DIAGNOSTIKA PLAVECKÝCH DOVEDNOSTÍ

Transkript

1 Zdroj: DIAGNOSTIKA PLAVECKÝCH DOVEDNOSTÍ Irena Čechovská Obsah 1. Úvod do problematiky... 1 Základní pojmy... 1 Proč hodnotit plaveckou úroveň... 1 Různé roviny hodnocení plavecké úrovně Plavec neplavec... 4 Definice plavce... 4 Hodnocení základních plaveckých dovedností... 5 Příklad standardizované škály Hodnocení plavecké úrovně na základě uplavané vzdálenosti... 8 Cooperův plavecký test Diagnostika plavecké techniky Postup pro hodnocení komplexní plavecké úrovně Studijní literatura Úvod do problematiky Základní pojmy plavecké dovednosti, základní plavecké dovednosti, komplexní plavecká dovednost, plavecká lokomoce, definice plavce, plavecká kompetence, diagnostika plaveckých dovedností, Cooperův test, Proč hodnotit plaveckou úroveň Dostatečná plavecká úroveň dětské i dospělé populace je společensky stále aktuální problematikou. Na její závažnost, mimo jiné, upozornily stressové situace při vynuceném zvládání vodního prostředí během povodní. Pouhou možností ochránit zdraví a život se význam plavání pro jedince nevyčerpává. Tato pohybová činnost může plnit úkoly spojené s prevencí zdraví - jako kondiční aktivita nebo kompenzační činnost, může zprostředkovávat psychickou i fyzickou regeneraci. Plavecká kompetence umožňuje provádět řadu různorodých aktivit vázaných na vodní prostředí. Abychom mohli plavání účinně využívat, je důležité osvojit si plavecké dovednosti jistě, bezpečně a z hlediska provedení kvalitně. Výuka plavání v rámci tělesné výchovy na vysoké škole je jedním z posledních řízených článků plavecké výuky. Co znamená umět plavat? Problém definice plavce je tradiční otázkou didaktiky plavání, o které je třeba pohovořit, protože dát krátkou a jednoznačnou odpověď je obtížné. Přesto nejde o teoretizování, pro praxi je otázka hodnocení plavecké úrovně i jen v hrubém slova smyslu plavec neplavec velmi důležitá. Pro hodnocení činnosti učitele plavání i pro motivaci žáka je hodnocení pokroku v procesu senzomotorického učení také nesmírně závažné téma.

2 Primární zdůvodnění důležitosti plavání pro život každého jedince se odvíjí od prevence nezvládnutí vodního prostředí a tonutí. Jak však vymezit kvalitu bezpečného zvládnutí vodního prostředí. Známou skutečností je, že netonou úplní neplavci, ale špatní plavci. Skutečný neplavec nevyhledává kontakt s vodou, neriskuje. Jedinec, který nebyl poctivě konfrontován s dostatečně náročnými požadavky, se může považovat za plavce po uplavání vzdálenosti např.10 m v mělkém, teplém bazénu. Ve škole dítě dostalo tzv. mokré vysvědčení a škola i rodiče považují plavecké vzdělání za dostatečné a ukončené. Poloplavci se pak může stát, že náročnost situace v souvislosti s vodním prostředím neodhadne bezpečně. Nezvládne nečekané zalití obličeje vodou, nenadálý pád do vody a orientaci pod hladinou, pohyb v silnějším proudu, vlny, pocit hloubky pod sebou nebo neodhadne své síly při překonávání delší vzdálenosti ve vodě. V takovém případě je ohroženo jeho zdraví a v mezním případě i život. (pozn. statistiky utonulých v České republice tab. č. 1 a č.2) Tab. č. 1: Statistika utonulých dle pohlaví (údaje převzaty z internetových stránek Vodní záchranné služby ČČK rok muži ženy celkem rok muži ženy celkem

3 červenec 2005, MUDr.Jan KAUFMAN, zdroj ČSÚ Tab. č. 2: Statistika utonulých v České republice pro rok 2004 (údaje převzaty z internetových stránek Vodní záchranné služby ČČK Diagnóza Muži Ženy Celkem V V W W W W W W W W X X X Y Celkem V90 Nehoda plavidla jako příčina (u)tonutí a potopení V92 (U)tonutí a potopení v souvislosti s vodní dopravou bez nehody plavidla W65 (U)tonutí a potopení při pobytu ve vaně W66 (U)tonutí a potopení po pádu do vany W67 (U)tonutí a potopení při pobytu v bazénu W68 (U)tonutí a potopení po pádu do bazénu W69 (U)tonutí a potopení v přírodní vodě W70 (U)tonutí a potopení při pádu do přírodní vody W73 Jiné určené (u)tonutí a potopení W74 Neurčené (u)tonutí a potopení X38 Oběť povodně X71 Úmyslné sebepoškození (u)topením a potopením X92 Napadení (u)topením a potopením Y21 (U)topení a potopení, nezjištěného úmyslu Zdroj dat: ČSÚ

