XVIII.- české církevní dějiny josefinismus Marie Terezie - Josef II. rušení klášterů Prameny josefinismu a jeho cíle:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "XVIII.- české církevní dějiny josefinismus Marie Terezie - Josef II. rušení klášterů Prameny josefinismu a jeho cíle:"

Transkript

1 XVIII.- české církevní dějiny josefinismus Marie Terezie - Josef II. rušení klášterů Prameny josefinismu a jeho cíle: Josefinismus je jeden z nejsilnějších proudů, které se převalily přes naše země. Jeho základnou je dalekosáhlý proces v dějinách západoevropského duchovního ţivota, který se připravoval ve filozofickém myšlení od konce středověku a pro nějţ se ujal název osvícenství. Charakteristickou známkou osvícenství je přeceňování přirozených hodnot na úkor nadpřirozena, spatřování nejvyšší role v poznávání nejvyšších ţivotních otázek jen rozumu /racionalismus/, nadměrné zdůrazňován osobní svobody /tolerance a pluralismus/ a autonomní kulturní úsilí /kulturní optimismus, náboţenství pokroku/. Tento racionalistický osvícenský duch ovládl ve značné míře protestantskou teologii a odtud se dostal do katolických kruhů. Přirozené zdůvodnění náboţenství a mravnosti, zdůrazňování praktické a etické stránky před dogmatickou muselo vést k nedůvěře ve Zjevení i k církevní autoritě a k odmítání barokní náboţenské a ţivotní formy. K podstatě osvícenství náleţelo racionalistické přirozené a státní právo. Jeho tvůrcem je Holanďan Hugo Grotius /+1645/, neboť byl první, kdo popřel nadpřirozený původ práva v Bohu. V jeho stopách šel Thomas Hobbes /+1694/ a Christian Wolf /+1728/. Za vlády Marie Terezie pronikly jejich myšlenky na rakouské univerzity. Odvozování práva a státu z pouhého rozumu vedlo osvícenské státní právo k absolutisticky spravovanému státu, který vede poddané k blahu a jehoţ utilitaristickému stanovisku se musí podřídit všechno, i církev. Absolutní superiority státu nad církví byla základem osvícenské církevní politiky. Poţadavky státu zasahovaly často do čistě církevních a duchovních záleţitostí. To bylo často odůvodňováno tím, ţe je v zájmu církve, aby vydala státu práva a majetky, jeţ si uzurpovala ve středověku a tak se vrátila k původní čistotě a apoštolské chudobě. Tento vývoj byl podporován šířením galikánských, jansenistických a febroniánských ideí. Josefinismus tedy udělal z církve jakousi anglikánskou High Church, která dogmaticky stála jen částečně na katolické půdě a byla jen několika, a to velmi jemnými vlákny spojena s Římem. Josefinismus spatřoval ve státě zařízení, jeţ má pečovat o obecné blaho. Tento stát neodmítal náboţenství, naopak bylo mu v něm vyhraţeno zvláštní místo. Mělo poskytnout státu mravní základ a zároveň slouţit lidskému blahu podle poznatků rozumu, mělo být nástrojem blaha a bezpečnostním faktorem, který by vykonával policejní dohled v oblasti, kde se světské rameno nemohlo uplatnit.zatímco protireformace razila heslo církev potřebuje stát, josefinismus je obrátil na stát potřebuje náboţenství. Aby však stát pojal náboţenství cele do svých sluţeb, musel mít jeho hlasatelku a ochranitelku, církev, pevně v rukou. Proto si josefinismus církev podle svých potřeb podrobil. Abychom si udělali o josefinismu správnou představu, musíme si všimnout také muţe, po němţ josefinismus dostal jméno císaře Josefa II., nejprve spoluvládce své matky a v letech samovládce. Josef II. sám nebyl řečeno poněkud nadsazeně ţádným josefinistou v klasickém smyslu slova. Jeho přáním bylo vytvořit z národnostně, sociálně a náboţensky heterogenních zemí jednolitý, centrálně řízený stát, který by se neohlíţel na stavovské, historické nebo nacionální zvláštnosti a církev mu měla v budování tohoto státu pomáhat. Třebas o tradici příliš nedbal, přesto si přál uţívat privilegií, která Řím udělil jeho předkům. Uţívaje těchto privilegií, mohl zasáhnout hluboko do ţivota církve, aniţ přitom provedl jejich odloučení od Říma. O odloučení církve v Rakousku od Říma usilovali praví josefinisté, především kníţe Václav Kounic, démon josefinismu. Josef II., však netouţil po nějaké autokefální církvi, jejíţ hlavou by byl on sám, nepřál si odloučení od Říma a zaslouţil se také

2 o to, ţe k němu nedošlo. Díky tomu, ţe papeţ Pius VI., který r., 1782 navštívil Vídeň mu svým mimořádně moudrým jednáním vyšel vstříc, dosáhl toho, ţe přes všechny váţné zásahy státu do církevního ţivota styky mezi Vídní a Římem nebyly přerušovány, ţe mezi oběma mocnostmi vţdycky došlo k dorozumění. Jak to, ţe josefinismus dostal jméno právě po něm? Zásahy do církevního ţivota za jeho předchůdců nebyly menší, ale dály se s taktem. Císaři Josefu II. byly však takt něčím cizíma také jeho šarm se projevoval jen zřídka. Stál dlouho ve stínu své panovačné matky, byl roztrpčen dvojím nešťastným manţelstvím a vyzrál v netrpělivého a tvrdého monarchu, který neměl takřka ţádných přátel. Jeho opatření byla prováděna brutálně, zlomyslně, pedantsky a byla všem viditelná. Počátky a výstavba josefinismu za vlády Marie Terezie / /: Josefinismus začal jiţ za císařovny Marie Terezie. Ona byla první, kdo barokní církvi v rakouských zemích zasadila smrtelnou ránu. Protoţe císařovna ţije v paměti lidu jako ţena hluboce zboţná, můţe to leckoho překvapit. Ale v rakouském barokním katolicismu se projevovaly asi prostřednictvím Belgie, která od časů Karla VI. nepatřila jiţ Španělsku ale Rakousku- jansenistické vlivy. Rakousko ovlivnila jeho ponurá, puritánská zboţnost, která byla pociťována jako dobrý korektiv proti výstřelkům barokní zboţnosti. S jansenismem se dostaly do země i antikuriální tendence, usilující o zmenšení práv římské kurie. Marie Terezie byla jansenisty obklopena od samého dětství. Jansenistou byl její učitel dějepisu, jansenistou byl později i její zpovědník probošt Ignác Muller, především však její lékař G. Von Swieten, jemuţ svěřila péči o školství. Antikuriální postoje, které jí tito jansenisté vštípili, byly posíleny chováním papeţe Bededikta XIV. vůči ní. Neboť kdyţ brzy po tom, co se ujala vlády, se na ni vrhl celý svět a ohroţoval další trvání monarchie, zůstala jejím vzdáleným spojencem jediná Anglie, kdeţto Benedikt projevoval sympatie Bourbonům a posléze uznal za římského císaře Wittelsbacha Karla VII. Císařovnu, za jejíhoţ mládí Rakousko zmuţile bojovalo proti Turkům a zachránilo západní křesťanstvo od netušených pohrom, tento papeţův postoj velmi roztrpčil. Navíc Marie Terezie byla dcerou konvertitky. Její matka Alţběta Kristina byla přesvědčená protestantka a dlouho se zdráhala přestoupit ke katolicismu. Marie Terezie se s přibývajícími lety podobala matce stále více, zdědila po ní její svévoli, snad i určité protestantské prvky, takţe nezůstala proti josefinismu zcela imunní. Postup Marie Terezie v církevních záleţitostech byl však určován ještě jinými důvody. Od nastoupení na trůn musela vést válku o zachování své říše. Jen díky její odvaze a energii habsburská monarchie nezanikla. Po celou dobu vlády usilovala o to, aby říši uhájila a udrţela. K tomu potřebovala ovšem velkou a silnou armádu a ta stojí mnoho peněz. Aby si peníze opatřila, musela ţivot barokního Rakouska racionalizovat. Těmito racionalizačními opatřeními se dotkla i církve. Omezila procesí a pouti, aby lidé více pracovali, zapověděla vývoz peněz do ciziny, coţ postihlo zvláště řehole, zavedla pro kláštery numerus clausus, aby stát neztratil mnoho pracovních sil. Klášterní statky postavila pod státní kontrolu. Byly to tedy finanční zřetele, které diktovaly tato nařízení, nikoli josefinský duch. Zasáhla-li císařovna do církevního ţivota hlouběji, přičinilo se o to její jansenistické okolí, ale zvláště její rádce Václav Kounic. Zásahy Marie Terezie do církevního ţivota pod vlivem kancléře Václava Kounice / / Kounic byl moravský šlechtic a pracoval v rakouské zahraniční politice. Jako velvyslanec ve Francii získal velké zásluhy o sblíţení Rakouska s Francií, jeţ znamenalo úplný obrat v evropské politice, a po návratu z Paříţe r byl jmenován státním kancléřem a zůstal v tomto úřadu plných čtyřicet let. Za pobytu na západě si osvojil osvícenské racionalistické zásady a seznámil se i s Jansenisticko-febroniánskou naukou. Své osvícenské smýšlení však dlouho obratně skrýval a stavěl se jako vzorný katolík. Kaţdoročně předkládal císařovně, na niţ měl stále větší vliv, potvrzení o vykonané

