Hilbertův prostor. Kapitola Základní vlastnosti

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hilbertův prostor. Kapitola 5. 5.1 Základní vlastnosti"

Transkript

1 Kpitol 5 Hilbertův prostor 5.1 Zákldní vlstnosti Historická poznámk Prostor X se sklárním součinem je strukturou n lineárnímprostorus nejsilnějšími xiomy.jetonormovnýlineárníprostor,vněmžje norm definován pomocí tzv. sklárního součinu. Proto v něm můžeme využívt všech pozntků, se kterými jsme se v rámci metrických prostorů nebo normovných lineárních prostorů seznámili. Sklární součin umožňuje zvést v prostoru se sklárním součinem nvíc kolmost(ortogonlitu) prvků. Je-li tento prostor nvíc úplný, budeme ho nzývt Hilbertův prostor. D. Hilbert( ) položil zákldy studi této struktury. Vznik teorie bstrktního Hilbertov prostoru se všk klde ž do r je spojovánsejménemj.vonneumnn( ).LátkoHilbertověprostoruptřído tzv. funkcionální nlýzy je vykládán v mnoh učebnicích věnovných této bstrktní části nlýzy. Stručný výkld nejdůležitějších výsledků lze nlézt npř. v[44] nebo[43]. Definice Nechť X je lineární prostor nd tělesem K reálných nebo komplexních čísel s binární opercí(, ), která má následující vlstnosti: Provšechn x,y,z Xvšechn α,β Kpltí (1) (x,x) 0, (2) (x,x)=0právěkdyž x=0, (3) (x,y)=(y,x), (4) (αx+βy,z)=α(x,z)+β(y,z). Pkříkáme,žedvojice Xspolus(, )tvoříprostorsesklárnímsoučinem(někdy téžunitárníprostor).operci(, )nzývámesklárnísoučinn X 1 ). Položíme x := (x,x), x X ukážeme,žetktodefinovnáfunkceje oprvdu norm n X, jk to odpovídá použitému oznčení běžnému v teorii normovných lineárních prostorů. Skutečně, přímo z vlstností sklárního součinu definicenormyplyne,žeprovšechn x X je x 0,přičemž x =0, právěkdyž x=0.provšechn x X α Kjetéž αx = α x.kdůkzu trojúhelníkové nerovnosti pro normu si připrvíme užitečné lemm. Lemm 5.1.3(Schwrzov nerovnost). Je-li X prostor se sklárním součinem,pkprovšechn x,y Xpltí (x,y) x y ; (5.1) rovnostv(5.1)nstává,právěkdyžjsouprvky x,y Xlineárnězávislé. Důkz.Pro x=0nebo y=0pltív(5.1)dokoncerovnostx, yjsoulineárně závislé.nerovnostrovněžtriviálněpltípro(x,y)=0.při y 0, x X α Cje 0 (x αy,x αy)= x 2 α(y,x) α(x,y)+αα y 2. (5.2) 1 ) Jdeodlšílicenci,logičtějšíbybyloříktsklárnísoučinn X X.

2 76 KAPITOLA5. Hilbertůvprostor Volme α=(x,x)/(y,x)dosďmedopředchozírovnosti;tkdostneme 0 x 2 x 2 x 2 + x 4 (y,x) 2 y 2, (5.3) zčehožjižplyne(5.1).jestližepltív(5.1)rovnost,pltípostupněv(5.3)tké v(5.2),tedy x αy=0,neboli x=αyx, yjsoulineárnězávislé.abychom ukázli, že v(5.1) nstává rovnost, právě když jsou x, y lineárně závislé, zbývá vyšetřitpřípdnenulovýchzávislých x, y.pkexistuje β Ctk,že x=βyje (x,y) = (βy,y) = β (y,y) = βy y = x y, tedyv(5.1)pltírovnost.tímjedůkztvrzenídokončen. Lemm 5.1.4(trojúhelníková nerovnost). Je-li X prostor se sklárním součinempoložíme-li x := (x,x), x X,pkprokždédvprvky x,y X pltí x y x ± y x + y (5.4) Důkz. Podle(5.1) pltí x+y 2 = (x+y,x+y) (x,x)+ (x,y) + (y,x) +(y,y) z čehož dostneme odmocněním x 2 +2 x y + y 2 = ( x + y ) 2, x+y x + y. (5.5) Uvžmedále,žepltí x = x+y y x+y + y,tedy x y x+y. Zesymetriedostávámestejnýodhdpro y x spojenímobou x y x+y ; (5.6) nynístčíještěuvážit,že y = y.tímjetrojúhelníkovánerovnost(5.4) dokázán. Důsledek Funkce x x := (x,x), x Xdefinujen Xnormu. Definice Prostor se sklárním součinem, který je vzhledem k normě tímto součinem generovné úplný, nzýváme Hilbertův prostor. Příkld Nejjednodušším příkldem Hilbertov prostoru je konečněrozměrnýprostor l 2 m uspořádných m-ticreálnýchnebokomplexníchčísel,jestliže definujemepro x=(x 1,x 2,...,x m ), y=(y 1,y 2,...,y m )sklárnísoučinvzthem (x,y)= m x k y k. Sndno se ukáže, že součin má potřebné vlstnosti z Definice Proto pltí Cuchyho nerovnost m ( m ) ( m x k y k x k 1/2 ) 2 y k 2 1/2. (5.7) Úplnostprostoru l 2 m jedůsledkemúplnosti RC,protožekonvergencevtomto lineárnímprostorujekonvergencí posouřdnicích.

3 5.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI 77 Historická poznámk Existují tvry nerovnosti (5.1), spojovné s několik jmény;tománásledujícíkořeny:l.a.cuchy( )odvodilr.1821nerovnost(5.7), která je Schwrzovou nerovností(5.1) v konkrétním Hilbertově prostoru. V. J. Bunjkovskij( ) dokázl integrální vrintu nerovnosti r Nezávislenněmknídospělr.1875tkéH.A.Schwrz( ),kterýjipk zobecnil r i pro přípd vícerozměrného integrálu. Cvičení5.1.9(Cuchy1821 ). Nechť x k, y k, k = 1,..., m,jsounezápornáčísl. Dokžte přímo(bez odvolání n Schwrzovu nerovnost), že pk pltí m x k y k m x 2 k 1/2 m 1=1 y 2 k 1/2. (5.8) Návod:Pro y =0tvrzenípltí.Zvoltelibovolně x, α Ry 0.Znerovnosti Èm (x k+ αy k ) 2 0,plyne,žeprodiskriminntkvdrtickérovnicesneznámou α m 1 x 2 k+2α m 1 x k y k + α 2 m 1 y 2 k=0 musí být nekldný. Příkld5.1.10(důležitý). 0znčmesymbolem l 2 systémvšechposloupností x={x k }reálnýchnebokomplexníchčísel x k, k N,proněžpltí x k 2 <. (5.9) Sndnolzenhlédnout,že l 2 jevzhledemkpřirozenýmdefinicímsčítání člen počlenu násobenísklárem členpočlenu lineárníprostor:prokždé x l 2 zřejměpltírovnost αx k 2 = α 2 x k 2,znížplyne αx l 2.Pro libovolnádvěčísl,bvyplývásndnoznerovnosti( b ) 2 0jednoduchý odhd2 b 2 + b 2,tkže +b b + b 2 2( 2 + b 2 ). (5.10) Aplikujeme-linerovnost(5.10)n x k, y k sečtemeprovšechn k N,dostneme ( x k + y k 2 2 x k 2 + y k 2) <, coždokzuje,žeprostor l 2 jeuzvřenývzkledemkesčítání.chceme-liukázt,že (x,y):= x 1 y 1 + x 2 y 2 + = x k y k, definujen l 2 sklárnísoučin,stčídokáztjehokonečnostprokždédvprvky x,y l 2.Ktomustčídokáztnásledujícílemm. Lemm Prokždédvěposloupnosti x,y l 2 pltínerovnost ( x k y k x k 2) ( 1/2 y k 2) 1/2. (5.11) Důkz. Stčí uvážit, že podle(5.7) pltí nerovnost s konečnými součty pro kždé m N.Vnerovnosti(5.7)přejdemeksupremupřesvšechn m Nnejprven prvé strně tk dostneme n prvé strně nekonečné řdy; pk uděláme totéž n levé strně po odmocnění obdržíme(5.11). Omezení(5.9) zručuje, že prcujeme pouze s posloupnostmi, pro které jsou příslušnýsklárnísoučinodpovídjícínormkonečné.protožejižvíme,že l 2 je prostor se sklárním součinem, je přirozené se ptát, zd je tento prostor úplný, tj. zd je Hilbertovým prostorem. To se většinou dokzuje v dleko obecnějším kontextu, není všk obtížné to dokázt přímo z definice.

