CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA"

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ JAROSLAV LINDR CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA MODUL 02 DIDAKTIKA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika Jméno Píjmení, Brno (48) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Metodický návod na práci s textem Vyuovací metody Klasifikace metod výuky a kritéria výbru Charakteristika vybraných metod výuky Metody slovní Metody monologické (akroamatické) Metody dialogické Metody názorn demonstraní Metody praktických inností žák Aktivizaní metody Metody opakování a procviování vdomostí Metody diagnostické a klasifikaní Didaktické testy Metody výuky ješt jinak Organizaní formy Klasifikace organizaních forem výuky Charakteristika vybraných organizaních forem Frontální výuka Skupinové a kooperativní vyuování Individualizovaná výuka a diferenciace Výuka v rozliných prostedích, exkurze Projektová a týmová výuka Integrované uební celky. Otevené vyuování Didaktické prostedky Klasifikace didaktických prostedk Školní obraz Moderní didaktická technika Programované uení a vyuování Poíta jako uební pomcka Autotest Závr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Klí (48) -

4 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika - 4 (48) -

5 Úvod 1 Úvod Milí studenti, máte ped sebou studijní text modulu 02 Didaktika v rámci pedmtu CZ54 Inženýrská pedagogika. Text je koncipován jako rámcový výklad ústedních okruh, které patí z didaktického hlediska k teoretické výbav budoucího uitele odborných pedmt píslušného oboru na stedních prmyslových školách. Pedpokládá se, že práv tento okruh zájemc najde v textu pouení i inspiraci pro svou budoucí profesi. I student odborného studia však mže najít v textu nové obohacení svých dosavadních znalostí. Vždy školní prostedí každý student jist dobe zná ze svých zkušeností souasných i dívjších, a proto mže zptn zhodnotit kvalitu výuky, jež sám kdysi absolvoval. Z obecn didaktických partií se text orientuje pedevším na vyuovací metody, organizaní formy a didaktické prostedky. Znalost této problematiky je pro budoucího uitele nezbytná. Jsme si vdomi toho, že v odborném studiu technického zamení patí pedmt CZ54 Inženýrská pedagogika pouze k doplkovým a volitelným pedmtm jednotlivých studijních obor. Proto si text neklade ambice zahltit tenáe množstvím pojm a teoretických úvah spoleenskovdního charakteru o poslání a významu didaktiky, spíše chce být pomckou pro ty, kterým školské prostedí bude budoucím povoláním. Doufáme, že zaujme i ty, kteí vidí své sou- asné vysokoškolské studium nejen jako aspekt odborný, ale i jako souást edukaní reality ve všech podobách akademického prostedí a výuky samotné. 1.1 Cíle Rámcové pojetí textu poskytující vhled do vyuovacího procesu z didaktického hlediska sleduje pedevším tyto zetele a cíle: Nauíme se pohlížet na zákonitosti didaktického pojetí výuky, pi tení si osvojíme adu odborných pojm, které popisují edukaní realitu. Seznámíme se s ústedními náhledy na podstatu vyuovacího procesu a se zásadami jeho správného vedení. Poznáme základní pilíe, na nichž soudobá obecná i oborová didaktika stále stojí vyuovací metody, organizaní formy, didaktické prostedky Osvojení výše jmenovaného nám umožní uplatnit získané znalosti v rámci didaktiky odborných pedmt prezentované v závru modulu. Obohatíme se o teoretickou reflexi edukaní skutenosti, mžeme posoudit, zda vlastní zkušenosti odpovídají teoretickým vymezením výuky a zda teoreticky reflektovaná bohat propracovaná koncepce výuky mže být za uritých okolností proveditelná v praxi. 1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro studenty odborného technického studia v navazujícím magisterském stupni. Jelikož se pedpokládá, že profil student je zamen - 5 (48) -

6 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika pevážn na technické pedmty z oblasti stavitelství, je místo Inženýrské pedagogiky v rámci studijního plánu pouze doplkovým pedmtem nevyžadujícím hlubší pedchozí znalosti ze spoleenskovdních disciplin. Text je uren pro všechny zájemce o pedagogické a didaktické teorie; je vhodný pro ty studenty, kteí uvažují o uitelské profesi na stedních prmyslových školách svého oboru. Poskytuje základní vhled do problematiky týkající se pedagogických princip a didaktických pístup k výuce. Modul 02 Didaktika obsahuje prohloubenou navazující linii k modulu 01 Pedagogika. tenái poskytuje pedevším seznámení se základními principy obecné didaktiky (vyuovací metody, organizaní formy, didaktické prostedky. Znalost výše uvedených tematických okruh je pro budoucího uitele nezbytností a samozejmostí, nebo poskytuje teoreticko-metodickou prpravu k samotnému vedení a ízení výuky. 1.3 Doba potebná ke studiu Jelikož se v textu prolínají odborné koncepce s úvahovými pasážemi a zamyšleními nad edukaní realitou, nemlo by studium pesáhnout 8 až 10 hodin. Pesto však vyzýváme k obezetnosti pi studiu zdánliv samozejmých vcí, protože práv uitelská zkušenost z ad zkoušejících ukazuje, že interpretace obsahu textu se znalostí píslušných odborných pojm není pro studenty tak jednoduchá a samozejmá, jak se pi prvním seznámení s textem mže jevit. 1.4 Klíová slova Vyuovací metody, klasifikace metod výuky, metody slovní, monologické metody, dialogické metody, metody práce s uebnicí, metody názorn demonstraní, metody praktické, aktivizaní metody, brainstorming, organizaní formy výuky, individuální výuka, hromadná (frontální) výuka, individualizovaná výuka, projektová výuka, diferencovaná výuka, skupinová a kooperativní výuka, týmová výuka, otevené vyuování, reformní pedagogika, didaktické prostedky, výukový program, výpoetní technika ve výuce, poíta. 1.5 Metodický návod na práci s textem Text je koncipován jako výkladový. Obsahuje základní didaktické pojmy, kategorie a didaktická pravidla. Pedpokládáme, že výkladové pasáže mohou psobit jako teoretizování nad tím, co je známo z praktické podoby výuky. Pesto je však nutné, aby se budoucí technik-uitel seznámil se základními principy vedení výuky, ovládl patinou terminologii a byl teoreticky seznámen se vzorovou podobou vyuovacího procesu. I proto v mnoha ástech text poskytuje krom odborných teoretických pasáží i úvahy nad správným použitím didaktických princip v praxi. Využívá faktu, že prostedí školy i školství obecn je studentm známo již adu let svého studia. Páním autora textu je poskytnout krom teoretických znalostí také návody, jak zvládnout vyuovací proces a naerpat inspiraci pro pedagogickou profesi. - 6 (48) -

7 Vyuovací metody 2 Vyuovací metody Metoda (z ec. methodos znamená cestu, postup). Metoda jako cesta k cíli je rozhodujícím prostedkem k dosahování cíl v každé uvdomlé innosti, vetn vzdlávání. Bez odpovídajících metod nelze splnit cíle a úkoly výuky, proto se jim vnuje velká pozornost jak v teorii, tak v praxi. Definice Vyuovací metodou chápeme zpsoby zámrného uspoádání inností uitele i žák, které smují ke stanoveným cílm vyuovacího procesu. Vyuovací metody prošly dlouhým historickým vývojem. Mnily se v závislosti na historicko-spoleenských podmínkách vyuování, na charakteru školy jako instituce a dalších podmínkách. Strun uveme, že z období antického ecka si dodnes pipomínáme metodu pednášky (Démosthenés 413 p. n. l.) a metodu rozhovoru (Sokrates ( ). Sokratovská metoda je základem heuristických postup. Ve stedovkém školství dominovaly metody slovní. Šlo pedevším o pamtné osvojení církevních text. Rozvíjely se i disputace, které pedstavovaly metodu, kdy se z protiklad vyvozovalo konené ešení. V 17. stol. Jan Amos Komenský ( ) vyžadoval pirozenou metodu vzdlání odvozenou z poznávání a napodobování pírody. Osvtlil ji v trojici metod analytické, syntetické a synkritické (srovnávací). Tento smr dále rozvíjeli Johann Heinrich Pestalozzi ( ), Konstantin Dmitrijevi Ušinskij ( ) aj. V 19. století znamená významný pínos do metodického myšlení Johann Friedrich Herbart ( ). Založil didaktické postupy na analýze psychických proces, které se realizují pi osvojování uiva teorie formálních stup výuky (jasnost, asociace, systém, metoda). Ve 20. stol. chtlo reformní pedagogické hnutí v principu pekonat herbartovský model vyuování. Jeho pedstavitelé (John Dewey, Rudolf Steiner, Helen Parkhurstová aj.) akcentovali postupy orientující se na pímou innost žák, a to nikoliv jen intelektuální, ale i manuální. Do popedí se dostávají postupy, které vedou k samostatnému získávání zkušeností, osvojování nového poznání ešením komplexních projekt blízkých skutenému životu. Inovaní didaktické teorie a koncepce sousteují pozornost nejenom k metodické kompetenci vyuujícího, ale kladou draz i na aktivní spoluúast žák. V moderní dob se hledají rzné alternativní metody. Jde o metody, které budou umožovat aktivitu žák pi formulaci cíl a plánování procesu uení, budou podporovat individuální i kolektivní strategie uení, vytváet prostor pro iniciativní a tvoivé innosti, získávání osobních zkušeností, seberealizaci žák, budou pispívat k omezování strachu, úzkosti i nudy ze školního vyuování a povedou k sebekontrole a vlastní odpovdnosti žák. 2.1 Klasifikace metod výuky a kritéria výbru V prbhu vývoje školy a pedagogiky vzniklo mnoho rzných výukových metod. Pokusy roztídit metody podle náhodného, i když výrazného znaku, vtšinou postihují jen nkterou z dílích funkcí metody, proto je vhodné pi empi- - 7 (48) -

