METODIKA PRO ŽADATELE. Rozvádějící podmínky přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP

Transkript

1 METODIKA PRO ŽADATELE Rozvádějící podmínky přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: VERZE 2.1

2 OBSAH Úvod str. 5 Zkratky str Vazby na ustanovení relevantních předpisů komunitárního práva a odpovídající legislativní vymezení v ČR str Uvedení do problematiky a vymezení základních kategorií str Vymezení základních pojmů str Základní modely provozování vodohospodářské infrastruktury v ČR str Oddílný model str Model samostatného provozování (obec provozuje sama) str Vlastnický model str Smíšený model str Rozcestník kategorií provozních smluv str Stávající provozní smlouvy (kapitola 5 této Metodiky) str Nové provozní smlouvy (kapitola 6 této Metodiky) str Služební provozní smlouvy (kapitola 7 této Metodiky) str Oddělitelnost infrastruktury str Úvod do problematiky oddělitelnosti str Schéma posouzení oddělitelnosti str Základní pravidla oddělitelnosti str Posouzení oddělitelnosti infrastruktury str Zásady efektivní technické oddělitelnosti str Zásady ekonomické oddělitelnosti str Posouzení doplňkových kritérií str Pravidla vyjímání infrastruktury str Možnosti vyjmutí infrastruktury str Aplikace pravidel pro vyjímání infrastruktury str Pravidla částečné ( smluvní ) oddělitelnosti str Provozní smlouva str Soulad s nejlepší mezinárodní praxí str Cenotvorba (nastavení ceny a nájemného) str Tvorba zdrojů k zajištění obnovy infrastrukturního majetku str Cenotvorba podněcující efektivitu str Zásady cenotvorby pro OPŽP v oboru vodovodů a kanalizací str Soulad Finanční analýzy se skutečnou cenotvorbou str Postup v případě, že žadatel chce uplatňovat cenovou solidaritu str Kvalita služeb a výkonová kritéria str Monitoring str Sankce str Soulad s evropskou environmentální legislativou str Další obsahové náležitosti smluv str. 53 2

3 4.7.1 Identifikace a rozsah pronajímaného majetku str Rozlišení investic a provozu (popř. údržby) str Pravidla veřejných zakázek a koncesí str Postoupení, smlouvy s třetími osobami, změny smlouvy, dvojí užívání infrastruktury str Odpovědnost vlastníka za škodu způsobenou provozovatelem str Zajištění závazků provozovatele (záruky) str Pojištění str Práva duševního vlastnictví str Ukončení smlouvy a práva a povinnosti při ukončení provozního vztahu str Řešení sporů str Zajištění souladu s podmínkami rozhodnutí o dotaci str Stávající provozní smlouvy str Rozdělení stávajících provozních smluv str Dominantní vliv veřejného vlastnictví str Dominantní vliv soukromého vlastnictví str Smlouvy s dominantním vlivem veřejného vlastnictví str Podmínky přijatelnosti smluv s dominantním vlivem veřejného vlastnictví str Délka trvání smluv s dominantním vlivem veřejného vlastnictví str Smlouvy s dominantním vlivem soukromého vlastnictví str Smlouvy s dobou trvání do konce roku 2015 str Smlouvy s dobou trvání končící v letech 2016 až 2022 str Smlouvy s dobou platnosti po roce 2022 str Smlouvy uzavřené na dobu neurčitou str Smlouvy uzavřené či prodloužené po vstupu do EU bez řádného výběrového řízení dle práva ES str Realizace úpravy stávajících smluv a kompenzace str Realizace úprav stávajících smluv str Kompenzace při zkracování provozních smluv str Nové provozní smlouvy str Délka trvání provozní smlouvy str Obsah provozní smlouvy str Služební provozní smlouvy str Délka služební provozní smlouvy str Nové služební provozní smlouvy str Stávající služební provozní smlouvy str Cenotvorba, nájemné a udržitelnost str Kvalita služeb a výkonová kritéria, monitoring a sankce str Další náležitosti služebních provozních smluv str Procesní postup žadatele str Nové provozní smlouvy str Nové provozní smlouvy dle stávajících provozních smluv str Nové provozní smlouvy nahrazující stávající provozní smlouvy str. 81 3

4 8.1.3 Nové provozní smlouvy navazující na stávající provozní smlouvy str Úpravy stávajících provozních smluv str Standardní úpravy provozních smluv str Vyjmutí infrastruktury str Účinnost úprav stávajících provozních smluv str Výběrové řízení na výběr provozovatele str Koncesní řízení str Kvazikoncesní řízení str Zadávací řízení str. 96 Příloha č. 1 Diagram str

5 ÚVOD Tato metodika (dále jen Metodika ) je určena pro žadatele (jejichž infrastruktura je provozována v rámci oddílného modelu formou provozní smlouvy s provozovatelem) o čerpání prostředků v rámci Operačního programu Životního prostředí (OPŽP). Tento program na období let umožňuje získat prostředky z evropských fondů, a to konkrétně z Fondu soudržnosti (FS) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR nebo ERDF). OPŽP navazuje zejména na Operační program Infrastruktura, který byl realizován v letech V současné době se jedná o jeden z největších programů v ČR pro čerpání prostředků z evropských fondů. Tato Metodika rovněž zohledňuje obecné právní akty evropského práva týkající se poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, z nichž vychází i požadavky stanovené v OPŽP. Metodika je rozčleněna na několik kapitol. Všem žadatelům doporučujeme seznámení se s úvodními kapitolami této Metodiky, kde jsou představeny základní kategorie, definice a modely. Rozčlenění Metodiky dle kritérií uvedených v závěru kapitoly 2. umožňuje čtenáři věnovat se pouze těm dalším kapitolám textu, které se jej bezprostředně dotýkají. Pro práci s touto Metodikou doporučujeme používat také přílohu č. 1, která formou přehledného diagramu umožňují přehledným způsobem stanovit základní postup žadatele při plnění podmínek pro přiznání dotace. Dle této verze Metodiky mohou postupovat i žadatelé o dotaci, jejichž žádosti o dotaci byly přijaty před její publikací. ZKRATKY ZoVK ZoOVZ ObchZ VaK ZoV ZoVZ ZoKS MŽP SFŽP znamená zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění; znamená zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění; znamená zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění; znamená vodovod a kanalizaci ve smyslu ZoVK; znamená zákon č. 245/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění; znamená zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění; znamená zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), v platném znění; znamená Ministerstvo životního prostředí; znamená Státní fond životního prostředí ČR; 5