3 velikonoční zpovědi. Kdyţ skončila sedmiletá válka, usoudil, ţe nadešel vhodný okamţik, aby své představy o neomezené svrchovanosti státu uvedl v ţivot. To ovšem znamenalo, ţe se musel nevyhnutelně dostat do konfliktu s církví a s jejím dosavadním privilegovaným postavením. V bezměrné domýšlivosti, jeţ byly osvícencům vlastní, ale i v neuvěřitelné zaujatosti, nechuti a nedostatku porozumění pro stanovisko církve a papeţské kurie, byl ochoten postupovat brutálně aţ k potlačení nezadatelných práv církve. Svůj zamýšlený církevněpolitický systém vyzkoušel nejprve v Miláně /Lombardie patřila tehdy Rakousku/, kde r zřídil nový úřad, Giunta Economale, který měl téţ rozhodovat, nebo aspoň se radit o všech církevně politických otázkách, pokud nebyly povahy ryze duchovní. Kdyţ pak r papeţ Klement XIII. exkomunikoval císařovnina nastávajícího zetě, parmského vévodu Ferdinanda, Kounic vyuţil císařovnina rozladění, aby ji získal pro nový postup v církevněpolitických otázkách. Marie Terezie skutečně schválila jeho tajné instrukce pro Giunta Economale, jeţ znamenají začátek nové etapy v církevních dějinách rakouského mocnářství. Tyto instrukce nejsou ničím jiným něţ základnou pro zotročení katolické církve. Svoboda byla církvi ponechána pouze, pokud se týká hlásání evangelia a kultu, udílení svátostí a vnitřní disciplíny, kdeţto rozhodování o tzv. věcech smíšených mělo být výhradně záleţitostí státu. Kancléř r dosáhl od císařovny zmocnění, aby svůj plán uvedl v ţivot a o několik měsíců později císařovna rozhodla, aby se podle milánského vzoru postupovalo v celé monarchii. Proto i při spojené českorakouské kanceláři bylo zřízeno zvláštní církevní oddělení a jemu v čelo postaven Kounicem vřele doporučovaný dvorní rada Heinke. Tato církevní oddělení se v Římě uţ na nic neptala, ale pokládala se za oprávněná, aby rozhodovala o církevních záleţitostech samostatně. Jejich rozhodnutí jsou jiţ vedená ne dřívější racionalizací, ale josefinskou ideologií. Zákaz uveřejňovat a vyhlašovat papeţské bully bez svolení vlády nebyl novinkou, šlo jen o jeho obnovení, protoţe platil uţ ve druhé pol. 17. stol. Zato nová byla vládní opatření, zasahující hluboko do majekových a právních poměrů církve a také do řeholního ţivota. Správa veškerého jmění byla postavena pod dozor státu, nabývat majetek bylo dovoleno pouze se souhlasem státu, ţebravým řádům bylo zakázáno sbírat almuţny, byl zrušen tzv. zpovědní krejcar, bylo omezeno zřizování nových klášterů, skládat řeholní sliby dovoleno aţ ve 24 letech věku, všechny zboţné nadace byly přikázány vojenským vychovatelským ústavům a ústavům pro vzdělávání učitelstva ap. Neméně pronikavé bylo i omezení církevní pravomoci ve věcech manţelských např. zákazem vyţadovat dispenze z Říma. Bylo zrušeno právo azylu, inkvizice, zavedení státní účasti při vyobcování z církve, úprava teologického studia, předpis akademického vzdělání k dosaţení církevních úřadů a hodností, zvláště však podrobení všech teologických spisů, modlitebních knih a vůbec veškeré náboţenské literatury státní cenzuře. Konečně byl zrušen větší počet svátků, zakázána procesí do ciziny /i poutě do Říma/ a stanoveno, aby písemný styk duchovenstva s papeţskou kurií se dál výhradně prostřednictvím ministerstva zahraničí. Učitelé církevního práva vládní stanovisko podporovali. /Ovlivnění protipapeţskými proudy/. Břevnovský opat Štěpán Rautenstrauch sepsal v tomto smyslu své dílo o církevním právu, stejné smýšlení měli i jiní kanonisté. Rekatolizační politika Marie Terezie: Přes mnohostranné zasahování státu do církevních záleţitostí podrţel stát i v této době svůj protireformační charakter. Císařovna zůstala aţ do poslední chvíle věrna náboţenskému přesvědčení a cítění svého mládí, byla stejně jako její otec přesvědčena o samospasitelnosti katolické víry a pravidelně vydávala a obnovovala výnosy proti kacířům. Protestantům Čechách dávala na vybranou konverzi ke katolicismu nebo emigraci, nekatolické kostely ve Slezsku proměňovala v kasárny, Ţidům zakázala pobyt ve Vídni ap.

