první linii představoval jakýsi hrozivý ježek, složený ze šestimetrových kopí, která nesli na ramenou hoplíté skrytí za štíty. Tento útvar se nazýval falanga a chránil lučištníky, kteří mohli bezpečně a přesně ničit nepřítele. Nový způsob boje byl neobyčejně účinný a dokázali mu vzdorovat teprve až římská vojska o několik desetiletí později. Když se v bitvě dal na útěk i král Dareios III., celá armáda se rozprchla. Alexandr potom bez překážek putoval až do Indie. Když ani zde však nenalezl bájný konec světa, chtěl putovat dál. V té době však poprvé jeho vojáci vypověděli poslušnost a Alexandr se vrací zpátky do Babylonu, ze kterého vytváří hlavní město své říše. Ve svých 33 letech vládl největší říši všech dob a učinil do té doby naprosto neslýchanou věc: uvažuje o přímém propojení Evropy s Asií. Když 13. června 323 př. Kr. umírá na malárii, přichází svět asi o jednoho z největších vojevůdců a vládců. ROZDĚLENÍ ŘÍŠE Přestože Alexandr Makedonský nebyl Řek, ale Makedonec, zasloužil se velkou mírou o hmotný rozvoj řecké kultury. Nesmíme zapomínat, že jeho učitelem byl jeden z největších řeckých filosofů Aristoteles a rovněž důležitý fakt je, že v patách jeho armády přicházela do obsazených zemí řecká kultura, umění a vzdělanost, neboť jeho armáda nebyla čistě makedonská, ale řecko makedonská. Od té doby vzniká vlastně nová kultura zvaná helenistická. Po smrti Alexandra Velikého nebyl žádný vládce který by dokázal udržet tak obrovské území pohromadě, a tak se říše rozpadla na několik částí. V Egyptě se dostává k moci Alexandrův vojevůdce Ptolemaios a zakládá svou vlastní dynastii, která Egyptu vládne až do jeho obsazení Římany. V Sýrii vládne dynastie Seleukovců až na malou oblast, kde vládnou Attalovci. Pevninské Řecko mají pod kontrolou Antigónovci. Ovšem také ne na dlouho: blíží se obsazení Řecka Římany. 13

14 Správní středisko: Katerini Rozloha : cca km2 Nejvyšší hora : Mytikas v pohoří Olympos (2 917 m n. m.) Obyvatelstvo : cca Toto pobřeží se stalo pro české turisty jedním z nejoblíbenějších míst. Oceňují zde snadnou dostupnost a krásnou přírodu. Od Soluně, která je dosažitelná i letecky, je to už pouhých 80 km. Nejznámější letoviska jsou Leptokaria, Platamonas nebo Nei Pori. Při návštěvě této oblasti bychom neměli zapomínat na archeologické památky. Nacházíme se v místech bývalé Makedonské říše, která za vlády Alexandra Velikého sahala až po řeku Indus. Na Olympské riviéře je také vzácný vodní park Alikondirus, kde můžeme obdivovat na 170 druhů vodních ptáků. Nedaleko je také přírodní rezervace Olymp, která byla zařazena do seznamu UNESCO. 14

15 Teplota vzduchu Květen 25 C Červen 29 C Červenec 31 C Srpen 32 C Září 28 C Říjen 24 C Teplota vody Květen 20 C Červen 21 C Červenec 24 C Srpen 25 C Září 24 C Říjen 22 C Délka slunečního svitu Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen 8 h 11 h 12 h 11 h 9 h 7 h 15

16 Původně malá rybářská vesnička se za poslední roky rozrostla v živé přímořské letovisko, tvořené hlavní třídou posetou obchody se suvenýry, butiky, minimarkety, restauracemi, tavernami i stánky s rychlým občerstvením. Letovisko nabízí možnosti denní i noční zábavy. Pro mladé je zde několik moderních barů, diskoték a klubů. Letovisko ožívá ve večerních a nočních hodinách, kdy zde lidé korzují, vyrážejí na procházky, do restaurací, do taveren či posedět s přáteli v rybí restauraci u výtečně připravených mořských specialit. Najdete zde též kostel a přístav, v němž kotví několik loděk místních obyvatel, kteří se každodenně vydávají na moře. V městečku je oblázkové pobřeží se 2 písčitými plážemi, mimo centrum je pak pláž písčitá. Nad Platamonasem se tyčí do výšky mohutný křižácký hrad ( který po celá staletí zaujímal strategicky důležitou polohu. Ve druhé světové válce byl vybombardován německou armádou. Vykopávky zde začaly v roce 1973 a pokračovaly do roku Pláž: písečná, oblázková Vzdálenost od Thessaloniki: cca 97 km Hodnocení letoviska: vhodné pro všechny generace. Během pobytu doporučujeme procházky podél pobřeží nebo návštěvu sousedního letoviska Nei Pori. V letovisku je též banka, bankomat, přístupný 24 hodin denně je hned poblíž. 16

