Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právnická fakulta Masarykovy univerzity"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra ústavního práva a politologie Diplomová práce Ústava Evropské unie Michaela Kimmerová 2005/2006 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ústava Evropské unie zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. 1

2 Děkuji doc. JUDr. Jiřímu Kroupovi, CSc. za odborné a metodické vedení a za podněty a připomínky při zpracování mé diplomové práce. 2

3 Obsah 1. Úvod Vývoj evropské integrace Idea evropského sjednocení Od Evropského společenství k Evropské unii Vznik a další rozvoj EU EU a Smlouva o Ústavě pro Evropu Evropská ústavnost Východiska evropské ústavnosti Společné ústavní hodnoty členských států jako zdroj evropského konstitucionalismu Ústavní kultura EU Vztah ústav členských států ke komunitárnímu právu Pojetí evropské ústavnosti Formální a materiální pojetí ústavy Složená ústavnost v EU Ústava a Evropská unie Cesta EU k vlastní ústavě Idea vzniku evropské ústavy Smlouva z Nice a Prohlášení o budoucnosti Evropské unie Laekenská deklarace o budoucnosti EU Role Konventu Ústava Evropské unie z pohledu teorie ústavy Smlouva o Ústavě pro Evropu rozbor Preambule Část I. Základní ustanovení Vymezení a cíle Unie Založení Unie Cíle Unie Základní svobody a zákaz diskriminace Vztahy mezi Unií a členskými státy Právo Unie Právní subjektivita Symboly Unie Základní práva a občanství Unie Základní práva Občanství Unie Pravomoci Unie Základní zásady Druhy pravomocí Doložka flexibility Orgány a instituce Unie Evropský parlament Evropská rada Rada ministrů Evropská komise Ministr zahraničních věcí Unie Soudní dvůr Evropské unie Evropská centrální banka

4 Účetní dvůr Poradní instituce Unie Výkon pravomocí Unie Demokratický život Unie Členství v Unii Část II. Listina základních práv Unie Část III. Politiky a fungování Unie Vnitřní trh Volný pohyb osob a služeb Svoboda usazování Volný pohyb služeb Volný pohyb zboží Kapitál a platby Ustanovení týkající se členských států, jejichž měnou je euro Politiky v dalších oblastech Zaměstnanost Sociální politika Hospodářská, sociální a územní soudržnost Zemědělství a rybolov Politika životního prostředí Ochrana spotřebitele Doprava Transevropské sítě Výzkum a technologický rozvoj a vesmír Energetika Prostor svobody, bezpečnosti a práva Politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví Soudní spolupráce v občanských věcech Soudní spolupráce v trestních věcech Policejní spolupráce Vnější činnost Unie SZBP, SBOP, Společná obchodní politika Spolupráce se třetími zeměmi a humanitární pomoc Omezující opatření Mezinárodní smlouvy Vztahy Unie k mezinárodním organizacím a ke třetím zemím a delegace Unie Provádění doložky solidarity Fungování Unie Institucionální ustanovení Řádný legislativní postup Evropská správa Finanční ustanovení Boj proti podvodům Posílená spolupráce Část IV. - Obecná a závěrečná ustanovení Proces přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu Soudobá národní a politická stanoviska ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu Smlouva o Ústavě pro Evropu a suverenita národních států Jak naplnila Smlouva o Ústavě pro Evropu zadání z Laekenu? Význam Smlouvy o Ústavě pro Evropu

5 7.4 Smlouva o Ústavě pro Evropu a evropský konstitucionalismus Závěr Resume Seznam použité literatury

6 1. Úvod Idea vzniku formální evropské ústavy se objevuje na evropské scéně opakovaně již od počátku 50. let, kdy se započal vývoj evropské integrace. Nedostatek společenské i politické vůle však realizaci dané myšlenky v minulosti neumožnil. Domnívám se, že Smlouva o Ústavě pro Evropu, 1 jež je předmětem této práce, má být nejen zhmotněním myšlenky o formální evropské ústavě, ale má být i odpovědí na otázky, s nimiž se v současnosti Evropská unie potýká. V roce 2001 byla v Laekenu přijata Deklarace o budoucnosti Evropské unie (dále jen EU). Laekenská deklarace označuje evropskou integraci za zdařilý projekt, nicméně poukazuje na fakt, že pro další úspěšný vývoj evropské integrace je nutno EU reformovat. Podle Laekenské deklarace je nezbytné, aby EU byla více demokratická, transparentní a efektivní. Zároveň deklarace vymezuje tři zásadní úkoly, s nimiž se má EU v budoucnu potýkat. Mezi tyto úkoly patří : - přiblížení EU evropským občanům, - zorganizování politiky v EU, zejména po jejím rozšíření, - učinění z EU stabilizační faktor v multipolárním světě. Řešením daných otázek se měl zabývat Konvent zástupců, jehož vznik předpokládala již zmíněná Laekenská deklarace. V průběhu jednání Konventu byl vypracován dokument, který byl nazván Návrhem Smlouvy o Ústavě pro Evropu, a tento Návrh byl následně podroben revizi v průběhu mezivládní konference. Z výše uvedeného procesu je patrné, že výsledný dokument - Smlouva o Ústavě pro Evropu - je nejen odrazem širokého názorového spektra, ale i kompromisem vzniklým na základě jednání zástupců vlád jednotlivých členských zemí Evropské unie. SÚ se snaží odpovědět na otázky zadané v Laekenu a tím také vymezit další směřování EU. Účelem této práce je rozbor předmětné Ústavní smlouvy, a to z různých hledisek. V úvodní části se budeme detailněji zabývat procesem jejího vzniku, snahou je zejména poukázat na návaznost vzniku SÚ na vývoj samotné evropské integrace. V další části je pak věnována pozornost termínu ústava obsaženému v názvu Smlouvy o Ústavě pro Evropu. V souvislosti s použitím tohoto termínu vyvstává celá řada otázek, na něž se budeme snažit najít odpovědi: - Stala by se EU po případném přijetí Ústavní smlouvy státem? 1 V textu této práce jsou mimo termín Smlouva o Ústavě pro Evropu použita i zkrácená označení Ústava EU, Ústavní smlouva, Ústava, či zkratka SÚ. 6