4 K neústupnosti vůči nekatolíkům vedly však císařovnu také důvody politické, velezrádné styky nekatolíků s Pruskem, které nápadně vystoupily na povrch zvlášť v obou prvních válkách o Slezsko. Stejně jako němečtí protestanté ve Slezsku, spatřovali i tajní nekatolíci v Čechách a na Moravě ve Fridrichovi II., kdyţ vpadl r 1741 do českých zemí, svého protektora a osvoboditele z protireformačního útisku. Dočasné okupace českých zemí vyuţil Fridrich k agitaci mezi českými nekatolíky pro jejich emigraci do Pruska. Agitace, jejíţ řízení spočívalo v rukou Jana Liberdy, měla úspěch, a do Branibor se vystěhoval větší počet nekatolíků z Čech a Moravy. Naděje nekatolíků v pruského krále neutuchaly ani později a pokračovala i pruská agitace /pašování protestantských knih/. Ačkoli tajné nekatolictví bylo posilováno zvenčí, neubránilo se vnitřnímu rozkladu. Ve východních Čechách vznikla řada sekt blouznivého charakteru. Běţí zde o sloučení představ sociálních a politických s náboţenskými a mravními. Náboţenské představy lidových blouznivců, kteří si dávali nejrůznější jména /Deisté, Třetí strana/, se různily od osoby k osobě. U některých se výrazně projevily prvky starozákonní. Právě tak zmatené byly jejich představy dobra a zla. Mnozí z nich se dostali do váţného rozporu s veřejnou mravností /Adamité/. Směrem k pol. 19. stol. u nich sílily socialistické a komunistické tendence. Přísný postup proti nekatolíkům tedy neměl úspěch. Přes úsilí misionářů a opětovné tresty se udrţely zbytky nekatolíků a postupem doby nabývaly sebevědomí, jak se ukázalo při selských bouřích r a zvláště r za revolty moravských Valachů, která dala vídeňskému dvoru popud k uzákonění náboţenské tolerance. Školské reformy: K velkým proměnám došlo ve školství. Vysoké bylo v rukou jezuitů, střední /gymnazia/ v rukou jezuitů, piaristů a pavlánů, niţší pak bylo závislé na místních poměrech. V mnohých farních obcích školy vůbec neexistovaly, jinde byl jejich stav velmi ubohý. Hlavním rádcem a pomocníkem císařovny ve školských reformách byl její lékař van Swieten a od r se stala střediskem školních reforem centrální dvorská studijní komise. Vliv jezuitů na univerzitách byl ponenáhlu omezen. Studijním řádem z r byli na jednotlivých fakultách praţské univerzity zavedeni studijní direktoři, ke dvěma dosavadním profesorům dogmatiky přidruţeni dominikán a augustinián, aby přednášeli v duchu teologické soustavy svého řádu, r byla sekularizována filozofická fakulta, ovládaná dosud výhradně jezuity, a rozhodující vliv na ní získal osvícenec Seibt. Ten byl ustanoven z úřední pravomoci profesorem vychovatelství a písemnictví a z jeho úst se na staroslavném Karlově učení ozvala poprvé němčina. Podobné změny byly provedeny i na univerzitě v Olomouci, která však byla r přeloţena do Brna a změněna později na tzv. lyceum a umístěna opět v jejím původním sídle. Další změny byly volány zrušením jezuitského řádu r. 1773, na němţ Marie Terezie nebyla bez viny. Opětovně ujišťovala papeţe Klementa XIV. ţe za jejího ţivota se jezuité ničeho zlého nemusí obávat, ale kdyţ se zdálo, ţe by podporováním jezuitů byl ohroţen sňatek její dcery s následníkem francouzského trůnu, přestala se jezuitů zastávat a na nátlak bourbonských dvorů papeţ řád zrušil. /Její dcera Marie Antoineta později zemřela na popravišti/. Na praţské filozofické fakultě potom ještě více vzrostl vliv Seibtův, který se stal ředitelem fakulty a zároveň vrchním dozorcem nad latinskými školami v Čechách. R jej sice exjezuita Herz s apelačním presidentem hrabětem Wěţníkem obţaloval, ţe je svůdcem mládeţe, který porušil pravou katolickou víru, ale jeho vlivní přátelé Rautenstrauch, a jiní zabránili jeho sesazení. Profesorská místa jezuitů na teologických fakultách obsadili členové jiných řeholí a kněţí diecézníc a opat Rautenstrauch provedl zároveň pronikavou přestavbu teologického studia. Vymýcení scholastické přítěţe značným omezením spekulativní teologie byl sice omyl, ale větší zdůraznění Písma sv. a církevní tradice zřízením stolic pro semitské dialekty, pro církevní dějiny a patrologii bylo předností této

5 úpravy. Jako nová disciplína přistoupila pastorální teologie, která měla formovat duchovní správce jako kazatele, učitele a přítele lidu. Nové pedagogické poznatky a metody měly odstranit dosavadní bezduché učení nazpaměť a povznést vyučování náboţenství na plnohodnotný školní předmět. Duchovní správa se měla přiblíţit lidu tím, ţe se mu dostane řádného poučení, aby rozuměl mši sv. a obřadům, ale také aby lépe chápal a plnil své povinnosti, směřující k uskutečnění obecného blaha. Osudné bylo, ţe profesory na teologických ústavech byli ustanovováni kněţí jansenistického a febroniánského smýšlení a ti šířili tyto zásady mezi posluchači. Albert Erhyrd je charakterizoval jako nejnecírkevnější a nejduchaprázdnější generaci teologů, jakou kdy byl církev postiţena. Velmi obtíţné bylo nahradit jezuity ve středním školství. R bylo v Čechách 42 gymnazií, na Moravě 15, a většinu z nich měli v rukou jezuité. Po zrušení řádu některá jejich gymnazia převzali piaristé, na jiná byli ustanoveni světští profesoři, ale celkový počet gymnazií se zmenšil. V Čechách zbylo 13, na Moravě 7. Vyučovací řečí se stala němčina. Tak chtěla Císařovna vyloučit Čechy ze studií a vzít jim jejich poslední poklad, jejich řeč. Zatímco kvetoucí vysoké a střední školy byly postátněny a poněmčeny, niţší školství bylo teprve třeba budovat. Tento úkol proved podle vzoru záhaňského probošta Felbigera kaplický farář Ferdinad Kindermann, oddaný ţák Seibtův. Jeho přičiněním byla vybudována hustá síť triviálních škol, hlavních a normálních. Triviální školy byly na vesnicích a vyučovalo se na nich kromě náboţenství třem základním předmětům čtení, psaní a počítání a také zaměstnání, které bylo v obci běţné, např. zemědělství, tkalcovství. Páče o tyto školy byla přenesena na patrony kostelů. V krajských a jiných větších městech byly zaloţeny školy hlavní, jejichţ osnova byla podstatně rozšířena. V Praze a v Brně byly zřízeny vzorné školy normální, při kterých byly i přípravky pro budoucí učitele. Učitelé na všech těchto školách museli dobře ovládat němčinu a na školách hlavních a normálních byla němčina jazykem vyučovacím, takţe lze říci, ţe osvícenství znamenalo největší nebezpečí pro českou národnost. Za svůj výkon byl Kindermann odměněn šlechtickým přídomkem ze Schulsteinu a jmenován biskupem litoměřickým. Hodně přispěl i k poněmčení Litoměřic. Josefinismus za vlády Josefa II./ /: Na dráze nastoupené Marií Terezií pokračoval i její syn Josef II., ale zrychlil tempo státních zásahů do církevního ţivota, vyvodil z osvícenských absolutistických zásad další důsledky a vystupňoval ovládání církve státem aţ na sám okraj únosnosti. K provádění svých reforem zřídil zvláštní úřad dvorskou duchovní komisi, které postavil do čela svobodného zednáře, státního radu Kressla a duchovního referenta českorakouské dvorské kanceláře a dvorního radu, osvícence Heinkrého. Dvorská duchovní komise dávala nařízení biskupům a ti je sdělovali niţším orgánům, vikářům a farářům. Celkový počet těchto nařízení z doby Josefa II. činí 600. Josef Dobrovský, který patřil k umírněným osvícencům, se o práci dvorské komise vyjádřil takto: Chtěli dostat biskupy z římských pout a dát jim práva přímo od Boha, a zatím teď mají tato práva vykonávat podle pokynů dvorních radů. Toleranční patent: Velký dosah pro budoucnost mělo uzákonění náboţenské tolerance. R došlo na Valašsku k náboţenským nepokojům. Podnět k nim dal úskok tří exjezuitských misionářů, kteří vyhlašovali valašskému lidu domnělý královský patent o udělení náboţenské svobody, aby zjistili osoby, setrvávající tajně v nekatolictví. Výsledek toho byl, ţe přes lidí v 60 obcích obcích na Vizovsku a Vsetínsku se přihlásilo k evangelickému vyznání, rušilo katolické bohosluţby a bouřlivě se doţadovalo, aby k jejich farním kostelům byli dosazeni

