ÚZEMNÍ PLÁN BENECKO. Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. koncept

Transkript

1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. ÚZEMNÍ PLÁN BENECKO koncept Jan Losík červenec

2 2

3 Objednatel: Obecní úřad Benecko Liberecký kraj Pořizovatel: Městský úřad Jilemnice Liberecký kraj Zpracovatel: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Schweitzerova Olomouc držitel autorizace MŽP ČR č.j. 630/279/05 podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění V Olomouci dne

4 OBSAH: 1. ÚVOD Zadání Cíle a metody hodnocení 5 2. ÚDAJE O HODNOCENÉ KONCEPCI 6 3. ÚDAJE O DOTČENÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA Identifikace dotčených lokalit Popis dotčených lokalit 7 4. HODNOCENÍ VLIVŮ NA EVL A PO KRKONOŠE Zhodnocení úplnosti podkladů pro hodnocení Vyhodnocení vlivů na předměty ochrany Vyhodnocení kumulativních vlivů Vyhodnocení přeshraničních vlivů Vyhodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Vyhodnocení variant ZÁVĚR NÁVRH ÚPRAVY KONCEPTU ÚP BENECKO POUŽITÁ LITERATURA 19 Příloha 1 Příloha 2 4

5 1. Úvod 1.1. Zadání Toto hodnocení vlivů návrhu územního plánu obce Benecko na soustavu Natura 2000 (dále také jen hodnocení), bylo vyhotoveno jako část B dokumentace vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Hodnocení odpovídá požadavkům zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, z hlediska posuzování dopadů územního plánu na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO), které na území České republiky tvoří soustavu Natura Předmětem hodnocení je koncept územního plánu obce Benecko (dále také ÚP) Cíle a metody hodnocení Cílem hodnocení je posoudit vlivy ÚP Benecko na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura Součástí ÚP je územní, zejména funkční vymezení ploch, které budou sloužit ke specifickým účelům. Předložené posouzení vychází z ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, směrnice o ptácích 79/409/EHS, směrnice o stanovištích 92/43/EHS a metodických doporučení MŽP ČR a Evropské komise. V první fázi hodnocení byly identifikovány potenciálně dotčené lokality soustavy Natura Dále byly shromážděny literární údaje a dostupná data z mapování biotopů (AOPK, 2009) a výsledků monitoringu některých druhů (KRNAP), tvořících předměty ochrany lokalit. Proběhly také konzultace s odbornými pracovníky Správy KRNAP, při nichž byla konzultována kvalita přírodních stanovišť v daném území a výskyt zvláště chráněných druhů včetně předmětů ochrany EVL a PO Krkonoše. V měsících květen a červen roku 2010 proběhlo terénní šetření na všech plochách s navrhovanou změnou funkčního využití. Během terénního průzkumu byla na sledovaných plochách vyhodnocena kvalita přírodních stanovišť, výskyt zvláště chráněných druhů a přítomnost předmětů ochrany EVL a PO. Ve druhé fázi hodnocení bylo na základě identifikace potenciálních vlivů posuzované koncepce, provedeno posouzení vlivů na předměty ochrany dotčených území soustavy Natura 2000 včetně vyhodnocení kumulativních vlivů a poté formulován závěr vyhodnocení. Při hodnocení významnosti vlivů byla využita Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany, kterou pro Ministerstvo životního prostředí ČR připravují občanská sdružení ve spolupráci s odborníky na jednotlivé předměty ochrany. Dále byla zohledněna Koncepce ochrany lučních typů přírodních stanovišť v EVL Krkonoše, která byla vypracována odbornými pracovníky Správy Krkonošského národního parku. Tyto dokumenty mimo jiné stanovují limity celkového úbytku vybraných lučních stanovišť v katastrech obcí. Pro vyhodnocení kumulativních vlivů byla využita statistika záborů přírodních stanovišť, kterou vede Správa KRNAP. 5

6 2. Údaje o hodnocené koncepci Název koncepce: Koncept územního plánu Benecko Pořizovatel: Městský úřad Jilemnice Liberecký kraj Objednatel: Obecní úřad Benecko Liberecký kraj Popis koncepce: Územní plán řeší správní území obce Benecko, které je tvořeno čtyřmi katastrálními územími Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice a Mrklov s celkovou rozlohou ha. Koncept ÚP stanoví obecné zásady a požadavky pro budoucí rozvoj řešeného území. Mimo obecné zásady pro rozvoj a využívání území jsou v ÚP vymezeny plochy pro umístění konkrétních záměrů s blíže specifikovaným způsobem využití. Přehled jednotlivých ploch s uvedením navrženého způsobu využití je uveden v příloze Údaje o dotčených lokalitách soustavy Natura Identifikace dotčených lokalit Celé území, které je konceptem ÚP Benecko řešeno, leží na území Evropsky významné lokality CZ Krkonoše a také Ptačí oblasti CZ Krkonoše (obr. 1). Dotčení jiných součástí soustavy Natura 2000 je vyloučeno. Obrázek 1: Poloha řešeného území a okolních lokalit soustavy Natura

7 3.2. Popis dotčených lokalit Podrobná charakteristika jednotlivých lokalit i předmětů ochrany je k dispozici na internetových stránkách AOPK ČR Pro potřeby hodnocení jsou v dalším textu uvedeny jen základní údaje o dotčených lokalitách včetně seznamů předmětů ochrany. Ptačí oblast Krkonoše Kód lokality: CZ Rozloha lokality: 54972,67 ha Popis oblasti Ptačí oblast tvoří území národního parku s částmi jeho ochranné zóny. Území se nachází ve východních Čechách, v hraniční oblasti s Polskem a rozkládá se mezi obcemi Žacléř, Janské Lázně, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Harrachov. Významná je přítomnost čtyř vegetačních stupňů submontánního až alpínského. Submontánní stupeň je charakterizován původně listnatými a smíšenými lesy, které jsou tvořené především bukem lesním, javorem klenem, jasanem ztepilým, jeřábem ptačím, olší šedou. V minulosti však byly převážně vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. Horské smrčiny montánního stupně jsou značně poškozené vlivem průmyslových imisí. V nejvyšších polohách (podél a nad horní hranicí lesa, tj. zhruba m n. m.) se nachází nejhodnotnější ekosystémy, jako jsou alpínská hranice lesa, subarktická rašeliniště, ledovcové kary, skalní výchozy a mozaika mrazem modelovaných reliéfů, sněhové a zemní laviny. Z ornitologického hlediska se mezi nejhodnotnější oblasti Krkonoš řadí alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště a mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků, mezi nimi 135 druhů prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdících a dalších 9 druhů s hnízděním možným (dle Tabulka 1: Předměty ochrany Ptačí oblasti Krkonoše Druh Počet párů Stručná charakteristika stanoviště druhu Chřástal polní Crex crex Čáp černý Ciconia nigra Datel černý Dryocopus martius Lejsek malý Ficedula parva Slavík modráček Luscinia sevicica Louky a pastviny ve středních a nižších polohách, často vlhké; vyskytuje se také v nitrofilní vegetaci pod horskými boudami. Hnízdí především ve smíšených lesích se staršími buky nebo skalními výchozy, často v blízkosti vodních toků. Stálý lesní druh obývající rozsáhlejší jehličnaté i listnaté porosty, od nížin do hor. Tažný druh, hnízdí v listnatých, hlavně bukových lesích v dutinách, a proto potřebuje v porostu určitý podíl starých stromů. Klečové porosty na subarktických rašeliništích a podmáčených subalpínských loukách; jediná populace v České republice. 7

