Regionální disparity v severozápadních echách komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem

Transkript

1 Regionální disparity v severozápadních echách komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem Milan Jeábek, Petr Jirásek, Tomáš Kenek Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v Ústí n. L. Úvod do problematiky Sociáln-ekonomický rozvoj území, jehož projevem je hospodáský rst a zvyšování životní úrovn obyvatelstva za respektování princip trvale udržitelného rozvoje je úkolem územního plánování a regionální politiky. V období hospodáské recese, ve kterém se práv nacházíme, dochází k výraznému prohlubování regionálních disparit zatímco v jádrových regionech dochází k zpravidla jen pechodnému snížení hospodáského rstu bez hlubších následk v sociální sfée, v periferních a strukturn slabých i strukturáln postižených regionech zanechává krize vtšinou dlouhodobé následky. Práv v období krize roste význam inicianích nástroj regionální politiky, jakož i regulaních nástroj územního plánování. Jejich zapojení se ovšem neobejde bez solidn zpracované analýzy založené jak na vyhodnocení objektivní reality prostednictvím statistických údaj (zejména z databáze eského statistického úadu), tak na získání vlastních dat z empirických šetení (anketární šetení, ízené rozhovory, interwiev apod.), kterými doplují poznání o subjektivní reflexi. Pánevní oblast Ústeckého kraje (ULK), zastoupená 4 okresy resp. 7 správními obvody obcí s rozšíenou psobností (SO ORP), se profiluje jako území ekonomicky exponované, ekologicky postižené a do znané míry i sociáln problémové. Proto zámrem aktuálního projektu VaV je pedevším pipravit metodiku aktivního pístupu smujícího k odstranní nebo alespo zmírnní zdejší problémovosti a do budoucna nastínit cestu udržitelného rozvoje. Proto je pochopitelné, že vedle primárn environmentálního (pírodovdného) zamení se zde uplatují i vdy ekonomické a humanitní, a to v. sociologických przkum. Jen tak lze dosáhnout plastického obrazu reflektujícího mj. znané územní disparity na relativn malém území. Základní územní diferenciace je zejmá z obr. 1. Jeden z etných tematických blok je garantován geografy, a to jak z Fakulty životního prostedí, tak Pírodovdecké fakulty zdejší univerzity. V píspvku jsou prezentovány vybrané poznatky ze socioekonomické analýzy modelového regionu. Tžišt ovšem spoívá v prezentaci poznatk z vlastních výzkum, zamených na názory zdejšího obyvatelstva resp. pedstavitel veejné správy (územní samosprávy). Tyto jsou podle možností komparovány. Píspvek je lenn do tí ástí, které se postupn vnují: 1. Environmentální, sídelní a územní problematice 2. Konfrontaci statistiky a vlastního šetení se zamením na migraci a stabilitu 3. Aktuálním tendencím v regionálním rozvoji z pohledu zástupc municipalit

2 Obr. 1 Geografické regiony Ústeckého kraje Zatímco zjištní vycházející z tzv. tvrdých dat nepotebují zvláštní metodický výklad, tento nelze opomenout u sociologických šetení. Pi tvorb návrhu dotazníku a volb formy prvního šetení (obyvatelé) bylo stanoveno nkolik všeobecných podmínek obvyklých pro každé šetení tohoto typu. To se týká reprezentativnosti vzorku (souboru respondent) z hlediska vku, pohlaví, vzdlání a územního rozložení (vždy po 4 kategoriích) a velikostní kategorie sídel tak, aby odpovídal reálné populaci. Z hlediska šetení rozsahu byly stanoveny za kritérium 2 z obyvatel starších 15 let trvale bydlících obyvatel v ešeném území (podle censu 2001 v území žilo tém 412 tisíc obyvatel starších 15 let). Tato podmínka byla splnna koneným zpracováním 838 dotazník. Navíc dostatená velikost nám umožuje vedle tídní 1. stupn analyzovat poznatky podle strukturálních (identifikaních) znak. Pi volb formy a techniky šetení se vycházelo z hlediska efektivnosti náklad vynaložených na šetení a tedy i návratnosti dotazník. Jako nejvhodnjší forma bylo zvoleno pímé dotazování zabezpeované jednak studenty FŽP UJEP a dále studenty nkterých stedních škol v regionu. Šetení probhlo v msíci kvtnu a ukoneno bylo v ervnu 2008.