6 evangeličtí duchovní. Vláda se pokusila čelit hnutí vysláním několika vyšetřujících komisí s vojenskou asistencí. V Růţďce u Vsetína došlo dokonce ke krvavé sráţce s vojskem. Proboštu Hayovi, který zůstal na Valašsku tři roky, se podařilo posléze kraj uklidnit. Vzbouřené obce se vrátily aspoň na oko ke katolicismu. Marie Terezie v přesvědčení, ţe tolerance by byla největším neštěstím monarchie, chtěla původně hnutí zlomit tvrdými represáliemi, ale důrazný odpor Josefa II. a Kounice způsobil, ţe se proti klidným nekatolíkům postupovalo umírněně a ţe se pro ně ve skutečnosti zaváděla tichá tolerance. Přísně se zakročovalo jen proti těm, kdo se otevřeně stavěli na odpor. Přesto však v Nosislavi na Brněnsku vypukly r nové nepokoje a za dva roky se hnutí přeneslo i na Českomoravskou vrchovinu do okolí Olešnice. Proto císař Josef II., kdyţ se ujal vlády, se rozhodl dát náboţenskou svobodu. Učinil tak patentem z 13. října Tolerančním patentem nebyla zavedena rovnoprávnost náboţenství nekatolických s katolickými, nýbrţ, nekatolické konfese byly jen trpěny, a to ne všechny, nýbrţ jen ty, které byly obvyklé v sousedních zemích konfese augsburská, kalvínská a pravoslaví.tolerovaným vyznáním se nepovolovalo právo veřejné bohosluţby, nýbrţ jen soukromé a dovolovalo se jim tvořit náboţenské obce, jejichţ účelem bylo zřizovat a udrţovat školy a modlitebny, ale jen v tom místě, kde se v okolí přiznalo k některému z těchto tří vyznání alespoň sto rodin. Modlitebny neměly mít navenek ráz kostela, nesměly mít věţe, zvony a chod z ulice. Vedením matrik evangelíků byli pověřeni katoličtí faráři. Pro smíšená manţelství bylo stanoveno, ţe po otci katolíkovi všechny děti mají být vychovány katolicky, a tam, kde byl otcem evangelík, měli být evangelíky jen synové. Jinak prakticky byla evangelíkům přiznána všechna práva, jeţ měli katolíci. Mohli dosahovat hodností a nejvyšších důstojností ve vojsku, věnovat se kterémukoli povolání, dávat děti na studie i na řemesla, vlastnit pozemky ap. Protoţe čeští evangelíci dědili své náboţenství od generace ke generaci ponejvíce jen ústním podáním, byla jejich věrouka nejasná a mnozí si ani nebyli vědomi, ke kterému z obou povolených vyznání patří. Odtud nastal zmatek, a o tom, zda se obec přihlásila k luterství či kalvínství rozhodoval první pastor. Neběţelo tedy o pokračování v tradicích předbělohorských. Luterští pastoři pocházeli ze Saska, kalvínští z Uher. V prvním roce tolerančního patentu /1782/ se přihlásilo k evangelické víře v Čechách a na Moravě asi osob. Kdo se přihlásil později, musel po určitou dobu navštěvovat výuku katolického náboţenství a teprve potom mohl být zapsán jako evangelík. Do konce r v Čechách, jeţ měly tehdy přes dva a třičtvrtě milionu obyvatel se přihlásilo něco přes českých evangelíků, z nichţ většina byla kalvínského vyznání. Na Moravě, která měla obyvatel, se přihlásilo asi evangelíků. Úhrnem tedy v obou zemích, jeţ měly úhrnem skoro čtyři miliony obyvatel se přihlásilo jen asi evangelíků obou vyznání, tedy méně neţ 2% obyvatel. Pro náboţenské blouznivce tolerance neexistovala. Císař nařídil, aby kaţdému, kdo se prohlašoval za deistu, bylo vyplaceno 24 ran holí. Kdo by o jiném mluvil, ţe je deistou, měl dostat 11 ran, poněvadţ prý neví, co mluví. Také Ţidé se dočkali emancipace. Přestali se lišit od ostatních lidí šatem, směli se usazovat mimo svá ghetta, přestali platit dvojnásobné poplatky, taxy u soudů ap. Byl jim povolen přístup k řemeslům, úřadům, studiím a směli nabývat i šlechtických titulů. Věnovali se hlavně lékařství, advokacii, obchodu a průmyslu. Byla také zavedena jednotná církevní správa všech ţidovských obcí v Čechách. Zaloţením ţidovské normální školy při hlavní praţské synagoze a nařízením, aby ţidé přijímali stálá příjmení /německá/ stejně jako úředním zavedením němčiny do všeho ţidovského veřejného ţivota se dovršilo poněmčení ţidovských obcí, zvláště pak praţského ghetta, které započalo jiţ v době pobělohorské. S vyhlášením tolerance souviselo i zmírnění cenzury, jeţ přineslo velkou vzpruhu českému národnímu obrození.