8 Sýc rousný Aegolius funereus Tetřívek obecný Tetrao tetrix cca (počet tokajících samců) Různověké i stejnověké smíšené a jehličnaté porosty s mýtinami a holinami nebo sousedící s lučními enklávami, ojediněle rovněž imisní holiny jen s jednotlivými suchými stromy. Nezbytná je přítomnost přirozených nebo umělých dutin. Luční enklávy v polohách m n. m. a imisní holiny uprostřed smrkových lesů zarůstající pionýrskými dřevinami, také v ledovcových karech a na subalpínských loukách s roztroušenými porosty kleče. Evropsky významná lokalita Krkonoše Kód lokality: CZ Rozloha lokality: ,60 ha Popis lokality Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km. Zvláštní biogeografická poloha Krkonoš uprostřed středoevropské krajiny učinila z tohoto pohoří významnou vývojovou křižovatku, kde se v průběhu čtvrtohorního zalednění opakovaně setkávala severská a alpínská biota. To se odráží ve vysokém počtu glaciálních reliktů, endemitů a ve výrazné rozmanitosti horských ekosystémů. Alpínské trávníky, subarktická rašeliniště, porosty kleče, ledovcové kary, květnaté horské louky, mokřady, horské smrkové a smíšené lesy, přípotoční olšiny a nivy reprezentují vysokou druhovou rozmanitost, která nemá v českých pohořích obdoby. Krkonoše jsou jediným českým pohořím, jehož biota kontinuálně pokrývá 4 výškové vegetační stupně od submontánního po alpínský vegetační stupeň. Z Krkonoš je popsáno přes 1250 druhů cévnatých rostlin, které se vyskytují celkem v 68 biotopech uvedených v Katalogu biotopů České republiky. Přítomná stanoviště se vyznačují bohatým zastoupením glaciálních reliktů a krkonošských endemitů, což z EVL Krkonoše činí lokalitu Natura 2000 významnou z hlediska celonárodního a celoevropského (dle Tabulka 2: Předměty ochrany Evropsky významné lokality Krkonoše Stanoviště Rozloha v lokalitě 4030 Evropská suchá vřesoviště 36,89 ha 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 248,23 ha Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhododendron 4070* hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 1194,03 ha 4080 Subarktické vrbové křoviny 29,79 ha 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 837,07 ha Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských 6230* oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 873,20 ha Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až 6430 alpínského stupně 883,83 ha Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, 6510 Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2994,47 ha 6520 Horské sečené louky 1821,62 ha 8

9 7110* Aktivní vrchoviště 146,911 ha 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 100,55 ha Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a 8110 Galeopsietalia ladani) 164,45 ha 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 102,95 ha 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 0,01 ha 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 8509,53 ha 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1524,78 ha Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a šťovíkem 9140 horským Rumex arifolius) 1099,27 ha 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 187,58 ha 91D0* Rašelinný les 205,30 ha Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy 91E0* (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 291,42 ha 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 5950,52 ha Živočichové vranka obecná Žije v proudných tocích horského a podhorského pásma, kde se po 1163 Cottus gobio většinu času ukrývá pod kameny. Je citlivá ke znečištění toku. hořeček český 4094* Gentianella bohemica svízel sudetský 4113* Galium sudeticum Rostliny V Krkonoších roste na dvou lokalitách. V Albeřických lomech je populace poměrně silná. Druhá lokalita v Černém dole má velmi slabou populaci. V ČR má několik desítek lokalit, ale silně ustupuje. V ČR roste pouze v Krkonoších v Obřím dole na 3 mikrolokalitách a na několika mikrolokalitách ve Slavkovském lese. Několik lokalit je na polské straně Krkonoš. Celková populace není příliš početná. všivec krkonošský pravý Nominátní poddruh je endemitem Krkonoš, jedná se o glaciální relikt. 2217* Pedicularis sudetica Roste vzácně na prameništích a podmáčených ekotopech v subsp. sudetica subalpínském a alpínském stupni. Celá populace druhu je vázaná na Krkonoše, kde roste roztroušeně na zvonek český 4069* horských a podhorských loukách obhospodařovaných člověkem a v Campanula bohemica přirozených alpínských trávnících. * označuje prioritní typy přírodních stanovišť a prioritní druhy 4. Hodnocení vlivů na EVL a PO Krkonoše 4.1. Zhodnocení úplnosti podkladů pro hodnocení Pro účely hodnocení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: Koncept územního plánu (textová část, výkresová část). Pro zjištění výskytu předmětů ochrany byly využity následující podklady: Výřez z digitální vrstvy mapování biotopů (AOPK, 2010) data pocházející z mapování biotopů z let a data pocházející z aktualizace vrstvy biotopů z let (jen pro část území). Konzultace se správou KRNAP (RNDr. Jiří Flousek, RNDr. Irena Špatenková). Ichtyologický průzkum na vybraných úsecích toků v oblasti KRNAP (Vejsada P., Halada R. 2008). 9