4 78 KAPITOLA5. Hilbertůvprostor Vět Prostor l 2 jeúplnýjetedyhilbertovýmprostorem. Důkz.Proprácisposloupnostmiprvkůzl 2 zvedemedlšíindex npro celou posloupnost místo x n = {x n1,x n2,...}budemepsátpomocídvojitýchindexů {x nk }.Procuchyovskouposloupnost {x n }prvků(posloupností) x n l 2 pltí: kekždému ε >0existuje p Ntk,žeprovšechn m,n p ( x m x n 2 = x mk x nk 2) 1/2 < ε. (5.12) Protožesčítámenezápornáčísl,pltípki x mk x nk < εprokždé k N tk {x nk } n=1jeprokždé k Ncuchyovskáposloupnost.Tytoposloupnosti indexovnéprmetrem k konvergujístejnoměrněvzhledemke k Nknějké posloupnosti x 0 = {x 0k }.Vzhledemkestejnoměrnostivk Nlzezměnitv(5.12) limitnípřechodpro n sesčítánímřdyvzhledemkesčítcímuindexu k, tk limitovtvzhledemkn zznmenímsumy.dostnemetkpodlevrinty Věty15.3.3z[67]z(5.12)odhd x m x 0 ε.ukžmeještě,žettoposloupnost x 0 ležívprostoru l 2.Pročtverecnormy x 0,pltíodhd coždává x 0 l 2. x 0 2 x 0 x n + x n 2 2 ( x 0 x n 2 + x n 2), Poznámk Čtenář ptrně zná obecnou větu o zúplnění metrických prostorů. Uveďme bez důkzu, že kždý prostor se sklárním součinem lze zúplnit že toto zúplnění je Hilbertovým prostorem: tk lze kždý unitární prostor X vnořit přirozeným způsobem donějkéhohilbertovprostoru H,kterýnení přílišveliký,tkžeproněj pltí X= H. Příkld Nyní máme k dispozici jeden velmi důležitý příkld Hilbertov prostoru, který nemá konečnou dimenzi. Je možné, že je pouze speciálním přípdem obecnější situce, se kterou jste se již setkli. Uvedeme bez důkzů některá dlší důležitá fkt, nvzující n látku z teorie míry integrálu, která později použijeme.týkjíseprostorů L 2.Budemeprcovtsprostorem(tříd)funkcí,pro kteréjepro < < b < f 2 2:= f(t) 2 dt <. (5.13) Oznčíme L 2 ((,b))prostortřídreálných(resp.komplexních)funkcídefinovných λ-skorovšuden(,b),proněžpltí(5.13).zdeprcujemestřídmifunkcípodle rovnosti λ-skoro všude, kde λ je Lebesgueov mír v R, běžně se všk nerozlišuje mezi těmito třídmi funkcemi, které je reprezentují. Tento prostor je vzhledem ke sklárnímu součinu definovnému pomocí (f,g):= f(t) g(t) dt. (5.14) prostorem se sklárním součinem. Tzv. Hölderov nerovnost má pro tento speciální přípd tvr f(t)g(t) ( dt f(t) ) 2 1/2 ( dt g(t) ) 2 1/2 dt. Prodlšívýkldjezejménpodsttné,že L 2 ((,b))jehilbertůvprostor,tj.že je úplný. Toto tvrzení, které je mimořádně důležité, dokzovt nebudeme. Poznmenáváme, že právě v něm hrje prominentní roli Lebesgueův integrál. Shrňme tedy všechny tyto připomenuté pozntky do následujícího tvrzení:

5 5.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI 79 Vět Prostor L 2 ((,b))jeúplný,seprbilníjetovzhledemkesklárnímu součinu definovnému pomocí(5.13) Hilbertův prostor. K uvedeným příkldům se ještě vrátíme, nyní dokážeme několik obecných tvrzení o Hilbertových prostorech. Lemm Nechť HjeHilbertůvprostor, y 0 H.Zobrzení x (x,y 0 ), x (y 0,x), x x jsou(připevnězvoleném y 0 )stejnoměrněspojitán H. Zobrzení[x,y] (x,y),kdedvojici[x,y]přiřzujemehodnotusklárníhosoučinu(x,y),jespojitézobrzení H Hdo C(resp. R). Důkz. Zčneme se stejnoměrnou spojitostí všech tří zobrzení z první části tvrzení njednou. Sndno užitím(5.1) dostneme odhdy (x,y 0 ) (x 0,y 0 ) y 0 x x 0, (y 0,x) (y 0,x 0 ) y 0 x x 0 ; z trojúhelníkové nerovnosti dostneme x x0 x x0. Z těchto nerovností vyplývá stejnoměrná spojitost všech tří zkoumných zobrzení (zobrzení jsou dokonce lipschitzovská). Nkonec dokážeme spojitost sklárního součinu. Sndno ověříme přímým výpočtem (x x 0,y y 0 )=(x,y) (x,y 0 ) (x 0,y)+(x 0,y 0 )= =(x,y) (x 0,y 0 ) (x x 0,y 0 ) (x 0,y y 0 ), z čehož dostneme pomocí(5.1) již odvozených nerovností (x,y) (x 0,y 0 ) x x 0 y y 0 + x 0 y y 0 + y 0 x x 0, tedyiprvoučásttvrzení. Tvrzení VHilbertověprostoru Hpltíprokždoudvojiciprvků x,y H Důkz. Stčí sečíst rovnosti x+y 2 + x y 2 =2 ( x 2 + y 2). (5.15) x+y 2 =(x,x)+(x,y)+(y,x)+(y,y), x y 2 =(x,x) (x,y) (y,x)+(y,y), po úprvě dostneme okmžitě(5.15). Poznámk Jezjímvé,žetímtovzthemje hilbertovskánorm plněchrkterizován. Kždou normu s právě popsnými vlstnostmi lze generovt pomocí vhodného sklárního součinu. Npř. jde-li o normovný lineární prostor nd R, stčí položit (předchozí rovnosti nyní odečteme) (x, y):= x+y 2 x y 2 4 V komplexnímpřípdě jetotrochusložitější;tentofktvšknebudemevdlšímkničemu potřebovt, je všk užitečné ho znát. Geometricky je podmínk(5.15) zjímvá bývá nzýván rovnoběžníkové prvidlo. Doporučujeme čtenáři nčrtnout si obrázek uvážit, co víme v rovnoběžníku o vzthu délek jeho strn úhlopříček. Konečně stojí z povšimnutí, že podmínk se ověřuje v(mximálně) dvourozměrném podprostoru generovném prvky x, y. Je-li tedy kždý nejvýše dvourozměrný podprostor úplného normovného lineárního prostoru Hilbertovým prostorem, je tké celý prostor Hilbertovým prostorem. Vět Nechť M je neprázdná, konvexní uzvřená podmnožin Hilbertov prostoru H. Potom pro kždé x H existuje právě jedno y M tk, že x y =dist(x,m)..

6 80 KAPITOLA5. Hilbertůvprostor Důkz.Existujeposloupnost {y n } M tk,že x y n d:=dist(x,m). Potomz(5.15)plynevzhledemk y m y n = (y m x) (y n x) odhd (y n x) (y m x) 2 =2 ( y n x 2 + y m x 2 ) y n + y m 2x 2 = =2 ( y n x 2 + y m x 2 ) 4 y n+ y m x ( y m x 2 + y n x 2 ) 4d 2, zněhožplyne,žeposloupnost {y n }jecuchyovská.oznčmejejílimitu y;je y n y, y M x y =d.pokudbyexistovlydvprvky y, zstouto vlstností, musel by podle předcházející úvhy být též cuchyovská posloupnost {y,z,y,z,...}.muselbytedybýtikonvergentní,zčehožjižplyne y= z. Oznčení Jestližepro x,y H pltí(x,y)=0,říkáme,že x,yjsou ortogonální;píšemepk x y.jestližeprovšechn x A,y Bje x y,píšeme A Bmnožiny A,Bnzývámetéžortogonální.Množinuvšech y H,pro kteréje y A(tkzkrácenězpisujeme {y} A),znčíme A ;podobněpíšeme x místo {x}. Poznámk (důležitá). Z linerity sklárního součinu jeho spojitosti plyne,žeprokždé x Hpltí: (1) x jelineárnípodprostor H (2) x jeuzvřený. Odtud jednoduše plyne následující tvrzení: Důsledek Množin M = x M x jeuzvřenýpodprostor Hprokždoumnožinu M H. Vět Nechť M je uzvřený lineární podprostor v H. Potom existuje dvojice lineárních zobrzení P, Q tkových,žeprovšechn x Hpltí: (1) x=px+qx; (2) x M = Px=x, Qx=0; (3) x M = Px=0, Qx=x; P:H M, Q: H M (5.16) (4) zobrzení P, Q jsou určen jednoznčně; (5) x Px =dist(x,m); (6) x 2 = Px 2 + Qx 2. Důkz.Je-li x H,je x+m := {x+y; y M}konvexníuzvřenámnožin. Položme Qx: = zproto z x+m,projehožnormupltí z = z 0 =dist(0,x+m)=dist(x,m); Vět zručuje existenci jednoznčnost tkového prvku z. Dále definujme Pxrovností Px: = x Qx.Pkzřejměpltírovnost(1).ZQx x+mplyne Px=x Qx Mtedy P:H M. Ukžme,že(Qx,y)=0provšechn y M;tolestčíukáztprot y,pro něž y =1.Zdefinice Qx=zplyneprokždýsklár α z 2 =(z,z) z αy 2, tedy 0 α(y,z) α(z,y)+ α 2.

