organizace rostlinných společenstev

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "organizace rostlinných společenstev"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP: rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů CZ.1.07/2.2.00/ Konkurence, pozitivní interakce a organizace rostlinných společenstev Jan Mládek 2012

2 (Callaway 2007)

3 Studijní literatura - 1 Callaway RM (2007) Positive interactions and interdependence in plant communities. Springer, Berlin. Pugnaire FI, Valladares (2007) Functional plant ecology. CRC Press, Boca Raton. Ellenberg H (1988) Vegetation ecology of Central Europe. Cambridge University Press, Cambridge.

4 Studijní literatura - 2 Rychnovská M (1993) Structure and functioning of seminatural meadows. Elsevier, Amsterdam. Craine JM (2009) Resource strategies of wild plants. Princeton University Press, Princeton. Gibson DJ (2010) Grasses and grassland ecology. Oxford University Press, Oxford.

5 Organizace rostlinných společenstev: seskupení druhů ů na základě individualistických reakcí druhů ů na abiot. parametry (Gleason) nebo organismální uspořádání (Clements)? -většina vědec. komunity vnímá společenstva jako produkty individualistických reakcí druhů tak i mezidruhových vazeb, ale zřejmě pro zjednodušení... -individualistický přístup převládl ve většině konceptuálních modelů (např. predikce distribuce druhů při změnách klimatu, modely kompetice o zdroje) -desítky nových studií však ukazují, že společenstva jsou tvořena skupinami na sobě závislých druhů - např. výskyt T. vulgaris podmiňuje expanzi B. erectus (Callaway 2007)

6 Pozitivní interakce mezi druhy podporují ideu organismálního uspořádání společenstev -prof. RH Whittaker (amer. ekolog, původně zastánce individ. pojetí společenstva) )po smrti publikoval studii, ve které doložil, že výskyt druhů ve stresovém prostředí má nodální charakter -jednoleté druhy kopírují výskyt vytrvalých keřů v keřových formacích (chaparral) a na pouštích -zlepšení podmínek prostředí (snížení evapotranspirace, dostupnost živin)

7 Organizace rostlinných společenstev (community assembly theory) -teorie organizace společenstev prvně Diamond (1975) -spoluvýskyt (co-occurrence) druhů ve společenstvu je náhodný proces (Gotelli and McCabe 2002) nebo je dán interakcí druhů (Lortie et al. 2004) -za hlavní mechanismus určují spoluvýskyt druhů byla prvně označena: mezidruhová konkurence ale později také facilitace (Bruno et al. 2003) -spoluvýskyt druhů v bylinné vegetaci České republiky p p g Rhinanthus minor (777): Leucanthemum vulgare agg. 41.5, Trifolium pratense 39.5, Campanula patula 36.5, Leontodon hispidus 34.2, Trisetum flavescens 33.7, Plantago lanceolata 33, Cerastium holosteoides 32.7, Cynosurus cristatus 32.4, Briza media 31.9, Trifolium repens 31.5, Anthoxanthum odoratum agg. 30.6, Luzula campestris agg. 29.8, Veronica chamaedrys agg. 28.8, Festuca rubra agg. 27.5, Avenula pubescens 27.2

8 Koexistence druhů ve společenstvu - dříve -koexistence druhů ve společenstvech byla ve světle individual. přístupu (který přisoudil primární roli kompetici) vysvětlována pomocí: (1) spoluvýskytu druhů s rozdílnou nikou (tj. nároky na prostředí (Parish and Bazzaz 1976) (2) variabilitou fyzického prostředí (např. členitý mikroreliéf) (3) četnými disturbancemi, které stále obnovují prostor bez kompetice (McNaughton 1985) (4) heterogenitou v poměrech limitujících zdrojů (Tilman (4) heterogenitou v poměrech limitujících zdrojů (Tilman 1976)

9 Koexistence druhů ve společenstvu - nyní -koexistence druhů ve společenstvech vysvětlována nyní i na základě pozitivních interakcí druhů (facilitace): - podporované druhy (beneficiaries) jsou FUNKČNĚ ODLIŠNÉ od druhů, jež umožňují jejich rozvoj (benefactors) Příklady: (1) dusík fixující bobovité facilitují rozvoj na dusík náročných trav (2) stromy umožňují výskyt stínomilných trav (3) keře podporují uchycení sukulentů (kaktusy) POZITIVNÍ INTERAKCE DRUHŮ ZVYŠUJÍ FUNKČNÍ POZITIVNÍ INTERAKCE DRUHŮ ZVYŠUJÍ FUNKČNÍ DIVERZITU SPOLEČENSTEV!!!