7 - Ztratily by členské státy svou svrchovanost? - Do jaké míry lze hovořit o existenci konstitucionalismu v současné EU? Předmětem zájmu se stal i samotný obsah SÚ. Z tohoto hlediska se zaměříme na strukturu samotného dokumentu a dále pak zejména na aspekty, jež odlišují Ústavní smlouvu od stávajícího smluvního základu EU. V souvislosti se zjištěními učiněnými při zkoumání obsahové stránky SÚ se následně budeme snažit odpovědět na otázku, do jaké míry by změny primárního práva způsobené případným přijetím SÚ ovlivnily následující vývoj evropské integrace. Smlouva o Ústavě pro Evropu byla podepsána v Římě roku V platnost může vstoupit až po ratifikaci všemi 25 členskými státy EU. Samotný proces přijetí Ústavní smlouvy je další částí, které se budeme v této práci detailněji věnovat. Neúspěch referend ve Francii a v Nizozemsku vyvolal na evropské scéně prudkou reakci a debaty o dalším osudu SÚ. Přestože je v současnosti osud Ústavy EU nejasný, budeme se snažit o nastínění možného následujícího vývoje v této otázce. Na téma SÚ se po jejím podpisu rozhořela na evropské scéně vášnivá debata, a to jak ze strany politiků, tak ze strany ústavních teoretiků. Některé názory na danou problematiku jsou uvedeny i v této práci. Cílem bylo zejména ukázat různé přístupy k otázkám, jimiž se práce zabývá. V neposlední řadě je v této práci rozebrán i vztah evropského občana k evropské integraci. Hlubší pozornost je věnována otázce, zda se skutečně podařilo Ústavní smlouvou přiblížit Evropskou unii jejím občanům. Dospěla společenská realita v Evropské unii do stadia, kdy se myšlenka vlastní evropské ústavy může stát skutečností? 7

8 2. Vývoj evropské integrace 2.1 Idea evropského sjednocení Myšlenka sjednocené Evropy se v té či oné podobě objevuje prakticky již od období starého Řecka. Pokud bychom ale naši pozornost soustředili na model současné ekonomické integrace, nemusíme v historii zacházet tak daleko. Za nejvýznamnějšího moderního předchůdce dnešního integračního procesu by se dalo označit Panevropské hnutí, objevující se na počátku 20. století v čele s Richardem Coudengove Kalergim. Kalergiho Panevropa měla sjednotit Evropu a učinit z ní důstojného partnera rozpínajícího se Ruska, USA, Commonwealthu a Číny. Kalergi již ve své době zdůrazňoval občanský rozměr integrace. Výstavba Panevropy měla podle něj vycházet z vůle občanů. Aby se objevila na politické mapě, musí Panevropa nejdříve zapustit kořeny v srdcích a hlavách Evropanů. Je třeba vystavět mosty dorozumění, zájmu a přátelství od národa k národu, od továrny k továrně, od odborů k odborům, od literatury k literatuře. Pocit panevropské pospolitosti, evropský patriotismus, musí korunovat a doplňovat cit národní. 2 Pozastavující je nadčasovost dané myšlenky. I v současnosti je jedním z nejzásadnějších problémů EU přiblížit ji evropským občanům. Prostředkem ke splnění tohoto cíle se měla stát právě SÚ, jež je předmětem této práce. Rozvoj a prosazení myšlenky Panevropy přerušila II. světová válka, která se však po svém skončení stala impulsem pro další sjednocující snahy. Za zmínku v této souvislosti stojí ustavení mezinárodního přípravného výboru s názvem Hnutí za spojenou Evropu v čele s Winstonem Churchilem. Činnost výboru následně vyústila ve svolání mezinárodní konference v Haagu pod názvem Evropský kongres. Evropský kongres však přes veškerá optimistická očekávání potvrdil spíše přetrvávání rozdílných přístupů k integraci. Kongres vedl ke vzniku a vyčlenění dvou hlavních názorových proudů, a to zastánců nadnárodního modelu integrace a stoupenců mezivládního rozměru sjednocení, které by garantovalo suverénní postavení členských států. V následujícím vývoji se prosadil spíše model mezivládní spolupráce, jenž se projevil například ve zřízení Rady Evropy. Do centra pozornosti zastánců nadnárodního modelu se dostala možnost rozsáhlé ekonomické spolupráce a vytvoření evropského trhu, který by zajistil ekonomickou stabilitu. Vzorem pro tyto úvahy se stala fungující celní unie zemí Beneluxu vytvořená v roce V roce 1950 byl Jeanem Monnetem předložen tzv. Schumanův plán, který si kladl za cíl vytvoření společného trhu pro uhlí a ocel. Tento cíl byl však pouze počátkem Monnetových 2 Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury,

9 plánů. Monnetovým dlouhodobým cílem bylo vytvoření nadnárodního trhu s možností přejít k integraci politické. K tomuto cíli byl podle Monneta zapotřebí pomalý postup, jehož počátek bude spočívat ve slučování jednotlivých hospodářských sektorů. V roce 1951 byla v Paříži podepsána Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen Smlouva o ESUO). Smlouva byla uzavřena na dobu padesáti let, členskými státy se staly Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a Itálie. Princip fungování ESUO v sobě nakonec kombinoval prvky nadstátní v podobě Vysokého úřadu s prvky mezivládními v podobě Rady, v níž členské státy prosazovaly své národní zájmy. Dalším mezníkem ve vývoji evropské integrace se stalo podepsání tzv. Římských smluv v roce Na základě Římských smluv (Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii) byly založeny další dvě organizace, které společně s ESUO vytvořily Evropská společenství (dále jen ES). 3 Vývoj evropské integrace po podepsání Římských smluv směřoval především k co nejrychlejšímu dosažení společného trhu. O možné transformaci těchto smluv se začalo hovořit v 60. letech minulého století v souvislosti s posunem od čistě ekonomicky zaměřené integrace k integraci s prvky politickými. Vyjádřením této ambice se staly dva Fouchetovy plány směřující k mezivládní unii států založené na spolupráci, oba však neúspěšné. V roce 1983 byl na summitu ve Stuttgartu přijat významný politický dokument s názvem Slavnostní prohlášení o EU. I když jde o právně nezávazné politické prohlášení, znamenalo významný mezník ve vývoji evropské integrace, který dále vyústil v první reformu zakládajících smluv 4 spočívající v přijetí Jednotného evropského aktu. 2.2 Od Evropského společenství k Evropské unii V 80. letech minulého století došlo k výraznému zintenzivnění integračního procesu, a to zejména pod vlivem úsilí Evropské komise vedené Jacquesem Delorsem. Delors se snažil zejména posílit nadnárodní rozměr Společenství a zároveň rozšířit integrační aktivity do nových oblastí. Klíčovým úkolem Delorsovy iniciativy se stalo dokončení volného pohybu čtyř základních svobod, tj. osob, zboží, služeb a kapitálu. Delorsovy snahy následně vyústily v přijetí Jednotného evropského aktu, který byl výsledkem mezinárodní konference konané v Bruselu roku Jednotný evropský akt se stal první revizí zakládajících smluv a k jeho 3 Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, Smlouva o založení ES, Smlouva o založení ESUO, Smlouva o založení EURATOM. 9

