Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právnická fakulta Masarykovy univerzity"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra ústavního práva a politologie Diplomová práce Ústava Evropské unie Michaela Kimmerová 2005/2006 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ústava Evropské unie zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. 1

2 Děkuji doc. JUDr. Jiřímu Kroupovi, CSc. za odborné a metodické vedení a za podněty a připomínky při zpracování mé diplomové práce. 2

3 Obsah 1. Úvod Vývoj evropské integrace Idea evropského sjednocení Od Evropského společenství k Evropské unii Vznik a další rozvoj EU EU a Smlouva o Ústavě pro Evropu Evropská ústavnost Východiska evropské ústavnosti Společné ústavní hodnoty členských států jako zdroj evropského konstitucionalismu Ústavní kultura EU Vztah ústav členských států ke komunitárnímu právu Pojetí evropské ústavnosti Formální a materiální pojetí ústavy Složená ústavnost v EU Ústava a Evropská unie Cesta EU k vlastní ústavě Idea vzniku evropské ústavy Smlouva z Nice a Prohlášení o budoucnosti Evropské unie Laekenská deklarace o budoucnosti EU Role Konventu Ústava Evropské unie z pohledu teorie ústavy Smlouva o Ústavě pro Evropu rozbor Preambule Část I. Základní ustanovení Vymezení a cíle Unie Založení Unie Cíle Unie Základní svobody a zákaz diskriminace Vztahy mezi Unií a členskými státy Právo Unie Právní subjektivita Symboly Unie Základní práva a občanství Unie Základní práva Občanství Unie Pravomoci Unie Základní zásady Druhy pravomocí Doložka flexibility Orgány a instituce Unie Evropský parlament Evropská rada Rada ministrů Evropská komise Ministr zahraničních věcí Unie Soudní dvůr Evropské unie Evropská centrální banka

4 Účetní dvůr Poradní instituce Unie Výkon pravomocí Unie Demokratický život Unie Členství v Unii Část II. Listina základních práv Unie Část III. Politiky a fungování Unie Vnitřní trh Volný pohyb osob a služeb Svoboda usazování Volný pohyb služeb Volný pohyb zboží Kapitál a platby Ustanovení týkající se členských států, jejichž měnou je euro Politiky v dalších oblastech Zaměstnanost Sociální politika Hospodářská, sociální a územní soudržnost Zemědělství a rybolov Politika životního prostředí Ochrana spotřebitele Doprava Transevropské sítě Výzkum a technologický rozvoj a vesmír Energetika Prostor svobody, bezpečnosti a práva Politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví Soudní spolupráce v občanských věcech Soudní spolupráce v trestních věcech Policejní spolupráce Vnější činnost Unie SZBP, SBOP, Společná obchodní politika Spolupráce se třetími zeměmi a humanitární pomoc Omezující opatření Mezinárodní smlouvy Vztahy Unie k mezinárodním organizacím a ke třetím zemím a delegace Unie Provádění doložky solidarity Fungování Unie Institucionální ustanovení Řádný legislativní postup Evropská správa Finanční ustanovení Boj proti podvodům Posílená spolupráce Část IV. - Obecná a závěrečná ustanovení Proces přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu Soudobá národní a politická stanoviska ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu Smlouva o Ústavě pro Evropu a suverenita národních států Jak naplnila Smlouva o Ústavě pro Evropu zadání z Laekenu? Význam Smlouvy o Ústavě pro Evropu

5 7.4 Smlouva o Ústavě pro Evropu a evropský konstitucionalismus Závěr Resume Seznam použité literatury

6 1. Úvod Idea vzniku formální evropské ústavy se objevuje na evropské scéně opakovaně již od počátku 50. let, kdy se započal vývoj evropské integrace. Nedostatek společenské i politické vůle však realizaci dané myšlenky v minulosti neumožnil. Domnívám se, že Smlouva o Ústavě pro Evropu, 1 jež je předmětem této práce, má být nejen zhmotněním myšlenky o formální evropské ústavě, ale má být i odpovědí na otázky, s nimiž se v současnosti Evropská unie potýká. V roce 2001 byla v Laekenu přijata Deklarace o budoucnosti Evropské unie (dále jen EU). Laekenská deklarace označuje evropskou integraci za zdařilý projekt, nicméně poukazuje na fakt, že pro další úspěšný vývoj evropské integrace je nutno EU reformovat. Podle Laekenské deklarace je nezbytné, aby EU byla více demokratická, transparentní a efektivní. Zároveň deklarace vymezuje tři zásadní úkoly, s nimiž se má EU v budoucnu potýkat. Mezi tyto úkoly patří : - přiblížení EU evropským občanům, - zorganizování politiky v EU, zejména po jejím rozšíření, - učinění z EU stabilizační faktor v multipolárním světě. Řešením daných otázek se měl zabývat Konvent zástupců, jehož vznik předpokládala již zmíněná Laekenská deklarace. V průběhu jednání Konventu byl vypracován dokument, který byl nazván Návrhem Smlouvy o Ústavě pro Evropu, a tento Návrh byl následně podroben revizi v průběhu mezivládní konference. Z výše uvedeného procesu je patrné, že výsledný dokument - Smlouva o Ústavě pro Evropu - je nejen odrazem širokého názorového spektra, ale i kompromisem vzniklým na základě jednání zástupců vlád jednotlivých členských zemí Evropské unie. SÚ se snaží odpovědět na otázky zadané v Laekenu a tím také vymezit další směřování EU. Účelem této práce je rozbor předmětné Ústavní smlouvy, a to z různých hledisek. V úvodní části se budeme detailněji zabývat procesem jejího vzniku, snahou je zejména poukázat na návaznost vzniku SÚ na vývoj samotné evropské integrace. V další části je pak věnována pozornost termínu ústava obsaženému v názvu Smlouvy o Ústavě pro Evropu. V souvislosti s použitím tohoto termínu vyvstává celá řada otázek, na něž se budeme snažit najít odpovědi: - Stala by se EU po případném přijetí Ústavní smlouvy státem? 1 V textu této práce jsou mimo termín Smlouva o Ústavě pro Evropu použita i zkrácená označení Ústava EU, Ústavní smlouva, Ústava, či zkratka SÚ. 6

