NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2013) 801 final NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014 CS CS

2 1. TRENDY A VÝZVY NA TRHU PRÁCE A VE SPOLEČNOSTI V EVROPSKÉ UNII 1 Nezaměstnanost v EU-28 dosáhla nebývalé úrovně. Zatímco mezi lety 2003 a 2008 klesla míra nezaměstnanosti o více než 2 procentní body, kvůli finanční a hospodářské krizi se situace vážně zhoršila (obrázek 1). V období mezi rokem 2008 (roční údaj) a druhým čtvrtletím roku 2013 se (sezónně upravená) míra nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 7,1 % na 10,9 %. Vývoj v čase je přitom pro různé skupiny na trhu práce víceméně podobný, až na několik výjimek. Za prvé se zdá, že nezaměstnanost mladých lidí obecně více reaguje na hospodářský cyklus. Za druhé po vypuknutí krize narostla rychleji nezaměstnanost mužů než žen, a to především proto, že nejvíce byla zasažena odvětví, která ovládají muži. Je to patrné z toho, že mezi lety 2008 a 2009 se více zvýšila celková nezaměstnanost než nezaměstnanost žen. Pokud jde o strukturální rozdíly, mnohem vyšší míru nezaměstnanosti lze pozorovat u mladých lidí, pracovníků s nízkou kvalifikací a státních příslušníků třetích zemí 2. Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v EU-28 od roku 2003 celkem, mladí lidé, starší pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací Celkem (15-74) Mladí lidé (15-24) Starší pracovníci (55-64) Lidé s nízkou kvalifikací (ISCED 0-2) Ženy Pozn.: Údaje za rok 2013 se týkají druhého čtvrtletí; údaje za období 2003 až 2012 jsou roční údaje. Zdroj: Eurostat. Nezaměstnanost přestala růst v polovině roku Od začátku roku 2013 zůstává míra nezaměstnanosti poměrně stabilní. V září 2013 činil celkový počet nezaměstnaných téměř 26,9 milionu osob (sezónně upraveno). Tomuto počtu odpovídá míra nezaměstnanosti ve výši 11 %, jež se již šestý měsíc po sobě nezměnila. Pokud jde o budoucí vývoj, je stále příliš brzy 1 Tento oddíl se částečně opírá o podrobnou analýzu popsanou ve Čtvrtletním přehledu o zaměstnanosti a sociální situaci v EU (EU Employment and Social Situation, Quarterly Review), březen Podrobnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, srov. vydání monitoru vzdělávání a odborné přípravy z roku Míra nezaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí dosáhla v roce 2012 výše 21,3 %, přičemž v roce 2011 činila 20,0 % a v roce ,4 %. 2

3 na to, aby bylo možné posoudit, zda to znamená začátek změny trendu. Trendy přitom nejsou v rámci EU podobné. Ve srovnání se zářím 2012 se nezaměstnanost zvýšila v 16 členských státech (nejvíce v EL, CY, IT a NL) a ve 12 zemích se snížila (nejvíce v pobaltských státech, IE a HU). Tyto rozdíly víceméně odpovídají vývoji HDP v jednotlivých členských státech. Dlouhodobá nezaměstnanost stále roste kvůli dlouhému trvání krize. Na konci druhého čtvrtletí roku 2013 dosáhla dlouhodobá nezaměstnanost v EU-28 rekordní výše 12,5 milionu osob, což odpovídá 5 % aktivního obyvatelstva. Od roku 2008 se dlouhodobá nezaměstnanost zhruba zdvojnásobila, přičemž k jejímu nárůstu došlo prakticky ve všech členských státech s výjimkou DE (kde se míra dlouhodobé nezaměstnanosti snížila mezi roky 2008 a 2012 ze 4 % na 2,5 %) a LU (kde se v daném období tato míra stabilně pohybovala kolem 1,5 %). V průběhu roku do druhého čtvrtletí 2013 se dlouhodobá nezaměstnanost jako procento celkové nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 45 % na 47,1 % (47,0 % a 49,5 % v eurozóně (EA-17)). Nezaměstnanost vykazuje velké a dále rostoucí rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, zejména v rámci eurozóny. Od začátku krize se nezaměstnanost výrazně zvýšila na jihu a v okrajových zemích eurozóny, avšak v jiných členských státech mnohem méně. V srpnu 2013 se míra nezaměstnanosti pohybovala od 4,9 % v AT, 5,2 % v DE a 5,9 % v LU do 26,6 % v ES a 27,6 % v EL 3. Míra nezaměstnanosti v EL a ES je nepřiměřeně vysoká, ale výrazně nad průměrem EU-28 se pohybuje také v PT, HR a CY (více než 16 %). Co se týče změn míry nezaměstnanosti, největší meziroční nárůst (mezi zářím 2012 a zářím 2013) byl zaznamenán v CY (+4,4 p.b.). Trend je poměrně negativní rovněž v NL (ale z původně nízké úrovně) a v IT a v menší míře v BE, BG, HR, LU a SI. Nezaměstnanost mladých lidí je stále velmi vysoká. V září 2013 činila nezaměstnanost mladých lidí v EU-28 přes 23,5 %, což je o 0,4 procentního bodu více než o rok dříve, ale stejně jako v posledních šesti měsících. Mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly: údaje ze září 2013 se pohybují od 7,7 % v DE a 8,7 % v AT po 56,5 % v ES a 57,3 % v EL. V posledních měsících rozdíly přestaly narůstat, ale jsou stále velké. Podíl mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě (NEET), se dále zvyšoval. Mezi lety 2008 a 2011 se podíl NEET u mladých lidí ve věku 15 až 24 let zvýšil o 2 procentní body na 12,9 % (obrázek 2). V roce 2012 podíl NEET na úrovni EU dále vzrostl, i když méně než v předchozích letech a ne ve všech členských státech (snížení bylo zaznamenáno v AT, UK, LT, LV, RO a BG). Podíl NEET zůstává vysoký ve velké většině členských států (LT, MT, PL, FR, BE, EE, SK, UK, PT, HU, LV, CY, HR, RO, IE, ES, EL, IT a BG) a obzvláště znepokojivý je nejnovější vývoj ( ) v EL a SI a v poněkud menší míře také v IT a HU. Podíl NEET je o něco vyšší u žen než u mužů: v roce 2012 činil 13,4 % pro ženy a 12,9 % pro muže (celkem 13,1 %). Fenomén NEET je způsoben hlavně nárůstem nezaměstnanosti mladých lidí spíše než nárůstem nečinnosti, jež není spojena se vzděláváním. 3 Údaje pro EL jsou k dispozici pouze do července. 3

