vytvořením sítě škol žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání MZ (PUP). současná maturita je diskriminační

Transkript

1 Zápis z 2. setkání meziresortní platformy zaměřené na téma vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem , Americké centrum 1) Průběh setkávání platformy Platforma se sejde dohromady třikrát a cílem setkání je vytvořit tzv. policy paper, který budeme v červnu prezentovat na kulatém stole. Na třetím setkáním budeme již diskutovat konkretizované návrhy v policy paperu. 2) Shrnutí výstupů z expertních skupin (slidy jsou jen pro orientaci, čeho se diskuze týkala, najdete je ve formátu pdf ke stažení na webu): A) expertní skupina na jazykovou přípravu - i věk 0 3 je třeba podpořit - nastartovat socializaci (rodičovské skupiny v krajském městě, připravené hry, rodičům ukazovat zdroje) je třeba konzultovat s MPSV MŠ - je třeba víc rozpracovat rozdíl mezi MŠ a ZŠ víc rozpracovat podporu MŠ (nedostatečné 2 x 30), - návrh: povinný poslední předškolní rok (zaměřený na intenzivní jazykovou podporu);

2 - potřeba pracovat inkluzivně v MŠ + nabízet cílenou jazykovou podporu v MŠ organizace individuální podpory (minimálně 2 x 30 minut) učitel si děti nemůže vzít stranou, když tam běhá dalších 20 dětí; - návrh: externí lektor a vymezený časoprostor (inspirace model KIKUS)- i pro mladší než předškoláky - školy mají možnost využívat přípravné třídy před nástupem do první třídy využívají je i pro žáky s OMJ. Není přímo zaměřeno na jazykovou přípravu, ale mohlo by. Problém je zařazení na základě potvrzení poradenského zařízení o sociálním znevýhodněním jen formalizmus návrh: zařazovat do přípravných tříd dle potřeby a ne díky razítku. ZŠ - jak řešit organizaci v menší škole s malým počtem žáků s OMJ? návrh: externí lektor, který má na starosti více škol. - diskuze nad vytvořením sítě škol, které by vzdělávání žáků s OMJ nabízely možné ve větších městech se snadnou dopravní obslužností, v obcích a malých městech problém s dojížděním, návrh:preferovat podporu přímo na škole, důležité i z hlediska sociálního začlenění - musí být specifikováno hodnocení (když žák postupuje, za co je hodnocen) návrh: žák hodnocen za předměty, které navštěvuje + za ČJDJ, formativní hodnocení o pokroku žáka jak dožene hodnocení z předmětů, které nenavštěvoval? návrh: práce podle IVP / VP potřeba takto pracovat několik let SŠ při vzniku maturit byl nápad na maturitu z ČJDJ; v CERMATU odborníci pro maturitu z ČJ pro sluchově postižené je třeba se k tomu vrátit existuje vyhláška o maturitní zkoušce, která zavádí v souvislosti s maturitou žáků se SVP termín žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání MZ (PUP). otázka: je PUP pro žáky s OMJ skutečně pozitivní diskriminací, jak se někteří obávají? potřeba odborné diskuse na toto téma - v současnosti některým žákům (kteří mají objektivní příčinu selhávání tj. neznalost vyučovacího jazyka) brání státní maturita z ČJL v dalším vzdělávání na VŠ tzn. současná maturita je diskriminační

3 B) financování jazykové přípravy: navýšení normativu neřeší, že cizinci přicházejí/odcházejí v průběhu roku vyřešila by právě směrnice pro kraje, které by měly povinnost to dofinancovat (legislativně musí být jasné, že na to škole musí poskytnout prostředky) RP - zprůměrované na počet žáků (mechanický systém přidělování dotací) peněz je málo návrh: je třeba jinak nastavit systém; model Holandsko (zvýšený normativ na 2???) ředitelé budou donuceni prokázat, že s nimi pracují (stejně jako to je na dys a SVP); nejde domluvit lektora a pak čekat, kolik na to dostane v říjnu peněz návrh: dočasně zvýšený normativ, ať ředitelé vědí, s čím mohou operovat navázaný na diagnostiku jazykové úrovně nutnost upravení kurikula, protože to není povinná součást vzdělávání, aby na to šlo navázat zvýšení normativu otázka: stačí, že se to přidá do RVP???? - potřeba komunitních tlumočníků (třídní schůzky, spolupráce se školou) ale na to nejde žádat z dotací MŠMT odkud se financovat? řeší koo na kraji? Integrační centra?