4 Potřebu hodnotit plaveckou úroveň v plavecké výuce pociťujeme při stanovení cílů plavecké výuky při hodnocení posunu v procesu senzomotorického učení (motivace, kontrola, objektivizace, srovnání) při snaze vytvořit pro výuku homogenních skupin (efektivita výuky) při odhalení podstaty úzkostných stavů při volbě optimálních metod seznomotorického učení pro daného jedince při klasifikaci např. u školního plavání při hodnocení výsledků činnosti plavecké školy Hodnocení plavecké techniky v kondičním a sportovním plavání je důležité jako hodnocení podstatného faktoru limitujícího plavecký výkon. Může být kvalitativní (např. expertní hodnocení) nebo kvantitativní (kinematická analýza záznamu pohybu). Různé roviny hodnocení plavecké úrovně Hodnocení plavec neplavec Hodnocení individuálního posunu v rámci charakteristiky začátečník oblast dětského plavání : Hodnocení adaptace na vodní prostředí Hodnocení základních plaveckých dovedností Hodnocení efektivity plavecké výuky Hodnocení techniky plavání pro potřeby zpětné informace Hodnocení techniky plavání kvalitativní expertní systémy Hodnocení techniky plavání analýzou záznamu, kvantitativní Diagnostika plavecké techniky pro potřeby výzkumu Postup pro hodnocení komplexní plavecké úrovně Hodnocení plavecké lokomoce 2. Plavec neplavec Definice plavce Ten, kdo se cítí plavcem zpravidla odpovídá: Uplavu a udá počet překonaných metrů. Jednotlivci se v představě nutné vzdálenosti pro přesun z kategorie neplavec do kategorie plavec liší. Rozmezí se pohybuje u dospělých zhruba od 10 do 400 m. Málokdo dodá, že jako plavec se umí také potopit pod hladinu nebo skočit do vody po hlavě. Téměř nulovou výpovědní hodnotu má dětská plavecká sebereflexe. V předškolním a mladším školním věku se každé dítě, které se těší na koupání v mělké a teplé vodě, označí za plavce. Definovat plavce je obtížné. Co národ, to jiné hodnocení. V České republice je zažitá zvyklost považovat za plavce toho, kdo bez zjevných známek vyčerpání překoná ve vodě souvislým plaváním vzdálenost 200 m a také zvládne pád do hlubší vody. Překonání dvousetmetrové vzdálenosti předpokládá již poměrně dostatečnou účinnost plavecké techniky. V případě této definice se nezajímáme o uplatnění konkrétního plaveckého způsobu, o dokonalost plaveckého stylu, ani o zaplavaný čas. Trváme na souvislém plavání, sleduje jistotu v překonání vzdálenosti a odezvu zátěže na jedince. Hlavním kritériem je vzdálenost. Pro jistější určení kvalit plavce, bychom rádi toto kritérium doplnili dalšími požadavky prověřujícími vedle schopnosti lokomoce i další