4 Obrázek 2: Celkový podíl NEET (věková skupina let) v členských státech % populace EU28 EU27 EA17 NL LU AT DK DE SE FI CZ SI LT MT PL FR BE EE SK UK PT HU LV CY HR RO IE ES EL IT BG Zdroj: Eurostat. Počet osob, které předčasně ukončí školní docházku, se postupně snižuje. Podíl osob, které předčasně ukončily školní docházku (ESL), v roce 2012 činil 12,7 % oproti 13,4 % v předchozím roce. Předčasné ukončování školní docházky představuje nadále závažný problém, jelikož se týká přibližně 5,5 milionu osob, přičemž více než 40 % z nich jsou nezaměstnaní. V roce 2012 byla míra ESL ve 12 členských státech nižší než 10 %, což je hodnota stanovená jako cíl strategie Evropa Naopak nejvyšší byla v ES, PT a MT (přes 20 %). Evropa úspěšně pokračuje na cestě k dosažení cíle, kterým je do roku 2020 zajistit, aby alespoň 40 % osob dosáhlo terciární úrovně vzdělání. V roce 2012 činil podíl osob se vzděláním na terciární úrovni 35,7 %. Navzdory krizi se v mnoha členských státech dále zlepšila míra ekonomické aktivity, především vzhledem k rostoucí míře aktivity mezi staršími pracovníky a ženami (ve věku let). Míra aktivity obyvatelstva EU-28 ve věku let se mezi lety 2008 (2. čtvrtletí) a 2013 (2. čtvrtletí) zvýšila ze 70,7 % na 71,9 %, ačkoli mezi jednotlivými zeměmi byly značné rozdíly. Nejvýrazněji narostla v CZ, MT, LT a HU, zatímco největší snížení bylo patrné v DK (ale z původně velmi vysoké úrovně), IE a HR. I když se míra ekonomické aktivity žen v průběhu času zlepšila, zaostává stále významným způsobem za mírou aktivity mužů: ve druhém čtvrtletí roku 2013 byla nižší o 12,1 procentního bodu (míra ekonomické aktivity mužů činila 78 % a míra aktivity žen 65,9 %). Rozdíly v míře ekonomické aktivity žen a mužů jsou obzvláště velké v některých jižních členských státech EU, např. EL, IT a PT. Jiné země se sice vyznačují vysokou mírou aktivity žen, ale je v nich rozšířena zaměstnanost žen na částečný úvazek (např. ve druhém čtvrtletí roku 2013 v NL (77,3 %), DE (46,5 %) a AT (45,6 %)). 4

5 Míra zaměstnanosti nadále vykazuje negativní trend a k dosažení jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020, kterým je 75% zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, je třeba tento trend významným způsobem změnit. Od začátku krize se míra zaměstnanosti v EU-28 snížila o téměř 2 procentní body na pouhých 68 % ke konci roku 2012 (obrázek 3). Od té doby se údaje dále zhoršily. Mezi druhým čtvrtletím roku 2012 a roku 2013 klesla míra zaměstnanosti v eurozóně o 0,6 p.b. a v EU-28 o 0,42 p.b. Obrázek 3: Vývoj míry zaměstnanosti v EU-28 a v eurozóně v porovnání s cíli strategie Evropa 2020 (věková skupina let) EU-28 Hlavní cíl strategie Evropa 2020 EA-17 Průměr vnitrostátních cílů Pozn.: Míra zaměstnanosti v letech 2000 a 2001 se vztahuje na EU-27, nikoli EU-28; údaje za rok 2013 se týkají druhého čtvrtletí. Zdroj: Eurostat (průzkum týkající se pracovních sil) a cíle strategie Evropa Zisky a ztráty v oblasti zaměstnanosti během krize nebyly rovnoměrně rozloženy. Zatímco míra zaměstnanosti mužů (20 64 let) klesla od roku 2008 o více než 3 procentní body (ze 77,9 % v roce 2008 na 74,5 % v roce 2012), zaměstnanost žen se snížila pouze okrajově a během minulého roku se dokonce poněkud zvýšila. Výrazný nárůst lze pozorovat u starších pracovníků (3,3 procentního bodu od roku 2008 na 48,8 % v roce 2012, se značným nárůstem v BE, DE, FR, IT, LU, HU, NL a PL), zejména u žen (5,0 procentního bodu). Z hlediska úrovně vzdělání se zaměstnanost snížila nejvíce u pracovníků s nízkou kvalifikací a nejméně u vysoce vzdělaných osob. Míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí (20 64 let) v EU-28 klesla z 58,5 % v roce 2010 na 56,8 % v roce Pokud jde o trendy vývoje zaměstnanosti podle odvětví, mezi druhým čtvrtletím roku 2012 a roku 2013 byly největší ztráty zaznamenány ve stavebnictví ( 4,5 %), zemědělství ( 1,5 %) a výrobě ( 1,2 %). K obzvláště velkému nárůstu došlo naopak v oblasti IKT (+2,5 %). Situace v posledních pěti letech nebyla příznivá pro pracovní poměry na dobu neurčitou, ale nejvíce se změny dotkly hlavně dočasných pracovních míst (neobnovení smlouvy). Počet pracovních míst na plný úvazek se již čtvrtý rok po sobě snižuje: od posledního čtvrtletí roku 2008 klesl o 8,3 milionu ( 4,6 %). Naopak počet míst na částečný úvazek se v posledních letech neustále zvyšuje: těchto pracovních míst je ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2008 o 2,5 milionu více (nárůst o 6,4 %). 5

