Kapitola 1. Definice pojmu podnik s odkazem na obchodní zákoník. Podniky rozlišení, typy, obchodní rejstřík

Transkript

1 Obsah práce: 1. Právní definice podniku s odkazem na obchodní zákoník Podniky rozlišení, typy. Obchodní rejstřík 2. Definice závazku, závazkového vztahu, obchodně závazkového vztahu. Závazkový vztah vznik, plnění, zánik 3. Obchodně závazkové vztahy dle obchodního zákoníku 4. Obchodně závazkové vztahy týkající se přímo podniku Smlouva o prodeji podniku, Smlouva o nájmu podniku 1

2 Úvod: V mé práci na téma Podnik jako předmět závazkových vztahů jsem se zaměřil na definování podniku, uvedení typů podniků s odkazem na obchodní zákoník a v souvislosti s tím uvedení informací o obchodním rejstříku. Cílem, byly dva smluvní typy, v nichţ, vystupuje podnik jako předmět. Jedná se o smlouvu o prodeji podniku a smlouvu o nájmu podniku, jimţ se věnuji aţ v závěru práce. Neboť prvně, jak povaţuji za nutné, jsem uvedl a popsal jednotlivé podniky jako obchodní společnosti a druţstvo. Poté popsání závazků a jejich typů. Z nich přes Obchodně závazkové vztahy uvedené v obchodním zákoníku přejdu k jiţ zmíněným cílovým smlouvám, v nichţ je podnik předmětem obchodně závazkového vztahu. U těchto smluvních typů se odkazuji na obchodní zákoník a materiály z nichţ jsem čerpal a uvádím náleţitosti smluv i další nutnosti pro uskutečnění a hladký průběh smluvního vztahu. 2

3 Kapitola 1. Definice pojmu podnik s odkazem na obchodní zákoník. Podniky rozlišení, typy, obchodní rejstřík Definice pojmu podnik, s odkazem na obchodní zákoník Pro účely obchodního zákoníku a obchodního práva je podnik souborem hmotných ale i osobních a nehmotných sloţek podnikání. Podnikáním je soustavná činnost za dosaţením zisku. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu slouţit. Podnik je tedy věc hromadná. Tato definice vychází přímo z paragrafového znění Zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, konkrétně z 5. Právní definice pojmu podnik, jeţ je v zákoně uvedena je z právního hlediska dokonalá, ale bere v potaz pouze majetkovou podstatu a tím opomíjí atributy, či podstatné znaky, jeţ jsou pro daný podnik ve své kombinaci jedinečné a charakteristické. Dávají podniku tvář. Z toho lze vyvodit osobitější formulaci pojmu podnik. Mohla by znít takhle: Podnik je samostatný subjekt roţního hospodářství, vybavený zdroji jak lidskými, finančními, informačními, tak materiálně technickými. Tento subjekt se snaţí dosáhnout určitého postavení, rozvoje a zisku. Vychází ze znalosti současné situace na trhu a předpokladů vývoje situace budoucí. Vlastník podniku mu vytyčí cíl a poslání, kterých se snaţí dosáhnout s co nejvyšší efektivností. Managment podniku je tím, kdo svým vedením podnik směřuje ke zmíněné ekonomické efektivnosti. Podniky lze rozlišovat a rozpoznat dle typických a specifických znaků. Těmito znaky jsou: obchodní jméno (název podniku), sídlo podniku, organizačně-právní forma, identifikační číslo (např. IČO), předmět podnikání (činnosti), forma vlastnictví, zakladatelé (společníci) podniku, právní samostatnost, vlastní stanovování cílů, osoby (orgány) oprávněné jednat jménem podniku (viz dále), ekonomická a majetková samostatnost (vč. 3

4 přímého vztahu ke státnímu rozpočtu a jiným právním subjektům), jednoznačně přiřaditelné zdroje podniku, ručení za závazky podniku majetkem podniku (platí pro všechny typy podniků), způsob ručení společníků za závazky podniku (liší se u jednotlivých typů podniků), kooperující okolí podniku, specifická organizační struktura a systém řízení. Všechny tyto znaky mohou napovědět, o jaký podnik se jedná ve smyslu jeho důvěryhodnosti a předpokládaného přístupu v případném styku či obchodním vztahu. Ty z výše uvedených znaků, jeţ jsou legislativně právní, se zapisují do veřejného seznamu známého jako Obchodní rejstřík. Obchodní rejstřík je veden příslušným rejstříkovým soudem. Zapisují se od něj zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Do tohoto rejstříku se zapisují obchodní společnosti a druţstva, některé podnikající zahraniční osoby, fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud o zápis poţádají (ale vţdy po dosaţení za dvě po sobě jdoucí účetní období částky v průměru 120 mil. Kč), další osoby stanoví li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis. Stanoveno v 34 obch. zákoníku. Obchodní rejstřík je v elektronické podobě a je kaţdému plně přístupný. Je moţno do něj nejen nahlíţet ale i pořizovat kopie. Návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu můţe podat pouze osoba uvedená v 34. Problematiku práv a povinností v souvislosti s Obchodním rejstříkem zachycuje v Zákoně 513/1991Sb. Hlava III., konkrétně paragrafy 27-38l. Údaje do rejstříku zapisované, jsou uvedeny v 35 a36 zmiňovaného zákona. Povaţuji za vhodné zde tyto paragrafy uvést v plném znění. 35 Do obchodního rejstříku se zapíší: a) firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) předmět podnikání (činnosti), c) právní forma právnické osoby, d) u fyzické osoby rodné číslo nebo datum jejího narození, nebylo-li jí rodné číslo přiděleno, e) identifikační číslo, které podnikateli přidělí rejstříkový soud; potřebná identifikační čísla sdělí rejstříkovému soudu příslušný orgán státní správy, f) jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li statutárním 4

