Struktura proteinů a funkce enzymů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Struktura proteinů a funkce enzymů"

Transkript

1 Struktura proteinů a funkce enzymů RNDr. Tomáš Obšil, PhD. Katedra fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecká fakulta UK v Praze 1. Struktura proteinů Proteiny se skládají z jednoho či více polypeptidových řetězců, což jsou lineární polymery aminokyselinových zbytků. Prostorovou strukturu proteinů můžeme rozdělit do několika úrovní: primární, sekundární, terciární (super-sekundární a doménová) a kvartérní. Primární struktura: je dána chemickou povahou polypeptidového řetězce proteinu, tzn. počtem a pořadím aminokyselinových zbytků spojených navzájem peptidovou vazbou. Sekundární struktura: Sbalení polypeptidového řetězce v důsledku vytváření vodíkových vazeb mezi karbonylovými a imidovými skupinami hlavního řetězce proteinu. Terciární struktura: Prostorové uspořádání všech atomů v jednom polypeptidovém řetězci. Dále se dělí na supersekundární strukturu (strukturní motivy) což je spojení několika málo elementů sekundární struktury skrze interakce postraních řetězců; a domény což jsou shluky strukturních motivů. Kvartérní struktura: Agregace jednotlivých polypeptidových řetězců při vytváření funkčního proteinu. 1.1 Primární struktura V proteinech se přirozeně vyskytuje 20 různých aminokyselin. Pořadí aminokyselin v polypeptidovém řetězci představuje tzv. primární strukturu proteinu. Tato primární struktura obsahuje veškerou informaci nutnou pro vytvoření 3D struktury.

2 Téměř všechny aminokyseliny, které vytvářejí přirozené proteiny mají L-formu. Písmeno L- znamená, že amino skupina je nalevo (L-eft side) ve Fisherově projekci sloučeniny. Jediná aminokyselina, která není v L-formě je glycin. Tato aminokyselina má místo vedlejšího řetězce atom vodíku. Proto Cα atom této aminokyseliny není chirální (tzn. aminokyselina nevytváří stereoisomery). 1 Centrální atom aminokyseliny, který je chirálním centrem je označen Cα. Všechny aminokyseliny, které se vyskytu jí v bílkovinách mají L-konfiguraci na tomto chirálním atomu.tato konfigurace se také označuje jako zákon CORN. Představte si, že se díváte ve směru H Cα vazby tak, aby H atom byl blíže k pozorovateli. Když budeme postupně ve směru hodinových ručiček číst skupiny navázané na Cα atomu, tak získáme slovo CORN. aminokyselin s D-konfigurací slovo CORN získáme čtením proti směru hodinových ručiček. U Aminokyseliny můžeme rozdělit podle jejich fyzikálně-chemických vlastností do několika skupin: Alifatické: alanin (Ala, A), glycin (Gly, G), isoleucin (Ile, I), leucin (Leu, L), prolin (Pro, P), valin (Val, V) Aromatické: fenylalanin (Phe, F), tryptofan (Trp, W), tyrosin (Tyr, Y) Kyselé: kyselina asparágová (Asp, D), kyselina glutamová (Glu, E) Zásadité: arginin (Arg, R), histidin (His, H), lysin (Lys, K) Obsahující hydroxylovou skupinu: serin (Ser, S), threonin (Thr, T) Obsahující síru: cystein (Cys, C), methionin (Met, M) Amidické: asparagin (Asn, N), glutamin (Gln, Q) Dvě aminokyseliny spolu mohou reagovat za vzniku větší molekuly (dipeptidu) a uvolnění molekuly vody jako vedlejšího produktu. Vazba C N, která se vytvořila mezi dvěmi aminokyselinami se nazývá peptidová vazba. Termín peptidová vazba značí přítomnost peptidové skupiny CONH.