7 - Ztratily by členské státy svou svrchovanost? - Do jaké míry lze hovořit o existenci konstitucionalismu v současné EU? Předmětem zájmu se stal i samotný obsah SÚ. Z tohoto hlediska se zaměříme na strukturu samotného dokumentu a dále pak zejména na aspekty, jež odlišují Ústavní smlouvu od stávajícího smluvního základu EU. V souvislosti se zjištěními učiněnými při zkoumání obsahové stránky SÚ se následně budeme snažit odpovědět na otázku, do jaké míry by změny primárního práva způsobené případným přijetím SÚ ovlivnily následující vývoj evropské integrace. Smlouva o Ústavě pro Evropu byla podepsána v Římě roku V platnost může vstoupit až po ratifikaci všemi 25 členskými státy EU. Samotný proces přijetí Ústavní smlouvy je další částí, které se budeme v této práci detailněji věnovat. Neúspěch referend ve Francii a v Nizozemsku vyvolal na evropské scéně prudkou reakci a debaty o dalším osudu SÚ. Přestože je v současnosti osud Ústavy EU nejasný, budeme se snažit o nastínění možného následujícího vývoje v této otázce. Na téma SÚ se po jejím podpisu rozhořela na evropské scéně vášnivá debata, a to jak ze strany politiků, tak ze strany ústavních teoretiků. Některé názory na danou problematiku jsou uvedeny i v této práci. Cílem bylo zejména ukázat různé přístupy k otázkám, jimiž se práce zabývá. V neposlední řadě je v této práci rozebrán i vztah evropského občana k evropské integraci. Hlubší pozornost je věnována otázce, zda se skutečně podařilo Ústavní smlouvou přiblížit Evropskou unii jejím občanům. Dospěla společenská realita v Evropské unii do stadia, kdy se myšlenka vlastní evropské ústavy může stát skutečností? 7

8 2. Vývoj evropské integrace 2.1 Idea evropského sjednocení Myšlenka sjednocené Evropy se v té či oné podobě objevuje prakticky již od období starého Řecka. Pokud bychom ale naši pozornost soustředili na model současné ekonomické integrace, nemusíme v historii zacházet tak daleko. Za nejvýznamnějšího moderního předchůdce dnešního integračního procesu by se dalo označit Panevropské hnutí, objevující se na počátku 20. století v čele s Richardem Coudengove Kalergim. Kalergiho Panevropa měla sjednotit Evropu a učinit z ní důstojného partnera rozpínajícího se Ruska, USA, Commonwealthu a Číny. Kalergi již ve své době zdůrazňoval občanský rozměr integrace. Výstavba Panevropy měla podle něj vycházet z vůle občanů. Aby se objevila na politické mapě, musí Panevropa nejdříve zapustit kořeny v srdcích a hlavách Evropanů. Je třeba vystavět mosty dorozumění, zájmu a přátelství od národa k národu, od továrny k továrně, od odborů k odborům, od literatury k literatuře. Pocit panevropské pospolitosti, evropský patriotismus, musí korunovat a doplňovat cit národní. 2 Pozastavující je nadčasovost dané myšlenky. I v současnosti je jedním z nejzásadnějších problémů EU přiblížit ji evropským občanům. Prostředkem ke splnění tohoto cíle se měla stát právě SÚ, jež je předmětem této práce. Rozvoj a prosazení myšlenky Panevropy přerušila II. světová válka, která se však po svém skončení stala impulsem pro další sjednocující snahy. Za zmínku v této souvislosti stojí ustavení mezinárodního přípravného výboru s názvem Hnutí za spojenou Evropu v čele s Winstonem Churchilem. Činnost výboru následně vyústila ve svolání mezinárodní konference v Haagu pod názvem Evropský kongres. Evropský kongres však přes veškerá optimistická očekávání potvrdil spíše přetrvávání rozdílných přístupů k integraci. Kongres vedl ke vzniku a vyčlenění dvou hlavních názorových proudů, a to zastánců nadnárodního modelu integrace a stoupenců mezivládního rozměru sjednocení, které by garantovalo suverénní postavení členských států. V následujícím vývoji se prosadil spíše model mezivládní spolupráce, jenž se projevil například ve zřízení Rady Evropy. Do centra pozornosti zastánců nadnárodního modelu se dostala možnost rozsáhlé ekonomické spolupráce a vytvoření evropského trhu, který by zajistil ekonomickou stabilitu. Vzorem pro tyto úvahy se stala fungující celní unie zemí Beneluxu vytvořená v roce V roce 1950 byl Jeanem Monnetem předložen tzv. Schumanův plán, který si kladl za cíl vytvoření společného trhu pro uhlí a ocel. Tento cíl byl však pouze počátkem Monnetových 2 Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury,