10 základním přínosům patřilo odstranění práva veta při hlasování Rady ve vybraných oblastech, zapojení Evropského parlamentu do legislativního procesu a v neposlední řadě také stanovení nových společných cílů integračního procesu. 5 Podle Delorse je vytvoření fungujícího vnitřního trhu a finanční stability Společenství základním předpokladem k vybudování politické unie. 2.3 Vznik a další rozvoj EU Již po pěti letech od přijetí Jednotného evropského aktu byla svolána mezivládní konference, která měla řešit problémy měnové a politické unie. V rámci této konference se střetly především názory Francie podporující supranacionální model dalšího vývoje a názory Velké Británie zastávající odmítavý postoj k posilování supranacionáního rozměru Evropských společenství. Ve snaze o maximální konsens byla nakonec přijatelná koncepce předložená Lucemburskem představující model tzv. chrámu, v němž by byla soudní agenda, vnitropolitické otázky a zahraničně-politická spolupráce a obrana vyčleněny mimo rámec zakládajících smluv do tzv. pilířů. 6 Pod vlivem této koncepce byl následně přijat dokument s názvem Smlouva o Evropské unii (nebo též Maastrichtská smlouva), posilující nadnárodní aspekt integrace, ale zároveň oddělující některé agendy s úmyslem zachovat v nich mezivládní principy rozhodování. Přijetím Maastrichtské smlouvy tak vlastně došlo k transformaci ES na EU, i nadále však bezpochybným subjektem práva schopným samostatně vystupovat v právních vztazích zůstává ES, a to z důvodu absence výslovné definice právní subjektivity nově vzniklé EU. Evropská unie založená Maastrichtskou smlouvou nenahrazuje tedy Evropská společenství, ale oba celky existují paralelně, odlišují se však svou působností. 7 Působnost tří Evropských společenství je odvozena od jejich zakládajících smluv, působnost EU potom zahrnuje působnost ES (první pilíř EU) a zároveň je rozšířena o zahraniční politiku a vnější bezpečnost (druhý pilíř) a vnitřní bezpečnost a justici (třetí pilíř). Zatímco pro první pilíř EU je typická nadstátnost, v záležitostech druhého a třetího pilíře se zásadně rozhoduje společným konsensem všech zúčastněných států funguje tedy na mezivládním principu rozhodování. Po poměrně dlouhém ratifikačním procesu, který trval dva roky, vstoupila Smlouva o EU v platnost dne 1. listopadu Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, Fiala, P., Pitrová, M. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 4.aktualizované vydání. Praha : Linde Praha, a.s.,

11 Přijetí Smlouvy o EU bylo bezesporu významným posunem k politickému charakteru integrace. Výrazem tohoto faktu, je mimo jiné i to, že do Smlouvy o ES byl na základě Maastrichtské smlouvy nově zakotven pojem občanství Unie. Z hlediska rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy bylo velmi důležité přijetí principu subsidiarity. Na základě tohoto principu Unie vyvíjí činnost v oblastech, jež nespadají do její výlučné pravomoci, pouze pokud cíle navrhované činnosti nemohou být uspokojivě dosaženy členskými státy, a zároveň mohou být lépe dosaženy Společenstvím. Pokud se týká institucionálních změn, přinesla Smlouva o EU také takzvaný postup spolurozhodování, který posílil postavení Evropského parlamentu tím, že jej začlenil do procesu přijímání legislativních aktů. Samotný text Smlouvy o EU však předpokládal svou vlastní revizi, ke které mělo dojít na základě výsledků mezivládní konference, jejíž konání bylo textem Smlouvy o EU stanoveno na rok V tomto roce byla konference skutečně svolána, závěrečný summit se konal roku 1997 v Amsterodamu. Tam byla také odsouhlasena revize textů smluv zástupci jednotlivých členských států a po proběhnuvší ratifikaci vstoupila Amsterodamská smlouva v platnost dne 1. května Hlavním přínosem Amsterodamské smlouvy bylo zejména zpřehlednění smluvního rámce v důsledku přečíslování Smlouvy o ES a dále pak komunitarizace části třetího pilíře. Vízová, azylová a přistěhovalecká politika se tak vlivem Amsterodamské smlouvy stala součástí prvního pilíře a tedy součástí acquis communautaire. Amsterodamská smlouva rovněž poprvé zakotvuje a tím také legitimizuje tzv. vícerychlostní model integrace. Tento model umožňuje členským státům určit rychlost a rozsah akceptace dalších integračních závazků podle toho, o jak rozsáhlou integrační dynamiku mají zájem. Nově jsou rovněž v Amsterodamské smlouvě upraveny základní principy Unie a v neposlední řadě také mechanismus konstruktivní absence, který je možno použít při rozhodování v oblasti druhého pilíře. Jde o možnost zdržení se hlasování s tím, že nedojde k vetování rozhodnutí o dané otázce. Očekávaný přínos Amsterodamské smlouvy z hlediska institucionální reformy však nebyl naplněn. Důvodem byla názorová nejednotnost členských států v otázce povahy předpokládané institucionální reformy a zejména pak v otázce samotného směřování evropské integrace. Nutnost zásadní institucionální reformy tak vedla ke svolání další mezivládní konference, která by se soustředila výhradně na otázky reformy evropských institucí. Výsledkem svolané mezivládní konference se stala tzv. Smlouva z Nice, jež je zatím 11