7 5.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI 81 Dosdíme α=(z,y),zčehožpoúprvěobdržíme0 (z,y) 2.Odtudjižvyplývárovnost(z,y)=(Qx,y)=0.Tímjsmeověřili,žezobrzení P, Qzobrzují Hdle(5.16).Zřejmětéžpltí(2)(3). Rozložme x Hnsoučet x=x 1 + x 2,kde x 1 M, x 2 M.Potomje Px+Qx=x 1 + x 2, resp. Px x 1 = x 2 Qx. Pkle Px x 1 M, x 2 Qx M (Px x 1,x 2 Qx)=(Px,x 2 )+(x 1,Qx) (x 1,x 2 ) (Px,Qx)=0 tedy Px=x 1, Qx=x 2 ;tímjedokázánjednoznčnost.použitímnlogické úvhyorozklduprolineárníkombinci αx+βydostnemelineritu P, Q:Je tedy αx+βy= P(αx+βy)+Q(αx+βy), x=px+qx, y= Py+ Qy, P(αx+βy) αpx βpy= αqx+βqy Q(αx+βy). Odtud již plyne linerit obou zobrzení. Konečně zbývá zdůvodnit poslední rovnost tvrzení, která je opět důsledkem ortogonlity: x 2 = Px+Qx 2 =(Px+Qx,Px+Qx)= = Px 2 +(Px,Qx)+(Qx,Px)+ Qx 2 = Px 2 + Qx 2. Tím je důkz celého tvrzení dokončen. Poznámky (1) Předcházející tvrzení lze zobecnit n konečný počet vzájemně ortogonálních uzvřených podprostorů H. (2)Pokudje M H,pkexistujenenulové z H, z M,neboťpro x H \ M je x=y+ z z 0.Prostor M jetedynetriviálnímpodprostorem H. (3) Lineární zobrzení A lineárního prostoru X do X, pro které pltí A 2 (x)=(a A)(x)=Ax provšechn x X se nzývjí projekce(n A(X)). Zobrzení P, Q jsou zřejmě(speciální) projekce nzývjíseortogonálníprojekceprostoru Hn M M. Definice Řekneme,že {x α ; α A}jeortonormálnísystém(též:ortonormální množin), pokud x α =1provšechn α A vektory x α jsoupodvouortogonální,tj.použijeme-likroneckerovsymbolu δ αβ =1pro α=β δ αβ =0pro α β,pltírovnost (x α,x β )=δ αβ, α,β A. Definice Mximální ortonormální množinu v Hilbertově prostoru H nzýváme ortonormální báze Hilbertov prostoru. Podrobněji: Je to tková ortonormálnímnožin B H,prokteroupltí:je-li B 1 ortonormálnímnožinvh, B B 1,potom B= B 1. Dvouslovný název ortonormální báze, se kterým v Hilbertově prostoru budeme prcovt,je nedělitelný.bázelineárníhoprostoru 2 )ortonormálníbázejsou podsttněrozdílnépojmy.kždýortonormálnísystém {x k }jetvořenlineárně nezávislýmivektory.je-litotiž α 1 x 1 + +α n x n =0,pkpostupnýmnásobením 2 ) NěkdyseužíváprorozlišeníširšíhonázvulineárníbázeneboHmelovbáze.

8 82 KAPITOLA5. Hilbertůvprostor prvky x 1,...,x n dostneme α 1 = =α n =0.Podsttnýrozdílsevškprojeví v nekonečně rozměrném prostoru. Následující látk spdá do lgebry, proto se omezíme jen n její popis. Vzniká přirozená otázk, jk lze ortonormální systém v nějkém Hilbertově prostoru H získt. Kždý konečný lineárně nezávislý systém A prvků unitárního prostoru lze nhrdit ortonormálním systémem B tk, by pro jejich lineární obly pltil rovnostlin[a]=lin[b].toseprktickyprovádípomocítzv.grm-schmidtov ortogonlizčního procesu. Při něm se postupně z báze H sestrojuje ortonormální systém, přičemž kždý krok procesu přímo souvisí s konstrukcí, se kterou jsme se setkli ve Větě se kterou budeme ještě prcovt. Je-linpř. {y k }nekonečnáposloupnostlineárněnezávislýchprvků Hjsou-li jižnlezenyortonormálníprvky x 1,...,x n tk,žepltírovnost Lin[x 1,...,x n ]=Lin[y 1,...,y n ], pksestrojímeky n+1 prvky yzpodlevěty5.1.23,kdeje y= (x,x k )x k, z= x y, položíme x n+1 = z/ z.olineárníbázipltítotodůležitétvrzení:vkždém lineárním prostoru X existuje(lineární) báze, což je podle definice tková množin A lineárně nezávislých prvků, pro kterou lineární obl Lin[ A] je roven X. Kždý lineárně nezávislý systém lze doplnit n bázi. Důkz existence báze A se provádí npř. pomocí Zornov lemmtu či podobného prátu. Poznmenejme, že báze A je mximální množinou lineárně nezávislýchprvkůvnásledujícímsmyslu:pokudexistuje A 1 X, A A 1 A 1 je lineárněnezávislá,pk A=A 1. Tvrzení Kždou ortonormální množinu B H lze doplnit n mximální ortonormální množinu, tj. ortonormální bázi. Tto vět se dokzuje podobně jko vět o existenci báze lineárního prostoru n zákldě Zornov lemmtu nebo některého jiného tvrzení s ním ekvivlentního (jsou to tvrzení ekvivlentní xiomu výběru). Ani tuto větu dokzovt nebudeme. Jevhodnésiuvědomit,žev lgebrickém přípděprcujemeskonečnýmilineárními kombincemi bez jkékoli topologie, ve druhém využíváme i topologické vlstnosti prostoru. Vágně řečeno, prcujeme s nekonečnými lineárními kombincemi. Proto též obecně dimenze prostoru H, tj. mohutnost jeho báze, může být větší než mohutnost jeho ortonormální báze. Uvědomte si rozdíl mezi Lin[A]=H Lin[A]=H. V R m jeortonormálníbázezároveňbází,všknpř.v reálném l 2 tvoří vektorye 1 =(1,0,...),e 2 =(0,1,...),... mximálníortonormálnímnožinu B. Lineární obl Lin[ B] této množiny je všk tvořen pouze tkovými posloupnostmi x=(x 1,x 2,...),proněžje {k N;x k 0}konečnámnožin.Všechnytkové posloupnostitvořílineárnípodprostorprostoru l 2,kterýjevlstnímpodprostorem l 2.Nprotitomuprokždé x l 2 je x=(x 1,x 2,...)= x k e k, x l 2. 1 Vtomtopřípděortonormálníbáze Bnení(lineární)bází l 2. Poznámk Promyslete si následující zobecnění: Je-li A libovolná množin, uvžujtechrkteristickéfunkce ϕ U jejíchpodmnožin U.Potomchrkteristickéfunkce jednobodových množin jsou zřejmě lineárně nezávislé jejich lineární obl tvoří prostor

9 5.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI 83 chrkteristických funkcí konečných podmnožin A. V lineárním prostoru X všech chrkteristických funkcí podmnožin A umíme prcovt bez obtíží(nemáme potíže s opercemi), ty nstnou při snze o definici sklárního součinu. Zmyslete se nd problémy, kterébychommuseliřešit,pokudbychomdefinovli přirozeně prochrkteristické funkce množin U, V A sklární součin (ϕ U, χ V ): = t A ϕ U(t)ϕ V(t). Tento problém vyřešíme tím, že se omezíme n speciální přípd seprbilních Hilbertových prostorů, dříve všk dokážeme ještě jedno důležité tvrzení, které pltí obecně. Vět (Rieszov vět o reprezentci). Je-li f je spojitý lineární funkcionálnhilbertověprostoru H,pkexistujeprávějedenprvek y f Htk,že provšechn x Hpltí f(x)=(x,y f ). Důkz.Je-li f 0,položíme y f =0.Vopčnémpřípděje M= {x H; f(x)=0} uzvřenýpodprostor H,přičemž M (neboť M H).Zvolme z M, z =1položme u=f(x)z f(z)x. Protožeje f(u)=f(x)f(z) f(z)f(x)=0,je u M(u,z)=0.Odtudvyplývá (u,z)=f(x)(z,z) f(z)(x,z)=0,zčehoždostneme f(x)=f(x)(z,z)=f(z)(x,z)=(x,f(z)z). Stčítedypoložit y f = f(z)z.jednoznčnostsedokážejednoduše:pokudexistují dvprvky y, y spopsnouvlstností,pkprovšechn x Hpltí 0=(x,y) (x,y )=(x,y y ), tedyi(y y,y y )=0.Odtudplyne y= y,čímžjedůkzdokončen. Lemm Nechť je prostor H seprbilní nechť A je ortonormální systém v H.Potomjesystém Aspočetný 3 ). Důkz.Jestliže x = y =1x y,pk (x y,x y)=(x,x) (x,y) (y,x)+(y,y)=2, tedy δ:= x y = 2.Protožeexistujespočetná Stková,že S= H,lze prokždé x Azvolittkové z x S,že x z x < δ/3.prorůzná x,y Aje δ= x y x z x + z x z y + z y y <2δ/3+ z x z y, tedy z x z y > δ/3zobrzení x z x jeprosté.jelikožexistujeprosté zobrzení množiny A do S, je množin A spočetná. Úmluv Budeme prcovt s ortonormálními systémy vektorů v Hilbertově prostoru H; všude v dlším výkldu budeme bez upozornění předpokládt, že tento prostor H je seprbilní. Hilbertův prostor nemusí být seprbilní, tím se všk, jk jsme již viděli, některé úvhy zkomplikují. I když jde o komplikci pouze technického rázu, vyhneme se jí. 3 ) Tedykonečnýnebonekonečnýspočetný,lzehotedyindexovtprvky N,přípdně Z.

