Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách
|
|
- Adam Vlček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB
2 Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou zaměřeny zejména na zlepšení produkčních funkcí rekultivovaných ploch, v řadě případů však ani při kvalitním provedení rekultivací není zlepšení, především mimoprodukčních, funkcí krajiny zcela uspokojivé, zejména v oblasti obnovy biologické diverzity. Řada studií ukazuje, že na stanovištích ponechaných spontánní sukcesi dochází k vytvoření ekologicky stabilnějších a často i hodnotnějších porostů. Tato přirozená obnova funkčního společenstva na výsypkách je však velmi pomalý proces, který je ovlivňován mnoha faktory (nevhodný substrát, absence živin, diaspor, nevhodný nebo chybějící management). Právě přítomnost živin a dostupnost a množství rostlinných rozmnožovacích jednotek jsou, vedle fyzikálních a chemických vlastností, klíčovými faktory pro rychlou a úspěšnou kolonizaci výsypek. Několik studií dokazuje, že omezení daná nedostatkem vhodných diaspor, může být překonáno introdukcí rozmnožovacích jednotek, popř. jedinců žádoucích druhů (Pywell a kol., 2002; Stevenson a kol., 1995, 1997)
3 Metoda přenosu půdních bloků se v jiných zemích používá při záchraně ekologicky cenných lokalit, které mají být zničeny např. výstavbou komunikací nebo těžbou -Vécrin a Muller, 2003; Anderson, 2003; Bullock, 1998; Good a kol., tato metoda zahrnuje translokaci kompletního společenstva, tedy svrchní vrstvy půdy spolu s živočichy a rostlinami a jejich rozmnožovacími jednotkami, z původní lokality a jeho obnovu na novém stanovišti. zabrání se tak sice úplné degradaci původního společenstva, přesto v něm dochází k významným změnám. Nelze tedy předvídat výsledné složení společenstva. Metoda přenosu čerstvého sena obohacení lučních společenstev o žádané druhy, např. při obnově vegetace na opuštěných polích, či lučních společenstev (všechny typy luk) Hölzel a Otte, 2003; Kiehl a Wagner, 2006; Patzelt a kol., 2001; Edwards a kol., 2006; Donath a kol., 2007; Kirmer a Mahn, 2001 studie přenosu čerstvého sena na výsypku
4 Good a kol., 1999:
5 Cíle našich pokusů Pomocí přenosu svrchních vrstev půdy s drny a lučního sena zjistit možnosti obnovy druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Ověřit, jak ovlivní management (kosení a kosení + mulčování) rozvoj vegetace na plochách s přenesenými drny a senem, a šíření a rozvoj vegetace na okolní výsypce Pokusy Přenos drnů (I.) na nerekultivovanou výsypku (1995) za účelem urychlení rozvoje lučního společenstva na výsypce bylo v květnu r do prostoru skluzu na Vintířovské výsypce navezeno 6 hromad tvořených svrchními vrstvami zeminy odebrané v předpolí lomu Jiří sledování rozvoje půdní fauny a její šíření na okolní nerekultivovanou výsypku ( , ÚPB) zavedení managementu, sledování