V ý r o č n í z p r á v a

Transkript

1 Výroční zpráva 2009

2 Hlavní budova Eurojustu (Arc)

3 Obsah Seznam zkratek...5 Úvodní slovo Přehled činnosti a administrativa...9 Práce na případech... 9 Vztahy se státy a organizacemi mimo Evropskou unii... 9 Administrativní záležitosti Informační technologie Veřejný přístup k dokumentům Eurojustu Práce na případech...14 Úvod Hodnocení řešených případů, všeobecné trendy a problémy Terorismus Obchodování s drogami Obchodování s lidmi Podvod Korupce Počítačová kriminalita Praní špinavých peněz Ostatní činnosti spojené s přítomností organizovaných zločineckých skupin v ekonomice Evropské zatýkací rozkazy (EZR) Společné vyšetřovací týmy (SVT)... 33

4 3 Vztahy s partnery v EU Evropská justiční síť Europol OLAF Frontex CEPOL EJTN Implementace nového Rozhodnutí o Eurojustu...42 činnosti neformální pracovní skupiny Implementace v rámci Eurojustu Návaznost na závěry Rady Příloha...50 Graf 1: Vývoj případů Graf 2: Klasifikace případů Graf 3: Prioritní oblasti trestné činnosti v případech Eurojustu Graf 4: Prioritní oblasti trestné činnosti a ostatní typy trestné činnosti v případech Eurojustu Graf 5: Případy řešené Eurojustem, dožadující země Graf 6: Případy řešené Eurojustem, dožádané země Graf 7: Celkový počet koordinačních schůzek Graf 8: Koordinační schůzky, dožadující země Graf 9: Koordinační schůzky, dožádané země... 58

5 Seznam zkratek 5 Seznam zkratek CMS...Elektronický rejstřík případů EZR...Evropský zatýkací rozkaz EJN...Evropská justiční síť ENCS...Národní koordinační systém Eurojustu EPOC...Projekt EPOC FATF...Financial Action Task Force IWG...Neformální pracovní skupina SVT...Společný vyšetřovací tým LTTE...Tygři osvobození tamilského Ílamu OCC...Koordinační centrum OCTA...Hodnocení hrozby organizovaného zločinu OSR...Hodnocení organizační struktury PKK...Strana kurdských pracujících ROCTA...Vyhodnocení hrozeb ruskojazyčného organizovaného zločinu TE-SAT...Zpráva TE-SAT

6 6 Úvodní slovo S potěšením vám předkládám osmou výroční zprávu Eurojustu, která se zabývá našimi aktivitami za rok Poukazuje na hlavní body práce Eurojustu, jehož úkolem je pomoci v boji proti závažné trestné činnosti týkající se dvou a více členských zemí Evropské Unie. Rok 2009 přinesl důležité změny do pracovního prostředí Eurojustu. Do platnosti vstoupila Lisabonská smlouva, byl přijatý Stockholmský program a bylo zveřejněno nové Rozhodnutí o Eurojustu. Udělali jsme vše proto, aby si Eurojust s výzvami tohoto nového prostředí poradil (včetně možnosti ustanovení úřadu Evropského veřejného žalobce z Eurojustu). Uplynulý rok byl ve znamení změn vedoucích k větší efektivitě. Zvláště nové Rozhodnutí o Eurojustu umožňuje posílit pracovní kapacity. Eurojust také získal nové pravomoci. Je posílena výměna informací a spolupráce mezi národními orgány členských zemí. Formálně byla uvedena nepřetržitá dostupnost Eurojustu. V prostorách Eurojustu bude sídlit sekretariát Sítě společných vyšetřovacích týmů a sekretariáty dalších sítí. Stejně jako v předešlých letech došlo k podstatnému nárůstu počtu případů postoupených Eurojustu členskými státy. Do elektronického rejstříku Eurojustu bylo zaregistrováno téměř případů, což představuje 15 procentní růst oproti předešlému roku. Spolupráce mimo hranice Evropské unie byla posílena jmenováním styčného prokurátora z Chorvatska, který se tak připojil ke svým kolegům z Norska a USA. Eurojust hledal další způsoby, jak zdokonalit svou činnost. Započalo se s hodnocením organizační struktury Eurojustu s cílem zjistit, jak by Eurojust mohl fungovat efektivněji. Dále také pokračovala jednání o nových prostorách, které by nám umožnily pracovat v jedné budově a ne, jak tomu je v současné době, ve dvou.

7 FOREWORD 7 V květnu 2009 byl jmenován nový administrativní ředitel Hans Jahreiss. V prosinci 2009 rezignoval dlouholetý portugalský národní člen, José Luís Lopes da Mota, na funkci prezidenta Eurojustu. Prezidentské volby se konaly v únoru V návaznosti na doporučení Komise se tato výroční zpráva zaměřuje na práci na případech s ohledem na priority Evropského unie v boji proti závažné trestné činnosti a organizovanému zločinu. Na základě vykonané práce za rok 2009 si myslíme, že Eurojust může s jistotou tyto priority naplňovat. ALED WILLIAMS Prezident Eurojustu Březen 2010

8 8 Kolegium národních členů Eurojustu, únor 2010

9 Přehled činnosti a administrativa 9 1 Přehled činnosti a administrativa Práce na případech Eurojust se v roce 2009 v návaznosti na priority vytyčené Radou zaměřil na boj proti terorismu, obchodování s drogami, obchodování s lidmi, podvodům, korupci, počítačové kriminalitě, praní špinavých peněz a jiným aktivitám spojeným se skupinami organizovaného zločinu v ekonomice. Počet případů postoupených Eurojustu členskými státy se mezi lety 2008 a 2009 zvýšil o 15 % na V roce 2009 Eurojust zorganizoval 131 koordinačních schůzek (z nichž 16 bylo mimo budovu Eurojustu) za účasti soudců, vyšetřovatelů a státních zástupců z členských zemí. Na dvou třetinách z celkového počtu koordinačních schůzek se účastnilo tři a více zemí. Pravomoci Eurojustu podle článku 6 a 7 Rozhodnutí o Eurojustu byly v roce 2009 uplatněny v 10 případech. Podle článku 6 Rozhodnutí o Eurojustu, který umožňuje národním členům vyžadovat po příslušných národních orgánech, aby podnikly v řešených případech určité kroky, bylo vydáno devět doporučení. V jednom případě jednalo Kolegium podle článku 7, a umožnilo tak vydání stíhaných osob mezi dvěma členskými zeměmi. V mnoha případech nebylo potřeba formálně využít pravomocí podle článků 6 a 7, neboť doporučení již byla přijata díky jednání národních členů a příslušných orgánů členských zemí. Kapitola 2 obsahuje podrobné informace o řešených případech v hlavních formách trestné činnosti a dále se zabývá Evropskými zatýkacími rozkazy (EZR) a společnými vyšetřovacími týmy (SVT). Dodatečné údaje řešených případů a koordinačních schůzek jsou v příloze. Během roku 2009 Eurojust poprvé hodnotil a spravoval finanční zdroje Komise určené na činnost SVT. V návaznosti na implementaci nového Rozhodnutí se Eurojust stane sídlem sekretariátu sítě společných vyšetřovacích týmů. Vztahy se státy a organizacemi mimo Evropskou unii Jednání o smlouvách o spolupráci s Ruskou federací, Ukrajinou, Albánií, Moldávií, Lichtenštejnskem a Kapverdskou republikou byla pro Eurojust prioritou v roce Formální zájem o smlouvy o spolupráci vyjádřily i další země (Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina a Izrael). Kromě nových kol jednání s Ruskou fede-

10 10 rací se v Eurojustu konal seminář na téma justiční spolupráce v trestních věcech. Semináře se zúčastnili odborníci z členských zemí a zástupci Evropské komise a Ruské federace. Obsahem semináře byla extradice, předávání trestního řízení a právní pomoc. Jedním z výsledků semináře bylo ustanovení pracovní skupiny, jejímž cílem je řešit praktické otázky ohledně právní spolupráce mezi EU a národními orgány Ruské federace. Z důvodu nedostatečné legislativy týkající se ochrany dat se nepodařilo pokročit v jednáních s Ukrajinou. Předběžná jednání o smlouvách o spolupráci se uskutečnila v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Smlouva o spolupráci s Chorvatskem podepsaná v roce 2007 vstoupila 2. června 2009 v platnost a styčný prokurátor byl do Eurojustu jmenován v listopadu téhož roku. Kromě Chorvatska jsou již v platnosti smlouvy o spolupráci s Norskem, Islandem a USA. Dne 26. června 2009 uspořádaly Eurojust a Norsko pravidelné každoroční konzultaci o aplikaci dohody o spolupráci. Obě strany se dohodly, že díky zvýšené spolupráci by bylo vhodné vyslat do Eurojustu styčného prokurátora. Dohody o spolupráci podepsané se Švýcarskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie v listopadu 2008 vstoupí v platnost až po písemném vyrozumění obou stran po ukončení interních procedur. Do sítě třetích států byl v roce 2009 přidán kontaktní bod v Koreji. Úplný seznam kontaktních bodů je přístupný na webových stránkách Eurojustu. Memorandum o porozumění bylo 4. května 2009 podepsáno s organizací Iberoamerican Network of International Legal Cooperation (IberRad), což je síť kontaktních bodů pro justiční spolupráci v latinskoamerických zemích. V roce 2009 byla také dokončena jednání s Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). 26. února 2010 bylo mezi Eu- Michèle Coninsx, Eurojust, Viviane Reding, viceprezidentka, Evropská komise, Francisco Caamaño Domínguez, ministr spravedlnosti, Španělsko a Antonio Costa, generální ředitel, UNODC rojustem a UNODC podepsáno memorandum o porozumění. FATF schválil 24. června 2009 Eurojustu status pozorovatele.

11 Přehled činnosti a administrativa 11 Administrativní záležitosti Kancelářské prostory představovaly i v roce 2009 pro Eurojust problém. Kvůli nárůstu řešených případů sídlí Eurojust od roku 2008 ve dvou budovách v Haagu. Nizozemské ministerstvo spravedlnosti a město Haag nabídly v říjnu 2009 místa pro novou budovu, která by umožnila zaměstnancům Eurojustu pracovat v jedné budově. V tomto ohledu stále probíhají jednání a mnoho zásadních otázek zůstává nevyřešených. V roce 2010 připraví Eurojust plán s podrobnými projekty nové budovy. Společně s projektem hodnocení organizační struktury (v angl. Organisational Structure Review dále jen OSR) začala implementace nového Rozhodnutí o Eurojustu (viz. kapitola 4). Cílem OSR je zlepšit účinnost a efektivitu Eurojustu posouzením struktury, funkcí a povinností interních zúčastněných stran, koordinačních mechanizmů, správy personálního oddělení a kontrolních systémů. Hodnocení začalo na jaře 2009 analýzou stávající organizační struktury a zaměřilo se na celkový společný systém řízení a reorganizaci práce na řešených případech. V tomto směru se konaly semináře pro národní členy a zaměstnance administrativy, které měly pomoci porozumět procesům řízení. Výsledky první fáze OSR by měly být k dispozici do druhého čtvrtletí roku V roce 2009 činil původní rozpočet Eurojustu 22,5 mil. EUR. Následně byl však zvýšen o 3,9 mil. EUR. Provozní rozpočet se v roce 2009 zvýšil o 10 % kvůli nárůstu nápadu, koordinačních schůzek, strategických setkání a také dalšího zdokonalení elektronického rejstříku případů (CMS). Za rok 2009 bylo zpracováno přibližně platebních příkazů a 950 smluvních závazků. Celková výše vyčerpaného rozpočtu činila 25,2 mil. EUR. Eurojust získal od Evropského účetního dvora záruku integrity. Informační technologie Již od roku 2004 používá Eurojust elektronický rejstřík případů (CMS). Tento software byl vyvinut v rámci tří projektů (EPOC I, II a III) spolufinancovaných Evropskou komisí. Po úspěšném dokončení programu EPOC III inicioval Eurojust projekt s názvem EPOC III+, jehož hlavním cílem je vylepšení stávajícího softwaru. Projekt EPOC III+ byl spuštěn v dubnu 2008 a byl celý financován Eurojustem. Jeho cílem bylo usnadnit práci s CMS. Uživatelské rozhraní bylo na základě požadavků praxe upraveno a práce s programem usnadněna. Tím došlo k lepšímu využití CMS při práci s případy. Nový program také pamatuje na přístup z několika bezpečnostních úrovní. Zatímco přístup k nejcitlivějším informacím uloženým v CMS je umožněn pouze v rámci Eurojustu na zvláštních terminálech, méně citlivá data jsou zpřístupněna oprávněným uživatelům pomocí jejich počítačů. Tato zlepšení by měla zvýšit kvalitu i kvantitu informací zadaných do systému. Navíc program