4 C) vzdělávání pedagogů: návrh: dobře a jasně vydefinovat, co bude základem inkluzivního vzdělávání základy inkluzivní pedagogiky - žádný teoretický předmět, ale prakticky orientovaná výuka na metody a opatření vedoucí k inkluzi, práci se třídou, kolektivem, klimatem - profesionálové na ČJDJ mohou poskytovat mentoring ostatním učitelů na škole, ale i toto chce trénink (navázaný na kariérní řád) - návrh: pro všechny učitele češtiny i učitele 1. stupně by měl být povinný předmět základy ČJDJ alespoň pro základní orientaci, pro ostatní pedagogy povinný předmět o inkluzi - Čeština pro cizince již existuje na některých fakultách, zatím absolventi nemají uplatnění ve školách zatím je nedostatek odborných pracovníků (ČJDJ) + příprava pedagogů (už minimálně 3 přípravné obory) třeba se na to zaměřit na každé pedagogické fakultě (ale praktická výuka, nikoliv teorie, jak to doposud bývá) - věnovat pozornost i postgraduálnímu vzdělávání, neznáme kvalitu standardizace DVPP, zajistit akreditační komisí??

5 D) sociální poradenství: škola je často 1. institucí, se kterou se rodič setkává musí fungovat na podpůrné bázi návrh: ve škole má být sociální pracovník - má na to čas a peníze (projekt LUMOS: na školách bude přítomen sociální pracovník) - inspirace britský model komunitní programy škol, mají peníze z krajů nabízí aktivity rodičům s OMJ (mají 2-3 sociální pracovníky na škole workshopy na vyplňování formulářů, další agendy, výuka jazyka ) trend v západních zemích - přesah z oblasti vzdělávání do oblasti sociální - musíme se tímto směrem také vydat - potřeba neformálního vzdělávání (mimo školu) nabídnout lektorům mimoškolních pedagogů možnost se vzdělat v práci s dětmi s OMJ nevynechat tuto sekci ve financování již teď možnost žádat z emergentních projektů co dělá MV ČR popříjezdové balíčky, adaptační kurzy, vybudovaný systém integračních center v krajích: poskytují uvítací kurzy, dělají příručky - je rozpracována změna zákona (už byla jednou zamítnuta), aby uvítací kurzy byly povinné podle druhů pobytu; současně je pilotáž a evaluace těchto kurzů součástí jsou i základní info o školství v ČR, - imigrační portál ( informace, příručka, uvítací kurzy

6 Kdo informuje? bohužel byly zrušeny školské úřady (potřeba osvícených zřizovatelů) víc tlačit na kraje přes OAMP, MŠMT, PPP návrh: web MŠMT je třeba zpřehlednit, aby tam info získal ředitel školy i rodič cizinec informační základ, o který se lze opřít E) poradenství pedagogům i žákům s OMJ: snaha o definici sociálního znevýhodnění je past, už teď je legislativně špatně uchopen, budeme nacházet víc a víc dětí, které do této kolonky spadají, nenajdeme hranice novelizace 16 ŠZ přechod od kategorizace žáků k návrhům opatření (katalog jako sada podpůrných opatření) větší obnos nárokovatelných peněz citlivé téma pro rodiny; děti se ztrácí mezi razítky - systém je zcela formalistický! návrh: zkompetentnění pracovníků PPP nebo rozšíření týmu, ne vytvářet nový podpůrný systém, - návrh: je třeba posílit školu - snížit úvazky učitelům a zajistit poradenství žákům, agendu s tím spojenou, poradenské pracoviště ve škole

7 model transformace fondu ohrožených dětí - plán potřeb, nastavit model týmové spolupráce škola a OSPOD i z hlediska žáků s OMJ zatím většinou selhává - PPP vytvořit diagnostický systém, ale je potřeba tlumočení (chybí finanční položka na tlumočení) 3) Konkretizace klíčových opatření práce ve skupinách: a) velká ZŠ (ve městě): - zřídit školní poradenské centrum pro žáky, rodiče i zaměstnance školy (výchovný poradce, školní psycholog, asistenti pedagoga, dobrovolníci pro doučování, kontakt na tlumočníky, lektor ČJDJ) přesun financí z veřejné správy MV do kapitoly MŠMT; - centrum napojeno na koordinátora v kraji kvůli informacím a kontaktům na NNO, úřady (síť) - lektor ČJDJ praxe, druhý obor je cizí jazyk, VŠ; mentor pro ostatní pedagogy školy i nepedagogické pracovníky (viz model Británie: v případě potřeby doučuje i sekretářka) - pedagogové DVPP, VŠ, protipředsudkové kurzy (nic takového neběží), zážitkové kurzy (MŠMT dohlíží na kvalitu DVPP kurzů); dovednosti: práce s diverzitou, jazyková propedeutika v ŠVP (směr k žákům), formativní hodnocení, individualizace ve výuce (variabilita), postoje (empatie), interkulturní kompetence (socio-kulturní), aplikace průřezových témat (OSV, MV) - MŠMT garant celého procesu, garant změn ŠZ, garant informovanosti, koncepce vzdělávání, vytvořit komunikační systém (MŠMT kraje ředitelé; přeskočit zřizovatele), financovat systém - kraj kofinanc systému b) ZŠ (malá v obci): - lektor/učitel ČJDJ měl by být schopen přímo na škole dělat i diagnostiku.