3 2 Jednotlivé aminokyseliny jsou v proteinech spojeny prostřednictvím peptidových vazeb. Lineární polypeptidový řetězec se sbaluje do určitého 3D uspořádání (struktury). Proteiny, které rozbalíme in vitro se za vhodných podmínek mohou opět sbalit do své původní 3D struktury. Zdá se tedy, že všechny informace o tom jak má 3D struktura vypadat jsou obsaženy v primární struktuře. Proteiny se proto mohou sbalovat zcela samostatně (existují však výjimky - některé proteiny pro své sbalení in vivo potřebují pomoc dalších molekul tzv. molekulových chaperonů). Geometrii peptidové vazby definujeme pomocí tzv. torzních úhlů. Obrázek č. 3 ukazuje tři hlavní torzní úhly polypeptidového řetězce. Jsou to úhly phi, psi a omega. Planarita peptidové vazby je dána úhlem omega, který má hodnotu 180 stupňů u většiny peptidových vazeb. Ve vzácných případech je omega = 0 stupňů pro tzv. cis peptidové vazby, které se většinou vyskytují u aminokyseliny prolinu (Pro, P). 3 Tři hlavní torzní úhly polypeptidového řetězce. 1.2 Sekundární struktura Sekundární strukturou označujeme lokální sbalení polypeptidového řetězce v důsledku vytváření vodíkových vazeb mezi karbonylovými a imidovými skupinami hlavního řetězce proteinu. V proteinech se běžně vyskytují tři typy sekundární struktury: alfa helixy, beta listy a ohyby. Uspořádání, která nemohou být klasifikovány ani jedním z těchto tří základních typů sekundární struktury se označují jako tzv. struktury náhodného klubka.

4 Helixy. V helikálním uspořádání je prostorový vztah mezi dvěmi po sobě jdoucími peptidovými jednotkami stejný pro všechny Cα atomy. To znamená, že dvojice dihedrálních úhlů phi a psi je stejná pro všechny aminokyselinové zbytky v helixu. Helixy jsou klasifikovány jako repetitivní sekundární struktura. protože dihedrální úhly hlavního řetězce se neustále opakují (pro ideální pravotočivý alfa helix je phi = -57,8 a psi = -47 stupňů). Nejčastější helikální konformace je alfa helix (viz. obrázek č. 4). Průměrná délka alfa helixu je 10 zbytků a průměrné dihedrální úhly jsou phi = -64 ± 7 a psi = -41 ± 7 stupně Dvě různé grafické reprezentace alfa helixu. Vlevo je tzv. tyčinkový model, kde každá tyčinka reprezentuje jednu chemickou vazbu. Atomy uhlíku jsou žluté, kyslíku červené a dusíku modré. Vpravo je stužkový diagram, který znázorňuje průběh hlavního řetězce. Skládaný list. Struktura skládaného listu (beta struktura) je také druh repetitivní sekundární struktury. Základním stavebním kamenem beta listu je beta vlákno s dihedrálními úhly přibližně phi = -120 a psi = +120 stupňů. Jedná se o nata-ženou strukturu, která není stabilizována vnitřními vodí-kovými vazbami. Tato struktura je stabilní pouze jako součást beta listu, který je stabilizován vodíkovými vazbami a van der Waalsovými interakcemi mezi sousedními vlákny. Beta listy nalézáme ve dvou formách antiparalelní a paralelní podle relativní orientace jednotlivých vláken. 5 Stužkový model struktury proteinu thioredoxinu, který obsahuje beta list s pěti vlákny přičemž tři vlákna jsou paralelní a tři antiparalelní. Beta struktura je žlutá, alfa helixy jsou červené. Ohyby. Ohyby jsou další druh sekundární struktury, který často nalézáme u globulárních proteinů v místech, kde je nutné obrátit směr polypeptidového řetězce. Ohyby se nejčastěji nalézají na povrchu proteinů a obsahují převážně polární a nabité aminokyseliny. Na ohybech často nalézáme místa pro fosforylaci, glykosylaci, hydroxylaci, nebo vazbu protilátek. Přibližně 80-90% aminokyselinových zbytků globulárních proteinů lze přiřadit jeden z typů sekundární struktury: alfa helix, beta list, nebo ohyb.