10 84 KAPITOLA5. Hilbertůvprostor Lemm Nechť {x k ;,...,n}jeortonormálnísystémvhilbertově prostoru H.Potomprolibovolnéskláry α 1,...,α n zpolepříslušnéhokhpltí x Důkz. Dokážeme, že pltí x Spočteme nejprve n. (x,x k )x k x α k x k 2 n (x,x k )x k + α k (x,x k ) 2 = x αk (x,x k ) 2 = = = (α k (x,x k ))(α k (x,x k ))= 2 α k x k. ( αk 2 α k (x,x k ) α k (x,x k )+ (x,x k ) 2 ) = ( αk 2 α k (x k,x) α k (x,x k )+ (x,x k ) 2 ). Nyní již sndno dostneme rovnost x 2 α k x k = (x = x 2 = x 2 + α k x k, x α k x k )= α k (x k,x) α k (x,x k )+ αk (x,x k ) 2 α k 2 = (x,x k ) 2. Druhýčlenvevýrzunprvéstrněrovnostijenezápornýnbýváhodnoty0, právě když pltí Zbytek je zřejmý. α k =(x,x k ),,...,n. (5.17) Definice Je-li {x k ; k N}={x k }ortonormálnísystémvhilbertově prostoru H,pkčíslům(x,x k )říkámefourierovykoeficientyvzhledemksystému {x k ; k N}.Budemejeznčit x(k)=(x,x k ), k N. Důsledek5.1.34(Besselovnerovnost). Nechť {x k }jeortonormálnísystém v(seprbilním)hilbertověprostoru Hnechť x H x(k)=(x,x k ).Potom pltí x(k) 2 x 2. (5.18) Důkz.K(5.18)dospějemetkto:je-li HHilbertůvprostor{x k ;,...,n} jeortonormálnísystémvh,odvodilijsmeprokždé x H x α k x k 2 = x 2 + α k (x,x k ) 2 (x,x k ) 2.

11 OdtuddostávámevolbouFourierovýchkoeficientůnmístě α k 5.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI 85 (x,x k ) 2 = x 2 x (x,x k )x k 2, tedy (x,x k ) 2 x 2. Přechodem k supremu n levé strně plyne odtud(5.18). Poznámk (důležitá). Vzhledem k tomu, že máme k dispozici pojem konvergence v Hilbertově prostoru, lze sndno definovt součet řdy prvků H. Vímetotiž,jkdefinovt y m : = m x kkdy y n y.můžemetedyzcházet s řdmi v H, niž budeme budovt rozsáhlejší teorii. Budou nás zjímt řdy speciálníhotvru.je-li B= {x k }ortonormálnímnožinvhkonverguje-liřd α k x k, k y H,pkpro y m = m α kx k jezřejmě α k =(y m,x k ) m m y m 2 = (y m,x k ) 2 = α k 2. Odtudplyne,žepokudřdkonvergujeky,musípltit α k 2 = y 2, nebolivbesselověnerovnostinstávárovnostposloupnost {α k }jeprvkem l 2. Sndno též nhlédneme, že při dném ortonormálním systému {x k } je prvek (x,x k)x k jednoznčněurčenpomocí x:k (x,x k ), k N. Rovnost x(k)=(x,x k )definujespojitýlineárnífunkcionálprotojezobrzení F: H l 2,přiřzující x x,lineární.znerovnosti x(k) ŷ(k) 2 x y 2 plyne, že toto zobrzení F je spojité. Důležitou otázkou je zkoumt, zd kdy je v předchozím kontextu F zobrzenímn l 2 izometrií.důkznásledujícívětysezdálehkýjenproto,žeprcujeme s úplným prostorem. Vět5.1.36(F.Riesz,Fischer1907). Nechť {x k } Hjeortonormálnísystémnechť ϕ(k) l 2.Potomexistuje y Htk,žeje ϕ=ŷ,řd ϕ(k)x k konvergujevhpltí ( y = ϕ(k) 2) 1/2. Důkz.Oznčme y n := n ϕ(k)x k.potompro m,n N, m > n,pltí ( m y m y n 2 = k=n+1 ϕ(k)x k, m k=n+1 ϕ(k)x k )= m k=n+1 ϕ(k) 2. Protoževškřd ϕ(k) 2 konverguje,jeposlednísoučetvpředchozím vzthulibovolněmlýprovšechn m > n,jkmileje n Ndosttečněvelké. Jetedy {y n }cuchyovskáposloupnost,kterávúplnémprostoru l 2 konverguje knějkému y l 2,čímžjedůkzdokončen;zdejdeprktickyoodhdzbytkem konvergentní řdy po n-tém členu.

12 86 KAPITOLA5. Hilbertůvprostor Dokázlijsmetedy,žesohledemnúplnost H jezobrzení F : H l 2 vždyn.nássmozřejměnejvícezjímá,kdylzekždé x H vseprbilním (nekonečněrozměrném) Hilbertově prostoru vyjádřit pomocí určité ortonormální množiny D={x k },tovetvru x= (x,x k )x k, což je Fourierov řd v H vzhledem k ortonormální množině D. Nzávěrnšepozntkyshrnemedojedinévětyuvedemejedovzájemné souvislosti. Pk si již jen uvědomíme, co odtud z vybudovné bstrktní teorie dostnemepro klsické Fourierovyřdy. Vět Nechť B:= {w k } HjeortonormálnívH.Následujícípodmínky jsou ekvivlentní. () B je ortonormální báze Hilbertov prostoru H; (b) všechny konečné lineární kombince prvků z B tvoří hustou podmnožinu H, tj.lin[b]=h; (c) jestližeprovšechn w k, k N,pltí(x,w k )=0,pk x=0; (d)provšechn x Hje x= (x,w k)w k ; (e) provšechn x,y Hje (x,y)= x(k)ŷ(k). (f)provšechn x Hpltítzv.Prsevlovrovnost x 2 = x(k) 2 (5.19) Důkz.Dokážemepostupněsériiimplikcí()... (f) (). () (b): ZřejmějeLin[B]lineárnípodprostor HprotojeLin[B]uzvřený lineární podprostor H, neboť sndno ověříme, že x n x, y n y x n + y n x+y,...; operce sčítání násobení sklárem ve zřejmém smyslu spojité n H. Při Lin[B] H jelin[b] netriviálnítedy B nenímximální,coždává ekvivlentní výrok non(b) non(). (b) (c): Jestližepltí(x,w k )=0provšechn k N,jei(x,y)=0prokždé y Lin[B]zespojitostisklárníhosoučinuiprokždé y Lin[B]=H, tedyjei(x,x)=0x=0. (c) (d): Prokždé w l Bkždé x Hdostáváme ( x (x,w k )w k, w l )=(x,w l ) (x,w k )(w k,w l )= což dává potřebné tvrzení. =(x,w l ) (x,w l )=0,