12 12 EPOC III+ přináší některé technické inovace a vylepšenou softwarovou strukturu. Tyto úpravy poskytují zdravý základ k budoucímu implementování změn, které mohou nastat díky novému Rozhodnutí o Eurojustu. Systém EPOC III+ byl nainstalován v průběhu léta Veškeré informace zveřejněné v předešlých výročních zprávách je možné získat v aktualizované podobě na webových stránkách, které byly upraveny v říjnu Stránky obsahují informace o SVT, projektu financování SVT, kontaktním bodu pro ochranu dětí apod. Adresa je Veřejný přístup k dokumentům Eurojustu V souladu s Rozhodnutím Kolegia o pravidlech veřejného přístupu k dokumentům každý občan Evropské unie a každá fyzická a právnická osoba mající zde sídlo nebo osoba registrovaná v členském státě má právo na přístup k dokumentům Eurojustu. Navíc Eurojust zveřejní ve své výroční zprávě počet případů, ve kterých odmítl zpřístupnit dokumenty. V roce 2009 Eurojust odmítl přístup ke svým dokumentům pouze v jednom případě a to z důvodu, že odhalení by ohrozilo ochranu veřejného zájmu s ohledem na národní vyšetřování a trestní stíhání, při nichž Eurojust pomáhá naplňovat příslušná pravidla utajení (čl. 4 odst. 1 písm. a) odrážka 6 a 7 Rozhodnutí o Eurojustu). Pokud jde o dokumenty pocházející z členských zemí ve věci stejné žádosti, bylo důvodem odmítnutí přístupu možné odhalení ze strany zúčastněných národních orgánů (viz. čl. 4 odst. 4 Rozhodnutí o Eurojust).

13 Přehled činnosti a administrativa 13 Administrativa Ředitelé útvarů a služeb Eurojustu. Sedící zleva doprava: Diana Alonso Blas, referentka pro ochranu osobních údajů, Elizabeth Gavin, zastupující ředitelka oddělené rozpočtu a financí, Catherine Deobyser, ředitelka právního oddělení a Carla Garcia Bello, tajemnice Kolegia. Stojící zleva doprava: Jon Broughton, ředitel oddělení informačního managementu, Pavel Golob, zastupující ředitel oddělení korporativních služeb, Hans Jahreiss, administrativní ředitel, Jacques Vos, zastupující ředitel personálního oddělení a Joannes Thuy, tiskový referent. Na fotografii chybí: Fátima Adélia Pires Martins, tajemnice EJN

14 14 2 Práce na případech Úvod V roce 2009 byly přijaty priority Eurojustu vycházející ze závěrů Rady o zprávách OCTA, ROCTA, TE-SAT a strategie EU pro rozvoj v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Proto se Eurojust zaměřil na boj proti terorismu, obchodování s drogami, obchodování s lidmi, podvodům, korupci, počítačové kriminalitě, praní špinavých peněz a jiným aktivitám spojeným se skupinami organizovaného zločinu v ekonomice. Každá oblast je níže popsána z hlediska justiční spolupráce a kontext počtu případů postoupených Eurojustu a jeho role v boji proti závažné trestné činnosti. Nechybí ani informace o potížích, problémech, nejlepších postupech a řešeních v justiční spolupráci. Koordinační schůzky a strategicko-taktická setkání v roce 2009 poskytly prostor pro výměnu nejlepších postupů v justiční spolupráci. Níže jsou popsány specifické příklady. Hodnocení řešených případů, všeobecné trendy a problémy Eurojust zaregistroval v roce 2009 celkem nových případů, ve kterých členské země žádaly právní pomoc. Podrobné údaje o nárůstu počtu případů a zúčastněných zemí jsou k dispozici v příloze v grafech 1, 5 a 6. V této výroční zprávě je uplatněn nový způsob klasifikace případů postoupených Eurojustu. Údaje v grafech 2 až 4 poskytují informace o případech podle cílů a priorit Eurojustu stanovených Radou. Tři a více zemí bylo zapojeno do 66 % koordinačních schůzek a do téměř 20 % všech případů řešených Eurojustem. Více než 90 % případů postoupených Eurojustu představuje takové formy trestných činů, v nichž je rovněž dána působnost Europolu (podle článku 4 odst. 1 Rozhodnutí o Eurojustu). Pouze malá část případů se týká ostatních forem trestné činnosti, u kterých Eurojust pomáhal na základě žádosti příslušného národního orgánu členské země (podle článku 4 odst. 2 Rozhodnutí o Eurojustu). I takovéto případy však mohou mít velice závažný charakter (např. genocida), ale zároveň jsou mimo kompetenci Europolu (viz. graf 2). Téměř dvě třetiny všech případů postoupených Eurojustu na základě článku 4

15 Práce na případech 15 odst. 1 Rozhodnutí o Eurojustu byly zařazeny do prioritních oblastí trestné činnosti (viz. grafy 3 a 4). V roce 2009 se konalo 131 koordinačních schůzek a z toho 118 se týkalo prioritních oblastí trestné činnosti. Osm koordinačních schůzek se zabývalo jinými trestnými činy na základě žádostí příslušných národních orgánů členských států (viz. článek 4 odst. 2). Koordinační schůzky byly i nadále důležitým nástrojem zabezpečujícím efektivní využití soudců, prokurátorů a vyšetřovatelů z členských zemí v případech mezinárodní kriminality. Zároveň byly nejběžněji používaným prostředkem pro výměnu informací týkajících se vyšetřování a plánování společných akcí. Příslušným národním orgánům a Eurojustu (včetně zástupců orgánů EU jako jsou např. Europol a OLAF) umožňují dohodu na společné strategii mezi členskými státy, naplánování a koordinaci souběžných vyšetřování a akcí (např. zatčení, domovní prohlídky a zabavení majetku), předjímání a řešení právních problémů a usnadnění výkonu následné právní pomoci. Grafy 7 až 9 v příloze obsahují údaje o koordinačních schůzkách za rok Nejvíce schůzek bylo vyžádáno Francií, Spojeným královstvím a Itálií. Ty ve stejném pořadí uspořádaly 29, 19 a 14 schůzek. Příklady úspěšné koordinace jsou k dispozici v částech zabývajících se různými formami trestné činnosti. Vyřešení některý problémů by v podmínkách běžné vzájemné právní pomoci trvalo i několik měsíců. Díky koordinačním schůzkám byly však vyřešeny pomocí okamžité výměny informací na místě. V návaznosti na pilotní projekt z roku 2008 provedla národní zastoupení v posledních třech měsících roku 2009 důkladné vyhodnocení všech uzavřených případů. Většina z 255 vyhodnocených případů se týkala Evropského zatýkacího rozkazu (EZR) a žádostí o soudní spolupráci ohledně podezřelých, svědků a/nebo obětí. Evidovány byly také žádosti o jiné formy důkazů (získání věcí, dokumentů či dat) a informace ohledně právních a praktických věcí. Nejčastěji používanými právními nástroji byly ve vzájemné právní pomoci Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech z roku 1959 a 2000 a dále Rámcové rozhodnutí o EZR a postupech předávání mezi členskými státy ze 13. června Pouze několik případů se týkalo Úmluvy o vzájemné právní pomoci z roku 2000 (MLA 2000) a EZR. Eurojust se dále zabýval mnoha žádostmi o usnadnění justiční spolupráce (např. žádosti o právní pomoc, zatýkací rozkazy a příkazy) nebo získání dokumentů. Služby Eurojustu byly využity i k získání informací o národní legislativě a možnostech, jak překonat případné problémy s její aplikací. Čas od času pomáhal Eurojust určit kompetentní orgány v členských zemích, což je úkol, který by se měl řešit pomocí nástrojů EJN nebo kontaktních bodů. Z hodnocení za rok 2009 vyplývá, že praktické a právní problémy spolu navzá-

16 16 jem souvisejí a vyskytují se při realizaci žádostí o právní pomoc ve stejné míře. Praktické problémy jsou: nedostatek zdrojů na národní úrovni ke včasné realizaci žádosti o právní pomoc a z toho plynoucí upřednostňování vlastních národních trestních řízení na úkor žádostí obdržených od jiných členských států, nepotvrzení přijetí žádosti o právní pomoc, problémy spojené s nekvalitními překlady a neúplné údaje v žádostech. Když se nepodaří EJN tyto praktické problémy vyřešit, je o pomoc obvykle požádán Eurojust. S výše zmíněnými problémy souvisí i kulturní překážky. Některé národní justiční orgány možná nemají dostatek zkušeností s jinými právními systémy, se způsoby nejefektivnější justiční spolupráce a s tím, jak správně o formulovat žádost o právní pomoc. Určitý procedurální krok (např. formální výslech podezřelého) může mít klíčovou roli v trestním řízení v jednom členském státě, ale v druhém už ne. Důsledkem takto odlišného vnímání může být nízká priorita, se kterou se k jednotlivým žádostem přistupuje. Právní problémy se týkají rozdílů v trestním řízení a způsobu shromažďování důkazů. Častými příklady jsou odposlechy, výslechy svědků, stupeň dostupné ochrany svědků (např. případy týkající se organizované trestné činnosti nebo obchodování s lidmi) a požadavky spravedlivého soudního procesu při dokazování (např. přípustnost svědecké výpovědi před soudem, ne policií). Při bližším zkoumání některých hlavních nástrojů justiční spolupráce (žádosti o právní pomoc, předání trestního řízení, uznávání rozsudků a EZR/vydání) Eurojust zjistil, že právní problémy v řešených případech jsou především: možná nepřípustnost důkazů získaných žádostí o právní pomoc v případech, kdy se normy či procesní požadavky pro shromažďování důkazů vydávající země liší od země dožádané; nesplnění všech formálních náležitostí vyžadovaných vystavujícím státem i přes ustanovení MLA 2000; případná mezera v rámcovém Rozhodnutí z 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci v případech, kde národní legislativa vystavující členské země umožňuje obětem žádat navrácení majetku přímo v průběhu trestního řízení, zatímco vykonávající členská země pouze uznala konfiskaci z důvodu veřejného zájmu; zpoždění ratifikace některých právních nástrojů: největší problémy jsou především ve zřizování SVT, používání Úmluvy o předávání trestního řízení a používání odposlechů. Eurojust pomáhal ve všech těchto situacích. MLA 2000 nebyla ještě ratifikována všemi členskými státy; problémy týkající se především dvou právních nástrojů dostupných pro