5 orgánem nebo jeho členem právnická osoba, téţ jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, g) jméno a bydliště prokuristy, jakoţ i způsob, jakým jedná, h) u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno, i) další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis. 36 Do obchodního rejstříku se dále zapíší tyto údaje týkající se právnických osob: a) u veřejné obchodní společnosti jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, b) u komanditní společnosti jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výše vkladu kaţdého komanditisty a rozsah jeho splacení, c) u společnosti s ručením omezeným jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu kaţdého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu kaţdého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce, d) u akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a bydliště nebo firma a sídlo tohoto akcionáře, e) u druţstva výše zapisovaného základního kapitálu a výše základního členského vkladu, případně vkladů, f) u státních podniků zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek. Obchodní zákoník jako zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodně závazkové vztahy i některé vztahy další s podnikáním související. Také zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Pokud některé z výše uvedených právních vztahů řešit ustanoveními tohoto zákona nelze, pouţijí se k řešení předpisy občanského práva. V případě není li ani to moţné či dostatečné, posoudí se případ dle obchodních zvyklostí, následně dle zásad, na nichţ spočívá tento zákon. Takto je upraven v zákoně jeho rozsah působnosti. 5

6 Typy podniků dle Obchodního zákoníku, etapy průběhu Obchodní zákoník ve svém znění zmiňuje následující typy podniků. Jedná se o obchodní společnosti a druţstvo. Obchodní společnost je právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání, není li stanoveno zákonem či právem Evropských společenství jinak. Obchodními společnostmi jsou Veřejná obchodní společnost (VOS), Komanditní společnost (KS), Společnost s ručeným omezeným (SRO) a Akciová společnost (AS). Patří sem také Evropské hospodářské zájmové sdruţení a evropská společnost, ty jsou upraveny také právem evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Spol. s ruč. omezeným a akciová společnost mohou být zaloţeny i za jiným účelem, není li zakázáno zvláštním právním předpisem. Podle českého obchodního práva je moţno vytvářet jen ty obchodní společnosti upravené právě v obchodním zákoníku. Obchodní společnosti jsou jednou ze základních organizačně právních forem provozování podnikatelské činnosti a sdruţování osob ke stejnému účelu společně. Způsob účasti společníků na podnikání společnosti, míra podnikatelského rizika a oddělenost majetku společnosti jsou indicie k rozlišení na společnosti osobní a kapitálové. V osobní společnosti je podnikatelské riziko vysoké stejně, jako při samostatném podnikání. Účast společníků na podnikání společnosti je tedy osobní. Čistě osobní společností je VOS. KS, která také patří do kategorie spol. osobních, jiţ obsahuje určité kapitálové prvky. Kapitálové společnosti se vyznačují a odlišují majetkovou účastí společníků na podnikání. Podnikatelské riziko existuje, ale jen do výše vkladu do společnosti. Akciová společnost je čistě kapitálovou. Kdeţto spol. s r.o. je společností kapitálovou s prvky společnosti osobní. Pro lepší přehled uvádím stručnou charakteristiku obou těchto skupin. Charakteristika osobních společností společnost můţe být vytvořena jen za účelem podnikání společnost musí být zaloţena nejméně 2 osobami (fyzickými i právnickými) společnost se zakládá společenskou smlouvou společníci nemají ze zákona vkladovou povinnost (s výjimkou komanditistů u k.s.) (společník se můţe zavázat ke vkladu ve společenské smlouvě) společnost nevytváří povinně základní kapitál (pokud ho tvoří, tak se nezapisuje do OR) společnost nevytváří povinně rezervní fond 6

7 společníci odpovídají za své závazky celým svým majetkem (s výjimkou komanditistů u k.s.) společníci ručí ze zákona za závazky společnosti (společně a nerozdílně veškerým svým majetkem) společníci ručí za závazky nejen za trvání společnosti, ale i po jejím zániku oprávnění jednat jménem společnosti (statutární orgán) mají pouze společníci (komplementáři u k.s.) společnost nevytváří ze zákona ţádné orgány ztrátu společnosti nesou společníci jakákoliv skutečnost, která se dotýká osoby společníka, má vţdy za následek zrušení společnosti (např. omezení nebo zbavení způsobilost k právním úkonům, smrt) účast na společnosti je nepřevoditelná společnost nepodléhá dani z příjmu právnických osob Charakteristika kapitálových společností společnost můţe být vytvořena nejen za účelem podnikání, ale i k jinému dovolenému účelu společnost můţe být zaloţena i jedinou osobou společnost se zakládá společenskou (s.r.o.) nebo zakladatelskou smlouvou (a.s.), popřípadě zakladatelskou listinou (pokud je jen 1 zakladatel), musí mít formu notářského zápisu kaţdý ze společníků má ze zákona vkladovou povinnost (ţádný ze společníků nemůţe být této povinnosti zproštěn ani na základě dohody společníků ve společenské smlouvě) vklady se stávají majetkem společnosti (ţádný ze společníků nemůţe po dobu trvání, ani po zániku společnosti poţadovat vrácení vkladu) společnost povinně vytváří základní kapitál (minimální výši stanoví zákon) společnost povinně vytváří rezervní fond společnost odpovídá za své závazky společníci zásadně neručí za závazky společnosti (u s.r.o. ručí do výše svého nesplaceného vkladu) 7

8 (společníci ručí za závazky společnosti do výše podílu na likvidačním zůstatku, ruší-li se s likvidací) postavení statutárního orgánu (oprávnění jednat jménem společnosti) můţe mít jak společník, tak třetí osoba společnost povinně vytváří další orgány účast na společnosti je zásadně převoditelná společnost podléhá dani z příjmu právnických osob Vznik a zaloţení Zrod nového podniku či společnosti provázejí dva zdánlivě podobné pojmy. Je však nutno je správně rozlišovat. Jedná se o pojmy vznik a zaloţení. K zaloţení společnosti dojde podepsáním smlouvy ověřenými podpisy všech zakladatelů, nestanoví li zákon jinak. Společnost se zakládá společenskou smlouvou. Při zakládání obchodních společností jsou přípustné tyto typy smluv: společenská smlouva (ss), zakladatelská smlouva (u akciové společnosti), zakladatelská listina. Zakladatelská listina je provedena formou notářského zápisu při pouze jednom zakladateli. Vznik společnosti je datován jejím zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis musí být podán do 90 dní od zaloţení. Není li výslovně určeno zaloţení na dobu určitou, platí automaticky zaloţení společnosti na neurčito. Zakladateli mohou být fyzické i právnické osoby jak české tak i zahraniční, pokud není zákonem upraveno jinak. Osobní společnosti musejí zakládat nejméně dvě osoby, proto je právní skutečností vţdy smlouva. Kdeţto kapitálovou obchodní společnost můţe zaloţit i jen jedna osoba. Fyzická či právnická osoba můţe zaloţit společnost s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba však můţe být společníkem maximálně ve 3 s.r.o.. Spol. s r.o. s jediným společníkem nemůţe následně být jediným zakladatelem jiné s.r.o. Akciovou společnost, můţe zaloţit jediný zakladatel jen tehdy je li právnickou osobou. Sama fyzická osoba nesmí být zakladatelem a.s. V průběhu působení a.s. můţe dojít k situaci, ţe se všechny akcie nahromadí u jediné fyzické osoby. Při zakládání jediným zakladatelem, je právní skutečností zakladatelská listina. 8