8 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika rickém náhledu na vhodnou volbu didaktické metody kombinovat rzná hlediska dohromady. Jen systém metod, nikoliv tedy jen jedna izolovaná metoda promyšlen sledující výchovn vzdlávací cíl, vykazuje patinou efektivitu. V konkrétním vyuovacím procesu se uplatují rzné vyuovací metody soubžn a ve vzájemném propojení. Nejsou od sebe vzájemn oddleny. V souvislosti s úsilím o optimalizaci procesu vyuování byla zformulována idea komplexního pístupu k problematice metod. Nejastji lze vyuovací metody klasifikovat takto: (dle Maáka) A. Metody z hlediska pramene poznání a poznatk aspekt didaktický I. Metody slovní 1. monologické metody (vysvtlování, pednáška). 2. dialogické metody (rozhovor, diskuse, dramatizace). 3. metody písemných prací (písemná cviení, kompozice). 4. metody práce s uebnicí, knihou. II. Metody názorn demonstraní 1. pozorování pedmt a jev. 2. pedvádní (pedmt, model, pokus, inností). 3. demonstrace statických obraz. 4. projekce statická a dynamická. III. Metody praktické 1. nácvik pohybových a pracovních dovedností. 2. žákovské laborování. 3. pracovní innosti (v dílnách, pozemcích aj.). 4. grafické a výtvarné innosti. B. Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žák aspekt psychologický I. Metody sdlovací. II. Metody samostatné práce žák. III. Metody badatelské, výzkumné. C. Struktura metod z hlediska myšlenkových operací aspekt logický I. Postup srovnávací. II. Postup induktivní (od konkrétního k obecnému). III. Postup deduktivní (od obecného ke konkrétnímu). IV. Postup analyticko-syntetický. D. Metody z hlediska fází vyuovacího procesu aspekt procesuální I. Metody motivaní. II. Metody expoziní. III. Metody fixaní. - 8 (48) -

9 Vyuovací metody IV. Metody diagnostické. V. Metody aplikaní. E. Metody z hlediska výukových forem a prostedk aspekt organizaní I. Kombinace metod s vyuovacími formami. II. Kombinace metod s vyuovacími pomckami. O nejvhodnjší metod pro danou výukovou situaci se uitel rozhoduje už pi plánování, promýšlení a píprav vyuovací jednotky. Výbru musí pedcházet co nejpodrobnjší analýza zamýšleného výchovn vzdlávacího aktu, jeho cíl a determinujících faktor. Mají-li vyuovací metody splnit oekávané požadavky, je teba respektovat kritéria optimálního výbru metod výuky, ke kterým patí zejména: nutnost respektovat zákonitosti výchovn vzdlávacího procesu a z nich vyplývající vyuovací zásady; splnit cíle a úkoly výuky; zohlednit obsah metody dané vdy (oboru) vbec a daného vyuovacího pedmtu (tématu) zvláš; znát pedagogicko-psychologické zákonitosti vyuovacího procesu, zvážit uební možnosti žák, jejich pedpoklady vkové, úrove jejich pipravenosti a zvláštnosti tídního kolektivu; posoudit pedpoklady uitel samotných (pedcházející zkušenosti, úrove teoretické a praktické pípravy, schopnost zvládnout urité metody a didaktické prostedky, úrove pedagogického mistrovství, osobní vlastnosti aj.); uvážit asové možnosti, jež má uitel k dispozici (dkladné uvážení možností, jež vyplývají z momentálních vyuovacích podmínek); pihlédnout ke specifinosti daného pedmtu, jeho postavení v uebním plánu školy a povaze probíraného tématu; uvážit materiální a didaktickou vybavenost školy, kabinetu a uebny, obzvlášt v odborných technických pedmtech. Kontrolní otázky 1. Co je vyuovací metoda? 2. Na základ jakých kritérií lze vyuovací metody rozdlit? Pro je vhodné se zabývat širokým množstvím hledisek tídní? Promyslete, jak mžete hlediska tídní metod vzájemn kombinovat. 3. Jaká základní doporuení platí z didaktického hlediska pro vhodný výbr metod? 4. Jaké typy metod jsou vhodné pro výuku odborných pedmt vašeho oboru? Uplatují se i nkteré speciální metody? Promyslete. - 9 (48) -

10 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika 2.2 Charakteristika vybraných metod výuky Metody slovní V procesu vyuování má velký význam slovo uitele i žáka, a to slovo mluvené i psané. Skutenost, že je kritizováno jednostranné verbální pojetí vyuování, neznamená, že slovo správn používané pestává být jedním z hlavních nástroj v procesu poznávání. Metody slovního projevu jsou založeny na vnímání a chápání ei posluchai, kteí si osvojují nové poznání. Analyzujeme-li slovní projev z hledisek psychologicko-pedagogických zvláštností vnímání ei, lze vylenit ti aspekty: a) Vnímání (percepce) ei, kdy uitel usiluje o vnímání žák, snaží se vytvoit kladný postoj k vnímané látce, odkazuje na zkušenosti, pipomene, aktualizuje, vas nov zorganizuje pojetí výkladu, ímž umožní výklad pln prožít. b) Chápání výkladu, kdy se pedpokládá, že bude rozvinuta a udržena v aktivit pedevším myšlenková innost žák, dojde k zamení výkladu žádoucím smrem, vtažení do myšlenkového postupu aj. c) innost pamti, pedevším operativní, kdy celistvost vnímání, chápání látky má vliv na zapamatování a naopak. Pam umožuje rekonstrukci výkladu, a tím jeho dlouhodobé zapamatování. Využívání metod slovního projevu pedpokládá vnovat náležitou pozornost i technice ústního podání (jasná, srozumitelná, dostaten výrazná e s pelivou výslovností, správným pízvukem, rytmem, tempem, využíváním pauz aj.) Metody monologické (akroamatické) Charakteristickými rysy tchto metod je draz na slovo jako komunikaní prostedek. Z toho vyplývá draz na konkrétnost, epinost, živost, bohatost pedstav ve slovním sdlení. Akroamatické metody umožují pouovat pedevším o takových jevech, které probíhají jako sled událostí, pedstavují konkrétní situace s cílem utváet u poslucha jasné pedstavy o uritých situacích a procesech. Mají tedy funkci poznávací. Jednotlivé formy monologických metod se praxi asto prolínají. Vyprávní pedstavuje metodu, která klade draz na konkrétnost, emocionálnost a pístupnost ve sdlování fakt. Vzbuzuje u poslucha adekvátní poznávací i citové zaujetí. Zajišuje uritou míru zjednodušení, ímž dopluje metody jiné. Vyprávní je vhodné zejména na poátku výkladu, slouží ke zvýšení motivace. Psobí-li uitel pi vyprávní pedevším na city a fantazii, nabývá spíše umlecké formy a pechází v líení. Psobí-li uitel na myšlení žák, projevuje se spíše nauková forma vyprávní. Vysvtlování jako vyuovací metoda se uplatní nejastji tehdy, jde-li o osvojování látky pojmové povahy, o vyvozování zobecujících závr. Zahrnuje popis a analýzu píslušných jev, usmruje a rozvíjí logické myšlení žák. Dležitým charakteristickým rysem vysvtlování je logika výkladu. Výklad pomáhá k vytvoení uspoádané soustavy vdomostí a rozvoji vlastního logic (48) -