13 (d) (e): Prokždédvprvky x,y Hdostáváme ( (x,y)= (w k,x)w k, 5.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI 87 (w l,y)w l )= l=1 = [k,l](x,w k,)(w k,w l )(y,w l )= (e) (f): Nynístčídotvruz(e)dosdit x=y. (x,w m )(y,w m ). (f) (): Budeme postupovt sporem: Předpokládejme, že existuje nenulové z H \B, z =1.Uvžujmeortonormálnímnožinu B 1 = B {z}.pomocí (f) Besselovy nerovnosti dostneme m=1 z 2 = (z,w k ) 2 < (z,w k ) 2 + (z,z) 2 = z 2 Nlezený spor ukzuje, že B je mximální. Tímjedůkz kolečkimplikcí tedyitvrzenívětydokončen. Příkld Teorii, se kterou jsme se seznámili, lze plikovt n klsický přípd Fourierových řd. Je všk nutná jistá optrnost související s tím, že jsme používli některá oznčení ve dvojím význmu(npř. Fourierovy koeficienty pod.). Vdlšímbudemeužívtoznčení L p (2π)pro2π-perodickéfunkcezprostoru (tříd)funkcí L p,tj.funkcískonvergentnímlebesgueovýmintegrálemnintervlu( π, π). Systémfunkcí {1,cos kx,sin kx} jetvořenfunkcemivl 2(2π),kteréjsou ortogonální; tyto funkce všk nejsou ortonormální. Odpovídjící ortonormální systémje(prcujemesnormouzl 2 (2π)!) { 1 2π, cos kx π, sin kx π }. Protožetrigonometricképolynomytvoříhustoupodmnožinu L 2 (2π),jesplněn podmínk(b)zvěty5.1.37,tedyikterákolizpodmínektéževěty. Pro Fourierovy koeficienty ve smyslu teorie Hilbertových prostorů pltí npř. ( cos kx ) f, = 1 π f(t)cosktdt, π π π tkžeodpovídjícíkoeficient k v klsickéteorii jeroventomutočíslužn fktor1/ π.obdobnývzthpltíiproosttníkoeficienty;připomeňmeještě,že bsolutníčlen jsmevklsickéteoriipslivetvru 0 /2. ProfunkcizL 2 (2π)tkdostnemerovnost(jereálnéčíslo) +2π ( f(t) dt= π 2 + ) ( k 2 + b k 2 ), (5.20) která je pouze přepisem Prsevlovy rovnosti(5.19) z podmínky(f) z Věty Tutorovnostlzevyužítnpříkldkvýpočtunormyfunkce fv L 2 (2π),známe-li její Fourierovy koeficienty umíme sečíst řdu n prvé strně rovnosti(5.20), nebo k sečtení hodnoty téže řdy v přípdě, že nopk známe hodnotu integrálu v(5.20) vlevo. Oznčíme-li k, b k, k N 0Fourierovykoeficientyfunkce g L 2 (2π)budeme-li předpokládt, že obě funkce f, g jsou reálné, můžeme pro ně odvodit vzorec +2π ( 0 ) 0 f(t)g(t)dt=π + ( k 2 k+ b k b k).

14 88 KAPITOLA5. Hilbertůvprostor Čtenářsijižvcelkusndno přeloží dlšívýsledky. ProfunkcezL 2 (2π)vycházítedyceláteorievelmielegntnějejichFourierovy řdy konvergují bodově skoro všude ve smyslu Lebesgueovy míry. Výše popsnými prostředky všk přesnější informci o množině bodů, v níž řd konverguje, nemáme. Tu při výlučném použití teorie Hilbertových prostorů získt nemůžeme. Příkld (Legendreovy polynomy). Výše probrná teorie všk dává jistou informci npř. pro různé systémy ortogonálních polynomů. V obecné poloze jde o vyšetřování systémů funkcí, jejichž sklární součin je definován vzorcem (f,g)= V(t)f(t)g(t)dt, kde(,b) RjejistýintervlV jekldná(konečná)funkcen(,b);tse nzývá váh. Pro přiblížení těchto speciálních tříd si blíže všimneme ortogonálních polynomů. které se nzývjí Legendreovy polynomy. V tom přípdě je(, b) omezený intervl v R váh V je identicky rovn 1. Podrobnější informci nlezne zvídvý čtenář v[34]. OznčímehlednéLegendreovypolynomysymbolem P n,kde njestupeňpolynomu P n.zřejmělze P n zpstjko n-touderivcipolynomu Q n,kterýje stupně2n.potomprokždýpolynom Rstupněnižšíhonež npltí(užíváme metodu per-prtes) = [ Q (n 1) n P n (t)r(t)dt= Q (n) n (t)r(t) dt = (t)r(t) Q n (n 2) (t)r (t)+ ± Q n (t)r (n 1) (t) ] b t= Zpodmínkyortogonlityplyne,žebytentovýrzmělbýtroven0.Tonstnenpříkldtehdy,jestližebudemítpolynom Q n z n-násobnékořenykrjníbody,b. Definujemetedy Q n (t)=a n (t ) n (t b) n,kdedlezvykukldeme A n =1/(2 n n!), tkže Pltí = [ Q (n) n Q (n 1) n d n P n (t)= 1 2 n n! dt n ((t )(t b)) n. P 2 n(t)dt= Q (n+1) n Q n (n 2) Q (n) n (t)q (n) n (t)dt= + ± Q (2n 1) n Q n ] b ± Q (2n) n (t)q n (t)dt. Závork je rovn 0, tkže vprvo zbude poslední integrál, který je roven (2n)! 2 2n (n!) 2 (t ) n (t b) n dt. Dlší n-násobná plikce metody per-prtes dá P 2 n(t)dt= (b )2n+1 2 2n (2n+1). Položíme-li(, b) =( 1, 1) ponecháme-li všechno osttní oznčení, dostneme P n (t)= 1 2 n n! d n dx n ( (x 2 1) n), 1 1 P 2 n(t)dt= 2 2n+1. Pro tyto polynomy lze odvodit různé rekurentní formule; srv. npř.[34], Věty : (n+1)p n+1 (t) (2n+1)tP n (t)+np n 1 (t)=0,

15 5.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI 89 odkud vyplývá P 0 (t)=1, P 1 (t)=t, P 2 (t)= 3t , P 3(t)= 5t t,. Legendreovypolynomysplňujíprovšechn n N 0 diferenciálnírovnici (1 t 2 )P n(t) 2tP n(t)+n(n+1)p n (t)=0. Příkld (Čebyševovy polynomy). Tyto polynomy tvoří rovněž ortogonálnísystémv( 1,1)vzhledemkváze V(t)=(1 t 2 ) 1/2.Přístupknim jerůzný.jsoutonpříkldpolynomyskoeficientem1u nejvyššímocniny x n, které nejlépe proximují v suprémové normě identicky nulovou funkci n intervlu [ 1,1].Lzejevyjádřitvzorcem T 0 (t)=1, T n (t)= 1 2n 1cos(nrccos t). Jiný přístup k ortogonálním polynomům je možný přes tzv. vytvořující funkce.

16

19 Hilbertovy prostory

19 Hilbertovy prostory M. Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika III kap. 19: Hilbertovy prostory 34 19 Hilbertovy prostory 19.1 Úvod, základní pojmy Poznámka (připomenutí). Necht (X,(, )) je vektorový prostor se skalárním součinem

Více

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

1.1 Numerické integrování

1.1 Numerické integrování 1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme

Více

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují 1. u + v = v + u, u, v V 2. (u + v) + w = u + (v + w),

Více

Gaussovská prvočísla

Gaussovská prvočísla Středoškolská odborná činnost 2005/2006 Obor 01 mtemtik mtemtická informtik Gussovská rvočísl Autor: Jkub Oršl Gymnázium Brno, tř. Kt. Jroše 14, 658 70 Brno, 4.A Konzultnt ráce: Mgr. Viktor Ježek (Gymnázium

Více

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém

Více

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V. Učební texty k přednášce ALGEBRAICKÉ STRUKTURY Michal Marvan, Matematický ústav Slezská univerzita v Opavě 15. Moduly Definice. Bud R okruh, bud M množina na níž jsou zadány binární operace + : M M M,

Více

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY PŘEDNÁŠKA 1 METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY 1.1 Prostor R n a jeho podmnožiny Připomeňme, že prostorem R n rozumíme množinu uspořádaných n tic reálných čísel, tj. R n = R } R {{ R }. n krát Prvky R n budeme

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa. .. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).

Více

Matematická analýza 1b. 9. Primitivní funkce

Matematická analýza 1b. 9. Primitivní funkce Matematická analýza 1b 9. Primitivní funkce 9.1 Základní vlastnosti Definice Necht funkce f je definována na neprázdném otevřeném intervalu I. Řekneme, že funkce F je primitivní funkce k f na I, jestliže

Více

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

1 Linearní prostory nad komplexními čísly 1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)

Více

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507 58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

Věta (princip vnořených intervalů). Jestliže pro uzavřené intervaly I n (n N) platí I 1 I 2 I 3, pak

Věta (princip vnořených intervalů). Jestliže pro uzavřené intervaly I n (n N) platí I 1 I 2 I 3, pak Reálná čísl N přirozená čísl: {,, 3, } Z celá čísl: {, ±, ±, ±3, } Q rcionální čísl: { b : Z, b N} R reálná čísl C komplení čísl: { + jy :, y R}, j R \ Q ircionální čísl, π, e, ) Tvrzení Mezi kždými dvěm

Více

SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod

SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY SEMINÁŘ I eorie bsolutních komprtivních výhod Zákldní principy teorie komprtivních výhod eorie komprtivních výhod ve své klsické podobě odvozuje motivci k obchodu z rozdílných

Více

Cílem tohoto textu je shrnout teorii do jediného celku. Text také nabízí oporu v oblastech, které jsou

Cílem tohoto textu je shrnout teorii do jediného celku. Text také nabízí oporu v oblastech, které jsou MATMATIKA (NJN) PRO KRAJINÁŘ A NÁBYTKÁŘ Robert Mřík 26. říjn 2012 KAT. MATMATIKY FAKULTA LSNICKÁ A DŘVAŘSKÁ MNDLOVA UNIVRZITA V BRNĚ -mil ddress: mrik@mendelu.cz URL: user.mendelu.cz/mrik ABSTRAKT. Předkládný

