6. Teorie systém. 6.2 Základní pojmy obecné teorie systém
|
|
- Drahomíra Urbanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Erne 4 6 Teorie yém 6 Hiorie eorie yém Iniivní edv - yém jo množin elemen eré jo vázány njým vzhem mezi ebo To definovl yém Ldwig von Berlnfy n oá icáých le Prof Berlnfy e zbývl eorií oevených yém imlovných oebmi biologie To záldní myšlen dl vzni nové vdecé dicilín - obecné eorii yém Z zldele obecné eorie yém je ovžován rof Berlnfy erý ázl že inerce mezi ámi jo ro vlnoi cel velmi dležié že cele mže vyzov vlnoi eré bezroedn nevylývjí z vlnoí jeho áí Záe 4 le znmenl výrzný rozvoj olrizce obecné eorie yém Dv mry - rvní rerezenovl oždvy biologie eonomie dlších málo formlizovných dicilín byl íše verbálním oiem drhý mr vycházel zejmén z eorie obvod eorie ízení jo dedivní í vycházejících z riých iom 6 Záldní ojmy obecné eorie yém Nšem vdecém zomání nelze ricy odrobi vešero objeivní reli Z dvod eré jo nám iniivn jné le eré mjí mnohdy hlboé fyziální oodnní je nšem zomání v ždém omži íná vždy oze jiá á objeivní reliy To á nzýváme obje všechno oní oolím Obje mžeme vyšeov z rzných hledie N zvoleném obje ozorjeme nebo míme rié vlnoi Výbr vlnoí závií n om co ovžjeme z význmné vzhledem dném úel Vzh mezi vybrnými vlnomi n dném obje definje yém nd objeem
2 Erne 4 objeivní reli oolí yém obje Proceem definování yém n obje rozlišjeme noli hierrchicých úrovní Sobor zmn ozorovných vlnoí romnných nzveme ivi yém Peno frevence jo bdeme mi romnné rjí oroorovo rozlišovcí úrove v roor zvolených romnných Zdrojový yém - definjeme obor romnných n obje e zvoleno rozlišovcí úrovní ínými mezemi cho romnných Vymezení niverzální množiny chrerizjící dný yém Dový yém - dolnní zdrojového yém onréním vzorem iviy yém Generivní yém - njdeme-li vzh mezi romnnými erý nám možní generov ejná d jo zmínný vzore iviy Dlení yém odle inerce oolím: ízený orienovný yém - dného yém lze rozliši vy výy yém vy - jo veliiny eré zobjí zmny oních veliin yém my závií oze n oolí yém výy - veliiny yém eré zobjí zmny v oolí yém Odorový dli regláor Neízený volný yém - ohoo yém dlení n vy výy neeije nebo není známo Hrmonicý ociláor hod oo d
3 Erne 4 Rozdlení yém odle zliy: Deerminiicý yém Jeliže lze chování yém úln o jo množin oádných dvojic íin náled zn jeliže rié íin odovídá vždy ejný nálede ovžjeme ový yém z deerminiicý U deerminiicého yém je íin odmíno nno i ojící rení náled Píldem je rvní Newonv záon dy jeliže obí íl íin ohyb hmoného bod e zrychlje nálede no jeliže e ohyb hmoného bod zrychlje mí n nj obi njá íl Sochicý yém O deerminiicého yém Jedné íin mže odovíd i noli rzných náled rznými rvdodobnomi Píin je zde jen nno nioli ojící odmíno ro rení náled Píldem mže bý n vnová fyzi Hienbergovy relce nerioi ro hybno energii áice Sochicé chování vyzjí i deerminiicé yémy erých obí velé množví íin iemž neré z nich neznáme nebo nemíme mi Sojié diréní yémy: Sojiý yém Promnné nbývjí reálných hodno jo ojié v hodnoách Promnno obvyle bývá i erý e o zámrn odlišje od oních veliin Diréní yém Promnné nbývjí hodno z množiny celých íel Jedná e i o vnovné i vzorovné ojié yémy eré e ídí ílicovými oíi rcjícími diréními hodnomi Dynmicé icé yémy: Dynmicý yém Promnné e mní em Sicý yém Promnné e em nemní
4 Erne 4 6 Dynmicý yém jeho oiy S y 6 Vniní oi dynmicých yém Vniní oi nelineárních ojiých deerminiicých dynmicých yém oije vzh mezi vovými vniními veliinmi yém: f y g de je veor vových romnných y je veor výních romnných je veor vních romnných Nelineární ojiý nedeerminiicý dynmicý yém lze o: f v y g e de v je šm roce e je šm mení Nelineární diréní deerminiicý dynmicý yém lze o: f y g de v v ro Obdobn lze definov i nedeerminiicý yém