11 Vyuovací metody kého myšlení. Aktivita žák spoívá pedevším v pozorném sledování uitele, v promýšlení obsahu látky a myšlenkových postup uitele. Pi výkladu je dležité hovoit pimeným tempem, srozumiteln, prbžn si ovovat pochopení látky. Pro zvýšení úinnosti výkladu je vhodné používat i metody názorn demonstraní aj. Školní pednáška zprostedkovává poznatky v delším, soustavném a logicky ulenném projevu. Uitel rozebírá jevy a procesy, které jsou pedmtem pednášky, poukazuje na jejich vzájemné souvislosti, vysvtluje píiny, dokazuje vyslovené závry, provádí hodnocení. Pednáška vyžaduje od žák vtší myšlenkové úsilí a zárove schopnost se koncentrovat po delší dobu. Proto je dležité, aby uitel pi pednášce neustále podporoval aktivní spoluúast žák a trvale s nimi udržoval kontakt. Pi pednášce je dležité upozorovat na nejzávažnjší momenty, odlišovat podstatné od mén dležitého, respektovat pomalejší chápání látky abstraktnjší povahy, do monologického výkladu zaazovat mikropauzy aj. Je vhodné též pednášce vtisknout problémový charakter. V úvodu je vhodné formulovat problém, který se v prbhu pednášky bude ešit. Doporuuje se zaadit i prvky konkrétn obrazného vyprávní (Pedstavte si, že ) a dále názorn doplnit slovní výklad, na poátku seznámit s osnovou pednášky (tabule, projekce, power-point) a zvládnout rétorické dovednosti. Jasná jednoduchá stylizace vt, srozumitelná e, opakování hlavních myšlenek jsou cesty, jak zpehlednit výklad a umožnit též tvorbu poznámek pro žáky Metody dialogické Mezi akroamatické metody využívající slovo jako prostedek výkladu adíme i metody dialogické, ve kterých hraje dležitou roli komunikace mezi antropogenními initeli výuky. Definice Mezi metody dialogické patí ty, které jsou založeny na pímé interakci mezi vyuujícím a žáky nebo mezi žáky navzájem, pedpokládají jejich vzájemnou interakci a komunikaci. Dialogické metody odporují rozvoj jejich kognitivních (poznávacích) schopností a emocionáln motivaních stránek osobnosti. Umožují žákm sdlit své názory a pocity k danému tématu. Pi vlastní realizaci je žádoucí mít na zeteli faktory vystihující podstatu dialogu, tj. skutenost, že dialog je zamen na uritý cíl. V jeho prbhu dochází ke vzájemnému ovlivování úastník a k vzájemnému petváení vztah mezi úastníky debaty. Metoda rozhovoru patí k nejstarším didaktickým metodám. Spoívá v tom, že formou otázek a odpovdí osvtluje uritý jev, problém a vede žáky k novým poznatkm. K získání funkní dovednosti techniky didaktického rozhovoru je vhodné akceptovat tato doporuení: Naslouchání jako aktivita vyžadující souhrnné využití všech smysl posluchae pro odpov na chování jiné osoby. Znamená to vnovat pozornost verbálním i neverbálním podntm; - 11 (48) -

12 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika odrážení je proces doslovného opakování toho, co ekla jiná osoba; vyjasování jako optovné prohlášení toho, co žák ekl. Poskytuje uiteli prostor pro spojování jednotlivých myšlenek žák, pro formulaci nových pojm a jejich porozumní; schopnost tázání se pokoušející se pochopit myšlenky žák o uritém tématu; hledání píklad v situaci, kdy se obtížn vyjaduje složitá i abstraktní myšlenka. Rozhovor mže být využit v rzných didaktických situacích, kde plní rzné funkce. asto má funkci pomocnou užitou na poátku vyuovací jednotky k diagnostice pedešlých znalostí žák. Rozhovor mže mít však i funkci hlavní, pokud vede k pochopení a osvojení nové látky. Spoívá v kladení otázek, které postupn vedou k samostatnému odhalování nových vztah, píin jev a hodnocení. Rozhovor problémového charakteru navozuje problémovou situaci a vhodn volenými otázkami podncuje k pemýšlení. Rozhovor mže plnit i funkci kontrolní, zejména pi zkoušení a diagnostice stavu znalostí. Správn didakticky vedený rozhovor využívá též vhodn volené otázky, které mohou vyžadovat bu odpov jedním slovem, nebo využívat otázky ústední, ídící, doplkové, pomocné, zjišovací, srovnávací, opakovací, shrnující, úsudkové, problémové apod. Naopak se v pedagogické praxi vyhýbáme otázkám sugestivním, klamným, alternativním, hádavým aj. Je vhodné rovnž vnovat pozornost otázkám, které kladou žáci uiteli. Dialog je akroamatickou metodou, kdy dochází ke komunikaci uitele a žáka a žák navzájem. Funkci dialogu lze spatovat v rozvoji žákova poznání, kdy k základnímu tvrzení ve výuce je možné piadit zpesující i rozšiující tvrzení, píp. protitvrzení a ve spolupráci s žákem dojít ke správnému ešení. Úkolem uitele v dialogu je navození problému, který má být pro žáky zajímavý. V prbhu dialogu je nutné navodit atmosféru dvry umožující vyjadovat vlastní názory. Žáci se uí argumentovat, klást otázky, naslouchat druhému, korigovat vlastní postoje, sebekontrolu aj. Uitel tím uí kultue diskuse. Udržuje její orientaci k hlavnímu problému, vede k vcné a konkrétní argumentaci, navozuje píznivé klima, piemž nesprávné názory a omyly trpliv vyvrací pesvdivými argumenty. V závru zdrazní základní zobecnní, k nmuž se pi rozhovoru dosplo. Diskuse je vzájemným rozhovorem mezi všemi leny skupiny, v nmž jde o vyjasnní stanovené problematiky. Je vhodná pro širší otázky vymezeného úkolu. Uí komutativní dovednosti pro všechny zúastnné, pohotovému reagování na sled tématu, navyká veejn vystoupit, formulovat své názory, vyslechnout druhého a dobe formulovat své mínní, respektovat druhého diskutujícího a být druhým respektován. Zalenním vtšího potu zúastnných osob vede k rozvoji dialogu v širším potu osob. Proto i základní požadavky pro správn didakticky vedený dialog platí i pro správn vedenou diskusi. I v podmínkách vyuování lze využít brainstorming (burzu nápad). Slouží k hledání nových problém. Vyžaduje, aby všichni úastníci v prbhu stanoveného asu zformulovali co nejvíce spontánních nápad k danému problému. Tyto nápady se zapisují na tabuli, piemž žádný se dopedu nepovažuje za zcestný. Obdobou je brainwriting psaní na lístky. Brainstorming a - 12 (48) -