17 Dnes známé a vyhledávané přímořské letovisko, jehož největším lákadlem je dlouhá široká písečná pláž s možností vodních sportů. Středisko je lemováno hradbou pohoří bájného Olympu, který svou přirozenou horskou kulisou brání přístupu severních větrů a deštivému počasí. Právě zde se vytváří speciální mikroklima s nadprůměrným počtem slunných dní. Letovisko se táhne v délce několika kilometrů. Hlavní třída je lemována ubytovacími zařízeními, převážně apartmány nebo studii, dále jsou zde obchody se suvenýry, restaurace, taverny, bary, cukrárny, turistické kanceláře a směnárny. V moderním letovisku nechybí ortodoxní kostel, prostorná dětská hřiště ani lunapark. Každý večer jezdí mezi Nei Pori a Platamonasem malý vláček. Zpáteční jízdenka stojí cca 5. Odpoledne odtud obvykle jezdívá vláček přes Platamonas na hrad, cena jízdenky je cca 7 a z Platamonasu cca 5. Pro sportovně založené cestovatele je zde k dispozici sportovní atletické centrum, jehož součástí jsou tenisové kurty, sportovní hřiště, vybavené fitcentrum, velký bazén, dětský koutek a snackbar s občerstvením. Pláž: písečná Vzdálenost od Thessaloniki: cca 100 km Vzdálenost od Platamonasu: cca 2 km Hodnocení letoviska: vhodné pro všechny generace, pro rodinnou dovolenou i pro sportovně založené. 17

18 Menší klidné letovisko, jehož dominantu tvoří dlouhá písečná pláž s pozvolným vstupem do moře, je vhodné pro rodinnou dovolenou. Na hlavní třídě, která vede letoviskem, se nachází několik restaurací, obchodů se suvenýry a také řada kempů, neboť zdejší oblast je velmi oblíbena mezi turisty, přijíždějícími do Řecka stanovat a kempovat. Také tady je možné v sezoně nasednout do výletního vláčku a svézt se do letoviska Platamonas, jízdné vyjde dospělého na cca 3 eura, dítě na cca 2 eura. Tip pro vášnivé turisty: zhruba po dvou hodinách chůze dojdete do vesničky Palios Panteleimon, v jejíž uličkách na Vás dýchne atmosféra dávných časů. Pláž: písečná Vzdálenost od Thessaloniki: cca 90 km Hodnocení letoviska: vhodné pro všechny generace. Doporučujeme návštěvu staré vesničky Palios Panteleimon, kde uvidíte původní vesnickou architekturu a poznáte současný život řecké vesnice. 18

19 V posledních letech se z Leptokarie stalo velké moderní přímořské letovisko, ležící na úpatí pohoří Olympu a omývané Egejským mořem. Leptokaria nabízí svým hostům vše, co potřebují. Čisté moře, dlouhé písčito oblázkové pláže, denní i noční zábavu, bohaté možnosti nákupů. Hlavní třída je lemována řadou restaurací, taveren, kaváren, cukráren, minimarketů a supermarketů. Dále je zde řada cestovních kanceláří, směnáren, nechybějí půjčovny aut, kol a motorek. Z Leptokarie je možné cestovat vlakem do Thessaloniki nebo opačným směrem do letovisek Nei Pori a Platamonas (zpáteční jízdné cca 3 eura). V Leptokarii poblíž kostela se pravidelně konají trhy, vloni to bylo každé úterní odpoledne. Pláž: písečná, oblázková Vzdálenost od Thessaloniki: cca 80 km Hodnocení letoviska: vhodné pro všechny generace. Dále doporučujeme procházky do okolí, návštěvu tradiční vesničky Palia Leptokaria a archeologické lokality Livithra. Pro zdatnější turisty je možnost horských výletů do pohoří Olympu. 19

20 Thessaloniki, druhé největší město Řecka a hlavní město řecké Makedonie, leží v nejvnitřnějším místě Soluňského zálivu, severozápadní zátoky Egejského moře, poblíž ústí dopravně důležitého údolí řeky Axios a na výběžcích pohoří Chortiatis (1200 m n. m.). Přístav je ohrožován pozvolným posouváním delty řeky Axios. Během zimních měsíců zde může být i citelně nízká teplota, v důsledku studených větrů vanoucích údolím Axia. V létě zde bývá často nesnesitelné horko, neboť relativně malá vodní plocha zálivu nemá významný vliv na ochlazení vzduchu. Hospodářsky je Thessaloniki významná jako čilý mořský přístav a dále jako rychle se rozvíjející průmyslové centrum. Průmysl je soustředěn převážně v západním předměstí. Jde zejména o ocelárny, rafinérie ropy, výrobu umělých hnojiv, cementu, krmiv pro dobytek, potravinářský průmysl, strojírenství a loďařství. Příznivá poloha pro lodní plavbu a pozemní dopravu a dále na jihu města mezinárodní letiště podporují čilý vnitrostátní i mezinárodní obchod. Město je i v kulturní oblasti nejdůležitějším centrem severního Řecka. Je zde sídlo významné univerzity, Metropolity řecké ortodoxní církve, Státního divadla založeného v roce 1961 s operou a Státního orchestru. Na břehu zálivu, na svahu západních výběžků pohoří Chortiatis, se v podobě velkého čtyřúhelníka tyčí staré město, které je na straně pevniny obehnáno mohutnými hradbami, korunovanými cimbuřím a zesílenými věžemi z byzantského období. V jižní části města a na pobřežní straně byly hradby až na Bílou věž a bránu Vardar v 19. stol. strženy. K oběma 20