6 Růst zaměstnanosti se v jednotlivých zemích liší. Z obrázku 4 vyplývá, že v různých členských státech byl zaznamenán zcela odlišný vývoj a že do druhého čtvrtletí roku 2012 byl růst zaměstnanosti obzvláště negativní v LV, EL, LT, IE a ES. Od druhého čtvrtletí roku 2012 zaměstnanost stoupla v Pobaltí a v IE, ale v některých jiných zemích, zejména CY, ES, PT a HU, se zhoršila. Obecně lze říci, že některé základní země eurozóny (a také MT) si vedly poměrně dobře, zatímco v jižních zemích eurozóny, např. IT a ES, se zaměstnanost dále snižovala, což potvrzuje rostoucí rozdíly v rámci eurozóny s ohledem na nezaměstnanost (viz výše). Obrázek 4: Růst zaměstnanosti (počet osob) v jednotlivých členských státech od druhého čtvrtletí roku % 5% 0% -5% CY EL PT HU ES SI HR IT SK EA17 NL FI PL FR EU28 EU27 BE RO DK DE AT BG SE LT UK CZ LU IE EE LV MT -10% -15% 2008 q q2-20% 2012 q q2-25% -30% Pozn.: V případě HU a HR se jedná o první čtvrtletí roku Zdroj: Eurostat (národní účty), výpočty GŘ EMPL. Zaměstnanost se v budoucnu pravděpodobně mírně zlepší, zejména v důsledku očekávaného zvýšení HDP. Míra volných pracovních míst činí v současnosti zhruba 1,5 %, což je hodnota odpovídající víceméně průměru od konce roku V budoucnu povedou některé trendy ve střednědobém horizontu k další tvorbě pracovních míst, a to především v určitých oblastech. V důsledku technologického pokroku vzniknou například nová pracovní místa v odvětví IKT (podle předpokladů se bude jednat o neobsazených míst pro odborníky v oboru IKT do roku 2015) a stárnutí obyvatelstva i přes současná omezení 4 Mezi povolání s nejvyšším nárůstem počtu zaměstnanců patřili podle nejnovějšího monitoru volných pracovních míst po pracovnících osobní péče v oblasti zdravotnictví analytici a vývojáři softwarových aplikací, administrativní pracovníci a odborní asistenti, vedoucí pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví a učitelé na základních školách a v oblasti předškolní výchovy. 6

7 veřejných rozpočtů na zdravotní péči pravděpodobně povede ve střednědobém horizontu ke zvýšení poptávky po zdravotnících a zdravotnických službách (v roce 2012 dosáhl celkový počet osob zaměstnaných v EU-27 v oblasti zdravotní péče již téměř jednoho milionu). Ekologizace hospodářství může kromě toho znamenat růst počtu zelených pracovních míst (celkový počet osob zaměstnaných v této oblasti vzrostl z 2,4 milionu v roce 2000 na 3 miliony v roce 2008 a podle odhadů měl v roce 2012 dosáhnout 3,4 milionu). Přijmout značné množství středně až vysoce kvalifikovaných pracovních sil bude nutné rovněž v dalších odvětvích využívajících vyspělé technologie, např. v odvětví dopravy, kde bude třeba pokrýt růst zaznamenaný v letectví a osobní dopravě a odchod vysokého procenta starších pracovníků, kteří by měli odvětví dopravy opustit do roku Dynamika zaměstnanosti je ovlivněna zejména poklesem míry nacházení nového zaměstnání. Z hlediska dynamiky je pokles míry zaměstnanosti způsoben nárůstem míry separace od zaměstnání a poklesem míry nacházení nového zaměstnání, přičemž tento druhý faktor je relativně důležitější (obrázek 5) 5. Mezi lety 2008 a 2012 klesla míra nacházení nového zaměstnání ve 24 členských státech a zvýšila se jen ve třech (LU, DE a NL). Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v DK, CY a SI. Obrázek 5: Míra nacházení nového zaměstnání a míra separace od zaměstnání v EU-27, roční průměr , míra nacházení nového zaměstnání (lhs) míra separace od zaměstnání (rhs) 0,90 % nezaměstnaných ,85 0,80 % zaměstnaných 12 0, , Zdroj: Eurostat (průzkum týkající se pracovních sil), výpočty GŘ EMPL. Na trhu práce je i nadále patrná značná segmentace. Především kvůli nejisté hospodářské situaci se od roku 2011 zvýšil podíl zaměstnanců na dobu určitou o 0,4 procentního bodu, což dále zhoršuje současnou situaci, jež se vyznačuje vysokou nezaměstnaností a/nebo nízkou mírou ekonomické aktivity některých skupin. Pro zaměstnanost mladých lidí je typický vysoký podíl práce na dobu určitou i na částečný úvazek: v roce 2012 představovala práce na dobu určitou něco přes 40 % a na částečný úvazek 30 % z celkové zaměstnanosti. Pokud jde o 5 Míra nacházení nového zaměstnání je definována jako poměr mezi počtem osob, jež nastoupí do nového zaměstnání, a osob, které jsou nezaměstnané. Míra separace od zaměstnání je poměr počtu osob, jež ztratily zaměstnání, k počtu zaměstnaných osob. 7