5 Erne 4 Lineární ojiý deerminiicý ov invrinní dynmicý yém LTI yem lze o vovo výní rovnicí: A B y C D de A je mice yém B je mice ízení C D jo výní mice Lineární ojiý deerminiicý ov neinvrinní dynmicý yém lze o vovo výní rovnicí: A B y C D Lineární ojiý nedeerminiicý ov invrinní dynmicý yém lze o: A B v y C D e Lineární diréní nedeerminiicý ov invrinní dynmicý yém lze o: M N v y C D e Lineární diréní nedeerminiicý ov neinvrinní dynmicý yém lze o: M N v y C D e
6 Erne 4 Pevod ojiého vového oi n diréní: Sojiý yém mže bý eveden n diréní omocí direizce Dvod - o ožíváme ízení oíe PLC rmylová PC log ízení d eré mí vy výy v diréních ech Málo yém je diréních v rinci mnoho jich vzniá direizcí ojiých Nno dodrže vzorovcí v jin nebezeí liing error nebiliy Shnnon-Kolniv eorém Mnoho meod dierizce - ZOH Elerov d Píld : lineární RC obvod R C C y R Uree : vniní ojiý vový oi obvod n obráz b direizje yém žiím Elerovy meody d Užiím meody zlových ní doneme dv nezávilé obvodové rovnice d C R d C d d R C d d
7 Erne 4 Úrvo doneme C R C R R C R C vynáobením edchozí rovnice inverzí rvní mice máme vový oi obvod R C R C R C C R R C C R y de je vový veor yém A je mice yém R C C R R C C R A B je mice ízení R C R C B veor ízení y je výní veor y ro mice výní rovnice lí C D
8 Erne 4 d b Užiím Elerovy meody rovedeme náhrd derivcí z diference edy ro vovo rovnici lze n jo B T A T I B A T d d Porovnáním edchozí roimce doneme mice lineárního diréního yém jo B T A T I N M de T je vzorovcí eriod Tedy ro direizovný lineární yém z íld lze n R C T R C T R C T C R T R C T C R T y Pevod nelineárního vového oi n lineární: Nelineární yém mže bý eveden n lineární omocí linerizce v rcovním bod Dvod - celá eorie ízení je vyrcován ro lineární yémy vová zná vzb PID reglce LQ reglce d - nelineární ízení je ložié ožívjí e o nmericé meody Málo yém je lineárních v rinci z lineární je ovžjeme oze i zjednodšení vzhledem rcovním odmínám - n neeije lineární cív
9 Erne 4 Linerizovný model lí doeno enoí oze v blízém oolí rcovního bod de byl linerizce roveden Sndrní meodo je náhrd Tylorovým rozvojem ád Píld : inverzní roní yvdlo N obráz je zobrzeno zv roní yvdlo eré e ládá z rmene dély l hmonoi m eré je ohánno moorem o ní oáí e dool N onci ohoo rmene je evnno yvdlo dély l hmonoi m Výchyl ooného rmene je výchyl yvdl od rovnovážné olohy je Znedbáním dynmiy moor dlších vzeb v yém lze oo yvdlo modelov zjednodšen jo idenifiovný model: 8 9 6in 45 co
10 Erne 4 Uree : linerizovný model z odmíny π Pedoládejme dále že míme ob úhly b vlní íl chrerizjící dynmi model z bod d Nelineární model roního yvdl je ve vr 9 8 f Linerizov je nno oze rvní rovnici vového oi oní jo lineární výní rovnice je é lineární edy lineární model bde ve vr 8 9 f f f f f
11 Erne 4 Po výo rciálních derivcí máme 8 45co 9 in 45 6co Dozením rcovního bod i π ii do edchozího model doneme lineární oi i ii d b Pro vlní íl λ lineárního model B A lí: de A I λ Alicí edchozího vzh n linerizovný model i doneme lgebrico rovnici
12 Erne 4 λ 6 λ 9 de λi A de λ λ λ λ λ λ Vlní íl yém i doneme rením oen edchozí lgebricé rovnice edy λ λ 9 λ 55 λ 4 5 Pro linerizovný model ii jeho vlní íl doneme lgebrico rovnici λ 6 λ 9 de λi A de λ λ λ λ λ λ Vlní íl yém ii doneme rením oen edchozí lgebricé rovnice edy λ λ 9 λ 45j λ 4 45j Sbili dynmicých yém: Noli definic biliy Aymoicá ver Ljnová bili BIBO bili Aymoicá bili lineárních ojiých yém lineární ojiý yém definovný vniním vovým oiem A B je bilní ehdy od vlní íl ohoo yém definovná lgebrico rovnicí de λ I A leží v levé olorovin omlení roviny edy Re{λ i } < i n Ljnová bili lineárních ojiých yém yém mže mi vlní íl moho leže n imginární oe