6 OPŽP znamená Operační program Životní prostředí v programovacím období ČOV EO PD OPŽP znamená čistírnu odpadních vod ve smyslu ZoVK; znamená ekvivalentního obyvatele. Pojem slouží k vyjádření kapacity ČOV a je definován průměrnou produkcí znečištění (60g/den BSK5). znamená Programový dokument OPŽP zveřejněný na internetových stránkách 6

7 UPOZORNĚNÍ Tato Metodika byla zpracována výhradně s cílem poskytnout žadatelům o podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí srozumitelný dokument rozvádějící podmínky definované v příloze č. 7 Programového dokumentu OPŽP (a také s touto Přílohou č. 7 související dokument Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období připravený Ministerstvem životního prostředí, srpen 2007 a předložený Evropské Komisi dne 6. srpna 2007) a obsahující návod na uzavírání nových provozních smluv a zavádění úprav do dotčených stávajících provozních smluv na základě zadání a podkladů Státního fondu životního prostředí České republiky. Tato Metodika je tedy určena pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, jejichž infrastruktura je provozována v rámci oddílného modelu formou provozní smlouvy s provozovatelem. 7

8 1 VAZBY NA USTANOVENÍ RELEVANTNÍCH PŘEDPISŮ KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA A ODPOVÍDAJÍCÍ LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ V ČR Operační program Životního prostředí (OPŽP) je programem na období let , který umožňuje získat prostředky z evropských fondů, a to konkrétně z Fondu soudržnosti (FS) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Na úrovni EU vychází OPŽP především z následujících právních předpisů: - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, - nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94, - Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 ( Obecné nařízení ), - nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 ( Implementační nařízení ), - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, - směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, - směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Rámcová směrnice o vodách ), - nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu ES, ve znění pozdějších předpisů ( Nařízení o finančním řízení rozpočtu ES ). Uvedené předpisy evropského práva upravují účel, prostředky, oblasti a způsoby čerpání prostředků z příslušných evropských fondů, ale i další záležitosti, přičemž oblast životního prostředí je pouze jedna z mnoha oblastí podpory. OPŽP umožňuje čerpat prostředky z obou těchto fondů, avšak pouze v oblasti ochrany životního prostředí v souladu se svým cílem. 8

9 Na úrovni EU vychází OPŽP především z následujících materiálů EK: - Zpráva ISPA 2004 ( Analýza žádostí o podporu z fondu ISPA pro investice do odvětví odpadní vody a pitné vody ve městech Příbram, Plzeň, Liberec, Karlovy Vary a Karviná ), - Zpráva Komise 2006 ( Analýza stávajících smluv mezi obcemi a soukromými provozovateli a navrhované úpravy těchto smluv v oblasti zásobování pitnou vodou a odkanalizování v České republice ) a - Závěrečná zpráva DG Regio 2009 ( Posouzení českých návrhů spojených se zaváděním vodohospodářské smlouvy jako součásti OP Životní prostředí a otázek týkajících se provozních smluv s vazbou na projekty Fondu soudržnosti 2004 ). Na úrovni ČR je nezbytné v souvislosti s problematikou OPŽP uvažovat zejména následující právní předpisy: - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (vodní zákon), - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění, - zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, - zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), v platném znění, - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, - vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění, - zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění, - vyhláška Ministerstva financí č. 580/1990 Sb., v platném znění, - opatření Ministerstva zemědělství č. j / ze dne , - cenová rozhodnutí Ministerstva financí, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, - nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění, - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. 9

10 Soulad s požadavky Evropské komise je nezbytné posuzovat zejména z hlediska: - Dohody mezi Českou republikou a Evropskou komisí na Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období předložených EK dne 6. srpna 2007 (rovněž označována jako Příloha č. 7 PD OPŽP ), - Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období (dokument připravený Ministerstvem životního prostředí, srpen 2007 a předložený EK dne 6. srpna 2007) (rovněž označovány jako Podmínky přijatelnosti ) - nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu ES, ve znění pozdějších předpisů ( Nařízení o finančním řízení rozpočtu ES ) 1. Pravidla podpory v rámci OPŽP jsou stanovena zejména v následujících dokumentech: - Programový dokument Operační program Životní prostředí, včetně Přílohy č. 7 PD OPŽP, - Implementační dokument Operační program Životní prostředí, - rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 PD OPŽP, - Praktická příručka Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR, - Manuál k Finančnímu modelu pro vlastníky a provozovatele VH infrastruktury, - Manuál k Vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné, - Manuály k finanční analýze pro stanovení míry podpory - Směrnice MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z Operačního programu Životní prostředí včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí České republiky a státního rozpočtu České republiky kapitoly 315 (životní prostředí), v účinném znění 2 - Závazné pokyny pro žadatele a doplňující informace pro příjemce podpory, - Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a další. (vše dostupné na internetových stránkách Zejména uplatnění zásady řádného finančního řízení dle čl. 27 tohoto nařízení. V době zpracování verze 2.1 Metodiky směrnice MŽP č. 4/