12 posledním platným dokumentem revidujícím primární právo Unie. Hlavním obsahem Smlouvy z Nice je revize pravomocí a složení evropských orgánů. Přílohou Smlouvy z Nice se stal dokument s názvem Prohlášení o budoucnosti Evropy, v němž byla vyjádřena nutnost zahájení debaty na téma budoucnosti EU spočívající v zásadní reformě zakládajících smluv a principů evropské integrace. 2.4 EU a Smlouva o Ústavě pro Evropu Na základě Prohlášení o budoucnosti Evropy se rozhořela politická debata, v níž stále více přestavitelů jednotlivých států volalo po sepsání základního dokumentu, který by zjednodušil dosavadní strukturu smluv, odstranil stávající demokratický deficit Společenství a přiblížil EU jejím občanům. Vzhledem k důležitosti otázek týkajících se následujícího vývoje evropské integrace a také pro zajištění co nejširšího názorového spektra, byl svolán Konvent, jehož zástupci měli sepsat dokument, který by se stal základním dokumentem EU. Výsledkem jednání Konventu se stal dokument s názvem Návrh Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Tento Návrh Konventu byl následně podroben revizi v průběhu svolané mezivládní konference a konečný výsledek poté představoval dokument s názvem Smlouva o Ústavě pro Evropu. Podle Jacquese Tromma existují dva důvody proč byl použit termín ústava. Jedním z nich je snaha o oslovení občanů Unie, snaha vtáhnout občany Unie do integračního procesu. Druhý důvod potom podle Tromma pramení z dlouhodobého vývoje, kdy se původně ekonomické společenství přetváří v politickou unii. Tímto se mění nejen kvalitativní dimenze Unie, ale i dimenze kvantitativní vzhledem k tomu, že nové struktury mají zabezpečovat adekvátní a efektivní rozhodování Unie skládající se z 25 členských států. 8 Další úvahy Jacquese Tromma směřují k tomu, zda může být ústava, která je obecně chápána jako základní dokument státu, založena prostřednictvím smlouvy. V této souvislosti Tromm podotýká: Pokud vezmeme v úvahu, že v minulosti byly ústavy přinášeny na špičce bajonetu, je smlouva velmi decentní metodou. Každá ústava je koneckonců dohodou mezi ustavujícími stranami. Nic neodradí strany od dohody ve smlouvě. 9 Podle Tromma se tím, že byla Smlouva nazvána ústavou, dostal proces integrace do výkladní skříně. I když se ale 8 Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. IX. 9 Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. XIV. 12

13 může tento dokument jevit jako přelom ve vývoji integrace, jde pouze o další přizpůsobení unijních smluv současné politické realitě. Tromm v této souvislosti dále uvádí, že pokud se Smlouva z Nice ukáže jako přijatelná a tato smlouva mezitím vstoupila v platnost neexistuje žádný závažný argument, proč by nemohla být přijatelná také Ústava, zejména pokud se rozdíly mezi těmito dvěma texty ukazují jako minimální Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. XIV. 13

14 3. Evropská ústavnost 3.1 Východiska evropské ústavnosti Povaha Evropské unie by se dala charakterizovat jako smluvně založené společenství původně 6, dnes už 25 států, jejichž spojení se vykazuje takovými znaky, pro které nenajdeme v mezinárodním měřítku žádnou analogii či adekvátní srovnání. V souvislosti s EU lze mluvit o instituci přesahující rámec daný mezinárodními organizacemi, ale současně nesplňující charakteristické rysy federálního uspořádání. 11 U klasické mezinárodní organizace nemají orgány této organizace vůči členským státům žádné pravomoci, fungování takové organizace je založeno na základním principu mezinárodního práva principu svrchované rovnosti států. Naproti tomu zakladatelé myšlenky evropské ekonomické integrace zamýšleli vytvořit nadstátní celek stojící nad členskými státy a vybavený pravomocemi, jež by mu byly svěřeny samotnými členskými státy. Myšlenka vytvoření nadstátního integračního celku byla realizována prostřednictvím zřízení tří Evropských společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropské hospodářské společenství). Původně ekonomicky zaměřená integrace se postupně vyvíjela a do zakládajících mechanismů začaly pronikat prvky politické. V současnosti má EU vytvořen rozsáhlý systém vlastního komunitárního práva závazného pro členské státy, v němž je patrná nezastupitelná úloha Evropského soudního dvora, orgány Unie zavazují svými rozhodnutími členské státy, pokud rozhodují v rámci jim svěřených pravomocí, byl zaveden institut evropského občanství, sepsána Charta základních práv a svobod občanů Unie atd. V rámci Unie se tak projevují prvky národních jednotek, kterých nelze Unii zbavit. 12 Ve světle současného vývoje je tedy otázka vlastní ústavnosti Unie namístě. Podle Karla Klímy se během vývoje Unie vytvořil systém, jehož federativní povaha je stále zřetelnější. Tím se Unie stává předmětem ústavnosti, který lze podřadit pod ústavní pravidla. Postup evropské integrace v současnosti dosáhl bodu, kdy se z původně institucionalizované spolupráce mezi členskými státy stává konstituční celek s vlastním centrem. Rozbor a zpracování konstitučních aspektů Unie by se mohl stát systémovým základem EU zaručujícím její stabilitu Baňouch, H., Fedorko, M. Mezinárodní organizace. Brno : Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka,