13 Erne 4 Aymoicá bili lineárních diréních yém lineární diréní yém definovný vniním vovým oiem M N je bilní ehdy od vlní íl ohoo yém definovná lgebrico rovnicí de λ I M leží v vni jednoové ržnice jejíž ed rochází oáem omlení roviny edy λ i < i n Ljnová bili lineárních diréních yém yém mže mi vlní íl moho leže n hrnici jednoové ržnice Sbili nelineárních yém vlno ešení cionárních rovnovážných bod bili lineárních yém vlno yém Sbili ve velém ver bili v mlém Píld : bili linerizovného model roního yvdl Uree bili v mlém linerizovných vniních oi z odmíny i π ii Dije edvo biliy v cho dvo rovnovážných bodech Pro vlní íl model i doneme lgebrico rovnici λ 6 λ 9 de λi A de λ λ λ λ λ λ Vlní íl yém i doneme rením oen edchozí lgebricé rovnice edy lí λ λ 9 λ 55 λ 4 5 Vlní ílo λ odovídá mezi biliy Ljnovy bilní ól vlní íl λ 9 λ 55 odovídjí bilním ólm yém vlní ílo λ 4 5 odovídá
14 Erne 4 nebilním ól Linerizovný yém i π odovídá yvdl v nebilní oloze ro úhel yvdl π Vzhledem ozování biliy yém v mlém e jedná o nebilní yém linerizovný model v rovnovážném bod není ni ymoicy ni Ljnovy bilní Pro vlní íl model ii doneme lgebrico rovnici λ 6 λ 9 de λi A de λ λ λ λ λ λ Vlní íl yém ii doneme rením oen edchozí lgebricé rovnice edy λ λ 9 λ 45j λ 4 45j Vlní ílo λ odovídá mezi biliy Ljnovy bilní ól vlní íl λ 9 λ 45j λ 4 45j odovídjí bilním ólm yém Linerizovný yém i odovídá yvdl ve bilní oloze ro úhel yvdl Vzhledem ozování biliy yém v mlém e jedná o ymoicy nebilní yém Ljnovy bilní yém 6 Vnjší oiy dynmicých yém Vnjší oi yém oihje vzh mezi vem výem y yém Dlíme n rmericé nermericé oiy Možné rmericé vnjší oiy: Diferenciální rovnice Diferenní rovnice Peno v Llceov rnformci
15 Erne 4 Peno v Z- rnformci Frevenní eno Póly nly eno yém Možné nermericé vnjší oiy: Imlní chrerii Pechodová chrerii Frevenní chrerii Píld 4: vnjší oiy obvod R C C y R Pro obvod n obráz rmery R Ω R Ω C µf ree : Peno v Llceov rnformci frevenní eno b Diferenciální rovnici oijící dynmi mezi vem výem obvod c Póly nly eno yém jejich bili d Imlní echodovo chrerii
16 Erne 4 d Pro rmery obvod dozením do vniního oi yém máme 5 5 y Pro eno yém v Llceov rnformci v íd znloi vniního oi lí Y G U [ C I A B D] U de G je enoová mice yém Dozením do edchozího vzh doáváme eno yém v Llceov rnformci U G U 5 5 Frevenní eno mžeme ri z eno yém Pedoládejme že v áleném v lí j Poom ro frevenní eno yém lí d b U j F j j 5 j 5 U Diferenciální rovnici lze zí z vniního oi yém elimincí vniních v Dlší možnoí je zíání diferenciální rovnice ímo z eno yém jo U 5 5 U
17 Erne 4 zno Llceovo rnformcí máme diferenciální rovnici d c 5 5 Póly nly eno lze zí ešením lgebricé rovnice jmenovele iele eno edy ro óly eno lí lgebricá rovnice 5 5 óly ríme jo oeny éo rovnice hodné vlními íly mice yém Pro nly eno lí lgebricá rovnice edy máme jedino nl o Ob óly eno jo bilní d d Imlní chrerii w je odezv yém n Dircv imlz n v yém Odezv lze oí nlyicy z eno yém jo U G U U 5 5 ro obrz Dircov iml lí L{δ} imlní odezv W v oeráorovém vr lze n jo W G 5 5 zno Llceovo rnformcí doneme w L L 5 5 7e / / e 5 5 7
18 Erne 4 Pechodová chrerii je odezv yém n jednoový o n v yém Odezv lze oí nlyicy z eno yém jo U G U U 5 5 ro obrz jednoového o lí L{δ}/ echodovo chrerii A v oeráorovém vr lze n jo A G 5 5 zno Llceovo rnformcí doneme L 7 7e L /7 7 / e w []
