NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2013) 801 final NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014 CS CS

2 1. TRENDY A VÝZVY NA TRHU PRÁCE A VE SPOLEČNOSTI V EVROPSKÉ UNII 1 Nezaměstnanost v EU-28 dosáhla nebývalé úrovně. Zatímco mezi lety 2003 a 2008 klesla míra nezaměstnanosti o více než 2 procentní body, kvůli finanční a hospodářské krizi se situace vážně zhoršila (obrázek 1). V období mezi rokem 2008 (roční údaj) a druhým čtvrtletím roku 2013 se (sezónně upravená) míra nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 7,1 % na 10,9 %. Vývoj v čase je přitom pro různé skupiny na trhu práce víceméně podobný, až na několik výjimek. Za prvé se zdá, že nezaměstnanost mladých lidí obecně více reaguje na hospodářský cyklus. Za druhé po vypuknutí krize narostla rychleji nezaměstnanost mužů než žen, a to především proto, že nejvíce byla zasažena odvětví, která ovládají muži. Je to patrné z toho, že mezi lety 2008 a 2009 se více zvýšila celková nezaměstnanost než nezaměstnanost žen. Pokud jde o strukturální rozdíly, mnohem vyšší míru nezaměstnanosti lze pozorovat u mladých lidí, pracovníků s nízkou kvalifikací a státních příslušníků třetích zemí 2. Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v EU-28 od roku 2003 celkem, mladí lidé, starší pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací Celkem (15-74) Mladí lidé (15-24) Starší pracovníci (55-64) Lidé s nízkou kvalifikací (ISCED 0-2) Ženy Pozn.: Údaje za rok 2013 se týkají druhého čtvrtletí; údaje za období 2003 až 2012 jsou roční údaje. Zdroj: Eurostat. Nezaměstnanost přestala růst v polovině roku Od začátku roku 2013 zůstává míra nezaměstnanosti poměrně stabilní. V září 2013 činil celkový počet nezaměstnaných téměř 26,9 milionu osob (sezónně upraveno). Tomuto počtu odpovídá míra nezaměstnanosti ve výši 11 %, jež se již šestý měsíc po sobě nezměnila. Pokud jde o budoucí vývoj, je stále příliš brzy 1 Tento oddíl se částečně opírá o podrobnou analýzu popsanou ve Čtvrtletním přehledu o zaměstnanosti a sociální situaci v EU (EU Employment and Social Situation, Quarterly Review), březen Podrobnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, srov. vydání monitoru vzdělávání a odborné přípravy z roku Míra nezaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí dosáhla v roce 2012 výše 21,3 %, přičemž v roce 2011 činila 20,0 % a v roce ,4 %. 2

3 na to, aby bylo možné posoudit, zda to znamená začátek změny trendu. Trendy přitom nejsou v rámci EU podobné. Ve srovnání se zářím 2012 se nezaměstnanost zvýšila v 16 členských státech (nejvíce v EL, CY, IT a NL) a ve 12 zemích se snížila (nejvíce v pobaltských státech, IE a HU). Tyto rozdíly víceméně odpovídají vývoji HDP v jednotlivých členských státech. Dlouhodobá nezaměstnanost stále roste kvůli dlouhému trvání krize. Na konci druhého čtvrtletí roku 2013 dosáhla dlouhodobá nezaměstnanost v EU-28 rekordní výše 12,5 milionu osob, což odpovídá 5 % aktivního obyvatelstva. Od roku 2008 se dlouhodobá nezaměstnanost zhruba zdvojnásobila, přičemž k jejímu nárůstu došlo prakticky ve všech členských státech s výjimkou DE (kde se míra dlouhodobé nezaměstnanosti snížila mezi roky 2008 a 2012 ze 4 % na 2,5 %) a LU (kde se v daném období tato míra stabilně pohybovala kolem 1,5 %). V průběhu roku do druhého čtvrtletí 2013 se dlouhodobá nezaměstnanost jako procento celkové nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 45 % na 47,1 % (47,0 % a 49,5 % v eurozóně (EA-17)). Nezaměstnanost vykazuje velké a dále rostoucí rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, zejména v rámci eurozóny. Od začátku krize se nezaměstnanost výrazně zvýšila na jihu a v okrajových zemích eurozóny, avšak v jiných členských státech mnohem méně. V srpnu 2013 se míra nezaměstnanosti pohybovala od 4,9 % v AT, 5,2 % v DE a 5,9 % v LU do 26,6 % v ES a 27,6 % v EL 3. Míra nezaměstnanosti v EL a ES je nepřiměřeně vysoká, ale výrazně nad průměrem EU-28 se pohybuje také v PT, HR a CY (více než 16 %). Co se týče změn míry nezaměstnanosti, největší meziroční nárůst (mezi zářím 2012 a zářím 2013) byl zaznamenán v CY (+4,4 p.b.). Trend je poměrně negativní rovněž v NL (ale z původně nízké úrovně) a v IT a v menší míře v BE, BG, HR, LU a SI. Nezaměstnanost mladých lidí je stále velmi vysoká. V září 2013 činila nezaměstnanost mladých lidí v EU-28 přes 23,5 %, což je o 0,4 procentního bodu více než o rok dříve, ale stejně jako v posledních šesti měsících. Mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly: údaje ze září 2013 se pohybují od 7,7 % v DE a 8,7 % v AT po 56,5 % v ES a 57,3 % v EL. V posledních měsících rozdíly přestaly narůstat, ale jsou stále velké. Podíl mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě (NEET), se dále zvyšoval. Mezi lety 2008 a 2011 se podíl NEET u mladých lidí ve věku 15 až 24 let zvýšil o 2 procentní body na 12,9 % (obrázek 2). V roce 2012 podíl NEET na úrovni EU dále vzrostl, i když méně než v předchozích letech a ne ve všech členských státech (snížení bylo zaznamenáno v AT, UK, LT, LV, RO a BG). Podíl NEET zůstává vysoký ve velké většině členských států (LT, MT, PL, FR, BE, EE, SK, UK, PT, HU, LV, CY, HR, RO, IE, ES, EL, IT a BG) a obzvláště znepokojivý je nejnovější vývoj ( ) v EL a SI a v poněkud menší míře také v IT a HU. Podíl NEET je o něco vyšší u žen než u mužů: v roce 2012 činil 13,4 % pro ženy a 12,9 % pro muže (celkem 13,1 %). Fenomén NEET je způsoben hlavně nárůstem nezaměstnanosti mladých lidí spíše než nárůstem nečinnosti, jež není spojena se vzděláváním. 3 Údaje pro EL jsou k dispozici pouze do července. 3