11 2 UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY A VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH KATEGORIÍ Tato kapitola poskytuje pro orientaci v dalším textu základní vhled do problematiky provozních modelů, provozních smluv a podpory projektů. 2.1 Vymezení základních pojmů Vlastník Pojem vlastník užívaný v této Metodice označuje pro účely této Metodiky subjekt, který má výlučné vlastnické právo k vodovodu a kanalizaci (dále rovněž infrastruktura ), případně subjekt, který má odvozené dispoziční právo k infrastruktuře na základě zákona (např. svazky obcí). Žadatel Žadatelem je osoba, která splňuje podmínky dané Implementačním dokumentem OPŽP, v platném znění. Příjemci dotace v rámci oblastí 1.1. (podoblast ) a 1.2. OPŽP mohou být následující subjekty: - obce a města, - příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, - svazky obcí, - vojenské lesy a statky ČR pro výkon správy na území vojenských újezdů, - obchodní společnosti vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, které mají charakter veřejnoprávního subjektu. Vzhledem k tomu, že tato Metodika se věnuje oblasti oddílného modelu provozování, budou žadateli o podporu (a tedy i typickými příjemci této Metodiky) zejména, nikoliv však výlučně, obce (města) a jejich obchodní společnosti, případně svazky obcí. Žadatel je obvykle také vlastníkem infrastruktury, která je předmětem projektu (nebo má odvozené dispoziční právo). Doporučuje se, aby žadatelem o dotaci byl vždy vlastník stávající vodohospodářské infrastruktury, pokud je způsobilým příjemcem podpory z OPŽP. Toto doporučení je založeno na základě dosavadních zkušeností při implementaci OPŽP. Hlavním důvodem pro toto doporučení je možnost udržení cenové solidarity, méně problematické splnění podmínek udržitelnosti a celkové zjednodušení administrace a realizace projektu. K situaci, kdy žadatel není vlastník stávající vodohospodářské infrastruktury a přesto žádá o dotaci z OPŽP svým jménem může dojít zejména v případech, kdy obec vložila svůj infrastrukturní majetek do vlastnické společnosti a tato společnost má uzavřenou dlouhodobou, nevyhovující smlouvu s provozovatelem v oddílném modelu provozování. Současně obec nemá možnost v rámci svého postavení v této společnosti vyjednat zkrácení či úpravu takovéto nevyhovující smlouvy. V těchto případech je možné využít institut vyjímání (viz ) pro splnění podmínek oddělitelnosti. Výpočet míry podpory a splnění udržitelnosti projektu musí být provedeno na situaci konečného způsobu zajištění provozovaní v dané aglomeraci. 11

12 Provozovatel Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci na základě provozní smlouvy a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace 3. Odběratel Odběratelem je obecně vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci. Vodovod Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a akumulaci. Kanalizace Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Provozování VaK a vodohospodářské služby Provozování vodovodů nebo kanalizací (a s tím spojené vodohospodářské služby poskytované provozovatelem) představují souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů, kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro Vodné a Stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj. Vodohospodářské služby (dále rovněž jen služby ) poskytované provozovatelem tedy zahrnují zejména službu dodávky vody, službu odvádění a čištění odpadní vody, službu udržování a službu servisu odběratelům. Vodné Vodné představuje úplatu za dodávku pitné vody. Stočné Stočné představuje úplatu za odvádění (a čištění, popřípadě zneškodňování) odpadních vod. Cena Cena představuje cenu pro Vodné nebo cenu pro Stočné; jedná se tedy o cenu v Kč za jednotku objemu vody (za 1 m 3 ). Legislativní vymezení výše uvedených pojmů je uvedeno v ZoVK. 3 Provozovatelem vodohospodářské infrastruktury může být i vlastník infrastruktury, který v takových případech plní povinnosti provozovatele (srov. ust. 8 odst. 2 ZoVK). 12

13 Podpora projektů Podpora z prostředků FS se poskytuje formou dotace (nenávratné finanční podpory) až do výše 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů projektu. Další celkové způsobilé veřejné výdaje (nejméně 15 %, pokud by byla poskytnuta dotace v maximální přípustné výši) tvoří prostředky národních veřejných zdrojů ČR (tj. žadatelů 4, státního rozpočtu ČR, SFŽP apod.). Způsobilé veřejné výdaje Způsobilými veřejnými výdaji se rozumí způsobilé výdaje vynaložené veřejným subjektem (žadatel je veřejný subjekt). V případě, že projekt není spolufinancován ze soukromých zdrojů, platí, že celkové způsobilé výdaje se rovnají celkovým způsobilým veřejným výdajům. Podmínkou pro poskytnutí podpory dle směrnice MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z Operačního programu Životní prostředí včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí České republiky a státního rozpočtu České republiky kapitoly 315 (životní prostředí) je u projektů s oddílným modelem provozování (viz kapitola níže) schválení stávající provozní smlouvy včetně způsobu výběru provozovatele, nebo schválení podmínek budoucí (nové) provozní smlouvy včetně způsobu výběru provozovatele. Princip solidarity Princip solidarity je ve vztahu ke stanovení cen vyjádřen jednotnou cenou pro Vodné a/nebo Stočné pro všechny odběratele v určité oblasti bez ohledu na skutečné náklady služby pro příslušného odběratele (např. bez ohledu na vzdálenost odběrného místa od zdroje pitné vody). Solidární cena tedy nezohledňuje rozdílné skutečné náklady na výrobu a dopravu pitné vody k odběrateli. Princip solidarity je jedním z významných a dominantních prvků realizace veřejného zájmu v oboru VaK v ČR. Princip proporcionality Princip proporcionality vyjadřuje jeden ze základních požadavků na přijatelnost projektů v rámci OPŽP a je obsažen v mnoha podmínkách přijatelnosti projektů uvedených v této Metodice. Na základní úrovni je odvozen ze Smlouvy o založení ES. Zásada proporcionality vyžaduje mimo jiné, aby byla hospodářská soutěž uvedena do souladu s finanční stabilitou; doba trvání provozní smlouvy musí být stanovena tak, aby neomezovala volnou hospodářskou soutěž více, než kolik je třeba pro zajištění splacení investice a dosažení rozumné návratnosti vloženého kapitálu, při současném zvládnutí rizika spojeného s využíváním ze strany provozovatele. Příkladem lze uvést jeho aplikaci v souvislosti s možností sjednat delší dobu trvání nově uzavíraných smluv, tj. smlouvy bude možné takto prodloužit pouze za předpokladu, že delší doba trvání smlouvy nebude omezovat hospodářskou soutěž nad shora uvedený rámec. Cenová fixace Cenová fixace představuje mechanizmus zajišťující, že existuje smluvně závazný a matematicky přesně daný způsob pro výpočet ceny na základě některých hodnot, které jsou dané dopředu (ex ante) a některých hodnot, které jsou dané dle skutečnosti (ex post). Cenová fixace tedy v kontextu tohoto dokumentu neznamená, že cena je pevně daná dopředu. 4 Dle implementačního dokumentu je požadována finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu a to ve výši min. 10% z celkových způsobilých výdajů projektu. 13