19 Erne [] 64 Syémy modely 64 Volb rry model Srr model zvolíme odle riorní znloi o yém orchách eré n nj obí Obecn volíme b vnjší oi yém výhodné ro ndno idenifici omocí SW ili - idenifiní oolbo MATLAB nebo vniní model erý mže bý obecn nelineární Pro modelování dynmicých yém ožíváme obecných meod vniní oiy: Odvození model n záld fyziálního oi - o meod je ídem licého nlyicého modelování erá je zložen n evení diferenciálních lgebricých rovnic Vhodné n libovolné yémy rcný o odvozování oi Modelování yém žiím zv vzebních grf - oný í než meody edchozí nejrve modelovný yém rozložíme n odyémy jejich vzby znázorníme orienovným grfem Vznine
20 Erne 4 nejrve imlní chém z erého mže bý odvozen memicý model Vhodná meod ro zv hybridní yémy yémy eré e ládjí z odyém elericých nemicých hydrlicých mechnicých eelných d Modelování žiím Lgrngeovy meody - vhodná meod ro modelování ložiých mechnicých obecn nelineárních yém Odvození vniního oi yém je zloženo n rciálních derivcích Lgrngeovy fnce rerezenjící energii yém 64 Volb rmer model Úloh nlezení rmer model e nzývá idenifice rmer model je formlován jedn rro idenifiovného model riériem eré vyhodnocje rozdíl mezi odezvo modelovného eného yém n olený bdící vní ignál Úloh idenifice rmer je formlován jo oimlizní úloh n úloh minimlizce o vdrá odchyle vý modelovného reálného yém n ejný vní ignál vzhledem romnným což jo hledné rmery model K jejím ešení e ožívá o meod nejmenších verc Le Sqre - LS erá byl orvé bliován geniálním C F Gem v roce 89 v ráci o ohyb vemírných le Pro odhd rmer model e ožívjí náledjící echniy: Vyhodnocení echodové frevenní chreriiy Meody orelní erální nlýzy Meod nejmenších verc její modifice Siicá meod mimální vrohodnoi
21 Erne 4 65 Syémy ízení ízení dynmicých yém lze dli: Direivní ízení - ízení bez zné vzby ídicí len regláor nemá informci o vý y yém regláor v reglovná ov R R y R S y b Znovzební ízení - ízení e zno vzbo - regláor má informci o vý yém ídící veliin nvje by n vý y byl oždovná hodno w regláor v reglovná ov w - e R y R S y Podno výhodo znovzební reglce oži bilní záorná zná vzb - viz obráze je informce o vý yém možno omenzce orch v obících n v yém Direivní ízení o orch neomenzje orch e negivn rojeví n vý yém
22 Erne 4 K ízení yém ožíváme b lineární meody návrh nebo nelineární meody návrh é meody návrh ízení dynmicých yém ožívjí lineární í v íd nelineární reglovné ovy e ožívá linerizce v rcovním bod reglce n ízení yvdl v horní oloze K návrh ízení žíváme edy vniní oi yém ov diferenciálních rovnic chrerizjících vy yém nebo vnjší oi yém diferenciální rovnice chrerizjící vzh mezi vem výem yém Pro ízení z edold znloi vnjšího oi yém e o ožívjí meody PID regláory meod míování ól frevenní meody ynézy nebo eerimenální meod Ziegler- Nichol Algebricé meody ynézy zloženo n ešení diofnicé rovnice volíme oždovný eno zvené myy Nelineární meody ízení Pro ízení z edold znloi vniního oi yém e o ožívjí meody Svová zná vzb míování ól yém reglce robíhá od v yém v íd že neznáme vy yém nno eroji ozorovele v Kvdricy oimální ízení - LQ regláor vová zná vzb reglci ožio álené ešení vové zné vzby dle riéri Nelineární vová zná vzb záon ízení není lineární ídicí fnce je nelineární její licí rovedeme linerizci nelineárního oi
23 Erne 4 Píld 5: PID reglce lineárního yém Pro yém drhého ád enoem G 6 nvrhne: P regláor meodo míování ól by óly zvené myy byly bilní reglní odchyl byl menší j % Vyoe óly zvené myy ro o odmín echodovo chrerii zvené myy b Nvrhne P regláor meodo míování ól by chování zvené myy bylo n mezi eriodiciy Uree óly zvené myy reglní odchyl v áleném v echodovo chrerii zvené myy c Nvrhne PI regláor meodo míování ól by reglní roce byl n mezi eriodiciy Uree óly zvené myy reglní odchyl v áleném v d Pro oeráorový eno zvené reglní myy G w mezi oždovno hodnoo w výem ovy y lí Y G G G G S R w W G GS GR de G je eno odevené reglní myy G S je eno ovy G R je eno regláor Pro eno ovy P regláor lí G S G R K 6 Pro eno zvené myy lí K Gw 6 K Pro óly eno zvené myy lí lgebricá rovnice 6 K