8 veškeré aktivní obyvatelstvo, je podíl práce na dobu určitou a na částečný úvazek naproti tomu mnohem nižší: v roce 2012 se v EU-28 pohyboval kolem 14 % (na dobou určitou) a 19 % (na částečný úvazek). Nadměrně jsou na částečný úvazek zaměstnávány ženy. V roce 2012 bylo na částečný úvazek zaměstnáno 31,9 % žen (oproti 8,4 % mužů) a v NL, UK, DE, AT a BE přesahoval podíl zaměstnankyň na částečný úvazek dokonce 40 %, čímž se značně snížila míra zaměstnanosti měřená v ekvivalentech plného pracovního úvazku. Smlouvy na dobu určitou a práce na částečný úvazek i když jsou do jisté míry nedobrovolné mohou v současné kritické době přispět k tvorbě pracovních míst a ze střednědobého až dlouhodobého hlediska mohou být předstupněm pro smlouvy na dobu neurčitou a/nebo práci na plný úvazek (např. v případě mladých lidí). Segmentace je rovněž patrná z přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů a z nízké míry přechodu na pracovní smlouvy, jež zaměstnancům zajišťují větší ochranu. V tomto posledním případě jsou postiženy skupiny, které obvykle pracují na základě smlouvy na dobu určitou, zejména mladí lidé. Nabídka na trhu práce některých členských států neodpovídá poptávce. Přestože se míra volných pracovních míst za poslední tři roky v průměru příliš nezměnila, stoupala nezaměstnanost, což svědčí o horším souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Z Beveridgeovy křivky (obrázek 6) vyplývá, že se strukturální nezaměstnanost zvyšuje zhruba od poloviny roku Beveridgeova křivka se zhoršila pro většinu členských států, s výjimkou zejména DE. Tento celkový negativní trend je způsoben především stále větším nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi 6 a ukazuje na to, že nedostatek příležitostí na trhu práce v souvislosti s hospodářskou krizí vede k účinkům hystereze, jimž je třeba čelit investicemi do lidského kapitálu a efektivnějším sladěním nabídky a poptávky na trhu práce. Obrázek 6: Beveridgeova křivka, EU-27, první čtvrtletí roku 2008 první čtvrtletí roku 2013 Pozn.: LSI (svislá osa) znamená ukazatel nedostatku pracovních sil převzato z výsledků průzkumu u podniků EU (% výrobních podniků poukazujících na nedostatek pracovních sil jako faktor omezující výrobu). Zdroj: Eurostat. Rostoucí počet nezaměstnaných, narůstající podíl dlouhodobě nezaměstnaných a z toho vyplývající nižší efektivita sladění nabídky a poptávky na trhu práce představují značný 6 Vývoj na trhu práce v Evropě, 2013 (Labour Market Developments in Europe, 2013), Evropská komise. 8

9 problém v oblasti aktivních politik na trhu práce a veřejných služeb zaměstnanosti. Zatímco některé členské státy přidělily na aktivní politiky na trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti více prostředků, jiné výši financování snížily, aby splnily cíle fiskální konsolidace, a zaměřily se na zvýšení účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Některé členské státy také zlepšily pracovní postupy v rámci veřejných služeb zaměstnanosti. Zdá se, že hospodářská krize a její dopady na trh práce ovlivnily migrační toky v EU na třech různých úrovních: patrná je méně intenzivní migrace ze třetích zemí do EU ( 3,7 % mezi lety 2010 a 2011), intenzivnější migrace z EU do třetích zemí (+14 % mezi lety 2010 a 2011, z toho 90 % z ES, UK, FR, IE, PT a CZ, většinou vracející se migranti spíše než státní příslušníci) a změny, pokud jde o podobu migrace v rámci EU ( mobilita uvnitř EU ). K mobilitě uvnitř EU přispívají podle všeho stále více faktory, které vedou pracovníky k odchodu ze země, zatímco dříve převažovaly faktory vedoucí k příchodu do určité země. Celkově lze konstatovat, že i přes relativní silný nárůst mobility z jižních členských států do jiných zemí EU (např. UK a DE) zůstávají absolutní čísla ve srovnání s objemem pracovních sil (a velikostí segmentu nezaměstnaných) v jižních zemích EU, jakož i s mnohem rozsáhlejšími toky mobility z východoevropských a středoevropských členských států (které jsou i nadále hlavními zeměmi původu osob stěhujících se v rámci EU) poměrně nízká. Nabídka dovedností zaostává za změnami v poptávce po dovednostech. K postupným změnám v poptávce po pracovních silách vedlo několik trendů, zejména globalizace a technologická změna (orientovaná na určité dovednosti). Relativní poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících se obecně zvýšila na úkor pracovníků se střední a nízkou kvalifikací (větší důraz na vysoké kvalifikace v rámci poptávky po pracovních silách). Změnila se také relativní důležitost druhů dovedností, přičemž u mnoha povolání nabyly na významu dovednosti související s IKT a sociální dovednosti. Ačkoli se v průběhu času zvyšovala průměrná úroveň vzdělání, a tím také kvalita nabídky dovedností, nedrželi pracovníci z hlediska dovedností, kterými disponují, krok s poptávkou po dovednostech. Platí to tím spíše, že v několika členských státech je patrná klesající tendence, pokud jde o účast na celoživotním učení, a to v případě jak mužů, tak žen. V důsledku těchto změn v relativní poptávce po dovednostech a jejich nabídce jsou pracovní příležitosti pro vysoce kvalifikované osoby lepší než pro osoby se střední a nízkou kvalifikací. Prognózy trhu práce tento vývoj potvrzují i pro nadcházející roky 7. Růstový potenciál a konkurenceschopnost Evropy jsou ohroženy strukturálními nedostatky v její dovednostní základně. Nedávné údaje 8 naznačují, že přibližně 20 % obyvatelstva v produktivním věku má jen velmi nízkou kvalifikaci, přičemž v některých zemích (ES, IT) je tento podíl ještě vyšší. Vysoký podíl osob s velmi dobrými dovednostmi má pouze několik málo zemí (FI, NL, SE) a většina evropských států se zdaleka nemůže srovnávat s nejlepšími zeměmi mimo Evropu (např. s Japonskem či Austrálií). Údaje potvrzují, že Evropa neinvestuje efektivně do vzdělávání a kvalifikací, což ohrožuje její střednědobou konkurenceschopnost a uplatnitelnost velké části pracovní síly. Deset členských 7 Například Budoucí nabídka dovedností a poptávka po dovednostech v Evropě (Future Skills Supply and Demand in Europe), Cedefop. 8 V říjnu 2013 OECD a Komise zveřejnily výsledek nového průzkumu dovedností dospělých (Survey on Adult Skills (PIAAC), European Commission, OECD). 9