14 Finanční model Finanční model (tj. Finanční model pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury) byl vytvořen na základě požadavku Ministerstva životního prostředí s ohledem na podmínky stanovení ceny pro Vodné a/nebo Stočné uvedené v Příloze č. 7 PD OPŽP a v Podmínkách přijatelnosti (dále jen Finanční model ). Účelem Finančního modelu je vyčíslit přiměřený zisk provozovatele na základě řádně opodstatněného přístupu a ověřit, že výše nájemného je dostačující k naplnění Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizace daného vlastníka. Finanční model dále určuje hodnoty, které vstupují do procesu cenové fixace ex ante jako opravdu fixní a zakotvené ve smlouvě. Vyplněný Finanční model je povinnou přílohou všech provozních smluv. U provozních smluv, kde Vodné, respektive Stočné vybírá vlastník, je třeba používat zvláštní verzi Finančního modelu (Finanční model pro oddílný model kde vlastník vybírá vodné nebo stočné). Podrobná závazná pravidla pro použití Finančního modelu, vč. výše hodnot vážených průměrných nákladů kapitálu, jsou uvedeny v manuálu k Finančnímu modelu. U smluv, kde dochází k provozování pouze čistírny (čistíren) odpadních vod nebo úpravny (úpraven) pitné vody, je nutné dodržet zásadu, že součet přiměřeného zisku ex ante provozovatele objektu (-ů) a provozovatele zbytku dané složky (vodovodní nebo stokové sítě) nesmí být větší, než přiměřený zisk hypotetického provozovatele, který provozuje celou složku. V případě vyjmutí prvků ze stávající provozní smlouvy (viz kapitola níže), relevantní zisk hypotetického provozovatele je kalkulační zisk v existující kalkulaci stávajícího provozovatele (který může být navýšen pouze z důvodu zvýšených provozních nebo investičních nákladů provozovatele v souvislosti s investiční činností vlastníka, a pouze do té míry, že připouští takové navýšení Finanční model). Přiměřený zisk ex ante u nové tzv. služební provozní smlouvy pro čistírnu odpadních vod nebo úpravnu pitné vody určuje povinný Finanční model pro Služební provozní smlouvy, podrobněji viz kap. 7. Pokud dochází k vyjmutí stokové nebo vodovodní sítě ze stávající provozní smlouvy, lze vycházet ze standardně vyplněného Finančního modelu při určení výše přiměřeného zisku ex ante provozovatele, ovšem musí být prokázáno dodržení výše uvedené zásady, tj. že součet ex ante přiměřeného zisku provozovatele sítě (dle Finančního modelu) a ex ante přiměřeného zisku provozovatele objektu (-ů) nesmí překročit kalkulační zisk ve stávající kalkulaci stávajícího provozovatele (který může být navýšen pouze z důvodu zvýšených provozních nebo investičních nákladů provozovatele v souvislosti s investiční činností vlastníka, a pouze do té míry, že připouští takové navýšení Finanční model). Pokud tato podmínka není splněná, je nutné konzultovat další postup se SFŽP na individuální bázi. Vyrovnávací nástroj Vyrovnávací nástroj (tj. Vyrovnávací nástroj pro tvorbu cen pro vodné a stočné) byl vytvořen na základě požadavku Ministerstva životního prostředí s ohledem na podmínky týkající se výpočtu ceny pro Vodné a/nebo Stočné uvedených v Příloze č. 7 PD OPŽP a v Podmínkách přijatelnosti (dále jen Vyrovnávací nástroj ). Účelem Vyrovnávacího nástroje je naplnit závazné Zásady cenotvorby OPŽP (viz kapitola 4.2 Metodiky níže) v částech mimo výpočet přiměřeného zisku a ověření dostatečnosti nájemného, zejména ve vztahu k: - indexaci nákladových položek stropu na příjem provozovatele, - řešení vlivu investičních činností vlastníka na tento strop, a - dělení úspor mezi provozovatelem a odběrateli 14

15 Dále Vyrovnávací nástroj umožňuje: - zachování cenové solidarity mezi kalkulací cen pro Vodné, resp. Stočné dle pravidel OPŽP a jinou kalkulací těchto cen tam, kde takové udržování jednotných cen je odůvodněno, a - vyrovnává skutečnost oproti plánu tak, aby provozovatel nenesl riziko poptávky ani riziko výkyvu v nákladových položkách, které nemůže plně ovlivnit. Zjednodušená verze Vyrovnávacího nástroje navíc připravuje kalkulaci v obecně požadovaném formátu (dle Opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství). Vyrovnávací nástroj se skládá ze tři částí: - výpočtový nástroj ve formátu souboru MS Excel, - uživatelský manuál, a - vzorový dílčí smluvní text ve vztahu k cenotvorbě. Pokud žadatel aplikuje výpočtovou část Vyrovnávacího nástroje, měl by respektovat vzorový dílčí smluvní text jakožto nedílnou součást nástroje pro splnění Zásad cenotvorby OPŽP. Jakékoliv úpravy musí podrobně popsat a rozdíly odůvodnit. Vyrovnávací nástroj jako celek má doporučující nikoliv závazný charakter. Nicméně je žadatelům silně doporučeno jeho použití nebo adaptace. V opačném případě musí SFŽP podrobně zkoumat navržený přístup k cenotvorbě, což je odborně a časově náročný proces, který může vést k prodlení posouzení provozní smlouvy a tím k prodlení s realizací projektu. Při takovém postupu SFŽP vyžaduje od žadatelů zaslat spolu s textem provozní smlouvy i vlastní výpočtový nástroj (ve formátu souboru MS Excel) a doprovodné vysvětlení jeho fungování, který bude v praxi používáno pro určení cen pro Vodné, resp. Stočné. Bez předložení takového nástroje a vysvětlení, který pomůže při zkoumání dodržení Zásad cenotvorby OPŽP, je riziko prodlení při posuzování provozní smlouvy výrazně vyšší. Služby obecného hospodářského zájmu Jedná se o kategorii evropského práva. Za služby obecného hospodářského zájmu se považují takové služby, které mají ekonomický charakter a které svojí povahu jsou v důležitém obecném zájmu celé společnosti a které by bez veřejné intervence nebyly poskytovány stávajícím způsobem. Mezi služby obecného hospodářského zájmu patří i dodávky vody a odvádění a čištění odpadních vod. Služby obecného hospodářského zájmu jsou předmětem specifické regulace ze strany Evropské unie na základě čl. 86 odst. Smlouvy o založení ES. Provozní smlouva Provozní smlouva (v této Metodice rovněž označována i jako klasická provozní smlouva) představuje smluvní základ vztahu vlastníka a provozovatele vodohospodářské infrastruktury v rámci oddílného modelu (srov. kapitola této Metodiky). Služební provozní smlouva Služební provozní smlouvy představují stejně jako klasické provozní smlouvy smluvní základ vztahu vlastníka a provozovatele vodohospodářské infrastruktury, s tím rozdílem, že provozovatel příslušné vodohospodářské infrastruktury nemá přímý vztah k odběratelům a nevybírá vodné a/nebo stočné. Vztah vlastníka a provozovatele vodohospodářské infrastruktury na základě služební provozní smlouvy představuje obvykle kvazikoncesi ve smyslu ZVZ. Provozování 15