24 Erne 4 Póly zvené myy doneme ešením edchozí rovnice 5 ± 6 4K Pro reglní odchyl lí [ G ] e% lim w dozením eno zvené myy máme odmín K > lim 6 K ešením máme odmín ro roorcionální lož K K > 44 Volíme edy K 5 Pro o odmín máme óly zvené myy 5 j 4 5 j 4 Pro echodovo chrerii zvené myy v oeráorovém vr lze á A A B C Po zné Llceov rnformci doáváme echodovo chrerii zvené reglní myy e in e co
25 Erne d b [] Pro eno zvené myy P regláorem lí K Gw 6 K Pro chreriicý olynom ve jmenoveli eno ro mez eriodiciy mí li 6 K oom orovnáním oeficien rovnice doneme odmín ro neznámé rmery edy 5 K 9 Peno zvené myy bde mí vr 9 9 G w 5 5 Póly zvené myy jo edy 5 dvojnáobný ól -5 5 Pro reglní odchyl v áleném v lí 9 e lim Gw 5 [ ] 64% %
26 Erne 4 Pro echodovo chrerii zvené myy v oeráorovém vr lze á A A B C Po zné Llceov rnformci doáváme echodovo chrerii zvené reglní myy e e [] d c Pro eno oevené myy PI regláorem lí G KI K 6 K de K K I / je eno PI regláor
27 Erne 4 Pro eno zvené myy lí G w K KI 6 K K Pro chreriicý olynom ve jmenoveli eno ro mez eriodiciy mí li 6 K K I oom orovnáním oeficien rovnice doneme odmín ro neznámé rmery edy 6 K KI 5 7 Peno zvené myy bde mí vr G w Póly zvené myy jo edy rojnáobný ól Pro reglní odchyl v áleném v lí e lim Gw [ ] % % I []
28 Erne 4 Úlohy Pro náledjící ojiý lineární yém ree 8 diréní yém omocí Elerovy meody erý vznine ze ojiého vzorováním eriodo T 5 b dije bili vlních íel ojiého i diréního yém Pro náledjící ojiý nelineární yém ree 9 6in 5 co 5in linerizovný yém v oolí rcovního bod π/ b dije bili vlních íel ojiého linerizovného yém Pro náledjící ojiý lineární yém ree y oeráorový eno mezi vem výem y yém b óly nly eno jejich bili c imlovo echodovo chrerii
29 Erne 4 4 Pro náledjící ojiý lineární yém dný enoem nvrhne G S Y U 5 P regláor by reglní odchyl byl menší j 5 % dále ree ro jé zeílení regláor je zvená my bilní b PI regláor by reglní ochod byl n mezi eriodiciy jeho ová onn byl 5 m ree reglní odchyl v áleném v Požiá lierr [] Koe Vyoý Zdráhl Kybernei SNTL 99 [] Horáe Syémy modely vydvelví VUT 998 [] John Syémy ízení vydvelví VUT 996 [4] Srány edm ednášy h://gernerfelcvcz
LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Sední rmslová škola elekroechnická a Všší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 3 LABORATORNÍ CVIENÍ Sední rmslová škola elekroechnická Píjmení: Hladna íslo úloh: 2 Jméno: Jan Daum mení: 3. ÍJNA 2006 Školní
Více6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:
6. Opi 6. Záldní pojmy Těles, erá vysíljí svělo, jsou svěelné zdroje. Zářivá energie v nich vzniá přeměnou z energie elericé, chemicé, jderné. Zdrojem svěl mohou bý i osvělená ěles (vidíme je díy odrzu
VíceDUM č. 14 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla
rojek GML Brno Docen DUM č. 4 dě M- Přír k mriě PZ geomerie, nlická geomerie, nlý, komlení číl 4. or Mgd Krejčoá Dm.08.0 očník mriní ročník noce DUM nlická geomerie roor - d úloh ýledk. Meriál jo rčen
VíceSYNTÉZA FYZIKÁLNÍHO OPTIMÁLNÍHO SYSTÉMU
Křua Jiří, Víe Miloš (edioři). Sysémové onfliy. Vydání rvní, nálad, Vydavaelsví Univerziy Pardubice: Pardubice,, 56 s. ISBN 97887395443. SYNTÉZA FYZIKÁLNÍHO OPTIMÁLNÍHO SYSTÉMU Miroslav Barvíř Konec. a
Více12. MOCNINY A ODMOCNINY
. MOCIY A ODMOCIY.. Vypoči: ( 0 8 8 6 6 0 ( 8 9 7 7 d 8 6 0 ( 0 ( 6 00 ŘEŠEÍ: ( 0 8 ( 0 8+ 6 8 7 6 6 8 ( ( 8 8 6 6 8 96 08 0 8 8 8+ 96+ 08088 6 ( 6 ( ( 6 6 0 ( 0 ( ( ( 6 00 8+ 8+ 87 6 8+ 6+ 6 0 6 ( ( 9
