Proč mají cizinci v Česku ztížený přístup na trh s bydlením?

Transkript

1 Proč mají cizinci v Česku ztížený přístup na trh s bydlením? Zápisky z kulatého stolu 16. června 2015 projekt: Střecha nad hlavou Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a

2 Střecha nad hlavou Kulatý stůl, 16. června 2015 Poradna pro integraci (PPI) realizuje v současné době projekt Střecha nad hlavou, což je projekt Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS), hrazený z prostředků Finančního mechanismu EHP v rámci programu CZ03 Fond pro nestátní neziskové organizace. Při poskytování sociálních služeb narážejí sociální pracovníci PPI opakovaně na problémy při umisťování klientů do ubytovacích zařízení v případě nouze a při hledání dlouhodobějšího řešení jejich problémů s bydlením. Častou překážkou, kterou musí cizinec v ČR překonat, aby se dostal ke stejným podmínkám bydlení jako občan ČR, je xenofobie českých pronajímatelů bytů. Problémem je i dostupnost sociálního bydlení v ČR. Zákon o sociálním bydlení se v ČR chystá již dlouho, ale zatím zůstává pouze v plánu. Také pobytové služby mají problém s přijímáním cizinců; hlavním problémem je komunikace, resp. nedostatečná jazyková vybavenost personálu, a také xenofobie. Cílem projektu je tak přispět ke zlepšení socioekonomického statusu cizinců a k jejich snazší integraci do společnosti. Cizinci, stejně jako kdokoli jiný, potřebují střechu nad hlavou, a to i v nepříznivých sociálních podmínkách. Pomocí sociálního poradenství a asistence cizincům, prostřednictvím mediace mezi cizincem a pronajímatelem bytů, popř. pobytovým zařízením, a kampaní za rovné podmínky pro cizince v oblasti bydlení bojuje PPI s diskriminací cizinců v ČR, mírní xenofobii a předsudky vůči cizincům v české společnosti a vede dialog o omezování přístupnosti sociálního bydlení v ČR. Během dvanácti měsíců, které projekt potrvá ( ), se PPI bude věnovat této problematice v hl. městě Praze, Středočeském a Ústeckém kraji. Kulatý stůl V úterý 16. června 2015 se konal k tomuto projektu první Kulatý stůl. (Druhý Kulatý stůl bude uskutečněn koncem února 2016 a shrne průběh projektu za uplynulý rok.) Setkání se zúčastnili zástupci řady neziskových organizací i odpovědní pracovníci z Magistrátu hlavního města Prahy MHMP), Ministerstva vnitra (MV) a Správy uprchlických zařízení (SUZ). Jednání přineslo mnoho nových informací a nápadů pro zúčastněné. Informace o možnostech sociálního bydlení poskytl vedoucí odboru bytové politiky z Magistrátu hl. města Prahy Ing. Trejtnar, který podal vyčerpávající přehled o současné praxi. Jednání zahájila ředitelka PPI Mgr. Monika Korábová, seznámila všechny zúčastněné s náplní činnosti Poradny pro integraci a vysvětlila důvod konání Kulatého stolu. Dále seznámila zúčastněné s programem jednání. Kulatý stůl byl rozdělen do tří tematických bloků a uzavíral ho workshop k tématu (zadání tří vzorových situací a nástin jejich řešení). Pak předala slovo Radimu Bělohlávkovi, sociálnímu pracovníku PPI, který ve své prezentaci podrobně seznámil přítomné s projektem NROS Střecha nad hlavou. Střecha nad hlavou Jeden z mnoha nejpalčivějších problémů, který pracovníci PPI identifikovali, je diskriminace migrantů (nejen cizinci ze třetích zemí, ale i občané EU) při hledání bydlení. Projekt Střecha nad hlavou si klade za cíl pomoci těmto osobám při hledání bydlení jak dlouhodobého v nájemních bytech, tak i krátkodobého v dalších pobytových zařízeních. Pomoc je poskytována prostřednictvím sociálního 1