15 Jak již bylo řečeno, Evropská unie je specifickou entitou zahrnující 25 nezávislých členských států, tedy 25 nezávislých ústav. Podle Smlouvy o Ústavě pro Evropu Unie ctí národní identitu členských států, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech. 14 Oproti stávajícímu smluvnímu základu je v preambuli SÚ patrný daleko větší důraz na demokratické principy. Preambule si klade za vzor ústavy členských států a jejich hodnoty demokracie, svobody, rovnosti a právního státu. Za povšimnutí stojí posun od preambulí stávajících smluv Společenství, které vycházely zejména z principů demokratické spolupráce a myšlenka úcty ke svobodě, rovnosti a demokratickým principům jako takovým byla pouze rámcová. Po případném přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu by Unie sama měla svou vlastní ústavu zastřešující ústavy jednotlivých členských států a tím by byl vytvořen jakýsi víceúrovňový ústavní systém. 15 Smlouva o Ústavě pro Evropu však není ztotožnitelná s ústavou národního státu. Podle Jany Reschové je jedním ze zásadních předpokladů státnosti fakt, že stát má dostatečné zdroje pro realizaci své moci. EU však není schopna bez součinnosti členských států své moci provádět. Je tedy závislá na členských státech, sama nemůže být a není státem. 16 Jacques Tromm v této souvislosti uvádí: Unie není státem a nikdy se jím s největší pravděpodobností nestane. Stát je vertikální, jednotná vládnoucí instituce s jediným centrem moci, která je určena ke splnění obecného cíle dosažení a udržení sociální stability. EU je horizontální, formami rozrůzněná účelová korporace, vybavená systémem rozhodování, založeným na koordinaci a harmonizaci, jíž je svěřena řada oddělených úkolu Viděno z perspektivy času, stát se musí snažit o trvání, o kontinuitu s minulostí, na druhé straně Unie usiluje o uskutečnění svých záměrů, důvodem její existence je splnění záměru. 17 Přestože je vznik ústav tradičně spjat se vznikem moderního státu, 18 vznik samotné ústavy ještě nezakládá stát. Evropskou státnost a evropskou ústavnost je třeba považovat za oddělené pojmy, existence ústavy sama o sobě nemůže zdůvodnit státnost Smlouva o Ústavě pro Evropu, článek I-5 Vztahy mezi Unií a členskými státy. 15 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Reschová, J. Evropský konstitucionalismus : zdroje, formy a tendence. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2003, s Tromm, J.J.M. In Syllová, J., Pítrová, L., Svobodová, M. a kol. Ústava pro Evropu. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2005, s. XV. 18 Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s

16 Veřejnoprávní systém EU a mocenský vztah EU k členským státům se v průběhu vývoje rozvinul natolik, že konstituční aspekty jsou v EU zřetelné a vlastní ústava společenství je tedy více než ospravedlnitelná. Vladimír Klokočka v této souvislosti uvádí: Formování Evropské unie není možné bez společných demokratických principů v politické organizaci členských států a tím bez vzájemně slučitelných ústavních zásad. 20 Na počátku vývoje evropské integrace bylo Společenství považováno spíše za mezinárodní organizaci, i když se svými nepopiratelnými specifiky. V současném stadiu vývoje EU je debata zaměřena spíše na to, zda je EU federací či konfederací. V systému EU můžeme najít prvky federační i konfederační, prosté zařazení pod ten či onen model však v reálu není možné. 21 EU je a pravděpodobně i zůstane systémem sui generis. 22 Pokud se týká úvah o tom, k jakému modelu by měla EU v budoucnu směřovat, objevují se tendence k rozšíření federativních prvků i tendence opačné. V této souvislosti stojí za zmínku myšlenky D. Blancharda týkající se budoucího vývoje EU, který došel k závěru, že by integrace měla směřovat ke spojení států a lidí, které nevytvoří stát Společné ústavní hodnoty členských států jako zdroj evropského konstitucionalismu Ústavní kultura EU Vlastní ústava je výrazem politické identity. Zdrojem této identity i její náplní je potom vlastní ústavní kultura. Pokud je EU složena z jednotlivých členských států, dalo by se říci, že její ústavní kultura je založena na ústavních kulturách jednotlivých členských států. Není tedy nezbytným předpokladem, aby sama Unie byla státem, principy ústavnosti jednotlivých členských států mohou pomoci vytvořit principy ústavnosti samotné Unie. 24 Ústavní kulturu EU však netvoří pouze souhrn jednotlivých ústavních systémů a kultur členských států. Vzhledem v mezinárodněprávní povaze Unie a její roli na mezinárodním poli patří do ústavní kultury Unie i principy, které se vyvinuly v prostředí mezinárodním. Jde zejména o vývoj lidských práv a demokratických principů. EU v sobě tedy shrnuje ústavní principy vytvořené v průběhu vývoje mezinárodního práva i ústavní principy jednotlivých členských států, a tím vlastně vytváří jakousi společnou evropskou ústavní 20 Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Jacques Delors označil proces evropské integrace a jeho cíle za neidentifikovatelný politický objekt. 23 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s K. Klíma v této souvislosti uvádí, že ústavní vývoj EU je založen na iniciativách, interpretaci ústavních textů, na změnách ústav členských států. 16

17 kulturu. Podle Karla Klímy lze hovořit o společném ústavním vlastnictví členských států. 25 Tím, že ústava vlastně zastřeší ústavní principy jednotlivých členských států, napomáhá také ke sbližování ústavních hodnot, popř. k jejich rozšíření. Vladimír Klokočka považuje za základní hodnoty a společné ústavní principy evropských demokracií zejména princip svrchovanosti lidu, princip většiny, princip reprezentativní demokracie, princip omezení moci a ochrany menšin, časové omezení mocenských funkcí, princip dělby moci, princip nedotknutelných práv a svobod a princip materiálního právního státu. 26 Karel Klíma pak pod tyto společné hodnoty zařazuje demokratický systém, právní stát a základní práva Vztah ústav členských států ke komunitárnímu právu Ústava národního státu by se dala považovat za vyjádření státní suverenity. 28 Ústavy států jsou nejen výrazem uspořádání politické moci v rámci státu, ale jejich funkcí je i vyjádřit vztah k systémům vnějším. Tak zejména v souvislosti s vývojem evropské integrace, ale samozřejmě i v souvislosti s vytvořením jiných nadnárodních systémů či institucí, musí moderní právní stát a jeho ústavní systém na změny v mezinárodním prostředí reagovat. Dochází k ústavněprávnímu přizpůsobování členských států. Ústavní systémy jednotlivých zemí se vlivem rozvíjejícího se mezinárodního prostředí stávají otevřenými, reflektují na nadnárodní právo či na vznik společných nadnárodních institucí. 29 V průběhu procesu evropské integrace tak dochází k přizpůsobování ústavních textů jednotlivých členských států, kdy se jejich ústavy hlásí k nové nadnárodní moci. Pro přenášení výsostných práv na mezistátní instituce je výslovné ústavní zmocnění ze strany členských států nezbytné. 30 Pokud se týká vztahu komunitárního práva a národního práva ústavního, je komunitární právo obecně považováno členskými státy spíše za právo mezinárodní než právo vlastní, vnitrostátní. Komunitární právo je akceptováno jako právo přímo působící a upřednostňované před zákony, nicméně přednost komunitárního práva před ústavním 25 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Pokud se týká ČR, tak byly podmínky k integraci ČR do EU připraveny ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. (tzv. Euronovela) 17