Více1.5.4 Kinetická energie
.5.4 Kineicá energie Předolady: 50 Energie je jeden z nejoužívanějších, ale aé nejhůře definovaelných ojmů ve sředošolsé fyzice. V běžném živoě: energie = něco, co ořebujeme vyonávání ráce. Vysyuje se
VíceKonstrukční úlohy metodická řada pro konstrukci trojúhelníku Irena Budínová Pedagogická fakulta MU
Konstruční úlohy metodicá řada ro onstruci trojúhelníu Irena udínová Pedagogicá faulta MU irena.budinova@seznam.cz Konstruční úlohy tvoří jednu z důležitých součástí geometrie, neboť obsahují mnoho rozvíjejících
VíceŘešení diferenciálních rovnic 1. řádu (lineárních, s konstantními koeficienty)
Exonenciální funkce - jejic "vužití" ři řešení diferenciálníc rovnic (Tto dolňková omůck nemůže v žádném řídě nrdit sstemtickou mtemtickou řírvu.) Vlstností exonenciální funkce lze výodně oužít ři řešení
Více22. Mechanické a elektromagnetické kmity
. Mechanicé a eletroagneticé ity. Mechanicé ity Oscilátor tleso, teré je schoné itat, (itání zsobuje síla ružnosti, nebo tíhová síla, i itání se eriodicy ní otenciální energie oscilátoru v energii ineticou
VíceMIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN 80-860-7323-8.
Idenifiáor maeriálu: ICT 1 9 Regisrační číslo rojeu Název rojeu Název říjemce odory název maeriálu (DUM) Anoace Auor Jazy Očeávaný výsu Klíčová slova Druh učebního maeriálu Druh ineraiviy Cílová suina
Více( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302
7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.
VíceÚčinnost plynových turbín
Účinnos lynovýh urbín eelná účinnos (zisk využielné ehniké ráe) se snovuje sejně jko u všeh eelnýh oběhů. ermodynmiké změny rovní láky, v -v, -s digrmu, jsou n obr.. ehniké rovedení n obr. Ideální eelná
VícePednáška mikro 04: Poptávková a nabídková funkce, cenová elasticita poptávky
Pednáška mikro 04: Potávková a nabídková funkce, cenová elasticita otávk 1. Matematické minimum (dolnit na cviení v íad otávk od student) funkce = edis(druhá odmocnina, dvojnásobek snížený o jednu : =
VíceZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.
VARIAČNÍ POČET ZÁKLADY V prxi se čsto hledjí křivky nebo plochy, které minimlizují nebo mximlizují jisté hodnoty. Npř. se hledá nejkrtší spojnice dvou bodů n dné ploše, nebo tvr zvěšeného ln (má minimální
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství
Česé vsoé učení technicé v Pre ult iomedicínsého inženýrství Úloh K0/č. 6: Určování oloh těžiště stilometricou lošinou Ing. Ptri Kutíle Ph.D. Ing. dm Žiž (utile@fmi.cvut.c i@fmi.cvut.c) Poděování: Tto
VíceTechnická kybernetika. Linearizace. Obsah
Aademcý ro 06/07 řpravl: adm Farana Techncá ybernea Idenface yémů, algebra bloových chéma Obah Lnearzace. Analycá denface. Expermenální denface. Algebra bloových chéma. Záladní přenoy reglačního obvod.
Více1.2.2 Síly II. Předpoklady: 1201
1.. Síly II Předoklady: 101 Oakování z minulé hodiny: Pohyb a jeho změny zůobují íly. Pro každou ravou ílu můžeme najít: ůvodce (těleo, které ji zůobuje), cíl (těleo, na které íla ůobí), artnerkou ílu
Více2 HODINY. ? Na kolik trojúhelník Ti úhlopíka rozdlí AC lichobžník ABCD? Na dva trojúhelníky ABC, ACD
K O N S T R U K E L I H O B Ž N Í K U 2 HOINY Než istouíš samotným onstrucím, zoauj si nejdíve vše, co víš o lichobžnících co to vlastn lichobžní je, záladní druhy lichobžní a jejich vlastnosti. ále si
Víceď ň Á Ř Č É ř ě ř Ú Č č ě Ž ě ř ě ň ň ř ů ň Ž ě ň š Ň ě ř ř ř č Ž Ž č ř ř ň Ž ň ň ž Í ě š ř ř Č ř š Í ř Ž ó ř ě ů ž ň ř Č ě ř ř Í č ň ů č ř Í ů ů ě ň ů ů ě ň Á Á ů ů ě ň č Ž č ň ů č Ž ň ú Ž ň Ň ň Ž č š
Vícezadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.