4 Obrázek 2: Celkový podíl NEET (věková skupina let) v členských státech % populace EU28 EU27 EA17 NL LU AT DK DE SE FI CZ SI LT MT PL FR BE EE SK UK PT HU LV CY HR RO IE ES EL IT BG Zdroj: Eurostat. Počet osob, které předčasně ukončí školní docházku, se postupně snižuje. Podíl osob, které předčasně ukončily školní docházku (ESL), v roce 2012 činil 12,7 % oproti 13,4 % v předchozím roce. Předčasné ukončování školní docházky představuje nadále závažný problém, jelikož se týká přibližně 5,5 milionu osob, přičemž více než 40 % z nich jsou nezaměstnaní. V roce 2012 byla míra ESL ve 12 členských státech nižší než 10 %, což je hodnota stanovená jako cíl strategie Evropa Naopak nejvyšší byla v ES, PT a MT (přes 20 %). Evropa úspěšně pokračuje na cestě k dosažení cíle, kterým je do roku 2020 zajistit, aby alespoň 40 % osob dosáhlo terciární úrovně vzdělání. V roce 2012 činil podíl osob se vzděláním na terciární úrovni 35,7 %. Navzdory krizi se v mnoha členských státech dále zlepšila míra ekonomické aktivity, především vzhledem k rostoucí míře aktivity mezi staršími pracovníky a ženami (ve věku let). Míra aktivity obyvatelstva EU-28 ve věku let se mezi lety 2008 (2. čtvrtletí) a 2013 (2. čtvrtletí) zvýšila ze 70,7 % na 71,9 %, ačkoli mezi jednotlivými zeměmi byly značné rozdíly. Nejvýrazněji narostla v CZ, MT, LT a HU, zatímco největší snížení bylo patrné v DK (ale z původně velmi vysoké úrovně), IE a HR. I když se míra ekonomické aktivity žen v průběhu času zlepšila, zaostává stále významným způsobem za mírou aktivity mužů: ve druhém čtvrtletí roku 2013 byla nižší o 12,1 procentního bodu (míra ekonomické aktivity mužů činila 78 % a míra aktivity žen 65,9 %). Rozdíly v míře ekonomické aktivity žen a mužů jsou obzvláště velké v některých jižních členských státech EU, např. EL, IT a PT. Jiné země se sice vyznačují vysokou mírou aktivity žen, ale je v nich rozšířena zaměstnanost žen na částečný úvazek (např. ve druhém čtvrtletí roku 2013 v NL (77,3 %), DE (46,5 %) a AT (45,6 %)). 4

5 Míra zaměstnanosti nadále vykazuje negativní trend a k dosažení jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020, kterým je 75% zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, je třeba tento trend významným způsobem změnit. Od začátku krize se míra zaměstnanosti v EU-28 snížila o téměř 2 procentní body na pouhých 68 % ke konci roku 2012 (obrázek 3). Od té doby se údaje dále zhoršily. Mezi druhým čtvrtletím roku 2012 a roku 2013 klesla míra zaměstnanosti v eurozóně o 0,6 p.b. a v EU-28 o 0,42 p.b. Obrázek 3: Vývoj míry zaměstnanosti v EU-28 a v eurozóně v porovnání s cíli strategie Evropa 2020 (věková skupina let) EU-28 Hlavní cíl strategie Evropa 2020 EA-17 Průměr vnitrostátních cílů Pozn.: Míra zaměstnanosti v letech 2000 a 2001 se vztahuje na EU-27, nikoli EU-28; údaje za rok 2013 se týkají druhého čtvrtletí. Zdroj: Eurostat (průzkum týkající se pracovních sil) a cíle strategie Evropa Zisky a ztráty v oblasti zaměstnanosti během krize nebyly rovnoměrně rozloženy. Zatímco míra zaměstnanosti mužů (20 64 let) klesla od roku 2008 o více než 3 procentní body (ze 77,9 % v roce 2008 na 74,5 % v roce 2012), zaměstnanost žen se snížila pouze okrajově a během minulého roku se dokonce poněkud zvýšila. Výrazný nárůst lze pozorovat u starších pracovníků (3,3 procentního bodu od roku 2008 na 48,8 % v roce 2012, se značným nárůstem v BE, DE, FR, IT, LU, HU, NL a PL), zejména u žen (5,0 procentního bodu). Z hlediska úrovně vzdělání se zaměstnanost snížila nejvíce u pracovníků s nízkou kvalifikací a nejméně u vysoce vzdělaných osob. Míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí (20 64 let) v EU-28 klesla z 58,5 % v roce 2010 na 56,8 % v roce Pokud jde o trendy vývoje zaměstnanosti podle odvětví, mezi druhým čtvrtletím roku 2012 a roku 2013 byly největší ztráty zaznamenány ve stavebnictví ( 4,5 %), zemědělství ( 1,5 %) a výrobě ( 1,2 %). K obzvláště velkému nárůstu došlo naopak v oblasti IKT (+2,5 %). Situace v posledních pěti letech nebyla příznivá pro pracovní poměry na dobu neurčitou, ale nejvíce se změny dotkly hlavně dočasných pracovních míst (neobnovení smlouvy). Počet pracovních míst na plný úvazek se již čtvrtý rok po sobě snižuje: od posledního čtvrtletí roku 2008 klesl o 8,3 milionu ( 4,6 %). Naopak počet míst na částečný úvazek se v posledních letech neustále zvyšuje: těchto pracovních míst je ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2008 o 2,5 milionu více (nárůst o 6,4 %). 5