10 Terénní biologický průzkum návrhových ploch zaměřený na výskyt předmětů ochrany EVL a PO Krokonoše. Pro provedení tohoto hodnocení byly tyto podklady shledány jako dostatečné Vyhodnocení významnosti vlivu konceptu ÚP na předměty ochrany Během procesu posuzování konceptu územního plánu byly zjištěny potenciální vlivy na některé předměty ochrany EVL i PO Krkonoše. U jiných předmětů ochrany je naopak možné vliv vyloučit. Z hlediska vlivu na předměty ochrany EVL a PO byly hodnoceny všechny plochy, u nichž byla v konceptu ÚP navržena změna funkčního využití (viz příloha 1). Přehled výsledků hodnocení vyjadřující míru dopadu konceptu ÚP na předměty ochrany EVL a PO Krkonoše je uveden v tabulkách 4 a 5. Uvedené hodnoty vlivu v těchto tabulkách vyjadřují míru potenciálního ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO Krkonoše. Dle metodických pokynů MŽP (ANONYMUS 2007) jsou rozlišovány tyto kategorie: -2 Významný negativní vliv Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Negativní vliv dle odst. 9 45i ZOPK. Vylučuje schválení koncepce (resp. koncepci je možné schválit pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i ZOPK) Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu záměru, opatření atd.). -1 Mírně negativní vliv Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. 0 Nulový vliv Záměr nemá žádný vliv.? Možný negativní vliv Může dojít k negativnímu ovlivnění soustavy Natura Díky neurčitostem plynoucím z charakteru koncepce však není možné vyhodnotit jeho významnost. Vliv bude přinejmenším mírný, není však vyloučeno, že při hodnocení konkrétní podoby záměru na EVL a PO bude vliv určen jako významně negativní. Nevylučuje schválení koncepce s podmínkou, že záměr bude posouzen ve fázi hodnocení konkrétního projektu. 10

11 Konkrétní indikátory, jež definují hladinu významného negativního vlivu dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, resp. dle směrnice o ptácích (79/409/EHS) a směrnice o stanovištích (92/43/EEC), byly stanoveny na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze konkrétně považovat likvidaci minimálně 1 % rozlohy typu přírodního stanoviště či 1 % velikosti populace evropsky významného druhu, nebo ptačího druhu na území dané EVL, resp. PO (Bernotat 2007, Percival 2001). V případě záboru přírodního stanoviště nebo biotopu zájmového druhu závisí hodnocení významnosti vlivu na velikosti zastavěné plochy a její kvalitě. Obecně lze konstatovat, že významný negativní vliv nastává v tom případě, když v rámci celé PO nebo EVL dojde k úbytku více než 1 % rozlohy zájmových biotopů nebo populace předmětu ochrany. To platí pro hodnocení samotného záměru a zejména při hodnocení záboru stanoviště při hodnocení kumulativních vlivů. Z důvodu velké rozlohy EVL Krkonoše bylo přistoupeno k hodnocení ztráty stanoviště i v bližším okolí záměru. Bližší okolí záměru představuje jasně definovaný prostor, obvykle katastrální území. V tomto lokálním měřítku může významný negativní vliv nastat, když je ztráta předmětného stanoviště větší než 5 %. Tento přístup zaručuje zachování dostatečné rozlohy stanovišť ve všech částech EVL a zajištění geografické variability území. Při hodnocení vlivu na některá luční stanoviště v EVL Krkonoše pak byla využita metodika uvedená v Příručce k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany, autoři: Eva Chvojková, Ondřej Volf, Michala Kopečková, Jiří Hummel, Oldřich Čížek, Jan Dušek, Stanislav Březina, Pavel Marhoul. Tato metodika se zabývá pouze ochranou tří lučních stanovišť soustavy Natura 2000 (6230* Smilkové trávníky, 6510 Mezofilní ovsíkové louky a 6520 Horské trojštětové louky). Omezení na tato stanoviště je dáno výjimečnou mírou jejich přímého ovlivnění lidskou aktivitou (85 % investičních záměrů umístěných v EVL Krkonoše do některého z typů přírodních stanovišť je umístěno právě na tato stanoviště). Vlivy samostatných investičních záměrů na tyto tři typy přírodních stanovišť jsou často nevýznamné, významný negativní vliv je dosahován až kumulací více záborů dohromady, proto musí být kumulace vlivů pečlivě sledována a vyhodnocována. Metodika pro potřeby hodnocení vlivu rozděluje řešená přírodní stanoviště do dvou kategorií podle aktuální kvality definované kombinací reprezentativnosti a zachovalosti porostů. Zároveň stanovuje limity pro přípustný zábor stanoviště (tabulka 3). Limity jsou vyjádřeny jako relativní čísla neboli procentuální podíly z celkové rozlohy lučních biotopů v jednotlivých katastrech krkonošských obcí. Limity jsou uvedeny samostatně pro zábor lučních stanovišť s kvalitou I a pak celkové limity záboru lučních stanovišť o kvalitě I i II. Limit pro stanoviště s kvalitou I je zde myšlen jako potenciální hranice, které nemusí být reálně dosaženo v případě, že bude dříve dosaženo celkového limitu záboru. 11

12 Tabulka 3: Limity přípustného trvalého záboru lučních stanovišť Stanoviště 6230* Kvalita I I + II I I + II I I + II limit (%) Při překročení limitu je konstatován významně negativní vliv na předmět ochrany EVL Krkonoše. Výjimky jsou možné jen v odůvodněných případech. Trvalé a nevratné zábory lučních stanovišť jsou sumarizovány samostatně pro každé katastrální území obce v EVL. Každá z obcí může dosáhnout limitu nezávisle na ostatních. Tento způsob sumarizace úbytků umožňuje každé obci dlouhodobě plánovat výstavbu, protože dosažení limitů záboru luk závisí jen na jejích rozhodnutích. V následujících tabulkách 4 a 5 je klasifikována hodnota vlivu konceptu ÚP Benecka na předměty ochrany EVL a PO Krkonoše jako celku. Vyhodnocení vlivů jednotlivých navržených změn (podrobněji rozpracované pro každou návrhovou plochu) je uvedeno v přílohách 1 a 2. Tabulka 4: Hodnocení vlivů konceptu ÚP Benecko na předměty ochrany PO Krkonoše Předmět ochrany Vliv Zdůvodnění Chřástal polní Crex crex Čáp černý Ciconia nigra Datel černý Dryocopus martius Lejsek malý Ficedula parva Slavík modráček Luscinia sevicica Sýc rousný Aegolius funereus Tetřívek obecný Tetrao tetrix Chřástal polní se vyskytuje na řadě ploch, které jsou v konceptu ÚP určeny k zastavění, případně byl zaznamenán v jejich těsné blízkosti. Došlo by k výraznému zásahu do jeho stanovišť a snížení početnosti populace ve správním území obce Benecko. Čáp černý osidluje především staré listnaté lesy, které nebudou navrženými změnami ve větší míře ovlivněny. Navržené rozšíření lyžařského areálu by znamenalo významný zásah do potenciálních biotopů tohoto druhu. V konceptu ÚP jsou navrženy také další plochy s vlivem na tento druh. Došlo by k ovlivnění více než 1 % populace v rámci KRNAP. Plánovaná změna lesního pozemku na zemědělský půdní fond na ploše KD8 se dotkne hnízdiště tohoto druhu. Vzhledem k malé početnosti lejska na území PO se jedná o významně negativní ovlivnění. Druh je vázán na biotopy mimo území řešené konceptem ÚP. Navržené rozšíření lyžařského areálu by znamenalo významný zásah do hnízdiště a potenciálních biotopů tohoto druhu. Došlo by k ovlivnění více než 1 % populace v rámci KRNAP. Plocha ZB45 navržená k umístěni rozhledny leží ve vzdálenosti menší než 200 m od užívaného tokaniště. Druh je extrémně citlivý k rušení. Realizace záměru by vedla k vymizení druhu z širšího okolí stavby. Vliv by se dotkl více než 1 % populace. 12