Teorie řízení 004 str. / 30 PŘÍKLAD zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, naájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. E ce ω a) Odvoďte řenosovou funkci F(): F( ) ω( )/ u( ) b)
Více4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.
4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost
VíceVytvoření vytyčovací sítě a vytyčení stavby
Vytvořeí vytyčovací ítě a vytyčeí tavby O bo P a ojici TB 89 a RS (roh retarace Slova roviňte bňk ravoúhlé vytyčovací ítě le obrák. V této íti vytyčte tavb aých roměrů a ajitěte olohově i výškově. Vytyčeí
VíceOBSAH 1 Důležité pokyny a upozornění týkající 5 Používání varné desky se bezpečnosti a životního prostředí 6 Obsluha trouby 2 Obecné informace
T r o u b a C S M 6 9 3 0 0 G P r o s í m, 2 t U t e n e j p r v e t e n t o n á v o d C h e r c l i e n t, D U k u j e m e z a v ý b U r p r o d u k t u B e k o D o u f á m e, ž e s t í m t o p r o d
VíceDigitální učební materiál
Čílo rojeku Náze rojeku Čílo a náze šablony klíčoé akiiy Digiální učební maeriál CZ..07/..00/4.080 Zkalinění ýuky rořednicím ICT III/ Inoace a zkalinění ýuky rořednicím ICT Příjemce odory Gymnázium, Jeíčko,
VíceZákladní planimetrické pojmy a poznatky
teorie řešené úlohy cvičení tiy k mturitě Zákldní lnimetrické ojmy ozntky íš, že očátek geometrie se dtuje do Egyt do třetího tisíciletí ř. n. l.? název geometrie znmenl ůvodně zeměměřičství? (geo = země,
VíceTeorie obnovy. Obnova
Teorie obnovy Meoda operačního výzkumu, kerá za pomocí maemaických modelů zkoumá problémy hospodárnosi, výměny a provozuschopnosi echnických zařízení. Obnova Uskuečňuje se až po uplynuí určiého času činnosi
Více( s) ( ) ( ) ( ) Stabilizace systému pomocí PID regulátoru. Řešený příklad: Zadání: Uvažujme řízený systém daný přenosovou funkcí
tbilizce ytému pomocí regulátoru Řešený příld: Zdání: Uvžujme řízený ytém dný přenoovou funcí ) ožte, že je ytém netbilní. ) Nvrhněte dnému ytému regulátor, terý bude ytém tbilizovt. ) Úpěšnot vého nárhu
VíceOBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI
OBJÍMKA VÁZANÁ RUŽINOU NA NELAKÉM OTOČNÉM RAMENI SEIFIKAE ROBLÉMU Rameno čvercového průřezu roue konanní úhlovou rychloí ω Na něm e nasazena obímka hmonoi m s koeicienem ření mezi ní a ěnami ramene Obímka
VícePřibližná linearizace modelu kyvadla
Přibližná linearizace model kyvadla 4..08 9:47 - verze 4.0 08 Obsah Oakování kalkl - Taylorův rozvoj fnkce... Nelineární savový model a jeho řibližná linearizace... 4 Nelineární model vs-výs a jeho řibližná
VíceObvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.
Trnsformce do složkových sousv náhrd fázorů fyzikálních veličin složkmi V rojfázové sousvě plí I I I c Ic b bc b bc V rnsformovné sousvě plí o I o I I n In m omn m omn Definičně určíme pro npěí 1 bc u
VíceINTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování
INTEGRÁLNÍ POČET Primiivní unkce. Neurčiý inegrál Deinice. Jesliže pro unkce F einovné n oevřeném inervlu J plí F pro kžé J, říkáme, že F je primiivní unkcí k unkci n J. Vě. Je-li spojiá n J, pk k ní eisuje
VíceO B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a
Více1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.
Soubor říkladů k individuálnímu rocvičení roblemaiky robírané v ředměech KKY/TŘ a KKY/AŘ Uozornění: Následující říklady však neokrývají veškerou roblemaiku robíranou v uvedených ředměech. Doazy, náměy,
Více... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...