9 plánů. Monnetovým dlouhodobým cílem bylo vytvoření nadnárodního trhu s možností přejít k integraci politické. K tomuto cíli byl podle Monneta zapotřebí pomalý postup, jehož počátek bude spočívat ve slučování jednotlivých hospodářských sektorů. V roce 1951 byla v Paříži podepsána Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen Smlouva o ESUO). Smlouva byla uzavřena na dobu padesáti let, členskými státy se staly Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a Itálie. Princip fungování ESUO v sobě nakonec kombinoval prvky nadstátní v podobě Vysokého úřadu s prvky mezivládními v podobě Rady, v níž členské státy prosazovaly své národní zájmy. Dalším mezníkem ve vývoji evropské integrace se stalo podepsání tzv. Římských smluv v roce Na základě Římských smluv (Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii) byly založeny další dvě organizace, které společně s ESUO vytvořily Evropská společenství (dále jen ES). 3 Vývoj evropské integrace po podepsání Římských smluv směřoval především k co nejrychlejšímu dosažení společného trhu. O možné transformaci těchto smluv se začalo hovořit v 60. letech minulého století v souvislosti s posunem od čistě ekonomicky zaměřené integrace k integraci s prvky politickými. Vyjádřením této ambice se staly dva Fouchetovy plány směřující k mezivládní unii států založené na spolupráci, oba však neúspěšné. V roce 1983 byl na summitu ve Stuttgartu přijat významný politický dokument s názvem Slavnostní prohlášení o EU. I když jde o právně nezávazné politické prohlášení, znamenalo významný mezník ve vývoji evropské integrace, který dále vyústil v první reformu zakládajících smluv 4 spočívající v přijetí Jednotného evropského aktu. 2.2 Od Evropského společenství k Evropské unii V 80. letech minulého století došlo k výraznému zintenzivnění integračního procesu, a to zejména pod vlivem úsilí Evropské komise vedené Jacquesem Delorsem. Delors se snažil zejména posílit nadnárodní rozměr Společenství a zároveň rozšířit integrační aktivity do nových oblastí. Klíčovým úkolem Delorsovy iniciativy se stalo dokončení volného pohybu čtyř základních svobod, tj. osob, zboží, služeb a kapitálu. Delorsovy snahy následně vyústily v přijetí Jednotného evropského aktu, který byl výsledkem mezinárodní konference konané v Bruselu roku Jednotný evropský akt se stal první revizí zakládajících smluv a k jeho 3 Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, Smlouva o založení ES, Smlouva o založení ESUO, Smlouva o založení EURATOM. 9

10 základním přínosům patřilo odstranění práva veta při hlasování Rady ve vybraných oblastech, zapojení Evropského parlamentu do legislativního procesu a v neposlední řadě také stanovení nových společných cílů integračního procesu. 5 Podle Delorse je vytvoření fungujícího vnitřního trhu a finanční stability Společenství základním předpokladem k vybudování politické unie. 2.3 Vznik a další rozvoj EU Již po pěti letech od přijetí Jednotného evropského aktu byla svolána mezivládní konference, která měla řešit problémy měnové a politické unie. V rámci této konference se střetly především názory Francie podporující supranacionální model dalšího vývoje a názory Velké Británie zastávající odmítavý postoj k posilování supranacionáního rozměru Evropských společenství. Ve snaze o maximální konsens byla nakonec přijatelná koncepce předložená Lucemburskem představující model tzv. chrámu, v němž by byla soudní agenda, vnitropolitické otázky a zahraničně-politická spolupráce a obrana vyčleněny mimo rámec zakládajících smluv do tzv. pilířů. 6 Pod vlivem této koncepce byl následně přijat dokument s názvem Smlouva o Evropské unii (nebo též Maastrichtská smlouva), posilující nadnárodní aspekt integrace, ale zároveň oddělující některé agendy s úmyslem zachovat v nich mezivládní principy rozhodování. Přijetím Maastrichtské smlouvy tak vlastně došlo k transformaci ES na EU, i nadále však bezpochybným subjektem práva schopným samostatně vystupovat v právních vztazích zůstává ES, a to z důvodu absence výslovné definice právní subjektivity nově vzniklé EU. Evropská unie založená Maastrichtskou smlouvou nenahrazuje tedy Evropská společenství, ale oba celky existují paralelně, odlišují se však svou působností. 7 Působnost tří Evropských společenství je odvozena od jejich zakládajících smluv, působnost EU potom zahrnuje působnost ES (první pilíř EU) a zároveň je rozšířena o zahraniční politiku a vnější bezpečnost (druhý pilíř) a vnitřní bezpečnost a justici (třetí pilíř). Zatímco pro první pilíř EU je typická nadstátnost, v záležitostech druhého a třetího pilíře se zásadně rozhoduje společným konsensem všech zúčastněných států funguje tedy na mezivládním principu rozhodování. Po poměrně dlouhém ratifikačním procesu, který trval dva roky, vstoupila Smlouva o EU v platnost dne 1. listopadu Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 4.aktualizované vydání. Praha : Linde Praha, a.s.,