3 Tab. 1 Výzkumné okruhy vlastních empirických šetení Obyvatelstvo Územní samospráva - stabilita obyvatelstva a pracovní - pekážky a píležitosti rozvoje, pomry, - intenzita spolupráce mezi klíovými - hodnocení podnikatelského prostedí aktéry v regionu, a veejné správy, - hodnocení zmn v území a krajin - role peshraniní spolupráce jako nástroj regionálního rozvoje Zámrem druhého šetení, zajišovaného Katedrou geografie PF UJEP prostednictvím student kurzu Problémy regionálního rozvoje, bylo bližší seznámení se strategickými rozvojovými dokumenty obcí a kraje na základ vlastní zkušenosti (práce v terénu). Respondenty se stali pedstavitelé obcí s rozšíenou psobností (primátor/starosta, vedoucí píslušného odboru) v Ústeckém kraji (14 z celkového potu 16 ORP), Krajský úad Ústeckého kraje a Úad Regionální rady Severozápad. Šetení probhlo v prosinci 2008 a lednu Po vyplnní dotazníku dvojice student vedla s respondentem explorativní rozhovor s cílem zjistit doplující informace k šeteným aspektm a objasnit kauzální vztahy mezi jednotlivými faktory. I pes znanou asovou náronost se podailo všechny schzky zrealizovat, za což bychom všem dotazovaným expertm tímto rádi vyslovili velký dík. 1. Environmentální, sídelní a územní problematika Syntetický ukazatel ekologické stability krajiny, pocházející od Míchala (1993) a využívaný také SÚ), vyjaduje pomr mezi ekologicky pozitivn (lesy, sady, zahrady, vinice, chmelnice, louky a pastviny, vodní plochy) a negativn (orná pda, zastavné plochy, ostatní plochy, nap. dopravní, tžba aj.) využívanými plochami. V pánvi lze pedpokládat, s ohledem na ekonomické využití, nejnižší hodnoty. Výsledky za celek nepekvapí (1,32), i když alespo nkteré SO ORP ano: Chomutov 2,31 vs. Most 0,22. Pro srovnání uvádíme i hodnoty za vybrané mikroregiony ve zbytku ULK: kolísají mezi Varnsdorfem s Rumburkem (4,85 resp. 4,29) a Roudnicí n. L. (0,24), jakož i sousedícím územím vn ULK: maximum pro Ostrov n. O. (4,47) a minimum pro Slaný resp. Kralupy n. Vlt. (0,21 a 0,19). Ochrana pírody je podmínna pítomností cenných území i lokalit. Jednoduchý, nicmén s vysokou vypovídací hodnotou, ukazatel podíl výmry chránných území na celkové výme je vztažen k roku V hodnoceném území, vedle pánevní oblasti zahrnujícím i zbytek Ústeckého kraje, zaujímá zcela mimoádné postavení SO ORP Dín. Zde tém veškerá plocha (99,8 %) je pod ochranou. Ješt v nkolika dalších regionech je dosažen vysoký podíl: Ústí n. L. se adí mezi 16 SO ORP ULK na 2. místo (57,6 %), Bílina je 6. (36,7 %). Na opaném pólu nacházíme regiony s žádným resp. minimálním zastoupením chránných území: Litvínov (0,5), Chomutov a Kada (po 1,0 %). Z nepánevních SO ORP maximum zjišujeme pro Varnsdorf (55,2 %), minimum pak pro Roudnici n. L. (0,02 %). Poloha SO ORP vi rozvojovým a urbanizaním osám a oblastem 1 je syntetickým ukazatelem založeným na potu bod pidlených na základ rozvojového a urbanizaního hlediska vzhledem k jejich významu (mezinárodní, nadregionální, regionální). Rozvojový potenciál je pitom spjat s intenzitou souasného i perspektivního využití a úzce souvisí s koncentrací obyvatelstva, ekonomických a kulturních aktivit. Urbanizaní prvek je více vázán na osídlení a aktivity obyvatelstva. Celková známka se pitom skládá z hodnocení 1 Píslušná data resp. studie Ústavu územního rozvoje Brno, odkud je erpáno, pochází z roku 2005.