13 Vyuovací metody brainwriting se zaazují v procesu vzdlávání dosplých, nap. pi hledání nových ešení technických problém v odborných kurzech. astjší školní metodou zisku poznatk je metoda práce s uebnicí a knihou. Využívá skutenosti, že zdrojem poznání je psané slovo. Uitel vede žáky k získávání poznatk v písemné podob, pomáhá žákm proniknout do textu a rozvinout v nich techniku tení s porozumním. Obrací pozornost na podstatné momenty textu, uí je vyhledávat podstatné, poizovat výpisky, vracet se k podstatným myšlenkám textu apod. Mže být kombinována se zadaným referátem, nutností na základ konspektu textu pednést veejn podstatné informace. Zpsob výuky pomocí odborných text vede k samostatnosti žák a zvládnutí práce s odbornou literaturou. Je žádoucí, aby se žáci uili ve všech pedmtech pracovat s uebnicí a knihou se vzrstající samostatností. Úkolem školy je nauit žáky pracovat i s pomocnou literaturou, obzvlášt v technických pedmtech, kdy pracují s technickými normami, firemními katalogy a zahraniní literaturou. Uplatuje se též teorie uení se z textu, která využívá poznatky psychologie uení, psycholingvistiky, psychodidaktiky, sémantiky aj. ke zvládnutí správných technik uení využívajících obecné psychologické teorie uení Metody názorn demonstraní Zcela jiný okruh vyuovacích metod pedstavují metody, které jsou založeny nejen na slovním výkladu, nýbrž na názorných ukázkách, které napomáhají snazšímu pochopení vysvtlované látky. V souladu s výše uvedeným cílem se nazývají metody názorn demonstraní. Definice Metody názorn demonstraní uvádjí žáky do pímého styku s poznávanou skuteností, obohacují jejich pedstavy, konkretizují abstraktní systém pojm a podporují spojování poznávané skutenosti s reálnou životní praxí. Nejjednodušší formou názorn demonstraních metod je ilustrace. K ilustraci doplující pedevším metody slovní slouží uitelova kresba na tabuli, diagramy, obrazy, schémata, mapy, tabulky aj. Demonstrace, pi níž se pedvádjí pedmty, procesy a innosti, pedstavuje složitjší postup než ilustrace. Demonstraci lze používat v rzných metodických variantách v závislosti na obsahu vyuování. Pi demonstraci se uplatují rzné dvourozmrné názorné pomcky statického charakteru (klasický obrazový materiál, schémata, grafy, fotografie, zptná projekce, power-point aj.) nebo dynamického charakteru (film, televizní záznam, video, poítaová animace aj.). Zvlášt významné je pedvádní skutených pedmt i trojrozmrných názorných pomcek. Jednotlivé dílí názorn demonstraní metody se od sebe odlišují jen názorným materiálem nebo technikou demonstrace. V závru úvah o demonstraních metodách uveme ješt obecné požadavky na zásady pedvádní, které je možno vyjádit tmito empiricky zjištnými i teoreticky zdvodnnými tezemi: - 13 (48) -

14 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika 1. Na pedvádní je teba pedem naplánovat potebné materiály, pomcky a provit fungování technických zaízení. 2. Zlaté pravidlo didaktiky pro uitele požaduje podle možností pedkládat pedmty ve výuce co nejvtšímu potu smysl. 3. Složitjší pedvádní je nutné rozložit na jednotlivé jednodušší prvky. 4. Pedvádní má probíhat v pimeném tempu, má být pístupné všem, kterým je ureno. 5. Pokud to dovoluje charakter pedvádných jev, je úelné zapojit do pedvádní žáky, aktivizovat je ke spolupráci, podncovat k otázkám. 6. Po jednotlivých fázích pedvádní se osvduje provovat, zda bylo uivo pochopeno. Pi nejasnostech a nepochopení nejlépe znovu pedvést. Výsledek pedvádní závisí také na vhodném a výstižném doplnní slovním komentáem. 7. Po ukonení žáci sami shrnují hlavní poznatky. Nesprávnosti uitel opraví, nedostatky doplní. V prbhu pedvádní si žáci poizují zápisky, zachycují pedvádné jevy v kresbách, nártech aj. 8. Každé pedvádní je souasn výcvikem v pozorování. Pedvádný pedmt se musí žákm demonstrovat tak, aby ho žáci mohli dobe vnímat. Žáci si hloubji osvojí uivo, pedvádí-li se jim jev ve vývoji, v innosti a v souvislosti s reálnou skuteností Metody praktických inností žák Pevažujícím pramenem poznání u praktických metod je pímá innost žák, pímý styk s pedmty skutenosti a možnosti manipulace s nimi. Montážní a demontážní innosti mají charakter problémového vyuování. Pedpokládají, že žáci porozumí teoretickým principm, pi jejich aplikaci si uvdomí funkce technických prvk a tyto teoretické znalosti prakticky uplatní. Vedou ke studiu dokumentace (výkresy, schémata), k poizování propot a motivují k zájmu o odbornou literaturu. Laboratorní metody se chápou jako jedna z cest, které pomáhají pekonávat jednostrann slovní a nazírací zpsob vyuování. Umožují žákm osvojovat si nové poznatky manipulací s pedmty, v procesu pímých praktických inností, experimentováním. Lze hovoit o rzných typech laboratorních metod: Ilustraní typ laboratorních prací, které ilustrují uivo, které již díve žáci poznali pi výkladu; aplikaní typ laboratorních prací, které umožují aplikaci osvojené teorie, opakování a procviování vdomostí a dovedností; laboratorní práce heuristického charakteru, které umožují žákm problémovým ešení úkol objevovat pro sebe nová fakty, vztahy a osvojovat si nové vdomostí. Praktické pracovní innosti jsou pedevším rozvinuty na odborných školách, kde žáci získávají pouení o vlastnostech materiálu, nástrojích, strojích a jejich - 14 (48) -

15 Vyuovací metody funkci. Osvojují si urité postupy a pracovní dovednosti, dovednost pracovat soustedn a kulturn. V rámci praktických metod zaujímá dležité místo instruktáž. Je to kombinovaná metoda, která zahrnuje vysvtlování, pedvádní a vlastní nácvik inností. Metody samostatné pracovní praxe umožují žákm v podmínkách reálného života uplatovat vdomosti a dovednosti, které si osvojili již díve. Žáci realizují své teoretické poznatky v ešení praktických úkol, zdokonalují se v technikách mení, v diagnostických technikách, seznamují se s pracemi v terénu. Uí se jednat se spolupracovníky, organizovat práci svou i druhých, upevují si dovednosti, které je teba zdokonalovat až k automatizování Aktivizaní metody V moderní pedagogice se zaínají uplatovat metody, které mají aktivizaní charakter motivují zájem žáka, zvyšují jeho aktivní zapojení do vyuovacího procesu a pispívají k celkovému zefektivnní prbhu vyuovacího procesu. Didaktická hra pedstavuje základní aktivizaní metodu, pi které se uplatuje zejména tvoivost všech úastník s didaktickým cílem snadnji piblížit obsah uiva a jeho následné procviení. Posiluje zájem aktér, je formou cvi- ení, pispívá k organizaci spolen s ostatními leny skupiny (žáky). Vede k socializaci jednice do skupiny, vede k sebekontrole. Zejména v didaktických hrách s pravidly se žák uí zachovávat stanovená pravidla. Didaktická hra je úinná a zárove zábavná tehdy, je-li v ní obsažen též dynamický prvek, náboj, který strhává postupn všechny leny skupiny a zapojuje je do stanovené innosti. Žák vyhledává hru za úelem zájmu a zárove procviení uiva. Pedpokladem úspchu didaktické hry je též píprava uitele. Uitel mže hru do výuky zaadit, jestliže žáci mají o tématu již urité vdomosti. Uitel musí pekonat direktivní dominantní postavení ve tíd, musí si být vdom nutnosti dostatené organizaní pípravy. Pi vlastní realizaci musí poítat s nedostatkem materiálních pomcek a asu. Pro didaktickou hru jsou vhodné problémové úlohy s oteveným koncem. Za zvláštní skupinu her lze pokládat soutže. Výsledek soutže se posuzuje s ohledem na umístní úastník v uritém poadí. Soutže uí smyslu pro fairplay, toleranci, vyvinutí maximálního úsilí a odpovdnosti za celek. Každá soutž je hra a lze ji organizovat jako soutž v tom pípad hovoíme o soutživé he. Didaktická hra však obecn není soutž. Metody simulaní a situaní uvádjí žáky do analýzy problém, které mohou existovat i ve skutenosti. Pod pojmem simulace chápeme zjednodušené pedvedení uritého fragmentu skutenosti. Simulaní metody pedpokládají aktivitu úastník. Navozují uritý hravý ráz situace, která nemá konfrontaní charakter, jak to bývá v reálném život. Usnadují proto jednotlivci postupovat uvolnn, získat nadhled a bez obav zaujímat urité postoje. Zárove vedou od pouhého mluvení k prožívání a jednání. Pedstavují uení a nácvik v prostedí, které poskytuje psychologické bezpeí. Situaní metody umožují žákm získávat dovednosti, analyzovat a ešit problémy, které pedstavují životní situace. Patí sem nap. ešení rzných pípa (48) -