11 Přijetí Smlouvy o EU bylo bezesporu významným posunem k politickému charakteru integrace. Výrazem tohoto faktu, je mimo jiné i to, že do Smlouvy o ES byl na základě Maastrichtské smlouvy nově zakotven pojem občanství Unie. Z hlediska rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy bylo velmi důležité přijetí principu subsidiarity. Na základě tohoto principu Unie vyvíjí činnost v oblastech, jež nespadají do její výlučné pravomoci, pouze pokud cíle navrhované činnosti nemohou být uspokojivě dosaženy členskými státy, a zároveň mohou být lépe dosaženy Společenstvím. Pokud se týká institucionálních změn, přinesla Smlouva o EU také takzvaný postup spolurozhodování, který posílil postavení Evropského parlamentu tím, že jej začlenil do procesu přijímání legislativních aktů. Samotný text Smlouvy o EU však předpokládal svou vlastní revizi, ke které mělo dojít na základě výsledků mezivládní konference, jejíž konání bylo textem Smlouvy o EU stanoveno na rok V tomto roce byla konference skutečně svolána, závěrečný summit se konal roku 1997 v Amsterodamu. Tam byla také odsouhlasena revize textů smluv zástupci jednotlivých členských států a po proběhnuvší ratifikaci vstoupila Amsterodamská smlouva v platnost dne 1. května Hlavním přínosem Amsterodamské smlouvy bylo zejména zpřehlednění smluvního rámce v důsledku přečíslování Smlouvy o ES a dále pak komunitarizace části třetího pilíře. Vízová, azylová a přistěhovalecká politika se tak vlivem Amsterodamské smlouvy stala součástí prvního pilíře a tedy součástí acquis communautaire. Amsterodamská smlouva rovněž poprvé zakotvuje a tím také legitimizuje tzv. vícerychlostní model integrace. Tento model umožňuje členským státům určit rychlost a rozsah akceptace dalších integračních závazků podle toho, o jak rozsáhlou integrační dynamiku mají zájem. Nově jsou rovněž v Amsterodamské smlouvě upraveny základní principy Unie a v neposlední řadě také mechanismus konstruktivní absence, který je možno použít při rozhodování v oblasti druhého pilíře. Jde o možnost zdržení se hlasování s tím, že nedojde k vetování rozhodnutí o dané otázce. Očekávaný přínos Amsterodamské smlouvy z hlediska institucionální reformy však nebyl naplněn. Důvodem byla názorová nejednotnost členských států v otázce povahy předpokládané institucionální reformy a zejména pak v otázce samotného směřování evropské integrace. Nutnost zásadní institucionální reformy tak vedla ke svolání další mezivládní konference, která by se soustředila výhradně na otázky reformy evropských institucí. Výsledkem svolané mezivládní konference se stala tzv. Smlouva z Nice, jež je zatím 11

12 posledním platným dokumentem revidujícím primární právo Unie. Hlavním obsahem Smlouvy z Nice je revize pravomocí a složení evropských orgánů. Přílohou Smlouvy z Nice se stal dokument s názvem Prohlášení o budoucnosti Evropy, v němž byla vyjádřena nutnost zahájení debaty na téma budoucnosti EU spočívající v zásadní reformě zakládajících smluv a principů evropské integrace. 2.4 EU a Smlouva o Ústavě pro Evropu Na základě Prohlášení o budoucnosti Evropy se rozhořela politická debata, v níž stále více přestavitelů jednotlivých států volalo po sepsání základního dokumentu, který by zjednodušil dosavadní strukturu smluv, odstranil stávající demokratický deficit Společenství a přiblížil EU jejím občanům. Vzhledem k důležitosti otázek týkajících se následujícího vývoje evropské integrace a také pro zajištění co nejširšího názorového spektra, byl svolán Konvent, jehož zástupci měli sepsat dokument, který by se stal základním dokumentem EU. Výsledkem jednání Konventu se stal dokument s názvem Návrh Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Tento Návrh Konventu byl následně podroben revizi v průběhu svolané mezivládní konference a konečný výsledek poté představoval dokument s názvem Smlouva o Ústavě pro Evropu. Podle Jacquese Tromma existují dva důvody proč byl použit termín ústava. Jedním z nich je snaha o oslovení občanů Unie, snaha vtáhnout občany Unie do integračního procesu. Druhý důvod potom podle Tromma pramení z dlouhodobého vývoje, kdy se původně ekonomické společenství přetváří v politickou unii. Tímto se mění nejen kvalitativní dimenze Unie, ale i dimenze kvantitativní vzhledem k tomu, že nové struktury mají zabezpečovat adekvátní a efektivní rozhodování Unie skládající se z 25 členských států. 8 Další úvahy Jacquese Tromma směřují k tomu, zda může být ústava, která je obecně chápána jako základní dokument státu, založena prostřednictvím smlouvy. V této souvislosti Tromm podotýká: Pokud vezmeme v úvahu, že v minulosti byly ústavy přinášeny na špičce bajonetu, je smlouva velmi decentní metodou. Každá ústava je koneckonců dohodou mezi ustavujícími stranami. Nic neodradí strany od dohody ve smlouvě. 9 Podle Tromma se tím, že byla Smlouva nazvána ústavou, dostal proces integrace do výkladní skříně. I když se ale 8 Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. IX. 9 Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. XIV. 12

13 může tento dokument jevit jako přelom ve vývoji integrace, jde pouze o další přizpůsobení unijních smluv současné politické realitě. Tromm v této souvislosti dále uvádí, že pokud se Smlouva z Nice ukáže jako přijatelná a tato smlouva mezitím vstoupila v platnost neexistuje žádný závažný argument, proč by nemohla být přijatelná také Ústava, zejména pokud se rozdíly mezi těmito dvěma texty ukazují jako minimální Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. XIV. 13

