Člověk, stavba a územní plánování 4

Transkript

1 Aplikace výsledků výzkumu problémového okruhu WP1 Výstavba na brownfields MSM ve výuce Katedry urbanismu a územního plánování, FSv ČVUT v Praze Application of results within topics of research sphere WP1 Construction on brownfields MSM in tutorial lessons provided by Department of Urban Design, Town and Regional Planning, FCI CTU in Prague Doc. Ing. arch. Alena Mansfeldová, CSc. Katedra urbanismu a územního plánování, FSv ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6, alena.mansfeldova@fsv.cvut.cz ABSTRAKT: Aktuální problematika udržitelného rozvoje, brownfields a suburbanizace řešená v rámci Výzkumného záměru č.4 Udržitelná výstavba MSM ( vedoucí řešitel: Prof. Ing. Ivan Vaníček, DrSc. ) z hlediska územně plánovacího, urbanistického a architektonického je aplikována ve výuce urbanistických předmětů, v bakalářských a magisterských pracích studentů, v doktorském studiu i v projektové praxi. ABSTRACT: Up-to-data topics of sustainable development, brownfields and suburbanization solved within the research project VZ no.4 Sustainable construction (head solver: Prof. Ing. Ivan Vaníček, DrSc.) in terms of regional planning, urban and architecture is applied in town planning teaching lessons, in undergraduate and graduate thesis, in doctoral studies as well as in design practice. 1 Úvod Výzkumný záměr č. 4 Udržitelná výstavba je na Fakultě stavební řešen od roku Jednotícím cílem výzkumu je získání znalostí o principech a podstatě pozorovaných jevů interakce staveb s okolním prostředím, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů pro následné využití, pro zajištění ekonomicky konkurence schopné výstavby s vyšší užitnou hodnotou při nižší energetické náročnosti, nižšími nároky na surovinové vstupy a nové pozemky, při současném snížení rizika ohrožení lidského zdraví a životů při přírodních katastrofách, haváriích, nehodách. Pro reálnost výstupů byly definovány 4 základní oblasti problémové okruhy: Výstavba na brownfields (WP1) cílem je definovat podmínky vedoucí k preferování výstavby na již dříve použitých pozemcích před výstavbou na zelené louce greenfields, neboť současné tempo záboru dosud nedotčených pozemků pro novou zástavbu není možné z pohledu udržitelného rozvoje akceptovat. Udržitelná výstavba budov (WP2) cílem je nalezení vyváženého vztahu mezi stavebními aktivitami a stavbami s kvalitním vnitřním prostředím na straně jedné a zátěží životního prostředí na straně druhé v celém životním cyklu staveb především 7

2 s ohledem na konstrukční materiály a prvky a nízkou spotřebu energie včetně využití obnovitelných zdrojů. Využití odpadních hmot, recyklátů ve stavebnictví (WP3) cílem je definování podmínek umožňujících omezení produkce odpadů, rozvoje recyklace odpadů, především stavebních hmot a jejich následné využití k nové výstavbě; tento pohled je zohledňován již při návrhu nových konstrukcí při posuzování jejich životního cyklu. Přírodní katastrofy (živly, nehody) optimalizace ochrany, interakce se stavebními konstrukcemi (WP4) s cílem omezení negativních dopadů těchto jevů jak na životy obyvatel tak na materiální škody, s využitím rizikové analýzy, pravděpodobnostního hlediska, optimalizace ochrany, bezpečnějšího technického řešení stavebních konstrukcí za extrémních podmínek. Řešitelský tým tvoří 32 vědeckopedagogických pracovníků Fakulty stavební různých profesí a řadou doktorandů. Zaměření výzkumného záměru je plně v souladu se současným světovým trendem, jehož základní priority definují jak programy domácí, např. Národní program orientovaného výzkumu, tak mezinárodní; současná vize až po horizont roku 2030 upřednostňuje princip udržitelného rozvoje jako jeden z hlavních. [lit.1] Katedra urbanismu a územního plánování - K11127 Fakulty stavební ČVUT v Praze se podílí na řešení problémového okruhu WP1 Výstavba na brownfields. Zásadní politické, ekonomické a správní změny, které proběhly v České republice po roce 1990 zásadně ovlivnily restrukturalizaci průmyslu i zemědělství, útlum těžební činnosti, omezení prostorů využívaných armádou. Postupně se zvyšuje plocha pozemků, které byly v historii intenzivně využívány a v současnosti jsou využity minimálně až nulově, často i v důsledku kontaminace podloží. Na druhé straně roste zájem o nové stavební pozemky především v bezprostředním okolí sídel. Důsledkem je intenzivní suburbanizace výstavba na zelené louce greenfields, protiklad k pozemkům označovaným jako brownfields. Hlavní cíl výzkumu směřuje k doporučením určeným státní správě,které umožní jednoznačně definovat priority v této oblasti především z hlediska udržitelného rozvoje, minimalizace záboru území, které je nenahraditelným zdrojem, k omezení nežádoucích zásahů do krajiny, k omezení negativního vlivu na životní i sociální prostředí. 8