16 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika d, konfliktních situací, incident aj. Žáci se uí konstruktivn ešit tyto typy konflikt, tlumit jednostrann emotivní postoje, chovat se asertivn, piemž žáci asto diskutují ešení jednotlivých pípad ve skupin i v plénu tídy. Správné reakce posilují a nevhodné tlumí i korigují. ešení model reálných situací vyžaduje komplexní pístup, pedpokládá pružné využívání vdomostí, produktivní myšlení a vzájemnou spolupráci. Metody inscenaní spoívají v hraní rolí osob zúastnných v urité simulované sociální situaci. Simulovaná situace se eší nejen v teoretické rovin, nýbrž pímou realizací za úasti aktér. Tyto metody mívají velice rznorodý charakter. Inscenace mže být provedena ve tech stupních, a to strukturovaná inscenace, pi níž úastníci znají jen popis výchozí situace a aktéi pouze rámcovou charakteristiku své role, dále jako nestrukturovaná inscenace, pi níž úastníci i aktéi znají pouze popis výchozí situace a inscenace se rozvíjí podle individuálních strategií žák, a konen mnohostranná inscenace, pi níž jsou všichni úastníci aktivními aktéry. Podle cíle lze rozlišit inscenace umlecké (divadelní a estrádní), psychosociální (sociodramata), terapeutické (psychodramata) a výchovn vzdlávací. Výchovn vzdlávací význam inscenaních metod spoívá v tom, že se žáci vžívají do role, kterou pedvádjí. Získávají nové emocionální zkušenosti a postoje, ímž si osvojují vhodné zpsoby reakcí ve vybraných situacích. Specifickým druhem inscenaních metod je dramatizace, která v sob spojuje i etné dovednosti psychologické, organizaní, intelektové a komunikativní. Uí žáky vystupovat ped druhými lidmi, zkonkrétuje uivo, umožuje jeho prožití, usnaduje hlubší prožití dramatizované látky, oživuje ji, vyvolává hlubší zájem, pomáhá si uivo zapamatovat a rozvíjí tvoivost žák spolen s dramatizaními umleckými a literárními prostedky. Metoda pípadová je vhodná pro didaktický popis situace, která nastala, event. mže nastat. Pi vhodné volb píkladu, který musí být typický, exemplární, orientovaný na praktický výcvik situace, lze rozvíjet znaky komplexnosti, pimeného stupn obtížnosti, piemž vzbudí zájem a aktivitu žák. Uí formulaci relevantních pedpoklad k ešení. Projektová metoda využívá skutenosti, že samotný projekt pedstavuje relativn rozsáhlou, prakticky významnou a reálné skutenosti blízkou problematiku, jejíž ešení žáci plánují pevážn samostatn. Projekt má vždy praktickokonstruktivní cíl, který musí být opravdu realizován. Hlavní pedagogický smysl projektové metody spoívá v tom, že se podncuje samostatné získávání vdomostí a dovedností nezbytných pro ešení uritých problém v praxi Metody opakování a procviování vdomostí Na velký význam úkon, jichž se dosahuje v procesu opakování a procviování, upozoruje v souasnosti ada psycholog i pedagog. Uení se opakováním pedstavuje ve vyšších psychických aktech stžejní roli jakožto pedpoklad svobodného myšlení a trvalého vnímání. Podle asového rozvržení se pi vyuování využívá: 1. Opakování po probírání uiva, které slouží k prvotnímu upevování (48) -

17 Vyuovací metody 2. Opakování po skonení vtších celk. Významn se podílí na utváení nových vztah, zobecování a systematizaci uiva. 3. Opakování závrené (pololetní, celoroní, pedmaturitní). Slouží ke shrnování a systematizaci vtších celk. 4. Opakování na poátku školního roku. Rekapituluje uivo po prázdninách a vytváí pedpoklady pro další navazující uení a vyuování. Dležitým prostedkem v technice opakování je používání zajímavých forem a metod opakování, které umožují rznorodou innost a využívání samostatné práce žák, nap. frontální rozhovor s celou tídou, opakování pomocí uebnice, souvislý projev ve form žákova vyprávní, popisu, vysvtlování, ešení problém, opakování prostednictvím exkurzí, laboratorních prací, využití hry a dramatizace aj. Zárove je dležité uit žáky technikám opakování, správnému postupu pi memorování, technikám záznam do sešit, pípravy slovního projevu, plánování pokusu, postupu pi píprav referátu aj. Pi vyuování se rozvíjejí intelektové, senzomotorické, pracovní a komunikativní dovednosti žák. Rozvíjení dovedností je souástí obsahu vzdlávání a jeho cíl. Tvoí významný integraní moment uebního plánu. Hlavní metodou, kterou se utváejí, procviují a upevují dovednosti, je nácvik. Pedstavuje cílevdomé a plánovité opakování výkon. Pi nácviku jde o zvládnutí výkonu a zárove o to, aby získávané dovednosti byly pružné a použitelné v rzných situacích. Obecné didaktické požadavky vedoucí k rozvoji intelektových dovedností a procesy cviení lze shrnout takto: Rozvoj intelektových dovedností se realizuje vždy na uritém konkrétním materiálu; dovednosti se rozvíjejí aktivní realizací. Nejde jen o naslouchání myšlenkám druhých nebo o mechanické uení poukám, ale o aktivní myšlenkovou innost, provádní technik analýzy, syntézy, zobecování, srovnávání a ešení problém, o tvoivou innost obecn. K rozvíjení intelektových dovedností náleží i kultivace kultury myšlení, tj. schopnost koncentrovat se, vyslechnout druhého lovka a snaha mu porozumt, dovednost vyjadovat se pesn a systematicky. Rozvíjení intelektových dovedností je vždy spojeno s ostatními osobnostními vlastnostmi žáka, poznávacími zájmy, potebami, odpovdností, vytrvalostí a schopností sebeovládání. V souasné dob se zvýšená pozornost vnuje rovnž nácviku komplexních dovedností, které jsou blízké skutenému životu, nap. rozvoj souboru sociálních dovedností, sebepoznávání, poznávání druhých lidí, spoleenský takt aj. Velký zájem v souasnosti vzbuzují postupy ešení konfliktu, zvládání stresu, relaxace, asertivního chování aj Metody diagnostické a klasifikaní Pedmtem didaktického posuzování a hodnocení žák jsou vzdlávací a výchovné výsledky procesu vyuování. Pedagogická diagnostika zahrnuje diagnostické innosti, které analyzují procesy uení, zjišují jeho výsledky s cílem pispt k optimalizaci individuálního uení (48) -

18 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika Definice Diagnostickou inností se rozumí postupy, které dbají vdeckých kritérií a používají pozorování nebo dotazování, jejichž výsledky interpretují. Význam pedagogické diagnostiky pro didaktické uvažování se spatuje v tom, že umožuje nahradit asto intuitivní a nereflektované pedstavy o pokroku v uení pesnými a objektivními údaji. Hodnocení je nedílnou souástí vyuovacího procesu. Je to innost pro uitele velmi nároná, odpovdná a spoleensky závažná. Hodnocení je významné pro žáky, uitele i rodie. Uitel pistupuje k hodnocení, promýšlí, co bude hodnotit a jakých metod použije, aby získal pro své hodnocení dostatené a objektivní podklady. Hodnocení informuje žáka, do jaké míry zvládá požadavky uebních osnov (rámcových vzdlávacích program, vzdlanostních standard, kurikula), poskytuje mu informace o dosaženém stavu, ukazuje, v em se má zlepšit, v em má zmnit své chování. Naznauje žákovi, jak by ml dále postupovat, jak odstraovat zjištné nedostatky, motivuje ho k další innosti, posiluje jeho sebedvru, podncuje k vynaložení dalšího úsilí. Uitele hodnocení informuje o úinnosti zvolených postup a metod. Umožuje mu analyzovat vlastní práci a zdokonalovat ji. Pro rodie je hodnocení dležitou informací o výsledcích uení i chování žáka. V bžných podmínkách vyuování je jednou z nejbžnjších metod hodnocení systematické pozorování. Je každodenní diagnostickou prací uitele, která mu poskytuje významné poznatky pro hodnocení žák. Uitel pitom analyzuje slovní projevy žák týkající se jejich vdomostí, dovedností, postoj, zájm a cítní. Sleduje zmny, ke kterým dochází, rozpoznává individuální zvláštnosti jednotlivých žák. Bžnou a stále velmi asto používanou metodou hodnocení jsou ústní zkoušky. Jde o specifickou formu rozhovoru, kdy uitel klade otázky a žák odpovídá. Podle cíle, který uitel sleduje, bývají ústní zkoušky orientaní nebo klasifikaní. Pi ústním orientaním zkoušení uitel získává diagnostické údaje o tom, jak si žáci látku osvojili. Náronjší ústní klasifikaní zkouška sleduje šíi i hloubku poznání žák. Odhaluje, jak žák zvládl dílí úseky látky, jak umí své poznatky prakticky aplikovat, jaký má celkový pehled o problému. Pi ústním zkoušení je dležité, aby uitel zvládl techniku kladení otázek. Uitel sleduje rzné didaktické cíle: Zjišování fakt, struktury jev, souvislostí; srovnávání údaj, hledání podobností, rozdíl, odhalování píinných souvislostí, ešení problém, sledování vývoje jev, hodnocení jev; systematizaci vdomostí; praktickou aplikaci vdomostí a dovedností, ešení praktických úkol. Ústní zkoušky mají ovšem jako diagnostická metoda i své meze. Jsou kritizovány ze sociáln psychologických aspekt. Poukazuje se na nerovnost postavení zkoušeného a zkoušejícího, na astou selektivní roli zkoušení. Nastoluje se i problém objektivnosti. etné empirické výzkumy dokládají subjektivnost indi (48) -