13 Tabulka 5: Hodnocení vlivů konceptu ÚP Benecko na předměty ochrany EVL Krkonoše Předmět ochrany Významnost vlivu Zdůvodnění 4030 Evropská suchá vřesoviště 0 Stanoviště se vyskytuje mimo ovlivněné plochy Alpínská a boreální vřesoviště 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP. 4070* Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP Subarktické vrbové křoviny 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP. Silikátové alpínské a boreální 6150 trávníky 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP. Druhově bohaté smilkové louky na silikátových Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP bude 12,34 % z celkové podložích v horských rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. 6230* -2 oblastech (a v kontinentální Zábor kvalitních porostů přitom dosáhne až Evropě v podhorských oblastech) 34,28 %. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,19 % Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) -2-2 Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP bude 7,66 % z celkové rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. Jedná se při tom o mokřadní stanoviště, které má v území zvýšený biologický význam. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,07 %. Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP sice bude jen 3,39 % z celkové rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. Zábor kvalitních porostů však dosáhne 8,45 %. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,38 % Horské sečené louky -2 Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP bude 6,23 % z celkové rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. Zábor kvalitních porostů přitom dosáhne až 10,76 %. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,36 %. 7110* Aktivní vrchoviště 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP Přechodová rašeliniště a třasoviště Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 0 Stanoviště se vyskytuje mimo ovlivněné plochy. 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP. Chasmofytická vegetace 8220 silikátových skalnatých svahů 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP Jeskyně přístupné veřejnosti 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP. 13

14 Bučiny asociace Luzulo- Fagetum Bučiny asociace Asperulo- Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a šťovíkem horským Rumex arifolius) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP bude jen 0,11 % z celkové rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,001 %. Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP bude jen 0,9 % z celkové rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,06 %. Stanoviště se vyskytuje mimo ovlivněné plochy. Stanoviště se vyskytuje mimo ovlivněné 9180* 0 plochy. 91D0* Rašelinný les 0 Stanoviště se nevyskytuje v území řešeném ÚP. 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio- Piceetea) vranka obecná Cottus gobio hořeček český 4094* Gentianella bohemica svízel sudetský 4113* Galium sudeticum všivec krkonošský pravý 2217* Pedicularis sudetica subsp. sudetica 4069* zvonek český Campanula bohemica -1-1? Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP bude 4,48 % z celkové rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. Budou dotčeny zejména méně kvalitní porosty. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,18 %. Celkový zábor stanoviště způsobený změnami navrženými v ÚP bude jen 0,15 % z celkové rozlohy stanoviště ve správním území Benecka. Budou dotčeny zejména méně kvalitní porosty. Vzhledem k celkové ploše stanoviště v EVL dojde k záboru 0,001 %. Populace vranky může být ovlivněna záměrem výroby elektrické energie na ploše ZD18 Na úrovni ÚP bez znalosti technického řešení konkrétního záměru, nelze vliv adekvátně vyhodnotit. Záměr bude nutné z hlediska vlivu na EVL vyhodnotit ve fázi projektu, přičemž bude třeba zohlednit i kumulativní působení obdobných záměrů na toku Jizerka. 0 Druh se v území řešeném ÚP nevyskytuje. 0 Druh se v území řešeném ÚP nevyskytuje. 0 Druh se v území řešeném ÚP nevyskytuje. -1 Druh se vyskytuje na několika plochách dotčených změnami navrženými v konceptu ÚP. Jedná se však o nepočetný výskyt nebo výskyt na navržených sjezdovkách, kde změnou užívání nedojde k významnému ovlivnění. 14

15 4.3. Vyhodnocení kumulativních vlivů Kumulativním vlivem se rozumí ovlivnění jedné lokality větším počtem záměrů, jejichž společné působení může přesáhnout hranici významně negativního vlivu. V případě hodnocené koncepce je nutné při hodnocení kumulativních vlivů započítat úbytek předmětů ochrany, k němuž došlo po dobu existence EVL a PO Krkonoše. Podle evidence Správy KRNAP došlo v období let 2004 až 2009 ve správním území Benecka ke ztrátě 0,6 % přírodního stanoviště V kumulaci s posuzovaným konceptem ÚP by tak celkový potenciální úbytek tohoto předmětu ochrany činil 3,98 %. Tato hodnota sice nedosahuje hranice významného negativního vlivu stanoveného metodickými doporučeními, ale zábory se v minulosti dotkly zejména kvalitnějších porostů (úbytek 2,1 %). Kumulativní vliv na kvalitnější porosty tohoto předmětu ochrany by tak vzrostl na 10,49 %, což představuje výrazné překročení doporučované hranice významně negativního vlivu. V období došlo také k úbytku přírodního stanoviště V rámci správního území Benecka bylo ztraceno 0,4 % rozlohy tohoto předmětu ochrany. V kumulaci s hodnoceným konceptem ÚP se jedná o celkový úbytek 6,61 % což znamená překročení hranice významně negativního vlivu. Kumulovat se může také vliv všech stávajících záměrů, které mohou mít vliv na populaci vranky obecné v toku Jizerky a záměru na výrobu elektrické energie v malé vodní elektrárně na ploše ZD18. Význam tohoto vlivu bude možné posoudit až se znalostí technického řešení tohoto záměru Vyhodnocení přeshraničních vlivů Posuzovaná koncepce nemá vliv na lokality soustavy Natura 2000 v okolních státech Evropské unie Vyhodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úkolem tohoto hodnocení je také posoudit vliv záměru na celistvost dotčených lokalit soustavy Natura Celistvost je chápána jako ekologická integrita lokality, která zahrnuje ekologické vazby, struktury a klíčové charakteristiky (diverzita) ve vztahu k předmětům ochrany a jejich zachování ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Z tohoto pohledu je vliv konceptu ÚP vyhodnocen jako významně negativní. Dojde k významné ztrátě rozlohy přírodních stanovišť, přičemž řada dotčených ploch hostí druhově bohatá společenstva s výskytem zvláště chráněných druhů. Na území EVL i PO by tak došlo k ohrožení existence populací druhů, které jsou významné pro existenci a příznivý stav předmětů ochrany. Některé dílčí záměry by také mohly negativně ovlivnit biotické či abiotické faktory, které jsou určující pro zachování předmětů ochrany v příznivém stavu. Jedná se např. o navržené rozšíření lyžařského areálu, které by si vyžádalo rozsáhlé odlesnění a narušení povrchu půdy. 15