21 stranám tohoto hradbami obehnaného městského jádra přiléhaly dříve rozsáhlé hřbitovy, na severozápadě křesťanský a muslimský, na jihovýchodě židovský. Dolní, jižní část městského jádra, je spíše plochá a je protkána širokými ulicemi. Byla po zhoubném požáru města v r znovu vystavěna v moderním stylu. Přitom byly zachovány či restaurovány historické stavební památky, tvořící nyní v okolní moderní zástavbě malé ostrůvky. Severně ve svahu, až k městským hradbám, se rozprostírá křivolaké horní město, z něhož ční kopule několika starých kostelů. Minarety z tureckých časů byly v první světové válce až na několik nepatrných zbytků zničeny. V současnosti se Thessaloniki rozrostla daleko za hranice starého města. Vznikly větší obytné čtvrti v jihovýchodním předměstí Kalamaria, na severozápad se rozšířily řemeslné dílny a průmysl. Městský život pulsuje především na nábřeží, na rozlehlém Aristotelově náměstí s kavárnami, k němuž přiléhá čtvrť s tržištěm a tavernami a Aristotelova ulice a na ní kolmo probíhající bulváry Mitropoleus a Tsimiski s mnoha obchody a obchůdky. HISTORIE Četné prehistorické mohyly a stopy sídlišť v blízkém okolí ukazují na osídlení této krajiny už v době železné (asi let př. n. l.). Pohnuté dějiny města začínají rokem 315 př. n. l. Tehdy král Kassandros Makedonský založil na místě osady Thermai, u dnešní vesnice Sedes město sloučením četných, už zde existujících osad a nově založené sídlo pojmenoval Thessalonikeia, po své manželce Thessaloniki, nevlastní sestře Alexandra Velikého. Za Římanů byla Thessaloniki hlavním městem provincie Makesdonia Prina. Rychle vyrostla díky poloze při moři a při 21

22 důležité komunikaci Via Egnatia na nejvýznamnější město na jihu Balkánu. Po dělení Římské říše připadla Thessaloniki k říši Východořímské a sloužila jako důležitá obranná bašta (v letech 253 a 268 obrana před Góty). Na začátku 4. století zde bylo sídlo římského císaře Galeria, který bezohledně pronásledoval křesťany. Demetrios, později prohlášený za svatého, římský důstojník řeckého původu, zde v r. 306 zemřel mučednickou smrtí, nad jeho hrobem vznikl Demetriův kostel. Císař Theodosius Veliký pozvedl křesťanskou víru mezi státní náboženství, přesto však nechal v r. 391 asi soluňských zemřít jako odplatu za vraždu svého vojevůdce ve městě. Za byzantských císařů zůstala Thessaloniki po Byzantiu druhým nejdůležitějším městem říše a nejvýznamnějším obchodním centrem v celé jihovýchodní Evropě. V tomto čase zažívalo město velký rozkvět, vznikly četné pozoruhodné církevní stavby. V 6. a 7. stol. přestála Thessaloniki těžká obléhání Slovany, Avary a Bulhary ( ). Řečtí bratři a duchovní, Methodios (před r. 820, do r. 885) a Kyrillos (826/ ), lépe známí jako slovanští věrozvěstové sv. Cyril (Konstantin) a sv. Metoděj pocházeli z tehdy dvěma jazyky hovořící (řecky a jihoslovansky) Thessaloniki. Vyvinuli pro slovanské kostely hlaholské písmo, z něhož se později vytvořila cyrilice. V r. 904 bylo město vyloupeno Saracény, v r vypleněno Normany. Thessaloniki rychle střídaly státy byzantské říše, nakonec v letech 1423 až 1430 byla v držení Benátčanů. V r si město podrobil turecký sultán Murad II., potom téměř pět století (až do r. 1912) patřilo pod názvem Selánik k Osmanské říši, Turci vyhnali řecké obyvatelstvo a přeměnili většinu kostelů v mešity. Až po balkánských válkách konečně připadlo opět Řecku. Po přesídlení asi Židů, kteří museli v r opustit Španělsko, Německo a Uhry značně přibylo obyvatelstva. 22

23 Pro tureckou říši bylo stále těžší udržet své panství. Proto byla poroba na celém Balkáně a zvláště v Makedonii stále tvrdší a přinášela obyvatelům Thessaloniki nesnesitelnou nouzi a strádání. Tento stav vyústil v opakovaná povstání v letech 1720, 1753, 1758 a Četní Řekové přicházeli postupně zpět do města. Na jaře r mělo město asi obyvatel. V r žilo ve městě už lidí, z toho více než polovina byli Židé. Bylo zde asi 30 synagog. Na začátku 20. stol. byla Thessaloniki sídlem mladoturků. Tímto hnutím byl v r v Istanbulu svržen sultán Abdul Hamid II. K mladoturkům patřil také ve městě narozený Mustafa Kemal paša, který byl pod čestným jménem Ataturk (otec Turků) prvním prezidentem Turecké republiky. V r byla elektrifikována tramvajová doprava a zavedeno pouliční elektrické osvětlení. Už krátce po vypuknutí první balkánské války se vzdala turecká posádka o síle mužů po krátké potyčce bulharské jednotce. 8. listopadu 1912 se k Thessaloniki přiblížilo od západu řecké vojsko, 18. března 1913 zde byl zavražděn král Jiří I. Podle mírové dohody z Bukurešti ( ), která ukončila druhou balkánskou válku, byla Thessaloniki a velká část Makedonie vrácena Řecku. V r mělo město obyvatel (polovina Židé), vycházeli zde noviny ve francouzštině, řečtině atd. V první světové válce sídlil v Thessaloniki od r do r hlavní stan spojených východních armád. Také řecká vláda národní obrany zde měla své sídlo (pod názvem Makedonský boj, řízený z řeckého generálního konzulátu, dnes muzeum poblíž kostela Mitropolis). V roce 1916 byla uvedena do provozu železniční trať z Thessaloniki přes Larissu do Athén. Z četných požárů města (1890, 1894, 1898, 1910) přišel nejničivější v r Zpustošil velkou část města a zanechal bez přístřeší asi lidí. V důsledku výměny obyvatelstva mezi Řeky a Turky v r musela Thessaloniki přijmout ještě 23