19 Vyuovací metody viduálního uitelova posuzování, nedostatenou objektivitu známek založenou na této metod aj. Proto se též hojn používá písemné zkoušení. Umožuje v krátké dob vyzkoušet vtší poet žák ze stejné látky. Je nároné pro uitele zvlášt z hlediska pípravy. Je nároné i pro žáky, nebo vyžaduje samostatnou práci a neumožuje opírat se o živý kontakt s uitelem. Analytický rozbor odevzdaného písemného a grafického materiálu umožuje uiteli poznat kvalitu osvojených vdomostí a dovedností, úrove pochopení uiva, míru samostatného myšlení žáka, jeho schopnost se koncentrovat, dovednost organizovat svou myšlenkovou innost, tvoivost, pelivost a pesnost. Žáci jsou hodnoceni podle klasifikaních stupnic v souladu se školským zákonem, vyhláškami a pokyny MŠMT. Výsledky pedagogického hodnocení se vyjadují v zobecnné form klasifikací symbolickým vyjádením známkou nebo slovním hodnocením, píp. kombinací obojího. Hodnocení formou známkování je pevažujícím zpsobem hodnocení. Provázejí ho však výhrady týkající se pedevším objektivity. Empirickými výzkumy bylo zjištno, že tentýž žákv výkon mže být rznými uiteli hodnocen rzn. Známky z rzných pedmt mají též rznou váhu. Úkolem uitele je také uit žáky dívat se na známky správn. Je dležité, aby uitel doprovázel známky slovním hodnocením, což mu umožní komplexn postihovat žákv výkon a doplnit ho citlivou kritikou nebo povzbuzujícím ocenním. V souasné dob zvlášt pedagogické inovaní a reformní proudy vymezují známkám mnohem menší roli a prosazují slovní hodnocení. Od slovního hodnocení se oekává, že umožní pekonat nkteré nedostatky klasifikace známkami, pedevším: Orientaci na pozitivní podporu rozvoje žák místo tlaku na výkon; zdraznní významu sociální kooperace místo konkurence; poskytne žákm stejné šance místo eliminace tch, kteí mají nižší výkon; povede k individuálnímu podporování žák místo stejného formálního postupu. Tento pístup k hodnocení je úzce spjat s novým pojetím vyuování, kdy je draz kladen na humanizaci ve školství, na snahu odstranní bariér strachu a stresu ze zkoušení, uplatnní individuality žáka, význam pozitivní motivace a potebu seberozvoje. Dominantní princip známek je nahrazen pívtivjší formou posouzení žákova výkonu, která je chápána jako kontinuální rozvoj žákových schopností a dovedností. Základem hodnocení se stává pokrok žáka samotného. Slovní hodnocení obsahuje objektivní informaci o žákov výkonu, posunu a zlepšení, ale i o problémech i snahách o nápravu. Je charakteristikou žáka, podává plastitjší obraz jeho osobnostního profilu, který není skryt do souhrnu íslic s nepesnou interpretativní hodnotou. V souasné dob se proto rozvíjí úsilí o urení standard v jednotlivých pedmtech, které povedou k pekonávání subjektivních rozdíl mezi uiteli v hodnocení a pispjí k objektivizaci výsledk innosti. Pojem standard vyjaduje normu, která charakterizuje úrove kvality práce na jednotlivých stupních škol (48) -

20 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika Lze rozlišovat cílové standardy urující, v jaké úrovni mají žáci dosahovat cíl vzdlávání v uritých vkových obdobích a evaluaní (hodnotící) standardy, které pedstavují mení testy a které zjišují, jak je stanovených požadavk dosaženo. Kontrolní otázky 1. V em tkví podstata slovních metod? Na em jsou založeny? 2. Které metody patí mezi metody monologické? Vzájemn porovnejte jejich pínos. 3. Jaké funkní dovednosti jsou potebné pro zvládnutí techniky rozhovoru? Sumarizujte pednosti dialogických metod. V em spoívá správné využití metody práce s uebnicí a knihou? 4. Pipomete si základní didaktické požadavky kladené na pedvádní u názorn demonstraních metod. 5. Na em jsou založeny metody praktických inností žák? Co upednostují? Jmenujte na píkladech, jak jsou aplikovány ve vyuovacím procesu. 6. Co jsou aktivizaní metody? Jaký je jejich didaktický význam? Jmenujte reprezentanty. Promyslete jejich využití v pedmtech vašeho oboru. 7. Shrte význam metod opakování a procviování vdomostí. Kdy lze provádt opakování? Jak nejlépe vést žáky k procviování vdomostí? 8. Co se rozumí pedagogickou diagnostikou? Jak probíhá? Porovnejte ústní a písemné zkoušení pednosti i úskalí. 9. V em spoívají výhody slovního hodnocení oproti známkování? Co má slovní hodnocení obsahovat? 2.3 Didaktické testy Didaktický test se snaží odstraovat nedostatky ústního zkoušení. Velkým problémem ústního zkoušení je mnohdy chudá myšlenková struktura, která nedává žákovi dostatek píležitostí, aby ukázal, zda pochopil základní vztahy v uivu a zda je schopen provádt konkrétní nebo abstraktní myšlenkové operace. Ústní zkoušení je rovnž znan asov nároné, nemívá dostaten jasný cíl, mnohdy zkouší jen formální vdomosti, ale výsledku pipisuje širší platnost. Není vyjáden výkon žáka pi zkoušení, nýbrž celkový dojem, kterým žák psobí. Vytváejí se preferenní postoje pi posuzování výsledk zkoušky (zevnjšek, chování, prospch v ostatních pedmtech, povaha žáka aj.). Malá objektivita hodnocení v ústním zkoušení je píinou vtšiny konfliktních situací mezi uitelem a žákem, rodii a školou. Tyto nedostatky by ml napravit správn sestavený objektivní písemný didaktický test (48) -