10 států snížilo výdaje na vzdělávání v absolutním vyjádření (DK, IE, EL, ES, IT, CY, HU, PT, SK a UK) a dvacet členských států snížilo relativní podíl HDP, který investují do vzdělávání. Vývoj mezd odpovídá potřebě obnovení rovnováhy. V době před krizí vznikla v rámci EU, a zejména v rámci eurozóny, značná vnější nerovnováha. Od té doby dynamika jednotkových nákladů práce podporuje obnovení vnější rovnováhy (obrázek 7). Reálné náklady práce se kromě toho vyvíjí v souladu s postavením jednotlivých zemí na trhu práce. Je důležité, aby vývoj mezd i nadále odpovídal potřebě upravit vnější nerovnováhu a snížit nezaměstnanost. Pokud bude tento trend pokračovat, může nedávný růst mezd v zemích s přebytkem posílit celkovou agregátní poptávku 9. 9 Viz např. Souvisí agregátní poptávka se mzdami, či zisky? Vnitrostátní a globální účinky (Is Aggregate Demand Wage-Led or Profit-Led? National and Global Effects), Mezinárodní úřad práce, podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, řada č. 40, Ženeva,

11 Obrázek 7: Vývoj nominálních jednotkových nákladů práce v eurozóně q3-2013q q DE AT FI BE FR NL LU PT IT EL ES IE SK MT CY SI EE -20 Pozn.: Pro EL nejsou k dispozici čtvrtletní údaje; údaje o EL do konce roku Zdroj: výpočty GŘ EMPL na základě údajů od Eurostatu. Snížení jednotkových nákladů práce a zpomalení růstu mezd se ve vývoji cen projevily jen pomalu a neúplně. Toto neúplné promítnutí změn lze mimo jiné vysvětlit současným zvyšováním nepřímých daní a regulovaných cen v důsledku fiskální konsolidace 10. Omezování nominálních jednotkových nákladů práce v kontextu nepříliš se měnících cen vedlo ke snížení podílu pracovních příjmů v několika členských státech, zejména ES, PT a EL. Z toho vyplývající zvýšení ziskových rozpětí nebylo doprovázeno nárůstem investic. Daňové zatížení je v mnoha členských státech nadále vysoké. Vysoké a v některých případech dokonce zvyšující se daňové zatížení, především pracovníků s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti, zůstává problémem ve značné části členských států. Pro ilustraci lze uvést, že v případě nízkopříjmových skupin (67 % průměrné mzdy) bylo snížení daňové zátěže, k němuž došlo ve většině zemí v letech 2008 až 2010, následováno ve dvou následujících letech jejím nárůstem v prakticky všech členských státech (s výjimkou UK, NL, PT, SI a FI). Úroveň daňové zátěže se v roce 2012 pohybovala mezi 20 % či méně v MT a IE a více než 45 % v BE, DE, FR a HU. V letech pokračovalo v 11 členských státech zvyšování daně z příjmu fyzických osob zaměřené na pracovníky s vyššími příjmy 11. Na změny v celkovém daňovém zatížení měla vliv především daň z příjmu fyzických osob, která byla zvýšena v 19 (z 26) členských státech (obrázek 8; jedna osoba, žádné dítě). Zvýšení daně z příjmu fyzických osob bylo obzvláště významné v IE, HU a EL. Vezme-li se v úvahu daň z příjmu fyzických osob společně s příspěvky zaměstnanců na sociální zabezpečení 10 Viz Čtvrtletní zpráva o eurozóně (Quarterly Report on the Euro Area), Evropská komise, svazek 12, č. 3, Zdroj: Garnier et al. (2103): Nedávné reformy daňových systémů v EU: dobré a špatné zprávy (Recent Reforms of Tax Systems in the EU: Good and Bad News). Studie o daních, 39. Evropská komise. 11

12 (SSCee), došlo ke zvýšení zatížení zaměstnanců v 18 členských státech, zatímco zatížení zaměstnavatelů se zvýšilo v 11 zemích. Celková výše příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení (SSCer) zůstala ve většině členských států s několika výjimkami (zejména FR, SK, PL a HU) víceméně stabilní. Obrázek 8: Změna celkového daňového zatížení mezi lety 2010 a 2012 podle jednotlivých složek (67 % průměrné mzdy, jedna osoba, žádné dítě) SSCer SSCee daň z příjmu fyz. osob daňové zatížení UK PT NL FI SI LV SE LT DK CZ MT IT RO EE ES DE AT FR BE BG LU PL SK IE HU EL Pozn.: Údaje pro CY a HR nejsou k dispozici. Zdroj: OECD. Boj proti nenahlášené práci představuje v některých členských státech problém. Stínová ekonomika a nenahlášená práce mají negativní dopady, které ovlivňují makroekonomické cíle, jakož i kvalitu a produktivitu práce a sociální soudržnost. Z makroekonomického hlediska snižují příjmy z daní (z daně z příjmu a DPH) a oslabují financování systémů sociálního zabezpečení. Z mikroekonomického hlediska nenahlášená práce a jiné atypické formy zaměstnání, jako je předstíraná samostatná výdělečná činnost, obvykle narušují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky a vedou k sociálnímu dumpingu, který brání vzniku řádných pracovních míst s plnou sociální ochranou. Důsledkem je také nedostatečná produktivita, protože neformální podniky se často vyhýbají přístupu k formálním službám a vkladům (např. úvěrům) a nerostou. Ačkoli zcela spolehlivé údaje o rozsahu stínové ekonomiky a nenahlášené práci nejsou snadno dostupné, neúplné údaje naznačují, že tyto fenomény představují pro některé členské státy skutečný problém Viz např. Eurofound (2013), Boj proti nenahlášené práci ve 27 členských státech Evropské unie a v Norsku: přístupy a opatření od roku 2008 (Tackling Undeclared Work in 27 European Union Member States and Norway: Approaches and Measures Since 2008), Eurofound, Dublin; Hazans, M. (2011), Neformální pracovníci v Evropě (Informal Workers Across Europe), studie č. 5912, Světová banka, Washington DC. 12