3 poradenství, asistencí při hledání bydlení a mediací při komunikaci s majiteli bytů a poskytovateli pobytových služeb. V České republice existuje mnoho zařízení pobytových sociálních služeb, kam se mohou uchýlit lidé v těžké životní situaci. Tato zařízení jsou však nedostatečně vybavena pro příjem migrantů, a proto je odmítají. Z našich znalostí situace vyplývá, že migranti jsou odmítáni především z důvodů jazykové a kulturní bariéry, čímž se však poskytovatelé pobytových služeb i když neúmyslně dopouštějí diskriminace. Proto je nedílnou součástí projektu Kampaň za rovné podmínky bydlení pro cizince, jejímž cílem je vytvoření funkčního komunikačního mostu mezi poskytovateli pobytových sociálních služeb a jiných pobytových zařízení, zástupci měst, městských částí a úřadů, majiteli bytů a migranty na straně druhé. V rámci kampaně jsou pro poskytovatele pobytových služeb připraveny již výše zmíněné dva diskusní kulaté stoly. Další aktivitou jsou kurzy interkulturních dovedností, které jsou naplánovány na konec září, prosinec 2015 a únor 2016; tyto osmihodinové kurzy se budou zaobírat cizineckým právem, efektivní komunikací s cizinci a kulturní sensitivitou. Ve spolupráci s interkulturním pracovníkem PPI může zajistit tlumočení či v případě potřeby mediaci s uchazečem o bydlení. Na závěr prezentace byl promítnut videospot (možno zhlédnout na youtube.com), který poukazuje na nerovný přístup migrantů k ubytování. Blok 1) Pobytové sociální služby Bc. Hana Semerádová, PPI, PhDr. Mgr. Petra Vlčková Žejdlová, Centrum Bateau; seznámily se situací v integračním azylovém středisku (IAS) Správy uprchlických zařízení MV ČR v Předlicích. Prvním problémem je samotné umístění IAS ve vyloučené lokalitě v kraji s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v republice. Situaci dále ztěžují konflikty s místní romskou komunitou, které se v roce 2014 vyhrotily a musela zasahovat policie. Na nátlak PPI došlo ze strany SUZ k zabezpečení střediska. Dalším problémem v Předlicích jsou služby ve středisku. Personál poskytuje pouze ubytovací služby, nenabízí žádné doplňkové aktivity. Neosvědčily se kurzy češtiny organizované ze strany SUZ. Chybí spolupráce s vedením střediska, není s kým komunikovat, klienti se raději obrací jen na PPI, popř. na jiné organizace. Na podněty ke zlepšení SUZ argumentuje nedostatkem finančních prostředků. K situaci v Předlicích z hlediska cizince pohovořil také v rámci bloku 3) Kulatého stolu Iráčan Aus Al Khayat. Bc. Roman Strižinec, Diecézní charita Litoměřice; seznámil s problémy řešenými v litoměřické diecézní charitě. Klienti charity mohou být vedle občanů ČR ze zemí EU i ze třetích zemí. Popsal různé bariéry v sociálních službách, které se týkají všech klientů, nejen cizinců. Zdůraznil hlavně problémové okruhy stran přijímání cizinců, kdy je prvním problémem nepřipravenost služby na přijetí cizinců. Další překážkou je jazyková bariéra, dále finanční potíže neexistence nároku na starobní důchod u většiny cizinců, získání příspěvku na péči u cizinců (v případě nepřiznání se nedostane do pečovatelské služby). Další je pak nutnost předkládat lékařské potvrzení cizinec často není zařazen v systému veřejného zdravotního pojištění. Potíž působí i nedostatek praxe pro jiné kulturní prostředí než české, resp. středoevropské. Referující se ale obecně domnívá, že větší zájem o poskytované služby ze strany klientů cizinců tu bude až v řádu několika let. Bc. Henrieta Votíková, Bc. Alice Dubnová, Maltézská pomoc, o.p.s.; představily Maltézskou pomoc a uvedly, že tato organizace poskytuje sociální pomoc terénní služby na území Prahy. Terénní práce doplňuje služby ostatních organizací s podobným zaměřením, pomáhá klientům např. s úředními jednáními. Referující se obecně zamyslely nad tíživou situací migrantů, kteří často nemají ani osobní doklady. (Podrobný záznam celých vystoupení referujících je v příloze této zprávy.) 2