9 Zrušení a zánik Oproti vzniku a zaloţení společnosti stojí zánik a zrušení společnosti či zrušení likvidací. Náš zákon rozlišuje mezi zrušením a zánikem společnosti. Zrušení neznamená ještě zánik existence společnosti jako osoby, vyjadřuje, ţe končí jedna fáze její dosavadní existence a nastává fáze závěrečná. Smyslem nadále existující společnosti je dosaţení jejího zániku. Společnost zaniká dnem výmazu z Obchodního Rejstříku. Společnost se dle 68 odst.3 zrušuje: a) uplynutím doby, na kterou byla zaloţena, b) dosaţením účelu, pro který byla zaloţena c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, ţe majetek dluţníka je zcela nepostačující. Jedná se o výčet důvodů zrušení společnosti obecných. Důvody označované jako zvláštní vycházejí ze speciálních ustanovení v rámci úpravy jednotlivých forem obchodních společností. K nucenému zrušení rozhodnutím soudu se vyjadřuje ustanovení 68 odst.6 Soud můţe na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliţe a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichţ všem členům skončilo funkční období před více neţ jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší neţ dva roky neprovozuje ţádnou činnost, b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, c) zaniknou předpoklady vyţadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliţe společnost nemůţe vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, 9

10 d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, e) společnost porušuje ustanovení 56 odst. 3, f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloţenou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe podle zvláštního právního předpisu. Je li důvod, kvůli kterému byl podán návrh na zrušení odstranitelný, tehdy soud stanoví lhůtu, v které má toto společnost odstranit. Zrušení společnosti není přímým protipólem zaloţení, neboť zaleţením vzniká závazkový vztah mezi zakladateli, který není zrušením rušen, nýbrţ dochází k redukci jeho obsahu. Dalším typem podniku, vedle obchodních společností je dle obchodního zákoníku druţstvo. Druţstvo je dle 221odst.1 obch.zákoníku společenstvím neuzavřeného počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Druţstvo je právnickou osobou. Za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové neručí za závazky druţstva. pro jeho zaloţení a vznik je potřeba nejméně pěti členů, nebo alespoň dva členy jeţ jsou právnickými osobami. Pro zaloţení druţstva se vyţaduje konání ustavující schůze druţstva. Ustavující schůze druţstva určuje zapisovaný základní kapitál, schvaluje stanovy,volí představenstvo a kontrolní komisi. Problematice zaloţení, vzniku, vkladů kapitálu a zániku se budu věnovat později, po objasnění tohoto u obchodních společností. Na tomto místě je vhodné jednotlivé podniky z kategorie obchodních společností rozebrat, dle jejich specifik od zaloţení přes majetkovou stránku aţ k případné likvidaci. K tomuto vyuţiji formulace z obchodního zákoníku i jiných zdrojů. Obchodní společnosti upravuje Hlava I zmíněného zákoníku. Její Díl II je vyhrazen Veřejné obchodní společnosti(vos). VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST upravena paragrafy Pro základní uvedení co je obchodní společnost vyuţiji formulace z paragrafu 76. Dle něj je veřejnou obchodní společností společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem (odst. 1). 10

11 (2) Společníkem veřejné obchodní společnosti můţe být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti podle zvláštního právního předpisu a u níţ není dána překáţka provozování ţivnosti stanovená zvláštním právním předpisem, bez ohledu na předmět podnikání společnosti. (3) Je-li společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky podle odstavce 2. Shrnout, by se to dalo do formulace, kdy VOS je společnost, ve které aspoň dvě osoby podnikají pod společnou obchodní firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem. Firma musí obsahovat označení veřejná obchodní společnost, jeţ můţe být nahrazeno zkratkou veř. obch. spol. nebo v. o. s..v případě, ţe firma obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek a spol.. U v.o.s. lze shledat tyto výhody. Vyţaduje minimální nároky. Umoţňuje podnikání více osob bez formalit a překáţek. Netvoří povinně základní kapitál. Společníci nemají vkladovou povinnost, ale mohou si ji ve společenské smlouvě dohodnout. Poté není majetek společnosti majetkem společníků. Ve VOS není ţádná sloţitá struktura, vyţaduje se však osobní účast společníků. Samozřejmostí jsou, stejně jako u všeho, i některé nevýhody. Hlavní nevýhodou VOS je neomezené a solidární ručení společníků. Zde je nutným předpokladem důvěra mezi společníky. To je i případ zmíněný v 10 odst.2 ObchZák. Jeho text je následující.: Podniká-li více osob pod společným jménem bez zaloţení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně. Společné jméno není firmou. Zaloţení a vznik VOS Zakladateli mohou být jak PO tak FO. Jejich maximální počet není stanoven, ale vţdy musí být nejméně dva společníci. V souvislosti s tím platí pravidlo, ţe je moţno být neomezeně ručícím společníkem pouze v jedné obchodní společnosti. Jak FO, tak i PO musí splňovat určité podmínky. Pro FO jsou závazné obecné podmínky o provozování ţivnosti dle ŢZ a nesmí mít překáţku v provozování ţivnosti dle tohoto zákona. Způsobilost k právním úkonům je nutností, v případě omezení způsobilosti je následkem zrušení společnosti. 11