24 přes uprchlíků, což způsobilo krajně povážlivou situaci v bydlení. Výstavba města, vedoucí k jeho rozšíření, proběhla v letech 1925 až 1935 podle plánů francouzského architekta a urbanisty Hébrarda. 9. dubna 1941 pronikly německé pancéřové vozy údolím Vardaru z Jugoslávie na jih a obsadily město. Během následné okupace bylo téměř veškeré židovské obyvatelstvo Thessaloniki deportováno a umučeno ve vyhlazovacích táborech (asi lidí). Také rozsáhlý židovský hřbitov na východním okraji městského jádra padl za oběť očistným akcím Němců, po válce vznikl v tomto prostoru veletržní areál a novostavba univerzity. V poválečné době byla další výstavba města možná teprve po skončení krvavé řecké občanské války. Slibný vývoj byl přerušen silným zemětřesením v r. 1978, při kterém bylo město velmi poškozeno. V současnosti je Thessaloniki velkoměsto se všemi znaky moderní doby. POPIS Motoristům se doporučuje zaparkovat vozidlo na předměstí, neboť v blízkosti městského jádra bývá obtížné najít místo k parkování. Vzhledem k tomu, že vzdálenosti v dolním městě nejsou příliš velké, není obtížné pamětihodnosti obejít pěšky. Jako snadno dostupné výchozí místo k prohlídce Thessaloniki je doporučeno nábřeží na jihozápadě města. Nábřeží sleduje linii městských hradeb z r (Leofóros níkis = bulvár Míru), vede od centrálního přístavu (Kendriki Limáni) až k Bílé věži. Přes značný silniční provoz je pás pro pěší těsně při vodě stále oblíbenější procházkovou cestou pro místní obyvatele i turisty, v neposlední řadě pro krásný pohled přes záliv - při jasném počasí až k hoře bohů - Olympu. 24

25 Asi v polovině cesty mezi protáhlou celní budovou (z r. 1909) u přístavu a Bílou věží se otevírá směrem od pobřeží do města pravoúhlé Aristotelovo náměstí (Platía Aristotélus). Četné kavárny a restaurace pod arkádami po stranách náměstí jsou místy především večerních schůzek. V teplém období roku jsou restaurační zahrádky zvoucí k posezení i přímo na náměstí s čilým dopravním ruchem. Na východní straně náměstí je státní informační kancelář (EOT). CENTRUM Z Aristotelova náměstí vede stejnojmenná ulice severně do městského centra. Protíná postupně bulváry Mitropoleus a Tsimiski a ústí do velmi široké ulice Egnatia, hlavní příčné osy města. Římská Via Egnatia však pravděpodobně neprobíhala těmito místy, nýbrž vedla mimo město. Vlevo a vpravo od Aristotelovy ulice se rozprostírá pitoreskní tržiště Kendriki Agorá (= centrální trh) s mnoha obchůdky pro každodenní potřebu a četnými tavernami. Na západním konci centrálního tržiště leží staré turecké Bezesteni, které bylo v 16. stol. považováno za nejkrásnější bazar na celém Balkáně. Nedaleko odtud jižně jsou turecké lázně Yaudi hamam. Další stavební památka z tureckých dob je na severní straně ulice Egnatia Mešita Hamsa - Bey (dnes Alkazar) byla postavena kolem r V centru starého města se rozkládala antická agora, dnes je zde rozsáhlá volná plocha (Platía Díkastiríu = Soudní náměstí), která vznikla při požáru města v r V jeho spodní části jsou na ulici Egnatia dvě pozoruhodné byzantské stavby. V jihozápadním rohu náměstí stojí kostel Panagía Chalkéon (kostel Matky Boží), postavený v r jako kostel Thekokotův. Je typickým příkladem sakrální byzantské stavby. Jihovýchodně proti kostelu kotlářů je velký lázéňský dům z tureckých dob. Nechal jej zřídit v r sultán Murad II., později byl nazýván Rajskými lázněmi, jsou dosud používané. 25