6 Růst zaměstnanosti se v jednotlivých zemích liší. Z obrázku 4 vyplývá, že v různých členských státech byl zaznamenán zcela odlišný vývoj a že do druhého čtvrtletí roku 2012 byl růst zaměstnanosti obzvláště negativní v LV, EL, LT, IE a ES. Od druhého čtvrtletí roku 2012 zaměstnanost stoupla v Pobaltí a v IE, ale v některých jiných zemích, zejména CY, ES, PT a HU, se zhoršila. Obecně lze říci, že některé základní země eurozóny (a také MT) si vedly poměrně dobře, zatímco v jižních zemích eurozóny, např. IT a ES, se zaměstnanost dále snižovala, což potvrzuje rostoucí rozdíly v rámci eurozóny s ohledem na nezaměstnanost (viz výše). Obrázek 4: Růst zaměstnanosti (počet osob) v jednotlivých členských státech od druhého čtvrtletí roku % 5% 0% -5% CY EL PT HU ES SI HR IT SK EA17 NL FI PL FR EU28 EU27 BE RO DK DE AT BG SE LT UK CZ LU IE EE LV MT -10% -15% 2008 q q2-20% 2012 q q2-25% -30% Pozn.: V případě HU a HR se jedná o první čtvrtletí roku Zdroj: Eurostat (národní účty), výpočty GŘ EMPL. Zaměstnanost se v budoucnu pravděpodobně mírně zlepší, zejména v důsledku očekávaného zvýšení HDP. Míra volných pracovních míst činí v současnosti zhruba 1,5 %, což je hodnota odpovídající víceméně průměru od konce roku V budoucnu povedou některé trendy ve střednědobém horizontu k další tvorbě pracovních míst, a to především v určitých oblastech. V důsledku technologického pokroku vzniknou například nová pracovní místa v odvětví IKT (podle předpokladů se bude jednat o neobsazených míst pro odborníky v oboru IKT do roku 2015) a stárnutí obyvatelstva i přes současná omezení 4 Mezi povolání s nejvyšším nárůstem počtu zaměstnanců patřili podle nejnovějšího monitoru volných pracovních míst po pracovnících osobní péče v oblasti zdravotnictví analytici a vývojáři softwarových aplikací, administrativní pracovníci a odborní asistenti, vedoucí pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví a učitelé na základních školách a v oblasti předškolní výchovy. 6

7 veřejných rozpočtů na zdravotní péči pravděpodobně povede ve střednědobém horizontu ke zvýšení poptávky po zdravotnících a zdravotnických službách (v roce 2012 dosáhl celkový počet osob zaměstnaných v EU-27 v oblasti zdravotní péče již téměř jednoho milionu). Ekologizace hospodářství může kromě toho znamenat růst počtu zelených pracovních míst (celkový počet osob zaměstnaných v této oblasti vzrostl z 2,4 milionu v roce 2000 na 3 miliony v roce 2008 a podle odhadů měl v roce 2012 dosáhnout 3,4 milionu). Přijmout značné množství středně až vysoce kvalifikovaných pracovních sil bude nutné rovněž v dalších odvětvích využívajících vyspělé technologie, např. v odvětví dopravy, kde bude třeba pokrýt růst zaznamenaný v letectví a osobní dopravě a odchod vysokého procenta starších pracovníků, kteří by měli odvětví dopravy opustit do roku Dynamika zaměstnanosti je ovlivněna zejména poklesem míry nacházení nového zaměstnání. Z hlediska dynamiky je pokles míry zaměstnanosti způsoben nárůstem míry separace od zaměstnání a poklesem míry nacházení nového zaměstnání, přičemž tento druhý faktor je relativně důležitější (obrázek 5) 5. Mezi lety 2008 a 2012 klesla míra nacházení nového zaměstnání ve 24 členských státech a zvýšila se jen ve třech (LU, DE a NL). Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v DK, CY a SI. Obrázek 5: Míra nacházení nového zaměstnání a míra separace od zaměstnání v EU-27, roční průměr , míra nacházení nového zaměstnání (lhs) míra separace od zaměstnání (rhs) 0,90 % nezaměstnaných ,85 0,80 % zaměstnaných 12 0, , Zdroj: Eurostat (průzkum týkající se pracovních sil), výpočty GŘ EMPL. Na trhu práce je i nadále patrná značná segmentace. Především kvůli nejisté hospodářské situaci se od roku 2011 zvýšil podíl zaměstnanců na dobu určitou o 0,4 procentního bodu, což dále zhoršuje současnou situaci, jež se vyznačuje vysokou nezaměstnaností a/nebo nízkou mírou ekonomické aktivity některých skupin. Pro zaměstnanost mladých lidí je typický vysoký podíl práce na dobu určitou i na částečný úvazek: v roce 2012 představovala práce na dobu určitou něco přes 40 % a na částečný úvazek 30 % z celkové zaměstnanosti. Pokud jde o 5 Míra nacházení nového zaměstnání je definována jako poměr mezi počtem osob, jež nastoupí do nového zaměstnání, a osob, které jsou nezaměstnané. Míra separace od zaměstnání je poměr počtu osob, jež ztratily zaměstnání, k počtu zaměstnaných osob. 7