12 PO se týká zmínka o právech a povinnostech spojených s účastí ve společnosti. Tyto práva a povinnosti vykonává statutární orgán PO nebo pověřený zástupce PO. V obou případech musí splňovat podmínky stanovené pro FO. Při zakládání VOS je samozřejmostí uzavření společenské smlouvy (SS). SS musí být v písemné formě a podpisy na ní ověřeny. Lze ji uzavřít i prostřednictvím zmocněnce, jenţ disponuje plnou mocí ke konkrétnímu účelu uzavření smlouvy a ověřeným podpisem zmocnitele. K zaloţení VOS dochází nabytím účinnosti SS. Nabytím účinnosti je den, kdy byla SS uzavřena. Výjimkou je případ, kdy zakladatelé odloţí účinnost na pozdější dobu. Po vzniku společnosti SS upravuje vztahy mezi společníky navzájem a mezi společníky a společností. Událost popsaná po vzniku společnosti je společná pro všechny SS u všech typů podniků. Aby byla SS platná, musí splňovat náleţitosti SS popsané v ObchZák. Jsou to a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání společnosti. V případě nedostatku některé z uvedených náleţitostí je SS neplatná. Ostatními náleţitostmi, které nejen můţe, ale přímo by měla SS obsahovat jsou okolnosti, vyjadřující se, k výši a splatnosti vkladů, k podílu a ujednání o dělbě zisku, k trvání společnosti. V případě, ţe není uvedeno trvání na dobu neurčitou. Dále je vhodné vyjádření ke zrušení (např. ujednání moţností zrušení třeba při rozvodu manţelství), dědění, má-li být připuštěna moţnost dědění podílu při smrti společníka, a v neposlední řadě vymezení a vyjádření k funkci statutárního orgánu a obchodního vedení. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Návrh je potřeba podat do 90 dnů od uzavření SS a od doručení ţivnostenského oprávnění. Vznik společnosti nastává dnem, ke kterému byla VOS zapsána do OR. Práva a povinnosti společníků jsou zákonně vymezeny v Oddílu 2 o VOS v 79 aţ 84. Důleţitá je zmínka kdy práva a povinnosti společníků jsou dány a směřovány společenskou smlouvou. K její změně je třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li tento zákon jinak. Týká se i správy společnosti, tedy rozhodování o otázkách zásadních a dlouhodobých, např. schvalování účetních uzávěrek, jmenování či odvolání prokuristy, likvidace, rozhodován či uzavření smlouvy o nájmu nebo prodeji podniku. Společenská smlouva můţe určit, ţe k její 12

13 změně postačuje souhlas většiny společníků. Při rozhodování o ostatních záleţitostech je třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva nebo zákon, ţe postačí souhlas většiny společníků. Pokud je dostačující hlasování většiny společníků, má kaţdý z nich jeden hlas. Společenská smlouva můţe stanovit jiný počet hlasů. Kaţdý ze společníků by při plnění svých povinností, měl postupovat jako správný hospodář. Vklady do společnosti, Obchodní vedení, Zákaz konkurence Vklady do společnosti jsou splatné ve lhůtě stanovené SS nebo po vzniku společnosti bez zbytečného odkladu, a nebo neprodleně, po vzniku své účasti. Je moţno vloţit i více vkladů, ty se sčítají. Pokud je někdo v prodlení se splacením vkladu, dopadá na něj povinnost 20% úroku z nesplacené částky. Ve SS můţe být upraveno jinak. K obchodnímu vedení, rozhodování o věcech krátkodobých a méně zásadních, tedy o hospodářské činnosti se vztahují dvě moţnosti oprávnění. Ze zákona je k obchodnímu vedení oprávněn kaţdý společník, dle dohodnutých zásad s ostatními společníky. Dle SS je oprávněn k obchodnímu vedení pověřený společník, či více společníků. Je-li tomu tak, dochází k pozbytí práva na obchodní vedení u ostatních společníků. Pověřený společník je povinen řídit se zásadami, které dohodli všichni společníci a jejich rozhodnutím dosaţeného z většiny hlasů. Je také povinen informovat o záleţitostech společnosti. Společník pověřený obchodním vedením je odvolatelný po dohodě ostatních společníků, nestanoví li společenská smlouva jinak. Je li pověření dle smlouvy postaveno jako neodvolatelné, je jedinou moţností odebrání pověření soudní cesta, kdy soud reaguje na návrh kteréhokoliv společníka. Písemná výpověd z důleţitých důvodů ze strany pověřeného je platná po jejím doručení společnosti a všem společníkům. Pověřený však nejprve splní vykonání opatření, jeţ nesnesou odkladu. Účinnost nastává po jednom měsíci od doručení. Nestanoví-li SS jinak, dělí si zisk stanovený z účetní uzávěrky, jeţ je splatný do tří měsíců od jejího schválení, i nesou ztrátu z účetní uzávěrky rovným dílem všichni společníci. Kaţdý společník je v právu podat ţalobu jménem společnosti o náhradu škody proti společníkovi za škodu odpovídajícímu nebo proti tomu, který je v prodlení se splacením vkladu. Ze zákona i SS vycházejí pravidla týkající se zákazu konkurence. Ze zákona nesmí společník, bez svolení ostatních společníků podnikat v předmětu podnikání jejich společnosti. 13