18 norma. 34 Pokud bychom dané rozdělení měli aplikovat na proces evropské integrace, osud nově právem jednotlivých členských států není řešena jednotně. 31 V této souvislosti se objevují snahy o zachování formální přednosti ústavních dokumentů jednotlivých států. Faktem nicméně zůstává, že výsledný efekt musí umožnit bezproblémové přednostní použití práva ES u soudů členských států a vyloučení aplikace nesouladných právních norem členských států. Vztahem ústavního systému ČR a komunitárního práva se zabýval i Ústavní soud České republiky, a to ještě před vstupem ČR do EU. Ústavní soud se přihlásil k evropské právní kultuře i k jejím ústavním tradicím a zároveň konstatoval, že primární komunitární právo není Ústavímu soudu cizí, ale prozařuje zejména v podobě obecných právních zásad evropského práva, v široké míře do jeho vlastní rozhodovací činnosti Pojetí evropské ústavnosti Formální a materiální pojetí ústavy Jedním z možných uchopení pojmu ústavnosti je jeho chápání jako indikátoru základů práva určité politické organizace. 33 Jinými slovy jsou otázky politických institucí a procesů podřízeny vládě práva a právního státu. Zachycení všech politických vztahů probíhajících v určité komunitě je však velmi složité a tohoto cíle je možné dosáhnout vždy jen v obecných rysech. K pojmutí všech faktorů týkajících se ústavnosti nám napomáhá rozdělení mezi formální a materiální ústavou. Formální pojetí ústavy předpokládá psaný dokument, v dané komunitě jediný a jedinečný, všeobecně akceptovaný jako ústava. Materiální pojetí naproti tomu zahrnuje normativní rámec společenských vztahů, který je společností chápán jako základní právní vypracované Smlouvy o Ústavě pro Evropu jakožto formální ústavy EU je v současné době nejasný. Názory týkající se otázky potřebnosti formální ústavy EU se různí. Někteří autoři 31 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Nález pléna Ústavního soudu ze dne 16. října 2001 sp. Zn. Pl. ÚS 5/01 in Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, C.H. Beck 2002, s V. Klokočka v této souvislosti uvádí, že tím, že ústavní právo upravuje politické procesy a instituce, bývá také někdy označováno za právo politické. 34 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s

19 považují absenci formální evropské ústavy za základ legitimačního deficitu EU, jiní naproti tomu možnost formálního ústavněprávního uspořádání Evropy přímo odmítají. 35 Stejně tak nejsou jednotné názory týkající se otázky, zda EU má v současnosti ústavu v materiálním smyslu. Evropský soudní dvůr v roce 1986 označil Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství za ústavní chartu Společenství, a tím přiznal primárnímu právu Evropského společenství ústavní charakter. Někteří autoři považují samotné primární právo Společenství za základ evropské ústavnosti, 36 jiní pak do popředí staví jednotlivé autonomní ústavní systémy členských států. K celkovému pohledu je nutno zmínit i názory, které považují úvahy o ústavním charakteru Společenství za předčasné, či zcela scestné Složená ústavnost v EU V průběhu vývoje evropské integrace se vyvinuly dvě roviny ústavnosti, a to rovina národní a evropská. Tyto dvě roviny jsou na sobě navzájem závislé, mají vůči sobě doplňkový charakter. Evropská veřejná moc nemůže existovat bez institucí v jednotlivých členských státech a bez právního systému, na jehož základě tyto instituce fungují. Národní autority naopak musí spolupracovat prostřednictvím orgánů a politik EU, pokud chtějí dospět k výsledku, kterého by izolovaně, samy o sobě nebyly schopny dosáhnout. 38 Zmíněné dvě roviny evropské ústavnosti se navzájem ovlivňují. Tím také dochází ke sbližování hodnot a základních ústavních principů jednotlivých států. Vladimír Klokočka považuje tento proces sbližování základních politických a ústavních principů, jakož i institucionálních struktur jednotlivých zemí za základní předpoklad dalšího úspěšného rozvoje evropské politické integrace Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, Předpokladem ústavnosti jako takové je autonomie právního řádu. Otázka autonomie právního řádu Společenství byla vyřešena již v roce 1964, kdy ESD judikoval, že Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství vytvořila vlastní právní řád. 37 Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s Klokočka, V. Ústavní systémy evropských států. Praha : Linde Praha a.s.,