8 veškeré aktivní obyvatelstvo, je podíl práce na dobu určitou a na částečný úvazek naproti tomu mnohem nižší: v roce 2012 se v EU-28 pohyboval kolem 14 % (na dobou určitou) a 19 % (na částečný úvazek). Nadměrně jsou na částečný úvazek zaměstnávány ženy. V roce 2012 bylo na částečný úvazek zaměstnáno 31,9 % žen (oproti 8,4 % mužů) a v NL, UK, DE, AT a BE přesahoval podíl zaměstnankyň na částečný úvazek dokonce 40 %, čímž se značně snížila míra zaměstnanosti měřená v ekvivalentech plného pracovního úvazku. Smlouvy na dobu určitou a práce na částečný úvazek i když jsou do jisté míry nedobrovolné mohou v současné kritické době přispět k tvorbě pracovních míst a ze střednědobého až dlouhodobého hlediska mohou být předstupněm pro smlouvy na dobu neurčitou a/nebo práci na plný úvazek (např. v případě mladých lidí). Segmentace je rovněž patrná z přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů a z nízké míry přechodu na pracovní smlouvy, jež zaměstnancům zajišťují větší ochranu. V tomto posledním případě jsou postiženy skupiny, které obvykle pracují na základě smlouvy na dobu určitou, zejména mladí lidé. Nabídka na trhu práce některých členských států neodpovídá poptávce. Přestože se míra volných pracovních míst za poslední tři roky v průměru příliš nezměnila, stoupala nezaměstnanost, což svědčí o horším souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Z Beveridgeovy křivky (obrázek 6) vyplývá, že se strukturální nezaměstnanost zvyšuje zhruba od poloviny roku Beveridgeova křivka se zhoršila pro většinu členských států, s výjimkou zejména DE. Tento celkový negativní trend je způsoben především stále větším nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi 6 a ukazuje na to, že nedostatek příležitostí na trhu práce v souvislosti s hospodářskou krizí vede k účinkům hystereze, jimž je třeba čelit investicemi do lidského kapitálu a efektivnějším sladěním nabídky a poptávky na trhu práce. Obrázek 6: Beveridgeova křivka, EU-27, první čtvrtletí roku 2008 první čtvrtletí roku 2013 Pozn.: LSI (svislá osa) znamená ukazatel nedostatku pracovních sil převzato z výsledků průzkumu u podniků EU (% výrobních podniků poukazujících na nedostatek pracovních sil jako faktor omezující výrobu). Zdroj: Eurostat. Rostoucí počet nezaměstnaných, narůstající podíl dlouhodobě nezaměstnaných a z toho vyplývající nižší efektivita sladění nabídky a poptávky na trhu práce představují značný 6 Vývoj na trhu práce v Evropě, 2013 (Labour Market Developments in Europe, 2013), Evropská komise. 8

9 problém v oblasti aktivních politik na trhu práce a veřejných služeb zaměstnanosti. Zatímco některé členské státy přidělily na aktivní politiky na trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti více prostředků, jiné výši financování snížily, aby splnily cíle fiskální konsolidace, a zaměřily se na zvýšení účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Některé členské státy také zlepšily pracovní postupy v rámci veřejných služeb zaměstnanosti. Zdá se, že hospodářská krize a její dopady na trh práce ovlivnily migrační toky v EU na třech různých úrovních: patrná je méně intenzivní migrace ze třetích zemí do EU ( 3,7 % mezi lety 2010 a 2011), intenzivnější migrace z EU do třetích zemí (+14 % mezi lety 2010 a 2011, z toho 90 % z ES, UK, FR, IE, PT a CZ, většinou vracející se migranti spíše než státní příslušníci) a změny, pokud jde o podobu migrace v rámci EU ( mobilita uvnitř EU ). K mobilitě uvnitř EU přispívají podle všeho stále více faktory, které vedou pracovníky k odchodu ze země, zatímco dříve převažovaly faktory vedoucí k příchodu do určité země. Celkově lze konstatovat, že i přes relativní silný nárůst mobility z jižních členských států do jiných zemí EU (např. UK a DE) zůstávají absolutní čísla ve srovnání s objemem pracovních sil (a velikostí segmentu nezaměstnaných) v jižních zemích EU, jakož i s mnohem rozsáhlejšími toky mobility z východoevropských a středoevropských členských států (které jsou i nadále hlavními zeměmi původu osob stěhujících se v rámci EU) poměrně nízká. Nabídka dovedností zaostává za změnami v poptávce po dovednostech. K postupným změnám v poptávce po pracovních silách vedlo několik trendů, zejména globalizace a technologická změna (orientovaná na určité dovednosti). Relativní poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících se obecně zvýšila na úkor pracovníků se střední a nízkou kvalifikací (větší důraz na vysoké kvalifikace v rámci poptávky po pracovních silách). Změnila se také relativní důležitost druhů dovedností, přičemž u mnoha povolání nabyly na významu dovednosti související s IKT a sociální dovednosti. Ačkoli se v průběhu času zvyšovala průměrná úroveň vzdělání, a tím také kvalita nabídky dovedností, nedrželi pracovníci z hlediska dovedností, kterými disponují, krok s poptávkou po dovednostech. Platí to tím spíše, že v několika členských státech je patrná klesající tendence, pokud jde o účast na celoživotním učení, a to v případě jak mužů, tak žen. V důsledku těchto změn v relativní poptávce po dovednostech a jejich nabídce jsou pracovní příležitosti pro vysoce kvalifikované osoby lepší než pro osoby se střední a nízkou kvalifikací. Prognózy trhu práce tento vývoj potvrzují i pro nadcházející roky 7. Růstový potenciál a konkurenceschopnost Evropy jsou ohroženy strukturálními nedostatky v její dovednostní základně. Nedávné údaje 8 naznačují, že přibližně 20 % obyvatelstva v produktivním věku má jen velmi nízkou kvalifikaci, přičemž v některých zemích (ES, IT) je tento podíl ještě vyšší. Vysoký podíl osob s velmi dobrými dovednostmi má pouze několik málo zemí (FI, NL, SE) a většina evropských států se zdaleka nemůže srovnávat s nejlepšími zeměmi mimo Evropu (např. s Japonskem či Austrálií). Údaje potvrzují, že Evropa neinvestuje efektivně do vzdělávání a kvalifikací, což ohrožuje její střednědobou konkurenceschopnost a uplatnitelnost velké části pracovní síly. Deset členských 7 Například Budoucí nabídka dovedností a poptávka po dovednostech v Evropě (Future Skills Supply and Demand in Europe), Cedefop. 8 V říjnu 2013 OECD a Komise zveřejnily výsledek nového průzkumu dovedností dospělých (Survey on Adult Skills (PIAAC), European Commission, OECD). 9