17 Práce na případech 17 evropskou justiční pomoc, EZR a SVT (těm se věnují samostatné části níže). Terorismus Hrozba teroristických útoků představuje pro Evropskou unii stále velký problém. Militantní islamistický terorismus a aktivity některých evropských separatistických skupin pokračují. Některé z řešených případů za rok 2009 se týkaly přítomnosti etnicko-nacionálních skupin ze třetích zemí (Strana kurdských pracujících (PKK) a Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE)). V roce 2009 bylo zaznamenáno snížení počtu nahlášených případů žádajících Eurojust o pomoc při řešení trestných činů spojených s terorismem (2004: 33; 2005: 25; 2006: 44; 2007: 34; 2008: 31; 2009: 21). Eurojust zlepšil výměnu informací a praktické uplatňování právních nástrojů přijatých na evropské i mezinárodní úrovni, a to převážně díky svým národním korespondentům. Dále Eurojust podporoval vztahy s jinými evropskými partnery (protiteroristický koordinátor EU, Europol), příslušnými orgány třetích zemí (USA, západní Balkán, Srí Lanka a Turecko) a mezinárodními institucemi a orgány FATF. Kvůli aktivitám PKK v Evropě se za úzké spolupráce Europolu konala v Turecku koordinační schůzka. Eurojust se dále účastnil týdne boje proti terorismu pořádaného Europolem, jehož součástí byl i seminář o vývoji a možných hrozbách PKK. Konaly se koordinační schůzky ve čtyřech případech. Dvě se týkaly činnosti PKK v Evropě a vyzdvihly potřebu výměny informací o aktivitách PKK a podpůrných organizací. Zároveň se zaměřily na strukturu, modus operandi a realizaci žádostí o pomoc, které jsou potřebné k úspěšnému stíhání teroristických činů. Kvůli podezření z financování a propagování terorismu bylo zapotřebí prošetřit aktivity podpůrných organizací a firem. Během jedné koordinační schůzky se ukázalo, že rozdílné právní požadavky vyšetřování a trestního stíhání mohou působit potíže. Například přítomnost právníka při výslechu svědka v zahraničí nemusí být vyžadována v právních systémech mimo EU. V tomto případě mohou být důkazy či svědecké výpovědi získané bez přítomnosti právního zástupce například v Turecku nepoužitelné pro soudní řízení v členské zemi EU. Detailní popsání formálních právních požadavků může zabránit zpoždění a komplikacím při realizaci žádosti o právní pomoc. Eurojust nabídl svou pomoc při realizaci komplikovaných nedořešených žádostí o právní pomoc ze třetích zemí vůči členským státům. Eurojust také požádal třetí země, aby poskytly členským státům podrobnější informace o aktivitách teroristických skupin, které by mohly pomoci při trestním řízení. Cílem jiné koordinační schůzky byl přehled probíhajících vyšetřování organizací pod-

18 18 porujících terorismus, jeho propagování a financování. V Evropské unii je zapotřebí zlepšit spolupráci a koordinaci, protože národní orgány členských zemí přistupují k výměně informací obezřetně, především jedná-li se o případy terorismu a výměnu informací zpravodajských služeb. V listopadu pořádalo francouzské zastoupení koordinační schůzku, které se účastnili zástupci pěti členských zemí a Švýcarska. Za financování terorismu bylo následně odsouzeno 21 členů LTTE k trestům až do sedmi let odnětí svobody. Pařížský soud také nařídil rozpuštění Tamilského koordinačního výboru ve Francii. Během strategických a taktických setkání v Eurojustu si mohou oborníci vyměnit své názory, informace a nejlepší postupy v oblasti boje proti terorismu. Eurojust uspořádal v červnu 2009 již pátý ročník strategického setkání o terorismu. Hlavním tématem bylo financování terorismu. Cílem setkání bylo zvýšit povědomí národních korespondentů pro terorismus o platných mezinárodních a evropských rámcových rozhodnutích, včetně devíti zvláštních doporučení pro boj proti financování terorismu. Setkání se dále zabývalo výměnou informací o teroristických trestných činech na základě rozhodnutí Rady o výměně informací a spoluprací v boji proti terorismu (dokument č. 2005/671/JHA) a nového Rozhodnutí o Eurojustu, zprávou TE-SAT a podrobnými analýzami dvou relevantních rozsudků a jedním soudním řízením. Jeden rozsudek se týkal financování aktivit PKK a byl vydán francouzskými správními orgány v lednu Druhý se zabýval činností LTTE ve Spojeném království a byl vydán anglickými justičními orgány v červnu Soudní řízení se zabývalo činností LTTE ve Francii a nakonec vedlo k rozhodnutí vydanému soudem první instance v Paříži v listopadu V roce 2009 Eurojust uspořádal v úzké spolupráci s Europolem taktické setkání na téma činnosti LTTE. Eurojust v rámci Českého předsednictví EU uspořádal v Praze seminář, jehož cílem bylo posouzení teroristických hrozeb ze západního Balkánu a posílení bližší spolupráce a výměny informací v boji proti terorismu mezi příslušnými orgány členských zemí EU, západního Balkánu, Eurojustu a Europolu. Obchodování s drogami Pašování a produkce drog představují pro občany Evropské unie závažnou hrozbu. Neustále vznikají nové cesty, kterými se drogy do evropských zemí dostávají. Pašování kokainu se přes středoevropské země za posledních pár let výrazně zvýšilo. V roce 2009 Eurojust zaregistroval 230 případů obchodování s drogami. Itálie byla se svými 30 případy nejčastěji dožadující členskou zemí, zatímco nejčastěji dožadovanou zemí bylo Španělsko následované Nizozemskem a opět Itálií.

19 Práce na případech 19 Eurojust uspořádal v souvislosti s případy obchodování s drogami 40 koordinačních schůzek, z nichž 38 se konalo v prostorách Eurojustu v Haagu a dvě mimo Eurojust. Europol byl přizván na šest schůzek. Účastníky dalších 13 byli zástupci třetích zemí (Kolumbie, Island, Norsko, Švýcarsko, Turecko, USA, Ukrajina a Srbsko). Jelikož jsou všechny trestné činy páchány zločineckými organizacemi působícími napříč hranicemi, je jejich následné stíhání často spojeno s konflikty jurisdikcí. Může za to především fakt, že producenti a distributoři drog jsou často z jiných zemí a k zatčení a zabavení drog dojde v tranzitních zemích. Eurojust je pak místem pro řešení případných konfliktů jurisdikcí a efektivní vedení trestního stíhání. Často používanými nástroji v boji proti obchodování s drogami jsou sledované zásilky, společné vyšetřovací týmy a odposlechy. Někdy mohou nastat problémy, protože sledované zásilky jsou v některých státech předmětem justiční spolupráce a v jiných policejní spolupráce. To může mít zprávy klasifikovány jako utajované informace. za následek, že dožadující členská země jedná pouze na základě policejní spolupráce a nevydá žádost o právní pomoc. Mnoho problémů je způsobeno nedostatečnou implementací Úmluvy V V takovém případě nemůže dožadovaná členská země, jejíž systém vyžaduje pro jednom případě odmítl členský stát, který sledované zásilky justiční spolupráci, vyhovět policejní žádosti sama. K řešení ta- získaný z přímého odposlechu členskému Úmluvu 2000 ratifikoval, předat podnět kovýchto situací často přispívá Eurojust. státu, který MLA 2000 ještě neratifikoval. Stalo se tak až po zásahu Eurojustu. Všeobecně jsou žádosti související se Opačný případ se stal, když tajný agent sledovanými zásilkami vyřizovány rychle. Nicméně přenos policejních zpráv po druhého členského státu, aby pokračoval jednoho členského státu potřeboval jet do provedení pomoci se ukázal jako složitý, ve vyšetřování. Druhý stát však neratifikoval MLA 2000 a její Protokol z 16. října zvláště v případech, kde byly policejní Eurojust přispěl ke zničení zločinecké organizace etnických Albánců, která byla lokalizovaná převážně v sítě ve 42 státech. Na základě analýz a vyšetřová- touto sítí. Experti Europolu identifikovali kontakty Itálii, ale působila i v Antverpách a Oslu. Zločinecká ní zabavily orgány členských států velké množství organizace používala kurýry a speciálně upravená drog. Eurojust a Europol vytvořily v průběhu akce vozidla k pašování kokainu, hašiše, extáze a heroinu. Soudní vyšetřování byla koordinována Eurojusdinace různých národních orgánů. Výsledkem bylo společné operační centrum, jehož cílem byla koortem. Eurojust uspořádal několik setkání, kterých 30 zatčení. se účastnily Europol a příslušné orgány členských zemí. Cílem těchto setkání bylo vylepšit koordinaci vyšetřování a definovat společnou strategii v boji s

20 , zatímco první stát neratifikoval Palermskou úmluvu. Tudíž neexistoval žádný právní nástroj umožňující přítomnost či poskytnutí pomoci tajnému agentovi. Operace se tak nekonala. Obchodování s lidmi V porovnání s rokem 2008 počet postoupených případů Eurojustu mírně klesl (74 případů oproti 83 v roce 2008). Většina z těchto případů (52) se týkala sexuálního zneužívání. Eurojust uspořádal pět koordinačních schůzek týkajících se případů nucených prací a sexuálního zneužívání. Konflikt jurisdikcí Francie a Spojeného království byl tématem koordinační schůzky uspořádané francouzským národním zastoupením. Jednalo se o případ obchodu s marihuanou ze Španělska, přes Francii do Spojeného království. V roce 2008 bylo rozhodnuto, že se povede souběžné vyšetřování ve Francii i Spojeném království na základě různých aspektů případu. Na druhé koordinační schůzce v roce 2009 pořádané Eurojustem se rozhodovalo V případech obchodování s lidmi se vyskytly stejné právní problémy jako v případech obchodování s drogami (viz. výše). Další případ se týkal kolumbijské zločinecké organizace, která dovážela heroin přes Španělsko a vyšetřovacím orgánům, čímž se vyřešil konflikt ju- se účastníci dohodli na předání případu italským Francii do Itálie. Eurojust na žádost Direzione Antimafia v Římě pomáhal s koordinací vyšetřování ve zabavením 100 kg kokainu. risdikcí. Případ skončil zatčením 32 podezřelých a třech členských státech. Na koordinační schůzce o tom, které justiční orgány by byly v lepší pozici vést vyšetřování proti celé síti tak, aby nedošlo k překrývání vyšetřování a zabránilo se konfliktu jurisdikcí. Francouzské justiční orgány po setkání souhlasily s předáním případu do Spojeného království. Francouzský vyšetřovací soudce byl pozván k soudu Spojeného království, aby předložil výsledky vyšetřování. Ve spojitosti s tímto případem bylo pět osob odsouzeno k souhrnnému trestu 37 let. Podvod Do kategorie podvodů patří mj. také daňové a počítačové podvody, podvody v souvislosti s nabízením služeb, zpronevěra firemního majetku a podvody s DPH. Počet případů v této kategorii již od roku 2004 pravidelně roste. Za rok 2009 zaregistroval Eurojust 214 případů. Kromě toho bylo Eurojustu postoupeno sedm případů týkajících se finančních zájmů Evropského společenství.