4 Blok 2) Sociální a azylové bydlení Viktor Parkán, Ministerstvo vnitra ČR, Státní integrační program (SIP); podal informaci o SIP z hlediska zajištění bydlení, které má 2 varianty, I, II A a II B. Varianta I znamená řešení bytové potřeby prostřednictvím MV (byty poskytují obce), varianta II A. znamená obstarání bydlení tzv. vlastním přičiněním a MV následně 3 roky přispívá na nájemné v rámci dotačních programů, varianta II B znamená bydlení v zařízení sociálních služeb, finanční pomoc MV je poskytována bez časového omezení. Referující dále popsal mechanismus uzavírání nájemních smluv a jejich prolongace, podmínky byly nastaveny pravidly schválenými radou města v březnu V rámci var. I bydlí nájemce v podstatě na dobu neurčitou, pokud splňuje všechny podmínky, v případě varianty II A v městských bytech žijí v současnosti asi jen 2-3 rodiny. O osoby žijící v bytech soukromých pronajímatelů se po dobu nároku na podporu v rámci varianty II A stará MHMP ve spolupráci s MVČR a nevládními organizacemi. Po uplynutí doby nároku tato péče zaniká. Mgr. Tomáš Trejtnar, Magistrát hlavního města Prahy, odbor evidence, správy a využití majetku MHMP; MHMP intenzivně pracuje s variantou 1 a 2 A. Hlavní město Praha v minulosti poskytlo Ministerstvu vnitra ČR kvótu bytů určených pro bydlení azylantů. V současné době doporučujeme kontaktovat úřady městských částí v Praze, případně se obrátit na soukromé vlastníky domů v Praze a využít tak možnosti získání dotace na úhradu čistého nájemného nebo jeho části podle varianty č. II A. Referující prezentoval za MHMP spolupráci s MV ČR při zpracování žádostí osob s mezinárodní ochranou o podporu v rámci SIP a výkon sociální bytové politiky. Pokud se týče bydlení pro azylanty a osoby s doplňkovou ochranou, byla v roce 2011 pro MV ČR schválena kvóta 7 bytů, a MV ČR posílalo na MHMP doporučení k obsazení těchto bytů. Po vyčerpání této kvóty je situace jiná v tom směru, že pokud MV uzná, že by někdo měl užívat (var. I) obecní byt, předá MV žádost konkrétnímu radnímu, v jehož gesci je bytová politika. V případu varianty II A je to jinak, protože v této variantě v určité části figuruje MHMP jako kraj, přes který protékají finanční prostředky - finanční dotace ve prospěch obcí, které tuto bytovou politiku vykonávají. Z následné diskuse mezi účastníky vyplynulo, že v r obdržel Magistrát (MHMP) zatím jen jednu žádost od MV podle var. I a ta byla vyřešena pozitivně. Je otázkou, jakým způsobem by MHMP situaci řešil, pokud by těch žádostí chodilo desítky ročně. V takovém případě by asi nebylo v možnostech města všem vyhovět. MHMP poskytl dosud 6 bytů (od r dosud). Větší možnosti mají městské části, které vcelku disponují tis. byty. Podle zkušeností přítomných je problém také v tom, že mnozí úředníci městských částí jsou o SIP informováni jen zčásti anebo vůbec. Mgr. Radim Prahl, Správa uprchlických zařízení; popsal současnou situaci s počtem azylantů v zařízeních SUZ. SUZ byla nucena v nedávné minulosti zavírat kvůli jen 20% obsazenosti svá zařízení. Aktuálně je v zařízeních 102 klientů ve 4 střediscích a dalších asi 25 čeká v pobytových zařízeních na uvolnění kapacit. Situace je nyní obtížná. Momentálně je půlka klientů jsou ze Sýrie a jeden klient průměrně pobude v zařízení 7,5 měsíce. Všichni mají povinnost účastnit se kurzů češtiny. (Podrobný záznam celých vystoupení referujících a zápis z diskuse jsou v příloze této zprávy.) Blok 3) Soukromý sektor Zkušenosti klientů s hledáním bydlení Iráčan Aus Al Khayat je uprchlík, který byl vrácen