3 Základní terminologie: - Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace. Definice Evropského parlamentu Udržitelný rozvoj představuje dynamickou rovnováhu mezi třemi základními oblastmi života: ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: sociální rozvoj, respektující potřeby všech, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů, udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Environmentální, sociální a ekonomický pilíř se deklarují jako vyvážené a rovnocenné aspekty udržitelného rozvoje. Koncept udržitelného rozvoje je mezinárodně uznávaným a podporovaným způsobem života, hospodaření, rozhodování. Je horizontální prioritou Evropské unie. - Udržitelná společnost Trvale udržitelná společnost je taková, která uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by ohrozila uspokojení potřeb budoucích generací. Definice Světové komise pro životní prostředí a rozvoj - Brownfields, resp. brownfield sites jsou objekty a pozemky, které pozbyly svou původní funkci a zůstávají opuštěné či nedostatečně využité - Blackfields jsou lokality s extrémně vysokými kontaminacemi půdy, podzemních a povrchových vod i dalších složek životního prostředí, které jsou zásadní překážkou pro jejich nové využití - Greenfields, resp. greenfield sites jsou pozemky a volné plochy mimo kompaktně zastavěná území sídel - Suburbanizace je prostorová expanze měst do okolní přírodní a venkovské krajiny. 9

4 2 Základní okruhy výzkumu a shrnutí výsledků 2.1 Vztah problematiky brownfields a suburbanizace Problematika brownfields se jako důsledek strukturálních změn společnosti a proměn soudobého města objevuje v rozvinutých zemích asi od roku 1970 a postupně se stala významným faktorem udržitelného rozvoje. V dnešní době je zřejmé, že aktivní podpora znovuvyužití brownfields může nejenom posílit vitalitu a ekonomickou výkonnost našich měst, ale také může pomoci snížit tlak na mizení a úbytek krajiny, které způsobuje extenzivní a nekontrolovatelný rozvoj v suburbánním zázemí měst. Revitalizace území brownfields je proto výrazným faktorem ozdravění soudobého města, které se na jedné straně nekontrolovaně rozšiřuje do předměstského prostoru, zatímco v jádrovém městě přibývá volných, nevyužívaných a zanedbaných ploch v místech, které často mají mimořádně výhodné polohové vlastnosti. 2.2 Hlavní zásady pro péči o urbanizovaná území a v oblasti územního plánování při pořizování územních plánů, a to jak na úrovni krajů a obcí, tak při zpracování Politiky územního rozvoje ČR, dbát na přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields) regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytváření klidových zón postupně odstraňovat staré ekologické zátěže tak, aby byla minimalizována až eliminována z nich plynoucí rizika a využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields) zajistit takové postavení regionů/obcí, které odpovídá jejich perspektivní funkci při zajišťování rovnováhy mezi pilíři udržitelného rozvoje zlepšování dopravní obslužnosti a dopravních sítí na zajištění snadného přístupu k zaměstnání, vzdělání, k sociálním potřebám a k trhům pro investory, aniž by docházelo ke snižování kvality životního prostředí Aplikace výše uvedených zásad se následně projeví mimo jiné takto: snížení počtu brownfields a záborů zemědělské půdy pro stavby na zelené louce, což je jedním z cílů udržitelného rozvoje zhodnocení nemovitého majetku v oblasti brownfields a v nejbližším okolí zlepšení životního prostředí odstraňováním starých ekologických zátěží zvýšení atraktivity měst a nárůstu turistického ruchu vzniku nových pracovních míst vlivu na prevenci a snížení kriminality nárůstu ekonomické aktivity v regenerované oblasti obchod a podnikání přílivu přímých zahraničních investic zvyšování konkurenceschopnosti 10