21 Práce na případech 21 Počet koordinačních schůzek se zvýšil z 15 v roce 2008 na 20 za rok Většina se týkala daňových podvodů (12) a podvodů s DPH (7). Podle sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2007 o klíčových prvcích přispívajících k ustanovení strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)758) je potřeba zapojit všechny justiční orgány Evropského společenství a zlepšit společnou strategii a úsilí v boji proti daňovým podvodům. Eurojust se ujal zprostředkování spolupráce mezi justičními orgány v případech nadnárodních podvodů s DPH. V roce 2009 spustil Eurojust strategický projekt zlepšující výměnu informací a žádostí o právní pomoc v oblasti podvodů s DPH. Projektu se také účastní Europol. Hlavní cíle jsou: analyzovat hlavní problémy v koordinaci nadnárodních vyšetřování podvodů s DPH na základě zpráv, praktických zkušeností a dostupných informací; provést průzkum s cílem najít řešení již zjištěných problémů; podpořit zprávy včasného varování o podezřelých transakcích a údaje počítačového systému VIES získané od příslušných administrativních orgánů pro výměnu informací na národní úrovni orgánům činným v trestním řízení; zlepšit spolupráci mezi justičními orgány a orgány činnými v trestném řízení členských států zodpovědných za vyšetřování a stíhání podvodů s DPH a objasnit role a kompetence příslušných evropských orgánů a jednotek v boji proti podvodům s DPH. Korupce Korupce patří mezi prioritní oblasti trestné činnosti a tento rok je jí věnována poprvé samostatná část výroční zprávy. Za rok 2009 bylo Eurojustu postoupeno 20 případů korupce (v roce 2008 to bylo 25), ale vzhledem k jejich citlivosti a skutečnosti, že nejsou stále uzavřené, zde nemohou být uvedeny žádné bližší informace. V roce 2009 se v Eurojustu uskutečnily dvě koordinační schůzky. Následně začaly dvě členské země společné vyšetřování korupce. Setkání umožnila orgánům členských zemí koordinovat vyšetřování a zpracovat velké množství informací pro důkazové řízení. Žádosti o právní pomoc jsou stále zapotřebí. Složitá finanční vyšetřování a trestní stíhání však nelze provést čistě na základě těchto žádostí. V tomto smyslu Italské, nizozemské a kolumbijské národní orgány mezi obchodováním s lidmi, tu bylo objeveno propojení řešily případ, ve kterém zločinecká organizace se sídcováním drogových aktivit. zneužíváním žen a finanlem v Nigérii obchodovala Podařil se domluvit společný postup, jehož výsledkem se ženami a tím částečně financovala nákup drog. Díky bylo 62 zatčení. koordinační schůzce konané v březnu 2009 v Eurojus-

22 22 Podařilo se vyřešit případ z roku 2006 mezi Rumunskem a Spojeným královstvím, a rozbít tak zločineckou organizaci obchodující s dětmi z Rumunska do Spojeného království s cílem je využít k páchání trestné činnosti (převážně krádeží a žebrání). V roce 2008 byl díky Eurojustu zřízen SVT, který měl za úkol koordinovat zatýkání vůdců zločinecké organizace, zabavit jejich majetek a získat důležité důkazy ze země určení a naopak. SVT umožnil ustanovení společného akčního plánu mezi příslušnými národními a mezinárodními aktéry. Europol poskytl analytickou podporu a Eurojust hrál klíčovou roli hned v několika oblastech: zabezpečil přímé kontakty mezi policií Spojeného království a rumunskými prokurátory, ujasnil základní rozdíly mezi oběma právními systémy a po zvážení rozdílných požadavků pro shromažďování důkazů doporučil, kde by se mělo vést trestní stíhání. SVT obdržel od Komise velké finanční prostředky. Rozdíly v obou právních systémech si vyžádaly dodatečnou pomoc Eurojustu. Případ stále ještě probíhá. Před soudy Spojeného království už však stanuli někteří zločinci. Kontaktní bod pro ochranu dětí V roce 2009 byla zintenzivněna spolupráce kontaktního bodu pro ochranu dětí s Evropskou finanční koalicí (EFK) proti šíření dětské pornografie na internetu. V říjnu 2009 se Eurojust stal členem výkonného výboru a předsedající organizací Právní pracovní skupiny EFK. Kontaktní bod pro ochranu dětí také navázal úzké kontakty s USA. V roce 2009 byla ustanovena pracovní skupina Eurojust/USA. Jejím cílem je zlepšit spolupráci mezi Evropskou unií a USA a zaměřit se převážně na trestné činy spojené s dětskou pornografií na internetu (a jiné prostředky jejich šíření), cestování za účelem pohlavního zneužívání dětí a obchodování s nezletilými. Členové pracovní skupiny budou hledat další mezinárodní organizace pro boj proti těmto trestným činům a zároveň si budou vyměňovat informace a nejlepší postupy ve vyšetřování a trestním stíhání mezinárodních skupin zneužívajících děti.

23 Práce na případech 23 V jednom případě šíření dětské pornografie vylákal podezřelý používající španělskou IP adresu od estonských teenagerů jejich pornografické fotografie. Sám během prvních kontaktů předstíral, že je teenager. Později však donutil své oběti pod pohrůžkou zveřejnění jejich fotografií na Facebooku, aby mu poslali další. Estonská prokuratura poslala Španělsku žádost o právní pomoc a požádala o provedení domovní prohlídky. K urychlení vyřízení žádosti byl přizván Eurojust. Na koordinační schůzce se také podařil vyřešit konflikt jurisdikcí pomocí článku 6 Rozhodnutí o založení Eurojustu. Bylo rozhodnuto, že Španělsko se nachází v lepší pozici pro trestní stíhání, protože podezřelý byl španělské národnosti a trestný čin byl spáchán na (z) území Španělska. Španělsko bylo také vybráno jako místo konání procesu v zájmu ochrany mladých obětí před pozorností médií. Francouzské justiční orgány si vyžádaly v souvislosti s kriminální analýzou Europolu koordinační schůzku týkající se případu podvodu s nadměrnými odpočty DPH, do kterého byla zapojena Francie, Španělsko, Belgie a Německo. Francouzská společnost prodávala od roku 2007 auta zakoupená v Belgii, Německu a Španělsku. Pomocí fiktivních firem a použitím padělaných dokumentů si uplatňovala nadměrný odpočet DPH. Vznikla tak škoda odhadem ve výši 1,5 mil. EUR. Na koordinační schůzce došlo k výměně informací a bylo připraveno pět žádostí o právní pomoc. Následně došlo v září 2009 k souběžnému zatýkání a domovním prohlídkám v třech členských státech. Eurojust se spolu s Evropským úřadem proti podvodům (OLAF) a Europolem podílel na vyšetřování případu podvodů na DPH a clu a padělání převážně oblečení, česneku a tabáku dovezeného z Číny do EU (převážné přes Francii a Nizozemsko). Zboží bylo posláno do Maďarska, Rakouska a Itálie. Hodnota zboží byla v celním prohlášení buď špatně uvedena, nebo nebyla uvedena vůbec. Na koordinační schůzce uspořádané Eurojustem byla vytvořena společná strategie pro probíhající vyšetřování v sedmi členských státech. Byl tak utvořen základ společného efektivního postupu proti zločinecké organizované skupině.

24 24 investoři o 28 mil. liber. Eurojust pomohl zkoordi- se zapojení Eurojustu ukázalo jako velmi úspěšné. V případu korupce, do kterého bylo zapojeno Spojené království a Dánsko a týkalo se různých jurisdikcí, pomohl Eurojust utvořit SVT. Jeho účelem bylo efektivnější získávání důkazů a zahájení soudních řízení v roce Je zřejmé, že v případech korupce může správné sepsání žádosti o právní pomoc zabrat příliš mnoho času a prostředků, které jsou potřeba pro vyšetřování. Eurojust může výrazně napomáhat při zabezpečování komplexních mezinárodních vyšetřování, a to svými doporučeními při návrzích žádostí, informacemi o právních požadavcích a následné realizaci žádostí. Podvody, při kterých se zločinci z jednoho členského státu zaměří na investory z jiného členského nosti ohledně požadavků žádostí o právní pomoc novat multilaterální vyšetřování a odstranil nejas- státu, představují pro vyšetřovatele a prokurátory v různých státech. Tím byl zajištěn včasný výkon velký problém. V jednom případě, do kterého bylo žádostí a to především s ohledem na zabavení počítačových dat, u kterých se lišily právní požadavky. zapojeno Španělsko, Malta, Slovensko, Rakousko, Kypr, Švýcarsko, Irsko a Spojené království, přišli V průběhu akce bylo zatčeno sedm osob. Počítačová kriminalita Podle Závěrů Rady ze dne 27. listopadu 2008 o společné pracovní strategii a konkrétních opatřeních v oblasti boje proti počítačové trestné činnosti byl zaznamenán v poslední době nárůst nadnárodních trestných činu páchaných na internetu. Eurojust zaregistroval 31 případů počítačové kriminality, z nichž 17 se týkalo také počítačového podvodu. Eurojust uspořádal pět koordinačních schůzek a několik přípravných setkání potřebných pro koordinační schůzky, které se budou konat v průběhu roku Tato setkání jsou klíčová při řešení případů počítačové kriminality, protože pachatelé trestné činnosti pocházejí často z různých zemí, než jsou servery, skrze které páchají trestné činy po celém světě. Pro většinu nadnárodních případů trestných činů páchaných přes internet (např. podvodné platby platebními kartami a transakce využívající tzv. bílé koně ) je klíčová koordinace vyšetřování a trestního stíhání. S přihlédnutím na neustále vzrůstající počet těchto trestných činů by bylo prospěšné ustanovit jednotný postup pro práci s těmito případy. Týkalo by se to především jurisdikcí pro vyšetřování a trestní řízení tzv. bílých koňů a osob používajících falešné platební karty a dokumenty. Ratifikace a implementace Úmluvy Rady Evropy o počítačové trestné činnosti ve všech členských zemích by také přispěly k zefektivnění vymáhání práva v této oblasti poskytnutím zlepšených vyšetřovacích nástrojů. Ty by mohly orgánům činným v trestném řízení v souladu se zákonem a souhlasem příslušné osoby umožnit pří-

25 Práce na případech 25 stup k uloženým počítačovým datům v jiných členských státech bez jejich autorizace. Praní špinavých peněz Organizované zločinecké skupiny se velmi často dopouštějí praní špinavých peněz (proces, ve kterém se pachatelé snaží utajit pravý původ peněz pocházející ze zisků trestné činnosti). Praní špinavých peněz je velmi úzce spojeno s většinou nadnárodních trestných činů. Ve zprávách OCTA za rok 2009 a ROCTA za rok 2008 byla zdůrazněna horizontální povaha praní špinavých peněz. Následně ho uznala Rada Evropy jako jednu z priorit Evropské unie v boji proti organizovanému zločinu. Právě zmíněné priority EU upozornily na nebezpečí prorůstání zločinu do politické, ekonomické a soudní oblasti. Jde především o rusky mluvící organizované skupiny. Zároveň byly členské země vyzvány, aby velmi pozorně monitorovaly praní špinavých peněz, investice zahraničních skupin v rámci Evropské unie a veškeré Praní špinavých peněz je jednou z nejčastějších forem trestné činnosti řešené finanční aspekty, včetně prodeje majetku. Eurojustem. Od roku 2004 patří Španělsko, Nizozemsko a Spojené království Právní rámec ve vztahu k praní špinavých mezi členské země s největším počtem peněz je složitý. Je tomu tak částečně žádostí o právní pomoc v případech praní kvůli velkému počtu souvisejících právních nástrojů z EU, Rady Evropy a OSN. val Eurojust 125 případů, což představuje špinavých peněz. Za rok 2009 zaregistro- V Evropské unii se nástroje zaměřují především na prevenci, zabavení a vymáhání roku. nárůst o téměř 25 % oproti předešlému nezákonně nabytého majetku. Eurojust usiluje o usnadnění používání evropských Eurojust pořádal v roce 2009 celkem 19 právních nástrojů a mezinárodních úmluv koordinačních schůzek v případech praní špinavých peněz. Ve většině případů v boji proti praní špinavých peněz. V případu webové aukce byly zapojeny dvě zločinecké skupiny působící na území Rumunska a Na koordinační schůzce se řešil konflikt jurisdikcí výše škody se odhaduje na více jak EUR. v zahraničí. Poté, co byla přijata platba, vyzvedli peníze tzv. bílí koně (lidé, kteří pošlou peníze a výměny důkazů mezi zúčastněnými členskými stá- a také justiční aspekty a mechanismy získávání a mohou přeposlat zboží, které bylo podvodně nabyto v jedné zemi do jiné, kde žije pachatel) za vykonáno 6 EZR a 29 lidí posláno před soud. ty. Celkem bylo v Rumunsku zatčeno 17 lidí, bylo pomoci falešných průkazů totožnosti a spoluúčasti Western Union a telegramových operátorů. Celkem bylo obdrženo 181 trestných oznámení a souhrnná