7 Rušení klášterů: Zvláště radikální byl postup vídeňské vlády proti klášterům. Josef II. spatřoval ve velké části klášterů mrtvý lidský kapitál, instituce neuţitečné, ba škodlivé státu a jeho obyvatelstvu, případně i samé církvi. /zejména řády ţebravé, hanba náboţenství / a velké břemeno pro poddané, které tím, ţe podléhají zahraničním představeným, znemoţňují, aby se na nich uplatňovala státní svrchovanost, a z jejichţ jmění nemá stát ţádný prospěch. Proto se rozhodl ještě za matčina ţivota, ţe většinu klášterů zruší, a svůj úmysl také provedl. Je pozoruhodné, ţe stejný osud sdílely kláštery všude, kam pronikl osvícenský duch. Ani duchovní kurfiřtství mohučské v tom nečinilo výjimku. /Arcibiskup mohučský Mainz-byl vţdy prvním ze 7 kurfiřtů sv. Říše římské/. K rušení klášterů došlo hned na počátku Josefovy vlády. V březnu r byla zrušena všechna závislost domácích klášterů na představených a klášterech zahraničních, jakoţ i všechny vzájemné styky, řeholníci byli podřízeni domácím biskupům a za představené bylo zakázáno volit cizince. V květnu téhoţ roku bylo zakázáno klášterům, které neměly stanoven přesný počet členů přijímat novice, dokud nebude pro ně stanoven numerus clausus a řeholníci cizího původu byli vyzváni, aby opustili zemi. Konečně 29. listopadu 1781 vydal císař zásadní rozhodnutí, podle něhoţ měly být zrušeny všechny kláštery, pokud se nezabývají vyučováním, nepěstují vědu a nepečují o nemocné, a jejich majetek měl být sekularizován ve prospěch náboţenské lásky k bliţním. Řeholníkům ze zrušených klášterů bylo ponecháno na vůli, zda vstoupit do jiných nezrušených klášterů, nebo pracovat v duchovní správě, nebo odejít do zahraničního kláštera, či ţít z vykázané penze. Kdyţ potom politické úřady provedly soupisy příslušných klášterů, bylo 12.ledna 1782 počato s postupným rušením muţských a ţenských klášterů, které trvalo po celou vládu císaře Josefa II. Výsledkem této rozsáhlé sekularizace bylo sníţení počtu klášterů více neţ o polovinu. Při rušení klášterů se postupovalo bez ohledu n jejich historickou minulost. Mezi prvními byl zrušen klášter bl. Aneţky české v Praze na Františku a klášter svatojiřských benediktinek, jehoţ abatyši příslušelo právo korunovat českou královnu.toto právo bylo r. 191 přeneseno na abatyši hradčanského ústavu šlechtičen. Byly rušeny i významné benediktinské, cisterciácké a premonstrácké kláštery, s nimiţ byl spojen významný kus kulturní a politické české historie, jako klášter sázavský, kladrubský, zbraslavský, plaský, zlatokorunský, sedlecký, milevský, velehradský, hradišťský, loucký aj. Ze jmění zrušených klášterů byl zřízen náboţenský fond, jehoţ úroků bylo uţíváno pro církevní účely. Český náboţenský fond měl nakonec jmění zl., moravský zl. Pro přejímání movitého i nemovitého jmění zrušených klášterů byli ustanovováni zvláštní komisaři, kteří si často počínali vandalsky a v rozporu s vydanými předpisy, zvláště pokud se týká uměleckého a vědeckého bohatství, nahromaděného v klášterech, takţe značná část těchto pokladů vzala za své. Knihy a rukopisy, pokud nebyly zničeny, nebo za babku prodány nebo rozkradeny, byly odevzdány praţské a olomoucké univerzitní knihovně. Klášterní statky byly rozprodány, budov uţito zčásti jako kasáren a nemocnic či továren. Zrušení četných klášterů mělo i politické důsledky, neboť sníţilo počet členů duchovenského stavu na českém a moravském sněmu. Rušení náboţenských bratrstev, literátských sborů a přebytečných kostelů a kaplí: Souviselo s rušením klášterů. Při tom vzal za své nejeden historicky a umělecky cenný kancionál. Z jejich jmění byl vytvořen chudinský a nadační fond, pro účely humanitní a sociální /z něj zřizovány nemocnice, porodnice, nalezince/. Zároveň byly zrušeny zbytečné kostely a kaple. Zvlášť velký počet, často starobylých jich byl zrušen v Praze /37, mez nimi i kaple Betlémská/. Bylo jich také uţito buď k účelům vojenským a úředním, nebo byly prodány. Racionalistický utilitarismus ani zde neměl porozumění pro historickou minulost.

8 Kameny ze starobylých náhrobků profesorů Karlovy univerzity v kostele Boţího Těla, vystavěného Karlem IV., byl vydláţděn chodník Karlova mostu. Reorganizace diecézí a farností: Stát, který měl vybudovat veřejné blaho, musel být dobře zorganizován. Církev mu měla v tomto úsilí pomáhat, proto musela být také dobře zorganizována. Z toho důvodu vytvořil josefinský stát novou diecézní a farní organizaci, jeţ jako taková znamená mimořádný výkon a zaslouţí si pozitivní hodnocení. Ještě na sklonku vlády Marie Terezie byla r jiţní část olomouckého biskupství proměněna v samostatné biskupství se sídlem v Brně a Olomouc povýšena Arcibiskupství. R byl uskutečněn starší záměr zřízení jihočeského biskupství, které mělo sídlo v Českých Budějovicích. Došlo také k úpravám hranic biskupství. Úsilí o to, aby církevní správa české části vratislavského biskupství byla přenesena na nové biskupství opavské se nezdařila pro odpor pruské vlády. Svolila jen ke zřízení samostatného generálního vikariátu v Těšíně, aby se mohla dále vměšovat do vnitřních poměrů českého Slezska. Ještě zásluţnější bylo rozmnoţení sítě farností. Aţ dosud měli farníci některých osad někdy aţ tři hodiny namáhavé chůze. V budoucnu měla být v osadě, čítající alespoň 700 obyvatel a od farního kostela vzdáleného více neţ 1 hodinu, zřízena nová fara. Věcný náklad nesl větší z části náboţenský fond, zbytek patroni a kláštery. Nově budované farní kostely jsou prosté, střízlivé, na průčelí mívaly císařského orla, vnitřní zařízení do nich bylo přeneseno ze zrušených kostelů. V Čechách bylo za Josefa II. zřízeno 250 nových farností, na Moravě 300. Zdokonalený farní systém měl slouţit nejen duchovní správě, nýbrţ i státu. Kněţstvo bylo povinno oznamovat lidu z kazatelny úřední nařízení a vyhlášky, nabádat jej k poslušnosti zákonů Boţích i světských, vést řádně matriky, oznamovat krajským úřadům násilí, která se dála poddaným od vrchností, bdít nad zdravotním stavem obcí, rozšiřovat účelné osvícenství atd. Závislost farářů na státu zvyšovalo to, ţe stát jim zajistil existenční minimum /150 aţ 600 zl. Ročně/. Tímto platem byly nahrazeny zrušené desátky. Místa farářů byla obsazována konkurzem kandidáti museli prokázat svou schopnost pro duchovní správu zvláštními zkouškami. Po duchovní stránce byli faráři pod dozorem vikářů, kdeţto krajské úřady na ně dozíraly, jak plní předepsané povinnosti jako státní orgány. Fary se tedy ve skutečnosti staly nejniţšími jednotkami státní správy, jejich předním úkolem bylo vychovávat lid v duchu vládního osvícenství. Generální semináře: Josef II. s byl vědom, ţe k těmto úkolům musí být vychovávána nová kněţská generace, která by byla proniknuta ideály josefinismu jak v ohledu náboţenském, tak církevním a zbavena všech pověrečných předsudků jakoţ i ultramontanismu, jimiţ bylo podle jeho mínění naplněno kněţstvo doby tereziánské. Nové pokolení duchovenstva se mělo uplatnit jako horliví pastýři lidu a oddaní sluţebníci státu, mělo být vychováváno k laskavosti a k lásce k bliţnímu, k odporu proti nesnášenlivému teologickému duchu a k pravé křesťanské toleranci. Studium církevního práva je mělo poučit o skutečné povaze a rozsahu moci duchovní a světské. Protoţe dosavadní kněţské semináře biskupské a klášterní studia takové poţadavky neplnily, byly r zrušeny, a na jejich místě byly v sídlech univerzit a lyceí zřízeny státní generální semináře. Správu generálních seminářů vedli rektorové jmenovaní státem a vrchní dozor měli předsedové zemských duchovních komisí. V českých zemích byly zřízeny dva generální semináře v Praze v Klementinu a v Olomouci ve zrušeném klášteře na Hradisku. Do čela praţského semináře byl postaven Augustin Zippe, do čela Olouckého semináře nakonec Josef Dobrovský. Studijní plán generálních seminářů vypracoval opět Štěpán Rautenstrauch. Dodatečně bylo dovoleno, aby absolventi generálních seminářů strávili jeden zkušební rok v kněţských domech, zřízených v kaţdé diecézi, kde by se připravovali k praktické duchovní správě. Profesory generálních seminářů byli ustanoveni kněţí proniklí febronianismem, jansenismem a racionalismem.