14 Bez jejich svolení nesmí být statutárním nebo jiným orgánem ve společnosti se stejným nebo podobným předmětem podnikání. Tak jako ve všech dosud zmíněných případech, můţe SS stanovit pravidla jinak. Můţe zákaz konkurence i vyloučit. Statutární orgán Statutární orgán pro výkon právních vztahů k třetím osobám je u VOS tvořen všemi společníky ze zákona, anebo jedním společníkem či více společníky. Pokud je statutárním orgánem více společníků, je kaţdý z nich oprávněn jednat samostatně, není-li v SS upraveno jinak. Jen v ní můţe být stanoveno omezení jednatelské oprávnění statutárního orgánu, jenţe vůči třetím osobám je neúčinné. Odstoupení společníka z funkce statutárního orgánu v písemné podobě, doručením všem společníkům a společnosti nabývá účinnosti uplynutím jednoho měsíce od doručení společnosti. Společník, do společnosti přistoupivší, ručí i za závazky společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Můţe však poţadovat náhradu plnění a nákladů. Konec účasti společníka za trvání společnosti je doprovázen ručením za závazky vzniklé před vystoupením. Smrtí společníka přechází ručení na dědice do výše ceny dědictví. V obou případech změny počtu společníků je třeba změna SS. Po vystoupení je nutností pro zachování společnosti minimální počet společníků dva. Zrušení a zánik VOS Jakákoliv změna dotýkající se osoby společníka vede v zásadě k zrušení společnosti zrušuje krom případů uvedených v 68 tedy obecných důvodů také z důvodů zvláštních.. Zvláštním důvodem zrušení je rozhodnutí soudu na základě podnětu jiného společníka například pokud jiný společník závaţně porušuje povinosti, nebo není-li moţno dosaţení účelu, pro nějţ byla společnost zaloţena. Společnost se zrušuje také zánikem právnické osoby, jeţ je společníkem, avšak, připouští-li toto společenská smlouva je moţný přechod podílu na právního nástupce a ve spol. zůstávají nejméně dva společníci. Právo rozhodnout, ţe společnost trvá, zaniká uplynutím lhůty 3 měsíců od zrušení. Tímto dnem by společnost vstoupila do likvidace. Pokud společnost trvá má společník, kterému členství zaniklo, právo na vypořádací podíl, popřípadě na obnovení členství v případě, ţe na něj byl vyhlášen konkurz a posléze zrušen z jiného důvodu neţ pro splnění nebo pro nedostatek majetku, to samé platí i v případě prohlášení a odvolání exekuce. Pokud jiţ byl vypořádací podíl vyplacen 14

15 a členství se obnovuje, je tento povinen do 2 měsíců jej společnosti nahradit. Důvodem zrušení společnosti je také zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků. V případě ţe společnost nepokračuje, dochází ke zrušení společnosti s likvidací, mají společníci právo na podíl na likvidačním zůstatku. Likvidační zůstatek se rozděluje dle výše splacených vkladů a poté rovným dílem. Je li zůstatek nepostačující na pokrytí výplaty splacených vkladů, podílejí se na něm společníci v poměru k jejich výši. Stejně tak jako kteroukoliv jinou problematiku, můţe SS i rozdělení zůstatku upravit jinak. Zánik společnosti je datován výmazem z obchodního rejstříku, na návrh statutárního orgánu nebo likvidátora. KOMANDITNÍ SPOLEČNOST Díl III obchodního zákoníku je věnován Komanditní společnosti, konkrétně od 93 do 104. Úprava komanditní společnosti v zákoně má 4 oddíly. K vyjádření co je KS vyuţiji citaci odstavce z materiálu Kurs obchodního práva Právnické osoby jako podnikatelé. Zde je uvedeno toto. Komanditní společnost je osobní společností stejně jako veřejná obchodní společnost. Od veřejné obchodní společnosti se však liší existencí dvou druhů společníků, na jejichţ účasti je závislá. Pro její vznik a existenci jsou nezbytní tzv. komplementáři, tj. společníci, kteří se ničím neodlišují od společníků veřejné obchodní společnosti svou vlastní činností realizují účel, pro který byla společnost vytvořena, podmiňují svou přítomností existenci společnosti a ručí neomezeně za její závazky. Společníci druhé skupiny se nazývají komanditisté a jejich účast na společnosti se omezuje na povinný vklad do základního kapitálu společnosti. Nejsou povinni se osobně činnosti společnosti zúčastňovat, existence společnosti na nich nezávisí a jejich ručení za závazky společnosti je pouze omezené. Samozřejmostí je, ţe se jedná o právnickou osobu. Ta je zaloţena jen za účelem podnikání, většinou menšího rozsahu. 15

16 Zaloţení, Komandisté a komplementáři, vklady, statutární orgán, obchodní vedení Zatím co u VOS je postavení společníků na stejné úrovni jen s moţným rozlišením dle výše splacených vkladů, u KS je minimálně jeden v postavení komandity a jeden komplementáře. Z povahy věci je jasné ţe nemůţe obojí být zastoupenou jednou osobou. Komplementářem můţe být osoba splňující všeobecné podmínky k provozování ţivnosti. Je li komplementářem právnická osoba, vykonává její práva a povinnosti statutární orgán. Zaloţení komanditní společnosti je také dáno společenskou smlouvou obsahující nezbytné údaje a to firmu a sídlo společnosti, určení společníků, předmět podnikání, určení, kteří společníci jsou komandity a kteří komplementáři a samozřejmě výše vkladu kaţdého komandity. Minimální vklad je 5000 Kč. Kromě povinných údajů, můţe společenská smlouva obsahovat i řadu dalších ustanovení, jeţ upravují právní postavení společníků např. vkladové záleţitosti, převody podílu či zákaz konkurence a další. Firma společnosti musí obsahovat označení "komanditní společnost",postačí však zkratka "kom. spol." nebo "k. s.". Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář. Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři, jsou statutárními orgány společnosti. Na rozdíl od komandistů, pro ně platí zákaz konkurence, pro komandity ne. V ostatních záleţitostech, tedy krom vedení společnosti, rozhodují komplementáři spolu s komandity většinou hlasů. Opět můţe být SS upraveno jinak. Pro obě skupiny společníků platí základní majetkové právo, a to podíl na zisku. Rozdělení zisku KS se dělí na část připadající společnosti a část připadající komplementářům dle poměru stanoveném ve společenské smlouvě, není li tak upraveno dělí se na polovinu. Nevyplívá-li ze spol. smlouvy jinak, rozdělí si komplementáři část zisku na ně připadající rovným dílem a komandisté dle výše splacených vkladů. V případě ztráty, nesou tuto komplementáři rovným dílem. Stanoví li společenská smlouva komandistům podílení na ztrátě, jsou povinni tomuto dostát. Změny dotýkající se osoby komandity nejsou důvodem rušení společnosti. Komandista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Jeho účast ve společnosti zaniká prohlášením konkurzu na majetek komandity nebo zamítnutím insolventního návrhu pro nedostatek majetku či 16