10 států snížilo výdaje na vzdělávání v absolutním vyjádření (DK, IE, EL, ES, IT, CY, HU, PT, SK a UK) a dvacet členských států snížilo relativní podíl HDP, který investují do vzdělávání. Vývoj mezd odpovídá potřebě obnovení rovnováhy. V době před krizí vznikla v rámci EU, a zejména v rámci eurozóny, značná vnější nerovnováha. Od té doby dynamika jednotkových nákladů práce podporuje obnovení vnější rovnováhy (obrázek 7). Reálné náklady práce se kromě toho vyvíjí v souladu s postavením jednotlivých zemí na trhu práce. Je důležité, aby vývoj mezd i nadále odpovídal potřebě upravit vnější nerovnováhu a snížit nezaměstnanost. Pokud bude tento trend pokračovat, může nedávný růst mezd v zemích s přebytkem posílit celkovou agregátní poptávku 9. 9 Viz např. Souvisí agregátní poptávka se mzdami, či zisky? Vnitrostátní a globální účinky (Is Aggregate Demand Wage-Led or Profit-Led? National and Global Effects), Mezinárodní úřad práce, podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, řada č. 40, Ženeva,

11 Obrázek 7: Vývoj nominálních jednotkových nákladů práce v eurozóně q3-2013q q DE AT FI BE FR NL LU PT IT EL ES IE SK MT CY SI EE -20 Pozn.: Pro EL nejsou k dispozici čtvrtletní údaje; údaje o EL do konce roku Zdroj: výpočty GŘ EMPL na základě údajů od Eurostatu. Snížení jednotkových nákladů práce a zpomalení růstu mezd se ve vývoji cen projevily jen pomalu a neúplně. Toto neúplné promítnutí změn lze mimo jiné vysvětlit současným zvyšováním nepřímých daní a regulovaných cen v důsledku fiskální konsolidace 10. Omezování nominálních jednotkových nákladů práce v kontextu nepříliš se měnících cen vedlo ke snížení podílu pracovních příjmů v několika členských státech, zejména ES, PT a EL. Z toho vyplývající zvýšení ziskových rozpětí nebylo doprovázeno nárůstem investic. Daňové zatížení je v mnoha členských státech nadále vysoké. Vysoké a v některých případech dokonce zvyšující se daňové zatížení, především pracovníků s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti, zůstává problémem ve značné části členských států. Pro ilustraci lze uvést, že v případě nízkopříjmových skupin (67 % průměrné mzdy) bylo snížení daňové zátěže, k němuž došlo ve většině zemí v letech 2008 až 2010, následováno ve dvou následujících letech jejím nárůstem v prakticky všech členských státech (s výjimkou UK, NL, PT, SI a FI). Úroveň daňové zátěže se v roce 2012 pohybovala mezi 20 % či méně v MT a IE a více než 45 % v BE, DE, FR a HU. V letech pokračovalo v 11 členských státech zvyšování daně z příjmu fyzických osob zaměřené na pracovníky s vyššími příjmy 11. Na změny v celkovém daňovém zatížení měla vliv především daň z příjmu fyzických osob, která byla zvýšena v 19 (z 26) členských státech (obrázek 8; jedna osoba, žádné dítě). Zvýšení daně z příjmu fyzických osob bylo obzvláště významné v IE, HU a EL. Vezme-li se v úvahu daň z příjmu fyzických osob společně s příspěvky zaměstnanců na sociální zabezpečení 10 Viz Čtvrtletní zpráva o eurozóně (Quarterly Report on the Euro Area), Evropská komise, svazek 12, č. 3, Zdroj: Garnier et al. (2103): Nedávné reformy daňových systémů v EU: dobré a špatné zprávy (Recent Reforms of Tax Systems in the EU: Good and Bad News). Studie o daních, 39. Evropská komise. 11