5 1.3 Terciární struktura Historická definice terciární struktury ji definuje jako popis prostorového uspořádání elementů sekundární struktury v rámci jednoho polypeptidového řetězce. I když je tato definice stále platná, byly definovány detailnější úrovně terciární struktury. Byl zaveden termín supersekundární struktura, protože bylo zjištěno, že určitá uspořádání po sobě jdoucích elementů sekundární struktury (alfa helixů a beta vláken) jsou přítomna v řadě různých proteinových struktur i se zcela různými sekvencemi. Mezi klasické příklady supersekundární struktury patří např. alfa-alfa motiv (dva protiběžné alfa helixy spojené smyčkou, která mění směr polypeptidového řetězce o 180 stupňů), beta-beta motiv (dvě protiběžná beta vlákna spojená smyčkou), beta-alfa-beta motiv (dvě rovnoběžná beta vlákna oddělená alfa helixem, který je vůči nim kolmý). Motivy supersekundární struktury opět mohou vytvářet kombinace, které se opakovaně vyskytují ve struktuře různých proteinů. Tyto uspořádání nazýváme domény (nebo také tzv. sbalení). Příkladem může být svazek čtyř helixů skládající se ze dvou alfa-alfa motivů spojených smyčkou, nebo tzv. Rossmanovo sbalení což jsou dva beta-alfa-beta motivy, které sdílejí alfa helix. Domény mohou být také chápány jako navzájem propojené více či méně strukturně a funkčně nezávislé jednotky. Každá z domén může být popsána podle typu sbalení. Zatímco některé proteiny se skládají pouze z jedné domény, jiné mohou obsahovat několik domén. Terciární struktura tedy popisuje strukturu vzniklou spojením domén (vše v rámci jednoho polypeptidového řetězce). 6 (A) Terciární struktura DNA-vazebné domény transkripčního faktoru FoxO4. Jedná se o tzv. sbalení okřídleného helixu. Písmeno N označuje konec s volnou amino skupinou, písmeno C konec s volnou karboxylovou skupinou. Alfa helixy jsou znázorněny červeně, beta vlákna žlutě a ohyby zeleně. (B) Terciární struktura enzymu triosafosfátisomerasy. Jedná se o skládaný list s osmi vlákny, které vytvářejí válcovou strukturu známou jako beta soudek. Spojky jednotlivých beta vláken obsahují alfa helixy.

6 1.4 Kvartérní struktura Některé proteiny, např. myoglobin, se skládají pouze z jednoho polypeptidového řetězce. U jiných proteinů biologicky funkční jednotku představuje agregát několika kopií stejného řetězce. Např. kvartérní struktura hemoglobinu se skládá ze čtyř řetězců. Existují i proteiny obsahující jednu či více kopií různých řetězců. 2. Rentgenová krystalografie Ke studiu struktury proteinů se používá celá řada experimentálních technik. Ke studiu terciární struktury proteinů se hlavně používají dvě metody: rentgenová krystalografie a nukleární magnetická rezonance (NMR). Rentgenová krystalografie je experimentální technika, která využívá difrakce rentgenového záření na krystalech. Rentgenové záření o vlnové délce ~ m je rozptylováno elektronovými obaly atomů, které mají podobnou velikost. Ze získaného difrakčního obrazu krystalu lze vypočítat elektronovou hustotu molekul či atomů ze kterých se krystal skládá. Pro výpočet map elektronové hustoty je však nutné vyřešit fázový problém což znamená určit fázové posuvy difraktovaných vln. Jakmile získáme mapu elektronové hustoty můžeme začít vytvářet model struktury molekuly. V průběhu stavby modelu probíhá neustálé porovnávání s experimentálními daty. Výsledkem je poměrně přesná molekulární struktura. 2.1 Princip metody Nejběžnější způsob krystalizace proteinů je metoda visící kapky. Experiment probíhá tak, že kapku (o objemu 1-5 µl) obsahující různé množství solí, alkoholů a proteinu umístíme na malé sklíčko. Sklíčko (a s ním i kapka) je umístěno nad roztok (o objemu 1 ml), který obsahuje kromě proteinu ty samé komponenty jako kapka, ale ve větší koncentraci. Celý systém se utěsní a uskladní se při konstantní teplotě (např. 4 C nebo 23 C). Díky rozdílné koncentraci solí v kapce a roztoku dochází k pomalé difůzi par z kapky do roztoku a tím i k pomalému zahušťování roztoku proteinu v kapce. Během tohoto zahušťování doufáme, že se dostaneme do podmínek vhodných pro nukleaci a růst krystalu. Hledání vhodných podmínek pro krystalizaci proteinu může trvat dny, měsíce ale i roky