26 26 Italské orgány vyšetřovaly skupinu podezřelých ze skimmingu nejméně 15 tisíc platebních karet v Evropské unii. Celkem bylo provedeno přes 35 tisíc podvodných transakcí a došlo k celkové škodě přesahující 6,5 mil. EUR. Tento případ se zaměřuje na rumunskou zločineckou organizaci operující v Itálii a Španělsku. V roce 2009 byl případ postoupen Eurojustu a ten naplánoval společný postup pro souběžné zatčení podezřelých. Eurojust a Europol na tomto případu spolupracovaly. Kriminální analýzy Europolu odhalily spojitost mezi trestnými činy v Itálii, Belgii, Francii, Německu, Irsku, Moldávii, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Spojeném království. Eurojust uspořádal dvě koordinační schůzky s cílem identifikovat cíle a naplánovat společný postup. Eurojust pomohl provést EZR s belgickými, irskými, italskými, nizozemskými a rumunskými vyšetřovacími soudci a koordinovat žádosti o odposlech. 24 lidí bylo zatčeno (8 z Itálie, 12 z Rumunska, 2 z Nizozemska a 2 z Belgie). Při několika domovních prohlídkách bylo objeveno ilegální zařízení, padělané platební karty, drogy, zbraně a velké množství hotovosti. Eurojust zprostředkoval výměnu informací mezi orgány činnými v trestním řízení (administrativa i policie) a soudními orgány EU a třetích zemí. Zároveň řešil praktické problémy týkající se žádostí o právní pomoc a pomáhal s jejich realizací. Dále koordinoval provedení souběžných zatčení a domovních prohlídek a podpořil zmražení majetku a zajištění důkazů. Když je žádost o pomoc vyřízena před koordinační schůzkou, je posouzení dostupných informací a důkazů velmi užitečné. Z důvodu lepší identifikace podezřelých transakcí je velká pozornost věnována výměně informací mezi příslušnými zúčastněnými orgány. Některé z hlavních právních problémů, které se Eurojustu podařilo v řešených případech identifikovat, jsou: Self-laundering (peněžní převody spojené s trestnými činy samotného pachatele) je kriminálním činem pouze v některých členských státech. Mohou tak nastat problémy v justiční spolupráci. Dokládá to řada případů, ve kterých je predikativní trestný čin (trestná činnost, ze které pochází příjmy) v členském státě, ve kterém k činu došlo, považováno za self-laundering, ale orgány jiného členského státu vedoucí vyšetřování ho za trestný čin nepovažují. V takovýchto případech je zapotřebí rychlé pragmatické řešení, aby byly příjmy z trestné činnosti zabaveny bez ohledu na odlišné pojetí praní peněz. Při řešení případů se také narazilo na problematiku oboustranné trestnosti a

27 Práce na případech 27 důkazního břemena. Vyšlo najevo, že vyřízení žádosti o právní pomoc týkající se praní peněz je obtížné, když není zřejmý vztah mezi predikativním trestným činem a praním špinavých peněz. V jednom případě zamítl členský stát žádost o právní pomoc, neboť v žádosti nebyl dostatečně popsán predikativní trestný čin. Eurojust se pak do případu zapojil a zúčastněné strany se shodly na tom, že zdroj propraných peněz nebyl zákonný. Toto rozhodnutí je v souladu s Rámcovým rozhodnutím Rady z 24. března 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti a bylo schváleno všemi zúčastněnými. Tradiční nástroje právní pomoci ne vždy umožňují rychlé provedení žádosti. Někde byly zjištěny prodlevy při vyřizování žádostí o právní pomoc a žádostí o dodatečné informace. Tyto problémy jsou v řešení případů praní peněz nejdůležitější, neboť právě rychlé vykonání žádostí o právní pomoc je nutné, aby se zabránilo převodům nelegálních finančních prostředků na další bankovní účty. Omezené používání nástrojů vzájemného uznávání představuje také závažný problém. Je to částečně proto, že tyto nástroje nebyly implementovány ve všech členských zemí. Jedná se například o Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii a rámcového rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci. Jejich využití by v praxi usnadnilo výkon žádostí. Eurojust opakovaně upozorňuje na důležitost implementace těchto nástrojů. Další problém, bránící efektivní výměně informací, je nedostatečný právní rámec se třetími zeměmi. V tomto ohledu jsme se setkali s problémy s Ruskou federací a jejich právním rámcem v oblasti vyšetřování a trestního stíhání případů praní špi- Ve Finsku se konaly dvě koordinační schůzky, na kterých se řešil velmi složitý případ praní špinavých peněz týkající se Ruské federace, Finska, Německa a dalších členských zemí. Z celého světa se do Finska a ostatních zemí EU přemisťovaly velké sumy peněz podezřelého původu. Ve Finsku sídlila firma koordinující tyto přesuny. Finský šéf vyšetřování a zodpovědný prokurátor si vyžádali setkání se svými německými protějšky v Eurojustu. Na setkání se řešily následující otázky: použití a sdílení již nashromážděných důkazů v Německu a Finsku, případná spolupráce s ruskými orgány a otázky týkající se jurisdikcí (zdali se má obvinění vznést v Německu nebo Finsku). Koordinační schůzky se osvědčily a v současné době se zvažuje rozšíření rozsahu koordinačních schůzek o účast ruských orgánů, neboť tato spolupráce je velmi důležitá pro vypátrání účelu peněžních převodů do offshorových bank. navých peněz a trestných činů páchaných rusky mluvícími skupinami. V této souvislosti poskytl Eurojust podporu justičním orgánům. Dále zprostředkoval Eurojust

28 28 Portugalské orgány začaly vyšetřovat trestné činy spojené s praním špinavých peněz, které byly částečně spáchány ve Francii. Když byla do Francie poslána žádost o právní pomoc, vyšlo najevo, že Francie již vyšetřuje stejné trestné činy. Bylo svoláno koordinační setkání. Mezitím Francie objevila souvislosti mezi Lucemburskem a Belgií. Výsledkem byla dvojitá koordinační schůzka, ve které výměnu informací a vykonání žádosti o právní pomoc se Švýcarskem, Lichtenštejnskem a Kajmanskými ostrovy. Ostatní činnosti spojené s přítomností organizovaných zločineckých skupin v ekonomice Evropská unie, OSN a ostatní pracovaly na vytvoření všeobecně přijatelné definici činnosti organizovaných zločineckých skupin. Nepodařilo se dosáhnout shody s mezinárodním společenstvím. V důsledku Portugalsko pozvalo Francii a Francie pozvala Lucembursko a Belgii. Žádosti o právní pomoc byly provedeny předtím, než se konaly schůzky. Účastnící tak mohli již během jednání zhodnotit požadovaná data a údaje. toho existující právní definice obsahuje obecné aspekty, podstatné znaky se však v detailech mírně liší. Expertní skupina Rady o organizovaném zločinu ustanovila kritéria k lepšímu vymezení zločineckých organizovaných skupin. Společné jsou následující rysy: sdružení alespoň tří osob, činnost se odehrává po dobu ne/ určitou, zúčastněné osoby jsou podezřelé, či odsouzené za spáchání závažných trestných činů za účelem dosažení zisku nebo moci. Současná klasifikace trestných činů v CMS také zahrnuje konkrétní formy trestné činnosti, účast ve zločinecké organizaci a organizovanou loupež, které jsou zahrnuty v definici organizovaného zločinu. V roce 2009 byly tyto dva typy trestných činů zaregistrovány ve 173 a 81 případech. Navíc byl zaznamenán výrazný nárůst počtu případů, které se týkají organizovaného zločinu (převaděčství, nelegální obchod se zbraněmi a výbušninami, padělání eura, vydírání a vymáhání peněz za ochranu). V budoucích výročních zprávách bude Eurojust usilovat o vylepšení statistik o případech týkajících se organizovaného zločinu. Následují příklady případů organizovaného zločinu. Praxe ukázala, že spolupráce členských států na řešení těchto případů je často komplikovaná vzhledem k odlišné legislativě. Jedná se spíše o procesní než hmotné právo trestní. V Německu mohou být například provedeny odposlechy pouze v případě probíhající trestné činnosti. V Itálii tento požadavek neplatí, pokud se jedná o aktivity spojené s organizovaným zločinem.

29 Práce na případech 29 Členské státy mohou mít také různá předpisy a záruky týkajících se ochrany osob spolupracujících s justičními orgány. Je proto nutné najít účinné řešení případů zahrnující dvě a více zemí. Ukázalo se, že SVT jsou výborným nástrojem při vyšetřování případů organizovaných zločineckých skupin, do kterých jsou zapojeny více než dvě členské země. Je zde však stále určitá neochota některých národních justičních orgánů k vytvoření SVT. Může to být způsobeno nedostatečnými informacemi či nedostatečnou znalostí možností, jež nabízí rámcové Rozhodnutí o SVT a ustanovení Úmluvy Kvůli tomu vypracoval Eurojust společně s Europolem Manuál SVT, který je určen pro odborníky. Více informací ohledně Manuálu SVT je k dispozici v části věnované SVT. Evropské zatýkací rozkazy (EZR) Eurojust zlepšil v roce 2009 spolupráci mezi příslušnými orgány členských zemí především v oblasti výkonu EZR (čl. 3 odst. 1 písm. b) Rozhodnutí o Eurojustu) a pomoci v případě konkurence EZR (čl. 16 odst. 2 Rámcového rozhodnutí Rady o EZR, dále jen RR EZR). Dále Eurojust zaznamenal případy nedodržení lhůt nahlášené členskými státy podle článku 17 RR EZR. 1. Případy týkající se usnadnění výkonu EZR V roce 2009 zaregistroval Eurojust celkem 256 případů s cílem usnadnit výkon EZR. To představuje téměř 19 % všech případů postoupených Eurojustu. Eurojust hraje v této oblasti velmi důležitou roli. Pouze jeden případ se týkal všeobecných otázek, zbytek byla práce na případech. Nečastěji dožadujícími zeměmi byly Spojené království, Řecko, Polsko, Nizozemsko, Bulharsko a Portugalsko. Spojené království, Španělsko, Polsko, Francie, Belgie, Německo, Rumunsko a Itálie byly zase nejčastěji dožádanými zeměmi. Vztah mezi dožadující a dožadovanou zemí poukazuje na země žádající a získávající pomoc za pomoci Eurojustu. Může to být členský stát vydávající či vykonávající EZR. 2. Případy týkající se článku 16 RR EZR V roce 2009 se Eurojust zabýval čtyřmi případy konkurence EZR. Jeden případ byl zaregistrován Belgií (vůči Francii a Lucembursku), další Bulharskem (vůči Německu a Francii), Německem (vůči Itálii) a Irskem (vůči Litvě a Spojenému království).