zpět do České republiky z Německa. Jako již výše uvedení referující, i on uvedl na prvním místě komplikace dané jazykovou bariérou, která výrazně ztěžuje cizincům orientaci v českých reáliích a systému sociální péče o uprchlíky. Komunikační potíže jsou brzdou i ve shánění obydlí. Referující ocenil pomoc některých organizací, jako je PPI, a zároveň poznamenal, že problémů je příliš mnoho a organizace nemají možnost vypořádat se se všemi z nich. Pobyt v IAS Předlice popsal jako velmi skličující. Zařízení v Předlicích je umístěno ve velmi nevhodné lokalitě, ve městě, které má jednu z nejvyšší míry nezaměstnanosti v ČR (Ústí nad Labem). Pracovníci tohoto zařízení nejsou jazykově vybavení. V zařízení žije mnoho lidí s opravdovým potenciálem, kteří jsou zastrčeni na okraji města, ve vyloučené lokalitě a nemají žádnou šanci se integrovat a být aktivní. Jsou zde lékaři, inženýři, kteří nemohou dělat nic. V zařízení není přístupný internet. 3

5 Gabriela Šilhánová, Foreigners.cz; tato organizace se stará o cizince a hlavní službou je pomoc při zajištění ubytování. Foreigners.cz mají po celé České republice pět poboček (Brno, Plzeň, Olomouc, Hradec Králové a Praha) a celkem 30 zaměstnanců, z toho v Praze 13. Práce organizace se drží tří hlavních pravidel: Understand different (pochopit všechny možné kultury), Sweet home, sweeter abroad (doma je dobře, ale v cizině může být ještě lépe) a Life full of possibilities (společně to dokážeme). Samozřejmě majitelé bytů častokrát upřednostňují klienty z Ameriky, ze severu Norsko, Dánsko, Finsko a mají předsudky vůči klientům z Pákistánu, Iránu, Sýrie. Majitele hledáme sami, na realitní kanceláře se obracíme minimálně, udělali jsme s nimi velmi negativní zkušenosti. Organizace foreigners.cz má přes klientů, takže musíme vytrvat a nevzdávat se a snažit se měnit chápání cizinců u českých majitelů. Pokud spolupracujeme s realitními kanceláři, hledáme vždy byty bez provize a nejlépe od majitelů, kteří nevyžadují kauci. (Podrobný záznam celých vystoupení referujících je v příloze této zprávy.) Workshop Účastníci Kulatého stolu byli rozděleni do tří skupin. Každá skupina dostala popis konkrétní kauzy, kterou musí vyřešit, resp. navrhnout jeho řešení. Jedná se o reálné příklady z praxe PPI, jména a národnosti byly pozměněny. Byla přidělena určitá časová dotace asi 30 minut, poté jednotlivé skupiny prezentovaly své návrhy řešení. Osnova pro řešení byla pro všechny skupiny shodná (čeho chce klient dosáhnout, jaké jsou možnosti, popsat jednu konkrétní možnost, zvážit rizika, nastínit prevenci rizik; popsat ideální řešení situace bez omezení nebo rizik). (Vzorové kauzy jsou popsány v příloze této zprávy.) Výstupy z workshopu ukázaly, že situace klientů je velmi složitá a také řešení, která musí právník či zkušený sociální pracovník hledat, jsou dosti obtížná. Nastávají rovněž problémy na straně úředníků, kteří neznají přesně zákon, mnohdy se stane, že každá městská část či úřad práce posuzují shodné případy odlišně. V takových chvílích je nezastupitelná pomoc pracovníků neziskových organizací, aby pomohli klientovi v řešení těchto nelehkých situací. Ideálem by pochopitelně byl plně informovaný a vstřícný úředník a jasně vymezené zákony, které nedovolují vícerý výklad. Závěr Setkání u Kulatého stolu bylo velmi přínosné pro všechny zúčastněné, protože mnohým přineslo nový vhled do problematiky. Zúčastnění pojmenovali a vymezili největší problém, na který sociální pracovníci v praxi narážejí, což je jazyková bariéra jak na straně cizinců, tak i na straně tuzemských sociálních pracovníků. Vzájemná bezproblémová komunikace je přitom prvním a základním