7 Dalším krokem je příprava krystalu pro vlastní difrakční měření. Při těchto měřeních je ale krystal vystaven extrémně intenzivnímu rentgenovému záření, které velmi účinně krystal ničí. Pro potlačení radiačního poškození je proto nutné měřit difrakci při velmi nízké teplotě 100 K nebo méně a voda v okolí a uvnitř krystalu se musí aspoň částečně nahradit kryoprotekční látkou, která zabrání vzniku ledových krystalů. Proto musíme připravené krystaly opatrně přenést do roztoku jednoho či více kryo-protektantů: alkoholů, cukrů atd. Při difrakčním experimentu je malý proteinový krystal (velikost kolem 0,1 mm) umístěn do velmi intenzivního paprsku rentgenového záření. Difraktované paprsky jsou detekovány pomocí plošného detektoru. Během měření je krystal většinou chlazen na teplotu přibližně 100 K pro omezení radiačního poškození. Difrakční obrazec se skládá ze skvrn (tzv. reflexí) o různé intenzitě. Během experimentu krystal pomalu rotuje a pro každou orientaci je změřen samostatný difrakční obraz. Intenzita a poloha skvrn je následně zpracována a výsledkem je seznam indexovaných skvrn a jejich intenzit. Rentgenové paprsky jsou krystalem rozptylovány pod určitými úhly. Čím větší je odklon rozptýlených paprsků od původního směru tím větší je tzv. rozlišení získaných dat. Toto rozlišení určuje jak velké detaily budeme schopni rozlišit v konečném modelu struktury proteinu. Čím větší rozlišení tím lépe, protože budeme schopni vytvořit detailnější model. Jednotlivé reflexe vznikají v důsledku interference vln rozptýlených rovnoběžnými rovinami krystalu. W. L. Bragg ukázal, že množina rovnoběžných rovin krystalu navzájem vzdálených na vzdálenost d difraktuje paprsek jestliže rentgenové záření o vlnové délce λ dopadá a odráží se pod úhlem θ, který splňuje podmínku: 2d sinθ = nλ, kde n je celé číslo. Pomocí difrakčního experimentu získáme intenzity difraktovaných paprsků. Tato informace však nestačí k rekonstrukci obrazu molekuly (tzn. její elektronové hustoty). Difrakce nám poskytuje fourierovu transformaci obrazu elektronové hustoty uvnitř krystalu. Pro získání mapy elektronové hustoty proto musíme aplikovat inverzní fourierovu transformaci a interpretací mapy elektronové hustoty vytvořit model molekuly. Problém je však v tom, že to co měříme jsou pouze intenzity (přesněji amplitudy rozptýlených vln) a fáze rozptýlených vln jsou ztraceny. Tento problém se v krystalografii nazývá fázový problém. Pro získání fázové informace je zapotřebí použít speciální metody. V posledních 50 letech byly vyvinuty 4 základní metody řešení fázového problému: Molekulové nahrazení. Pravděpodobně nejjednodušší a nejrychlejší metoda řešení fázového problému. Nicméně musíme mít k dispozici známou strukturu podobné bílkoviny. Tato podobná struktura je pak použita jako tzv. vyhledávací model. Správné umístění vyhledávacího modelu umožní výpočet fází a tím i vyřešení struktury.