rozvoje vegetace a její šíření na okolní nerekultivovanou výsypku ( , má bakalářská a posléze magisterská práce) Přenos drnů (II.) na nerekultivovanou výsypku (2007) zavedení managementu, sledování rozvoje vegetace a její šíření na okolní nerekultivovanou výsypku ( ) podchycení počátku + vyzkoušení alternativního pokusu (přenos jak celých a tak čtvrcených hromad ) Přenos lučního sena na nerekultivovanou výsypku (2007) zavedení managementu a sledování rozvoje vegetace na kosené výsypce ( ) alternativa k dosud neúspěšnému vysévání semen a nákladnému přenosu drnů
6 Přenos drnů I. V 05/ / /2006
7 10/ /2007 Vysv.: MO = koseno; MA = koseno + mulčováno; C = kontrola, bez zásahu
8 05/2005
9 05/2005
10 05/2005
11 05/2005
12
13 08/2007
14 06/2007
15 06/2007
16 06/2007
17 06/2007
18 06/2007
19 Výsledky přenesení drnů I. - RDA DAT*MO TIME*MO TIME*CONT CalaEpig ElytRepe RubusSp HordJuba TrifRepe DaucCaro HierPilo CentStoe LeucVulg ConyCana PimpSaxi SeneJacoFragVesc TaraOffi MeliloSp LuzuCamp ViciCrac HolcLana VeroCham AgrostSp LeucVulg HolcLana OenoBien PoaTrivi CentJace HoloUmbe TrifRepe CalaEpig PoaAngus DescCaes PoaPrate TanaVulg CirsArve CaruCarv RanuRepe PoaTrivi VeroCham AlopPrat DAT*CONT SileAlba FestPrat EpilAngu CentStoe RanuRepe FragVesc DaucCaro PoaAngus TanaVulg ViciCrac PoteRept -0.6 TIME*MA DAT*MA DCA: délka gradientu = 3,602; DCA: délka gradientu = 2,001; RDA: p = 0,002; F = RDA: p = 0,002; F = Obr. Ordinační diagramy RDA znázorňující odpověď vybraných druhů na odlišný typ zásahu na a)přenesených drnech I. po 5 letech pozorování b)výsypce před přenesenými drny po 5 letech pozorování 0.4
20 Výsledky přenesení drnů I. potlačení třtiny
21 Výsledky přenesení drnů I. počty rostlinných druhů
22 Výsledky přenesení drnů I. diverzita vegetace
23 Přenos drnů II. říjen 2007
24 06/2008
25 Výsledky přenesených drnů II. RDA DAT*CONT DAT*MO GalePube HolcLana PoteRept CarlAcau CeraHolo PoaCompr AvenFlex RubusSp LamiumSp MediLupu DAT*CONT ArteVulg LinaVulg DescCaes TrisFlav CalaEpig DaucCaro PoaAngus ArteVulg PolyAvic RumeAcet PlanMedi GaliMoll AchiMill LupiPoly AvenFlex HypePerf HierPill PimpSaxi ElytRepe FestRubr DescCaes PhlePrat CalaEpig PoaCompr RumeAcet EpilAngu RubusSp CentJace CrepBien StachySp PolyAvic MeliAlba ArabisSp DAT*MO OenoBien ThlaArve PoteRept TaraxaSp PlanMedi DAT*MA TanaVulg DCA: délka gradientu = 2,727; DCA: délka gradientu = 1,572; RDA: p = 0,9680; F = 0,33 RDA: p = 0,7540; F = 0, LysiVulg DaucCaro TaraxaSp TanaVulg CirsArve RumeACET TrifRepe DAT*MA -0.6 Obr. Ordinační diagramy RDA znázorňující a)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na celistvých drnech po 2 vegetačních sezónách b)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na ¼-drnech po 2 vegetačních sezónách 0.4