21 Vyuovací metody Definice Didaktické testy pedstavují postup pedagogické diagnostiky, jehož pomocí uitel (nebo i sami žáci) mí pokud možno objektivn a spolehliv výsledky uení a dosažení plánovaných cíl. Výsledky test jsou hodnoceny a interpretovány, aby mohly být využity pro další pedagogický postup. Didaktický test je nástroj systematického zjišování (mení) výsledk výuky. Má-li být didaktický test dobrým prostedkem mení výsledk výuky, je teba, aby vykazoval urité vlastnosti. Základními vlastnostmi dobrého didaktického testu jsou objektivita, validita, reliabilita a praktinost. asto se uvádí ješt další vlastnosti (nap. senzibilita, ekonominost aj.). Dležitá je objektivnost testu. Test je objektivní, jestliže úkoly jsou formulovány jednoznan tak, aby žák mohl odpovídat jediným možným zpsobem. Odpovdi jsou hodnoceny jako správné nebo chybné. Jsou vyjadovány v kvantifikovaných údajích. Test je validní tehdy, pokud se jím zkouší skuten to, co má být zkoušeno. Validita pedstavuje stupe pesnosti, s níž se skuten postihuje mený znak a nic jiného. Obsah testu by ml být reprezentativním vzorkem zkoušeného uiva. Aby byl didaktický test reliabilní, je teba, aby byl spolehlivý. Spolehlivost spoívá v tom, že za týchž podmínek by ml poskytovat stejné (velmi podobné) výsledky. Podmínkou dobré reliability je též pesnost testu, což znaí fakt, že pi jeho použití nedochází k velkým chybám mení. Reliabilita didaktického testu je velmi dležitým ukazatelem jeho technické kvality. ím je nižší, tím skeptitji je nutno výsledky testování posuzovat. Didaktické testy, které jsou pipravovány dkladnji a které také mají úplnjší vybavení, se oznaují jako testy standardizované. Standardizovaný didaktický test je pipravován profesionáln, je dkladn oven, takže jsou známy jeho základní vlastnosti. Souástí píslušenství je i testová píruka, ze které se uživatel dozví o vlastnostech testu a o jeho správném použití. Didaktické testy, u nichž nebyly realizovány všechny kroky obvyklé pi píprav a ovování test, oznaujeme jako testy nestandardizované (uitelské, neformální). Podle toho, jakým zpsobem interpretujeme (vysvtlujeme a hodnotíme) výkon žáka v testu, mžeme rozlišit tzv. didaktické testy rozlišující (testy relativního výkonu) a didaktické testy ovující (testy absolutního výkonu). Hlavní rozdíl mezi tmito dvma druhy spoívá v tom, že u rozlišujících test se výkon žáka uruje vzhledem k populaci testovaných, zatímco u test ovujících se výkon uruje vzhledem ke všem možným úlohám, které urité uivo reprezentují. Dále lze na testy pohlížet z hlediska tématu uební látky. Monotematické testy zkoušejí jediné téma uební látky, testy polytematické zkoušejí uivo nkolika tematických celk. Pokud je test použit na zaátku výuky uritého celku uební látky s cílem postihnou úrove vdomostí a dovedností, které jsou pro úspšné zvládnutí daného celku uiva dležité, pak se jedná o vstupní didaktický test. Prbžný didaktický test se zadává v prbhu výuky a jeho úkolem - 21 (48) -

22 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 02 Didaktika je poskytovat uiteli zptnovazební informace potebné k optimálnímu ízení výuky. Obvykle zkouší jen pomrn malou ást uiva a jeho posláním je sledovat, jak žáci probírané uivo pijímají. Formativní testy slouží ke sledování procesu formování vdomostí a dovedností. Neslouží k hodnocení žák, nýbrž k hodnocení výuky. Výstupní didaktické testy se zadávají bu na konci výukového období, nebo na konci uritého celku a vtšinou poskytují informace potebné pro hodnocení žák. Bývají také oznaovány jako testy sumativní. Testy objektivn skórovatelné obsahují úlohy, u nichž lze objektivn rozhodnout, zda byly ešeny správn i nikoliv. Výhodou je skórování, které je pehledné a rychlé. Naopak subjektivn skórovatelné testy obsahují úlohy, u nichž není možné stanovit jednoznaná pravidla pro skórování úlohy. Mezi takové typy úloh patí otevené úlohy, ve kterých žák voln odpovídá na položenou otázku uvedením rozsáhlejší odpovdi, ímž je možné zkoušet daleko komplexnjší vdomosti a dovednosti než úlohami objektivn skórovatelnými. Orientaní testy ( teacher made tests ) si mže sestavovat každý uitel sám. Slouží mu ke zjišování stavu vdomostí a dovedností žák. Z hlediska praktického uplatnní ve škole je dležité sestavit test tak, aby byl náležit citlivý (senzitivita), tj. aby zjišoval i drobnjší rozdíly ve vdomostech žák, a tím rozlišoval dobré, stední i horší ešitele. Použitelnost testu vyjadují možnosti jeho jednoduchého provedení a opravy. Ekonominost testu je dána tím, že není spojen s vysokými náklady. Kontrolní otázky 1. Co je didaktický test? K emu se používá? 2. Jaké jsou základní požadavky kladené na kvalitn sestavený didaktický test? Jaké druhy didaktických test z hlediska tématu uební látky znáte? 3. Co je standardizovaný test? 4. Jaká kritéria lze užít pi posuzování kvality didaktického testu? 2.4 Metody výuky ješt jinak Vrame se ješt závrem kapitoly k pojetí vyuovacích metod z hlediska poteb školní didaktiky, které vychází z charakteru poznávacích inností žáka pi osvojování obsahu vzdlání a z charakteristiky uitele, který tuto innnost ve výuce organizuje. Je možné sledovat následující linie výukových metod: 1. Informan receptivní metody dosahují svého cíle pedáváním hotových informací žákm. Realizují se formou výkladu, vysvtlováním, popisem, ilustrací, pomocí tištného textu (uebnice, pracovní sešity), uebních pomcek (obraz, schémat), demonstraních pokus, poslechem, sledováním film, program aj. Podstatu tchto metod tvoí metody prezentace uitelem a její uvdomlé vnímání žákem. Takový zpsob ovšem nezaruuje jednoznané osvojení prezentovaných inností. Osvojení je individuální z hlediska rychlosti a rozsahu a závisí na vlastnostech žáka. Proto by - 22 (48) -

23 Vyuovací metody výuka mla být pevážn organizována tak, aby se pihlíželo k individuálním schopnostem žáka. 2. Reproduktivní metody jsou metodami organizování opakování zpsob innosti. Jejich podstata spoívá v tom, že uitel konstruuje systém uebních úloh pro innost, která je žákm již známa z informan receptivních metod. Plnní uebních úloh lze realizovat ústní reprodukcí, opakovacím rozhovorem, tením, ešením typových úloh, napodobováním jazykových model, rýsováním schémat aj. Tyto metody povyšují úrove osvojení poznatk do roviny porozumní a ásteného používání vdomostí v typových situacích. Snaží se omezit jednotvárné uební úkony zvýšením motivace a trvalosti osvojení praktickou dovedností. 3. Metoda problémového výkladu spoívá v tom, že uitel vytyí žákm problém, tj. takovou uební úlohu, na kterou žáci neznají odpov a musí se k ní na základ osobních aktivit za pomoci uitele dopracovat. Postupn se tak seznamují s jednotlivými fázemi ešení a uí se algoritmu postupu (vyjasnní, rozbor problému, hledání dostupných informací, vytyení postupu ešení, výbr nejpravdpodobnjšího ešení, ovení realizovaného ešení). 4. Heuristická metoda spoívá v osvojování zkušeností z tvoivé innosti prostednictvím jednotlivých etap, kdy uitel z okruhu uiva a zkušenosti žák konstruuje uební úlohy tak, aby pro žáky znamenaly uritý rozpor, uritou obtíž, aby od nich vyžadovaly samostatné ešení. Uitel vytyuje dílí problémy, formuluje protiklady, upozoruje na konfliktní situace, sám nebo spolen s žáky uruje kroky k ešení problému apod. Vzniká rovnováha mezi aktivitou uitele a žák. 5. Výzkumná metoda vyžaduje od žák samostatné hledání ešení pro celistvý problémový úkol. innost uitele spoívá ve výbru požadovaných uebních úloh, které zajišují komplexní tvoivou aplikaci vdomostí i získaných praktických zkušeností, vetn samostatného výbru upevnných algoritm rzných ešení. Ukazatelem efektivnosti metody je posun v intelektuálním vývoji žák projevující se úplnou samostatností pi zkoumání a ešení nejrznjších druh problém. Výzkumná metoda povyšuje úrove osvojení Bloomovy taxonomie výukových cíl do roviny analýzy (hlubšího objasnní sdlení o jevech, procesech nebo systémech, urení struktury aj.), syntézy (vytvoení nových struktur kombinací prvk dosud neznámých) a hodnotícího posouzení (komplexní proces, ve kterém s použitím nových kritérií dochází k formulování závr). Primárním cílem metody je stav, kdy žáci samostatn eší stanovené problémové úlohy. Pedagogické teorie rovnž využívají k popisu metod ješt psychologické zetele, zejména poznatky o teorii uení. Správný model vyuování by ml ucelen skloubit uivo, metody (strategie) a sociální prostedí, v nmž výuka probíhá. Z tohoto pohledu lze rozpoznat adu model, s jejichž pomocí vlastní výuka probíhá (48) -

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody:

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: VÝUKOVÉ METODY Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: 1. Předává informace a dovednosti obsahově nezkreslené. 2. Je formativně účinná, tj. rozvíjí poznávací procesy. 3. Je racionálně a emotivně

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci I. Úvod Nedílnou souástí výchovn vzdlávací innosti je hodnocení a klasifikace žák. Má funkci motivaní, diagnostickou

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace Charakteristika vyuovacího pedmtu 1. Vzdlávací oblast pedmtu Rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních eových dovedností Hlasité, plynulé a foneticky správné

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

16. Výtvarná výchova

16. Výtvarná výchova 16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Žákovský (roníkový projekt)

Žákovský (roníkový projekt) Žákovský (roníkový projekt) Ko(08) Roník: 3 Zaazení: ODBORNÝ VÝCVIK (PROFILOVÝ ODBORNÝ PEDMT) Vzdlávací program: Mechanik opravá 23-66-H/001 Elektriká 26-51-H/001 Truhlá 33-56-H/001 Operátor skladování

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.)