17 pravomocným nařízením exekuce. Vypořádací podíl se stává součástí konkurzní podstaty. Dojde li k obnovení účasti ve společnosti, a byl-li vyplacen vypořádací podíl, platí totéţ co u VOS i s 2měsíční lhůtou pro vyrovnání. Smrt komandity stejně jako ztráta způsobilosti také nevede k zrušení společnosti. V případě smrti dochází k dědění podílu, pokud není SS toto vyloučeno. Pokud by bylo dědění podílu vyloučeno, připadá dědicům vypořádací podíl. Při zániku účasti všech komandistů, se mohou komplementáři dohodnout na změněně komanditní společnosti ve veřejnou obchodní společnost. Zrušení komanditní společnosti Komanditní společnost se zrušuje ze stejných obecných důvodů jako kaţdá jiná obchodní společnost. Dochází li ke změně u osoby komplementáře, je to důvod ke zrušení společnosti. Zrušení s likvidací vede k nároku společníků na podíl na likvidačním zůstatku. Prvotním je navrácení splacených vkladů, není li likvidační zůstatek dostačující, mají přednost komandisté. Případný zbytek po rozdělení zůstatku se rozdělí stejně jako zisk. SS můţe rozdělení upravit. Stejně jako podíl na likvidačním zůstatku, se vypočte vypořádací podíl. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Společnost s ručením omezeným je stejně jako všechny obchodní společnosti právnickou osobou. Je řazena jako společnost kapitálová a má všechny rysy těchto společností, proti akciové společnosti, jeţ je typicky kapitálovou společností. Spol. s r.o. vykazuje i znaky připomínající společnosti osobní (např. změnou spol. smlouvy dohodu všech společníků). Společníci společnosti s ručením omezeným jiţ nepřebírají neomezené ručení za závazky společnosti, ale nejsou společnosti odcizeni tak, ţe by jí nebyli vůbec známi a řízení společnosti by převzaly třetí osoby. Takţe vlastně s.r.o. stojí na pomezí osobních a kapitálových společností, s uţíváním výhod té či oné skupiny. Společnost s ručením omezeným můţe být zaloţena i za jiným účelem neţ je podnikání, i tehdy je však povinností zápis v obchodním rejstříku. Nemůţe být vyuţita jako právní forma třeba u bank, sdruţení advokátů, pojišťoven či investičních společností. V obchodním zákoníku je jí věnováno 5 oddílů v Dílu V, paragrafy 105 aţ

18 Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků a společníci ručí za její závazky, dokud nejsou splacené vklady zapsány v obchodním rejstříku. Je to společnost s omezeně ručícími společníky, odpovídající celým svým majetkem za porušení svých závazků. Zaloţení a vznik, vklady, obchodní podíl, rezervní fond Spol. s ručením omezeným můţe být zaloţena jednou osobou. Nejvíce můţe mít 50 společníků. Spol. s r.o. s jediným společníkem nemůţe být jediným zakladatelem jiného s.r.o.. Jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše ve třech těchto společnostech. Firma společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r. o." nebo "s. r. o.". Základní kapitál takovéto společnosti je v minimální hodnotě Kč, minimální výše vkladu je Kč. Je li vklad nepeněţitý, musí být tento předmět nepeněţitého vkladu uveden ve spol. smlouvě nebo písemném prohlášení o navýšení vkladu či v prohlášení převzetí vkladu s částkou, která se započítává na vklad. Zakládací listinou je společenská smlouva nebo rozhodnutí jediného společníka formou notářského zápisu. Co musí společenská smlouva obsahovat uvádí 110 obch.zákoníku. Jedná se o tuto formulaci: (1) Společenská smlouva musí obsahovat alespoň a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyţaduje tento zákon. (2) Společenská smlouva můţe určit, ţe společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záleţitosti obsaţené ve společenské smlouvě. 18

19 Před podáním návrhu na zápis společnosti do OR musí být splaceno celé emisní áţio a z kaţdého peněţního vkladu 30%. Celkově alespoň Kč. Je li jen jeden zakladatel, je společnost zapsána aţ při plném splacení. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé, podpisy musí být ověřeny. K návrhu na zápis se přikládají spol.smlouva nebo zakladatelská listina, doklad o splacení vkladu do společnosti a posudek znalce o ocenění nepeněţitých vkladů, pokud takové jsou. K úpravě a vymezení majetkových charakteristik dochází u s.r.o. na rozdíl od v.o.s. Jelikoţ se jedná o společnost kapitálovou, musí společenská smlouva obsahovat i úpravu vnitřní struktury společnosti, neboť společníci nejsou povinni se osobně zapojovat do její činnosti. V souvislosti s obchodním podílem jsou patřičně upravena práva a povinnosti společníků. Výše obchodního podílu se určuje poměrem vkladu k základnímu kapitálu, uvádí se v procentech. Kaţdý společník můţe mít pouze jeden obchodní podíl. Lhůta a podmínky splacení vkladu upravuje SS, nejpozdější dobou je 5 let od vzniku společnosti. Jeden podíl můţe náleţet více osobám, tehdy se vztahy mezi nimi řídí občanským zákoníkem, a to ustanoveními o spoluvlastnictví. Nedojde li ke splnění, můţe být společník vyloučen. Jeho obchodní podíly poté přechází na společnost a ta je můţe převést na jiného společníka. Při převodu podílu nastávají účinky vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu. Dochází k tomu na základě souhlasu valné hromady, je li tak dáno společenskou smlouvou. Obchodní podíl je děditelný. Dědění podílu můţe spol. smlouva vyloučit, neplatí to však u společnosti s jediným společníkem. Dědic se můţe domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudní cestou. Nutností je však splnění 3 měsíční lhůty od pravomocného rozhodnutí o dědictví, poté toto právo zaniká. Rozdělení podílu jen v případě převodu nebo přechodu na dědice či právního nástupce společníka. Pro rozdělení je nutný souhlas valné hromady, i zde můţe společenská smlouva toto rozdělení vyloučit. Souhlas valné hromady je také nezbytný pro vznik zástavního práva na obchodní podíl, jenţ můţe být jeho předmětem. Vzniká zápisem zástavního práva do obchodního rejstříku. Zástavní smlouva musí být v písemné formě, s úředně ověřenými podpisy. Během zástavního práva nelze podíl znovu zastavit. Při nesplnění pohledávky je oprávněn zástavní věřitel prodat tento zastavený podíl svým jménem i bez souhlasu valné hromady na náklady dluţníka v obchodní veřejné soutěţi nebo ve veřejné draţbě je li to umoţněno zvláštním právním předpisem. Zástavní věřitel vydá bez odkladu přebytek, pokud vznikl, z prodeje nad zajištění 19