16 4.6. Vyhodnocení variant Několik dílčích ploch je v konceptu ÚP navrženo ve variantním řešení. Vyhodnocení vlivu jednotlivých variant je uvedeno pro každou plochu v Přílohách 1 a 2. 16

17 5. Závěr Cílem tohoto hodnocení bylo posoudit vliv konceptu územního plánu Benecko na předměty ochrany a celistvost území soustavy Natura Bylo zjištěno, že návrh územního plánu Benecko má významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy Natura Konkrétně dojde k významnému negativnímu ovlivnění těchto předmětů ochrany EVL Krkonoše: stanoviště 6230 Druhově bohaté smilkové louky, stanoviště 6510 Ovsíkové louky, stanoviště 6520 Horské trojštětové louky a stanoviště 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva. Významně negativně budou také dotčeny předměty ochrany PO Krkonoše, konkrétně chřástal polní, sýc rousný, datel černý, lejsek malý a tetřívek obecný. Pro vyloučení významně negativního vlivu je možné provést úpravy územního plánu, které jsou navrženy v následující kapitole. 17

18 6. Návrh úpravy konceptu ÚP Benecko Snížení dopadů hodnocené koncepce na EVL a PO Krkonoše pod hranici významně negativního ovlivnění je možné dosáhnout vypuštěním některých záměrů, respektive ponecháním části řešených ploch jejich stávající funkci. V příloze 1 jsou plochy doporučené k vypuštění z návrhu ÚP označeny symbolem X v posledním sloupci tabulky. Jedná se o plochy, u nichž byl v průběhu hodnocení zjištěn silnější negativní vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše. Ve většině případů se jedná o plochy s výskytem lučních přírodních stanovišť v dobré kvalitě a s výskytem zvláště chráněných druhů. Kumulativní zábor těchto předmětů ochrany přesahuje hranici významně negativního ovlivnění (viz tabulka 5). Je proto nezbytné omezit rozsah celkového záboru alespoň do výše uvedených limitů. Vyjádřeno v plošných jednotkách jednotlivých přírodních stanovišť je třeba omezit zábor na hodnoty uvedené v tabulce 6. Tabulka 6: Maximální přípustný zábor dotčených lučních stanovišť Stanoviště Kvalita Maximální přípustný zábor (ha) 6230 I 0, I+II 0, , I 2, I+II 19, I 0, I+II 6,30 Hodnoty uvedené v tabulce 6 představují maximální možný zábor uvedených typů lučních stanovišť. To znamená, že pokud bude v rámci připravovaného ÚP dosaženo těchto limitních hodnot, nebude v budoucnu možné realizovat jiné záměry, které by si vyžádaly další zábor těchto stanovišť. 18

19 7. Použitá literatura ANONYMUS (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. ANONYMUS (2001): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. ANONYMUS (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP, ročník XVII, částka 11, 23 s. AOPK ČR (2009): Výřez z digitální vrstvy mapování biotopů. Bernotat D. (2007): Practical experience of appropriate assessment in Germany. Bundesamt für Naturschutz, Presentation at a workshop: European Exchange of Experience on the Assessment of Plans and Projects Significantly Affecting Natura 2000 Sites According to Article 6 (3) and (4) of the Habitats Directive (92/43/EEC), , Berlin. Culek M.,. (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. GZ Sand, s.r.o.(2006): Oznámení záměru dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.Pískovna Poděbrady - Kluk, další etapa těžby, 76 pp. Percival S. M. (2001): Assessment of the Effects of Offshore Wind Farms on Birds. Ecology Consulting, 96 p. Chytrý M. a kol. (2001): Katalog biotopů ČR. AOPK ČR, Praha. Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Dále byly využity informace přístupné na internetové adrese 19

20

21 Příloha 1 Tabulkový přehled návrhových ploch s uvedením výskytu předmětů ochrany a vyhodnocením vlivu na EVL a PO Krkonoše. Kódy využití jednotlivých ploch, uvedené ve 2. sloupci tabulky, odpovídají označení v příslušných kapitolách textové části konceptu ÚP: DL plochy dopravní infrastruktury heliport DSK plochy dopravní infrastruktury silniční doprava ostatní komunikace DSP plochy dopravní infrastruktury silniční doprava parkoviště DSIII plochy dopravní infrastruktury silniční doprava silnice III. třídy DX plochy dopravní infrastruktury vertikální doprava vlek, lanovka NL plochy lesní pozemky určené k plnění funkcí lesa PUPFL NZ plochy zemědělské zemědělský půdní fond ZPF OS plochy občanského vybavení tělovýchova a sport OSt plochy občanského vybavení tělovýchova a sport sjezdová trať OVM plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední OX plochy občanského vybavení specifické SV plochy smíšené obytné venkovské TI plochy technické infrastruktury technická infrastruktura VE plochy výroby a skladování výroba elektrické energie VS plochy výroby a skladování výroba a skladování VZe plochy výroby a skladování zemědělská výroba ekofarma W plochy vodní a vodohospodářské vodní plocha, vodní tok ZV plochy sídelní zeleně zeleň na veřejných prostranstvích Ve sloupci Kvalita luk je uvedena kategorie kvality lučního porostu dle metodiky uvedené v Příručce k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (viz kapitola 4.2). Ve sloupci Vliv je klasifikován vliv navržené změny funkčního využití plochy na PO a EVL Krkonoše. Je použita tříbodová stupnice: žádný vliv: 0 méně závažný negativní vliv: - závažný negativní vliv: -- Ve sloupci Návrh jsou symbolem X označeny plochy, u nichž je doporučeno ponechání stávajícího funkčního využití. 1