14 3. Evropská ústavnost 3.1 Východiska evropské ústavnosti Povaha Evropské unie by se dala charakterizovat jako smluvně založené společenství původně 6, dnes už 25 států, jejichž spojení se vykazuje takovými znaky, pro které nenajdeme v mezinárodním měřítku žádnou analogii či adekvátní srovnání. V souvislosti s EU lze mluvit o instituci přesahující rámec daný mezinárodními organizacemi, ale současně nesplňující charakteristické rysy federálního uspořádání. 11 U klasické mezinárodní organizace nemají orgány této organizace vůči členským státům žádné pravomoci, fungování takové organizace je založeno na základním principu mezinárodního práva principu svrchované rovnosti států. Naproti tomu zakladatelé myšlenky evropské ekonomické integrace zamýšleli vytvořit nadstátní celek stojící nad členskými státy a vybavený pravomocemi, jež by mu byly svěřeny samotnými členskými státy. Myšlenka vytvoření nadstátního integračního celku byla realizována prostřednictvím zřízení tří Evropských společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropské hospodářské společenství). Původně ekonomicky zaměřená integrace se postupně vyvíjela a do zakládajících mechanismů začaly pronikat prvky politické. V současnosti má EU vytvořen rozsáhlý systém vlastního komunitárního práva závazného pro členské státy, v němž je patrná nezastupitelná úloha Evropského soudního dvora, orgány Unie zavazují svými rozhodnutími členské státy, pokud rozhodují v rámci jim svěřených pravomocí, byl zaveden institut evropského občanství, sepsána Charta základních práv a svobod občanů Unie atd. V rámci Unie se tak projevují prvky národních jednotek, kterých nelze Unii zbavit. 12 Ve světle současného vývoje je tedy otázka vlastní ústavnosti Unie namístě. Podle Karla Klímy se během vývoje Unie vytvořil systém, jehož federativní povaha je stále zřetelnější. Tím se Unie stává předmětem ústavnosti, který lze podřadit pod ústavní pravidla. Postup evropské integrace v současnosti dosáhl bodu, kdy se z původně institucionalizované spolupráce mezi členskými státy stává konstituční celek s vlastním centrem. Rozbor a zpracování konstitučních aspektů Unie by se mohl stát systémovým základem EU zaručujícím její stabilitu Baňouch, H., Fedorko, M. Mezinárodní organizace. Brno : Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka,

15 Jak již bylo řečeno, Evropská unie je specifickou entitou zahrnující 25 nezávislých členských států, tedy 25 nezávislých ústav. Podle Smlouvy o Ústavě pro Evropu Unie ctí národní identitu členských států, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech. 14 Oproti stávajícímu smluvnímu základu je v preambuli SÚ patrný daleko větší důraz na demokratické principy. Preambule si klade za vzor ústavy členských států a jejich hodnoty demokracie, svobody, rovnosti a právního státu. Za povšimnutí stojí posun od preambulí stávajících smluv Společenství, které vycházely zejména z principů demokratické spolupráce a myšlenka úcty ke svobodě, rovnosti a demokratickým principům jako takovým byla pouze rámcová. Po případném přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu by Unie sama měla svou vlastní ústavu zastřešující ústavy jednotlivých členských států a tím by byl vytvořen jakýsi víceúrovňový ústavní systém. 15 Smlouva o Ústavě pro Evropu však není ztotožnitelná s ústavou národního státu. Podle Jany Reschové je jedním ze zásadních předpokladů státnosti fakt, že stát má dostatečné zdroje pro realizaci své moci. EU však není schopna bez součinnosti členských států své moci provádět. Je tedy závislá na členských státech, sama nemůže být a není státem. 16 Jacques Tromm v této souvislosti uvádí: Unie není státem a nikdy se jím s největší pravděpodobností nestane. Stát je vertikální, jednotná vládnoucí instituce s jediným centrem moci, která je určena ke splnění obecného cíle dosažení a udržení sociální stability. EU je horizontální, formami rozrůzněná účelová korporace, vybavená systémem rozhodování, založeným na koordinaci a harmonizaci, jíž je svěřena řada oddělených úkolu Viděno z perspektivy času, stát se musí snažit o trvání, o kontinuitu s minulostí, na druhé straně Unie usiluje o uskutečnění svých záměrů, důvodem její existence je splnění záměru. 17 Přestože je vznik ústav tradičně spjat se vznikem moderního státu, 18 vznik samotné ústavy ještě nezakládá stát. Evropskou státnost a evropskou ústavnost je třeba považovat za oddělené pojmy, existence ústavy sama o sobě nemůže zdůvodnit státnost Smlouva o Ústavě pro Evropu, článek I-5 Vztahy mezi Unií a členskými státy. 15 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Reschová, J. Evropský konstitucionalismus : zdroje, formy a tendence. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2003, s Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. XV. 18 Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s