16 infrastruktury na základě služební provozní smlouvy proto obvykle představuje kvazikoncesní způsob provozování ve smyslu této Metodiky. 2.2 Základní modely provozování vodohospodářské infrastruktury v ČR Pro určení působnosti této Metodiky v ČR lze definovat následující základní modely provozování vodohospodářské infrastruktury: Oddílný model Provozování infrastruktury je realizováno na podkladě provozních smluv dle 8 ZoVK, kdy oddílné provozní společnosti jsou společnosti s majetkovou účastí jiných (soukromých) subjektů než pouze vlastníka infrastruktury. Provozní společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti, nutné k zabezpečení provozování dle platné legislativy. Oddílný provozní model může být definován jako spolupráce mezi vlastníkem infrastruktury a provozovatelem (tj. zpravidla mezi veřejnoprávním vlastníkem (např. obec) a soukromoprávním subjektem), kteří uzavřou provozní smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace, na jejímž základě provozovatel užívá a provozuje vodovod nebo kanalizaci a poskytuje shora definované služby s tím spojené, které by jinak poskytoval vlastník (popř. je-li tak sjednáno, provádí technické zhodnocení ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, tj. nástavbu, přístavbu, stavební úpravy, rekonstrukce nebo modernizace či jiná technická zhodnocení). Provozovatel přebírá některá rizika, která podle zákona o vodovodech a kanalizacích nese primárně vlastník s tím, že pokud se riziko materializuje, nese provozovatel jeho důsledky (včetně finančních důsledků). Provozovatel hradí vlastníku infrastruktury nájemné za užívání infrastruktury. Vlastník na druhé straně namísto přímé úhrady za poskytování těchto služeb umožní provozovateli brát užitky (zejména úplaty) od koncových uživatelů těchto služeb (odběratelů), tj. Vodné, a Stočné (koncesní způsob provozování). V rámci oddílného modelu je však možný i způsob realizace, kdy Vodné a Stočné vybírá vlastník a tento platí provozovateli za služby (kvazikoncesní způsob provozování). Tato Metodika se zabývá výhradně oddílným modelem provozování vodohospodářské infrastruktury v ČR. Skutečnost, že se jedná o oddílný model, prokáže žadatel vůči SFŽP prohlášením o tom, že je vlastníkem příslušné vodohospodářské infrastruktury (na základě žádosti SFŽP může být v konkrétním případě požadováno i předložení příslušných výpisů z katastru nemovitostí či výpisů z majetkové evidence dle ZoVK) a předložením platné provozní smlouvy Model samostatného provozování (Obec provozuje sama) Obec si svou infrastrukturu provozuje sama, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, případně některé činnosti nebo odborný dozor na základě smlouvy (označované např. jako servisní ) zajišťují externí organizace (dodavatelé), přičemž odpovědnost za provozování a také výběr Vodného a Stočného zůstává na příslušné obci. Externí organizace v tomto modelu není provozovatelem infrastruktury ve smyslu ZoVK a není oprávněna vybírat Vodné a Stočné. 16

17 Na tento provozní model se tato Metodika s výjimkou kapitoly 3 nevztahuje. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Vlastníci vodohospodářské infrastruktury zejména v případě modelu obec provozuje sama" často uzavírají nebo mají v úmyslu uzavřít servisní" popř. jinak označované smlouvy, na základě kterých vlastníkům jejich smluvní partneři (obvykle s účastí soukromého kapitálu) poskytují služby související se zajištěním provozu vodohospodářské infrastruktury. Tyto servisní" smlouvy mají často charakter provozní smlouvy v oddílném modelu provozování ve smyslu ustanovení 8 odst. 2 ZoVK a ve smyslu Dohody mezi Českou republikou a Evropskou komisí dle Přílohy č. 7 PD OPŽP. Státní fond životního prostředí ČR (popř. Ministerstvo životního prostředí) bude z tohoto důvodu posuzovat, zda konkrétní vztah vlastníka infrastruktury a jeho případných dodavatelů nepředstavuje vzhledem k jeho parametrům a rozsahu faktický (skrytý) oddílný model provozování vodohospodářské infrastruktury, a zda se tedy nejedná o obcházení ZoVK, Přílohy č. 7 PD OPŽP a Podmínek přijatelnosti. V případě, že bude daný model představovat faktický provozní vztah, musí daný projekt pro svou přijatelnost naplnit požadavky této Metodiky, tj. shodné podmínky jako projekt s oddílným modelem provozování. Ze strany SFŽP (popř. MŽP) může být za účelem shora uvedeného zjištění posuzována jakákoli smlouva nebo více smluv, které vlastník infrastruktury nebo jím ovládaný subjekt uzavírá s dodavatelem některých odborných služeb, kterého vlastník infrastruktury neovládá ze 100 %. Veškeré předložené dokumenty budou posuzovány dle jejich skutečného (věcného) obsahu; označení či forma smluv ani způsob jejich uzavření není pro posouzení jejich povahy rozhodující. 17