8 Přímé metody (ab inicio). Tyto metody se snaží odvodit fázovou informaci využitím vztahů mezi fázemi na základě pozorovaných intenzit. Tyto metody fungují velmi dobře při řešení struktur malých molekul (nízkomolekulární látky nebo velmi malé proteiny). Isomorfní nahrazení (a velmi podobná metoda anomální disperse). Často používaná metoda. Tato metoda vyžaduje vložení těžkých atomů (např. U, Hg, W, Xe) do krystalové struktury, který způsobí malé, ale signifikantní změny intenzit jednotlivých reflexí. Rozdíly mezi daty naměřenými u nativního a modifikovaného krystalu umožňují určit přesnou polohu těžkých atomů a na základě této polohy vypočítat fáze těžkých atomů. V případě, že budeme mít k dispozici data alespoň ze dvou různých derivátů, můžeme z fází těžkých atomů určit celkovou fázovou informaci. Anomální rozdíl. Tato metoda je v podstatě velmi podobná metodě isomorfního nahrazení. V tomto případě však rozdíly v intenzitách reflexí pocházejí z difrakce, která se provádí v blízkosti absorpční čáry určitých atomů krystalu. Během takového měření dochází k porušení symetrie tzv. Friedelových párů (symetricky související reflexe). Změnou energie rentgenových paprsků (tzn. změnou vlnové délky) také můžeme ovlivnit difrakční vlastnosti určitých atomů, což umožňuje získat velmi přesnou fázovou informaci. Tato metoda má celou řadu výhod, např. v principu umožňuje získat všechny potřebné informace z jednoho krystalu a proto zde nejsou problémy s neisomorfností mezi nativním a derivovaným krystalem. Další výhodou je, že jako těžké atomy můžeme použít přirozeně se vyskytující atomy jako Se a S a nemusíme provádět žádnou dodatečnou inkorporaci těžkých atomů. Jakmile se nám podaří vyřešit fázový problém můžeme vypočítat mapu elektronové hustoty. V této 3D mapě se poté vytváří model struktury proteinu, přičemž neustále probíhá srovnávání modelu s experimentálními daty (tzn. porovnáváme teoretický difrakční obraz vypočtený na základě modelu s experimentálním). Po vyřešení struktury proteiny můžeme začít s interpretací struktury např. dedukovat možný mechanismus funkce proteinu (enzymu), navrhovat strukturu inhibitoru, objasnit mechanismus disfunkce atd. 7 (A) Mapa elektronové hustoty. (B) Mapa elektronové hustoty s modelem struktury proteinu. Atomy uhlíku jsou žluté, kyslíku červené a dusíku modré.

9 3. Interpretace struktury dedukce mechanismu funkce enzymů 3.1 Princip katalýzy Katalyzátor je látka, která urychluje chemickou reakci aniž by byla spotřebovávána v průběhu reakce. Katalyzátor snižuje aktivační energii reakce čímž vytváří novou reakční cestu umožňující urychlení reakce beze změny teploty. Katalyzátor neovlivňuje rovnovážnou konstantu reakce, pouze ovlivňuje rychlost dosažení rovnováhy. Enzymy jsou proteiny, které katalyzují chemické reakce. Hlavní rozdíly mezi anorganickými katalyzátory a enzymy jsou: Větší urychlení reakční rychlosti ( x). Normálnější reakční podmínky (teplota, ph, tlak). Podstatně větší specifičnost pro substrát a mechanismus reakce. Podléhají regulaci. Řada enzymů potřebuje pro svoji katalytickou činnost nebílkovinnou složku (kofaktor). Kofaktorem mohou být anorganické ionty nebo organické látky, tzv. koenzymy. V případě, že se kofaktor váže na enzym reverzibilně nazýváme ho kosubstrátem. V případě nereverzibilní vazby se jedná o prostetickou skupinu. Rozdíl standardní Gibbsovy energie reaktantů a produktů ( G ) reakce určuje rovnovážnou konstantu reakce podle vztahu: ο G ln K = RT, kde K je rovnovážná konstanta, R univerzální plynová konstanta a T absolutní teplota. Rozdíl mezi Gibbsovou energií reaktantů a přechodného stavu (aktivovaného komplexu) odpovídá tzv. aktivační energii ( Gact) a určuje rychlost reakce (tzn. jak rychle je dosaženo rovnováhy). Vztah mezi Gact a rychlostní konstantou reakce k je: k' = kt e h G act / RT, kde k je Boltzmanova konstanta a h Planckova konstanta. Z tohoto vztahu plyne, že rychlost chemické reakce závisí na Gact exponenciálně. Proto i malé snížení Gact může dramaticky