4 podle rozvojového (investiního) hlediska (rozvojové osy, rozvojové oblasti) a urbanizaního hlediska (urbanizaní osy, urbanizaní oblasti). Bez ohledu na ti hodnocené vyšší oblasti patí prvenství tentokrát Ústí n. L. sledovanému Kralupy n. Vlt. pípadn Teplicemi. SO ORP pánevní oblasti vykazují jako prmr nejlepší pozici (4,32), druhé místo patí pilehlému území k ULK a až tetí píka zbytku ULK. Nadprmrnými hodnotami se vyznaují Lovosice, Litomice a Roudnice n. L., jakož i Mlník (4,65), Karlovy Vary a Ostrov n. O. Periferní, tj. neexponovaná poloha je typická pro Podboany a Žatec, totéž platí pro Rakovník (0,25) a Kralovice. Ústí n. L. jako jediné SO ORP se prosazuje významnji v rámci eska patí mu 9. píka (další jsou s odstupem Teplice, z nepánevních nejlepší pozici zaujímají Lovosice). Tab. 2 Poloha SO ORP ULK vi urbanizaní a rozvojovým osám i oblastem Kód SO ORP Rozvojové (investiní) hledisko Urbanizaní hledisko osy oblasti osy oblasti Celkové skóre (body) Poadí (dle celkového skóre) v rámci kraje R Návrh školního bodování v rámci kraje 4201 Bílina 1 0,6 1 1,5 4, , Dín 0,25 0,4 0,5 1,5 2, , Chomutov , , Kada 1 0, , , Litomice 2 0,45 1 1,5 4, , Litvínov 1 0,45 0,5 1 2, , Louny 0,25 0,15 1 0,5 1, , Lovosice 2 0,45 2 0,75 5, Most 1 0, , , Podboany 0, , Roudnice n. L. 2 0, , ,5 2, Rumburk 0 0 0,5 0,5 1, , Teplice 1 1,5 2 1,5 6, ,5 1, Ústí n. L. 2 2,25 2 1,5 7, Varnsdorf 0,1 0 0,5 0,5 1, , Žatec 0,25 0 0,25 0 0, ,5 Pramen: SÚ, 2005 Problematice životního prostedí a krajin v širším slova smyslu je vnována v našich vlastních šeteních z pochopitelných dvod znaná pozornost. Na první pohled je zejmé, a statistické údaje to prokazateln dokládají, že se situace po roce 1989 resp. v posledních letech zlepšila. Zámrn zde ponecháváme stranou píslušná data, snad jen lze odkázat na publikace SÚ pípadn dalších institucí. V použitém dotazníku, mj. umožujícím i komparaci s pedchozími výzkumy, jsme zaadili šest otázek, z nichž ti mly povahu baterie. Vesms se pitom jednalo o otázky uzavené, tedy nabízející výbr specifikovaných odpovdí. Vývojový pohled je zastoupen prostednictvím konkretizace dílích složek životního prostedí viz Obr. 2. Subjektivn, a zejm i objektivn, se nejvíce v pozitivním smyslu zmnil vzhled obce a množství škodlivin v ovzduší. Naopak pomrn kritická situace R

5 pokrauje v chování oban k životnímu prostedí: rozhodující ást respondent se domnívá, že nastalo zhoršení. Obr. 2 Vývoj jednotlivých složek (faktor) životního prostedí Chování oban k životnímu prostedí Ochrana pírody Vzhled obce Kvalita povrchových vod Množství škodlivin v ovzduší 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Pramen: vlastní šetení, 2008 zlepšení pibližn stejná úrove zhoršení nedokážu posoudit U této otázky si poprvé ukážeme možnosti tídní 2. stupn podle strukturálních znak respondent, a to diferenciace podle místa bydlišt okresy a vku a vzdlání respondenta. - Ve vývoji zneištní ovzduší z územního pohledu hodnoty za Chomutov a Teplice odpovídají prmru, zatímco Most je vnímán nadprmrn kladn na rozdíl od Ústí n. L. s nadprmrným záporným zastoupením. Nejmladší skupina (15-29 let) vnímá situaci krititji než všichni respondenti jako celek, naopak vzdlanjší obyvatelé (respondenti) vidí situaci pozitivnji. - Z územní diferenciace kvality povrchových vod vychází nejlépe Most, na opaném pólu stojí Chomutov. He je posuzována mladšími respondenty, starší generace jsou spokojenjší. Skupiny obyvatel s vyšším vzdláním jsou spokojenjší než skupiny obyvatel s nižším vzdláním. - Pi hodnocení vzhledu obce se v meziokresním srovnání se odlišuje pedevším Chomutov, a to v pozitivním smyslu. Podle vku se vymykají osoby obou stedních kategorií: letí se nadprmrn hlásí ke stagnaci, u letých je tento stupe zastoupen výrazn mén než v celém souboru. Obdobná situace je u vzdlání: vyuení a stedoškoláci bez maturity mimoádn akcentují stagnaci, naproti tomu stedoškoláci s maturitou ji nedoceují. - Pi sledování ochrany pírody neshledáváme žádné významnjší odchylky v územním pohledu a totéž lze konstatovat z hlediska vzdlání. Podle vku je specifická situace u stagnace, kterou výrazn mén vnímá nejmladší vková skupina, což je ovšem vyváženo vyšším podílem skupiny následující. - Odlišnosti mezi okresy v chování oban k životnímu prostedí se projevují pedevším u kladného hodnocení: výrazn nadprmrn v Teplicích, mírn podprmrn v Most. Starší obané hodnotí lépe než mladší. Totéž mžeme íci o vzdlanjších respondentech.