18 O nepřípustné obcházení ZoVK, Přílohy č. 7 PD OPŽP a Podmínek přijatelnosti se může jednat zejména pokud: - převážnou část provozu vodohospodářské infrastruktury nezajišťuje sám vlastník, ale jeho dodavatel (nebo dodavatelé, popř. subdodavatelé, zhotovitelé, apod.) 5 ; - povinnosti dodavatele jsou vymezeny značně široce a neurčitě 6, - výběr dodavatele byl proveden netransparentním nebo diskriminujícím způsobem; - činnost, kterou provádí dodavatel, by mohl dostatečně kvalitně, odborně a efektivně provádět sám vlastník; - dodavatel je shodný se stávajícím provozovatelem v rámci oddílného modelu, nebo je se stávajícím provozovatelem majetkově či jinak právně i fakticky propojen; - vlastník na dodavatele přenáší převážnou část rizik a povinností, která mu ze zákona jako vlastníkovi a provozovateli náleží; - odměna dodavatele za jeho činnost je závislá na výši výběru Vodného a/nebo Stočného od uživatelů vodohospodářských služeb (který provádí vlastník); - výše odměny umožňuje dodavateli vykazovat nepřiměřený zisk; nebo - infrastruktura byla za účelem tohoto způsobu provozování vyjmuta ze stávajícího oddílného modelu provozování v rozporu se zásadami vyjímání infrastruktury dle této Metodiky. V případě obcházení Podmínek přijatelnosti se příslušná smlouva nebo více smluv uzavřených s dodavateli, pro účely jejich posouzení, považují za provozní smlouvy, které pro svou přijatelnost musí naplnit požadavky této Metodiky. Příslušné smlouvy v takových případech musí bezvýhradně naplňovat pravidla přiměřenosti zisku, výkonových ukazatelů, monitoringu, sankcí, délky trvání a řádného výběru dodavatele (provozovatele). V případě, že příslušná předložená smlouva nebude v souladu s podmínkami přijatelnosti projektů pro OPŽP, zejména se ZoVK, Přílohou č. 7 PD OPŽP a Metodikou pro žadatele, není projekt přijatelný a dotace nebude žadateli poskytnuta. V případě již podpořených projektů bude shora popsané obcházení podmínek přijatelnosti postiženo odvodem ve výši až 100 % celkové částky dotace. SFŽP v této souvislosti žadatelům o dotace důrazně doporučuje konzultovat uzavření jakékoli servisní či jinak označované smlouvy, pokud existuje riziko, že by se mohlo jednat o faktický (skrytý) oddílný model provozování. 5 např. pokud dodavatel v podstatných aspektech zajišťuje nepřetržitou dodávku, kontrolu a kvalitu pitné vody, měří objem dodané pitné vody, (resp. v podstatných aspektech zajišťuje odvod a zneškodňování odpadních vod a zjišťuje jejich objem a míru znečištění); dále zajišťuje údržbu infrastruktury, odstraňuje příčinu přerušení nebo omezení dodávky pitné vody nebo odvádění odpadních vod, zajišťuje administraci provozu, poskytuje služby odběratelům apod. 6 např. zajištění bezporuchového provozu, provádění oprav, provádění kontrol, vybírání vodného a stočného, apod. 18

19 2.2.3 Vlastnický model Organizace odpovědná za provozování byla zřízena a je 100 % vlastněna jedním vlastníkem či vlastníky dotčené infrastruktury a provozuje ji na základě smlouvy nebo jiného místně platného pověření (dohody, vyhlášky, směrnice apod.). Provozovatel je tedy 100 % vlastněn a zároveň ovládán 7 vlastníkem či více vlastníky infrastruktury. K pravidlům tzv. in-house zadávání a koncernové výjimky viz kapitola 8.3 níže. Na tento provozní model se tato Metodika s výjimkou kapitoly 3 nevztahuje. Poznámka * uvedená v čl se aplikuje přiměřeně Smíšený model Smíšený model představuje situace, kdy provozovatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž osoba odlišná od obce (na rozdíl od modelu samostatného provozování). Variantou smíšeného modelu je tzv. smíšený model provozování s participací soukromého kapitálu. V těchto případech se např. obec a soukromá společnost kapitálově podílí na subjektu, který je vlastníkem a zároveň provozovatelem infrastruktury. V tomto případě bude žadatel o dotaci posuzován v rámci obecně platných postupů pro posuzování veřejné podpory, tak jako se běžně postupuje při posuzování žadatelů tohoto typu při implementaci programů EU, proto se na tento model Metodika s výjimkou kapitoly 3 nevztahuje. Poznámka * uvedená v čl se aplikuje přiměřeně. Pro vyloučení pochybností zdůrazňujeme, že projekty s jiným než oddílným modelem provozování budou předmětem kontroly ve vztahu k efektivitě provozování v souladu s příslušným rozhodnutím o poskytnutí dotace. 7 Podle ustanovení 66a odst. 2 obchodního zákoníku ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby. Podle ustanovení 66a odst. 3 je ovládající osobou vždy osoba, která a) je většinovým společníkem; to neplatí, jestliže je ovládající osoba určena podle ustanovení písmene b), b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem (společník)y, nebo c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem. 19

20 KAPITOLA 3 (ODDĚLITELNOST) STANOVÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY ODDĚLENÍ, VYJMUTÍ A EFEKTIVNÍHO PROVOZU VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY, A JE PROTO APLIKOVATELNÁ NA VŠECHNY ŽADATELE O PODPORU V RÁMCI OPŽP TATO METODIKA JE ZAMĚŘENA VÝHRADNĚ NA PROBLEMATIKU PROVOZNÍCH SMLUV, KDE VLASTNÍCI VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY PŘEDPOKLÁDAJÍ ČERPÁNÍ DOTACÍ Z OPŽP. TENTO TEXT JE TEDY S VÝJIMKOU KAPITOLY 3 NÍŽE (ODDĚLITELNOST) URČEN POUZE PRO ŽADATELE V RÁMCI ODDÍLNÉHO MODELU PROVOZOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY V ČR A NEUPRAVUJE POSTUP PRO ZÍSKÁNÍ DOTACE V PŘÍPADĚ ŽADATELŮ S ODLIŠNÝMI PROVOZNÍMI MODELY! (VIZ VŠAK POZNÁMKA * V KAPITOLE 2.2.2) 20