20 4. Ústava a Evropská unie 4.1 Cesta EU k vlastní ústavě Idea vzniku evropské ústavy Myšlenka vzniku vlastní evropské ústavy a diskuse o ní se opakovaně objevuje prakticky již od vzniku ideje evropského sjednocení. Již na počátku 50. let minulého století byl Ústavním výborem pro Spojené státy evropské pod vedením hraběte Codenhove Kalergiho vypracován Návrh evropské spolkové ústavy, jejímž cílem bylo vytvoření Spojených států evropských. Tento odvážný plán tak započal období, v němž se opakovaně objevovaly různé modely návrhů evropských ústav vypracovaných jak soukromými osobami, tak seskupeními a později rovněž samotnými orgány ES. Prvním z ústavních návrhů ze strany Společenství byl Návrh Smlouvy o stanovách evropského společenství vytvořený na základě podnětu Jeana Monneta a Paul-Henri Spaaka v roce Tento návrh byl však neúspěšný stejně jako pozdější ústavní návrh profederálně zaměřeného evropského poslance Altiera Spinelliho předložený Evropským parlamentem roku Hlavní myšlenkou Spinelliho plánu bylo vytvoření politické unie v čele s evropskou vládou, kterou měla ztělesňovat Komise pod kontrolou Shromáždění. Model měl vyřešit tehdejší krizi evropských institucí a odstranit následky politické krize Unie ze šedesátých let. Po vzniku EU stojí za zmínku zpráva organizačního výboru Evropského parlamentu, která informovala o přípravě ústavy EU v únoru roku 1994 v tzv. Hermanově zprávě. V následujícím období se však pozornost obrátila na nutnost institucionální reformy EU, a tak se myšlenka vzniku evropské ústavy objevuje znovu až téměř po deseti letech. V současné fázi vývoje evropské integrace je myšlenka evropské ústavy přijatelnější než na počátku evropské integrace, a to z několika důvodů. V průběhu vývoje evropské integrace došlo k výraznému posunu od původně ekonomicky zaměřené integrace k integraci s prvky politickými. Rovněž by se dalo říci, že se během vývoje podařilo vytvořit jakési evropské podvědomí podtrhnuté například zavedením evropského občanství. Navíc podle průzkumu z roku 2002 bylo tehdy o nezbytnosti vzniku základního zákona společenství přesvědčeno 2/3 obyvatelstva členských států Blahož, J., Klíma, K., Skála, J. a kol. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda : Nakladatelství A. Čeňka, 2003, s

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

A. Smlouva o Evropské unii

A. Smlouva o Evropské unii SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Podklady pro české pozice v Konventu o budoucnosti Evropské unie

Podklady pro české pozice v Konventu o budoucnosti Evropské unie Podklady pro české pozice v Konventu o budoucnosti Evropské unie A. Dělba pravomocí součást Základní smlouvy o EU Autoři vycházejí z premisy, že Evropská unie nebude v krátkodobém časovém horizontu federací,

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce EVROPSKÁ KOMISE Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce Současné rozšiřování EU Obsah 20 2., upravené vydání 1. Vznik EU 2. Instituce EU 3. Rozhodování

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola)

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola) Struktura a principy Evropského práva Petr Kolář 2006 1 Struktura Evropské unie Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob HLAVA IV ES Policejní a justiční

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-3 /1 EVROPSKÁ INTEGRACE A BEZPEČNOST HISTORICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-3 /1 EVROPSKÁ INTEGRACE A BEZPEČNOST HISTORICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-3 /1 EVROPSKÁ INTEGRACE A BEZPEČNOST HISTORICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY LEOPOLD SKORUŠA Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu +420 973 442 571;

Více

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST V oblasti práva zaměstnanců na informace a konzultace doplňuje Evropská unie ve svých činnostech členské státy tím, že přijímá opatření, s cílem podporovat

Více

Ústava pro Evropu EVROPSKÁ UNIE

Ústava pro Evropu EVROPSKÁ UNIE CS Ústava pro Evropu Řím 29.10. 2004 EVROPSKÁ UNIE Další doplňující informace o Evropské unii jsou dostupné na Internetu prostřednictvím serveru Evropa (http://europa.eu.int). Lucemburk: Úřad pro úřední

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Návštěva evropských institucí

Návštěva evropských institucí Návštěva evropských institucí Ve dnech 9. až 13. 10. 2011 se uskutečnila ve spolupráci se ZŠ Mitušova 8, Ostrava Hrabůvka a CK Hambálek vzdělávací akce exkurze do Bruselu, Štrasburku a Lucemburku, které

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

Oponentský posudek k habilitační práci Habilitantka: JUDr. Martina Jánošíková, Ph.D. Habilitační práce: Lisabonská zmluva (Ústavný systém a súdna ochrana) Oponent: Doc. JUDr. Richard Král, LL.M., Ph.D.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 2008/2125(INI) 2. 10. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pro Výbor pro právní

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí

Více

Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice

Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny Otázka: Stát - vznik, formy a znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Dějiny antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku model řeckého městského státu

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy III. Informace o průběhu přípravy návrhu zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) a o možnostech dalšího postupu 1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého

Více

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie Monika Matysová Spotřebitel? zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie 70. léta 20. století Pařízský sumnit 1972: Předběžný program EHS o ochraně spotřebitele a informační

Více

Právo Evropské unie II

Právo Evropské unie II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Právo Evropské unie II Anglicky The Law of the European Union II Identifikace PEU II Typ předmětu Povinný ECTS kredity 5 Forma studia

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Dr. Ing. František Klufa. Finanční arbitr České republiky. Čtvrtek 26. května 2011. Konferenční centrum City, Praha, Praha

Dr. Ing. František Klufa. Finanční arbitr České republiky. Čtvrtek 26. května 2011. Konferenční centrum City, Praha, Praha Ochrana spotřebitele na finančním trhu Ochrana spotřebitele na finančním trhu Dr. Ing. František Klufa Finanční arbitr České republiky Čtvrtek 26. května 2011 Konferenční centrum City, Praha, Praha - 1

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Hlavní změny, které přináší Lisabonská smlouva, a jejich soulad se zájmy České republiky

Hlavní změny, které přináší Lisabonská smlouva, a jejich soulad se zájmy České republiky Hlavní změny, které přináší Lisabonská smlouva, a jejich soulad se zájmy České republiky Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální

Více

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Politiky a rozpočet EU Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Témata Rozdělení politik Charakteristika vybraných politik Charakteristika rozpočtu EU Vymezení příjmů a výdajů rozpočtu EU 2 Míra přenesení pravomocí

Více

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz U s n e s e n í Evidenční číslo: 1589/2013 Registrační číslo (uvádějte vždy v korespondenci):

Více

Iniciativa Dokořán, z. s. Stanovy spolku

Iniciativa Dokořán, z. s. Stanovy spolku Iniciativa Dokořán, z. s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Iniciativa Dokořán, z. s. (dále jen spolek ) má své sídlo v Karviné, na adrese Masarykovo nám. 4/3, PSČ 733 01. Anglický ekvivalent jména spolku:

Více

Brusel jako sídlo evropských institucí

Brusel jako sídlo evropských institucí Brusel jako sídlo evropských institucí Hana HŘÍVOVÁ Evropská unie Evropská unie je ekonomická a politická unie, kterou v současné době tvoří 28 evropských států. Oficiální vznik EU se datuje do roku 1993

Více

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský kontext přípravy pravy budoucího období Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj 1 Páté Kohezní fórum Konalo se v Bruselu 31. ledna

Více

Podrobné informace o vzdělávacím kurzu

Podrobné informace o vzdělávacím kurzu Podrobné informace Podrobné informace o vzdělávacím kurzu Forma: Cílová skupina: Způsob přihlášení: Vzdělávací kurz proběhne prezenční formou v jednom 5denním bloku vždy po 8 vyučovacích hodinách/den.

