Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání CMcZŠ, Lerchova, Brno. a) název školy: Cyrilometodějská církevní základní škola, Lerchova 65, Brno

Transkript

1 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání CMcZŠ Lerchova, Brno Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 5 č.j. 303/2016

2 Identifikační údaje Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání CMcZŠ, Lerchova, Brno Údaje o škole: a) název školy: Cyrilometodějská církevní základní škola, Lerchova 65, Brno b) adresa školy: Lerchova 65, Brno c) ředitel školy: Mgr. Pavlína Vojtěchová d) kontakty: telefon mobil fax web cmczs@iol.cz e) IČO IZO RED-IZO Zřizovatel: a) název: Česká provincie Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje b) adresa: Bílého 9, Brno c) kontakty: telefon scmbrno@seznam.cz Platnost dokumentu: od Podpis ředitelky školy: Razítko školy:

3 Obsah Identifikační údaje... 2 Úvod... 4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami... 5 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných...5 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami...5 Zásady hodnocení průběhu a výsledků výchovy, vzdělávání a chování Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Zásady a pravidla pro sebehodnocení Hodnocení prospěchu Hodnocení chování Klasifikace a hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami: Slovní hodnocení Komisionální zkoušky... 13

4 Úvod Dodatek č. 5 zahrnuje dvě kapitoly, které doplňují Školní vzdělávací program CMcZŠ. Kapitola Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami upravuje vzdělávání žáků mimořádně nadaných, žáků se zdravotním postižením a žáků se sociálním znevýhodněním. V kapitole Zásady hodnocení průběhu a výsledků výchovy, vzdělávání a chování jsou vymezeny způsoby a kritéria hodnocení žáků.

5 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Nadaným žákům je věnována individuální péče a vytvářeny podmínky ke vzdělávání podle platných předpisů. Vyučující volí vhodné metody výuky (skupinové vyučování, projektové vyučování, vyučování diskuzí apod.) a zvažuje, jaké úkoly nadanému žákovi zadává (samostatné studium, prezentace znalostí a dovedností nadaného žáka před třídou, doučování slabších spolužáků aj.). Mimořádně nadaní žáci se mohou vzdělávat podle individuálního vzdělávacího programu, který je vypracován podle platných osnov a je obohacen o rozšiřující a prohlubující témata. V některých výjimečných případech je žákovi umožněno po vykonání komisionálních zkoušek přestoupit do vyššího ročníku nebo se účastnit výuky určitého předmětu ve vyšším ročníku. Většina nadprůměrně nadaných žáků však přechází studovat na víceletá gymnázia. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je poskytována péče v souladu s platnými předpisy. Pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí tito žáci: 1. zdravotně postižení žáci, u nichž se projevuje mentální, tělesné, zrakové či sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování 2. zdravotně znevýhodnění žáci, u nichž je dočasně či trvale prokázáno zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání 3. sociálně znevýhodnění žáci, což jsou žáci, pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy žáci s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou žáci azylanti či osoby, požívající doplňkové ochrany a účastníci řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního právního předpisu.

6 Všem žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je věnována individuální péče během výuky i mimo rámec povinného vyučování. Žáci s těžším stupněm specifické vývojové poruchy učení (popř. žáci se smyslovým a tělesným postižením) patří mezi tzv. individuálně integrované žáky a všichni tito žáci se vzdělávají podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Individuální vzdělávací plán Je dokument upravující podmínky pro vzdělávání žáka s SVP. Zákonný zástupce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami požádá písemnou formou ředitelství školy o povolení, aby se jeho dítě mohlo dle IVP vzdělávat. Ředitelství školy na základě předložených dokumentů (posudek k integraci z příslušného poradenského zařízení, podklady k vypracování IVP, zpráva z psychologického vyšetření) tuto žádost schválí a třídní učitel integrovaného žáka vypracuje individuální vzdělávací program na základě doporučení poradenského pracoviště a podle podkladů ostatních vyučujících (popř. speciálního pedagoga provádějícího reedukaci a kompenzaci žákových obtíží či asistenta pedagoga). Individuální vzdělávací plán přesně vymezuje specifika vzdělávacích potřeb žáka, tzn. je vytvořený zcela podle jeho možností a schopností a postihuje ty oblasti výuky, ve kterých jsou jeho obtíže nejvíce patrné. Integrovaný žák má možnost při vyučování používat kompenzační pomůcky a reedukační programy na PC. Pomoc asistentů Někteří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, tj. žáci individuálně integrovaní, pracují s pomocí asistentů pedagoga. Asistent pedagoga v souladu s pokyny vyučujícího zajišťuje výchovně vzdělávací činnost v běžné hodině, poskytuje žákovi podporu o přestávkách a v rámci veškerých volnočasových aktivit organizovaných školou jej doprovází, s pomocí speciálního pedagoga se pokouší o přiměřenou reedukaci a kompenzaci obtíží, vyplývajících z individuálního zdravotního znevýhodnění, podílí se na přípravě veškerých materiálů a pomůcek k edukační činnosti pedagoga a asistuje při dalších činnostech podle konkrétních potřeb žáka. Místo asistenta pedagoga je zřizováno na základě doporučení z poradenského zařízení. Reedukace obtíží Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení mají možnost docházet na reedukaci (nápravu) a kompenzaci obtíží a pedagogickou terapii pod vedením