21 2.3 Rozcestník kategorií provozních smluv V následujících kapitolách tato Metodika rozlišuje mezi několika kategoriemi provozních smluv v rámci oddílného modelu provozování vodohospodářské infrastruktury. Obsah stávajících i nových provozních smluv musí být v souladu s relevantní legislativou ČR a EU a dalšími zde uvedenými podmínkami dohodnutými s EK. Provozní smlouvy Provozní smlouvy v oddílném modelu provozování rozdělujeme ve smyslu Přílohy č. 7 PD OPŽP na stávající a nové provozní smlouvy. Relativně samostatnou kategorii pak představují tzv. služební provozní smlouvy, které se od klasických provozních smluv odlišují zejména tím, že provozovatel nevybírá vodné a/nebo stočné (viz kapitola níže) Stávající provozní smlouvy (kapitola 5 této Metodiky) Stávající provozní smlouvy jsou za předpokladu splnění podmínek uvedených níže v kapitole 5 této Metodiky přijatelné pro OPŽP. Do kategorie stávajících provozních smluv jsou zařazeny následující smlouvy: - smlouvy uzavřené před vstupem ČR do EU (tj. do ) bez ohledu na soulad jejich uzavření s pravidly práva ES, - smlouvy uzavřené po vstupu ČR do EU avšak před schválením OPŽP (tj. před ), pokud tyto smlouvy byly uzavřeny při respektování pravidel daných právem ES. Smlouvy, které byly uzavřeny po vstupu ČR do EU před schválením OPŽP (tj. před ), avšak nebyly uzavřeny při respektování pravidel daných právem ES, se nepovažují za stávající smlouvy a nejsou přijatelné pro OPŽP. V rámci stávajících provozních smluv tato Metodika rozlišuje - smlouvy s dominantním vlivem veřejného vlastnictví (kapitola 5.2) a - smlouvy s dominantním vlivem soukromého vlastnictví v provozovateli (kapitola 5.3), přičemž tyto smlouvy jsou dále rozděleny dle doby (termínu) jejich ukončení (doby provozování) (kapitoly až 5.3.4). 21

22 2.3.2 Nové provozní smlouvy (kapitola 6 této Metodiky) Nové provozní smlouvy jsou za předpokladu splnění podmínek uvedených níže v kapitole 6 této Metodiky přijatelné pro OPŽP. Do kategorie nových provozních smluv jsou zařazeny smlouvy, které byly nebo budou uzavřené po schválení OPŽP Služební provozní smlouvy (kapitola 7 této Metodiky) Na základě tzv. služebních provozních smluv je vodohospodářská infrastruktura provozována provozovatelem odlišným od vlastníka této infrastruktury, který však nemá právo vybírat vodné a/nebo stočné od odběratelů (např. zajištění provozu čistírny odpadních vod). Obdobně jako v případě klasických provozních smluv se rozlišují stávající služební provozní smlouvy a nové služební provozní smlouvy, a to obdobně dle pravidel uvedených shora v kapitolách a této Metodiky pro klasické provozní smlouvy. 22

23 3 ODDĚLITELNOST INFRASTRUKTURY 3.1 Úvod do problematiky oddělitelnosti Posouzení oddělitelnosti infrastruktury je nezbytnou součástí analýzy přijatelnosti každého projektu. V závislosti na výsledku posouzení oddělitelnosti infrastruktury je totiž pro přijatelnost projektu nezbytné upravit stávající provozní smlouvu nebo konat pro oddělitelnou (popř. vyjmutou) část nebo celek infrastruktury výběrové řízení na nového provozovatele, případně zvolit jiný provozní model, kterým by se neobcházely ZoVK, Příloha č. 7 PD OPŽP a Podmínky přijatelnosti. Posouzení oddělitelnosti provedené na základě níže uvedených zásad oddělitelnosti tedy ověřuje, zda zamýšlený způsob dalšího provozování dotované infrastruktury a postup k němu vedoucí (např. úprava provozní smlouvy) je v souladu s Přílohou č. 7 PD OPŽP a s Podmínkami přijatelnosti pro OPŽP. Oddělitelnost infrastruktury musí být vždy vnímána v souvislosti se zásadou proporcionality (tj. omezení hospodářské soutěže pouze v minimální nezbytné míře) a se základním pravidlem, že úpravy stávajících smluv se musí pohybovat v mezích platných a účinných právních pravidel a zásad (např. zákaz tzv. podstatných změn 8 dle judikatury Evropského soudního dvora). 8 Viz soudní případ C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH. 23

24 3.2 Schéma posouzení oddělitelnosti ekonomicky oddělitelný vzniká nová/dodatečná služba v nepřiměřeném rozsahu (tj. doplňková kritéria jsou naplněna) VŘ na celek * nebo aplikace jiného provozního modelu celku nebo vyjmutí infrastruktury + VŘ nebo aplikace jiného provozního modelu efektivně technicky neoddělitelný v přiměřeném rozsahu (tj. doplňková kritéria PRAVIDLO III. PROJEKT efektivně technicky oddělitelný ekonomicky neoddělitelný nevzniká nová/dodatečná služba v přiměřeném rozsahu (tj. doplňková kritéria nejsou napln na) úpravy provozní smlouvy nebo VŘ na celek nebo aplikace jiného provozního modelu celku nebo vyjmutí infrastruktury + VŘ nebo aplikace jiného PRAVIDLO II. ekonomicky oddělitelný vzniká nová/dodatečná služba v nepřiměřeném rozsahu (tj. doplňková kritéria jsou naplněna) VŘ na novou část/celek nebo aplikace jiného provozního modelu PRAVIDLO I. 24