16 Veřejnoprávní systém EU a mocenský vztah EU k členským státům se v průběhu vývoje rozvinul natolik, že konstituční aspekty jsou v EU zřetelné a vlastní ústava společenství je tedy více než ospravedlnitelná. Vladimír Klokočka v této souvislosti uvádí: Formování Evropské unie není možné bez společných demokratických principů v politické organizaci členských států a tím bez vzájemně slučitelných ústavních zásad. 20 Na počátku vývoje evropské integrace bylo Společenství považováno spíše za mezinárodní organizaci, i když se svými nepopiratelnými specifiky. V současném stadiu vývoje EU je debata zaměřena spíše na to, zda je EU federací či konfederací. V systému EU můžeme najít prvky federační i konfederační, prosté zařazení pod ten či onen model však v reálu není možné. 21 EU je a pravděpodobně i zůstane systémem sui generis. 22 Pokud se týká úvah o tom, k jakému modelu by měla EU v budoucnu směřovat, objevují se tendence k rozšíření federativních prvků i tendence opačné. V této souvislosti stojí za zmínku myšlenky D. Blancharda týkající se budoucího vývoje EU, který došel k závěru, že by integrace měla směřovat ke spojení států a lidí, které nevytvoří stát Společné ústavní hodnoty členských států jako zdroj evropského konstitucionalismu Ústavní kultura EU Vlastní ústava je výrazem politické identity. Zdrojem této identity i její náplní je potom vlastní ústavní kultura. Pokud je EU složena z jednotlivých členských států, dalo by se říci, že její ústavní kultura je založena na ústavních kulturách jednotlivých členských států. Není tedy nezbytným předpokladem, aby sama Unie byla státem, principy ústavnosti jednotlivých členských států mohou pomoci vytvořit principy ústavnosti samotné Unie. 24 Ústavní kulturu EU však netvoří pouze souhrn jednotlivých ústavních systémů a kultur členských států. Vzhledem v mezinárodněprávní povaze Unie a její roli na mezinárodním poli patří do ústavní kultury Unie i principy, které se vyvinuly v prostředí mezinárodním. Jde zejména o vývoj lidských práv a demokratických principů. EU v sobě tedy shrnuje ústavní principy vytvořené v průběhu vývoje mezinárodního práva i ústavní principy jednotlivých členských států, a tím vlastně vytváří jakousi společnou evropskou ústavní 20 Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Jacques Delors označil proces evropské integrace a jeho cíle za neidentifikovatelný politický objekt. 23 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s K. Klíma v této souvislosti uvádí, že ústavní vývoj EU je založen na iniciativách, interpretaci ústavních textů, na změnách ústav členských států. 16

17 kulturu. Podle Karla Klímy lze hovořit o společném ústavním vlastnictví členských států. 25 Tím, že ústava vlastně zastřeší ústavní principy jednotlivých členských států, napomáhá také ke sbližování ústavních hodnot, popř. k jejich rozšíření. Vladimír Klokočka považuje za základní hodnoty a společné ústavní principy evropských demokracií zejména princip svrchovanosti lidu, princip většiny, princip reprezentativní demokracie, princip omezení moci a ochrany menšin, časové omezení mocenských funkcí, princip dělby moci, princip nedotknutelných práv a svobod a princip materiálního právního státu. 26 Karel Klíma pak pod tyto společné hodnoty zařazuje demokratický systém, právní stát a základní práva Vztah ústav členských států ke komunitárnímu právu Ústava národního státu by se dala považovat za vyjádření státní suverenity. 28 Ústavy států jsou nejen výrazem uspořádání politické moci v rámci státu, ale jejich funkcí je i vyjádřit vztah k systémům vnějším. Tak zejména v souvislosti s vývojem evropské integrace, ale samozřejmě i v souvislosti s vytvořením jiných nadnárodních systémů či institucí, musí moderní právní stát a jeho ústavní systém na změny v mezinárodním prostředí reagovat. Dochází k ústavněprávnímu přizpůsobování členských států. Ústavní systémy jednotlivých zemí se vlivem rozvíjejícího se mezinárodního prostředí stávají otevřenými, reflektují na nadnárodní právo či na vznik společných nadnárodních institucí. 29 V průběhu procesu evropské integrace tak dochází k přizpůsobování ústavních textů jednotlivých členských států, kdy se jejich ústavy hlásí k nové nadnárodní moci. Pro přenášení výsostných práv na mezistátní instituce je výslovné ústavní zmocnění ze strany členských států nezbytné. 30 Pokud se týká vztahu komunitárního práva a národního práva ústavního, je komunitární právo obecně považováno členskými státy spíše za právo mezinárodní než právo vlastní, vnitrostátní. Komunitární právo je akceptováno jako právo přímo působící a upřednostňované před zákony, nicméně přednost komunitárního práva před ústavním 25 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Pokud se týká ČR, tak byly podmínky k integraci ČR do EU připraveny ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. (tzv. Euronovela) 17

18 norma. 34 Pokud bychom dané rozdělení měli aplikovat na proces evropské integrace, osud nově právem jednotlivých členských států není řešena jednotně. 31 V této souvislosti se objevují snahy o zachování formální přednosti ústavních dokumentů jednotlivých států. Faktem nicméně zůstává, že výsledný efekt musí umožnit bezproblémové přednostní použití práva ES u soudů členských států a vyloučení aplikace nesouladných právních norem členských států. Vztahem ústavního systému ČR a komunitárního práva se zabýval i Ústavní soud České republiky, a to ještě před vstupem ČR do EU. Ústavní soud se přihlásil k evropské právní kultuře i k jejím ústavním tradicím a zároveň konstatoval, že primární komunitární právo není Ústavímu soudu cizí, ale prozařuje zejména v podobě obecných právních zásad evropského práva, v široké míře do jeho vlastní rozhodovací činnosti Pojetí evropské ústavnosti Formální a materiální pojetí ústavy Jedním z možných uchopení pojmu ústavnosti je jeho chápání jako indikátoru základů práva určité politické organizace. 33 Jinými slovy jsou otázky politických institucí a procesů podřízeny vládě práva a právního státu. Zachycení všech politických vztahů probíhajících v určité komunitě je však velmi složité a tohoto cíle je možné dosáhnout vždy jen v obecných rysech. K pojmutí všech faktorů týkajících se ústavnosti nám napomáhá rozdělení mezi formální a materiální ústavou. Formální pojetí ústavy předpokládá psaný dokument, v dané komunitě jediný a jedinečný, všeobecně akceptovaný jako ústava. Materiální pojetí naproti tomu zahrnuje normativní rámec společenských vztahů, který je společností chápán jako základní právní vypracované Smlouvy o Ústavě pro Evropu jakožto formální ústavy EU je v současné době nejasný. Názory týkající se otázky potřebnosti formální ústavy EU se různí. Někteří autoři 31 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Nález pléna Ústavního soudu ze dne 16. října 2001 sp. Zn. Pl. ÚS 5/01 in Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, C.H. Beck 2002, s V. Klokočka v této souvislosti uvádí, že tím, že ústavní právo upravuje politické procesy a instituce, bývá také někdy označováno za právo politické. 34 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s