26 Na severním konci náměstí byly odkryty četné pozůstatky z římských dob, ohrazený prostor sloužil jako římské forum, nyní je místo označováno jako římská agora. Jihovýchodně od Rajských lázní ve směru ulice Egnatia je po dvou obytných blocích parčík, v jehož východním koutě stojí raně křesťanský kostelík Panagia Acheiropoietos. Jeho původ sahá do 5. stol., v r byl při přeměně v mešitu poškozen a ve 20. stol. restaurován. Uvnitř, vedle prostorového dojmu, zaujmou pozoruhodné zbytky mozaiky a na mramorovém sloupu arabský nápis "Sultán Murad si porobil Thessaloniki v r. 833 (1430 podle našeho kalendaře). Severně od římské agory stojí hlavní kostel města, bazilika svatého Demetria. Tato pětilodní bazilika byla postavena na základech římských lázní, jejichž zbytky jsou patrné severně od kostela a na římské silnici, jak je vidět v kryptě (malé lapidárium). Podle blízkého antického stadiónu se stavba nazývala až do 9. stol. Kostel u stadiónu. Archeologické výzkumy po r potvrdily představu, že císař Galerius nechal na tomto místě v r. 306 zemřít římského důstojníka Demetria. Ten se brzy stal hlavním svatým a patronem města, k jeho hrobu se později konaly poutě ze všech částí Byzantské říše. Bazilika byla původně zřízena v 5. stol., její hlavní rysy zůstaly zachovány i po obnovení po požáru v 7. stol., stejně tak jako při další rekonstrukci po ničivém požáru města v r V tureckých dobách sloužil kostel jako mešita. V interiéru tohoto největšího kostela v Řecku jsou zvláště pozoruhodně různobarevné mramorové sloupy antického původu, s jemně modelovanými hlavicemi. Dále mohutný kolový svícen v hlavní lodi, malé mozaiky na pilíři apsidy a velký mramorový náhrobek mecenáše Lukase Spantunia na severní stěně. V r byly ostatky svatého Demetria převezeny zpět do Thessaloniki z italského městečka San Lorenzo in Campo. 26

27 Nedaleko od kostela svatého Demetria při křižovatce ulic Kassándru a Agíu Nikoláu je turecký lázeňský dům Yeni hamam (Nové lázně), postavený na římských základech. Poblíž tohoto kostela je také dobře zachovalá bývalá džámie Aladša Imaret se sedmi kupolemi. Z kdysi barevného minaretu zůstal podstavec s lomeným okrajem. Další významnou raně křesťanskou sakrální stavbou je velký kostel svaté Sofie, který stojí v jihovýchodní části vnitřního města na prostranství při ulici Hermově. Tento trojlodní křížově kupolový kostel na téměř čtvercovém půdoryse pochází z 8. stol. V 9. a 10. stol. byl interier vyzdoben figurálními mozaikami. V kopuli je velkolepě ztvárněno Nanebevstoupení Krista, na místě kříže v apsidě je Matka Boží Platytéra. Kostel svaté Sofie byl v letech hlavní katedrálou města, pak byl Turky přeměněn v mešitu. Po požáru v r byla stavba obnovena a při velkém požáru v r zůstal kostel netknutý. Elegantní portikos padl za oběť italskému náletu v r. 1941, těžké škody utrpěla stavba při zemětřesení v r Na jižní špici vnitřního města a na jihovýchodním konci nábřeží stojí uprostřed malého parku Bílá věž, symbol města. Patřila jako důležitý článek k opevňovacímu systému. Nynější kulatou věž postavili Turci okolo r na místě starší pevnostní věže a využívali ji zejména jako vězení. Když povstali janičáři proti sultánu Mahmudovi II. v r. 1826, nechal je zavřít do věže a zavraždit. Od této události byla věž označována jako Krvavá. Aby tuto poskvrnu odstranili, nechali Turci věž nabílit a nazývali ji dále Beyaz Kule (= Bílá věž). Dnes je mohutná, 35 metrů vysoká, věž zařízena jako muzeum. Je z ní pěkný výhled na město a na přístav. Exponáty vypovídají o umění a dějinách byzantské Thessaloniki, zahrnují období asi od r. 300 n. l. až do porobení města Turky v r (raně křesťanské zlaté předměty, mince, vázy, mozaiky, fragmenty nástěnných maleb, hlavice sloupů a sakrální předměty). Od Bílé věže se táhne severovýchodně široká ulice Ethikis Aminas, v linii dřívějších městských hradeb k velkému náměstí 27

28 Syntrivani protínající ulici Egnatia. Na tomto náměstí byl v r znovu instalován obelisk ve tvaru kašny v původní podobě z konce 19. stol. Sleduje-li se ulice Egnatia směrem do centra města, přijde se ke Galeriově oblouku, nejvýznamější stavební památce z římských dob ve městě. Jako datum stavby je udáván rok 297 n. l. Triumfální oblouk k poctě císaře Galeria byl postaven na hlavní silniční křižovatce římského města. Původně sestával ze dvou řad po čtyřech sloupech z pálených cihel. Nad prostředními čtyřmi sloupy byla původně kupole. Tři sloupy na západní straně jsou zachovány. Dva sloupy nesoucí oblouk jsou obloženy mramorovými deskami. Sochařská výzdoba je doplněna reliéfnimi částmi námětově vypovídajícími o perském, mezopotámském a arménském tažení císaře v letech n. l. Živé reliéfy představují jedinečné umění tohoto druhu. Ve srovnání s Konstantinovým obloukem v Římě, vzniklým téměř ve stejné době (r. 315 n. l.) se na tomto u jednotlivých figur i u skupin mnohem více zachovala původní živost, i když kámen už silně utrpěl. Od Galeriova oblouku vede jihozápadně ulice Gunari k velkému náměstí Navarino. Zde byly v 70. letech tohoto století odkryty zbytky Galeriova paláce, na jižním okraji je nápadný bohaté zdobený oktogon, osmiboká stavba, jejíž určení není dosud ještě objasněno. Od Galeriova paláce vedlo kdysi severním směrem sloupořadí k asi 100 m vzdálené rotundě, která byla patrně postavena jako pantheon či jako mauzoleum pro Galeria. Obvykle je ale známa pod označením kostel sv. Jiří. Dnes je stavba přístupná jako muzeum. Král Kassandros obklopil nově založené město velmi brzy hradbami, neboť odolalo už v r. 285 př. n. l. útoku krále Pyrrha 28