10 Rozšíření niky druhů díky facilitaci (Callaway 2007)

11 Konkurence (competition) - negativní mezidruhové interakce -dva základní typy: (Pugnaire and Valladares 2007) EXPLOITACE ZDROJŮ (nepřímé negat. ovlivnění souseda, např. odčerpávání živin z půdního roztoku snižuje růst jiných) vs INTERFERENCE (přímé negat. působení, např. alelopatie)

12 Craine 2009) Kompetice o světlo -v první fázi závod o zastínění souseda, vytvoření pater (rozhodující růst stonků) -v druhé fázi je rozhodující schopnost využití zbytkového světla krůstu (rozhodující orientace listů: vodorovně nad vertikálně)

13 Facilitace (facilitation) -pozitivní mezi druhové interakce -označuje jev, kdy přítomnost jednoho druhu zvyšuje růst, přežití nebo reprodukci jiného druhu -druhy nejsou altruistické (facilitace není účel, ale proces) BENEFACTOR (druh umožňující rozvoj jiného) BENEFICIARY(druh získávající výhodu) semenáčky kaktusů potřebují pro svoje uchycení tzv. nurse plants (keře) polštářovité rostliny (cushion plants) často umožňují růst dalších druhů na skalních substrátech

14 Pro formování rostlinných společenstev přeceňován význam kompetice -studium rostlinných interakcí obvykle jednodušší při kontrolovaných experimentech (nádoby, skleníkové experimenty) -skleníkové experimenty ukazují vždy kompetici Proč -půdní substrát pro experimenty obvykle s ideální texturou a dostatkem živin -většinou vyloučení nepříznivých podmínek (absence herbivorie, větrných podmínek, sucha) -prospěch jednoho druhu z přítomnosti jiného druhu se těžko může projevit

15 Kdy je významná kompetice a kdy facilitace? (Bertness and Callaway 2007)

16 Pozitivní interakce mezi druhy v horách nabývají na významu s rostoucí nadmořskou výškou (Callaway et al. 2002, Nature 417: )

17 ... pokračování (Callaway et al. 2002, Nature 417: ) (a) (b) (c) -rostliny v nižší nadmoř. výšce měly vyšší fitness (a - flowering, b - survival) při absenci souseda (ve vyš. polohách naopak) -všeobecně se ukázalo (c), že nižší červnové teploty podporují facilitaci (vyšší kompetici)

18 Typy pozitivních interakcí (facilitace) PŘÍMÁ FACILITACE (1) zlepšení hydrologických podmínek (hydraulic lift) (2) zvýšení vlhkosti zachycením srážek (canopy interception) ti ) (3) poskytnutí stínu (4) zvýšení dostupnosti živin (nitrogen fixation, litter, throughfall, stemflow) (5) zamezení negativního působení alelopatických látek (6) snížení í rychlosti větruě (7) provzdušnění půdního profilu (8) stabilizace půdního substrátu (9) zvýšení populační denzity (Allee effect)

19 Typy pozitivních interakcí (facilitace) NEPŘÍMÁ FACILITACE (10) změna intenzity herbivorie (associational defense, neighbour contrast defense) (11) efekt opylovačů při vyšší populační denzitě (Allee effect) (12) poskytnutí útočiště pro frugivorní ptáky (perch trees) (13) mykorhizní symbióza (14) zpětná vazba mezi rostlinami a mikroflórou (plant soil microbe feedback) (15) potlačení silného kompetitora a uvolněním prostoru pro slabší druhy (positive indirect interactions among competing plants) )

20 (1) Zlepšení hydrologických podmínek půdy hluboce kořenícími rostlinami... hydraulic lift (Caldwell et al. 1998) -diurnální cykly y toku vody -během dne rostlina transpiruje (voda se odpařuje) -během noci dochází k pasivnímu přenosu ř vody kořeny ř z hlubších vrstev do mělčích -facilitace tehdy, když je voda uvolněna do prostředí -potvrzeno přítomností DEUTERIA (těžkého vodíku) u mělce kořenícího pýru (viz obr.) (Caldwell et al. 1990)