6 Pi hodnocení krajiny se více než polovina respondent (zastupujících dosplou populaci) piklonila k názoru, že se zlepšila. Naopak jen zhruba každý desátý se domnívá, že došlo ke zhoršení. Zbytek respondent, tj. cca tetina se piklání v tomto pohledu ke stagnaci. Od prmrné hodnoty se odlišují zejména zástupci nejmladší vkové skupiny, kteí hodnotí vývoj krajiny krititji, a to pestože pozitivní náhled pevažuje. Nejstarší generace naopak vyjaduje vyšší spokojenost. Podle vzdlání vykazují mén spokojenosti respondenti s neukoneným a základním vzdláním, jakož i stedoškoláci s maturitou. Výpov o stagnaci je nadprmrn zastoupena u vysokoškolák a naproti tomu podprmrn u osob vyuených a stedoškolák bez maturity. Podle místa bydlišt, sledovaného za okresy, zjišujeme výrazn lepší hodnocení za Most (až 60 % deklaruje zlepšení). Subjektivn nejhorší situace panuje v Teplicích. Rozhodující ást dotázaných, a to tém 2/3, se rovnž vyjádila, že (pírodní) podmínky pro život jsou stejné (prmrné) jako v esku. Tetina je vidí jen o trochu horší než jiných oblastech R. Ostatní, avšak nepíliš etné, odpovdi pipadají proporn na oba extrémy, tj. podmínky výborné versus špatné. Nejmladší a mladší stední generace (15-29 a let) se domnívá, že zdejší pírodní podmínky jsou výborné, tj. lepší než prmr v esku. Nejvyšší odchylku v pozitivním smyslu slova zaznamenáváme u vysokoškolák, vyšší podíl hodnotí situaci jako výbornou. Respondenti z okres Chomutov, Ústí n. L. a zejména Teplice vypovídají o lepších podmínkách pro život než celý soubor. Prmrnou hodnotu siln ovlivují respondenti z Mostu (celkem tém 300 osob), kteí jen ve 4 % oznaili podmínky za výborné, shodn pes 40 % za prmrné i o trochu horší než jinde a každý desátý za špatné. Nejlépe jsou na tom subjektivn Teplice, kde obdobné podíly dosahují %. Hodnocení geografické polohy a pozice v regionálním rozvoji a sídelním systému je obsaženo v další v píspvku analyzované otázce. Jako metodu jsme tentokrát zvolili protikladné charakteristiky, což nám poskytuje jednoduché a jednoznané výsledky viz Tab. 2. Zatímco v nkterých pípadech je patrná vyrovnanost, ve vtšin (tun oznaeno) mžeme hovoit o výrazné pevaze (až 4 ku 1). Situaci v obci (mst) bydlišt tak lze za celou pánevní oblast oznait jako nijak výjimenou (obyejnou), tradiní, udržovanou a ponkud v rozporu s pedchozím i jako mnící se. Tab. 3 Charakteristika místa bydlišt prostednictvím protiklad Charakteristika Podíl v % Charakteristika periferní centrální (stedisková) chudá bohatá výjimená nijak výjimená (obyejná) tradiní moderní strnulá mnící se udržovaná zanedbaná Pramen: vlastní šetení, Konfrontace statistiky a vlastního šetení se zamením na migraci a stabilitu Základem rovnovážného rozvoje území je vývoj jeho tí nejvýznamnjších oblastí, kterými jsou ekonomická, sociální a environmentální stabilita. Preference nkteré z nich na úkor jiných obvykle vede k destabilizaci celého územního systému a k dlouhodobému poškození