7 speciálního pedagoga, a to v dopoledních i odpoledních hodinách dle domluvy. Pracovna speciálního pedagoga je vybavena potřebnými kompenzačními pomůckami, speciálními metodickými materiály a počítači s výukovými i reedukačními programy. Reedukace SPU je realizována buď individuálně, nebo skupinově s kooperací více žáků stejného ročníku. Samotný plán reedukace či kompenzace poruch učení vychází z individuálních potřeb žáka, stanovených při psychologickém a speciálně pedagogickém vyšetření, a je doplněn právě probíraným učivem. V případě potřeby mohou žáci také pracovat se školním psychologem. Individuální přístup K žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je přistupováno se zřetelem na jejich specifické potřeby. Tento individuální přístup spočívá v toleranci obtíží, nastavení vhodného hodnocení a klasifikace, občasné dopomoci a intervenci učitele ve výuce. Na 1. stupni jde především o povzbuzení žáků a vytvoření takových podmínek, aby všichni mohli podat co nejlepší výkon. Na 2. stupni je důležité, aby učitel pomohl žákovi nalézt a vytvořit učební styl a metakognitivní strategie. Vzájemnou spoluprací mezi vyučujícími a školním psychologem můžeme pomoci žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami k vytvoření a rozvinutí kompenzačních strategií, které mu mohou pomoci lépe zvládat nejen výukové obtíže. Naším cílem je, abychom ve vyučování vytvořili příznivou atmosféru, ve které všichni žáci mohou podat výkon v maximálních mezích svých možností.

8 Zásady hodnocení průběhu a výsledků výchovy, vzdělávání a chování 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné srozumitelné (učitelé informují rodiče a žáky o výsledcích a dokážou poradit, co je příčinou žákových potíží a jak je možné je napravit) cílené (žáci vědí předem, za co budou hodnoceni a jak souvisí hodnocení se stanovenými požadavky) věcné (odborně správné a doložitelné) všestranné (zaměřené na různé kompetence) Při hodnocení žáků uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt, přihlíží k věkovým zvláštnostem a uplatňuje individuální přístup. Zákonní zástupci žáka jsou informováni o prospěchu žáka pomocí ŽK, při osobních jednáních na hovorových hodinách, třídních schůzkách nebo po telefonické domluvě. Hodnocení je prováděno individuálně, nikoli veřejně. Dále jsou včas informováni o náhlém zhoršení prospěchu nebo chování. 2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení Žák: zvládá hodnocení vlastní práce, rozumí mu, dokáže ho vysvětlit a obhájit zná svá práva, ale i povinnosti přebírá stále větší zodpovědnost za své jednání a učení 3. Hodnocení prospěchu každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů výsledky hodnocení vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných vyučovacích předmětech je na vysvědčení klasifikováno těmito stupni prospěchu:

9 1 výborný 2 chvalitebný 3 dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný I. stupeň ZŠ klasifikace v jednotlivých předmětech se provádí čísly 1 5 chování se hodnotí známkou 1 3 jestliže je žák z výuky v některém předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo uvolněn nebo uvolněna celkový prospěch na vysvědčení je: - prospěl s vyznamenáním (není-li v žádném z povinných předmětů na vysvědčení hodnocen známkou horší než 2 a průměr všech známek není vyšší než 1,5 a chování je hodnoceno známkou 1) - prospěl (není-li v žádném z povinných předmětů na vysvědčení známka 5) - neprospěl (je-li v některém z povinných předmětů známka 5) - nehodnocen (nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v 1. nebo ve 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu) do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka ve všech ročnících I. stupně se vydává vysvědčení, kde z každého povinného předmětu obdrží žák známku, pro zápis hodnocení se použije číslice; totéž platí o hodnocení chování hodnocení práce v zájmových útvarech je: - pracoval úspěšně, pracoval hodnocení náboženství je známkou, protože se jedná o nepovinný předmět II. stupeň ZŠ klasifikace v jednotlivých předmětech se provádí slovy: výborný (odpovídá známce 1) chvalitebný (2) dobrý (3) dostatečný (4) nedostatečný (5) chování se hodnotí stupni: velmi dobré (odpovídá známce 1)