30 30 V případě týkajícím se Španělska a Bulharska byl začátkem března 2009 společně s Eurojustem a Europolem zřízen SVT. Vedl vyšetřování organizované zločinecké skupiny padělající peníze. To vedlo k rychlé akci a rozbití významné sítě padělatelů Euro. V Bulharsku bylo zatčeno 17 podezřelých a zabaveno půl mil. EUR v padělaných bankovkách. 3. Případy týkající se článku 17 RR EZR Eurojust zaznamenal 30 případů nedodržených lhůt u EZR. Tři případy byly registrovány na Kolegiu, protože si vyžadovaly další postup příslušných národních zastoupení. Irsko postoupilo Eurojustu nejvíce případů (18), následováno bylo dále Českou republikou (5) a Maďarskem (2). Velké množství případů v Irsku neznamená, že v něm dochází k velkému počtu nedodržení lhůt EZR, ale že se řídí povinnostmi stanovenými článkem 17 RR EZR. Eurojust vede členské státy k tomu, aby ho o nedodržení lhůt u EZR a jejich důvodech včas a řádně informovaly. 4. Problémy provedení EZR v praxi V roce 2009 byly zjištěny následující problémy spojené s provedením EZR: V mnoha případech byla národnost požadované osoby považována za skrytý důvod odmítnutí provedení EZR. Množství členských států se stále zdráhá vydat své občany jiným členským státům. V roce 2009 obdrželo Nizozemskou od sedmi členských zemí žádost o právní pomoc ve spojitosti s nigerijskými zločineckými skupinami, které operují po celé Evropě a dopouštějí se obchodu s drogami, převaděčství, obchodování s lidmi, vražd a praní špinavých peněz. Nizozemské národní zastoupení nejdříve uspořádalo mezinárodní setkání, na kterém se ukázalo, že téměř všechny případy spolu souvisí. Kvůli chybějícím konkrétním údajům a nedostatečným zdrojům nechtělo původně Nizozemsko zahájit trestní stíhání. Avšak po setkání v Eurojustu se rozhodlo začít vyšetřování a vykonat vícenásobnou žádost o právní pomoc. K úplnému rozbití nigerijské skupiny byl zapotřebí koordinovaný postup v rámci EU. Národní zastoupení Eurojustu souhlasila se zapojením Europolu, aby se nashromáždilo co nejvíce informací, které by byly analyzovány v rámci příslušné kriminální analýzy Europolu. Byly zaznamenány problémy týkající se principu proporcionality. Ukázalo se, že mnoho EZR bylo vydáno pro trestné činy považované vykonávajícím členským státem jako nepřiměřené vzhledem k malé závažnosti trestných činů a velkým finančním nárokům zpracování EZR. Opačný problém se týká trestních činů obchodu s drogami.

31 Práce na případech 31 V roce 2009 se podařilo úspěšně vyřešit slovinský případ. Za zapojení do organizované zločinecké organizace obchodující s drogami z Kosova přes Slovinsko do Itálie a jiných členských zemí bylo odsouzeno devět osob, každá na 15 let. Již od roku 2007 poskytoval Eurojust pomoc v přípravném a soudním řízení. Případ poukázal na praktický dopad zajímavého soudního rozhodnutí. Slovinský ústavní soud na konci roku 2008 rozhodl, že by důkazní materiály získané ze zahraničí měly být ještě jednou prozkoumány, aby byly dodrženy zásady spravedlivého soudu. Italské orgány poskytly veškerou podporu a jeden den před koncem soudu ve Slovinsku se jim dokonce podařilo získat důležité informace ze soudního spisu, který se ztratil při zemětřesení v L Aquila. Jelikož byl do tohoto případu Eurojust zapojen od začátku, podařilo se mu zabezpečit vynikající přímou spolupráci mezi oběma národními orgány. Soud zmínil závěrem značný přínos Eurojustu v tomto případu. Pokud vykonávající členská země považovala vyšší tresty hrozící za trestné činy ve vydávajících státech za nepřiměřené, vedlo to často k neochotě vykonat EZR. Došlo také k problémům týkajícím se zásady speciality, když byla požadovaná osoba obviněna z dalších trestných činů poté, co byla předána. Problémy s předáním nastaly také, když si požadovaná osoba odpykávala ve vykonávajícím členském státě trest, za který byla odsouzena v jiném členském státě. Problémy byly i v jednání soudu za nepřítomnosti obžalovaného. V některých členských státech nemusí být podezřelý informován o řízení, pokud je právně zastoupen. V některých členských zemích je to však na základě článku 5 odst. 1 RR EZR nutné. Žádosti o předání byly také zamítnuty v případech, kdy vykonávající orgán nepovažoval za pravděpodobné, že by požadovaná osoba mohla požádat o obnovu řízení ve vydávajícím členském státě. Jedním z problémů výkonu EZR byly také rozdíly v právních systémech ohledně doživotního trestu. Eurojust podporoval národní orgány ve snaze dosáhnout společné dohody o podmínkách poskytnutí záruky podle článku 5 odst. 2 RR EZR. Problémy se projevily při uplatňování článku 5 odst. 3 RR EZR v případech,

32 32 kdy se osoby po vykonání trestu vracely domů. Členské státy, které nepovažují RR EZR za dostatečný právní základ pro návrat svých občanů, usilovaly o uplatnění Úmluvy Rady Evropy o předávání odsouzených osob. Neúplné informace ve vydaných EZR a žádosti o dodatečné informace způsobily zpoždění řízení. V mnoha případech byl důvodem nedodržení lhůty u EZR špatný překlad, zvláště co se popisu trestného činu a skutkových okolností týče. Eurojust poskytoval pomoc při vydávání EZR, pokoušel se předejít jazykovým nedorozuměním a zároveň se snažil vyhovět žádostem o dodatečné informace. Zapojení Eurojustu do těchto případů bylo pro zrychlení řízení a zabránění zpoždění klíčové. Zpožděné překlady a dodání originálu EZR (pokud to zákon členského země vyžadoval) vedly často k propuštění zatčené osoby. Problémy s přesným vymezením doby strávené ve vazbě ve vykonávající zemi po úspěšném předání Eurojust řešil mnoho problémů způsobených rozdíly v právních systémech členských zemí (především mezi systémem zvykového práva a občanského práva). Eurojust se zasadil o zlepšení vzájemné důvěry mezi justičními orgány a usnadnil vzájemné porozumění jiných právních systémů. A to především v případech, kde země založená na systému zvykového práva trvala na záruce, že bude požadovaná osoba souzena ve vydávajícím členském státě založeném na občanském právu. Bulharské orgány obdržely v jednom případě dva EZR (z Francie a Německa) vztahující se k jedné osobě. Eurojust asistoval v otázce přednosti EZR. Požadovaná osoba, která byla kromě jiného obviněná z podvodu, účasti ve zločinecké organizaci a padělání veřejných listin, požádala německý soud o vydání do Německa. Po důkladných konzultacích se zúčastněnými stranami Eurojust doporučil, aby byla osoba předána do Francie, kde by čelila mnohem závažnějším obviněním. Bulharský soud se tak rozhodl požadovanou osobu předat do Francie.

33 Práce na případech 33 Společné vyšetřovací týmy (SVT) Nejen odborníci, ale i zákonodárci se shodli na ústřední roli Eurojustu při vytvoření SVT, jeho činnosti a vyhodnocení. Dva články nového Rozhodnutí o Eurojustu se výslovně týkají role Eurojustu v SVT. Článek 9 umožňuje národním členům, jejich zástupcům a asistentům se stát členy SVT a to buď v jejich pozici členů Kolegia anebo v pozici národního orgánu. V případech, kdy je SVT financováno přímo z prostředků Evropské komise nebo přes Eurojust díky Projektu financování SVT, má Eurojust vždy možnost stát se členem SVT. Úloha Eurojustu ve vytváření a podporování nejlepších postupů v této oblasti je zmíněna i ve článku 13 nového Rozhodnutí o Eurojustu, který ukládá všem členským zemím informovat Eurojust o vytvoření SVT, včetně druhu vyšetřovaného trestného činu, velikosti SVT a výsledku. Jakmile bude nové Rozhodnutí o Eurojustu plně implementováno všemi členskými státy, bude mít Eurojust výjimečné postavení jediného kontaktního bodu v Evropě, který bude moci poskytnout faktické údaje o vývoji a používání SVT v EU. Během roku 2009 hrál Eurojust důležitou roli v rozvoji a vytváření SVT. Poskytoval všeobecnou podporu a pomáhal s prací na řešených případech. Národní členové Eurojustu se účastnili sedmi SVT. Dodatečně byl Eurojust informován o vytvoření SVT v 10 případech. Častým problémem jsou nedostatečné informace a povědomí o možnostech, které dává Rámcové Rozhodnutí z 13. června 2002 o SVT a nedostatečná znalost pojetí SVT u odborné veřejnosti. K nápravě této situace přispěl Manuál SVT vytvořený Eurojustem a Europolem, který je odbornou veřejností chválen a v současné době je k dispozici jako dokument 13598/09 ze dne 23. září 2009 ve všech 23 oficiálních jazycích. Manuál SVT je také k dispozici na webových stránkách Eurojustu, Europolu a Rady Evropy. Eurojust přispívá svou prací k lepšímu justičnímu vzdělání s cílem zvýšit povědomost a přijetí SVT a jejich právního rámce. Eurojust zažádal v roce 2008 o financování z Evropské komise a v roce 2009 ho obdržel. Od července 2009 je schopen aktivně podporovat SVT poskytnutím přímé finanční pomoci, včetně zapůjčení telefonů a přenosných počítačů. K prosin-

34 34 ci 2009 přidělil Eurojust prostředky pěti SVT. K žádostem obdrženým na rok 2010 byly již přiděleny granty. Více informací ohledně projektu financování je k dispozici na Z této webové stránky si také můžete stáhnout brožury, které stručně popisují, jak je Eurojust zapojen do SVT, na koho se obrátit a jaký druh pomoci je dostupný. Eurojust je na základě dosavadní odezvy a zájmu o Projekt financování SVT a o svou úlohu (např. při pořádání pátého setkání národních expertů o SVT spolu s Europolem) optimistický a věří, že může poskytnout dostatečnou podporu.

35 Práce na případech 35

36 36 3 Vztahy s partnery v EU V souladu s článkem 25 písm. a) a článkem 26 nového Rozhodnutí o Eurojustu uvádíme níže podrobnosti o vztazích Eurojustu s těmito partnery: Evropská justiční síť (EJN), Europol, OLAF, Frontex, Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN) a Evropská policejní akademie (CEPOL). V druhé polovině roku 2009 probíhala mezi Eurojustem a Evropskou komisí jednání o memorandu o porozumění a spolupráci. K podpisu by mělo dojít v průběhu roku Evropská justiční síť V souladu s článkem 25a odst. 1 písm. b) Rozhodnutí o Eurojustu je sekretariát EJN součástí administrativy Eurojustu, funguje však jako samostatná jednotka. EJN a Eurojustu úzce spolupracují a vzájemně se podporují. Účastní se setkání pořádaných sekretariátem EJN a Eurojustem a dalších aktivit. Během marketingových seminářů v Litvě a Bulharsku byl zdůrazněn další vývoj spolupráce mezi EJN a Eurojustem, který je založen na konzultacích a komplementaritě. Pravidelně se konají setkání zástupců Kolegia a tajemníka EJN, na kterých dochází k výměně názorů a diskutuje se o způsobech zlepšení pracovních vztahů. Eurojust i EJN v současné době implementují nová rozhodnutí Rady a usilují o použití koordinovaného přístupu a vzájemné konzultace. Další zlepšení spolupráce se očekává po zřízení Národního koordinačního systému Eurojustu (ENCS), které je předvídané novým Rozhodnutím. ENCS bude zřízené s cílem zabezpečit koordinaci práce národních korespondentů Eurojustu, národních korespondentů EJN a až třech dalších kontaktních bodů EJN. Cílem ENCS na ná- Setkání EJN