7 jeho rozvoje. Dnes je tento princip obvykle nazýván udržitelným rozvojem, nebo dokonce v eské verzi trvale udržitelným rozvojem. Stabilitu samozejm nemžeme chápat jen jako stagnaci existujícího stavu, ale spíše jako pimené zvyšování kvality jednotlivých oblastí reality. Pro sociální stabilitu je významné mimo jiné i vnímání prostedí, ve kterém populace žije, tedy ekonomické prostedí a možnosti pracovní seberealizace, uspokojování poteb bydlení a životní prostedí. Za agregovaný ukazatel, který odráží atraktivitu místa nebo regionu z hlediska bydlení, se napíklad v urbanistické praxi považoval celkový populaní vývoj obyvatelstva. Tento vývoj v sob zahrnuje jednak složku pirozené mny (rození a umírání) a dále migraci. V souasnosti i budoucnosti roli diferencianího faktoru sehrává migrace (pisthování, vysthování, objem a saldo), mžeme ji proto považovat za jeden z nejdležitjších indikátor dalšího sociáln-ekonomického rozvoje. To byl také dvod pro soubor otázek sledovaných v dotazníku. Pro srovnání disparity sledovaných ty okres v Podkrušnohoí z hlediska migrace byly využity jednak analýzy vývoje migrace po roce 2000 v rámci výzkumného projektu a dále celkové hodnocení migrace publikované eským statistickým úadem ( ) a z píspvk z Demografické konference v Olomouci (2007, viz literatura). Z hlediska motiv migrace došlo k úpravám, piemž z pvodních dvod migrace podle Obyv 5-12 byly ponechány bytové dvody; satek, rozvod a následování rodinného píslušníka byly agregovány do rodinných dvod; zmna pracovišt, piblížení se k pracovišti a uení a studium byly zahrnuty do pracovních dvod; zdravotní dvody byly vynechány a doplnno bylo vzhledem ke specifiku oblasti životní prostedí a zstaly jiné nespecifikované dvody. Pracovní dvody jsou v podstat ekonomickými motivy a ostatní mžeme považovat za neekonomické podnty pro migraci, kterou jsme šetili u vzorku respondent v minulosti a srovnávali se statistickými údaji. Pro motivy možného chování v budoucnosti byly dvody dále specifikovány tak, aby bylo pi šetení vystiženo subjektivní vnímání msta, okolí, životního prostedí a samozejm význam bydlení, pracovních píležitostí a rodiny. Úvodní otázka byla položena tak, aby vystihla objem veškerého sthování, tedy vetn ešení bytového problému v rámci vlastní obce nebo msta. Výsledek byl pekvapující. Po roce 1990 tém polovina dotazovaných zmnila alespo jednou své bydlišt (49,8 %), což znamená v našem pípad byt, piemž shodný podíl respondent uvedl jako své pedcházející bydlišt stejnou obec. Toto ohromující íslo svdí nepochybn o tom, jak již naznaily analýzy bytového fondu v rámci celé výzkumné úlohy, že jsou zde velmi široké možnosti pro hledání vhodného a pimeného bytu. Více než dvakrát se pitom sthovalo 15,3 % dotazovaných (jeden deklaroval dokonce 10x sthování). Alespo jednou se sthovalo 220 dotazovaných tj. 52,7 % ze všech dotazovaných, kteí se v minulosti sthovali. Zhruba ti ze ty sthování byla realizována v rámci vlastního okresu i obce. Migrace zvení je nebo byla minimální. Pokud bychom porovnali jenom pípady sthování po odetení zmn bydlišt realizované uvnit vlastních obcí, tak podíl vnitrookresního sthování u sledovaného vzorku tvoil 55,9 %, sthování do místa z jiných okres kraje 21,1 % a mimokrajská imigrace tvoila 23 %. 2 U vzorku se tak potvrdily pedpoklady o vyšší intenzit vnitrookresní migrace v rámci prostorových pohyb. 2 V rámci eské republiky podle SÚ prmr za roky pro srovnání tvoila migrace mezi obcemi 46,7 %, mezi okresy 19,2 % mezi kraji a 34,2 %. V Ústeckém kraji vnitrookresní migrace v témže období dosáhla 55,5 %, meziokresní 18,4 % a mezikrajská 26,1 %. Jestliže pro kraj platí, že celkový vývoj zde kopíroval trendy R v poklesu obratu migrant ( ) následovaný mírným rstem, tak celkové ztráty za toto období (saldo obyvatel) jsou poznamenány pedevším obdobím