22 1

23 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO KB1 W I chřástal polní - - KB10 OX 6510, II - 0 KB11 OX II - 0 X KB2 W I chřástal polní X KB3 W II chřástal polní - -- X KB4 W KB5 W II - 0 KB6 W 0 0 KB7 W 0 0 KB8 OSt II - 0 KB9 OSt I -- - X KBH1 OSt I X KBH2a OSt 6510, I X KBH2b OSt 6510, I X KD1 W 91E KD2 W 0 0 KD3 W 91E KD4 W 0 0 KD5 OSt 0 0 KD6 OSt II -- 0 X KD7 OSt I - 0 KD7 OSt I - 0 KD8 NZ datel černý, lejsek malý - -- X KH1 NL II - 0 KH10 NL 0 0 KH2 NL KH3 W 0 0 KH4 W 0 0 KH5 W KH6 W 0 0 KH7 W 0 0 KH8 OSt I - 0 1

24 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO KH9 NL I -- 0 X KHM1 W 0 0 KM1 W 91E KM2 W 0 0 KM3 W 0 0 KM4 OSt chřástal polní 0 - KM5 OSt II - 0 PB1 OM 0 0 PB2 DL 0 0 PB3 DSP 0 0 PD1 OS 0 0 PD2 DSP 0 0 PM1 DL 0 0 RB1 W I -- 0 X RB2 W I -- 0 X RD1 OS 0 0 RH1 W 0 0 RHM1 W 91E X ZB1 SV I chřástal polní -- - X ZB1 SV II - 0 ZB10 SV 0 0 ZB11 SV II - 0 ZB12 SV II -- 0 X ZB13 SV II -- 0 X ZB14 SV 0 0 ZB15 SV II - 0 ZB16 SV I - 0 ZB17 SV II - 0 ZB18 SV II - 0 ZB19 SV I -- 0 X ZB2 SV II chřástal polní - - ZB20 SV I -- 0 X 2

25 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO ZB21 SV II chřástal polní -- - X ZB22 SV II -- 0 X ZB23 SV I -- 0 X ZB24 SV I -- 0 X ZB25 SV II - 0 ZB26 SV 0 0 ZB27 SV I -- 0 X ZB28 SV I -- 0 X ZB29 SV X ZB3 SV II - 0 ZB30 OVM 0 0 ZB31 OVM II - 0 ZB32 OVM II - 0 ZB33 OVM II - 0 ZB34 OVM 0 0 ZB35 OVM I - 0 ZB36 OVM 0 0 ZB37 OVM II - 0 ZB38 OVM II - 0 ZB39 OVM II - 0 ZB4 SV II - 0 ZB40 OVM 0 0 ZB41 OVM ZB42 OVM 0 0 ZB43 SV I -- 0 X ZB44 OVM 0 0 ZB45 OX tetřívek obecný - -- X ZB46 OS II - 0 ZB47 OS 0 0 ZB48 TI ZB49 DSP 0 0 ZB5 SV 0 0 3

26 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO ZB50 DSP 0 - ZB51 DSP 0 0 ZB52 DSP II - 0 ZB53 DSP 0 0 ZB54 DSP 0 0 ZB55 SV II -- 0 X ZB55 DSP II -- 0 X ZB56 DSK I -- 0 X ZB56 DSK ZB57 DSK 6510 II chřástal polní - -- X ZB58 DSK 6520 II chřástal polní - - ZB59 DSK 6230 I -- 0 X ZB6 SV 6230, I -- 0 X ZB60 DSK 0 0 ZB61 DSK 6520 I -- 0 X ZB62a DX X ZB62b DX X ZB63a DX II - 0 ZB63b DX II - 0 ZB64a DX I -- - X ZB64b DX I -- - X ZB65 DSK 0 0 ZB66 SV X ZB67 DIII 0 0 ZB68 SV I - 0 ZB69 SV I - 0 ZB7 SV II - 0 ZB70 SV I -- 0 X ZB71 SV II - 0 ZB72 OVM I - 0 ZB73 Vze 6230, I -- 0 X ZB8 SV 0 0 4

27 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO ZB9 SV II - 0 ZBH1,2a DX X ZBH1b DX sýc rousný - - ZBH2b DX sýc rousný X ZD1 SV 0 0 ZD10 SV 0 0 ZD11 SV 0 0 ZD12 SV 0 0 ZD13 SV I -- 0 X ZD14 SV I -- 0 X ZD15 SV I -- 0 X ZD16 OVM I -- 0 X ZD17 OVM II - 0 ZD18 VE vranka obecná? 0 ZD19 TI 0 0 ZD2 SV II - 0 ZD20 OVM II -- 0 X ZD21 VS 0 0 ZD22 VS 0 0 ZD23 DSP 0 0 ZD24 DSK 6510 I -- 0 X ZD25a DX II - 0 ZD25b DX 0 0 ZD26b DX II - 0 X ZD27a DX 0 0 ZD28 SV I - 0 ZD29 SV 0 0 ZD3 SV 0 0 ZD4 SV 0 0 ZD5 SV I -- 0 X ZD6 SV 0 0 ZD7 SV II - 0 5

28 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO ZD8 SV I -- 0 X ZD9 SV II - 0 ZH1 SV II - 0 ZH10 SV I - 0 ZH11 OVM 0 0 ZH12 SV 0 0 ZH13 OVM 0 0 ZH14 OVM 0 0 ZH15 OVM 0 0 ZH16 OVM 0 0 ZH17 SV chřástal polní 0 - ZH18 OS 0 0 ZH19 OS 0 0 ZH2 SV II - 0 ZH20 TI 0 0 ZH21 TI 0 0 ZH22 TI 0 0 ZH23 TI 0 0 ZH24 DSK 0 - ZH25 DSP 0 0 ZH26 VZe II chřástal polní -- - X ZH27 DSK 0 0 ZH28 DSK 0 0 ZH29 SV I - 0 ZH3 SV II - 0 ZH30 ZV 0 0 ZH31 SV I -- 0 X ZH32 SV 0 0 ZH33 SV 0 0 ZH34 SV 0 0 ZH35 SV 0 0 ZH36 SV I -- 0 X 6