kamenem k řešení sociální situace cizinců bez domova. Klíčovou úlohu tu sehrávají právě neziskové organizace, jejichž sociální pracovníci jsou schopni mediace a porozumění. Zástupci organizací, které se zatím s fenoménem cizinců ve větší míře buď nesetkávají, anebo setkávají jen okrajově (domovy pro seniory, domovy pro zdravotně či jinak hendikepované osoby, osoby bez domova) byli seznámeni s faktem, že i jich se v jistém časovém horizontu tato problematika může zásadně týkat, protože i klienti cizinci stárnou a budou časem potřebovat pomoc. Mohou také přijít rodiny se zdravotně postiženými členy, kteří budou potřebovat odbornou zdravotní péči. Fundovaná informovanost o možnostech, jaké se k řešení konkrétních případů nabízejí, je velmi žádoucí. Důležité je také vědět, kam se případně obrátit, pokud by si neziskové organizace s takovými klienty nevěděly rady. Je jak na odpovědných státních orgánech, tak i částečně na neziskových organizacích, aby soustavně upozorňovaly a zvyšovaly obecné povědomí o všech možnostech, které jsou k dispozici, a aby příslušní pracovníci byli dobře připraveni. Rádi bychom se začátkem příštího Kulatého stolu zde opět setkali a seznámili se navzájem se zkušenostmi uplynulého období, se svými zkušenostmi a s reálnou praxí. Na základě těchto zkušeností bychom pak společně navrhli příslušným orgánům podněty či soustavnější metodiku, jak v takových případech postupovat. Rádi bychom upozornili na odlišné přístupy k problematice, ukázali příklady dobré praxe a vyzdvihli ty úřady, které při poskytování sociálních služeb postupují vstřícně. 4

6 Účastníci Kulatého stolu a zastoupené organizace Aus Al Khayat; klient PPI Azylový dům Šromova Mgr. Zdeňka Prágrová, sociální pracovnice; zdenka.pragrova@csspraha.cz Azylový dům Šromova je pracoviště Centra sociálních služeb Praha (CSSP) a poskytuje své služby v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách dle 57. CSSP je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy, které je jeho zřizovatelem. Centrum Bateau, z.s. PhDr. Mgr. Petra Vlčková Žejdlová, ředitelka; petra.vlckova@gmail.com Spolek Bateau poskytuje bezplatně podpůrné služby náhradním rodinám či rodinám v krizi: služby odborného sociálního poradenství, psychologické poradenství, terapeutickou práci, asistovaný kontakt, vzdělávání a aktivity primární prevence. Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. (CIC) Mgr. Lucie Ditrichová, vedoucí sociálního poradenství; lucie.ditrychova@cicpraha.org Centrum pro integraci cizinců bylo založeno v roce 2003 s cílem pomáhat cizincům při začleňování do české společnosti a zaměřuje se na poskytování ambulantních a terénních sociálních služeb a vzdělávacích programů cizincům, kteří jsou dlouhodobě či trvale usazeni v ČR. Diecézní charita Litoměřice Bc. Roman Striženec, poradce pro uprchlíky a migranty; migrace@dchltm.cz Diecézní charita Litoměřice je Charitou v litoměřické diecézi. Územními složkami je 11 profesionálních a 12 dobrovolných charit. Domov Sue Ryder, z. ú. Mgr. Klára Bendíková, vedoucí sociální pracovnice; klara.bendikova@sue-ryder.cz Domov Sue Ryder je nestátní nezisková organizace, která poskytuje sociální služby pro seniory. Foreigners.cz Gabriela Šilhánová, výkonná ředitelka; gabriela@foreigners.cz Foreigners.cz poskytuje komplexní služby pro imigranty počínaje pronájmy bytů, imigrační pomocí (vydávání víz), zdravotním pojištěním, dopravou, překlady a komplexní pomocí během celého pobytu svých klientů. Charita Hradec Králové Ing. Jan Kočí, zástupce ředitele, koordinátor projektů pro cizince; jan.koci@hk-charitas.cz Charita Česká republika je součástí římskokatolické