5 plavecké dovednosti. Současné kritérium i bez rozšíření je, bohužel, pro velkou část běžné populace svízelně splnitelným požadavkem. Proto je stále častější ověřování spíše 50metrovou nebo 100metrovou vzdáleností. Jak se zdá, bez této korekce by byl plavcem ve věku okolo 20 let málokdo. U dětské populace je otázka plavecké kompetence ještě složitější než u dospělých. S dvousetmetrovou vzdálenosti bychom vzhledem k dětské úrovni pohybových schopností (především silových a vytrvalostních) u běžné populace nepochodili. V souvislosti s řádně vedenou plaveckou výukou je adaptace dětí na vodní prostředí ověřována spíše dovednostními kontrolními testy než vzdáleností překonanou plaveckou lokomocí. Vhodné je hodnotit především úroveň tzv. základních plaveckých dovedností: plaveckého dýchání, splývavých poloh na prsou a na zádech, schopností potopit se a orientovat se pod hladinou, zvládnout pád či skok do vody. Pro potřeby hodnocení úrovně jsou k dispozici jednoduché hodnotící kvalitativní škály. Hodnocení základních plaveckých dovedností Zvládnutí základních plaveckých dovedností je pro další rozvoj plavecké úrovně rozhodujícím předpokladem. Nácvik dílčích záběrových pohybů i komplexní dovednost, tj. plavecká lokomoce pomocí opakovaných záběrových pohybů v plné koordinaci s dýcháním (s uplatněním rytmických prohloubených výdechů do vody), je umožněna a významně usnadněna předchozím zvládnutím splývání a plaveckého dýchání. Úroveň plaveckých dovedností limituje využití hodnot plavání v životě jedince. Nabídka plavání jako vhodné kondiční nebo zdravotně orientované pohybové činnosti je skvělá. Nízká plavecká kompetence ochuzuje jedince o sféru prožitků, které jsou jedinečné. Pro orientační zhodnocení plavecké úrovně můžeme využít zvládnutí jednoduchých dovedností: 1. Potopení hlavy 2. Otevření očí pod vodou 3. Výdech do vody 4. Hvězdice v poloze na prsou 5. Hvězdice v poloze na zádech 6. Kotoul ve vodě 7. Vynesení dvou předmětů z hloubky 2 m 8. Pád (skok) do vody z plaveckého startovního bloku 9. Vznášení ve vodě v poloze na zádech 10. Splývání Toto jednoduché hodnocení je možné využít pro začátečníka v dětském i dospělém věku. Problémy při plnění těchto velmi jednoduchých úkolů upozorňují na základní nedostatky v plavecké kompetenci. Jedním z možných komplexních cvičení, které prověří plaveckou úroveň je např. skok do vody ze skokanského zařízení z prkna ve výšce 1 nebo 3 m, a nemusí to být ani skok střemhlavý. Objektivnější hodnocení již musí provádět zaškolený hodnotitel, nejlépe zkušený učitel nebo trenér plavání, který využívá podrobnější škály hodnocení jednotlivých dovedností.

6 Tab. č. 3: Příklad hodnocení plavecké úrovně z hlediska základních plaveckých dovedností (převzato a upraveno z Čechovská, Miler, 2001): 1. Potopení hlavy 3 body potopení hlavy, provedeno zvolna, podřep, výdrž, počítat zvolna do pěti 2 body potopení hlavy, provedeno rychle, bez výdrže 1 bod neúplné potopení hlavy pod hladinu (oči nebo uši zůstávají nad vodou) 2. Otevření očí pod hladinou (kontrola pod vodou) 3 body při potopení otevření očí a rozeznání počtu ukázaných prstů ruky 2 body rychlé otevření očí, chybná odpověď 1 bod potopení bez zrakové kontroly 3.Výdech do vody 3 body prohloubený úplný výdech, provedení zvolna 2 body výdech do vody proveden rychle 1 bod pouze částečný výdech 4. Hvězdice v poloze na prsou 3 body cvičení provedeno zvolna, výdrž, počítat zvolna do pěti 2 body cvičení bylo provedeno bez výdrže 1 bod cvičení nebylo správně nebo vůbec provedeno 5. Hvězdice v poloze na zádech 3 body cvičení provedeno zvolna, výdrž, počítat zvolna do pěti 2 body cvičení bylo provedeno bez výdrže 1 bod cvičení nebylo správně nebo vůbec provedeno 6. Kotoul ve vodě 3 body provedeno přetočení vpřed, úplné přetočení podél příčné osy, zvolna 2 body provedeno přetočení vpřed s drobnými nedostatky 1 bod provedeno neúplné přetočení 7. Vynesení 2 předmětů z hloubky 2 m 3 body vynesení 2 předmětů 2 body vynesení pouze 1 předmětu 1 bod vynesení nebylo úspěšné 8. Pád (skok) do vody z plaveckého startovního bloku 3 body pád (skok) z podřepu střemhlav ( po hlavě ) 2 body pád (skok) z podřepu po nohách