26 Výsledky přenesených drnů II. - RDA DAT*MO DAT*MO PoaAngus DescCaes CentStoe PoteRept PhlePrat CarlAcau LinaVulg DAT*MA TripMari MeliloSp CirsVulg LeucVulg AvenFlex PoaPrate ArteVulg MediLupu ThlaArve FestRubr CalaEpig LotuCorn TussFarf CeraHolo ConyCana CirsArve HordJuba CardAcan FestPrat TrifRepe CentJace RhapRhap CardAcan TrfiHybr CalaEpig DescCaes ElytRepe HierPill TussFarf FestRubr FestPrat DaucCaro GalePube HypePerf RhapRhap CirsArve TrifRepe PoaCompr TaraxaSp PlanMedi DaucCaro TanaVulg OenoBien HordJuba DAT*CONT -0.6 DCA: délka gradientu = 1,932; RDA: p = 0,2; F = 1, DAT*MA TaraxaSp DAT*CONT -0.6 DCA: délka gradientu = 3,348; RDA: p = 0,6320; F = 0,598 Obr. Ordinační diagramy RDA znázorňující a)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na výsypce v okolí celistvých drnů po 2 vegetačních sezónách b)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na výsypce v okolí ¼-drnů po 2 vegetačních sezónách 0.6
27 1.0 Výsledky přenesených drnů II. - RDA DCA: délka gradientu = 2,703 RDA: p = 0,09; F = 16, osa 23,8% DescCaes GaliMoll RanuAcri AgrostSp RumeAcet LeonAutu PoteRept LysiVulg GalePube DAT*CELE RubusSp PoaPrate HolcLana CarlAcau FestRubr PoaCompr EpilAngu TanaVulg HypePerf MediLupu DaucCaro MeliAlba LinaVulg CentJace HierPill DAT*CTVR TaraxaSp CalaEpig -0.6 TussFarf Obr. Ordinační diagram RDA znázorňující rozdíl ve složení vegetace na přenesených celistvých drnech a ¼-drnech
28 Přenos lučního sena srpen /2007
29 08/2007
30 1.0 Výsledky přenosu sena DAT*1HAY CamRotu PoaPrate ThymusSp GeumUrba CeraHolo ThlaArve GaliMoll PimpSaxi MyceMura FestRubr CentStoe VeroCham PoaAngus PoaCompr AchiMill ViciCrac StelGram DianDelt DaucCaro SileVulg CalaEpig DAT*MO CirsVulg FragVesc LotuCorn AspeTinc CentJace TussFarf MeliOffi TripMari -1.0 DAT*5HAY -0.6 DCA: délka gradientu = 2,217 RDA: p = 0,0160; F = 3,
31 06/2009
32 06/2009
33 06/2008
34 06/2009
35 06/2009
36 06/2009
37 Závěry Obě použité metody - přenos drnů i přenos sena - se ukázaly jako efektivní způsob pro urychlení kolonizace výsypek lučními druhy Rostliny se z hromad sice šíří, ale pomalu (pozdě zavedený management) Kosení potlačuje konkurence schopné druhy rostlin (v našem případě třtinu křovištní), které by jinak na dlouhou dobu zablokovaly sukcesi, a tak umožňuje rozvoj ostatních druhů Mulčování mimo plochy podporuje rozvoj půdy a tak podporuje šíření druhů z hromad (stále ještě nezanedbatelný podíl těžko rozložitelné třtiny v mulči) Mulčování, stejně jako přítomnost sena do jisté míry zamezuje erozi, kvůli které se nám pravděpodobně v předchozích pokusech nedařilo klíčení vysetých semen přímo na výsypku Úskalí použitých metod Správné načasování (přenos drnů, kosení vegetace a zralost semen cílených druhů) Vhodná volba zdrojů (louky odběru) Okamžité zavedení vhodného managementu Po čase možná potřeba zopakovat přísun diaspor (kolonizace ploch ruderálními druhy z výsypky, vyčerpání semenné banky hromad?)