8 Jak už bylo uvedeno, ešené území z hlediska migrace je charakteristické vysokou intenzitou vnitrookresní migrace. Píkladem je SO ORP Teplice, který v letech zaznamenal nejvtší objem migrace mezi správními obvody obcí s rozšíenou psobností v republice ( osob). Dle údaj SÚ jsou Teplice v poadí na 10. míst podle migraního zisku (2042 obyvatel) a souasn Most je na 10. míst s nejvtší ztrátou sthováním (-1685 obyvatel). Souasn zde dochází k další integrit probíhající mezi tymi okresy. K ponkud opoždnému nástupu suburbanizaních tendencí z hlediska rozvoje bytové výstavby spojené s migraními ztrátami mst nad obyvatel se zde setkáváme až v posledním období. Mezi obcemi s nejvtším ziskem z vnitního sthování v letech v rámci celé republiky patí Jirkovu (SO ORP Chomutov) 2. poadí a Dubí (Teplice) 6. místo v R. Dvody, které vedly ke zmn bydlišt, byly zejména bytové (42,5 %) a rodinné (40,8 %), což u všech sthování vetn uvnit obcí je pochopitelné. Pracovní dvody ke sthování oznailo 7,8 % dotázaných. Vzhledem k tomu, že pi šetení byly dotazovány pouze osoby starší 15 let, kategorie osob následujících lena rodiny jak je tomu celostátního sledování (dti) se zde nevyskytuje, což trochu znesnaduje porovnání s údaji o motivech migrace za republiku a sledovaný soubor. Pokud ovšem upravíme strukturu R tak, že kategorii následujících len rodiny vynecháme a bez uvedeného vyjádíme strukturu, dojdeme k zajímavému porovnání. Pracovní dvody v úhrnu jsou pln srovnatelné mezi naším souborem a prmrem uvnit kraj v rámci R (shodn 7,8 %), taktéž bytové dvody (sledovaný soubor 42,5 % a R 40,0 %), rozdíly jsou vtší u rodinných dvod (40,8 % oproti 17,5 %) a pochopiteln u ostatních dvod souhrnn je také rozdíl (9,0 % resp. 34,7 %). Obr. 3 Dvody pedcházejícího sthování (relativní etnost) Pramen: vlastní šetení, 2008 Z hlediska predikce v dalším chování obyvatel pi šetení bylo specifikováno nkolik otázek týkajících se motivace pro pípadnou emigraci z území a naopak jaké jsou dvody, které by byly pi rozhodování významné pro rozhodnutí zstat žít v tomto prostoru. Rozhodn se z území chce odsthovat 4,7% dotazovaných a spíše ano 10,1 %. Ochota sthovat se v nejbližším období byla nejpravdpodobnjší z hlediska vku u vkové skupiny let, podle stavu u svobodných, dle dosaženého vzdlání u stedoškolák a konen z hlediska povolání u skupiny zamstnanc následované studenty. Nejdležitjším motivem, který by ovlivnil rozhodnutí, zda-li se sthovat i nikoli, jsou rodinné dvody (obr. 4). Zhruba na stejné úrovni jsou zvýšení platu a postup v práci,

9 následuje motiv zlepšení bytových pomr. Zajímavé je, že akoli jsou respondenti dosti závislí na sociálních vztazích, je motiv špatných mezilidských vztah až na pedposledním míst hned za motivem zvýšení kvality prostedí. Pesthovat se do velkého msta bylo pro n nejmén atraktivní nabídkou. Obr. 4 Motivace pro emigraci (absolutní etnost)! "! #$% "& # %&%%!& %"&!' Pramen: vlastní šetení, 2008 Poznámka: použita stupnice rozhodn ano a spíše ano 1, spíše ne a rozhodn ne 2 Opanou otázkou než tomu bylo u pedcházející jsme zjišovali, které a jak významné jsou oekávané problémy pi pesthování resp. jakou ztrátu by respondenti pociovali nejvýznamnji v pípad sthování (obr. 5) Opt se zdá, že nejvtší obtíží by bylo vzdát se kontakt s rodinou a píbuznými. To podporuje výsledek otázky pedchozí. Další ztrátou by byly sociální vazby s páteli. Pro relativn velkou ást by byla bariérou pro sthování vlastnictví bytu i domu. Ostatní problémy jsou vyrovnané. Bezproblémovou by byla ztráta možnosti pstovat koníky. Obr. 5 Motivace pro setrvání v míst souasného bydlišt (absolutní etnost) (!% "!"%! $ $ &) "!" *!"+")"& %* +!!!! " "% #* " "% #*!'" &" "!*), *& Pramen: vlastní šetení, 2008 Poznámka: použita stupnice rozhodn ano a spíše ano 1, spíše ne a rozhodn ne 2

10 Je zajímavé konfrontovat uvedené výsledky s velmi uspokojivým hodnocením místa souasného bydlišt (78,4 %, v tom rozhodn ano 13,4 %) a oproti tomu nespokojenost vyjádilo 21,6 % (v tom rozhodn ne jen 4,0 %). Pitom ale tém polovina uvažuje o zmn svých bytových pomr. Podobn vysoká je spokojenost se souasným zamstnáním (80%, z toho rozhodn 16%). 3. Aktuální tendence v regionálním rozvoji z pohledu municipalit Na základ již zmínné velké diferenciace ástí Ústeckého kraje lze oekávat markantní rozdíly v hodnocení pekážek rozvoje u dotázaných municipalit. Jak ukazuje obr.. 6, hodnocení aktér vykazují znanou diferenciaci v hodnocení mezi obma modelovými subregiony (pánev, zbytek ULK) zejména v aspektech pracovní síla, dopravní obslužnost. Zajímavé je srovnání rozptí v hodnocení mezi obma skupinami: zatímco hodnocení v první skupin je relativn homogenní, druhá skupina SO ORP vykazuje velmi vysoké rozptí u hodnocení vtšiny aspekt. Nízkou vzdlanostní úrove obyvatelstva a nedostatek pracovních sil s odbornou kvalifikací oznail také pracovník Magistrátu Ústí n. Labem jako hlavní rozvojovou pekážku, jejíž odstranní i zmírnní je dlouhodobou záležitostí 3. Ponkud pekvapující zjištní dotazníkového šetení byl mírný nesouhlas u ekologické zátže jako rozvojové pekážky 4. S ekologickou zátží souvisí i problematika brownfields 5. 3 je to opravdu velký problém a jist významná pekážka regionálního rozvoje. Neexistuje však píliš možností pro mstské úady, jak tuto situaci zlepšit. Za dležité považuji pedevším zájem samotných oban 4 K tomuto tématu pi interview uvedl pracovník KÚ ULK: Ekologická zátž na území kraje je již z velké ásti odstranna. Ale i v minulosti jsme to rozhodn nepovažovali za pekážku, ale spíše za impuls pro regionální rozvoj. 5 Brownfield se nachází v našem kraji celá ada. Rozhodn je považujeme za píležitost pro regionální rozvoj. Bohužel je ale naprostá vtšina z nich v soukromém vlastnictví a tím jsou pro veejné orgány nevyužitelné. (tentýž pracovník)