7 1 bod vstup do vody nebyl proveden z podřepu skokem nebo pádem 9.Vznášení v poloze na zádech 3 body výdrž ve vznášení více jak 1 min 2 body výdrž ve vznášení více jak 30 s 1 bod výdrž ve vznášení méně jak 30 s 10.Splývání 3 body odraz od stěny bazénu a splývání více jak 5 m 2 body odraz od stěny a splývání více jak 2 m 1 bod odraz od stěny a splývání bez výdrže Velmi dobré zvládnutí základních plaveckých dovedností: bodů Pokročilý začátečník: bodů Úplný začátečník: méně jak 16 bodů. Příklad standardizované škály Standardizovaná hodnotící škála plaveckých dovedností je převzata z práce Štochla (2002), tab. č. 4. Na hodnocení se ideálně podílí několik hodnotitelů. Tab. č. 4: Hodnocení úrovně základních plaveckých dovedností 1. Potopení hlavy 5b. celá hlava byla pod vodou, potopení provedeno zvolna a uvolněně s výdrží 4b. celá hlava byla pod vodou, potopení provedeno rychle, bez výdrže 3b. neúplné potopení hlavy (oči nebo uši zůstávají nad vodou) 2b. došlo pouze k rychlému potopení obličeje, oči i uši nezality vodou 2. Splývavá poloha na prsou 5b. splývavá poloha zaujmuta uvolněně, samostatně bez dopomoci učitele, s výdrží 4b. splývavá poloha zaujmuta rychle, samostatně, ale bez dostatečné výdrže 3b. splývavá poloha zaujmuta s dopomocí učitele (ruka pod břichem) 2b. splývavá poloha i s dopomocí učitele pouze naznačena 3. Splývavá poloha na zádech 5b. splývavá poloha zaujmuta uvolněně, samostatně bez dopomoci učitele, s výdrží 4b. splývavá poloha zaujmuta rychle, samostatně, ale bez dostatečné výdrže 3b. splývavá poloha zaujmuta s dopomocí učitele (ruka pod hýžděmi) 2b. splývavá poloha i s dopomocí učitele pouze naznačena 4. Výdech do vody 5b. prohloubený výdech spojený s potopením úst a nosu, provedení zvolna 4b. výdech pouze ústy, rychlé provedení, oči nebo uši nezality vodou

8 3b. výdech proveden rychle, oči i uši nezality vodou 2b. výdech do hladiny 5. Skok do vody z okraje bazénu 5b. samostatným, rozhodným skokem po nohách, lze odlišit odraz, letovou fázi, kontrolovaný dopad 4b. samostatný skok po nohách, nevýrazné fáze 3b. samostatný pád do vody, tělo ne zcela zpevněné v letové i dopadové fázi 2b. vyžadována nadlehčovací pomůcka nebo dopomoc pro fázi dopadu 1b cvičení nebylo provedeno 6. Výlov 2 předmětů 5b. jistý výlov 2 předmětů zanořením střemhlav, zřejmá zraková kontrola pod vodou 4b. výlov 2 předmětů, hledání předmětů 3b. výlov pouze 1 předmětu 2b. pouze zanoření, předměty nevyloveny 7. Přetočení kolem podélné osy 5b. úplné dotočení, výdrž, zachovány ideální splývavé polohy 4b. v průběhu přetáčení narušeny splývavé polohy, dokončení s výdrží 3b. přetočení nebylo dokončeno do splývavé polohy 2b. přetočení pouze naznačeno 3. Hodnocení plavecké úrovně na základě uplavané vzdálenosti Nejobvyklejším způsobem hodnocení plavecké úrovně pro běžnou potřebu (ne pro sportovní plavání) je orientace na souvisle uplavanou vzdálenost. Tab. č. 5: Orientační hodnocení plavecké úrovně podle uplavané vzdálenosti: Dospělá populace plavec nejistý plavec plavec začátečník neplavec Dětská populace do 10let plavec nejistý plavec plavec začátečník neplavec 200 m a více méně než 200 m, více než 100 m méně než 100 m méně než 10 m 100 m a více méně než 100 m, více než 50 m méně než 50 m méně než 10 m Cooperův plavecký test Hodnocení plavecké úrovně a aerobní zdatnosti ve vodě pro dospělou populaci je možné ověřit v Cooperově testu 12minutového souvislého plavání. Při tomto plaveckém testu