10 uspokojivé (2) neuspokojivé (3) jestliže je žák z výuky v některém předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo uvolněn nebo uvolněna celkový prospěch na vysvědčení je: - prospěl s vyznamenáním (není-li v žádném z povinných předmětů na vysvědčení hodnocen známkou horší než 2 a průměr všech známek není vyšší než 1,5 a chování je hodnoceno známkou 1) - prospěl (není-li v žádném z povinných předmětů na vysvědčení známka 5) - neprospěl (je-li v některém z povinných předmětů známka 5) - nehodnocen (nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v 1. nebo ve 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu) do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, a také žák, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka ve všech ročnících 2. stupně se vydává vysvědčení, kde z každého předmětu žák obdrží výše uvedené stupně hodnocení práce v zájmových útvarech je - pracoval úspěšně, pracoval hodnocení náboženství je stejné jako u povinných předmětů, tzn. výborný, chvalitebný Hodnocení chování Kritériem klasifikace chování je dodržování vnitřního řádu školy, tj. chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou. Klasifikaci navrhuje třídní učitel, rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání na pedagogické radě. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni: 1 velmi dobré: žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit 2 uspokojivé: chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy; žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy,

11 nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků; zpravidla se přes důtku třídního učitele a ředitelky školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy; ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob 3 neuspokojivé: chování žáka ve škole v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova, vzdělávání nebo bezpečnost a zdraví jiných osob; záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy; zpravidla se přes chování pouze uspokojivé dopouští dalších přestupků Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně: Pochvaly nebo jiná ocenění Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Pochvaly a jiná ocenění se udělují veřejně, jsou oznámeny zákonnému zástupci a zapsány v katalogových listech a na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy, za déletrvající úspěšnou práci nebo za mimořádný čin. Výchovná opatření k posílení kázně Ukládají se za závažné nebo opakované porušení povinností stanovených školním řádem. Podle závažnosti se ukládají tato opatření: napomenutí třídního učitele důtka třídního učitele důtka ředitelky školy Třídní učitel uděluje napomenutí a důtku třídního učitele, jejich uložení neprodleně oznámí ředitelce školy. Ředitelka uděluje důtku ředitelky školy na základě doporučení třídního učitele, vlastního rozhodnutí po projednání v pedagogické radě. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Důtky i napomenutí jsou zapsány do katalogových listů.

12 Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. 5. Klasifikace a hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami: u žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci průběžně přihlíží k charakteru postižení vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů výchovný poradce je povinen seznamovat ostatní vyučující s doporučeními, která mají vztah ke způsobu klasifikace a hodnocení žáka pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž má porucha co nejmenší negativní vliv v hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Kritéria hodnocení: úroveň zvládnutí učiva v jednotlivých předmětech úroveň získaných vědomostí a znalostí aktivita, vynaložené úsilí a snaha žáka při osvojování učiva aktivita, vynaložené úsilí a snaha žáka při aplikaci získaných vědomostí a dovedností v praxi při řešení problémů úroveň komunikačních dovedností jejich vývoj úroveň sociálních dovedností jejich vývoj přístup k povinnostem vývoj žáka ve všech sledovaných oblastech dosažená úroveň jednotlivých klíčových kompetencí

13 6. Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzděláváníi v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 7. Komisionální zkoušky Komisionálními zkouškami jsou: - komisionální přezkoušení (nelze-li žáka hodnotit, nebo má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení) - opravná zkouška (z důvodu nedostatečného prospěchu) Komisi pro komisionální zkoušku jmenuje ředitelka školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitelka školy nebo některý jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. Výsledek zkoušky již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Žák může v jednom dni vykonat zkoušku pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

14 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy dodržení pravidel klasifikačního řádu. V případě porušení pravidel výsledek změní. Nebyla-li pravidla porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

15