Více

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. Datum: 25. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_331 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Směrnice o obětech trestných činů

Směrnice o obětech trestných činů CENTRE FOR EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW THEMISTOKLES AND DIMITRIS TSATSOS FOUNDATION Victims Protection eu Protecting Victims Rights in the EU: The theory and practice of diversity of treatment during the

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY)

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) POZNÁMKA VYDAVATELE A OBECNÝ ÚVOD Obsah 1 Předmět... 3 2 Cíl metodických pokynů...

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing. Výstup aktivity č. 9 Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb Ing. Linda Maršíková O čem budeme hovořit? Původní nastavení a obsah aktivity Změna

Více

Evropa pro občany 2007-13

Evropa pro občany 2007-13 Evropa pro občany 2007-13 Jak čerpat finanční prostředky na podporu projektů 14.4.2009 Plzeń Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Evropská ústavní smlouva: podněty, proces vzniku a její obsah

Evropská ústavní smlouva: podněty, proces vzniku a její obsah Evropská ústavní smlouva: podněty, proces vzniku a její obsah PhDr. Markéta Pitrová Ph.D. (pitrova@fss.muni.cz) Autorka působí jako odborná asistentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií

Více

ZÁKLADNÍ ZNALOSTI O EVROPSKÉ UNII

ZÁKLADNÍ ZNALOSTI O EVROPSKÉ UNII ZÁKLADNÍ ZNALOSTI O EVROPSKÉ UNII POČÁTKY INTEGRACE EVROPSKÉ UNIE Evropské společenství uhlí a oceli (1950-1951) 9. května 1950 francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman představil plán hlubší

Více

Politika ochranu spotřebitele v Evropské Unií a sociální politika v Evropské Unií. Michel Jacob Caettano Joao

Politika ochranu spotřebitele v Evropské Unií a sociální politika v Evropské Unií. Michel Jacob Caettano Joao Politika ochranu spotřebitele v Evropské Unií a sociální politika v Michel Jacob Caettano Joao Politika ochranu spotřebitele v V osmadvaceti členských státech Evropské unie žije téměř půl miliardy potenciálních

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

STANOVY SPOLKU RODIČŮ PŘI ZŠ BRATRANCŮ VEVERKOVÝCH PARDUBICE

STANOVY SPOLKU RODIČŮ PŘI ZŠ BRATRANCŮ VEVERKOVÝCH PARDUBICE STANOVY SPOLKU RODIČŮ PŘI ZŠ BRATRANCŮ VEVERKOVÝCH PARDUBICE Název spolku je: Článek I. Úvodní ustanovení Spolek rodičů při ZŠ Bratranců Veverkových, Pardubice" Sídlo spolku je: ul. Bratranců Veverkových

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

Evropské institucejako zájmová skupina

Evropské institucejako zájmová skupina Evropské institucejako zájmová skupina Dynamika stále těsnější unie Roland Vaubel Vydává Centrum pro ekonomiku a politiku Opletalova 37, 110 00 Praha 1 www.cepin.cz tel. a fax: 222 814 666 e-mail: cep@cepin.cz

Více

Evropský parlament. Rada

Evropský parlament. Rada Fórum pre Komunikačné Technológie seminár Telekomunikační stavby III 25. November 2010 2010 AT&T Intellectual Property. All rights reserved. AT&T and the AT&T logo are trademarks of AT&T Intellectual Property.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

základy ústavního práva

základy ústavního práva základy ústavního práva Vlastislav Man Karel Schelle 5. doplněné a aktualizované vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1 Vlastislav Man, Karel Schelle 2012 ISBN 978-80-7418-151-1 Obsah Úvod... 7 Seznam

Více

Principy Evropské unie a základy komunitárního práva.

Principy Evropské unie a základy komunitárního práva. Principy Evropské unie a základy komunitárního práva. Principy Evropské unie Do vzniku prvního evropského společenství státy používaly pro svou spolupráci výhradně formy mezinárodní organizace, která je

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Symboly EU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a společnost VZDĚLÁVACÍ OBOR: Výchova k občanství TEMATICKÝ OKRUH: Mezinárodní

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

Co bychom měli vědět o EU? Aktualizace a doplnění: Ing. Lucie Mádlová, Ph.D. Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni

Co bychom měli vědět o EU? Aktualizace a doplnění: Ing. Lucie Mádlová, Ph.D. Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni Co bychom měli vědět o EU? Aktualizace a doplnění: Ing. Lucie Mádlová, Ph.D. Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni Obsah I. EVROPSKÁ UNIE SEN O SJEDNOCENÍ EVROPY SE NAPLŇUJE..............

Více

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení S T A N O V Y tělovýchovné jednoty TJ Slavoj Český Brod, o.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slavoj Český Brod, o.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob organizovaných v organizačních

Více

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí 145/1988 Sb. VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 18. srpna 1988 o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) Dne 26. června 1985 byla na 71. zasedání generální konference Mezinárodní organizace

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA EU a její severoameričtí partneři, Spojené státy americké a Kanada, vyznávají společné hodnoty demokracie, lidských práv a hospodářské a politické svobody a rovněž

Více

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Příspěvek do panelu Metodologické výzvy v rámci konference Evaluace pro budoucnost Praha, 30. května 2012 Obsah

Více

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008 vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Komunikační priority a cílové skupiny... 4 2.1

Více