10 zvětšit reakční rychlost. Enzymy jsou schopny urychlit chemickou reakci řádově x, ale v některých případech to může být i 1017 x. 3.2 Příklad navržení katalytického mechanismu enzymu na základě 3D struktury Existuje mnoho enzymů jejichž katalytický mechanismus byl objasněn na základě vyřešení 3D struktury. Příkladem může být enzym serotonin N-acetyltransferasa. Tento enzym katalyzuje přenos acetylové skupiny z AcCoA na serotonin za vzniku N-acetylserotoninu, který je prekurzorem neurohormonu melatoninu. V roce 1999 byla publikována krystalová struktura tohoto enzymu s navázaným inhibitorem (Obr. č. 8). Tento inhibitor je svojí chemickou strukturou velmi podobný reakčnímu meziproduktu. 8 Struktura serotonin N-acetyltransferasy s navázaným inhibitorem. Na základě této struktury byl navržen katalytický mechanismus reakce. Jedná se o příklad obecné acido-basické katalýzy. Primární amino skupina alkylaminů jako je serotonin nebo tryptamin má kyselou disociační konstantu pka ~10, tzn. že za fyziologických podmínek je tato skupina protonizována. Přenos acetylové skupiny však může proběhnout pouze na deprotonizovanou amino skupinu. Proto byla intenzivně hledána skupina, která v tomto případě slouží jako akceptor protonu, tedy tzv. obecná base (např. aminokyselina histidin). Až vyřešení krystalové struktury komplexu s inhibitorem ukázalo, že akceptorem protonu není aminokyselina, ale molekula vody, která je prostřednictvím tří vodíkových můstků fixována v těsné blízkosti atomu dusíku amino skupiny (obrázek č. 9). Hydroxylová skupina tyrosinu 168 potom funguje jako obecná kyselina a podílí se na vzniku SH skupiny CoA (koenzym A). 9 Detailní pohled do aktivního centra enzymu serotonin N-acetyltransferasy. Šipky označují molekulu vody a hydroxylovou skupinu tyrosinu 168, které jsou klíčov é pro funkci enzymu. Atomy uhlíku jsou žluté (nebo zelené v případě inhibitoru), kyslíku červené, dusíku modré a síry oranžové.

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie

Více

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. T-7 Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu:

Více

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Reakce aminokyselin a bílkovin autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny

Více

Aminokyseliny. Aminokyseliny. Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy COOH H 2 N. Aminokyseliny. Aminokyseliny. Postranní řetězec

Aminokyseliny. Aminokyseliny. Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy COOH H 2 N. Aminokyseliny. Aminokyseliny. Postranní řetězec optická aktivita Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy α-uhlík je asymetrický pouze L-aminokyseliny 2 α R rozdělení dle polarity podle počtu karboxylových skupin podle počtu bazických skupin podle polarity

Více

Biochemie I. Aminokyseliny a peptidy

Biochemie I. Aminokyseliny a peptidy Biochemie I Aminokyseliny a peptidy Aminokyseliny a peptidy (vlastnosti, stanovení a reakce) AMINOKYSELINY Když se řekne AK ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) prostorový vztah aminoskupiny a karboxylové skupiny:

Více

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

NMR spektroskopie. Úvod

NMR spektroskopie. Úvod NMR spektroskopie Úvod Zkratka NMR znamená Nukleární Magnetická Rezonance. Jde o analytickou metodu, která na základě absorpce radiofrekvenčního záření vzorkem umístěným v silném magnetickém poli poskytuje

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

NUTRACEUTIKA PROTEINY

NUTRACEUTIKA PROTEINY NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená

Více

Molekulární diagnostika infekční bronchitidy v České republice a na Slovensku. Richard J W Currie

Molekulární diagnostika infekční bronchitidy v České republice a na Slovensku. Richard J W Currie Molekulární diagnostika infekční bronchitidy v České republice a na Slovensku Richard J W Currie Virus infekční bronchitidy RNA (nukleová kyselina) uvnitř Proteiny (spike proteiny S1 a S2) na vnější straně

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy)

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy) Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy) 1 Proteiny Aminokyseliny Obrázek 1: Aminokyseliny Všechny bílkoviny, co jich na světě je, se skládají z 20 aminokyselin (AA) na Obrázku

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í ORGANIKÁ EMIE = chemie sloučenin látek obsahujících vazby Organické látky = všechny uhlíkaté sloučeniny kromě..., metal... and metal... Zdroje organických sloučenin = živé organismy nebo jejich fosílie:

Více

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.10.1036 Klíčová aktivita: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Digitální učební materiály Autor:

Více

Nukleární Overhauserův efekt (NOE)

Nukleární Overhauserův efekt (NOE) Nukleární Overhauserův efekt (NOE) NOE je důsledek dipolární interakce mezi dvěma jádry. Vzniká přímou interakcí volně přes prostor, tudíž není ovlivněn chemickými vazbami jako nepřímá spin-spinová interakce.