11 Obr. 6 Hodnocení rozvojových pekážek z pohledu obcí s rozšíenou psobností Vysvtlivky: v diagramu znázornny prmrné hodnoty vypotené jako vážený aritmetický prmr ze stupnice: 1 s výrokem zcela souhlasím, 2 spíše souhlasím, 3 spíše nesouhlasím, 4 vbec nesouhlasím; prmrná hodnota 2,5 tedy odpovídá hranici mezi tendenním souhlasem a nesouhlasem. Zdroj: vlastní šetení, 2009 Opatení pro podporu podnikání patí mezi stžejní úkoly regionální politiky. Úspšná regionální politika musí usilovat o zlepšení podmínek pro dlouhodobjší rozvoj ekonomických aktivit, jen tak lze region postavit na vlastní nohy bez závislosti na dotacích. Rovnž u výrok k podmínkám pro rozvoj podnikání (obr. 7) byly aspekty: kvalita pracovní síly, dále pak získání vhodných pozemk a objekt pro podnikání velmi odlišn hodnoceny. Zatímco respondenti z pánevních oblastí tyto aspekty hodnotí jednoznan negativn, vtšina dotazovaných ve zbytku území Ústeckého kraje je ochotna je hodnotit spíše jako píznivé. Obraz hodnocení je v obou subregionech u velké vtšiny aspekt znan heterogenní, z ehož lze usuzovat, že pedpoklady a možnosti pro rozvoj podnikání jsou na municipální a mikroregionální úrovni velmi odlišné.

12 Obr. 7 Hodnocení podmínek pro rozvoj podnikání z pohledu obcí ORP Zdroj: vlastní šetení, 2009 Vysvtlivky: zpsob výpotu shodný s pedchozím diagramem Celá ada problém a úkol, ped nimiž stojí souasná municipální a regionální politika, se již nedá ešit tradiními administrativními postupy. V souvislosti s integrací R do politiky hospodáské a sociální soudržnosti EU jsou i eské regiony konfrontovány s požadavky evropského standardu na zlepšování regionálního managementu. Proto se v poslední dob s rznou mírou úspšnosti uplatují nové pístupy a metody, které mají vést k dosažení dohody mezi orgány veejné správy, jež disponují rozhodovacími pravomocemi, dále podnikateli, neziskovými organizacemi, obany a dalšímí aktéry lokálního a regionálního rozvoje. Úspšnost rozvoje region je totiž velmi významn ovlivována tím, jak úspšn jednotliví aktéi vzájemn spolupracují v oblasti strategického plánování. Klíové postavení lídra a zárove moderátora zde na lokální a mikroregionální úrovni zaujímají obce s rozšíenou psobností. Odpovdi zástupc municipalit (viz obr. 8) zeteln ukazují, že spolupráce aktér v oblasti strategického managementu se dosud nestaila pln etablovat: prmrné hodnoty v rozmezí 2-3 sice signalizují pravidelnou spolupráci, která dosud ješt postrádá kýženou intenzitu a soustavnost, velká heterogenita hodnocení a také asto se vyskytující nejhorší známka 4 zeteln poukazují na fakt, že nkteré obce se na této spolupráci dosud nepodílejí! Z jednotlivých aktér byli nejlépe ohodnoceni krajský úad, sdružení obcí a Úad Regionální