21 (1)... hydraulic lift detekce přenosu vody z hluboko kořenících stromů k bylinám (Dawson et al. 1993) -ověření facilitace: srovnání přirozených hladin deuteria ve zdrojích vody (srážková, podzemní) a vody přítomné v xylému bylinného patra pod stromy - rozdíl hladiny deuteria vzhledem k standardu

22 (1) Zlepšení hydrologických podmínek půdy hluboce y lift ((Caldwell et al. 1998)) kořenícími rostlinami... hydraulic (Callaway 2007) - facilitace růstu bylinného patra jedince Quercus douglasii s hlubokými kořeny

23 (2) Zvýšení vlhkosti půdy zachycením srážek (canopy interception) )... Dawson et al vysoké stromy v mlžných lesích (jako Sequoia sempervirens) vychytávají vodu z mlhy -mělce kořenící byliny (např. Oxalis) mají až 100% y y ( p ) j vody v xylému z mlhy zachycené stromy

24 (3) Poskytnutí stínu -facilitace růstu zastíněním se projevuje zejména u semenáčků - zpomalení transpir. proudu, redukce UV záření a zvýšení vlhkosti půdy -na již. polokouli nejvíce semenáčků cedru na JIŽNÍ A VÝCHODNÍ straně od keře poskytujícího stín

25 (3)... facilitace růstu pod keři: je rozhodující zastínění (redukce záření) nebo pouze vyšší půdní vlhkost?

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp.

Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Parazitických rostlin je na světě okolo 4000 druhů, vyznačují se svou závislostí na hostiteli, ať už se jedná

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28. Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických

Více

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů

Více

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity

Více

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů

Více

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 7. blok 24/05/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 2. blok 28/02/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a ţivotního prostředí Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Vendula

Více

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je

Více

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

Abiotické faktory působící na vegetaci

Abiotické faktory působící na vegetaci Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Petra Hájková, Michal Hájek, Denisa Blažková, Tomáš Kučera, Milan Chytrý, Marcela Řezníčková, Kateřina Šumberová, Tomáš Černý,

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Měření tlakové složky potenciálu půdní vody tenzometrem UMS T8 a vlhkosti půdy vlhkostním čidlem TMS2

Měření tlakové složky potenciálu půdní vody tenzometrem UMS T8 a vlhkosti půdy vlhkostním čidlem TMS2 Měření tlakové složky potenciálu půdní vody tenzometrem UMS T8 a vlhkosti půdy vlhkostním čidlem TMS2 Teoretický úvod měření půdního potenciálu Potenciál půdní vody [J/kg] (dále jako potenciál ) je jedna

Více

Obnova lučních porostů

Obnova lučních porostů Obnova lučních porostů Co můžeme udělat Obnova managementu (kosení pasení) omezení přísunu živin odstranění dřevin (a obnova managementu) samovolná sukcese na orné půdě (a obnova managementu) obnova luk

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I str. 1/22 Použití Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 aktisafe J250 svahy bez proudící vody, do sklonu 1 : 2, délka svahu do 10 m vhodné současně s mulčování na svahy,

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické

Více

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace

Více

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz

Více

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Tvorba kořenového systému a výnos zrna ječmene jarního v odlišných vláhových podmínkách

Více

ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE - REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVY D, E SADOVÉ ÚPRAVY

ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE - REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVY D, E SADOVÉ ÚPRAVY D1.5 Sadové úpravy 1. IDENTIFIKACE STAVBY Název akce: ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVA D PŘÍSTAVBA OBJEKTU ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUDOVA E PŘÍSTAVBA OBJEKTU MATEŘSKÉ ŠKOLY Stavebník:

Více

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Zarůstání pozemků, které přestaly být zemědělsky obhospodařované (orba, kosení, pastva) křovinami a posléze stromy

Více

1) Faktory degradující půdu. Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN Náměšť

1) Faktory degradující půdu. Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN Náměšť Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN 2009-2012 Náměšť 21. 3. 2013 Ing. Milan Hluchý, PhD. Dr. Wilfried Hartl 1) Faktory degradující půdu vodní eroze debazifikace Ozelenění vinic