Více

Opakovací test. Klíčová slova: výraz, interval, množina, kvadratický trojčlen, mocnina, exponent, výrok, negace

Opakovací test. Klíčová slova: výraz, interval, množina, kvadratický trojčlen, mocnina, exponent, výrok, negace VY_32_INOVACE_MAT_190 Opkovcí test lgebrické výrzy, logik, množiny A, B Mgr. Rdk Mlázovská Období vytvoření: září 2012 Ročník: čtvrtý Temtická oblst: mtemtické vzdělávání Klíčová slov: výrz, intervl, množin,

Více

II. termodynamický zákon a entropie

II. termodynamický zákon a entropie Přednášk 5 II. termodynmický zákon entropie he lw tht entropy lwys increses holds, I think, the supreme position mong the lws of Nture. If someone points out to you tht your pet theory of the universe

Více

Základy vyšší matematiky(nejen) pro arboristy. Robert Mařík

Základy vyšší matematiky(nejen) pro arboristy. Robert Mařík Zákldy vyšší mtemtiky(nejen) pro rboristy Robert Mřík 2.září2014 Ústv mtemtiky lesnická dřevřská fkult Mendelov univerzit v Brně E-mil ddress: mrik@mendelu.cz URL: user.mendelu.cz/mrik Podpořeno projektem

Více

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU V mtemtice, le zejmén v přírodních technických vědách, eistuje nepřeerné množství prolémů, při jejichž řešení je nutno tím či oním způsoem použít

Více

(ne)závislost. α 1 x 1 + α 2 x 2 + + α n x n. x + ( 1) x Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k vektoru y. x x = 1. x = x = 0.

(ne)závislost. α 1 x 1 + α 2 x 2 + + α n x n. x + ( 1) x Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k vektoru y. x x = 1. x = x = 0. Lineární (ne)závislost [1] Odečítání vektorů, asociativita BI-LIN, zavislost, 3, P. Olšák [2] Místo, abychom psali zdlouhavě: x + ( 1) y, píšeme stručněji x y. Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k

Více

[1] Vzhledem ke zvolené bázi určujeme souřadnice vektorů...

[1] Vzhledem ke zvolené bázi určujeme souřadnice vektorů... [1] Báze Každý lineární (pod)prostor má svou bázi Vzhledem ke zvolené bázi určujeme souřadnice vektorů... a) base, 4, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c) P. Olšák 2010, d) BI-LIN, e) L, f) 2009/2010, g)l. Viz p.

Více

Vlastní číslo, vektor

Vlastní číslo, vektor [1] Vlastní číslo, vektor motivace: směr přímky, kterou lin. transformace nezmění invariantní podprostory charakteristický polynom báze, vzhledem ke které je matice transformace nejjednodušší podobnost

Více

množinu definujeme axiomaticky: nesnažíme se ji zkonstruovat (dokonce se ani nezabýváme otázkou,

množinu definujeme axiomaticky: nesnažíme se ji zkonstruovat (dokonce se ani nezabýváme otázkou, Matematická analýza I přednášky M. Málka cvičení A. Hakové a R. Otáhalové Zimní semestr 2004/05 2. Reálná čísla, funkce reálné proměnné V této kapitole zavádíme množinu, na níž stojí celá matematická analýza:

Více

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI Posloupnosti a jejich konvergence Pojem konvergence je velmi důležitý pro nediskrétní matematiku. Je nezbytný všude, kde je potřeba aproximovat nějaké hodnoty, řešit rovnice přibližně, používat derivace,

Více

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a 1 2. 1 + a 2 2 1

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a 1 2. 1 + a 2 2 1 Příklad 1. Určete všechna řešení následující soustavy rovnic nad Z 2 : 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 Gaussovou eliminací převedeme zadanou soustavu na ekvivalentní soustavu v odstupňovaném

Více

Cyklickékódy. MI-AAK(Aritmetika a kódy)

Cyklickékódy. MI-AAK(Aritmetika a kódy) MI-AAK(Aritmetika a kódy) Cyklickékódy c doc. Ing. Alois Pluháček, CSc., 2011 Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Evropský sociální fond Praha&

Více

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ Brnislv Lcko VUT v Brně, Fkult strojního inženýrství, Ústv utomtizce informtiky, Technická 2, 616 69 Brno, lcko@ui.fme.vutbr.cz Abstrkt Příspěvek podává

Více

POLYNOMY 1 Jan Malý UK v Praze a UJEP v Ústí n. L.

POLYNOMY 1 Jan Malý UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. Soustavy o jedné rovnici neboli rovnice. Algebraické rovnice: Polynom= 0. POLYNOMY 1 Jan Malý UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. Rovnice 1. stupně: lineární, ax + b = 0, a 0. Řešení: x = b a. Rovnice 2. stupně:

Více

Základní vlastnosti eukleidovského prostoru

Základní vlastnosti eukleidovského prostoru Kapitola 2 Základní vlastnosti eukleidovského prostoru 2.1 Eukleidovský prostor Eukleidovský prostor a jeho podprostory. Metrické vlastnosti, jako např. kolmost, odchylka, vzdálenost, obsah, objem apod.

Více

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL GA01 M01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL GA01 M01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL GA01 M01 VYBRANÉ ČÁSTI A APLIKACE VEKTOROVÉHO POČTU STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

Matematika pro studenty ekonomie. Doc. RNDr. Jiří Moučka, Ph.D. RNDr. Petr Rádl

Matematika pro studenty ekonomie. Doc. RNDr. Jiří Moučka, Ph.D. RNDr. Petr Rádl Doc. RNDr. Jiří Moučka, Ph.D. RNDr. Petr Rádl Matematika pro studenty ekonomie Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 70 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 40, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou

Více

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření. Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce

Více

2.9.11 Logaritmus. Předpoklady: 2909

2.9.11 Logaritmus. Předpoklady: 2909 .9. Logritmus Předpokld: 909 Pedgogická poznámk: Následující příkld vždují tk jeden půl vučovcí hodin. V přípdě potřeb všk stčí dojít k příkldu 6 zbtek jen ukázt, což se dá z jednu hodinu stihnout (nedoporučuji).

Více

8 Věta o Fourierově transformaci funkcí, které lze na sebe transformovat regulární lineární transformací souřadnic

8 Věta o Fourierově transformaci funkcí, které lze na sebe transformovat regulární lineární transformací souřadnic 8 REGULÁRNÍ LINEÁRNÍ TRANSFORMACE SOUŘADNIC 8 Věta o Fourierově transformaci funkcí, které lze na sebe transformovat regulární lineární transformací souřadnic Ze zkušenosti s Fraunhoferovými difrakčními

Více

3. Celistvé výrazy a jejich úprava 3.1. Číselné výrazy

3. Celistvé výrazy a jejich úprava 3.1. Číselné výrazy . Celistvé výrazy a jejich úprava.1. Číselné výrazy 8. ročník. Celistvé výrazy a jejich úprava Proměnná je znak, zpravidla ve tvaru písmene, který zastupuje čísla z dané množiny čísel. Většinou se setkáváme

Více

2 Vektory a vektorové prostory 23 2.1 Lineární závislost a nezávislost vektorů... 25 2.2 Souřadná soustava a báze... 26

2 Vektory a vektorové prostory 23 2.1 Lineární závislost a nezávislost vektorů... 25 2.2 Souřadná soustava a báze... 26 Obsah 1 Matice 3 11 Operace s maticemi 4 12 Soustavy lineárních rovnic 11 13 Maticové rovnice a výpočet inverzní matice 15 14 Elementární matice 19 15 Cvičení 21 16 Řešení 22 2 Vektory a vektorové prostory

Více

4. Topologické vlastnosti množiny reálných

4. Topologické vlastnosti množiny reálných Matematická analýza I přednášky M. Málka cvičení A. Hakové a R. Otáhalové Zimní semestr 2004/05 4. Topologické vlastnosti množiny reálných čísel V této kapitole definujeme přirozenou topologii na množině

Více

Příručka k portálu. Katalog sociálních služeb v Ústeckém kraji. socialnisluzby.kr-ustecky.cz

Příručka k portálu. Katalog sociálních služeb v Ústeckém kraji. socialnisluzby.kr-ustecky.cz Příručk k portálu Ktlog sociálních služeb v Ústeckém krji socilnisluzby.kr-ustecky.cz Uživtelská příručk k portálu socilnisluzby.kr-ustecky.cz 0 BrusTech s.r.o. Všechn práv vyhrzen. Žádná část této publikce

Více

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické

Více

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0 Komplexní čísl Pojem komplexní číslo zvedeme př řešení rovnce: x 0 x 0 x - x Odmocnn ze záporného čísl reálně neexstuje. Z toho důvodu se oor reálných čísel rozšíří o dlší číslo : Všechny dlší odmocnny

Více

Co byste měl/a zvládnout po 4. týdnu

Co byste měl/a zvládnout po 4. týdnu Co byste měl/a zvládnout po 4. týdnu Zde je uveden naprostý základ. Nejde o úplný výčet všech dovedností. Jiří Velebil: A7B0LAG Zvládnutá látka po 4. týdnu /9 Slovník základních pojmů Množina generátorů

Více

12. Determinanty. 12. Determinanty p. 1/25

12. Determinanty. 12. Determinanty p. 1/25 12. Determinanty 12. Determinanty p. 1/25 12. Determinanty p. 2/25 Determinanty 1. Induktivní definice determinantu 2. Determinant a antisymetrické formy 3. Výpočet hodnoty determinantu 4. Determinant

Více

Definiční obor funkce více proměnných, vrstevnice apod.