církve, zřizovatelem je Česká biskupská konference. Charita nabízí pomoc lidem v nouzi, provozuje širokou síť sociálních a zdravotních služeb, funguje jako sdružení více než 300 Charit. InBáze, z. s. Lucie Ouředníková, sociální pracovnice; ourednikova@inbaze.cz Organizace se sídlem v Praze vznikla v roce 2001 po druhé válce v Čečensku s cílem realizovat komunitní a sociální programy zaměřené na na integraci cizinců v ČR. Spolek se dnes soustředí na práci s migranty. Osmým rokem provozuje komunitní centrum InBáze. Magistrát hlavního města Prahy (MHMP) Mgr. Tomáš Trejtnar, MHMP, odbor evidence, správy a využití majetku MHMP, bytové oddělení; tomas.trejtnar@prague.eu Maltézská pomoc, o.p.s. 5

7 Bc. Alice Dubnová; Bc. Henrieta Votíková, koordinátorka terénního programu Pomoc lidem bez domova; Maltézská pomoc, o.p.s., je nestátní nezisková organizace, zřízená českým Velkopřevorstvím Suverénního řádu Maltézských rytířů. Poskytuje sociální služby, realizuje dobrovolnické projekty a další aktivity humanitárního charakteru na území hl. m. Prahy. Michaela Tseneva, tlumočnice; tsenevamichaela@gmail.com Ministerstvo vnitra ČR, Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ MV ČR) Mgr. Radim Prahl, odborný pracovník SUZ MV ČR; r.prahl@suz.cz Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra je provozovatelem přijímacích, pobytových a integračních azylových středisek. Ministerstvo vnitra ČR, Státní integrační program (SIP) Viktor Parkán, viktor.parkan@mvcr.cz SIP je zaměřen na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti. Kodifikuje tak snahy státu pomoci azylantům v oblasti zajištění bydlení, výuky českého jazyka a uplatnění na trhu práce. Naděje, azylový dům pro muže Mgr. Gabriela Sčotková, vedoucí azylového domu Žižkov; g.scotkova@nadeje.cz Dům Naděje Praha-Žižkov azylový dům je součástí Integračního programu Naděje, v rámci něhož je zařazen mezi pobytové služby. Jeho posláním je pomáhat mužům v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení při návratu k běžnému způsobu života. Poradna pro integraci, z. ú. (PPI) PPI je nestátní nezisková organizace zapsaný ústav. Cílem činnosti je pomáhat cizincům začlenit se do běžného života v české společnosti, najít si bydlení, práci nebo školu a žít tak v České republice spokojený život. Bc. Hana Semerádová, PPI, vedoucí sociálně-poradenských služeb, sociáloní pracovnice, Ústí nad Labem; hana.semeradova@p-p-i.cz Bc. Radim Bělohlávek, PPI, sociální pracovník; radim.belohlavek@p-p-i.cz Mgr. Monika Korábová, ředitelka PPI; monika.korabova@p-p-i.cz SAS-Kamínek, Chomutov Knarik Manukyan; knarik@seznam.cz Sociální centrum Kamínek Chomutov zřídilo za podpory IOP a OP Lidské zdroje a zaměstnanost (projekt Sociální centrum Kamínek v Chomutově - provoz, reg. č. CZ.1.04/3.2.00/ ) statutární město Chomutov. Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Sylva Hampalová, sociální pracovnice; hampalova@refug.cz Sdružení pro integraci a migraci poskytuje bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství cizincům žijícím na území ČR. Jako nástupnická organizace Poradny pro uprchlíky poskytuje poradenství od roku Použité zkratky CIC Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. CSSP Centrum sociálních služeb Praha IAS Integrační azylové středisko IOP Integrační operační program MHMP Magistrát hl. M. Prahy MV ČR Ministerstvo vnitra ČR NROS Nadace rozvoje občanské společnosti OAMP Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra OP Operační program PPI Poradna pro integraci PPI Poradna pro integraci SIMI Sdružení pro integraci a migraci SIP Státní integrační program SUZ Správa uprchlických zařízení 6