Více

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Bílkoviny a nukleové kyseliny Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené

Více

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289 OBSAH Předmluva 5 1 Popis mikroskopu 13 1.1 Transmisní elektronový mikroskop 13 1.2 Rastrovací transmisní elektronový mikroskop 14 1.3 Vakuový systém 15 1.3.1 Rotační vývěvy 16 1.3.2 Difúzni vývěva 17

Více

Obrázek 1: Chemická reakce. Obrázek 2: Kinetická rovnice

Obrázek 1: Chemická reakce. Obrázek 2: Kinetická rovnice SEM STUDENT CHEMIE T É M A: Vypracoval/a: Spolupracoval/a: CHEMICKÉ REAKCE Třída: Datum: ANOTACE: Laboratorní práce je zaměřena na chemické reakce a jejich rychlost. Praktická část (úkol 1) je věnována

Více

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 78-42-M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 78-42-M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 78-42-M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ 1. Mechanické vlastnosti materiálů 2. Technologické vlastnosti materiálů 3. Zjišťování

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.05.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_19_Ch_OCH

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.05.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_19_Ch_OCH Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.05.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_19_Ch_OCH Ročník: II. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Organická

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje

Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje 1 Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje www.jakorybicka.cz Blog o zdraví těla, mysli i ducha 2 Cihly a tvárnice: Aneb co to vlastně bílkoviny jsou Bílkoviny, známé také jako proteiny,

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dne 25. 7. 2002, č. j. 23 852/2002-23 s platností od 1. září 2002 počínaje prvním ročníkem Učební osnova

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin

Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin Teoretická část: vysvětlení principu ionexové (iontové) chromatografie, příprava vzorku pro analýzu aminokyselin (kyselá a alkalická hydrolýza), derivatizace

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 rganická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 oxidace a redukce mají v organické chemii trochu jiný charakter než v chemii anorganické obvykle u jde o adici na systém s dvojnou vazbou či štěpení vazby

Více

Využití strojového učení k identifikaci protein-ligand aktivních míst

Využití strojového učení k identifikaci protein-ligand aktivních míst Využití strojového učení k identifikaci protein-ligand aktivních míst David Hoksza, Radoslav Krivák SIRET Research Group Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta Karlova Univerzita

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Využití synchrotronového záření pro diagnostiku a vývoj nových léčiv

Využití synchrotronového záření pro diagnostiku a vývoj nových léčiv Využití synchrotronového záření pro diagnostiku a vývoj nových léčiv J.Hašek, ÚMCH AV ČR Zisky farmaceutických společností a společností využívajících biotechnologie činící mnoha miliard dolarů ročně jsou

Více

koncentrát přírodních oligopeptidů a aminokyselin

koncentrát přírodních oligopeptidů a aminokyselin Tomagel HG je vodný roztok hydrolyzovaného kolagenu, hnědožluté až hnědé barvy, alkalické reakce. Je dobře mísitelný s vodou. Účinnou složkou jsou vodorozpustné nízkomolekulární peptidy a aminokyseliny.

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

AMINOKYSELINOVÝCH MUTACÍ NA STABILITU PROTEINU

AMINOKYSELINOVÝCH MUTACÍ NA STABILITU PROTEINU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS STROJOVÉ UČENÍ

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul. Chemická vazba co je chemická vazba charakteristiky chemické vazby jak vzniká vazba znázornění chemické vazby kovalentní a koordinační vazba vazba σ a π jednoduchá, dvojná a trojná vazba polarita vazby

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:

3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky: 3. přednáška Téma přednášky: Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin Cíl přednášky: Přednáška bude věnována zopakování a rozdělení živin, z důrazem na hlavní kalorické

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.