9 Proto není divu, ţe klérus, který z generálních seminářů vycházel, byl opravdu světský, nadpřirozenému zcela odcizený. Uznal to i obdivovatel osvícenského systému Ed. Winter: Kněží v generálních seminářích vychovaní se stávali vzornými školními inspektory a muži, starajícími se o obecné blaho, nebyli však prostředníky mezi Bohem a lidmi, spíše prostředníky mezi státní správou a lidem, černými četníky. Za takových okolností nemohli být s novou institucí generálních seminářů spokojeni ani ti z biskupů, kteří do značné míry osvícenské názory sdíleli. Kromě toho vynětí seminářů z biskupského dozoru znamenalo nemalé zúţení biskupské pravomoci, a proto není divu, ţe docházelo ke třenicím mezi řediteli seminářů a biskupy. Mezi kněţstvem, které chtělo, aby kněţský dorost byl veden k hlubší zboţnosti a větší kázni se projevovala také nespokojenost. Zásahy dvorské duchovní komise do církevního práva, do liturgie a církevních zvyklostí: Zasahování Josefa II. do církevních poměrů šlo ještě dále. Církevnímu soudnictví byly odňaty manţelské pře. V breviáři byla škrtnuta připomínka papeţe Řehoře VII., z církevního práva odstraněny některé bully. Některá nařízení aby hřbitovy byly zřizovány mimo město, aby hroby byly zasypány vápnem, zákaz pochovávat mrtvé v kostelích lze vysvětlit hygienickými důvody. V jiných nařízeních se zračí germanizační cíle. Všechny církevní a bohosluţebné úkony se měly konat v obou jazycích. Dály se pokusy zavést i v ryze českých městech německé bohosluţby alespoň vedle českých. Putování na vzdálená poutní místa, např. na Sv. Horu, do St.Boleslavi, na Sv. Hostýn, ke sv. Janu do Prahy bylo zakázáno. I v tom se projevila německá nenávist k českému národu, protoţe poutě byly okázalým a téměř jediným projevem českého kulturního ţivota. Byla dovolena jen dvě procesí - o Boţím Těle a o prosebných dnech, ale bez velkých korouhví a bez hudby. Sochy svatých nesměly být v průvodu nošeny. Bylo zakázáno zřizovat Boţí hrob a slavit vzkříšení, konat poboţnosti před obrazy a sochami mimo kostel, byly zrušeny noční poboţnosti. V kostele smělo hořet světlo jen před svátostí oltářní. Z kostelů byly odstraňovány vedlejší oltáře a různé ozdoby a jiné milodary a drahocenné šaty, jimiţ věřící odívali sochy světců, zvláště mariánské. Duchovní komise se starala i o to, jak dlouho má trvat mše sv., předepsala pro ni druh hudby a zpěvu, počet hořících svící ap. Osvícení páni v duchovní komisi byli uráţeni i různými soukromými zvyky, v nichţ byla spatřována pověra. Bylo zakázáno ţehnat chléb, víno, vodu, svíčky a různé plodiny, vykuřovat domy, stavět o Boţím Těle máje, byly zakázány křestní, pohřební a svatební hodokvasy. Počet svátků byl sníţen na 27 v roce, coţ bylo odůvodněno potřebou rozmnoţit pracovní dni v roce, r stanoveno slavit posvěcení chrámu jednotně třetí neděli v říjnu. Kdyţ pruský král Fridrich viděl, jak se Josef II. takto plete do vnitřních církevních věcí, nazval jej mein Bruder der Sakristan. Nejvíce byl lid pobouřen nařízením o pohřbech. Z obavy, ţe pořizování rakví pro kaţdého neboţtíka zničí lesy, komise nařídila, aby kaţdá farnost měla jedinou obecní rakev, v níţ měly být donášeny na hřbitov mrtvoly zašité do plátna, tam z ní vyňaty a uloţeny do hrobu. Větší spotřebou plátna měli mrtví podpořit tkalcovský průmysl. Lid se však pohřbívání v pytli postavil na odpor, a císař, rozmrzen tím, ţe lid je ještě tak málo osvícený, nařízení odvolal. Josefinismus za nástupců Josefa II.: Leopold II. / /: Kdyţ Josef II. umíral, byl si vědom, ţe se svými církevními reformami neuspěl. Musel dokonce prosit papeţe, aby utišil povstání v Nizozemí, vyvolané zásahy vlády do církevního ţivota. Josefův bratr a nástupce Leopold II. však nebyl ochoten k ţádné změně církevní politiky, neboť jako ţák učitele přirozeného práva Martiniho byl přesvědčený josefinista. Kdyţ ještě vládl v italské sekundogenituře habsburského rodu, ve velkovévodství toskánském, postavil se za Pistojskou synodu, která se vyslovila ve febroniánském duchu proti papeţskému primátu. Jako císař vyšel vstříc poţadavkům biskupů jen potud, ţe nepatrně zmírnil bohosluţebný řád, zrušil tzv. komendátní opaty, generální

10 semináře a dovolil biskupům, aby si zřídili vlastní semináře. Josefinský duch však i v nich vládl dále, zvláště předepsané učebnice církevního práva a církevních dějin byly napsány v duchu febroniánsko-racionalistickém. V rušení klášterů se jiţ nepokračovalo. František II. / /: Leopoldův syn a nástupce František byl panovník povahy uzavřené a nedůvěřivé, bez vášně a vzletu, tvrdý despota, neochotný k jakýmkoliv změnám. Po celý ţivot jej provázel pocit strachu, strachu před revolucí. Jakobíny a francouzskou revoluci, která přivedla pod guillotinu jeho tetu Marii Antoinetu, z celé duše nenáviděl. Pronikání revolučních hesel do svých zemí chtěl zabránit pomocí tajné policie a přísné cenzury. Diplomatickým ředitelem říšské politiky byl po smrti Kounicově /1794/ kancléř Fr. Thugut /do r. 1800/ a od r bystrý a obratný kníţe Klement Lothar Metternich. Josefinské církevní zákonodárství zůstalo za vlády Františkovy v plné platnosti. Josefinismus jiţ zapustil hluboké kořeny. V biskupských rezidencích seděli biskupové zcela oddaní josefinskému systému a státní administrativu vedli přesvědčení josfinisté. Přece však k určité taktické změně došlo. Protoţe francouzská revoluce i Napoleon nakládali s osláblou církví ještě hůře neţ Josef II, císař se ji snaţil některými ústupky získat, aby ji učinil pevnou oporou svého trůnu. Spolu s policejním ministerstvem a cenzurou měla dohlíţet, aby se ve státě nic nehýbalo, a potírat francouzský strom svobody. A tento záměr se při servilním postoji téměř výlučně německé hierarchie dosti dařil. Kolem císaře se utvořil kruh kněţí, dvorní kaplani, kteří panovníkovi radili a podporovali jej v jeho církevní politice. Vídeňský nuncius je ve svých relacích do Říma nazývá kněţí císařovi. Vynikající úlohu mezi nimi hrál dvorní farář Jakub Frint. Na jeho návrh císař zaloţil r na univerzitách stolice pro náboţenskou vědu, aby se tak čelilo rostoucímu náboţenskému a mravnímu úpadku vysokoškolského studentstva. Frint se stal profesorem tohoto oboru ve Vídni a napsal také učebnici náboţenské vědy, kterou měli uţívat všichni profesoři tohoto oboru. Frint se také postaral o vyšší vzdělání kléru zřízením zvláštního ústavu ve Vídni, který byl po něm pojmenován Frintaneum. Byla to jakási mírnější forma někdejšího generálního semináře. Měli tu být vzděláváni a pro císařovu církevní politiku získáváni budoucí biskupové a profesoři teologie. Aby byl odstraněn hrozivý nedostatek duchovenstva, byly zakládány, případně obnovovány filozofické ústavy, a byl rozmnoţen počet gymnazií. Olomoucké lyceum bylo r znovu povýšeno na univerzitu. Dozor nad niţšími školami byl r svěřen vikářům a farářům, od r dozíralo kněţstvo i na gymnazi a filozofické ústavy. Císař sledoval církevní ţivot velmi bedlivě. Poměr k Římu zůstal napjatý. Císař sice papeţe ujišťoval dětinnou oddaností, ale papeţskému nunciovi dal najevo, ţe je pouze diplomatickým zástupcem svatého stolce a ţe nemá právo jakýmkoliv způsobem zasahovat do církevních záleţitostí, ani udrţovat písemné styky s duchovenstvem monarchie. Ještě r státní kancléř hrabě Stadion projevil svůj josefinský postoj prohlášením, ţe císař k výkonu svých svrchovaných práv, jako je nové rozhraničení diecézí, nepotřebuje papeţského potvrzení. R 1811 provedl císař novou sekularizaci církevního majetku. Finančně vyčerpán napoleonskými válkami dal zabavit v kostelích zlaté a stříbrné předměty, jeţ pak putovaly do tavíren a odtud jako válečná náhrada do Francie. Jen místy se uchovala umělecky cenná monstrance nebo kalich. Boj proti revolučním proudům: Revoluční myšlenky pronikly do rakouské říše jak mezi inteligenci tak mezi prostý lid, který doufal ve zlepšení svého sociálního stavu. Lidové hnutí, vyrůstající z neutěšených poměrů, nebylo ovšem ani programově uvědomělé, ani dostatečně organizované, aby vyústilo v hromadný revoluční výbuch, ale bylo příznačné pro smýšlení lidu, v němţ josefinské reformy probudily alespoň tušení lidských práva touhu po větší míře svobody. U nás se hnutí projevilo hlavně v krajích, kde sídlili nekatolíci. Naděje na svobodu, kterou vydobyli Francouzi byla podporována jak nespokojeností nekatolického obyvatelstva s nedostatečnou rovnoprávností, tak i náboţenským blouznilstvím, kterému byla blízká myšlenka společenského převratu. A nebylo neopodstatněné mínění úřadů, ţe předním