19 považují absenci formální evropské ústavy za základ legitimačního deficitu EU, jiní naproti tomu možnost formálního ústavněprávního uspořádání Evropy přímo odmítají. 35 Stejně tak nejsou jednotné názory týkající se otázky, zda EU má v současnosti ústavu v materiálním smyslu. Evropský soudní dvůr v roce 1986 označil Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství za ústavní chartu Společenství, a tím přiznal primárnímu právu Evropského společenství ústavní charakter. Někteří autoři považují samotné primární právo Společenství za základ evropské ústavnosti, 36 jiní pak do popředí staví jednotlivé autonomní ústavní systémy členských států. K celkovému pohledu je nutno zmínit i názory, které považují úvahy o ústavním charakteru Společenství za předčasné, či zcela scestné Složená ústavnost v EU V průběhu vývoje evropské integrace se vyvinuly dvě roviny ústavnosti, a to rovina národní a evropská. Tyto dvě roviny jsou na sobě navzájem závislé, mají vůči sobě doplňkový charakter. Evropská veřejná moc nemůže existovat bez institucí v jednotlivých členských státech a bez právního systému, na jehož základě tyto instituce fungují. Národní autority naopak musí spolupracovat prostřednictvím orgánů a politik EU, pokud chtějí dospět k výsledku, kterého by izolovaně, samy o sobě nebyly schopny dosáhnout. 38 Zmíněné dvě roviny evropské ústavnosti se navzájem ovlivňují. Tím také dochází ke sbližování hodnot a základních ústavních principů jednotlivých států. Vladimír Klokočka považuje tento proces sbližování základních politických a ústavních principů, jakož i institucionálních struktur jednotlivých zemí za základní předpoklad dalšího úspěšného rozvoje evropské politické integrace Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Předpokladem ústavnosti jako takové je autonomie právního řádu. Otázka autonomie právního řádu Společenství byla vyřešena již v roce 1964, kdy ESD judikoval, že Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství vytvořila vlastní právní řád. 37 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s.,

20 4. Ústava a Evropská unie 4.1 Cesta EU k vlastní ústavě Idea vzniku evropské ústavy Myšlenka vzniku vlastní evropské ústavy a diskuse o ní se opakovaně objevuje prakticky již od vzniku ideje evropského sjednocení. Již na počátku 50. let minulého století byl Ústavním výborem pro Spojené státy evropské pod vedením hraběte Codenhove Kalergiho vypracován Návrh evropské spolkové ústavy, jejímž cílem bylo vytvoření Spojených států evropských. Tento odvážný plán tak započal období, v němž se opakovaně objevovaly různé modely návrhů evropských ústav vypracovaných jak soukromými osobami, tak seskupeními a později rovněž samotnými orgány ES. Prvním z ústavních návrhů ze strany Společenství byl Návrh Smlouvy o stanovách evropského společenství vytvořený na základě podnětu Jeana Monneta a Paul-Henri Spaaka v roce Tento návrh byl však neúspěšný stejně jako pozdější ústavní návrh profederálně zaměřeného evropského poslance Altiera Spinelliho předložený Evropským parlamentem roku Hlavní myšlenkou Spinelliho plánu bylo vytvoření politické unie v čele s evropskou vládou, kterou měla ztělesňovat Komise pod kontrolou Shromáždění. Model měl vyřešit tehdejší krizi evropských institucí a odstranit následky politické krize Unie ze šedesátých let. Po vzniku EU stojí za zmínku zpráva organizačního výboru Evropského parlamentu, která informovala o přípravě ústavy EU v únoru roku 1994 v tzv. Hermanově zprávě. V následujícím období se však pozornost obrátila na nutnost institucionální reformy EU, a tak se myšlenka vzniku evropské ústavy objevuje znovu až téměř po deseti letech. V současné fázi vývoje evropské integrace je myšlenka evropské ústavy přijatelnější než na počátku evropské integrace, a to z několika důvodů. V průběhu vývoje evropské integrace došlo k výraznému posunu od původně ekonomicky zaměřené integrace k integraci s prvky politickými. Rovněž by se dalo říci, že se během vývoje podařilo vytvořit jakési evropské podvědomí podtrhnuté například zavedením evropského občanství. Navíc podle průzkumu z roku 2002 bylo tehdy o nezbytnosti vzniku základního zákona společenství přesvědčeno 2/3 obyvatelstva členských států Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

A. Smlouva o Evropské unii

A. Smlouva o Evropské unii SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa Evropská unie - Vznikla z ES 11993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let

Více

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1 Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove- Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních

Více

praktikum z ústavního práva

praktikum z ústavního práva praktikum z ústavního práva Vlastislav Man Karel Schelle 6. doplněné a aktualizované vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1 Vlastislav Man, Karel Schelle 2012 ISBN 978-80-7418-149-8 Obsah Seznam některých

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Od ESUO k Lisabonu 4. března, Pardubice Jak šel čas v Evropě Pařížská smlouva ESUO 1951/52 Jednotný evropský akt 1986/87 Amsterodamská smlouva 1997/99 Lisabonská Smlouva? 9. 5. 1950 Robert Schuman 1957/58

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

Ústava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád. Průvodce pro občany EVROPSKÁ UNIE

Ústava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád. Průvodce pro občany EVROPSKÁ UNIE Ústava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád Průvodce pro občany CS EVROPSKÁ UNIE Smlouva zakládající Ústavu pro Evropu ( 1 ) byla přijata na setkání dvaceti pěti hlav států a předsedů

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2015 ČLÁNEK 2 SES Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 26.9.2006 KOM(2006) 548 v konečném znění 2005/0043 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající

Více

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola)

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola) Struktura a principy Evropského práva Petr Kolář 2006 1 Struktura Evropské unie Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob HLAVA IV ES Policejní a justiční

Více

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ Výboru regionů K LISTINĚ VÍCEÚROVŇOVÉ SPRÁVY V EVROPĚ Rue Belliard/Belliardstraat 101 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel.

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

N 062 / 10 / 02 a K 063 / 10 / 02

N 062 / 10 / 02 a K 063 / 10 / 02 N 062 / 10 / 02 a K 063 / 10 / 02 10. funkční období N 062 / 10 / 02 a K 063 / 10 / 02 Usnesení Výboru pro záležitosti Evropské unie k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech

Více

Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně

Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Stručný rozbor a charakteristika jednotlivých částí evropské ústavní smlouvy Úvodní charakteristika Jednotlivé části evropské ústavní smlouvy: Preambule Část I - Základní

Více

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států

Více

Závěrečná zpráva projektu č. 165/2003

Závěrečná zpráva projektu č. 165/2003 Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Transformační a rozvojový program na rok 2003 Závěrečná zpráva projektu č. 165/2003 Program: 1) Program rozvoje bakalářských studijních

Více

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT 4.8.2011 Úřední věstník Evropské unie C 229/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT Jednací řád Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Dánským královstvím o změnách a ukončení platnosti

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Veřejná správa v EU. Základní cíle a poslání integračních procesů Hlavní vývojové etapy

Veřejná správa v EU. Základní cíle a poslání integračních procesů Hlavní vývojové etapy Veřejná správa v EU Základní cíle a poslání integračních procesů Hlavní vývojové etapy Struktura studia Úvod do základních integračních tendencí v Evropě Vývojové etapy evropského integračního procesu

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.6.2011 KOM(2011) 360 v konečném znění 2011/0157 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu a uzavření měnové dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

MOTIVY EVROPSKÉ MOTIVY INTEGRACE

MOTIVY EVROPSKÉ MOTIVY INTEGRACE MOTIVY EVROPSKÉ INTEGRACE Iveta Mizerová EVROPSKÁ INTEGRACE Je proces vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy Toto politické, zákonodárné i ekonomické sbližování začalo po druhé světové válce

Více

Návrh SMĚRNICE RADY,

Návrh SMĚRNICE RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.12.2015 COM(2015) 646 final 2015/0296 (CNS) Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČR Metodický list č. l

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČR Metodický list č. l Metodické listy pro kombinované studium předmětu ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČR Metodický list č. l Název tématického celku: Ústřední státní správa Cíl: Objasnit strukturu ústřední státní správy v ČR,

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2014 COM(2014) 338 final 2014/0172 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout na 25. zasedání revizní komise Mezivládní organizace pro

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce

Více

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ sekretariát Na Příkopě 10 110 00 Praha 1 Tel.: 224 211 021 e-mail: masdem@seznam.cz STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ Věrni odkazu prezidenta Osvoboditele, zakladatele

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Bratislavské prohlášení

Bratislavské prohlášení Bratislava, 16. září 2016 Bratislavské prohlášení Sešli jsme se dnes v Bratislavě v čase kritickém pro náš evropský projekt. Bratislavský summit 27 členských států byl věnován společnému stanovení diagnózy

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje

Více

Prameny správního práva. Olga Pouperová

Prameny správního práva. Olga Pouperová Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním

Více

1993 Dostupný z

1993 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 31.01.2017 Zemské zřízení v Rakousku, jeho zásady a současné tendence Syllová, Jindřiška 1993 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-189003

Více

Výbor pro právní záležitosti

Výbor pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 27. 10. 2009 2009/0100(CNS) * NÁVRH ZPRÁVY o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného k dětem a dalších druhů

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR 7 9. funkční období 7 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o vzájemné správní

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing. Výstup aktivity č. 9 Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb Ing. Linda Maršíková O čem budeme hovořit? Původní nastavení a obsah aktivity Změna

Více

Spolek rodičů a přátel při Základní škole v Rokytnici v Orlických horách. Stanovy spolku

Spolek rodičů a přátel při Základní škole v Rokytnici v Orlických horách. Stanovy spolku Spolek rodičů a přátel při Základní škole v Rokytnici v Orlických horách Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Spolek rodičů a přátel při Základní škole v Rokytnici v Orlických horách (dále jen spolek ) má

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního

Více