25 3.3 Základní pravidla oddělitelnosti Platí, že žadatelé mají vždy možnost konsolidovat provoz infrastruktury, tj. vybrat ve výběrovém řízení provozovatele a uzavřít provozní smlouvu (popř. změnit provozní model) na celek infrastruktury (tj. pro veškerou infrastrukturu ve vlastnictví žadatele). Je doporučeno, aby žadatelem o dotaci byl vždy vlastník stávající vodohospodářské infrastruktury, pokud je způsobilým příjemcem podpory z OPŽP. Toto doporučení je založeno na základě dosavadních zkušeností při implementaci OPŽP. Hlavním důvodem pro toto doporučení je možnost udržení cenové solidarity, méně problematické splnění podmínek udržitelnosti a celkové zjednodušení administrace a realizace projektu. PRAVIDLO I. = Dotovaná infrastruktura 9 JE oddělitelná V případě, že bude v rámci projektu vytvářena oddělitelná infrastruktura, je pro přijatelnost projektu bez ohledu na kategorii smlouvy nezbytné nejméně pro oddělitelnou část infrastruktury vybrat ve výběrovém řízení 10 nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu nebo nejméně pro oddělitelnou část infrastruktury zvolit jiný model provozování. Oddělitelná infrastruktura musí kumulativně splňovat obě podmínky, tj. efektivní technickou oddělitelnost a zároveň ekonomickou oddělitelnost. Žadatel má v takovém případě možnost vybrat ve výběrovém řízení provozovatele i jen pouze na oddělitelnou část infrastruktury, popř. změnit provozní model pro tuto oddělitelnou část infrastruktury. Žadatel však bude povinen vybrat ve výběrovém řízení provozovatele nejméně pro oddělitelnou část infrastruktury, popř. změnit provozní model nejméně pro oddělitelnou část infrastruktury v případě, kdy by pouhá úprava stávající provozní smlouvy byla v rozporu s platnými právními pravidly a zásadami (např. zákaz tzv. podstatných změn 11 dle judikatury Evropského soudního dvora) a se základním pravidlem, že úpravy stávajících smluv lze akceptovat pouze tehdy, pokud nediskriminují ostatní potenciální provozovatele. Tato situace nastane zejména tehdy, kdy jsou doplňková kritéria naplněna ve vztahu ke stávající provozní smlouvě (viz níže). Platí, že žadatel je vždy oprávněn vybrat ve výběrovém řízení provozovatele pro celek infrastruktury. PŘÍKLAD: Dostavba kanalizace s jedním přípojným bodem (viz Obrázek 1), kdy se v důsledku vyššího počtu odkanalizovaných obyvatel zvýší příjem provozovatele (ve vztahu k veřejnoprávní korporaci) o více než 20 % (ekonomická oddělitelnost). V takovém případě je žadatel oprávněn vybrat ve výběrovém řízení provozovatele pouze na oddělitelnou část infrastruktury (tj. dostavovanou část kanalizace) Pojmem dotovaná infrastruktura se rozumí taková infrastruktura (jak stávající, tak nově budovaná), která je součástí projektu, o kterém se předpokládá, že bude dotován z OPŽP. Výjimku může představovat například tzv. koncernová výjimka ve smyslu 19 odst. 3 až 6 ZoVZ, kdy není pravidly ES týkajících se veřejného zadávání požadován postup výběrovým řízením. Viz soudní případ C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH (viz kapitola 8 této Metodiky níže, pravidla tzv. inhouse zadávání a koncernové výjimky ) 25

26 PRAVIDLO II. = Dotovaná infrastruktura NENÍ oddělitelná V případě, že projekt bude vytvářet neoddělitelnou infrastrukturu, je pro přijatelnost projektu nezbytné upravit stávající provozní smlouvu nebo ve výběrovém řízení vybrat nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu ve vztahu k celé infrastruktuře (tj. stávající i dotované). Zdůrazňujeme, že je vždy nezbytné brát v úvahu základní pravidlo pro úpravy stávajících smluv bez nového výběrového řízení a to, že takové úpravy budou přijatelné pouze tehdy, pokud nejsou v rozporu s platnými právními pravidly a zásadami (např. zákaz tzv. podstatných změn 12 dle judikatury Evropského soudního dvora) a nediskriminují ani stávajícího provozovatele, ani ostatní potenciální provozovatele. Oddělené provozování dotované (neoddělitelné) části infrastruktury v takovém případě není možné. Ze stávajícího provozu je však možné vyjmout dle níže uvedených pravidel infrastrukturu a pro celek takto vyjmuté a dotované infrastruktury vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele nebo pro tento celek zvolit jiný model provozování. PŘÍKLAD: Zde rovněž dochází k dostavbě kanalizace, která je však roztříštěná na území žadatele (viz Obrázek 2), a není proto efektivně technicky oddělitelná. Žadatel pro přijatelnosti projektu může i) upravit stávající provozní smlouvu, nebo ii) vyjmout ze stávající provozní smlouvy celou složku odvádění a čištění odpadních vod (v případě infrastruktury do cca EO) v dané veřejnoprávní korporaci nebo případně i jen kanalizační síť (v případě infrastruktury nad cca EO) a vybrat ve výběrovém řízení provozovatele pro takto vyjmutou infrastrukturu a dostavovanou infrastrukturu. PRAVIDLO III. = ZVLÁŠTNÍ PŘÍPAD (dotovaná infrastruktura není efektivně technicky oddělitelná, ale naplňuje doplňková kritéria ekonomické oddělitelnosti) Ve zvláštním případě, kdy dotovaná infrastruktura v rámci projektu sice není efektivně technicky oddělitelná (nemůže se tedy pojmově jednat o oddělitelnost, viz níže) avšak služby, které budou v důsledku vytvořené dotované infrastruktury poskytovány, jsou oddělitelné ekonomicky a představují značné zvýšení rozsahu poskytovaných služeb a/nebo příjmu provozovatele, je pro přijatelnost projektu nezbytné vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu ve vztahu k veškeré provozované infrastruktuře (tj. stávající i dotované) nebo ve vztahu k veškeré provozované infrastruktuře zvolit jiný model provozování. Ze stávajícího provozu je však možné vyjmout dle níže uvedených pravidel infrastrukturu a následně pro vyjmutou část včetně dotované infrastruktury vybrat ve výběrovém řízení nového provozovatele a uzavřít novou provozní smlouvu, nebo pro takto vyjmutý celek zvolit jiný model provozování. PŘÍKLAD: Pokud by v případě dostavby roztříštěné kanalizace (viz Obrázek 2) tato infrastruktura naplňovala ve vztahu k provozní smlouvě doplňková kritéria (tj. např. příjem provozovatele z provozní smlouvy) je pro přijatelnost projektu nezbytné: 12 Viz soudní případ C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH. 26