29 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO ZH37 SV 0 0 ZH38 TI 0 0 ZH39a DX II - 0 ZH39b DX 0 0 ZH4 SV II - 0 ZH40 SV ZH5 SV I - 0 ZH6 SV 0 0 ZH7 SV II - 0 ZH8 SV I -- 0 X ZH9 SV chřástal polní 0 - ZHM1 DSK 0 0 ZHM2 DSK 0 0 ZM1 SV 0 0 ZM10 SV II - 0 ZM11 SV II chřástal polní - - ZM12 SV II - 0 ZM13 SV 0 0 ZM14 SV chřástal polní 0 - ZM15 SV I -- 0 X ZM16 SV I chřástal polní -- - X ZM17 SV X ZM17 OVM X ZM18 OVM 0 0 ZM19 OVM II chřástal polní -- - X ZM2 SV II -- 0 X ZM20 TI 0 0 ZM21 DL 0 0 ZM22 VS 0 0 ZM23 Vze 0 0 ZM24 DSK - 0 ZM25 DSK 0 0 7

30 Označení plochy Kód využití Varianty Výskyt předmětu Zábor předmětu Kvalita luk Výskyt předmětu Vliv Návrh ochrany EVL ochrany EVL (m 2 ) ochrany PO EVL PO ZM26 DSK 0 0 ZM27a DX 0 0 ZM27b DX 0 0 ZM28a DX II - 0 ZM28b DX I - 0 ZM29 SV 0 0 ZM3 SV 0 0 ZM30 SV chřástal polní -- - X ZM31 SV II -- 0 X ZM32 DSK ZM4 SV I -- 0 X ZM5 SV X ZM6 SV 1 chřástal polní 0 - ZM6 SV 2 chřástal polní 0 -- X ZM7 SV chřástal polní 0 -- X ZM8 SV I - 0 ZM9 SV 0 0 8

31 Příloha 2 Komentář k vyhodnocení vlivu jednotlivých návrhových ploch. 1

32 2

33 KB1 Plocha navržená pro realizaci suchého poldru s cílem snížení povodňových stavů. Nachází se v údolí drobného potoka. Na části plochy ve svahu pod silnicí se vyskytuje dobře zachovalé stanoviště 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří s dobrou reprezentativností a zachovalostí. V nivě potoka pak stanoviště vlhkých pcháčových luk, které je vlivem absence managementu částečně degradované, porost však hostí bohatou populaci bledule jarní (Leucojum vernum), která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii ohrožený. Stanoviště odpovídají biotopovým nárokům chřástala polního, jehož recentní výskyt byl zaznamenán na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 300 m. Realizace navrhovaného využití bude znamenat ohrožení stovek jedinců bledule jarní, likvidaci několika vzrostlých stromů (vrby, jasany) a dojde také k lokálnímu narušení přirozeného charakteru koryta toku. Stanoviště 6510 a potenciální biotop chřástala polního budou ohroženy během provádění stavby a může dojít ke zmenšení jejich rozlohy. Vliv na EVL a PO je hodnocen jako mírně negativní. KB2 Plocha navržená pro realizaci suchého poldru s cílem snížení povodňových stavů. Nachází se v údolí drobného potoka. Na části plochy ve svahu na levém břehu potoka se vyskytuje stanoviště 6520 Horské trojštětové louky s mírně zhoršenou reprezentativností a zachovalostí. V porostu se ojediněle vyskytuje ohrožená pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). V nivě potoka pak nalezneme stanoviště vlhkých pcháčových luk, které je vlivem absence managementu částečně degradované, porost však hostí bohatou populaci bledule jarní (Leucojum vernum), která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii ohrožený. Stanoviště odpovídají biotopovým nárokům chřástala polního, jehož recentní výskyt byl zaznamenán na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 100 m. Realizace navrhovaného využití by si vyžádala likvidaci několika stovek jedinců bledule jarní a zásah do biotopu pětiprstky žežulník. Dále by bylo vykáceno několik vzrostlých stromů (vrby, jasany) a došlo by k narušení přirozeného charakteru koryta toku. Došlo by také ke ztrátě stanoviště 6520 a zmenšení rozlohy potenciálního biotopu chřástala polního. Nedoporučuji zařazení plochy do návrhu ÚP. KB3 Plocha navržená pro realizaci suchého poldru s cílem snížení povodňových stavů. Nachází se v údolí drobného potoka. Na části plochy ve svahu na levém břehu potoka se vyskytuje stanoviště 6520 Horské trojštětové louky se zhoršenou reprezentativností a zachovalostí. V nivě potoka pak stanoviště vlhkých pcháčových luk, které je vlivem absence managementu částečně degradované, porost však hostí bohatou populaci bledule jarní (Leucojum vernum), která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii ohrožený. Stanoviště odpovídají biotopovým nárokům chřástala polního, jehož recentní výskyt byl zaznamenán 1

34 v bezprostřední blízkosti. Realizace navrhovaného využití by si vyžádala likvidaci několika vzrostlých stromů (javory, vrby) a došlo by k narušení přirozeného charakteru koryta toku. Došlo by také ke ztrátě stanoviště 6520 s početnou populací bledule jarní a zmenšení rozlohy biotopu chřástala polního. Nedoporučuji zařazení plochy do návrhu ÚP. KB4 Plocha navržená pro realizaci suchého poldru s cílem snížení povodňových stavů. Nachází se v údolí Beneckého potoka. Na části plochy ve svahu pod silnicí se vyskytuje přírodní stanoviště Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, kvalita porostu je snížena v důsledku mírné eutrofizace. Zbytek plochy je zarostlý porostem dřevin s převahou javoru klenu a jasanu. Podrost je místy ruderalizovaný, v nivě se vyskytuje několik stovek jedinců bledule jarní (Leucojum vernum), která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii ohrožený. Realizace navrhovaného využití by si vyžádala likvidaci porostu vzrostlých stromů a ohrožení početné populace bledule jarní. Stanoviště 6430 by mohlo být ovlivněno během výstavby, nicméně na dně poldru by následně mohly vzniknout vhodné podmínky pro jeho rozvoj. KB5 Plocha leží v údolí Žalského potoka. V konceptu ÚP je navrženo její využití k výstavbě suchého poldru. Potok je v místě navrženého poldru doprovázen liniovým břehovým porostem s převahou olše lepkavé, jasanu a také jilmu horského. Podrost dřevin je poznamenán eutrofizací, ale vyskytují se zde stovky ohrožené bledule jarní (Leucojum vernum). Plocha zasahuje také do lučního porostu, který je charakterizován jako přírodní stanoviště 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří se sníženou reprezentativností. Z hlediska vlivu na předměty ochrany EVL a PO Krkonoše nebude realizace záměru představovat významně negativní vliv, dojde však k ohrožení početné populace bledule jarní, likvidaci stromového porostu a zásahu do toku s přírodě blízkým charakterem koryta. KB6 Plocha leží při silnici v centrální části obce Benecko. V konceptu ÚP je navrženo její využití k výstavbě suchého poldru. Přes plochu protéká drobný potok, který je zde podchycen v betonové jímce. Roste zde několik vzrostlých topolů kanadských a nálet třešně ptačí. Na ploše se nevyskytují reprezentativní přírodní stanoviště, ale na březích nad potokem se početně vyskytuje bledule jarní (Leucojum vernum), která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii ohrožený. Změna využití plochy nebude mít vliv na předměty ochrany PO a EVL Krkonoše. V případě budování poldru na ploše bude třeba zohlednit přítomnost zvláště chráněné bledule. 2