38 Věra Matoušů: zapisovatelka a zajištění proviantu Josef Matoušů: kosič, hrabáč a řidič Číba: likvidace označovacích tyček Vám děkuji za pozornost a mému vědeckému týmu a otrokům za pomoc! Honza Michálek Zuzka Chlumská Honza Ondra Frouz Mudrák Pavel Říha Michal Němec Zaměstnanci SÚ, a.s.: už jsem zapomněla jejich jména, ale moc po mě chtěli, abych je zmínila
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VíceEkologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15
Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceRehabilitations as an important tool for the CSR strategies
Rehabilitations as an important tool for the CSR strategies David Póč, Milena Šandová, Kateřina Zachovalová Těžební unie 12. října 2011, Příbram Těžební unie úzká spolupráce s orgány státní správy na připomínkování
VíceAOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost
Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního
VíceObnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceMgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceObecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)
Příloha č. 3 Aktualizace 6. 2. 2017 Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) 1. Zásahy přesně neurčené mapou (příloha č. 2, Dohody), budou upřesněny po dohodě s
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceSSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace
VíceOBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN
OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN Nepřírodní biotopy a jejich význam pro krajinu a biodiverzitu Mgr. Tomáš Gremlica Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Nepřírodní biotopy Jsou území významně narušená,
VíceBudování a obnova drobných vodních ploch (tůní)
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015 Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity
VíceDatabáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR
Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Lenka Stará Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta JU Ústav systémové biologie a ekologie V rámci projektu Czech Carbo (2005-2007) se začala
VíceOBNOVA DRUHOVĚ BOHATÝCH LUČNÍCH
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA OBNOVA DRUHOVĚ BOHATÝCH LUČNÍCH EKOSYSTÉMŮ NA VÝSYPKÁCH Magisterská diplomová práce Bc. Anna Matoušů Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jan Frouz,
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceManagement a péče o typy přírodních stanovišť. Odborné požadavky a zkušenosti
Management a péče o typy přírodních stanovišť Odborné požadavky a zkušenosti Požadavky a vzájemná vazba mezi managementem a péčí o biotopy Základní cíle Udržení typů přírodních stanovišť a druhů podle
VíceRacionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině
Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie
VícePéče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Charakteristika jezer relativně hluboké nádrže s malým přítokem předpoklad velmi kvalitní vody a univerzální využitelnosti
VíceBiotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
VícePracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,
VícePoznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
VíceLOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
VíceRekultivace skládky S-003 Polná - Věžnice
Investiční záměr Rekultivace skládky S-003 Polná - Věžnice Předkladatel: Město Polná Husovo náměstí 31 588 13 Polná Zpracoval: Mgr. Tomáš Obořil Investiční záměr Název akce: Rekultivace skládky S-003 Polná
VíceZměny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko
Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných
VíceVýznam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina
Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, 21.11.2017 Mgr. Vladimír Ledvina Rozptýlená zeleň v zemědělské krajině: + anebo - Rozptýlená zeleň v zemědělské
VíceStav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková
VíceTerestrické biotopy obojživelníků
Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK12_louka_ZZ_www.doc str. 1 Údaje o projektu Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin Evidenční číslo smlouvy: D583/2012
VíceTestování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika
Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,
VíceSOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ
SOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ Mgr. ERIKA REITSCHMIEDOVÁ Absolvovala magisterské studium na Ústavu životního
VíceVoda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
VíceKvětnaté pásy ve městech. Klára Řehounková & Lenka Šebelíková
Květnaté pásy ve městech Klára Řehounková & Lenka Šebelíková Květnaté pásy- odkud přišly Hochshule Anhalt, Bernburg http://offenlandinfo.loel.hs-anhalt.de/en/projects/project-booklet/ Minulost PROČ? http://www.forumochranyprirody.cz/category/klicova-slova/pece-o-prirodu/pece-o-mensi-uzemi-scilem-ochrany-prirody?page=7
VíceÚspěšnost obnovy travních porostů na orné půdě přírodě blízkými způsoby
- XVIII. rocník PÍCNINÁŘSKÉ LISTY 2012 Úspěšnost obnovy travních porostů na orné půdě přírodě blízkými způsoby Ing. Ivana Semanová, Ing. Magdalena Ševčíková OSEVA PRO s. r. o., o. z. Výzkumná stanice travinářská
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda
Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
Vícepřírodní památka Kounické louky
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. přírodní památka Kounické louky
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK10_louka_ZZ_702_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje *Hadinec obecný ve sbírce rostlin Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Zdrojové plochy diaspor
VíceEkologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
VícePraktické zkušenosti z kontrol
Praktické zkušenosti z kontrol podmíněnosti nosti v roce 2009 (SMR 1, SMR 5) 5 Mgr. Zdeněk k Papoušek Česká inspekce životního prostřed edí Odbor ochrany přírodyp Legislativní podklady SMR 1, SMR 5 Směrnice
VíceVYBRANÉ PRÁVNÍ OTÁZKY VYUŽITÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÉ OBNOVY ÚZEMÍ PO TĚŽBĚ. Vojtěch Máca
VYBRANÉ PRÁVNÍ OTÁZKY VYUŽITÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÉ OBNOVY ÚZEMÍ PO TĚŽBĚ Vojtěch Máca konference Těžba a její dopady na životní prostředí VII, Most, 19.-20. 9. 2017 Obsah prezentace 4 teze: plánování post-těžební
VícePlán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky
Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO
VíceMonitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008
Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring
VíceHydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu
VíceFinanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz
Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální
VíceMetodické pokyny k ekologické obnově travních porostů
Metodické pokyny k ekologické obnově travních porostů Obsah Úvod 3 Příprava obnovovaných ploch 3 Výběr metody obnovy a cílové vegetace 5 Popis metod obnovy 6 Výsev semen a směsí osiv 6 Rozmetání (rozprostření)
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :
Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
VícePůda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.
Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či destrukce rychlá a často
VíceStav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
VíceKvětnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
VíceMAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)
Hydrochemický monitoring vod MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS) Michal Straka, Denisa Němejcová, Marek Polášek Výzkumný ústav vodohospodářský TGM,
VíceNejnebezpečnější invazní druhy naší flóry
Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně
VíceTrénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici
Trénink o dobré praxi ochrany půdy KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici kvalita půdy jaro na Vysočině jarní porosty na Vysočině Ohrožení půdy nejen na Vysočině Ohrožení půdy Změna zemědělské politiky po
VíceVodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň
Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Obsah přednášky vývoj vodního režimu během těžby jak by mohl vypadat ideálně vodní režim a vodohospodářský systém v krajině
VíceMetodický pokyn č. 2/2012
Metodický pokyn č. 2/2012 kterým se stanovují specifická pravidla pro: pravidla pro zakládání a údržbu ovocných sadů vegetační pokryv sadů meziřadí vinic krajinné prvky v režimu ekologického zemědělství
VíceIntegrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a
VíceVýzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných
VíceStroje pro údržbu ozeleněných vinic. doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Stroje pro údržbu ozeleněných vinic doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Úvod Pěstitelské technologie s využitím zatravněného meziřadí představují jednu ze základních podmínek systému integrovaného a biologického
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
VíceLIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)
Příloha č. 4 Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) 1. Zásahy přesně neurčené mapou (Příloha č.2, Dohody), budou upřesněny po dohodě s hospodářem nejpozději před
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VícePEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST
PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most
VíceObnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných
VíceObnova lučních porostů
Obnova lučních porostů Co můžeme udělat Obnova managementu (kosení pasení) omezení přísunu živin odstranění dřevin (a obnova managementu) samovolná sukcese na orné půdě (a obnova managementu) obnova luk
VíceŠuspova část pracovní skupiny funkční ekologie rostlin
Šuspova část pracovní skupiny funkční ekologie rostlin Naše skupina vedená Janem Šuspou Lepšem se zabývá mechanismy fungování rostlinných, především lučních, společenstev. Zajímají nás témata týkající
VíceHodina 21 Lesní školkařství
Hodina 21 Lesní školkařství HLAVNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO LESNÍHO ŠKOLKAŘSTVÍ Doc. Ing. Oldřich Mauer, DrSc. - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU v Brně Nedostatečná péče o úrodnost produkčních půd; půda je
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Tato publikace vychází za podpory Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji www.botanicka.cz Zdeňka Nikodémová Bohumil Bradna Jak vypěstovat květnatou
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název
VícePříklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč
Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Praha, 12/2012 Situace v České republice Rekultivace přestávají být pouze technickým procesem diverzifikace postupů a cílů rekultivací.