Definiční obor funkce více proměnných, vrstevnice apod. vičení 1 Definiční obor funkce více proměnných, vrstevnice apod. 1. Najděte definiční obor funkce fx, y = x y + y x. Řešení: D f = { x y a y x }, což je konvexní množina omezená křivkami x = y a y = x.

Více

Euklidovský prostor. Euklides. Euklidovy postuláty (axiomy)

Euklidovský prostor. Euklides. Euklidovy postuláty (axiomy) Euklidovský prostor Euklidovy Základy (pohled do historie) dnešní definice kartézský souřadnicový systém vlastnosti rovin v E n speciální vlastnosti v E 3 (vektorový součin) a) eprostor, 16, b) P. Olšák,

Více

Odpřednesenou látku naleznete v kapitole 3.3 skript Diskrétní matematika.

Odpřednesenou látku naleznete v kapitole 3.3 skript Diskrétní matematika. Lineární kódy, část 2 Odpřednesenou látku naleznete v kapitole 3.3 skript Diskrétní matematika. Jiří Velebil: A7B01LAG 22.12.2014: Lineární kódy, část 2 1/12 Dnešní přednáška 1 Analýza Hammingova (7, 4)-kódu.

Více

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420 Šblony Mendelov střední škol, Nový Jičín NÁZEV MATERIÁLU: Trojúhelník zákldní pozntky Autor: Mgr. Břetislv Mcek Rok vydání: 2014 Tento projekt je spolufinncován

Více

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 11. Lineární zobrazení V celé přednášce pojednáváme o vektorových prostorech nad

Více

Virtuální svět genetiky 1

Virtuální svět genetiky 1 Chromozomy obshují mnoho genů pokud nejsou rozděleny crossing-overem, pk lely přítomné n mnoh lokusech kždého homologního chromozomu segregují jko jednotk během gmetogeneze. Rekombinntní gmety jsou důsledkem

Více

Logika XI. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Logika XI. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12 Logika XI. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı České vysoké učení technické v Praze c Kateřina Trlifajová, 2010 BI-MLO, ZS 2011/12 Evropský sociální

Více

8 Střední hodnota a rozptyl

8 Střední hodnota a rozptyl Břetislav Fajmon, UMAT FEKT, VUT Brno Této přednášce odpovídá kapitola 10 ze skript [1]. Také je k dispozici sbírka úloh [2], kde si můžete procvičit příklady z kapitol 2, 3 a 4. K samostatnému procvičení

Více

Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře

Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře Číslo za pomlčkou v označení úlohy je číslo kapitoly textu, která je úlohou procvičovaná. Každá úloha je vyřešena o několik stránek později. Kontrolní otázky

Více

Matematika. Kamila Hasilová. Matematika 1/34

Matematika. Kamila Hasilová. Matematika 1/34 Matematika Kamila Hasilová Matematika 1/34 Obsah 1 Úvod 2 GEM 3 Lineární algebra 4 Vektory Matematika 2/34 Úvod Zkouška písemná, termíny budou včas vypsány na Intranetu UO obsah: teoretická a praktická

Více

( ) 2 2 2 ( ) 3 3 2 2 3. Výrazy Výraz je druh matematického zápisu, který obsahuje konstanty, proměnné, symboly matematických operací, závorky.

( ) 2 2 2 ( ) 3 3 2 2 3. Výrazy Výraz je druh matematického zápisu, který obsahuje konstanty, proměnné, symboly matematických operací, závorky. Výrzy Výrz je druh mtemtického zápisu, který obshuje konstnty, proměnné, symboly mtemtických opercí, závorky. Příkldy výrzů: + výrz obshuje pouze konstnty číselný výrz x výrz obshuje konstntu ( proměnnou

Více

9.4. Rovnice se speciální pravou stranou

9.4. Rovnice se speciální pravou stranou Cíle V řadě případů lze poměrně pracný výpočet metodou variace konstant nahradit jednodušším postupem, kterému je věnována tato kapitola. Výklad Při pozorném studiu předchozího textu pozornějšího studenta

Více

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu): 5. Konstruke trojúhelníků Konstruke trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu): 1. Nrýsuj trojúhelník ABC, je-li dáno: AB = 7,6 m, BC = 4,2 m, AC = 5,6 m Řešení: Pro strny trojúhelníku musí pltit

Více

Regulace f v propojených soustavách

Regulace f v propojených soustavách Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny

Více

Nechť M je množina. Zobrazení z M M do M se nazývá (binární) operace

Nechť M je množina. Zobrazení z M M do M se nazývá (binární) operace Kapitola 2 Algebraické struktury Řada algebraických objektů má podobu množiny s nějakou dodatečnou strukturou. Například vektorový prostor je množina vektorů, ty však nejsou jeden jako druhý : jeden z

Více

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy: Opakování středoškolské matematiky Slovo úvodem: Tato pomůcka je určena zejména těm studentům presenčního i kombinovaného studia na VŠFS, kteří na středních školách neprošli dostatečnou průpravou z matematiky

Více

diferenciální rovnice verze 1.1

diferenciální rovnice verze 1.1 Diferenciální rovnice vyšších řádů, snižování řádu diferenciální rovnice verze 1.1 1 Úvod Následující text popisuje řešení diferenciálních rovnic, konkrétně diferenciálních rovnic vyšších řádů a snižování

Více

5. Interpolace a aproximace funkcí

5. Interpolace a aproximace funkcí 5. Interpolace a aproximace funkcí Průvodce studiem Často je potřeba složitou funkci f nahradit funkcí jednodušší. V této kapitole budeme předpokládat, že u funkce f známe její funkční hodnoty f i = f(x

Více

Kapitola 1: Lineární prostor

Kapitola 1: Lineární prostor Lineární prostor Kapitola 1: Lineární prostor Chcete-li ukončit prohlížení stiskněte klávesu Esc. Chcete-li pokračovat stiskněte klávesu Enter.. p.1/15 Lineární prostor Lineární prostoralineární podprostor

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2013 C(2013) 2420 finl NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013, kterým se mění nřízení (ES) č. 809/2004, pokud jde o poždvky n zveřejňování

Více

3.2.11 Obvody a obsahy obrazců I

3.2.11 Obvody a obsahy obrazců I ..11 Obvody obshy obrzců I Předpokldy: S pomocí vzorců v uvedených v tbulkách řeš následující příkldy Př. 1: Urči výšku lichoběžníku o obshu 54cm zákldnách 7cm 5cm. + c Obsh lichoběžníku: S v Výšk lichoběžníku

Více

Co byste měl/a zvládnout po 6. týdnu

Co byste měl/a zvládnout po 6. týdnu Co byste měl/a zvládnout po 6. týdnu Zde je uveden naprostý základ. Nejde o úplný výčet všech dovedností. Jiří Velebil: A7B01LAG Zvládnutá látka po 6. týdnu 1/8 Slovník základních pojmů Monomorfismus,

Více

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Zápočtová písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB3 varianta A

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Zápočtová písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB3 varianta A Zápočtová písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB3 varianta A středa 19. listopadu 2014, 11:20 13:20 ➊ (8 bodů) Rozhodněte o stejnoměrné konvergenci řady n 3 n ( ) 1 e xn2 x 2 +n 2 na množině A = 0, + ). ➋

Více

Oproti definici ekvivalence jsme tedy pouze zaměnili symetričnost za antisymetričnost.

Oproti definici ekvivalence jsme tedy pouze zaměnili symetričnost za antisymetričnost. Kapitola 3 Uspořádání a svazy Pojem uspořádání, který je tématem této kapitoly, představuje (vedle zobrazení a ekvivalence) další zajímavý a důležitý speciální případ pojmu relace. 3.1 Uspořádání Definice

Více

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat Čtvercová matice n n, např. může reprezentovat: A = A A 2 A 3 A 2 A 22 A 23 A 3 A 32 A 33 matici koeficientů soustavy n lineárních

Více

ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha : ČNI, 2004.

ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha : ČNI, 2004. STÁLÁ UŽITNÁ ZTÍŽENÍ ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Ztížení konstrukcí Objemové tíhy, vlstní tíh užitná ztížení pozemních stveb. Prh : ČNI, 004. 1. Stálá ztížení stálé (pevné) ztížení stvebních prvků zhrnuje

Více

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008 Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra študenti MFF 15. augusta 2008 1 8 Algebra Požadavky Grupa, okruh, těleso definice a příklady Podgrupa, normální podgrupa, faktorgrupa, ideál

Více

NUMERICKÉ METODY. Josef Dalík

NUMERICKÉ METODY. Josef Dalík NUMERICKÉ METODY Josef Dalík Zdroje chyb Při řešení daného technického problému numerickými metodami jde zpravidla o zjištění některých kvantitativních charakteristik daného procesu probíhajícího v přírodě

Více

7.2.12 Vektorový součin I

7.2.12 Vektorový součin I 7 Vektorový součin I Předpoklad: 708, 7 Při násobení dvou čísel získáváme opět číslo Skalární násobení vektorů je zcela odlišné, protože vnásobením dvou vektorů dostaneme číslo, ted něco jiného Je možné

Více

Kapitola 1. Formální jazyky. 1.1 Formální abeceda a jazyk. Cíle kapitoly: Cíle této části: Klíčová slova: abeceda, slovo, jazyk, operace na jazycích

Kapitola 1. Formální jazyky. 1.1 Formální abeceda a jazyk. Cíle kapitoly: Cíle této části: Klíčová slova: abeceda, slovo, jazyk, operace na jazycích Kpitol 1 Formální jzyky Cíle kpitoly: Po prostudování kpitoly máte plně rozumět pojmům jko(formální) beced, slovo, jzyk, operce n slovech jzycích; máte zvládt práci s těmito pojmy n prktických příkldech.

Více

Aproximace funkcí. x je systém m 1 jednoduchých, LN a dostatečně hladkých funkcí. x c m. g 1. g m. a 1. x a 2. x 2 a k. x k b 1. x b 2.

Aproximace funkcí. x je systém m 1 jednoduchých, LN a dostatečně hladkých funkcí. x c m. g 1. g m. a 1. x a 2. x 2 a k. x k b 1. x b 2. Aproximace funkcí Aproximace je výpočet funkčních hodnot funkce z nějaké třídy funkcí, která je v určitém smyslu nejbližší funkci nebo datům, která chceme aproximovat. Třída funkcí, ze které volíme aproximace

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM homogenizace (směšovací pravidla)

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM homogenizace (směšovací pravidla) KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 23TVVM hoogenizce (sěšovcí prvidl) Hoogenizce Stvební teriály sou z hledisk zstoupení doinntních složek několikfázové systéy: Dvoufázové trice, vzduch (póry)

Více

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,

Více

PŘEDSTAVENÍ APLIKACE SMARTSELLING

PŘEDSTAVENÍ APLIKACE SMARTSELLING PŘEDSTAVENÍ APLIKACE SMARTSELLING CO JE TO SMARTSELLING SmartSelling je první kompletní nástroj n[ českém [ slovenském trhu, který pod jednou střechou spojuje všechny nezbytné nástroje moderního online

Více

Dobývání znalostí z databází (MI-KDD) Přednáška číslo 4 Asociační pravidla

Dobývání znalostí z databází (MI-KDD) Přednáška číslo 4 Asociační pravidla Dobývání znlostí z dtbází (MI-KDD) Přednášk číslo 4 Asociční prvidl (c) prof. RNDr. Jn Ruch, CSc. KIZI, Fkult informtiky sttistiky VŠE zimní semestr 2011/2012 Evropský sociální fond Prh & EU: Investujeme

Více

STŘEDOŠKOLSKÁ MATEMATIKA

STŘEDOŠKOLSKÁ MATEMATIKA STŘEDOŠKOLSKÁ MATEMATIKA MOCNINY, ODMOCNINY, ALGEBRAICKÉ VÝRAZY VŠB Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta 006 Mocniny, odmocniny, algebraické výrazy http://moodle.vsb.cz/ 1 OBSAH 1 Informace

Více

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015 Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,

Více

ALGEBRA, ROVNICE A NEROVNICE

ALGEBRA, ROVNICE A NEROVNICE ALGEBRA, ROVNICE A NEROVNICE Gymnázium Jiřího Wolker v Prostějově Výukové mteriály z mtemtiky pro nižší gymnázi Autoři projektu Student n prhu 1. století - využití ICT ve vyučování mtemtiky n gymnáziu

Více

Fibonacciho čísla na střední škole

Fibonacciho čísla na střední škole Fibonacciho čísla na střední škole Martina Jarošová Abstract In this contribution we introduce some interesting facts about Fibonacci nunbers We will prove some identities using different proof methods

Více

Vlastnosti regulárních jazyků

Vlastnosti regulárních jazyků Vlastnosti regulárních jazyků Podobně jako u dalších tříd jazyků budeme nyní zkoumat následující vlastnosti regulárních jazyků: vlastnosti strukturální, vlastnosti uzávěrové a rozhodnutelné problémy pro

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA aneb Krátký průvodce skripty [1] a [2]

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA aneb Krátký průvodce skripty [1] a [2] PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA aneb Krátký průvodce skripty [1] a [2] Použitá literatura: [1]: J.Reif, Z.Kobeda: Úvod do pravděpodobnosti a spolehlivosti, ZČU Plzeň, 2004 (2. vyd.) [2]: J.Reif: Metody matematické

Více

MAT 1 Mnohočleny a racionální lomená funkce

MAT 1 Mnohočleny a racionální lomená funkce MAT 1 Mnohočleny a racionální lomená funkce Studijní materiály Pro listování dokumentem NEpoužívejte kolečko myši nebo zvolte možnost Full Screen. Brno 2012 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc. First Prev Next Last

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKYN PRO TVORBU A OBSAH ZPRÁVY O REALIZACI OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO MONITOROVACÍ VÝBOR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKYN PRO TVORBU A OBSAH ZPRÁVY O REALIZACI OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO MONITOROVACÍ VÝBOR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinci POKYN PRO TVORBU A OBSAH ZPRÁVY O REALIZACI OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO MONITOROVACÍ VÝBOR ŘÍJEN 2014 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Odbor řízení

Více

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem

Více

Přímá montáž SPŘAHOVÁNÍ OCELOBETONOVÝCH STROPŮ. Hilti. Splní nejvyšší nároky.

Přímá montáž SPŘAHOVÁNÍ OCELOBETONOVÝCH STROPŮ. Hilti. Splní nejvyšší nároky. SPŘAHOVÁNÍ OCELOBETONOVÝCH STROPŮ Hilti. Splní nejvyšší nároky. Spřhovcí prvky Technologie spřhovcích prvků spočívá v připevnění prvků přímo k pásnici ocelového nosníku, nebo připevnění k pásnici přes

Více

Psychologická metodologie. NMgr. obor Psychologie

Psychologická metodologie. NMgr. obor Psychologie Pržská vysoká škol psychosociálních studií, s.r.o. Temtické okruhy ke státní mgisterské zkoušce Psychologická metodologie NMgr. oor Psychologie 1 Vědecká teorie vědecká metod Vědecké vysvětlení, vědecký

Více

Copyright c R.Fučík FJFI ČVUT Praha, 2008

Copyright c R.Fučík FJFI ČVUT Praha, 2008 funkcí funkcí funkce Copyright c R.Fučík FJFI ČVUT Praha, 2008 funkcí Polynom p(x) = x 4 10x 3 + 35x 2 50x + 24 funkce funkcí Polynom p(x) = x 4 10x 3 + 35x 2 50x + 24 T 0 (x) = 24 funkce funkcí Polynom

Více

FOURIEROVA ANAL YZA 2D TER ENN ICH DAT Karel Segeth

FOURIEROVA ANAL YZA 2D TER ENN ICH DAT Karel Segeth FOURIEROVA ANALÝZA 2D TERÉNNÍCH DAT Karel Segeth Motto: The faster the computer, the more important the speed of algorithms. přírodní jev fyzikální model matematický model numerický model řešení numerického

Více

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám Sttik stvebních konstrukcí I.,.ročník bklářského studi Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická

Více

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce Metodický list č. 1 Význam první a druhé derivace pro průběh funkce Cíl: V tomto tématickém celku se studenti seznámí s některými základními pojmy a postupy užívanými při vyšetřování průběhu funkcí. Tématický

Více

10 Důkazové postupy pro algoritmy

10 Důkazové postupy pro algoritmy 10 Důkazové postupy pro algoritmy Nyní si ukážeme, jak formální deklarativní jazyk z Lekce 9 využít k formálně přesným induktivním důkazům vybraných algoritmů. Dá se říci, že tato lekce je vrcholem v naší

Více

Příprava žáků k přijímacím zkouškám z matematiky na střední školu. Preparing students for entrance exams in mathematics at high school

Příprava žáků k přijímacím zkouškám z matematiky na střední školu. Preparing students for entrance exams in mathematics at high school Technická univerzit v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚHUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Ktedr: Studijní progrm: Studijní obor: Ktedr mtemtiky didktiky mtemtiky N750 Učitelství pro zákldní školy Učitelství fyziky pro.

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Český jzyk litertur Chrkteristik předmětu Předmět je rozdělen n tři disciplíny literární výchovu, jzykovou výchovu ční slohovou výchovu, které tvoří svébytné celky, le zároveň jsou ve výuce čsto propojovány.

Více