29 z Epeiru a v r. 279 př. n. l. nájezdu Keltů. Ještě po polovině 19. stol. bylo městské jádro kolem dokola obehnáno hradbami s baštami, pevnostmi, věžemi a branami. Celkově asi 8 km dlouhý, velký čtyřúhelník opisující městské hradby, které jsou tvořeny střídajícími se vrstvami přírodního kamene a cihlového zdiva. Proti jižnímu okraji velkého veletržního areálu je v malém parku moderní budova archeologického muzea. Jsou v něm významné archeologické nálezy z Thessaloniki, Makedonie a Thrákie. Prehistorická sbírka zahrnuje archeologické nálezy od mladší doby kamenné až k době bronzové. Od Archeologického muzea jihozápadně přes park se lze dostat na nábřeží, kde je moderní rytířská socha Alexandra Velikého. 29

30 Kláštery v Meteoře se vedle antických památek a Athosu řadí k největším atrakcím turistického Řecka. Přístup je ženám na rozdíl od Athosu - povolen, a tak všichni můžou obdivovat nádheru staveb na bizarních skalních útvarech. Ve skalách odjakživa hledali útočiště poutníci i pocestní, kteří hledali úkryt před lupiči. Kolem roku 950 zakládá poustevník Varnaval první klášter, který pojmenovává Svatý Duch. Od té doby až do konce 16. století vznikají další, takže v dobách největší slávy zde bylo 24 klášterů tvořících samostatný stát. Dnes zde můžeme obdivovat pouze šest komplexů: Metamorphosis, Varlam, Agios Nikolaos, Agios Stefanis, Roussanou a Agia Triada. Agios znamená v řečtině svatý, takže vidíme, že tři kláštery jsou zavsvěceny svatému Nikolasovi, Stefanovi a svaté Trojici. Nejvýše položený klášter je Metamorphosis, který leží 540 m n. m., což je 474 metrů nad okolní přírodou. Ještě donedávna byly jedinou přístupovou cestou provazové žebříky anebo koše na provazech, ve kterých se mniši spouštěli ze skal, aby zajistili některé nezbytné věci. Dnes jsou již kláštery přístupné i po schodech. 30

31 Snad každý školák ví, že v představách antických Řeků byla hora Olymp sídlem bohů. Pro přesnost by se dalo říci, že zde sídlila jenom základní sestava bohů v čele s Diem Hromovládcem. Řecká mytologie zná tisíce dalších, níže postavených bohů s lokální kompetencí, kteří přebývali v jednotlivých říčkách, horách a hájích. Z dnešního hlediska je pohoří Olymp především velikou a nádhernou přírodní oblastí s tak hojným zastoupením vzácných druhů rostlinstva a živočichů, že jej UNESCO vyhlásilo za přírodní rezervaci světové biosféry. Pokud chceme tento skvost navštívit, začínáme zpravidla ve vesničce Litochoro, která leží hned na úpatí hory. Při pochodu k vrcholu můžeme zřetelně pozorovat čtyři pásma vegetace. První pásmo končí mezi 300 a 500 metry n. m.. Rostou zde běžné listnaté stromy. Druhé pásmo obrovských souvislých lesů dosahuje nadmořské výše 1700 m. Porost je smíšený, vidíme buky, jedle i smrky. Třetí pásmo představuje čistě jehličnatý porost. Čím více se blíží k hranici 2000 m n. m., tím jsou stromy nižší. Čtvrté pásmo je již královstvím mechů, lišejníků a nižších rostlinných druhů, které se vyskytují pouze na Olympu. Těchto unikátních druhů je asi

32 Tempi je 8 km dlouhé údolí, mající charakter soutěsky, mezi pohořími Olymp a Ossa. Protéká jím řeka Pinios z Thessalie k moři. Vodnaté údolí, oplývající rostlinným bohatstvým bylo hojně opěvováno už ve starověku. Bylo také oslavováno jako místo, kde se Apollón očisťoval po usmrcení Pythona. Původní vzhled údolí, které představuje nejdůležitější přístup od severu do středního Řecka, značně utrpěl stavbou moderní silnice. 12 km severně od začátku údolí je mohutný křižácký hrad Platamónas (založen r. 1204). Na jižním konci, naproti místu Témpi stojí na pahorku pevnost postavená Filipem II. Makedonským. Za místem Témpi vede vlevo serpentinová silnice do Ambelákie v pohoří Ossa. 32