13 rady regionu soudržnosti, v subregionu Pánev také euroregiony, jako nejmén aktivní byly ohodnoceny hospodáské komory a privátní regionální poradenské agentury. Obr. 8 Spolupráce obcí s ostatními aktéry v regionu Zdroj: vlastní šetení, 2009 Vyvtlivky: prmrná hodnota vypotená jako vážený aritmetický prmr ze stupnice: 1 spolupracujeme dlouhodob soustavn a velmi intenzívn, 2 spolupracujeme pravideln, 3 spolupracujeme píležitostn na projektech, 4 doposud jsme nespolupracovali. Nedostatky v oblasti regionálního managentu potvrzuje i hodnocení dalšího výroku v dotazníku Výmna informací mezi jednotlivými aktéry zapojených do regionálního rozvoje musí být zlepšena - s jasným souhlasem (prmr 1,8) a vysokou homogenitou hodnocení. Závr 1. Ekologická stabilita krajiny v pánevní oblasti je podle oekávání pomrn nízká, vykazuje však znané rozdíly na úrovni okres. Tomu odpovídá i podprmrné zastoupení výmry chránných území na celkové výme, by nap. v Ústí n. L. je dosažen významný podíl. Z hlediska rozvojové exponovanosti SO ORP pánevní oblasti vykazují jako prmr nejlepší pozici, druhé místo patí pilehlému území k Ústeckému kraji a až tetí píka zbytku kraje (okresy Dín, Litomice, Louny resp. obce s rozšíenou psobností v nich). U subjektivního hodnocení dílích složek životního prostedí se nejvíce v pozitivním smyslu zmnil vzhled obce a množství škodlivin v ovzduší. Pevažuje rovnž názor, krajina se zlepšila. Podmínky pro život jsou vnímány stejn jako v esku. Situaci v obci (mst) bydlišt z pohledu geografické polohy a pozice v regionálním rozvoji lze za celou pánevní oblast oznait jako nijak výjimenou (obyejnou), tradiní, udržovanou a ponkud v rozporu s pedchozím i jako mnící se.

14 2. Po roce 1990 tém polovina dotazovaných zmnila alespo jednou své bydlišt (byt), piemž shodný podíl respondent uvedl jako své pedcházející bydlišt stejnou obec. ešené území z hlediska migrace je charakteristické vysokou intenzitou vnitrookresní migrace; v píspvku je piblížen pípad SO ORP Teplice. Dvody, které vedly ke zmn bydlišt, byly zejména bytové a rodinné. Motivy uvádné respondenty se v zásad shodují s motivy registrovanými SÚ. Míra potenciální migrace není píliš vysoká. Nejvtší obtíží by bylo vzdát se kontakt s rodinou a píbuznými. 3. Šetení potvrdilo, že zástupci místní veejné správy v Ústeckém kraji hodnotí jednotlivé aspekty regionálního rozvoje velmi diferencovan v závislosti na místních pomrech. Za nejvýznamnjší pekážku v regionálním rozvoji považuje naprostá vtšina dotázaných nízkou vzdlanostní úrove obyvatelstva a nedostatenou odbornou kvalifikaci pracovních sil. Rozhovory ukázaly, že dotázaní aktéi neznají recept na úinnou a rychlou nápravu. Podmínky pro podnikání jsou hodnoceny podstatn píznivji ve zbytku Ústeckého kraje než v pánevních oblastech. Za hlavní brzdy v rozvoji podnikání jsou hodnoceny kvalita pracovní síly a možnost získání vhodných pozemk a objekt. Využitelnost brownfield je pro veejnou správu minimální, protože jsou zpravidla v soukromém vlastnictví. Spolupráce regionálních aktér pi strategickém plánování se rozvíjí, dosud však nedosáhla požadované intenzity. Šetení ukázalo, že nkteí dležití aktéi se na innostech dosud nepodílejí. Málo efektivní regionální management je vnímán jako negativní faktor rozvoje. Píspvek vznikl v rámci projektu Modelové ešení revitalizace prmyslových region a území po tžb uhlí na píkladu Podkrušnohoí (MMR R. WD ). Autoi dkují tímto za podporu. Literatura: Jeábek, M Reflexe socioekonomického vývoje vybrané poznatky z vlastního sociologického šetení provedeného u obyvatelstva modelového území. In Andl, J. et al.: Komplexní geografický výzkum kulturní krajiny II., Mino, Ústí n. Labem, s Ježek, J Management regionálního rozvoje. In: Wokoun, R. et al.: Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Linde, Praha, s Míchal, I Ekologická stabilita. Brno, Veronika, 243 s. Ptáek, P, Toušek, V., Polášek, V. 2007a. Regionální aspekty vnitní migrace v eské republice v období Sborník z demografické konference v Olomouci, s In Ptáek, P, Toušek, V., Polášek, V. 2007b. Analýza migrace osob s dokoneným vysokoškolským vzdláním v eské republice v období Sborník z demografické konference v Olomouci, s Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Ústeckého kraje. eský statistický úad, Krajská správa Ústí nad Labem, 2006, 157 s. Vnitní sthování v R SÚ, 2005, zveejnno (on line ) In: edicnyplan.nsf/publ/ až2004/