9 je možné plavat libovolným způsobem, odpočívat podle potřeby. V tabulce č. 5 uvádíme základní hodnoty autora (Cooper,1980). Tab. č. 6: Kategorie tělesné zdatnosti podle výsledků v testu 12 minut souvislého plavání Dvanáctiminutový test plavání podle Coopera (uplavaná vzdálenost v metrech) Kategorie zdatnosti Velmi slabá muži ženy Slabá muži ženy Přijatelná muži ženy Dobrá muži ženy Vynikající muži ženy Věk (roky) a více < 457 < 366 < 319 < 247 < 228 < 228 < 366 < 274 < 228 <183 < 137 < > 732 > 640 > 594 > 549 > 502 > 457 > 640 > 549 > 502 > 457 > 411 > 366 < znamená méně než > znamená více než Pro studující Fakulty tělesné výchovy a sportu byly na základě měření sestaveny následující tabulky č. 6 a 7 (Čechovská, Čechovská, Hejtíková, 2006) Tab. č. 7: Hodnocení testu 12 minut plavání upravené pro studentky 1.roč.FTVS UK Cooperův test 12 plavání 12 test dle FTVS UK metry kategorie metry velmi slabá slabá přijatelná dobrá vynikající Tab. č. 8: Hodnocení testu 12 minut plavání upravené pro studenty 1.roč.FTVS UK Cooperův test 12 plavání 12 test dle FTVS UK

10 metry kategorie metry velmi slabá slabá přijatelná dobrá vynikající Diagnostika plavecké techniky Hodnocení plavecké techniky ve smyslu kvality a efektivity provedení záběrových pohybů dominuje ve sportovním plavání. Je ale rovněž důležité i pro plaveckou výuku v etapách základní a zdokonalovací výuky, dále pro oblast kondičního a zdravotního plavání. V plavecké výuce usilujeme vedle diagnostiky stylu plavání o přiměřenou zpětnou vazbu v procesu senzomotorického učení konkrétní plavecké techniky, tj. odhalení chyby, odchylky od modelového provedení pohybu, a následnou volbu korekčních cvičení. Ve zdravotním plavání současně s diagnostikou konkrétního plaveckého stylu zvažujeme i volbu účelové modifikace plavecké techniky. Při pedagogickém pozorování se v plavání potýkáme s řadou problémů, které jsou spojeny s podmínkami provádění diagnostiky techniky. Především pohyby prováděné pod hladinou jsou pozorovatelné obtížně. Pro hodnocení využíváme videozáznamů. Ideálně se snažíme plavce pozorovat: svrchu z okraje bazénu z vyššího místa z boku z okraje bazénu z vyššího místa z pod hladiny čelně z okraje bazénu z vyššího místa z pod hladiny Postup pro hodnocení komplexní plavecké úrovně 1. Komplexní vjem pohybového projevu ve vodě 2. Poloha těla, poloha hlavy (splývavost) 3. Záběrové pohyby dolními končetinami (jednotlivé fáze, parametry struktury pohybů - směr, dráha, nastavení závěrových ploch, koordinace končetin) 4. Záběrové pohyby horními končetinami (jednotlivé fáze, parametry struktury pohybů - směr, dráha, nastavení závěrových ploch, koordinace končetin) 5. Plavecké dýchání (kvalita, koordinace se záběrovými pohyby) 6. Koordinace pohybů končetin - plavecká souhra 7. Dynamika pohybů (pohybový režim, rytmus, časové parametry záběrových pohybů) 8. Dynamika uplatňovaného svalového úsilí a relaxace 9. Pocit vody

11 5. Studijní literatura COOPER, K.H. Aerobní cvičení. Praha : Olympia, s. COOPER, K.H. Aerobnický program pre aktívne zdravie. Bratislava : Šport, s. ČECHOVSKÁ, I., ČECHOVSKÁ, B., HEJTÍKOVÁ, G. Výkonnost studentů 1. ročníku Fakulty tělesné výchovy a sportu v testu 12minutového plavání. In Pokorná, J.(Ed.) Problematika plavání a plaveckých sportů V. Praha : FTVS UK, v tisku ČECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. Praha : Grada Publishing, s. ISBN MÁCHOVÁ, A. Emoce v plavecké výuce předškolních dětí. Diplomová práce.vedoucí diplomové práce Čechovská, I. Praha : UK FTVS, 2001, 73 s. KAZÍKOVÁ, S. Plavecká úroveň vysokoškolské populace. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce Čechovská, I. Praha : UK FTVS, 1999, 77 s. KOLÁŘ, V. Hodnocení plavecké úrovně v činnosti školy, Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce Čechovská, I. Praha : UK FTVS, 2000,61 stran ŠTOCHL, J. Škála pro hodnocení plavecké úrovně předškolních dětí. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce Čechovská, I.Praha : UK FTVS, 2002, 70 s.