20 pohledávky a po odečtení účelně vynaloţených nákladů. Problematika obchodního podílu, vkladová otázka a práva a povinnosti společníků jsou natolik obsáhlá a ne zcela nutná pro rozsáhlý rozbor na tomto místě. Pro mou práci, bude-li to nutné, danou věc osvětlím na místě samém. Nelze opomenout postup společníků ve spol. s ručením omezeným při podílení se na zisku. K tomuto dochází dle určení valné hromady, rozdělení zisku mezi společníky v poměru k obchodním podílům, opět můţe být SS upraveno jinak. K výplatě zisku nelze čerpat ze základního kapitálu, rezervního fondu ani dalších kapitálových fondů či prostředků slouţících k doplnění těchto fondů, jak vyplívá ze spol.smlouvy, stanov nebo zákonných norem. Rezervní fond společnost vytváří do doby a výše stanovené ve společenské smlouvě. Rezervní fond lze uţít ke krytí ztrát společnosti. Není li vytvořen jiţ při vzniku společnosti, je povinností jej vytvořit z prvního čistého zisku ve výši alespoň 10% z něj, ale ne více neţ 5% hodnoty základního kapitálu. Ročně se doplňuje částkou určenou stanovami nebo společenskou smlouvou, min. o 5% čistého zisku, aţ do výše rezervního fondu určené v ss nebo stanovách. Nejniţší moţný rezervní fond je tvořen 10% základního kapitálu. Tento je moţno pouţít pouze ke hrazení ztráty. Jinak o jeho vyuţití rozhodují jednatelé nebo valná hromada, jíţ je toto svěřeno zákonem. Orgány společnosti Orgány takovéto společnosti jsou valná hromada a jednatelé. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Pro přesnou formulaci co do působnosti tohoto orgánu patří uvádím paragrafové znění z obchodního zákoníku valné hromady se týkající. : 125 (1) Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti patří: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle 64, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností ( 141), 20

21 e) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněţitého vkladu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, h) vyloučení společníka podle 113 a 121, i) jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliţe to společenská smlouva připouští, j) schvalování smluv uvedených v 67a, k) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, l) schválení ovládací smlouvy ( 190b), smlouvy o převodu zisku ( 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, m) schválení smlouvy o výkonu funkce ( 66 odst. 2), n) schválení poskytnutí finanční asistence podle 120a, o) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, uděluje a odvolává valná hromada prokuru. (3) Valná hromada si můţe vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleţí do působnosti jiných orgánů společnosti. Valná hromada je usnášení schopná, jsou li přítomni společníci mající alespoň polovinu hlasů. Kaţdý z nich má 1 hlas na 1000 Kč vkladu. Společník nemůţe vykonávat hlasovací právo tehdy, je li on, jeho vkladová povinnost, účast ve společnosti a povinnosti k ní předmětem rozhodování valné hromady. Prostou většinou rozhoduje při schvalování stanov a jejich změny, při rozhodování o změně společenské smlouvy a rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu, připuštění nepeněţitého vkladu nebo započtení peněţité pohledávky. Schvalování smluv o prodeji a nájmu podniku je zapotřebí 2/3 většiny všech hlasů společníků. Společenská smlouva můţe stanovit kratší období svolávání valné hromady neţ jedenkrát ročně, coţ je zákonná frekvence pro jednatele ke svolání. Notářský zápis je kvalifikovanou formou zápisu z valné hromady. O neplatnost valné hromady se můţe na soud obrátit kaţdý společník, jednatel, insolvenční správce nebo člen 21

22 dozorčí rady do doby uplynutí 3 měsíců ode dne konání dané valné hromady. Rozhodnutí valné hromady platí, dokud nerozhodne soud. Soud nevysloví neplatnost valné hromady při nepodstatném porušení práv osob oprávněných se tohoto domáhat, nebo pokud nejsou shledány závaţné právní následky z porušení právních předpisů, společenské smlouvy, stanov nebo zakladatelské listiny. Také nevysloví neplatnost tehdy, kdy by mělo tímto dojít k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami. Pravomocné povolení zápisu fůze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku a domáhání se vyslovení neplatnosti osobou jeţ takovouto valnou hromadu svolala či se na tom podílela a následně všichni společníci nepřítomní valné hromadě v rozporu se zákonem projevili souhlas s usnesením jsou důvody pro nevyslovení neplatnosti. Má li společnost jediného společníka, tak se valná hromada nekoná. Rozhodnutí jediného společníka je notářským zápisem k tomuto účelu slouţícím. Také u smluv mezi jediným společníkem a společností je nutností notářské ověření, Statutárním orgánem je jeden nebo více jednatelů. Je li jich více, je oprávněn k jednání jménem společnosti kaţdý z nich samostatně, pokud není jinak upraveno ve společenské smlouvě nebo stanovách. Také v nich můţe být upraveno, respektive omezeno jednatelské oprávnění. K tomuto můţe dojít také prostřednictvím valné hromady. Nemá to však účinek vůči třetím osobám. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jednateli obchodně vede společnost. Při více jednatelích je směrodatným většinový souhlas jednatelů, v ss můţe být upraveno jinak. Povinností je zajištění řádného vedení účetnictví společnosti, vedení seznamu společníků a informování společníků o záleţitostech společnosti. Jednatel nese odpovědnost za společnost. Platí pro něj zákaz konkurence. Pokud jej poruší, je povinen, prospěch, který získal, do tří měsíců vydat společnosti. Ve společenské smlouvě mohou být další omezení k zákazu konkurence, a také můţe být určeno, v jaké míře se toto vztahuje i na společníky. Pokud společenská smlouva stanovuje, zřizuje se dozorčí rada, To můţe vyplívat také ze zvláštního zákona. U většiny malých s.r.o. je takřka zbytečná. Dozorčí rada dohlíţí na činnost jednatelů, nahlíţí do účetních a obchodních knih a dalších dokladů. Kontroluje uvedené údaje a uzávěrky. Z tohoto pak podává zprávy valné hromadě. Je sloţena z alespoň 3 22