33 Obec Dion (dříve Malathriá), v jejíž blízkosti se nacházejí vykopávky staromakedonského města Dionu, leží 16 km jižně od okresního města Katerini před severním výběžkem Olympu. Starý Dion, položený v úrodné rovině Pierie na úpatí hory bohů Olympu, na řece Bafyru a nedaleko západního břehu Thermajského zálivu, byl pro Makedonce posvátným městem, které ve své době rozkvětu mělo asi obyvatel. Díky své příznivé poloze ovládlo pobřežní silnici mezi Makedonií a Thessalií a bylo nejjižnější makedonskou pohraniční pevností. Král Archelochos zde vystavěl chrám Diův, divadlo a stadión a zřídil olympijské slavnostní hry. Dion se stal kultovním centrem Makedonců, zatímco Pella vzkvétala jako hlavní město. Alexandr Veliký přinesl do Dionu oběti, než se vydal do Persie. Město bylo zničeno r. 220 př. n. l. Aitólskými, avšak opět bylo rychle obnoveno. Řecké práce na vykopávkách dosud odhalily největší část antického města: části městské hradby, hlavní ulici s mnoha postranními ulicemi, velké veřejné lázně (therme) s mozaikovou podlahou a pozoruhodnými vodovody, malé odeion, obytné domy a krámy atd. 33

34 Vesnice Vergina, na jižním okraji roviny při ústí řeky Aliakmón v západní Makedonii, 80 km jihozápadně od Soluně, je již dlouhou dobu známa hrobovými a palácovými nálezy z Palátitsy. Nejnověji je jméno obce spojováno se senzačními nálezy archeologa Manolise Andronikose, který se na tuto oblast specializuje. Pláň Palátitsa, na terase nad řekou Aliakmón, byla osídlena už okolo r př. Kr., od 4. stol. př. Kr. byla znovu významná. Kromě kupolového hrobu z helénistického období, byl od r zkoumán komorový hrob. Pod 12 m vysokým hrobním pahorkem se pod povrchem objevila obezděná hrobka, uzavřená mramorovými dveřmi s malbou ztvárňující lov na lva, první originál řecké malby z této doby. V předsíni byla v mramorovém sarkofágu masivní zlatá skříňka s tělesnými pozůstatky a zbytky tmavě modrého zlatě vyšívaného pláště. Druhá, větší zlatá skříňka se našla ve vlastní hrobce. Její víko neslo symbol makedonského znaku - šestnácticípou hvězdu. Ve skříňce byly též tělesné pozůstatky a kromě diadému a žezla také skvostná zbroj. Archeologové z celkového nálezu usoudili, že se pravděpodobně jedná o hrob makedonského krále Filipa II., otce Alexandra Velikého. V každém případě byl nálezen hrob krále, jehož okázalost - jak ukázala první veřejná výstava v Soluni - je úžasná. Druhý, bohatě vybavený a též neporušený hrob, o něco starší, našel Andronikos v srpnu 1978 jen několik metrů dále od prvního, v témže hrobním pahorku. 34

35 Jako hlavní město Řecka nabízejí Athény svým návštěvníkům vše, co může hlavní město země s takovou historií a současností nabídnout. Najdeme zde památky na nejstarší období především světoznámou Akropoli nad nejstarším známým divadlem na světě, antickou agoru a mnoho dalších svědků jedinečné řecké historie. Logický cíl naší cesty bude zcela jistě archeologické muzeum, kde můžeme najít největší skvosty antické kultury a symboly Řecka jako jsou např. Diův chrám, Posseidonova socha či Agamemnonova zlatá maska, objevená Heinrichem Schliemannem v Mykénách. Zajímavé exponáty však nalezneme i v Národní galerii či v Muzeu města Athén. Athény však nejsou jenom antika. Z byzantského období se zde zachovalo mnoho kostelů a chrámů, např. Stará katedrála z konce 12. stol. a Kapnikarea, zasvěcená Panně Marii z 11. stol. Pro ty, kteří si chtějí z Athén něco pěkného přivézt, upozorňujeme především na zlaté a stříbrné šperky se světoznámými řeckými motivy. Nejznámější klenotnictví najdeme v oblasti Syntagma a Kolonaki. Další známé obchody jsou na ulici Hermes (Ermou), Monastiraki a Athénské ulici. AGORA Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem agora znamená tržiště, v žádném případě to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Tady, přímo pod Akropolí, bylo i skutečné srdce 35

36 kulturního, náboženského i politického života celého antického Řecka. Stály zde administrativní budovy, chrámy i soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a prodávalo, ale zároveň se dělala politika, pomlouvala vláda i bližní. Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období, obdivovat můžeme památky od klasického období až po kostel z jedenáctého stol. našeho letopočtu. Ze zachovaných památek si musíme všimnout především Theseion-Hefaisteion. Tento chrám je zasvěcen bohu Hefaistovi a ochránkyni města, bohyni Athéně. Byl vybudován r. 449 př. n. l. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec. Doporučujeme věnovat pozornost i sochám obou bohů, kterým je chrám zasvěcen. Autorem je známý sochař Alkamenes. Památník EPONYMOUS hrdinů tvoří sochy deseti reků, podle kterých se jmenuje 10 attických kmenů. Bývalo to velice frekventované místo, protože veškeré veřejné vyhlášky byly umístěny na podstavcích těchto soch. AKROPOLIS Stejně jako je Pražský hrad symbolem a dominantou Prahy, je Akropolis dominantou a symbolem Athén. Její historie je spojená nejenom s historií Athén, ale vlastně celého antického Řecka. V dobách její slávy bývalo Řecko mocné, silné a bylo středem evropské civilizace. V dobách jejího úpadku neznamenalo Řecko téměř nic. 36