12 (SSCee), došlo ke zvýšení zatížení zaměstnanců v 18 členských státech, zatímco zatížení zaměstnavatelů se zvýšilo v 11 zemích. Celková výše příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení (SSCer) zůstala ve většině členských států s několika výjimkami (zejména FR, SK, PL a HU) víceméně stabilní. Obrázek 8: Změna celkového daňového zatížení mezi lety 2010 a 2012 podle jednotlivých složek (67 % průměrné mzdy, jedna osoba, žádné dítě) SSCer SSCee daň z příjmu fyz. osob daňové zatížení UK PT NL FI SI LV SE LT DK CZ MT IT RO EE ES DE AT FR BE BG LU PL SK IE HU EL Pozn.: Údaje pro CY a HR nejsou k dispozici. Zdroj: OECD. Boj proti nenahlášené práci představuje v některých členských státech problém. Stínová ekonomika a nenahlášená práce mají negativní dopady, které ovlivňují makroekonomické cíle, jakož i kvalitu a produktivitu práce a sociální soudržnost. Z makroekonomického hlediska snižují příjmy z daní (z daně z příjmu a DPH) a oslabují financování systémů sociálního zabezpečení. Z mikroekonomického hlediska nenahlášená práce a jiné atypické formy zaměstnání, jako je předstíraná samostatná výdělečná činnost, obvykle narušují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky a vedou k sociálnímu dumpingu, který brání vzniku řádných pracovních míst s plnou sociální ochranou. Důsledkem je také nedostatečná produktivita, protože neformální podniky se často vyhýbají přístupu k formálním službám a vkladům (např. úvěrům) a nerostou. Ačkoli zcela spolehlivé údaje o rozsahu stínové ekonomiky a nenahlášené práci nejsou snadno dostupné, neúplné údaje naznačují, že tyto fenomény představují pro některé členské státy skutečný problém Viz např. Eurofound (2013), Boj proti nenahlášené práci ve 27 členských státech Evropské unie a v Norsku: přístupy a opatření od roku 2008 (Tackling Undeclared Work in 27 European Union Member States and Norway: Approaches and Measures Since 2008), Eurofound, Dublin; Hazans, M. (2011), Neformální pracovníci v Evropě (Informal Workers Across Europe), studie č. 5912, Světová banka, Washington DC. 12

13 Krize podstatně změnila dynamiku nerovnosti a postihla různé skupiny obyvatel různým způsobem. Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20 13 zůstal v zemích EU-27 mezi lety 2008 a 2012 stabilní, avšak existuje značný rozptyl a rostoucí rozdíly v této oblasti mezi jednotlivými členskými státy (obrázek 9). Nerovnost vzrostla ve většině jižních členských států (ES, EL, IT, CY), jakož i v HR, EE, DK, HU, SK a mírně také v IE. I přes zlepšení z poslední doby vyvolává nerovnost zvláštní obavy rovněž v BG, LV, PT a RO. Obrázek 9: Nerovnost v rozdělení příjmů (koeficient příjmové nerovnosti) NL MT DE LT UK* PT BG RO LV SI CZ FI SE AT* BE* LU FR IE* PL SK HU DK CY EE HR IT EL ES EU27 EU28 Zdroj: Eurostat, EU SILC. *V případě AT, BE, IE a UK rok 2011 namísto 2012, odhady za rok 2012 pro EU-27 a EU-28, předběžné pro IT. Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením se podstatně zvýšila, přičemž navíc rostou rozdíly mezi členskými státy. K dosažení jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020 v podobě snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o nejméně 20 milionů je zapotřebí tento trend výrazně změnit. Mezi začátkem krize v roce 2008 a rokem se počet Evropanů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zvýšil znepokojivým způsobem o 8,7 milionu osob (vyjma HR) na 25,1 % obyvatelstva EU-28 v roce 2012 (obrázek 10). Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením narostl zejména v členských státech nejvíce postižených hospodářskou krizí, zatímco několik členských států zaznamenalo klesající relativní úroveň chudoby. 13 Koeficientem příjmové nerovnosti nebo S80/S20 se měří nerovnost v rozdělení příjmů. Vypočítá se jako poměr celkového objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejvyššími příjmy (horní kvintil) k objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejnižšími příjmy (dolní kvintil). Všechny příjmy se zjišťují jako ekvivalizované disponibilní příjmy. 14 Nejnovější údaje EU-SILC zahrnují odhady Eurostatu pro EU-28 a EU-27 za rok 2012 (výsledky pro AT, BE, IE a UK chybí). Referenční údaje SILC za rok 2012 se vztahují na příjmový rok

14 Obrázek 10: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) v období % populace AT* PT PL RO NL CZ FI FR DE SK BE* UK* SE LU DK SI MT EE CY ES IE* IT HR** HU LT EL LV BG EU27 EU28** Zdroj: Eurostat, EU SILC. Rozděleno podle AROPE v roce Odhady za rok 2012 pro EU-27 a EU-28, předběžné pro IT, *AT, BE, IE a UK rok 2011 namísto 2012, **HR a EU-28 žádné údaje za rok Existují značné rozdíly mezi věkovými skupinami. Nejvíce postiženi jsou lidé v produktivním věku. Chudoba a sociální vyloučení osob ve věku mezi 18 a 64 lety se v poslední době výrazně zvýšily ve dvou třetinách členských států, a to zejména kvůli narůstající míře nezaměstnanosti či počtu domácností s nízkou intenzitou práce a rostoucí chudobě zaměstnaných. V roce 2012 žilo přibližně 50 milionů osob v produktivním věku z méně než 60 % národního mediánového disponibilního příjmu v EU-28, 33,1 milionu osob bylo postiženo závažnou materiální deprivací a 30,4 milionu osob ve věku let žilo v domácnosti bez zaměstnané osoby. Obrázek 11: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) v EU- 28 od roku 2005 celkem, děti, obyvatelstvo v produktivním věku a starší lidé 14