13 Krize podstatně změnila dynamiku nerovnosti a postihla různé skupiny obyvatel různým způsobem. Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20 13 zůstal v zemích EU-27 mezi lety 2008 a 2012 stabilní, avšak existuje značný rozptyl a rostoucí rozdíly v této oblasti mezi jednotlivými členskými státy (obrázek 9). Nerovnost vzrostla ve většině jižních členských států (ES, EL, IT, CY), jakož i v HR, EE, DK, HU, SK a mírně také v IE. I přes zlepšení z poslední doby vyvolává nerovnost zvláštní obavy rovněž v BG, LV, PT a RO. Obrázek 9: Nerovnost v rozdělení příjmů (koeficient příjmové nerovnosti) NL MT DE LT UK* PT BG RO LV SI CZ FI SE AT* BE* LU FR IE* PL SK HU DK CY EE HR IT EL ES EU27 EU28 Zdroj: Eurostat, EU SILC. *V případě AT, BE, IE a UK rok 2011 namísto 2012, odhady za rok 2012 pro EU-27 a EU-28, předběžné pro IT. Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením se podstatně zvýšila, přičemž navíc rostou rozdíly mezi členskými státy. K dosažení jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020 v podobě snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o nejméně 20 milionů je zapotřebí tento trend výrazně změnit. Mezi začátkem krize v roce 2008 a rokem se počet Evropanů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zvýšil znepokojivým způsobem o 8,7 milionu osob (vyjma HR) na 25,1 % obyvatelstva EU-28 v roce 2012 (obrázek 10). Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením narostl zejména v členských státech nejvíce postižených hospodářskou krizí, zatímco několik členských států zaznamenalo klesající relativní úroveň chudoby. 13 Koeficientem příjmové nerovnosti nebo S80/S20 se měří nerovnost v rozdělení příjmů. Vypočítá se jako poměr celkového objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejvyššími příjmy (horní kvintil) k objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejnižšími příjmy (dolní kvintil). Všechny příjmy se zjišťují jako ekvivalizované disponibilní příjmy. 14 Nejnovější údaje EU-SILC zahrnují odhady Eurostatu pro EU-28 a EU-27 za rok 2012 (výsledky pro AT, BE, IE a UK chybí). Referenční údaje SILC za rok 2012 se vztahují na příjmový rok

14 Obrázek 10: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) v období % populace AT* PT PL RO NL CZ FI FR DE SK BE* UK* SE LU DK SI MT EE CY ES IE* IT HR** HU LT EL LV BG EU27 EU28** Zdroj: Eurostat, EU SILC. Rozděleno podle AROPE v roce Odhady za rok 2012 pro EU-27 a EU-28, předběžné pro IT, *AT, BE, IE a UK rok 2011 namísto 2012, **HR a EU-28 žádné údaje za rok Existují značné rozdíly mezi věkovými skupinami. Nejvíce postiženi jsou lidé v produktivním věku. Chudoba a sociální vyloučení osob ve věku mezi 18 a 64 lety se v poslední době výrazně zvýšily ve dvou třetinách členských států, a to zejména kvůli narůstající míře nezaměstnanosti či počtu domácností s nízkou intenzitou práce a rostoucí chudobě zaměstnaných. V roce 2012 žilo přibližně 50 milionů osob v produktivním věku z méně než 60 % národního mediánového disponibilního příjmu v EU-28, 33,1 milionu osob bylo postiženo závažnou materiální deprivací a 30,4 milionu osob ve věku let žilo v domácnosti bez zaměstnané osoby. Obrázek 11: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) v EU- 28 od roku 2005 celkem, děti, obyvatelstvo v produktivním věku a starší lidé 14

15 Celkem Děti (0-17) Osoby v produktivním věku (18-64) Starší osoby (65+) Zdroj: Eurostat, EU SILC. Průměr EU-27 za období , průměr EU-28 za období , odhad za rok Starší lidé (65+) jsou tímto problémem zasaženi relativně méně, jelikož u nich došlo k poklesu rizika chudoby nebo sociálního vyloučení ve většině členských států s tím, že ženy stále trpí chudobou ve stáří častěji než muži. Toto relativní zlepšení však vyplývá především ze skutečnosti, že důchody se z velké části nezměnily, zatímco výše příjmů obyvatel v produktivním věku stagnovala či klesla. Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením se v případě dětí od roku 2008 zvýšilo vzhledem k horší situaci jejich rodičů (většinou v produktivním věku) ve srovnání s rokem 2008 ve více než 20 členských státech, přičemž domácnosti s jedním rodičem čelí riziku chudoby a sociálního vyloučení (EU-28: 47,8 % v roce 2012), které je více než dvakrát vyšší než ohrožení rodin se dvěma rodiči (24,4 %). Podstatně vyšší ohrožení chudobou u domácností s jedním rodičem lze pozorovat ve všech členských státech od SI, FI a DK (35 %) až po BG (78 %). Výrazně vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení čelí ve srovnání s celkovým obyvatelstvem rovněž rodiny se třemi či více dětmi (EU-28: 30,9 %). Na muže v produktivním věku mělo zhoršení podmínek na trhu práce během krize přímější dopad, avšak ženy stále čelí vyššímu riziku (trvalé) chudoby nebo vyloučení než muži vzhledem k tomu, že v určitých obdobích svého života se věnují péči o rodinu a mimo domov nepracují vůbec či pracují jen na částečný úvazek. Ohrožení chudobou a sociálním vyloučením bylo v roce 2012 mnohem vyšší (48,8 %) v případě státních příslušníků třetích zemí (ve věku let) než v případě vlastních státních příslušníků (24,9 %). Celkový rozdíl stoupl z 21,7 p.b. v roce 2010 na 23,9 p.b. v roce Od roku 2011 disponibilní příjmy domácností v EU a v eurozóně v průměru reálně klesají. Pokles byl obzvláště výrazný (celkem přes 5 procentních bodů za dva roky) v EL, ES, IT, CY, PT a RO a mírnější v BE, CZ, DK, HU, NL, SI a SK. V jiných zemích zůstaly příjmy domácností na stejné úrovni nebo se mírně zvýšily. Stabilizační účinek sociálních výdajů na příjmy domácností se po roce 2010 zmenšil. Během recese v letech se sociální výdaje významným způsobem podílely na 15