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Představení a náplň předmětu Harmonogram předmětu Ukončení předmětu zápočtem Studijní literatura Představení a náplň

Více

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

Lekce 5C Biotické složky prostředí

Lekce 5C Biotické složky prostředí 1 Lekce 5C Biotické složky prostředí 1. živočichové (ochranné mechanismy rostlin, role zvířat v životních cykles rostlin, vliv velkých býložravců), 2. lesní společenstvo (koncepce společenstva, struktura

Více

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou

Více

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,

Více

SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006)

SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006) SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006) Již třetím rokem pořádala Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci ve spolupráci s Katedrou ekologie

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM

MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM Daniela Lubasová a, Lenka Martinová b a Technická univerzita v Liberci, Katedra netkaných textilií,

Více

KRITICKÉ FÁZE ŢIVOTNÍHO CYKLU ORCHIDEJÍ LIMITUJÍCÍ OBNOVU JEJICH POPULACÍ

KRITICKÉ FÁZE ŢIVOTNÍHO CYKLU ORCHIDEJÍ LIMITUJÍCÍ OBNOVU JEJICH POPULACÍ KRITICKÉ FÁZE ŢIVOTNÍHO CYKLU ORCHIDEJÍ LIMITUJÍCÍ OBNOVU JEJICH POPULACÍ Jana Jersáková Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita České Budějovice OBNOVA ORCHIDEJOVÝCH POPULACÍ Co je třeba vědět: 1.

Více

Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů

Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Vítězslav Hybler Mendelova univerzita v Brně Říční krajina lužního lesa: - využívání

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Cykly živin v terestrických

Cykly živin v terestrických Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 3. blok 15/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky

Více

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor

Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor Růžek Pavel 1, Kusá Helena 1, Kasal Pavel 2, Kobzová Dominika 3, Šedek Antonín 4 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha 2 Výzkumný ústav bramborářský

Více

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou

Více

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie equilibrium theory of island biogeography Robert MacArthur & Edward Osborne Wilson (1963, 1967) proč druhů přibývá s plochou ostrova? proč druhů ubývá s izolovaností

Více

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi Sucho a degradace půd v České republice - 214 Brno 7. 1. 214 Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi J. Haberle 1, P. Svoboda 1, V. Vlček 2, G. Kurešová

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Problematika travních směsí v zahradní a krajinářské tvorbě Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Vilím, Ph.D. Vypracoval: Ing.

Více

Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod

Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod RNDr. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Při posuzování rizikových činností patří mezi klíčové úlohy hydrogeologů definovat místo výskytu vodárensky

Více

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 143 150 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities

Více

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11 Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení

Více

BIORYTMY. Rytmicita procesů. Délka periody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP

BIORYTMY. Rytmicita procesů. Délka periody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP BIORYTMY EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Rytmicita procesů

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum

Více

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu). Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,

Více

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Ochrana půdy ve vinici

Ochrana půdy ve vinici 1 Ochrana půdy ve vinici Dr. Wilfried Hartl www.bioforschung.at Eroze ve vinici Díky erozi jsou obnaženy kořeny. Ztráta půdy více než 30cm! Stabilní dodávka organických látek (hnůj, kompost) zlepšuje

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Na Ostrážné Předměty

Více

Oligotrofní stanoviště. písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě

Oligotrofní stanoviště. písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě Oligotrofní stanoviště písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě Duny Obnova dun Výběr místa Písek vítr prostor terénní nerovnost -základ duny reliktní biotopy v okolí - usnadní rekolonizaci

Více

Živá příroda rostliny

Živá příroda rostliny 1. Rozděl rostliny podle typu stonku: Živá příroda rostliny ( bříza, cibule, slunečnice, jedle, jabloň, blatouch, modřín, jilm, netřesk, hrušeň, pšenice, pýr) byliny dřeviny 2. Správně přiřaď: stonek koruna

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

Fytocenologie. Jan Douda

Fytocenologie. Jan Douda Fytocenologie Jan Douda Fytocenologie nauka o rostlinných společenstev (Moravec 1994) rostlinná sociologie (např. Klika 1948) - důraz kladen na sdružování rostlin v rostlinných společenstvech v zahraničí

Více