15 Celkem Děti (0-17) Osoby v produktivním věku (18-64) Starší osoby (65+) Zdroj: Eurostat, EU SILC. Průměr EU-27 za období , průměr EU-28 za období , odhad za rok Starší lidé (65+) jsou tímto problémem zasaženi relativně méně, jelikož u nich došlo k poklesu rizika chudoby nebo sociálního vyloučení ve většině členských států s tím, že ženy stále trpí chudobou ve stáří častěji než muži. Toto relativní zlepšení však vyplývá především ze skutečnosti, že důchody se z velké části nezměnily, zatímco výše příjmů obyvatel v produktivním věku stagnovala či klesla. Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením se v případě dětí od roku 2008 zvýšilo vzhledem k horší situaci jejich rodičů (většinou v produktivním věku) ve srovnání s rokem 2008 ve více než 20 členských státech, přičemž domácnosti s jedním rodičem čelí riziku chudoby a sociálního vyloučení (EU-28: 47,8 % v roce 2012), které je více než dvakrát vyšší než ohrožení rodin se dvěma rodiči (24,4 %). Podstatně vyšší ohrožení chudobou u domácností s jedním rodičem lze pozorovat ve všech členských státech od SI, FI a DK (35 %) až po BG (78 %). Výrazně vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení čelí ve srovnání s celkovým obyvatelstvem rovněž rodiny se třemi či více dětmi (EU-28: 30,9 %). Na muže v produktivním věku mělo zhoršení podmínek na trhu práce během krize přímější dopad, avšak ženy stále čelí vyššímu riziku (trvalé) chudoby nebo vyloučení než muži vzhledem k tomu, že v určitých obdobích svého života se věnují péči o rodinu a mimo domov nepracují vůbec či pracují jen na částečný úvazek. Ohrožení chudobou a sociálním vyloučením bylo v roce 2012 mnohem vyšší (48,8 %) v případě státních příslušníků třetích zemí (ve věku let) než v případě vlastních státních příslušníků (24,9 %). Celkový rozdíl stoupl z 21,7 p.b. v roce 2010 na 23,9 p.b. v roce Od roku 2011 disponibilní příjmy domácností v EU a v eurozóně v průměru reálně klesají. Pokles byl obzvláště výrazný (celkem přes 5 procentních bodů za dva roky) v EL, ES, IT, CY, PT a RO a mírnější v BE, CZ, DK, HU, NL, SI a SK. V jiných zemích zůstaly příjmy domácností na stejné úrovni nebo se mírně zvýšily. Stabilizační účinek sociálních výdajů na příjmy domácností se po roce 2010 zmenšil. Během recese v letech se sociální výdaje významným způsobem podílely na 15

16 zachování příjmů domácností ve většině zemí EU 15, a to mj. v souvislosti s fiskálními stimulačními opatřeními zavedenými k udržení agregátní poptávky a omezení nadměrného úbytku pracovních míst v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy z listopadu V roce 2009 a v prvních dvou čtvrtletích roku 2010 přispěly pozitivně k vývoji hrubého disponibilního příjmu domácností rovněž čisté sociální dávky a snížené daně (obrázek 12). Od poloviny roku 2010 vliv sociálních dávek na vývoj hrubého příjmu domácností slábl. Mohlo to být způsobeno tím, že se zvýšil počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří ztratili nárok na dávky, a zároveň byla vzhledem k poněkud lepšímu hospodářskému výhledu v několika členských státech částečně ukončována opatření určená k řešení krize. V některých členských státech se dopad sociálních výdajů také postupně snižoval v souvislosti se zlepšením ekonomické situace a výhledu Viz Vývoj zaměstnanosti a sociální vývoj v Evropě v roce 2012 (Employment and social developments in Europe 2012), Evropská komise. 16 Tamtéž. 16

17 Obrázek 12: Podíl jednotlivých složek na růstu hrubého disponibilního příjmu domácností (GHDI) (EA-17 a EU-27) 10% 5% 0% -5% EA-17 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q Čisté sociální dávky Daně z příjmu, majetku (negativní) Ostatní běžné transfery Čistý důchod z vlastnictví Náhrady OSVČ Náhrady zaměstnancům Reálné GHDI Nominální GHDI 10% 5% 0% -5% -10% EU-27 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q Čisté sociální dávky Daně z příjmu, majetku (negativní) Ostatní běžné transfery Čistý důchod z vlastnictví Náhrady OSVČ Náhrady zaměstnancům Reálné GHDI Nominální GHDI Zdroj: Eurostat odvětvové účty. Distribuční dopady fiskální konsolidace se v jednotlivých zemích výrazně lišily. Podle studie institutu Euromod 17 měly balíčky opatření pro fiskální konsolidaci v závislosti na své podobě různý vliv na domácnosti s vysokými a nízkými příjmy. V některých zemích vyvíjí regresivní dopady zvýšený tlak především na životní úroveň domácností s nízkými příjmy. V jiných členských státech se naopak díky tomu, že byla věnována pečlivější pozornost distribučnímu profilu opatření v rámci fiskální konsolidace, podařilo nepřiměřenému účinku opatření na domácnosti s nízkými příjmy zabránit. Tyto rozdíly v distribučních dopadech byly zaznamenány nezávisle na rozdílném celkovém rozsahu úprav. 17 Viz pracovní dokument institutu EUROMOD 2/13 Avram, Figari, Leventi, Levy, Navicke, Matsaganis, Militaru, Paulus, Rastringina, Sutherland: Distribuční účinky fiskální konsolidace v devíti zemích (The Distributional Effects of Fiscal Consolidation in Nine Countries). V brzké době bude zveřejněno nové znění tohoto dokumentu. V devíti zemích, jež byly předmětem studie, se dopad opatření týkajících se příjmů domácností (např. změny daňového systému a systému sociálních dávek a snižování mezd od roku 2007 do poloviny roku 2012) pohyboval mezi 1,6 % disponibilního příjmu v době před krizí v IT a 1,9 % v UK na jedné straně a 9,1 % v LV a 11,6 % v EL na straně druhé. 17