11 šiřitelem buřičské nálady jsou Krameriovy české noviny, které měly čilý odbyt zejména mezi evangelickými pastory. Perzekuce dolehla i na liberální osvícence. V Praze byl r zbaven profesury Bernard Bolzano, který od r přednášel na filozofické fakultě nově zavedenou náboţenskou vědu. Jako znalec soudobé filozofie poutal posluchače hlubokými Řečmi vzdělávacími, které byly jen zčásti vydány tiskem a kolovaly v četných přepisech. Velmi si však znepřátelil vlivného dvorního faráře Frinta, kdyţ nepříznivě posoudil jeho učebnici náboţenské vědy, protoţe nedostatečným vyvrácením proti náboţenských námitek studenty spíše mate. Bolzanovy názory, hlavně nauka o zjevení a o církvi, také ovšem nebyly zcela ortodoxní, ale nelze upřít, ţe právě v tehdejší rozumářské době měly převáţně dobrý účinek. Narazil spíše u vrchnosti státní neţ církevní, protoţe se projevil jako rozhodný přívrţenec vládní ústavní formy a klonil se k socialismu. I po opuštění katedry si uchoval značný vliv. S Bolzanem byli pronásledováni i jeho četní přívrţenci. Pro rakouský policejní teror je příznačné, ţe se nevyhnul šikanování ani takový muţ svatého ţivota jako byl redemptorista Klement Maria Hofbauer. Byl rodákem z Tasovic u Znojma. Vyučil se pekařem, ale jeho touha slouţit Bohu jej přivedla do Říma, kde vstoupil k redemptoristům. Kdyţ se v devadesátých letech vrátil domů, vládl v celém Rakousku josefinismus. Proto se uchýlil do Polska, po vyhnání odtud bloudil po celém Německu a r znovu přišel do Vídně. Kdyţ policie zjistila, ţe je redemptorista, dovolila mu pobyt, kdyţ bude působit jako světský kněz. Byl však pod dozorem a r se musel málem z Vídně stěhovat. Zmírnění josefinismu ve dvacátých a třicátých letech: Nová duchovní atmosféra, vyvolaná Napoleonovu poráţkou a Vídeňským kongresem, měla odezvu i v rakouské církevní politice. Kancléř Metternich byl sice ještě vychován v osvícenském duchu, ale nechtěl ovládání církve státem přehánět, a kdyţ viděl, jak váţnost svatého stolce ve světě opět velmi vzrostla, doporučil r císaři, aby v zájmu politické prestiţe mocnářství dal přezkoušet nařízení v církevních záleţitostech a aby uvaţoval o případném konkordátu se svatým stolcem. Ale komise v čele s Frintem, která jej měla připravit jej odmítla, protoţe by prý vedl ke ztrátě zeměpanských práv a protoţe prý papeţská kurie dosud vţdy povolila, kdyţ narazila na pevné stanovisko. Částečné vyjasnění vzájemného poměru přinesla aţ císařova návštěva v Římě r Ta ovlivnila některá jeho rozhodnutí z následujících let. V rakouských teologických ústavech bylo napříště zakázáno uţívat josefinské učebnice církevního práva a dějin, které se dostaly v Římě na index. R bylo povoleno redemptoristům usadit se v Rakousku. Jezuitům, kteří r přišli z Ruska do Haliče se dostalo plnoprávného postavení r Císař dbal také o reformu řeholí, nařídil zachovávání klauzury a nošení hábitu, ale styk se zahraničními řádovými přestavenými nedovolil. V posledních letech své vlády byl císař ochoten k dalším ústupkům v církevním zákonodárství. Metternich jej v tom podporoval. Vyprosil si návrat bývalého nuncia Pietra Ostiniho, kterého pokládal za vhodnou osobu k jednání, ale vídeňský arcibiskup Milde /do r biskupem v Litoměřicích/, zcela prosáklý josefinskými názory, všechno pokazil. Ani tento neúspěch císaře neodradil. Ustanovil novou komisi k vyjednávání a v závěti zavázal svého syna Ferdinanda, aby uzavřel dohodu, která by papeţe úplně uspokojila. Slabomyslný Ferdinand se však k takovému kroku neodhodlal a státní rada prelát Justl, referent pro církevní záleţitosti, jakoukoliv restauraci církve v rakouském mocnářství odmítal.úřady se zatím staraly, aby potlačily jakékoliv svobodnější hnutí.

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy OBDOBÍ OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně popisuje pojem osvícenství,

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL.

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. František II. (1792 1835) syn Leopolda II. zavedl policejní absolutismus a cenzuru. 1804 zanikla Svatá říše římská místo toho vzniklo Rakouské císařství

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_06_Vla5E_9 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443 5. třída Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011 VY_32_Inovace/8_443 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s dobou a významem osvícenství, vládou Marie Terezie. Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY Před třicetiletou válkou panovala v českých zemích náboţenská snášenlivost. Skoro po dvě století zde ţili nekatolíci (někdy byli

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Gymnázium Václava Hraběte Hořovice Jiráskova 617

Gymnázium Václava Hraběte Hořovice Jiráskova 617 Gymnázium Václava Hraběte Hořovice Jiráskova 617 Marie Terezie (1717 1780, vláda: 1740 1780) Války o rakouské dědictví: Karel VI. umírá bez mužských dědiců, do čela státu poprvé a naposledy v dějinách

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

FAMILIANTSKÝ ZÁKON. Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území

FAMILIANTSKÝ ZÁKON. Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území FAMILIANTSKÝ ZÁKON Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948. Datum: 7.3. 2011

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948. Datum: 7.3. 2011 ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 Litoměřice 412 01 www.zsladovalt m.cz vedeni@zsladovalt m.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Šablona: 12_06 Ověření ve výuce Sada: II. Třída: 8. A Datum:

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 08. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ VE ŠKOLÁCH

VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ VE ŠKOLÁCH VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ VE ŠKOLÁCH Výuka předmětu Náboženství se ve školách řídí především těmito zákony platnými od 1. 1. 2005: Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

Více

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa VY_12_INOVACE_88 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k prezentaci nového učiva Doplnění informací v učebnici z jiných

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Císařovna Marie Terezie

Císařovna Marie Terezie Císařovna Marie Terezie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_08 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Mgr. Gabriela

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.)