16 zachování příjmů domácností ve většině zemí EU 15, a to mj. v souvislosti s fiskálními stimulačními opatřeními zavedenými k udržení agregátní poptávky a omezení nadměrného úbytku pracovních míst v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy z listopadu V roce 2009 a v prvních dvou čtvrtletích roku 2010 přispěly pozitivně k vývoji hrubého disponibilního příjmu domácností rovněž čisté sociální dávky a snížené daně (obrázek 12). Od poloviny roku 2010 vliv sociálních dávek na vývoj hrubého příjmu domácností slábl. Mohlo to být způsobeno tím, že se zvýšil počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří ztratili nárok na dávky, a zároveň byla vzhledem k poněkud lepšímu hospodářskému výhledu v několika členských státech částečně ukončována opatření určená k řešení krize. V některých členských státech se dopad sociálních výdajů také postupně snižoval v souvislosti se zlepšením ekonomické situace a výhledu Viz Vývoj zaměstnanosti a sociální vývoj v Evropě v roce 2012 (Employment and social developments in Europe 2012), Evropská komise. 16 Tamtéž. 16

17 Obrázek 12: Podíl jednotlivých složek na růstu hrubého disponibilního příjmu domácností (GHDI) (EA-17 a EU-27) 10% 5% 0% -5% EA-17 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q Čisté sociální dávky Daně z příjmu, majetku (negativní) Ostatní běžné transfery Čistý důchod z vlastnictví Náhrady OSVČ Náhrady zaměstnancům Reálné GHDI Nominální GHDI 10% 5% 0% -5% -10% EU-27 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q Čisté sociální dávky Daně z příjmu, majetku (negativní) Ostatní běžné transfery Čistý důchod z vlastnictví Náhrady OSVČ Náhrady zaměstnancům Reálné GHDI Nominální GHDI Zdroj: Eurostat odvětvové účty. Distribuční dopady fiskální konsolidace se v jednotlivých zemích výrazně lišily. Podle studie institutu Euromod 17 měly balíčky opatření pro fiskální konsolidaci v závislosti na své podobě různý vliv na domácnosti s vysokými a nízkými příjmy. V některých zemích vyvíjí regresivní dopady zvýšený tlak především na životní úroveň domácností s nízkými příjmy. V jiných členských státech se naopak díky tomu, že byla věnována pečlivější pozornost distribučnímu profilu opatření v rámci fiskální konsolidace, podařilo nepřiměřenému účinku opatření na domácnosti s nízkými příjmy zabránit. Tyto rozdíly v distribučních dopadech byly zaznamenány nezávisle na rozdílném celkovém rozsahu úprav. 17 Viz pracovní dokument institutu EUROMOD 2/13 Avram, Figari, Leventi, Levy, Navicke, Matsaganis, Militaru, Paulus, Rastringina, Sutherland: Distribuční účinky fiskální konsolidace v devíti zemích (The Distributional Effects of Fiscal Consolidation in Nine Countries). V brzké době bude zveřejněno nové znění tohoto dokumentu. V devíti zemích, jež byly předmětem studie, se dopad opatření týkajících se příjmů domácností (např. změny daňového systému a systému sociálních dávek a snižování mezd od roku 2007 do poloviny roku 2012) pohyboval mezi 1,6 % disponibilního příjmu v době před krizí v IT a 1,9 % v UK na jedné straně a 9,1 % v LV a 11,6 % v EL na straně druhé. 17

18 Po dosažení nejvyšší úrovně v roce 2009 je míra růstu sociálních výdajů od roku 2011 celkově negativní (obrázek 13). V počáteční fázi krize (do roku 2009) se na růstu sociálních výdajů podílely hlavně výdaje na nezaměstnanost, ale v menší míře také jiné faktory (zejména důchody a zdravotnictví). Růst sociálních výdajů zeslábl v roce 2010 v souvislosti s koncem fiskálních stimulačních opatření a standardním postupným ukončováním automatické stabilizace v zemích, jež procházely oživením. Od roku 2011 (obrázek 13) se sociální výdaje snížily navzdory dalšímu zhoršování hospodářské a sociální situace 18. Obrázek 13: Podíl peněžitých a věcných dávek na růstu reálných veřejných sociálních výdajů v EU ( ) 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% věcné -1% -2% peněžité EU-27 Zdroj: národní účty, výpočty GŘ EMPL. Krize měla vliv také na strukturu výdajů na sociální ochranu. V některých zemích došlo v letech 2009 a k výraznému nárůstu v oblastech (např. důchody nebo zdravotní postižení), v nichž byla výše výdajů již vysoká a byla spojena s poměrně slabšími výsledky v sociální oblasti či v oblasti zaměstnanosti (obrázek 14). Zároveň v některých státech stagnovala či dokonce klesla výše výdajů v oblastech, jako je zdravotní péče, sociální vyloučení, bydlení nebo rodina. Obrázek 14: Kumulativní podíl na celkovém růstu sociální ochrany v EU-27 podle oblastí ( ) a růst (reálných) celkových výdajů na sociální ochranu v Evropě podle jednotlivých zemí, Viz Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, březen Analýza prokázala, že snížení sociálních výdajů zaznamenané od roku 2011 se zdá být výraznější než v podobných případech recese v posledních třiceti letech. 19 Brzy budou k dispozici údaje za rok