18 Po dosažení nejvyšší úrovně v roce 2009 je míra růstu sociálních výdajů od roku 2011 celkově negativní (obrázek 13). V počáteční fázi krize (do roku 2009) se na růstu sociálních výdajů podílely hlavně výdaje na nezaměstnanost, ale v menší míře také jiné faktory (zejména důchody a zdravotnictví). Růst sociálních výdajů zeslábl v roce 2010 v souvislosti s koncem fiskálních stimulačních opatření a standardním postupným ukončováním automatické stabilizace v zemích, jež procházely oživením. Od roku 2011 (obrázek 13) se sociální výdaje snížily navzdory dalšímu zhoršování hospodářské a sociální situace 18. Obrázek 13: Podíl peněžitých a věcných dávek na růstu reálných veřejných sociálních výdajů v EU ( ) 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% věcné -1% -2% peněžité EU-27 Zdroj: národní účty, výpočty GŘ EMPL. Krize měla vliv také na strukturu výdajů na sociální ochranu. V některých zemích došlo v letech 2009 a k výraznému nárůstu v oblastech (např. důchody nebo zdravotní postižení), v nichž byla výše výdajů již vysoká a byla spojena s poměrně slabšími výsledky v sociální oblasti či v oblasti zaměstnanosti (obrázek 14). Zároveň v některých státech stagnovala či dokonce klesla výše výdajů v oblastech, jako je zdravotní péče, sociální vyloučení, bydlení nebo rodina. Obrázek 14: Kumulativní podíl na celkovém růstu sociální ochrany v EU-27 podle oblastí ( ) a růst (reálných) celkových výdajů na sociální ochranu v Evropě podle jednotlivých zemí, Viz Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, březen Analýza prokázala, že snížení sociálních výdajů zaznamenané od roku 2011 se zdá být výraznější než v podobných případech recese v posledních třiceti letech. 19 Brzy budou k dispozici údaje za rok

19 4% 3% 2% 1% 0% % důchody dávky v nezaměstnanosti zdraví a zdravotní postižení rodina sociální vyloučení a bydlení 20% 15% % 5% 0% -5% -10% -15% AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK důchody zdraví a zdravotní postižení dávky v nezaměstnanosti rodina sociální vyloučení a bydlení UK EU-27 EA-17 Pozn.: Podíl na celkovém růstu sociálních výdajů podle oblastí. Zdroj: Evropský systém jednotné statistiky sociální ochrany (ESSPROS). V některých členských státech se mohla zhoršit dostupnost zdravotní péče pro zranitelné skupiny. Společně s dopady krize v oblasti příjmů může snížení veřejných výdajů na zdravotnictví vést ke zhoršení dostupnosti služeb zdravotní péče, zejména pro nízkopříjmové a zranitelné skupiny. Obrázek 15 ukazuje podíl osob v nejnižším příjmovém kvintilu, jež uvádí nesplněné potřeby v oblasti zdravotní péče, protože léčba byla příliš drahá nebo protože čekací doba byla příliš dlouhá či bylo třeba cestovat příliš daleko. Zatímco v EU-27 jako celku se v letech tento podíl zvýšil pouze mírně, další zhoršení z vysoké úrovně dostupnosti služeb bylo pozorováno v zemích, jako je LV, EL, IT a PL, a podstatný růst z nízké úrovně byl zaznamenán v zemích, jako je např. CY, BE, FI, FR a SK. 19

20 Obrázek 15: Nesplněná potřeba zdravotní péče, nejnižší příjmový kvintil, % populace Příliš drahé nebo příliš daleká cesta nebo pořadník (nejnižší příjmový kvintil, 2008) Zvýšení Snížení Zdroj: Eurostat EU-SILC

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015

ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 906 final ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015 CS CS Návrh společné zprávy o

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 ZDROJE RŮSTU EVROPY Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 Plán stability a růstu 1. Rozhodným způsobem zareagovat na problémy Řecka 1 2.

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Ochranné známky 0 ÚČAST

Ochranné známky 0 ÚČAST Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Uplatnění absolventů škol na trhu práce

Uplatnění absolventů škol na trhu práce Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Jeny Burdová Petra Drahoňovská Ivana Eliášková Daniela Chamoutová Jan Koucký Martin Lepič Pavlína Šťastnová Jana

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2011. a pro vydání stanoviska Rady

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2011. a pro vydání stanoviska Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2011 SEK(2011) 819 v konečném znění Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2011 a pro vydání stanoviska Rady k aktualizovanému

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí FES, Praha, 17. května 2013 Hotel Andel s JUDr.Vít Samek Právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 9. 6. 2010 2010/2072(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 Thomas Händel (PE441.371v01-00) Financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

Více

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013 Tisková zpráva 22. července 2013, 0:00 Spíše zamračeno... 22. července 2013 Rolf Bürkl T +49 (0) 911 395-3056 konsumklima@gfk.com Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 (0) 911 395 2745 F +49 (0)

Více

Rozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země

Rozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země Tisková zpráva Key Data on Information and Communication Technology in Schools in Europe [Klíčové údaje o informačních a komunikačních technologiích ve školách v Evropě] Vydání 4 Rozvíjení potenciálu multimediálních

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

Formát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic

Formát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 999/9999 99-999/9999 7 číslic 9 číslic 2. BE Belgie Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro

Více

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání Reforma vysokých škol: rovné příležitosti Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání V čem je problém? Systém terciárního vzdělávání je velmi selektivní

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku 2013-1-ES1-LEO05-66586 SENDI - Začleňování speciálních vzdělávacích potřeb a zdravotních postižení OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku Tento projekt

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Odvětví přímého prodeje v roce 2007 Přímý prodej prodej spotřebního zboží, případně služeb prostřednictvím jejich osobního představení prodejcem

Více