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4.1. Ekonomické základy absolutistického - Ekonomické základy raného absolutistického - Ekonomické základy rozvinutého absolutistického

Více

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Monografie Bagin, A.: Apoštolové Slovanů Cyril a Metoděj. Praha : Česká katolická Charita, 1982. 164 s. Bartůněk, V.: Soluňští

Více

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově NA PAMÁTKU Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově 29. května 2015 Obec Svinov, povýšená v roce 1936 na město, se na přelomu 19. a 20. století stále rychleji přetvářela z původně zemědělské vesnice v moderní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Doba reformace Německo: zakladatel reformace v Německu a současně její ideologický představitel byl Martin Luther odmítal scholastickou filozofii jeho spor s katolickou církví vyvrcholil v r. 1517, kdy

Více

17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI

17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI 17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI ANGLIE 15. až 16. stol. situace po stoleté válce - válka růží mezi rody Lancasterů a Yorků - na trůn pak nastoupil rod Tudorovců - nejznámější z Tudorovců

Více

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník BAROKO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

POČÁTKY KOSTELA SV. FILIPA A JAKUBA MENŠÍHO V DOBRATICÍCH A FARNOSTI DOBRATICE. PhDr. David Pindur, Ph.D. (Muzeum Těšínska)

POČÁTKY KOSTELA SV. FILIPA A JAKUBA MENŠÍHO V DOBRATICÍCH A FARNOSTI DOBRATICE. PhDr. David Pindur, Ph.D. (Muzeum Těšínska) POČÁTKY KOSTELA SV. FILIPA A JAKUBA MENŠÍHO V DOBRATICÍCH A FARNOSTI DOBRATICE PhDr. David Pindur, Ph.D. (Muzeum Těšínska) SOUČÁSTÍ FARNOSTI DOMASLAVICE -Fara v Domaslavicích jedna z nejstarších na Těšínsku,

Více

Absolutismus. DUM č. 1

Absolutismus. DUM č. 1 Absolutismus DUM č. 1 1. Oprav chyby v textu Absolutismus je forma vlády, kdy má panovník veškerou moc. Pokud by byla jeho moc omezena, nazývá se tato forma vlády osvícenský absolutismus. Typickým představitelem

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Etika a etická výchova v zrcadle evropského školství PhDr. Bc. Zuzana. B Svobodová, c. Zuzana PhD. Svobodová, Etika a výuka

Etika a etická výchova v zrcadle evropského školství PhDr. Bc. Zuzana. B Svobodová, c. Zuzana PhD. Svobodová, Etika a výuka Etika a etická výchova v zrcadle evropského školství PhDr.. Bc. Zuzana Svobodová, PhD. Etika a výuka Témata Etika co znamená? K historii školství v Evropě Současný stav výuky etiky v Evropě Výběr školy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Občanská válka v Anglii ( 1642-1648 )

Občanská válka v Anglii ( 1642-1648 ) Občanská válka v Anglii ( 1642-1648 ) AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP orientuje se v náboženské a politické situaci v Anglii na počátku 17. století, popíše situaci v Anglii v době revoluce FORMA

Více

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Ukrajině. Za věřící se na dnešní Ukrajině považuje: 68% žen

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná konstituční monarchie každého roku buď v českém nebo moravském

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petr Procházka. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petr Procházka. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Dějepis Středověk Téma Svatá říše římská a boj o investituru Ročník 1 Autor Mgr.

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD. Část první Základní ustanovení Článek 1

STIPENDIJNÍ ŘÁD. Část první Základní ustanovení Článek 1 V Š VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ s. r. o. O&H STIPENDIJNÍ ŘÁD Část první Základní ustanovení Článek 1 Rozsah platnosti 1. Stipendijní řád Vysoké školy obchodní a hotelové s. r. o. (dále jen stipendijní

Více

Protestantismus a reformace

Protestantismus a reformace Protestantismus a reformace Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století jižní Francie, balkánští bogomilové, italští kataři), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Smlouva. mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů. Česká republika a Svatý stolec

Smlouva. mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů. Česká republika a Svatý stolec Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů Česká republika a Svatý stolec vycházejíce ze staleté tradice společných dějin českého státu a katolické církve, přesvědčeny o

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Svatá říše římská Albrecht Itálie

Svatá říše římská Albrecht Itálie Svatá říše římská 12-13. st. vládne dynastie Štaufů (Fridrich I. Barbarossa, Fridrich II.) 1254 vymírá tato dynastie poté 20 let bezvládí = interregnum o roste moc šlechty, chybí centrální vláda politická

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_5 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Farnost dne č.j. ZÁPIS K ŽÁDOSTI O CÍRKEVNÍ SŇATEK

Farnost dne č.j. ZÁPIS K ŽÁDOSTI O CÍRKEVNÍ SŇATEK Farnost dne č.j. ZÁPIS K ŽÁDOSTI O CÍRKEVNÍ SŇATEK Žadatel (jméno a příjmení): Předložený doklad totožnosti: Narozen kdy: kde: okr.: Náboženství (mix.rel., disp.cult., abiect.fid.cath.) kán. 1125, 1086,

Více

Běţné třídy Speciální třídy. z toho Celkem. Celkem dívky

Běţné třídy Speciální třídy. z toho Celkem. Celkem dívky v tom v tom MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

Rakousko-Uhersko znak, vlajka

Rakousko-Uhersko znak, vlajka Rakousko-Uhersko znak, vlajka Erb Habsburků, vlajka Vlajka Habsburská monarchie a Rakouské císařství Vlajka rakousko-uherské Čechy 2. Bukovina 3. Korutany 4. Kraňsko 5. Dalmácie 6. Halič 7. Rakouské přímoří

Více

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Preromantismus = módní směr, který se odvíjí od filozofie dobového osvícenství, je spojnicí mezi racionálním klasicismem a nastávající romantikou 19. století.

Více

Téma Přemyslovna Svatá Anežka Česká a její doba

Téma Přemyslovna Svatá Anežka Česká a její doba MŠMT ku příležitosti výročí Přemyslovny sv. Anežky České vyhlašuje celostátní výtvarnou soutěž: Přemyslovna sv. Anežka Česká a její doba Je to mimořádná postava našich dějin. Její životní dílo, osobní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU Podle Theodora Billrothajeden z nejvíce prakticky zaměřených humanistů 19. století. Narozen v roce 1822 jako čtvrtý syn v rodině barona Jana von Mundyho

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více

Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století

Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století Vytvořila PhDr. Jana

Více

Konkrétně vypiš, co znamenalo pro poddané nevolnictví a doplň text z učebnice (str. 13)

Konkrétně vypiš, co znamenalo pro poddané nevolnictví a doplň text z učebnice (str. 13) 1 EVROPA PO 30. LETÉ VÁLCE Konkrétně vypiš, co znamenalo pro poddané nevolnictví a doplň text z učebnice (str. 13) 1. 2. 3. V důsledku válečných útrap i vyhnání z Čech a Moravy výrazně obyvatelstva. V

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Diecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y. I. Preambule

Diecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y. I. Preambule Diecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y I. Preambule Posláním Charity je pomáhat lidem v hmotné, sociální, duševní a duchovní nouzi bez ohledu na rasu, náboženství nebo národnost. II. Název, sídlo,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 16. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více