VíceVliv odbahňování na bezobratlé živočichy litorálu ve stojatých vodách. Jan Sychra Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno
Vliv odbahňování na bezobratlé živočichy litorálu ve stojatých vodách Jan Sychra Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno Odbahňování nádrží původně meliorační opatření (hl. zvětšení prostorové kapacity
VíceRekultivace (nejen) po těžbě Ekologie
Rekultivace (nejen) po těžbě Ekologie Proč rekultivovat Jak rekultivovat fáze rekultivace: přípravná ekotechnická biotechnická postrekultivační Život na rekultivovaných plochách Fotodokumentace z rekultivací
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceSalaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN
VLIV AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK NA SLOŽENÍ BIOMASY VÍCEKOMPONENTNÍCH SMĚSÍ The influence of different agro-ecological conditions on composition of botanical groups in multi-component legume-grass mixtures
Více3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.8. Lesní půdní fond (PUPFL) T - 3.8.1. Vymezení pojmů, ochrana (37) 289/1995 Sb. ZÁKON ze dne 3. listopadu
VíceObojživelníci bývalého VVP Pístov
Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom
VíceSTARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách
STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
VíceZákladní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha
Základní údaje Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha NP Thayatal Vyhlášen 2000 1330 ha Ptačí oblast Podyjí vyhlášena 2004 7666 ha EVL Podyjí vyhlášena 2005 6273 ha - 13 biotopů - 13 druhů Zásady a východiska
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VícePEVNÝ JAKO OCEL. Regenerující jílek vytrvalý
PEVNÝ JAKO OCEL Regenerující jílek vytrvalý Revoluční technologie: regenerující a vysoce odolný vůči zátěži, dokonce i při pravidelné nízké seči Obsahuje RPR technologii! RPR je jílek vytrvalý regenerující
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VícePřípad Čikov, jak přestavba D1 může měnit naší krajinu. Ester Ekrtová
Případ Čikov, jak přestavba D1 může měnit naší krajinu Ester Ekrtová Kde hledat Čikov? Bývalé obecní pastviny nad nivou Bělínského potoka v povodí střední části toku Oslavy Lokalita je součástí zajímavého
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
VíceBolševník velkolepý mýty a fakta o ekologii invazního druhu
Bolševník velkolepý mýty a fakta o ekologii invazního druhu Irena Perglová, Jan Pergl, Petr Pyšek, Lenka Moravcová Autoři věnují honorář Nadaci Živa Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je pravděpodobně
Více3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.1. Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost
VícePlánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,
VíceSPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ
SPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ Aktuality 2011 Vážení přátelé motýlů a přírody, dovolte nám při této příležitosti stručně představit Společnost pro ochranu motýlů České republiky (SOM). Tato organizace je
VícePŘÍKLADY POUŽITÍ ORDINAČNÍCH METOD
PŘÍKLADY POUŽITÍ ORDINAČNÍCH METOD 1 PŘÍKLAD NA ROZKLAD VARIANCE SPOLEČENSTVA MĚKKÝŠŮ NA PRAMENIŠTÍCH druhové složení společenstev měkkýšů druhové složení slatiništní vegetace ph Ca cond Mg Na měřené proměnné
VíceVYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ
VíceIng. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE
Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE 1. Z historie dolu Tuchlovice V 30. letech minulého století bylo prokázáno geologickým průzkumem, že západní část dobývacího
VíceA.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I
str. 1/22 Použití Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 aktisafe J250 svahy bez proudící vody, do sklonu 1 : 2, délka svahu do 10 m vhodné současně s mulčování na svahy,
VíceZÁKLADY ARBORISTIKY. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
ZÁKLADY ARBORISTIKY Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Situace v ČR Různé přístupy Přírodě blízké ošetření stanoviště Obvodová
VíceHOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM
HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM ID typ opatření Druh opatření Typ opatření Popis Technické parametry Podmínky realizace Možné střety LES-DLOB Pěstební opatření v lesích Podpora hospodářských
Více