5 postupném snižování regionálních disparit růstu HDP v dlouhém období vylepšení image ČR Územní problematika brownfields, urbanismus Při analýze sídelní struktury se poukazuje na ekonomické strukturální změny, které způsobily v posledních desetiletích útlum výroby ve městech a vedly k opouštění některých areálů a vzniku brownfields. Tyto areály dnes brzdí rozvoj jednotlivých částí měst, někdy i měst samotných, zároveň však představují určitý rozvojový potenciál a prostor pro rozvoj podnikání. Přestože je identifikace území brownfields již obsažena v průzkumech a rozborech územních plánů jednotlivých obcí a je pro tato území navržené nové funkční využití, není zřejmé, že jde o brownfield. V průběhu řešení transformační problematiky zanedbaných území může vyplynout požadavek na jiné využití lokality, než jaké je dáno územně plánovací dokumentací. V mnohých případech je tato změna přijatelná a pro území i prospěšná, musí však projít standardní procedurou změny územního plánu, která může trvat i dva roky. Proto bude vhodné iniciovat změny územního plánování se zaměřením na vyznačení ploch brownfields v územních plánech (samostatná položka legendy) a možnost zjednodušeného procesu změny územně plánovací dokumentace. 2.3 Přehled aktuálních strategií, právních předpisů, operačních programů a dalších dokumentů Řešení aktuální problematiky brownfields (revitalizace devastovaných a nevyužívaných území a staveb) a suburbanizace (rozšiřování zástavby do příměstské krajiny) vyžaduje především existenci účinného strategického, právního, legislativního a programového rámce. Tato problematika je publikována ve sborníku 3.ročníku kolokvia Člověk stavba a územní plánování, 2009 [lit.2]. 2.4 Potřebné ekonomické nástroje pro regeneraci brownfields Ideou ekonomických nástrojů je zdražení záboru zelených ploch a finanční podpora při obnově brownfields. Jedná se o následující: Přímé intervence z veřejných rozpočtů (dotace): dotace z veřejných rozpočtů mají v procesu revitalizace jednu z nejzásadnějších rolí. Dotace jsou především nutné k financování nákladové mezery, která může představovat potřebu odstranění kontaminace nebo odstranění narušených budov z pozemku. Z pohledu právní úpravy je potřebné stanovit pravidla pro udělování dotací v rámci celého komplexního řešení revitalizace brownfields a určit orgán, který je zodpovědný za rozdělování dotací. 11

6 Daň za zábory zelených ploch greenfields: jedním z žádoucích výsledků trvale udržitelného rozvoje je snížení nových záborů zemědělské půdy a zastavit využívání této půdy pro průmyslové a rezidenční využití. Nástrojem, který zmírňuje skutečnost zabírání půdy, je zvýšení odvodů za odnětí půdy.. Odvody za odnětí fungují na principu, že ten, v jehož zájmu se ze zemědělského půdního fondu půda odnímá, je povinen zaplatit určitou finanční kompenzaci, nebo-li odvod ve výši stanovené podle přílohy zákona o ochraně půdního fondu. Finanční prostředky získané z odvodů pak slouží potřebám ochrany životního prostředí. Zvýšená daň z nemovitosti u některých typů brownfields: účelem tohoto nástroje je přimět pasivního vlastníka dotčené nemovitosti k akci. Takovým podnětem k akci je právě vyšší zdanění. V podstatě se jedná o určité zpoplatnění existujícího deprimovaného stavu nemovitosti v kombinaci s pasivitou vlastníka. Žádoucím výsledkem tohoto nástroje je zahájení revitalizace dané nemovitosti jejím vlastníkem nebo případný převod na jiný subjekt. Zvýhodnění odpisů nákladů na činnosti související s vytvářením podmínek pro obnovu brownfields, včetně nákladů na odstranění kontaminace na dotčené nemovitosti. Zvýhodnění odpisů nákladů na činnosti související s revitalizací brownfields je implementováno do procesu obnovy přijetím příslušného zákona o daních z příjmů. Pozn.: Uvedené ekonomické nástroje jsou již používány v zahraničí /např. Austrálie/ a jsou aplikovatelné i v podmínkách České republiky. 3 Aplikace výsledků výzkumu ve výuce zajišťované Katedrou urbanismu a územního plánování - ve výuce předmětů: Urbanismus a územní plánování Sociální a ekonomická infrastruktura sídel Plánování venkovského osídlení V uvedených předmětech je výuka zaměřena na kvantitativní a kvalitativní aspekty brownfields, proces jejich vzniku i zániku, jejich výhody a nevýhody pro obec, občana, investora řešení revitalizace brownfields z hlediska environmentálního, ekonomického, sociologického, funkčního, urbanistického, architektonického analýzu pozitivních i negativních příkladů revitalizace brownfields v ČR i v zahraničí ve vztahu k problematice suburbanizace, ekourbanismu a při respektování zásad udržitelného rozvoje - v seminárních, bakalářských a magisterských pracích studentů 12

7 - v doktorském studiu: v období byly úspěšně obhájeny tyto doktorské práce: Ing. Zuzana Kramářová: Ekologické, funkční, urbanistické a architektonické problémy brownfieldů v malých městech; prosinec Ing. arch. Kristýna Šílová: Proces regenerace brownfields v Austrálii, ve státě NSW; září v roce 2010: Ing. Petr Tomíček: Problematika brownfields ve venkovském prostoru se zaměřením na historické objekty (rozpracováno). Příspěvek byl zpracován za podpory Výzkumného záměru č. 4 Udržitelná výstavba MSM LITERATURA: [1] VANÍČEK, I.: Struktura výzkumného záměru Udržitelná výstavba a jeho hlavní cíle,in: Udržitelná výstavba 1, Praha: FSv ČVUT v Praze, 2005, s ISBN [2] MANSFELDOVÁ, A.: Analýza aktuálních strategií souvisejících s problematikou brownfields v České republice, In: Člověk, stavba a územní plánování III., Praha: ČVUT, 2009, s ISBN