35 KB7 Plocha určená k výstavbě suchého poldru se nachází v horní části zarůstající louky v blízkosti pramenné stružky. Vegetace je tvořena náletem dřevin a nereprezentativním vysokobylinným porostem vzniklým degradací vlhké louky. Vzhledem k malému rozsahu plochy a nereprezentativní vegetaci je vliv na EVL hodnocen jako nevýznamný. K ovlivnění předmětů ochrany PO nedojde. KB8 Plocha určená k umístění sjezdovky. Jedná se o pravidelně sečenou louku, která je obklopena rozptýlenou zástavbou. Porost odpovídá přírodnímu stanovišti 6520 Horské trojštětové louky se sníženou reprezentativností. Umístění sjezdovky nebude mít na tento předmět ochrany EVL Krkonoše významný vliv. Při stavbě vleku dojde k lokálnímu narušení porostu, které je hodnoceno jako mírně negativní vliv. K ovlivnění předmětů ochrany PO nedojde. KB9 Plocha určená k umístění sjezdovky. Jedná se o pravidelně sečenou louku. Porost odpovídá přírodnímu stanovišti Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských nebo podhorských oblastech. Vyskytuje se zde několik zvláště chráněných druhů rostlin (pětiprstka žežulník Gymnadenia conopsea, prstnatec májový Dactylorhiza majalis). Roste zde i silně ohrožený zvonek český (Campanula bohemica), který je zároveň předmětem ochrany EVL Krkonoše. Zřízení navržené sjezdovky by znamenalo ohrožení předmětů ochrany EVL na těchto loukách. Vegetace v této části plochy je z biologického hlediska velmi cenná a mohla by být znehodnocena narušováním povrchu při budování vleku a při úpravách sjezdové trati. Vzhledem k zásahu do prioritního přírodního stanoviště 6230 a výskytu zvláště chráněných druhů, je vliv na EVL Krkonoše hodnocen jako významně negativní. KB10 Plocha leží pod parkovištěm v blízkosti centra obce Benecko. V konceptu ÚP je navrženo její využití pro konání společenských akcí (poutě, slavnosti, soutěže). Na ploše se vyskytuje druhově chudé stanoviště 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří se sníženou reprezentativností. Menší část plochy zaujímá stanoviště 6520 Horské trojštětové louky, jehož reprezentativnost je rovněž mírně zhoršena. Vzhledem k charakteru navrženého využití předpokládám pouze občasný zásah do porostů spojený s mírným narušením. Nedojde k vážnému poškození kvalitnějších přírodních stanovišť. Plochu doporučuji zařadit do návrhu ÚP. KB11 Plocha leží při silnici na návrší západně od centra obce Benecko naproti nové kapličky. V konceptu ÚP je navrženo její využití k výcviku sboru dobrovolných hasičů a pořádání 3

36 soutěží. Na ploše se vyskytuje dobře zachovalé přírodní stanoviště 6520 Horské trojštětové louky, jehož reprezentativnost je zhoršena v důsledku mírné eutrofizace. Vzhledem k navrhovanému způsobu využití, kdy nedojde k trvalému záboru stanoviště, je vliv hodnocen jako mírně negativní. KBH1 Plocha určená pro zřízení sjezdovky je jedním z variantních řešení rozšíření současného areálu zimních sportů. V horní části svahu se zde vyskytují mladší smrkové monokultury. Pod lesem je sjezdovka navržena mezi rozptýlenou zástavbou na loukách, které hostí přírodní stanoviště 6520 Horské trojštětové louky s velmi dobrou zachovalostí a reprezentativností. Na loukách se vyskytují i zvláště chráněné druhy rostlin, konkrétně ohrožený prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a také silně ohrožený zvonek český (Campanula bohemica), který je zároveň předmětem ochrany EVL Krkonoše. Zřízení navržené sjezdovky by znamenalo ohrožení předmětů ochrany EVL na těchto loukách. Vegetace v této části plochy je z biologického hlediska velmi cenná a mohla by být znehodnocena narušováním povrchu při budování lanovky a úpravách sjezdové trati. Lesní porosty v trase sjezdovky jsou biotopem datla černého (Dryocopus martius), který je předmětem ochrany PO Krkonoše. Realizace záměru by znamenala rozsáhlé odlesnění a ztrátu biotopů pro tento druh. Vliv na EVL i PO Krkonoše je hodnocen jako významně negativní. KBH2a Plocha určená pro zřízení sjezdovky je jedním z variantních řešení rozšíření současného areálu zimních sportů. V horní části svahu se na ploše vyskytují mladší smrkové monokultury. Pod silnící Benecko Mrklov navržená sjezdovka prochází přes louku, na níž se vyskytuje přírodní stanoviště 6520 Horské trojštětové louky s velmi dobrou zachovalostí a reprezentativností. Na ploše se hojně vyskytují i zvláště chráněné druhy orchidejí, konkrétně ohrožený prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a ohrožená pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Dále pak ve dvou kratších úsecích prochází opět přes smrkové monokultury a napojuje se na stávající sjezdovku, na níž se vyskytují přírodní stanoviště 6520 Horské trojštětové louky a 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří se sníženou reprezentativností. Zřízení navržené sjezdovky by znamenalo ohrožení předmětu ochrany EVL na louce pod silnicí Benecko Mrklov. Vegetace v této části plochy je z biologického hlediska velmi cenná a mohla by být znehodnocena narušováním povrchu při úpravách sjezdové trati. V okolí horního úseku sjezdovky hnízdí sýc rousný (Aegolius funereus), který je předmětem ochrany PO Krkonoše. Stavba a provoz vleku by se dotkly potravních stanovišť tohoto druhu a v důsledku vyrušování by mohlo dojít k opuštění hnízdiště. Všechny lesní 4