37 Vztahy s partnery v EU 37 rodní úrovni je přenést relevantní případy Eurojustu či EJN a tím následně přispět k lepší koordinaci jejich aktivit. Sekretariát EJN byl navíc přizván k účasti na všech setkáních IWG, zejména pak druhého setkání, kdy se debatovalo o ENCS. Nad zapojením EJN do ENCS se bude muset sekretariát EJN a kontaktní body v roce 2010 dále zamýšlet. Europol Eurojust a Europol podepsaly 1. října 2009 novou dohodu o spolupráci. Jejím hlavním cílem je zvýšit společnou efektivitu práce na strategické a operační úrovni zlepšením výměny informací. Dalším cílem je zlepšit kvantitu a kvalitu spolupráce, zejména zapojením Eurojustu do kriminálních analýz Europolu a účastí Europolu na strategických a koordinačních setkání v Eurojustu. Upravená dohoda o spolupráci vstoupila v platnost 1. ledna Každý rok se předkládá Radě společná zpráva o spolupráci. Europol se zúčastnil setkání neformální pracovní skupiny o implementaci nového Rozhodnutí o Eurojustu v členských zemích a stockholmského semináře za účelem podpory dobrých vztahů národních jednotek Europolu v rámci ENCS. Eurojust dále zlepšil strategickou spolupráci s Europolem v oblasti terorismu. V roce 2009 docházelo k pravidelným i adhoc setkáním, na kterých se řešily otázky týkající se boje proti terorismu. Stejně jako v minulých letech dodal Eurojust pro potřeby zprávy TE-SAT údaje o trestních řízeních a odsouzení za teroristické činy. Spolupráce v oblasti práce na případech pokračovala především prostřednictvím koordinačních schůzek. Europol se zúčastnil přibližné jedné třetiny koordinačních schůzek Eurojustu, na kterých se řešily problémy spojené s mezinárodní José Luís Lopes da Mota, Eurojust, Beatrice Ask, ministryně spravedlnosti, Švédsko a Rob Wainwright, ředitel Europolu kriminalitou. Oproti roku 2008 se jedná o nárůst o 50 %. Výměna běžných a tajných informací mezi Eurojustem a Europolem je realizována prostřednictvím zabezpečených komunikačních linek. V roce 2009 takto prošlo celkem 529 zpráv, což představuje tříná-

38 38 sobný nárůst v porovnání s rokem Stále se pracuje na možnosti výměny informací s vyšším stupněm utajení a dále se zkoumají další technické možnosti komunikace. Hlavní rolí Eurojustu v rámci kriminálních analýz Europolu je podpora jejich justiční návaznosti, tj. určit příslušné justiční orgány, organizovat koordinační schůzky s národními orgány, řešit problémy spojené s výkonem EZR, organizovat souběžné aktivity k získání důkazů v několika zemích a dát podnět k znovuotevření vyšetřování na národní úrovni. Příklady spolupráce Eurojustu a Europolu na řešených případech jsou uvedeny v kapitole 2. Níže je příklad společné akce. Činnost Eurojustu v oblasti justiční koordinace a spolupráce se navzájem doplňuje s činností Europolu v rámci kriminálních Akce ticket-to-ride byla zaměřena na síť tvořenou převážně z osob irácké národnosti zapojených do převaděčství občanů Iráku a dalších zemí, včetně Afghánistánu, do zemí Evropy. Experti Europolu vypracovali velké množství tajných zpráv, usnadnili výměnu informací a koordinovali policejní akce. Eurojust pomáhal koordinovat vyšetřování, zprostředkovávat informace mezi zúčastněnými analýz Europolu a policejní spolupráce. V roce 2009 byl Eurojust stále zapojen do 12 kriminálních analýz Europolu. Spolupráce obou agentur by se mohla ještě vylepšit zapojením Eurojustu do kriminálních analýz Europolu v případech zabývajících se mezinárodním terorismem a extremismem. členskými státy a vydávat a provádět EZR. V rámci koordinované akce konané 9. června 2009 bylo v Belgii, Francii, Německu, Řecku, Itálii a Švýcarsku zadrženo celkem 75 osob.

39 Vztahy s partnery v EU 39 Franz-Hermann Brüner, generální ředitel OLAFu OLAF Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je významným partnerem v boji proti podvodům, korupci a dalším trestným činům týkajících se finančních zájmů Evropského společenství. Dne 24. září 2008 byla podepsána Dohoda o praktické spolupráci mezi Eurojustem a OLAFem. vence 2009 v Haagu, prodiskutovali prezident Eurojustu a generální ředitel OLA- Fu možnosti posilnění spolupráce těchto agentur v oblasti společných cílů, úloh a činnosti. Hovořili o práci na případech a potřebě další podpory ze strany národních orgánů členských států. V průběhu roku 2009 se mezi Eurojustem a OLAFem uskutečnila řada výměnných/ studijních programů. V březnu poskytl OLAF delegaci Eurojustu praktické školení v používání celního informačního systému EU. V červnu 2009 byli v Eurojustu vysoce postavení vyšetřovatelé a vedoucí oddělení OLAFu obeznámeni s infrastrukturou zabezpečených komunikací, CMS a projektem EPOC. Také se zúčastnili pracovní části plenárního zasedání Kolegia. V záři 2009 se delegace Eurojustu složená z členů Kolegia, zástupců národních členů, asistentů a styčných soudců zúčastnila celodenní výměnné návštěvy v OLAFu. Měli možnost se zúčastnit zasedání výkonného výboru a být svědky toho, jak se OLAF zabývá postoupenými případy. Frontex Podle článku 26 nového Rozhodnutí o Eurojustu má Eurojust navázat a udržovat vztahy s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX). Kromě ad-hoc spolupráce nebyly ještě uzavřeny žádné formální dohody. V listopadu 2009 se obě agentury dohodly na navázání prvních kontaktů. Setkání prezidenta Eurojustu a generálního ředitele Frontexu se uskuteční na začátku roku Na setkání, které se uskutečnilo 7. čer- Více informací o spolupráci s OLAFem naleznete v kapitole 2.

40 40 CEPOL EJTN Memorandum o porozumění mezi Evropskou policejní akademií (CEPOL) a Eurojustem vstoupila v platnost 7. prosince Účelem memoranda je formulovat spolupráci mezi Eurojustem a CEPOLem v oblasti vzdělávání s cílem podpory a zlepšení mezinárodní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu. Eurojust a CE- POL hodlají úzce spolupracovat při pořádání kurzů, seminářů, konferencí, společného studijního programu, vzdělávacích aktivit a studijních pobytů v oblastech společného zájmu. Memorandum o porozumění s Evropskou justiční vzdělávací sítí (EJTN) bylo podepsáno v roce Jeho cílem je navázat a udržovat spolupráci mezi Eurojustem a EJTN v oblasti justičního vzdělávání. V rámci výměnného programu pro rok 2008 se na italském a rumunském zastoupení uskutečnily tři tříměsíční přípravné praxe. V prosinci 2009 se Eurojust a EJTN dohodly na dalších třech tříměsíčních výměnných stážích v rámci výměnného programu 2010.

41 Vztahy s partnery v EU 41

42 42 4 Implementace nového Rozhodnutí o Eurojustu Činnosti neformální pracovní skupiny Rozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro justiční spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti vstoupilo v platnost 4. června Přináší významné změny do právního rámce Eurojustu, které vyžadují značné úsilí při jejich implementaci ze strany členských států i Eurojustu. Proto Eurojust vytvořil společně s trojicí předsednických zemí, sekretariátem Rady a Evropskou komisí neformální pracovní skupinu (v angl. Informal working group dále jen IWG), jejímž cílem je podpořit koordinovaný přístup implementace v členských zemích a zlepšit komunikaci mezi Eurojustem a členskými státy. Cílem pravidelných schůzek IWG v Eurojustu je poskytnout národním expertů místo k diskuzi o společných problémech v implementačním procesu, vyměnit si odborné zkušenosti a poradit se s národními členy Eurojustu. Členské státy byly vyzvány, aby do IWG jmenovaly dva kontaktní body (jeden zodpovědný za celkovou legislativní implementaci a druhý zodpovědný za technické věci). Za rok 2009 se IWG sešla třikrát. Eurojust uspořádal společně se švédským předsednictvím seminář ve Stockholmu. Na těchto schůzkách se řešila především následující témata: složení jednotlivých členských zastoupení, zavedení koordinačního centra (v angl. On call coordination dále jen OCC) umožňujícího nepřetržitou dostupnost Eurojustu, zavedení Národního koordinačního systému Eurojustu (ENCS), nárůst výměny informací a pravomoci národních členů. Dále Eurojust vyvinul společně s trojicí předsednických zemí nezávazný implementační plán pro členské země. Jeho cílem je zprostředkovat ucelenou představu o změnách a povinnostech vyplývajících z nového Rozhodnutí o Eurojustu, sledovat aktuální stav implementace a navrhovat implementační opatření. Tento implementační plán obsahuje i termíny určitých implementačních aktivit a má sloužit jako manuál a kontrolní nástroj pro členské státy.

43 Implementace nového Rozhodnutí o Eurojustu 43 S ohledem na pozitivní ohlasy od účastníků z členských států a potřebu pokračovat v implementaci spolu s členskými státy, bude Eurojust i v roce 2010 organizovat schůzky IWG. Implementace v rámci Eurojustu Nové Rozhodnutí o Eurojustu přineslo změny a inovace týkající se Eurojustu jako celku. Jejich implementace vyžaduje několik aktivit a dlouhodobých projektů. Byl sestaven akční plán Eurojustu, který funguje jako interní plánovací a kontrolní nástroj. Implementační program poskytuje rámec pro efektivní řízení práce. Na začátku roku 2010 budou spuštěné nové projekty věnované důležitým koncepcím. Tyto projekty se týkají koordinačního centra, integrace nových síťových sekretariátů (především sekretariátu sítě národních expertů o SVT, sekretariátu kontaktních bodů ohledně osob zodpovědných za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny) a otázek souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi (propojení s členskými státy, bezpečnost a ochrana dat) a nezbytnými změnami v CMS. Projekty se dále zabývají podporou ENCS, výměnou informací a možností vyslat styčné soudce a prokurátory do třetích zemí. Eurojust ustanovil implementační program, který má v rámci agentury usnadnit komunikaci a koordinaci po dobu průběhu implementačního procesu a zajistit kontrolu a hodnocení pokroku k plné a včasné implementaci.

44 44 5 Návaznost na Závěry Rady Dne 4. června 2009 přijala Rada ministrů spravedlnosti a vnitra Závěry k sedmé výroční zprávě Eurojustu (dokument EU 10115/ května 2009). Od roku 2006 podává Eurojust zprávu o implementaci těchto Závěrů. Tabulka níže poskytuje informace o plnění Závěrů Rady v oblastech, ve kterých dala Rada Eurojustu klíčové pokyny a doporučení. Údaje o řešených případech/hodnocení případů/ případy EJN Pokračovat v hodnocení kvality případů a zaměřit se na komplexní multilaterální případy, které vyžadují koordinaci. Standardní bilaterální případy by měly být postoupeny EJN. Eurojust vytvořil nový klasifikační systém, který poskytuje lepší informace o druhu a povaze případů. Systém je popsán v této výroční zprávě a jeho pomocí jsou lépe vysvětleny různé případy, kterými se zabývá Eurojust v souladu s prioritami danými mj. Radou na základě zpráv OCTA a ROCTA. Nové Rozhodnutí o Eurojustu předpokládá zřízení Národního koordinačního systém Eurojustu (ENCS), který má zajistit přenos důležitých informací a posílit vztahy mezi Eurojustem a EJN. Během druhé schůzky IWG a semináře ve Stockholmu se velmi podrobně jednalo o založení ENCS (viz. kapitola 4). V roce 2010 hodlá Eurojust pokračovat ve spolupráci s EJN při zřizování ENCS (viz. kapitola 3).