37 Z Akropole svrhl Daidalos svého synovce a žáka Talóa aby se nemusel bát, že jeho sláva zastíní slávu jeho, za což byl vyhnán na Krétu. Na Akropoli nejdříve málem zavraždil Aegeas svého syna Thesea jedem, který mu podala Medea. Poté co ho poznal a slavně přijal, musel jej odsud vypravit na Krétu proti Minotaurovi. Když měl pocit, že Theseus výpravu nepřežil, skočil z vrcholu Akropole do moře. Na Akropoli vládl Perikles, který jako první položil základy demokratických principů. V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry her Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových. Na Akropoli stál jeden ze sedmi divů světa socha Pallas Athény, ochránkyně města. Geniální sochař Feidiás ji vytvořil ze zlata a slonoviny, avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu. Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v Delfách. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové v tomto století. Na Akropoli vstupujeme Propylaeou, kterou vybudoval slavný athénský stavitel Mnesiklos na příkaz samotného Perikla v roce př. n. l. Nejznámější částí Akropole jsou Parthenon a Erechteion. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb na Akropoli je chrám Athény Vítězné, který se nachází na jih od vstupní brány. Byl vybudován architektem Kallikratem kolem roku 420 př. n. l. na oslavu vítězství Athéňanů nad Spartou. Ironií osudu však bylo, že chrám stál dřív, než skončila válka pro Athény bohužel špatně. Nejstarší soudní dvůr Areopagos byl jedním z nejuznávanějších míst v antice. Zde zasedal první aristokratický parlament antických Athén. Jeho význam začal upadat v druhé polovině 5. stol. př. n. l., kdy sloužil už pouze jako soud a k 37

38 vyšetřování vražd. Podle pověsti zde byl souzen třeba i Orestes za vraždu své matky Klytaimnestry, manželky Agamemnonovy, a jejího milence Aighista (touto vraždou mstil Orestes úkladnou vraždu svého otce, který se vrátil z trojské války). Pnyx je polokruhové prostranství, kde se shromažďovali Athéňané, např. proto aby naslouchali slavným řečníkům. Ti stáli na kamenné tribuně. Obecně se předpokládá, že se sem vešlo až lidí. V žádném případě nesmíme zapomenout navštívit na Akropoli muzeum. ERECHTEION Erechteion byl vybudován v letech 420 až 406 př. n. l. na nejposvátnějším místě Akropole. Zde nechala bohyně Athéna vyrašit svůj nejvzácnější symbol olivový strom. Tato oliva byla zničena Peršany při dobývání Athén, ale po jejich vyhnání ze země strom znovu zázračně začal růst. Chrám jako takový je velice netypickým představitelem své doby a účelu stavby. Ve skutečnosti vůbec nevypadá jako athénský chrám. Je vybudován na dvou úrovních, je asymetrický a má dva portály, které spolu vůbec nesouvisí. Známější je jižní především díky Karyatidám. Karyatidy jsou sochy panen, které podpírají střechu jižního průčelí. Z původních šesti můžete čtyři vidět v muzeu na Akropoli, pátá je v současné době rekonstruována a šestá je umístěna v Britském muzeu v Londýně. Sochy, které stojí na původních místech, jsou samozřejmě kopie. Nesourodost obou částí chrámu bude nejspíše dána 38

39 faktem, že každá z obou polovin byla zasvěcena jinému bohu východní Athéně Polias a západní Poseidonovi Erechtovi. V dnešní terminologii bychom mohli říci, že se jedná asi o první ekumenický chrám. PARTHENON Parthenon je symbolem a dominantou Akropole. Tento skvost hellénské architektury, jeho krása, harmonie a elegance si vás podmaní při prvním setkání. Dnes je bohužel přístup do tohoto objektu zakázán. Od roku 1983 zde probíhá velice náročná rekonstrukce, která znemožňuje návštěvníkům důkladnější prohlídky. I pohled zvenku je však jedinečný. Monumentální Archaický chrám byl vybudován pravděpodobně v 6. století př. n. l. Klasický chrám byl zasvěcen bohyni Athéně, ochránkyni města. Stavitelé Iktion a Kallikratos jej postavili z bílého pentelského mramoru v letech 447 až 432 př. n. l. ve zlaté době Periklově. Byla zde vystavena slavná Feidiova socha Athény jeden ze sedmi divů světa, u které vždy končila procesí ve Velkých Panathénských slavnostech (konaných na rozdíl od každoročních Malých Panathenských slavností jednou za 4 roky). MUZEUM V AKROPOLI Není možné vyjmenovat všechny nádherné exponáty tohoto jedinečného muzea. Dovolte proto, abychom upozornili alespoň na některé zajímavosti, které můžete vidět pouze zde. Příklady vybíráme náhodně, nejspíše podle jejich popularity. Je to kritérium nespravedlivé, ale jde nám pouze o orientační přehled. Každý z nás si stejně najde svoji oblíbenou sošku nebo amforu, jejíž krásný tvar a nezapomenutelný ornament si 39