Více

Výživa a zdraví, výživové poradenství MUDr. Jolana Rambousková, CSc. Základní pojmy ve výživě Hlavní živiny: trojpoměr hlavních živin /% z celkové energie na den/ B : T : S 10-15% : 30% : 55-60% Bílkoviny

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě Název projektu Zlepšení podmínek vzdělávání SZŠ Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0358 Název školy Střední zdravotnická škola, Turnov, 28.

Více

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku.

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku. Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Chemie vede žáky k pochopení vztahu chemie k ostatním přírodním vědám, k poznání chemických látek, k objasnění zákonitostí chemických dějů

Více

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Bakterie v mléce a biogenní aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Projekt MSMT 2B08069 Výzkum vztahů mezi vlastnostmi kontaminující mikroflóry a tvorbou biogenních

Více

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu.

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte střední velikost zrna připraveného výbrusu polykrystalického vzorku. K vyhodnocení snímku ze skenovacího elektronového mikroskopu použijte kruhovou metodu. 2. Určete frakční

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Uhlík a jeho alotropy

Uhlík a jeho alotropy Uhlík Uhlík a jeho alotropy V přírodě se uhlík nachází zejména v karbonátových usazeninách, naftě, uhlí, a to jako směs grafitu a amorfní formy C. Rozeznáváme dvě základní krystalické formy uhlíku: a)

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE Vyučovací předmět: CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět chemie umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím

Více

Značení krystalografických rovin a směrů

Značení krystalografických rovin a směrů Značení krystalografických rovin a směrů (studijní text k předmětu SLO/ZNM1) Připravila: Hana Šebestová 1 Potřeba označování krystalografických rovin a směrů vyplývá z anizotropie (směrové závislosti)

Více

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace Opravné zkoušky za 2.pololetí školního roku 2010/2011 Pondělí 29.8.2011 od 10:00 Přírodopis Kuchař Chemie Antálková, Barcal, Thorand, Závišek, Gunár, Hung, Wagner Úterý 30.8.2011 od 9:00 Fyzika Flammiger

Více

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů 7. června/june 2013 9:30 h 17:30 h Laboratoř metalomiky a nanotechnologií, Mendelova univerzita v Brně a Středoevropský technologický institut Budova D, Zemědělská

Více

SADA VY_32_INOVACE_CH2

SADA VY_32_INOVACE_CH2 SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 9. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová ANORGANICKÉ SLOUČENINY KYSELINY porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin orientuje se

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. československa socialistická ( 19 ) (61) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno 05 09 83 (21) PV 6457-83

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. československa socialistická ( 19 ) (61) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno 05 09 83 (21) PV 6457-83 československa socialistická r e p u b l i k a ( 19 ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (61) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno 05 09 83 (21) PV 6457-83 (ii) CBi) (51) Int. Cl.' С 12 P 13/00 ÚŘAD

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

Chemie - 8. ročník (RvTv)

Chemie - 8. ročník (RvTv) Chemie - 8. ročník (RvTv) Školní výstupy Učivo Vztahy charakterizuje chemii jako jednu z přírodních věd, rozlišuje a definuje jednotlivé chemické obory, rozlišuje látky a tělesa analyzuje fyzikální a chemické

Více

Počítačová chemie. výpočetně náročné simulace chemických a biomolekulárních systémů. Zora Střelcová

Počítačová chemie. výpočetně náročné simulace chemických a biomolekulárních systémů. Zora Střelcová Počítačová chemie výpočetně náročné simulace chemických a biomolekulárních systémů Zora Střelcová Národní centrum pro výzkum biomolekul, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37 Brno, Česká Republika

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Struktura organických sloučenin

Struktura organických sloučenin Struktura organických sloučenin Vzorce: Empirický (stechiometrický) druh atomů a jejich poměrné zastoupení v molekule Sumární(molekulový) druh a počet atomů v molekule Strukturní které atomy jsou spojeny

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

Absorpční spektroskopie při biologické analýze molekul

Absorpční spektroskopie při biologické analýze molekul Absorpční spektroskopie při biologické analýze molekul Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 8.11.2007 7 1 UV spektroskopie DNA a proteinů Všechny atomy absorbují v UV oblasti

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: Z.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více