19 4% 3% 2% 1% 0% % důchody dávky v nezaměstnanosti zdraví a zdravotní postižení rodina sociální vyloučení a bydlení 20% 15% % 5% 0% -5% -10% -15% AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK důchody zdraví a zdravotní postižení dávky v nezaměstnanosti rodina sociální vyloučení a bydlení UK EU-27 EA-17 Pozn.: Podíl na celkovém růstu sociálních výdajů podle oblastí. Zdroj: Evropský systém jednotné statistiky sociální ochrany (ESSPROS). V některých členských státech se mohla zhoršit dostupnost zdravotní péče pro zranitelné skupiny. Společně s dopady krize v oblasti příjmů může snížení veřejných výdajů na zdravotnictví vést ke zhoršení dostupnosti služeb zdravotní péče, zejména pro nízkopříjmové a zranitelné skupiny. Obrázek 15 ukazuje podíl osob v nejnižším příjmovém kvintilu, jež uvádí nesplněné potřeby v oblasti zdravotní péče, protože léčba byla příliš drahá nebo protože čekací doba byla příliš dlouhá či bylo třeba cestovat příliš daleko. Zatímco v EU-27 jako celku se v letech tento podíl zvýšil pouze mírně, další zhoršení z vysoké úrovně dostupnosti služeb bylo pozorováno v zemích, jako je LV, EL, IT a PL, a podstatný růst z nízké úrovně byl zaznamenán v zemích, jako je např. CY, BE, FI, FR a SK. 19

20 Obrázek 15: Nesplněná potřeba zdravotní péče, nejnižší příjmový kvintil, % populace Příliš drahé nebo příliš daleká cesta nebo pořadník (nejnižší příjmový kvintil, 2008) Zvýšení Snížení Zdroj: Eurostat EU-SILC

ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015

ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 906 final ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015 CS CS Návrh společné zprávy o

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Speciální analýza. Doporučení EK: Snižte korupci. Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor. Doporučení. Doporučení EK: Snižte korupci

Speciální analýza. Doporučení EK: Snižte korupci. Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor. Doporučení. Doporučení EK: Snižte korupci Tomáš Kozelský Speciální analýza Červenec 215 Doporučení EK: čení EK: Snižte korupci Doporučení ní EK: Snižte korupci Doporučení EK: Snižte korup Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor EK: Snižte korupci

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Tisková zpráva Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Praha, 17. června 2015 Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice

Více

Health at a Glance: Europe 2010

Health at a Glance: Europe 2010 Health at a Glance: Europe 2010 Summary in Czech Přehled v českém jazyce HEALTH AT GLANCE: EUROPE 2010 ISBN 978-92-64-090309 OECD 2010 1 Shrnutí V posledních desetiletích dosáhly evropské země významného

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )...

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 3 E 404 ( 1 ) LÉKAŘSKÉ POTVRZENÍ PRO ÚČELY PŘIZNÁNÍ RODINNÝCH DÁVEK Nařízení 1408/71: článek 73; článek 74; článek 77;

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004 NÁVRH ZPRÁVY o sociální situaci v Evropské unii (2004/2190(INI)) Výbor pro zaměstnanost a sociální

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání Reforma vysokých škol: rovné příležitosti Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání V čem je problém? Systém terciárního vzdělávání je velmi selektivní

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

IBAN a BIC Přeshraniční převody

IBAN a BIC Přeshraniční převody IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu

Více

Nezaměstnanost ve státech EU

Nezaměstnanost ve státech EU Říjen 2013 Speciální analýzy Nezaměstnanost ve státech EU Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Budějovická 1518/13a,b 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax: +420

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )...

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 4 E 411 ( 1 ) ŽÁDOST O INFORMACE O NÁROKU NA RODINNÉ DÁVKY V ČLENSKÝCH STÁTECH, KDE RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI BYDLÍ Nařízení

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2012) XXX draft Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? Petr Bittner Ekonomické a strategické analýzy 09/2011

Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? Petr Bittner Ekonomické a strategické analýzy 09/2011 Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? Petr Bittner Ekonomické a strategické analýzy 09/2011 Zadluženost domácností rostla v předkrizových letech enormním tempem. To bylo odrazem rostoucí

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Klíčová slova: Populační projekce, stárnutí populace, biologické generace, ekonomické generace.

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.5.2013 COM(2013) 353 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Mobility pro studenty AR 2015/16

Mobility pro studenty AR 2015/16 Mobility pro studenty AR 2015/16 Bc. et Bc. Kateřina Pavlíčková koordinátorka studentských mobilit Sekretariát prorektora pro vědu, výzkum a zahraniční vztahy Obsah Program Erasmus+ - studijní a praktické

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.12.2011 KOM(2011) 847 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o dosažených výsledcích a

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 404 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

1) Představujeme záruky pro mladé lidi z pohledu národních úrovní, pár čísel na úvod:

1) Představujeme záruky pro mladé lidi z pohledu národních úrovní, pár čísel na úvod: Záruka pro mladé Stručný průvodce Strany Evropských Socialistů 1) Představujeme záruky pro mladé lidi z pohledu národních úrovní, pár čísel na úvod: V současné době je v Evropě více než 5,5 milionu nezaměstnaných

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR Současnost a předpokládaný vývoj na území hl. m. Prahy Ing. Jiří Mejstřík srpen 2011 Evropská unie a Česká republika

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 9. 6. 2010 2010/2072(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 Thomas Händel (PE441.371v01-00) Financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003

Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003 Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003 Autor: Simo PASI Obsah Celková nákladní přeprava...2 Vnitrostátní přeprava...3 Mezinárodní přeprava...5 Rozdělení podle skupin zboží...7 Tranzitní doprava...7

Více

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 Zdraví je v lidském životě ústřední hodnotou a je třeba ho podporovat účinnými politikami

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více