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu anglický jazyk pro 1. stupe: 3. roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, rozumí jednoduchým pokynm a vtám, adekvátn na n reaguje pochopí

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád)

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) OBSAH I. Zásady hodnocení prbhu a výsledk vzdlávání a chování ve škole a na akcích poádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žák

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT

Více

Podnikání v gastronomii

Podnikání v gastronomii Název školního vzdlávacího programu: Podnikání v gastronomii Kód a název oboru vzdlání: 64-41-L/51 Podnikání Stupe poskytovaného vzdlávání: Stední vzdlání s maturitní zkouškou Délka a forma studia: dvouleté

Více

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika 1. Aktivizaní metody ve výuce : píruka moderního pedagoga / Tomáš Kotrba, Lubor Lacina ; [ilustrace Hana Šefrová] Brno : Barrister & Principal, 2011 -- 185 s. :. --

Více

Výroní zpráva. za rok 2004

Výroní zpráva. za rok 2004 Výroní zpráva za rok 2004 Výroní zpráva o innosti Rašínovy vysoké školy s.r.o. 1. ÚVOD - Rašínova vysoká škola s.r.o., IO: 26275619 - RVŠ - Hudcova 78, 612 00 BRNO, kraj Jihomoravský - tel.: 541 632 517,

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941 eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice Identifikátor školy: 650 058 941 Termín konání inspekce:

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDLÁVÁNÍ Žák není nádoba, kterou je teba naplnit, ale pochode, kterou je teba zapálit Ve školním roce 2011/2012

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Výchovn vzdlávací program

Výchovn vzdlávací program Výchovn vzdlávací program Školní družina - ZŠ Brno, Novomstská 21 Školní družina : -dležitý výchovný partner rodiny a školy -plní vzdlávací cíle, rozvíjí specifické nadání dtí -pomáhá dtem pekonávat jejich

Více

4. Základy spoleenských vd

4. Základy spoleenských vd 4. Základy spoleenských vd 255 Vzdlávací oblast: lovk a spolenost Vzdlávací obor: Obanský a spoleenskovdní základ Vzdlávací pedmt: Základy spoleenských vd 2. Charakteristika vyuovacích pedmt ( základní

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk Nmecký jazyk 130 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE DISCRETE MANUFACTURING Definice výrobních píkaz Definice výrobních rozvrh ízení zakázkové výroby ízení sériové výroby ízení hromadné

Více

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika 1. 100 vcí, které by ml znát každý pedškolák / Birgit Ebbert ; [peklad Dagmar Sklenáová] Brno : Computer Press, 2011 -- 138 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3545-7

Více

Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád

Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád Metodický pokyn pro uitele: lánek I. Zásady klasifikace - Pi hodnocení, prbžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatuje pimenou

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika 1. Efektivní vzdlávání zamstnanc / Josef Vodák, Alžbeta Kucharíková ; peklad Dagmar Krtiková Praha : Grada Publishing, 2011 -- 237 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3651-8

Více

Úvod do spolupráce školy a firmy

Úvod do spolupráce školy a firmy Úvod do spolupráce školy a firmy Škola, název, adresa Charakteristika školy Kód a název oboru vzdìlání Charakteristika daného oboru ve škole Název firmy Historie spolupráce mezi školou a firmou Klady spolupráce

Více

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen Roní plán pro 1.roník Genetická metoda Oblast eský jazyk a literatura Oekávané výstupy Žák: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním uvdomuje si správné držení tla pi psaní používá k psaní mazací

Více

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080

Více

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy Kostelní nám. 2, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor: 600 100 677 Zizovatel:

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Metodický materiál Ma

Metodický materiál Ma Metodický materiál Ma Metodický materiál Ma... 1 Úvod... 2 Možnosti použití v hodin... 2 Podmínky... 2 Vhodná témata... 3 Nevhodná témata... 3 Vybrané téma: Funkce... 3 Úvod... 3 Použití v tématu funkce...

Více

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY UEBNÍ DOKUMENTY Studium žák a dalších uchaze, kteí splnili povinnou školní docházku Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU 3. 1 Pojetí školního vzdlávacího programu Základní vzdlávání prochází zásadními zmnami. Každá škola získala více pedagogické autonomie s možností pizpsobení

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Management školy. zástupce zástupce editele pro MŠ Mitušova 6 Lenka Prokopová. metodik.preventista sociáln Mgr.Robert Novotný

Management školy. zástupce zástupce editele pro MŠ Mitušova 6 Lenka Prokopová. metodik.preventista sociáln Mgr.Robert Novotný www.zsmitusova8.cz Vážení rodie,pedkládáme Vám informaní materiál,který Vám pomže zorientovat se v organizaci,výchovn- vzdlávacím programu a aktivitách naší školy ve školním roce 2007/2008 Management školy

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9. Jaselská 7/9, 602 00 Brno. Identifikátor školy: 600 019 896

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9. Jaselská 7/9, 602 00 Brno. Identifikátor školy: 600 019 896 eská školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9 Jaselská 7/9, 602 00 Brno Identifikátor školy: 600 019 896 Termín konání inspekce: 29. listopad

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

! "#$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 /

! #$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 / !"#$%&' $$ ()*+,* -.)- /0/ Úvod Školní družina je zízena podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), a ídí se podle vyhlášky MŠMT. 74/2005

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 V Brn 2005 1 1. ÚVOD Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy (dále RaVŠ) je zpracován na základ ustanovení 42 odst.

Více

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií 153 Zkušenosti s využitím informaních systém pi provozu a optimalizaci rafinérií Ing. Milan Vitvar eská rafinérská a.s., 436 70 Litvínov milan.vitvar@crc.cz, tel. 476 164 477 http://www.crc.cz Souhrn Je

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Plán práce školy. ve školním roce 2005/2006

Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Plán práce školy. ve školním roce 2005/2006 Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Plán práce školy ve školním roce 2005/2006 Schváleno na pedagogické rad dne 1. 9. 2005 Mgr. Jaroslava Skácelíková editelka školy Schze

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí Spisový a skartaní ád 1 Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí má povinnost vykonávat spisovou službu podle 63 odst.2písmena d zákona 499/2004

Více

ANGLICKÝ JAZYK ANGLICKÝ JAZYK

ANGLICKÝ JAZYK ANGLICKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ANGLICKÝ JAZYK ANGLICKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický

Více

Poslání školy. Právní subjektivita. Pijímání ke studiu

Poslání školy. Právní subjektivita. Pijímání ke studiu ŠKOLNÍ A KLASIFIKANÍ ÁD VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY Název školy lánek 1 Zizovatel: Ústecký kraj Poslání školy lánek 2 Vyšší odborná škola (dále jen VOŠ) poskytuje všeobecné a odborné vzdlání a praktickou pípravu

Více

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika 1. Cviení na míi pro celou rodinu / Hana Janošková, Marta Muchová Brno : Computer Press, 2011 -- 120 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3173-2 (brož.) Sign.: II 108723V1

Více

Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání

Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání Pomůcka na pomoc učitelům (aktuální znění k 1. 9. 2010) Tento dokument neprošel jako celek v tomto znění schvalovacím řízením MŠMT Auto i Rámcový vzd

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené

Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav eského jazyka a teorie komunikace Bakaláská práce Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené Obor: eský jazyk v komunikaci neslyšících

Více

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 1 Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 2 lovk 3 lovk Vdt, co je pro daného lovka dležité a jak jej dobe podporovat Zjistit, co by chtl do budoucna

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více