45 Návaznost na Závěry Rady 45 Analýza a vyhodnocení řešených případů s cílem identifikace problémů v oblasti mezinárodní justiční spolupráce Pokračovat s analyzováním problémů v oblasti mezinárodní justiční spolupráce, dále vyvíjet její nástroje, vyhodnocovat práci na případech a posílit schopnost poskytovat informace o základních prvcích justiční spolupráce v Evropské unii. Na základě svých zkušeností z minulého roku vyvinul Eurojust v roce 2009 nový hodnotící nástroj na posouzení případů postoupených Eurojustu, justičních a praktických problémů, zjištěných nejlepších postupů a řešení a přidané hodnoty Eurojustu při koordinaci a spolupráce na případech. Tento nástroj, hodnotící dotazník případů, byl implementován v období říjen-prosinec 2009 a představuje dodatečný základ pro hodnocení představená v kapitole 2. Kolegium přijalo v roce 2009 priority Eurojustu na roky s cílem zlepšit práci na případech. Stanovením pracovních priorit může Kolegium zaměřit své aktivity a zahájit strategické projekty na zlepšení justiční spolupráce v konkrétních oblastech. Zároveň může sledovat a analyzovat informace o překážkách/problémech/nejlepších postupech v justiční spolupráci. Stanovené pracovní priority berou v úvahu Závěry Rady týkajících se zpráv OCTA z let 2007 až 2009 a TE-SAT z roku V roce 2009 byly zahájeny dva projekty s cílem zlepšit výměnu informací a právní pomoci v oblasti podvodů s DPH a hospodářských a finančních trestných činů. Eurojust bude pokračovat v systematickém vyhodnocování práce na případech s cílem identifikovat překážky v mezinárodní justiční spolupráci. Dalšími činnostmi jsou: strategická a taktická setkání pořádaná Eurojustem, účast v pátém kole vzájemných hodnocení vyšetřování finančních zločinů, zapojení do několika projektů financovaných Společenstvím a přispění Eurojustu do zpráv OCTA a TE-SAT.

46 46 Postoupení případů Eurojustu příslušnými národními orgány Podporovat národní členy v iniciativě na národní úrovni k překonání právních a praktických překážek v kontextu usnadnění postoupení případů Eurojustu. Národní členové vzali toto doporučení v úvahu a podle předešlých podnětů pokračovali s pořádáním setkání s jejich národními orgány (i pomocí videokonferencí), na kterých se řešila podpora, kterou může Eurojust poskytnout v koordinaci a usnadnění vyšetřování a trestního řízení. Také se řešily případné právní a praktické problémy v kontextu postoupených případů Eurojustu. V roce 2009 se konaly marketingové semináře ve Španělsku, Bulharsku a Litvě. Národní členové se aktivně podílejí na implementačním procesu nového Rozhodnutí o Eurojustu na národní úrovni. Dále se podílejí na činnostech IWG, jejímž účelem je povzbudit včasnou, správnou a efektivní implementaci nového Rozhodnutí o Eurojustu v členských státech. Posílit možnosti Eurojustu efektivně zpracovat a analyzovat přijaté informace Nadále posilovat možnosti efektivního zpracování a analyzování přijatých informací, jejichž součástí je i vývoj CMS umožňující křížové analýzy. Implementace projektu EPOC III+ zlepší užitečnost softwaru a umožní zpracování většího množství a kvality případů. Tento nový program se používá již od srpna CMS už umožňuje křížovou analýzu jednotlivých případů. Eurojust analyzoval dodatečné technické prvky CMS potřebné pro zpracování nových informací podle nového Rozhodnutí o Eurojustu. Byly naplánovány prostředky nutné na implementaci těchto prvků a samotná implementace by měla začít na jaře 2010.

47 Návaznost na Závěry Rady 47 Vnitřní implementace nového Rozhodnutí o Eurojustu Eurojust musí přijmout nezbytné kroky k úpravě vnitřní struktury podle požadavků nového Rozhodnutí o Eurojustu. Nové Rozhodnutí o Eurojustu přineslo změny a inovace týkající se Eurojustu jako celku. Jejich implementace si vyžaduje realizaci několika dlouhodobých projektů a úzkou spolupráci s členskými státy k dosažení společného postupu (viz kapitola 4). Eurojust také zvažuje přehodnocení svého jednacího řádu. Společné vyšetřovací týmy (SVT) Požádat příslušné orgány členských zemí o zvážení vytvoření SVT. Projekt financování SVT byl zahájen 15. července 2009 spuštěním webové stránky ( Projekt byl propagovaný tiskem i národními experty SVT. Cílem projektu financování SVT je podpořit a usnadnit založení SVT, založit v Eurojustu na základě získaných informací a zkušeností odborné středisko týkající se SVT. Na výročním setkání expertů SVT konaném 30. listopadu a 1. prosince 2009 v Eurojustu byly účastníkům představeny úspěšné žádosti. Celkem pět SVT obdrželo záruku finanční a logistické podpory v celkové výši přibližně 45 tis. EUR. Eurojust získal od Komise další grant, což umožní financování projektu i po roce Eurojust je povinen informovat a pomáhat národním orgánům, udržovat proaktivní přístup ke koordinaci vyšetřování a trestního stíhání za účelem pomoci příslušným národním orgánům vytvářet SVT.

48 48 Eurojust dále rozvíjel aktivity započaté v minulých letech. Aktualizovaný Manuál SVT byl v září 2009 distribuován jako oficiální dokument a byl přeložen do všech jazyků EU. Vztahy se třetími zeměmi Nadále rozvíjet vztahy s třetími zeměmi v souladu s prioritami určenými na rok 2009 a při budoucích dohodách o spolupráci klást důraz na zahrnutí jasných pravidel o ochraně osobních údajů. Eurojust nadále posiloval své vztahy se zeměmi mimo EU a podporuje stanovisko Rady žádající jasná pravidla o ochraně osobních údajů. Otázky ochrany osobních údajů zůstávají nedořešené v případě Ruské federace a Ukrajiny. Vzhledem k nedostatečné legislativě o ochraně osobních údajů a nedostatečné implementaci příslušných pravidel bude potřeba pokračovat v jednáních. Více informací o vztazích s organizacemi mimo EU naleznete v kapitole 1. Hlavní činnosti národních členů Eurojustu Zvážit kroky ke snížení zatížení Kolegia a národních členů, které vyplývá z úkolů, které nejsou uvedené v článcích 6 a 7 Rozhodnutí o Eurojustu. Eurojust spustil v roce 2009 projekt týkající se monitoringu výkonnosti Kolegia, který má zhodnotit úkoly Kolegia, jeho povinnosti a metody práce. Cílem projektu je analyzovat postupy, vyhodnotit a stanovit oblasti zlepšení. Projekt má vést ke změnám jednacího řádu Eurojustu. Přípravná fáze projektu poskytla v roce 2009 informace k přehodnocení řízení agentury v rámci OSR. Jednou z úloh OSR je přehodnocení struktury řízení, za účelem zvýšení účinnosti a efektivnosti, a to zlepšením řídících postupů a definováním úloh a zodpovědností na nejvyšších pozicích agentury.

49 Návaznost na Závěry Rady 49 Výroční zpráva Zaměřit výroční zprávu více na příklady řešených případů a přispění Eurojustu ke zlepšení justiční spolupráce v určitých případech, včetně svých poznámek, závěrů a doporučení týkajících se implementace nejlepších postupů. Eurojust přichází ve výroční zprávě 2009 s novým konceptem, který vychází z vylepšených hodnotících nástrojů a zvýšené analytické kapacity generující podrobnější a srozumitelnější informace pro odborníky a zúčastněné strany o důležitých problémech v justiční spolupráci a koordinaci a přidané hodnotě zapojení Eurojustu. Eurojust bude pokračovat v systematickém vyhodnocování práce na případech s cílem zjistit překážky v mezinárodní justiční spolupráci a vyvodit z nich závěry. Dále bude pokračovat ve snaze zlepšit kvalitu výročních zpráv, které budou zaměřeny více na práci na případech a závěry a návrhy týkající se justiční spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi.

50 50 Příloha Graf 1 Vývoj případů Počet zaregistrovaných případů Eurojustem v letech

51 Příloha 51 Graf 2 Klasifikace případů Podle článku 4 odst. 1 Rozhodnutí o založení Eurojustu se kompetence Eurojustu týkají těch druhů trestné činnosti a trestních činů, ve kterých je Europol vždy kompetentní konat a jiných trestných činů spáchaných spolu s nimi. V ostatních případech trestné činnosti smí Eurojust v souladu se svými cíli pomáhat ve vyšetřování a trestním stíhání na základě žádosti příslušného orgánu členské země (čl. 4. odst. 2 Rozhodnutí o Eurojustu) Členská země může Eurojust také požádat o stanovisko, které přímo nesouvisí s probíhajícím případem (např. otázky týkající se národních legislativ či procedur) Případy podle článku 4 odst. 1 Rozh. Případy podle článku 4 odst. 2 Rozh. Stanoviska

52 52 Graf 3 Prioritní oblasti trestné činnosti v případech Eurojustu Prioritní oblasti trestné činnosti přijaté Eurojustem v roce 2009 jsou terorismus, obchod s drogami, obchod s lidmi, podvod, korupce, počítačová kriminalita, praní špinavých peněz a ostatní činnosti spojené s působením organizovaných zločineckých skupin v ekonomice Graf ukazuje zastoupení jednotlivých fo- 125 rem trestné činnosti v případech zaregistrovaných Eurojustem v letech 2008 a Jeden případ může spadat do více forem trestné činnosti. Více informací viz. kapitola Obchod s drogami Obchod s lidmi Terorismus Podvod Korupce Praní špinavých peněz a jiné související Počítačová kriminalita Ostatní případy spojené s organizovaným zločinem

53 Příloha 53 Graf 4 Prioritní oblasti trestné činnosti přijaté Eurojustem v roce 2009 jsou terorismus, obchod s drogami, obchod s lidmi, podvod, korupce, počítačová kriminalita, praní špinavých peněz a ostatní činnosti spojené s přítomností organizovaných zločineckých skupin v ekonomice. Prioritní oblasti trestné činnosti a ostatní typy trestné činnosti v případech Eurojustu Graf ukazuje kolikrát se trestné činy zaregistrovaných případů v roce 2008 a 2009 týkaly prioritních a ostatních oblastí. V rámci jednoho případů mohlo být spácháno více trestných činů Nápad v prioritních oblastech trestné činnosti Nápad v ostatních oblastech trestné činnosti

54 54 Graf 5 Případy řešené Eurojustem, dožadující země Graf zobrazuje počet případů zaregistrovaných v letech 2008 a 2009 jednotlivými národními orgány žádajícími Eurojust o právní pomoc. Eurojust může také jednat jako Kolegium COLL BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

55 Příloha 55 Graf 6 Případy řešené Eurojustem, dožádané země Graf ukazuje počet případů, kdy byla jednotlivá národní zastoupení požádána o pomoc. V multilaterálních případech zahrnujících více než dva členské státy byla 251 požadována právní pomoc více jak dvou národních orgánů BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

56 56 Graf 7 Celkový počet koordinačních schůzek Graf znázorňuje počet koordinačních schůzek pořádaných Eurojustem. Koordinační schůzky se konají v prostorách Eurojustu. V určitých případech se však konala i mimo Eurojust v členské i třetí zemi Mimo Eurojust V Eurojustu Celkem

57 Příloha 57 Graf 8 Koordinační schůzky, dožadující země Graf znázorňuje počet koordinačních schůzek pořádaných národními zastoupeními BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK NO

58 58 Graf 9 Koordinační schůzky, dožádané země Graf znázorňuje kolikrát se jednotlivá národní zastoupení zúčastnila koordinační schůzky poté, co byla požádána o pomoc. V multilaterálních případech zahrnujících více než dva členské státy se může koordinační schůzky zúčastnit víc než jedno národní zastoupení BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

59

60 60 Druhá budova Eurojustu - Haagse Veste Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být bez svolení Eurojustu použita ani reprodukována žádnými grafickými, elektronickými ani mechanickými prostředky, včetně formou foto kopie, nahrávky nebo systému ukládání a obnovování informací. Foto: Joannes Thuy, Eurojust Michel Mees Evropská komise Rada Evropské unie Eurojust 2010