23 členů volených valnou hromadou. Na členy se vztahuje zákaz konkurence. Jejím členem nemůţe být jednatel. V obchodním zákoníku je dále upraveno zvýšení a sníţení základního kapitálu. Toto je také v rozhodovací pravomoci valné hromady stejně jako rozhodování o změně společenské smlouvy. Dotkne li se změna ss práv některých společníků nebo všech společníků, je vţdy potřeba souhlasu dotčených. Společník nemůţe ze společnosti vystoupit. Ale můţe, není li jediným společníkem společnosti navrhnout, aby jeho účast ve společnosti zrušil soud. Stejně tak můţe poţadovat vyloučení společníka společnost, a to tehdy kdyţ závaţným způsobem porušuje své povinnosti, ke kterým je vázán a byl na moţnost vyloučení upozorněn. Konkurz, insolvence a exekuční příkaz s nabytím právní moci má stejný účinek jako zrušení účasti soudem. Skončit můţe účast společníka ve společnosti i dohodou. Dohodou všech společníků. Přešel li obchodní podíl na společnost, vzniká po zaniknutí účasti právo na vypořádací podíl, jenţ je určen poměrem obchodního podílu. Zrušení a zánik Zrušení a zánik společnosti je doprovázen dvěma moţnostmi. Buď s likvidací nebo bez likvidace. Zrušení, krom obecných případů uvedených v 68 výše, se spol. s r.o. zrušuje rozhodnutím soudu podle ustanovení 152 (1) Nesvěřuje-li společenská smlouva rozhodnutí o zrušení společnosti do působnosti valné hromady, zrušuje se společnost dohodou všech společníků, jeţ musí mít formu notářského zápisu. (2) Společníci se mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě. Při zrušení společnosti s likvidací má kaţdý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku, ten je určen dle poměrů obchodních podílů, opět můţe být společenskou smlouvou upraveno jinak. Sloučení nebo splynutí společností s ručením omezeným jsou dvě moţnosti fůze společnosti. Oba dva případy jsou automatickým zrušením a zánikem předchozích společností. Právním aktem je smlouva o fůzi, ta musí mít formu notářského zápisu a její obsah stanoví obchodní zákoník. 23

24 AKCIOVÁ SPOLEČNOST jak vychází z českého obchodního práva, je typicky kapitálovou společností. Samozřejmostí je, ţe se jedná o právnickou osobu. Ne vţdy však musí být zaloţena jen za účelem podnikání. V obchodním zákoníku je upravena Kapitál takovéto společnosti je rozvrţen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě, samostatné dílčí obchodovatelné části. Akcionáři, jako drţitelé akcií a vlastně poskytovatelé základního kapitálu, se zásadně nepodílejí na činnosti takovéhoto podniku. Z toho plyne, ţe odpadnutí kteréhokoliv z akcionářů, není důvodem k zániku akciové společnosti. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Akcionář za závazky společnosti neručí. Firma této společnosti musí nést označení akciová společnost, nebo jednu ze zkratek a.s. nebo akc. spol.. Základní kapitál společnosti zaloţené s veřejnou nabídkou akcií musí být ve výši minimálně 20 milionů, bez veřejné nabídky 2miliony Korun českých. Zaloţení a.s. Proces zakládání akciové společnosti je komplikovaný. Náročnost tohoto procesu souvisí se sloţitou vnitřní (organizační i majetkovou) strukturou společnosti. Pro zaloţení se vyţadují čtyři dílčí kroky: a) uzavření zakladatelské smlouvy, b) a vyhotovení návrhu stanov společnosti, c) zajištění (upsání a alespoň částečné splacení) vkladů na základní kapitál, d) a konečně, kolektivní rozhodnutí zúčastněných osob o zaloţení společnosti a o jejích stanovách, spojené s rozhodnutím o prvním personálním obsazení orgánů společnosti. K zaloţení a.s. dochází buďto jedním zakladatelem jako právnickou osobou, nebo více zakladateli. Uzavřená zakladatelská smlouva provází zaloţení při více zakladatelích a zakladatelská listina při jednom zakladateli. Stejně jako u společenské smlouvy, tak i u zakladatelské smlouvy a listiny jsou dány jejich náleţitosti zákonem. Konkrétně 163 odst.1 Obch. zák. a) firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti), b) navrhovaný základní kapitál, c) počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níţ budou akcie vydány, jakoţ i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na 24

25 jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, e) splácí-li se emisní kurs akcií nepeněţitými vklady, i určení předmětu nepeněţitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jeţ se vydají za tento nepeněţitý vklad, f) alespoň přibliţnou výši nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknou, g) určení správce vkladu podle 60 odst. 1, h) má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií, i údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) aţ g), návrh stanov. Zakladatelskými dokumenty tedy dále krom smlouvy nebo listiny jsou stanovy a zápis o usnesení ustavující valné hromady. Má li být společnost zaloţena na základě veřejné nabídky akcií, je podmínkou schválení prospektu cenného papíru komisí pro cenné papíry ČNB. Taková nabídka musí dále obsahovat místo a dobu upisování akcií, ne kratší neţ dva týdny, postup a místo upisování, svolávání valné hromady a další specifické podmínky. V případě veřejné nabídky jiţ není moţno později podmínky měnit. K zapsání upsaných akcií slouţí Listina upisovatelů. Zde musí být uveden počet, hodnota, forma, druh upisovaných akcií a jejich emisní kurz. Upisovatel je povinen splatit minimálně 10% jmenovité hodnoty akcií a popřípadě emisní áţio. Společnost nesmí upisovat vlastní akcie. Společnost můţe nabývat jí vydané akcie nebo zatimní listy jen pokud to dovolují právní normy za daných podmínek. Ustanovující valné hromady jsou oprávněni se účastnit upisovatelé, kteří splnili povinnost splatit alespoň 10% jmenovité hodnoty akcií. Tuto valnou hromadu svolají zakladatelé do 60 dnů po dosaţení upsání navrhovaného základního kapitálu. Ustanovující valná hromada rozhoduje o zaloţení společnosti, schvaluje stanovy a volí orgány společnosti. 25