8 - koordinátor (krajský) dodává škole seznam lektorů (mohou fungovat i v rámci sdílených pozic), dodává škole důležité informace, je v kontaktu s výchovnými poradci na školách, je v kontaktu s poradnami, které dělají setkání pro VP, účastní se setkání ředitelů škol, které organizují odbory školství (kraj, ORP) - Má smysl, aby při integračním procesu se zbytečně nezvyšoval počet zainteresovaných osob. Pro žáka je přínosnější, když s ním na začátku pracuje méně lidí, ke kterým si může vytvořit důvěru. Snaha předcházet roztříštěnosti procesu. - Fáze a) diagnostika pokud se dělá externě, tak s dítětem nikdy nejde 100% informací zpátky do školy potřeba interní diagnostiky - b) realizace podpory přímo na škole, - c) konzultace doplňková podpora po ukončení intenzivní jazykové přípravy, - d) ukončení podpory - Je prospěšné, když všemi fázemi provází dítě ideálně 1-2 osoby. Větší počet vytváří zmatek. - ředitel měl by mít možnost čerpat základní informace a doporučení ze stránek MŠMT, dále pak být v kontaktu s krajským koordinátorem a na něj napojené podpůrné služby (např. tlumočníci) a informace o možnostech financování. - OSPOD spolupráce se školami formou případových konferencí, zapojení sociálních pracovníků do integračního procesu - Výchovní poradci/metodici prevence zajišťují integrační proces na školách, nesou téma v terénu, je třeba jim zajistit metodické vedení. Využití c) MŠ: sítě VP pro šíření důležitých informací. Lze rychle proškolit v rámci DVPP. pedagogové potřebují: interkulturní kompetence, dovednosti v inkluzi, odborné kompetence (z hlediska ČJDJ) - potřeba vytvořit prostor (organizačně, finančně, metodicky) pro individuální/skupinovou práci s dětmi s OMJ, - potřeba metodické podpory z kraje, poradenství ředitelům

9 - interkulturní asistent/komunitní tlumočník pro komunikaci s rodiči financování? organizace? - informovat ředitele (fin. podpora) - externí logoped pro MŠ a ZŠ d) SŠ: - ČJDJ nelze jednoduše zařadit do kurikula, protože už tak mají žáci výrazně naplněné rozvrhy jedině jako nabídka doučování, volitelného předmětu, možnosti konzultací - návrh: blended learning jako lepší varianta e-learningu alternativa doučování může zajistit i externí pracovník (odborník na ČJDJ) - problematika státní maturity z ČJ - návrh: zařadit žáky s OMJ do skupiny PUP (žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro maturitu), jako další skupinu (nikoliv do kategorie jiné) - na první úrovni by zůstalo zachováno pouze možnost delšího času - na druhé úrovni - úpravy hodnocení - na třetí úrovni - modifikovaná zkouška (žákům by stačila pro zvládnutí VŠ studia ČJ na úrovni B2) potřeba navázat na jazykové diagnostické nástroje, aby systém PUP byl transparentní a spravedlivý - navázat na již tvořenou maturitu ČJDJ z CERMATu MŠMT- zařazení žáků s OMJ musí projít legislativou + musí být navázáno na jasně definované PUP (třeba odborné diskuse na úrovni CERMAT) K policy paperu: preambule stanovit cíl celé snahy: dáváme energii, prostřednictvím dětí integrujeme celou rodinu, prevence vedoucí k sociální soudržnosti, budou integrovaní, ekonomická soběstačnost a bezpečí pro celou společnost, v zahraničí: škola je integračním centrem