2 0 1 2 / 2 01 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í k r2o0 1 2 / 2 01 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d o v á D o k u m e n t : I I V O S / I / S M 9 8 8 S c h v
VíceDynamika pohybu po kružnici III
Dynamika pohybu po kužnici III Předpoklady: 00 Pedaoická poznámka: Hodinu můžee překoči, ale minimálně pní da příklady jou důležiým opakoáním Newonoých zákonů a yému nakeli obázek, uči ýlednou ílu a dopočíej,
Více[2 ] o b c i, [3 ] [4 ]
M O R A V S K Á N Á R O D N Í O B E C o b ƒ a n s k é s d r u ž e n í z a l o ž e n o r o k u 1 9 8 5 J e t e l o v á 4 9 8 / 1 3, 6 4 4 0 0 B-S r no ob ' š i c e in f o @ z a m o r a v u. e u w w w. z
Více5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I
5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že
VíceNakloněná rovina II
1215 Nkloněná rovin II Předokldy: 1214 Pomůcky: siloměr 2,5 N, sd n měření řecí síly Pedoická oznámk: V éo následující hodině se nerobírá žádná nová lák Přeso jde o oměrně důležié hodiny, roože žáci se
Více14. Soustava lineárních rovnic s parametrem
@66 4. Sousava lineárních rovnic s aramerem Hned úvodem uozorňuji, že je velký rozdíl mezi sousavou rovnic řešenou aramerizováním, roože má nekonečně mnoho řešení zadaná sousava rovnic obsahuje jen číselné
VíceO R P ( k r a j ) 1 b 2 b 3 b 4 b 5 b 6 b 7 b 8 b 9 b 1 0 b 1 1 b 1 2 b
I N F O R M A C E o s t a v u b o d o v é h o s y s t é m u v e s k é r e p u b l i c e B O D O V A N Í I D I I L e d e n 2 0 1 3 O b s a h Z á k l a d n í i n f o r m a c e o b o d o v é m s y s t. é.
VíceMATEMATIKA vyšší úrove obtížnosti MAMVD12C0T04
MATEMATIKA vyššíúroveobtížnosti MAMVD12C0T04 DIDAKTICKÝTEST Maximálníbodovéhodnocení:50bod Hraniceúspšnosti:33% 1Základníinformacekzadánízkoušky Didaktickýtestobsahuje23úloh. asovýlimitproešenídidaktickéhotestu
VíceVYUŽITÍ MATLABU PŘI NÁVRHU FUZZY LOGICKÉHO REGULÁTORU. Ing. Aleš Hrdlička
VYUŽITÍ MATLABU PŘI NÁVRHU FUZZY LOGICKÉHO REGULÁTORU Ing. Aleš Hrdlička Katedra technické kybernetiky a vojenké robotiky Vojenká akademie v Brně E-mail: hrdlicka@c.vabo.cz Úvod Tento článek popiuje jednoduchou
Víceř é Ů é ř ž ř é é ř ž ř Ů ř ř ř Ú é Í ř ř ř é Ž é Í ř é Ý ř ř é é é é ř ř ř é é ř é é ř é Ž ř Ý é ří ř Ř é ř ř Ž Ů ř ř ř Š Í ří ř ř řň é ř Ú řň é ř řň é ř Š ř ž é ř Ž ř Ž ř ř ř Ž Á Ž Ž Š ř ř ř ř ř é é
VíceZískejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru
J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!
VíceMezní kalibry. Druhy kalibrů podle přesnosti: - dílenské kalibry - používají ve výrobě, - porovnávací kalibry - pro kontrolu dílenských kalibrů.
Mezní kalibry Mezními kalibry zjistíme, zda je rozměr součástky v povolených mezích, tj. v toleranci. Mají dobrou a zmetkovou stranu. Zmetková strana je označená červenou barvou. Délka zmetkové části je
VíceLINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
VíceUltrazvukový pr tokom r ULTRAHEAT Flow
UH 505-116c Ultrazvukový pr tokom r ULTRAHEAT Flow 2WR7... Konfigurace a objednání M i pro m ení pr toku dodávek tepla nebo chladu v okruzích s vodou využívající principu ultrazvuku. Významnými vlastnostmi
VíceZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA
OBRAOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO RCADLA vtšení optického zobrzení pedešlých kpitol již víme, že pi zobrzení okmi nebo kulovými zrcdly mohou vznikt zvtšené nebo zmenšené obrzy pedmt. Pro jejich mtemtický
VíceZrnitost. Zrnitost. MTF, rozlišovací schopnost. Zrnitost. Kinetika vyvolávání. Kinetika vyvolávání ( D) dd dt. Graininess vs.
MTF, rozlišovací schopnos Zrnios Graininess vs. granulariy Zrnios Zrnios foografických maeriálů je definována jako prosorová změna opické husoy rovnoměrně exponované a zpracované plošky filmu měřená denziomerem
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
Více1. Exponenciální rst. 1.1. Spojitý pípad. Rstový zákon je vyjáden diferenciální rovnicí
V tomto lánku na dvou modelech rstu - exponenciálním a logistickém - ukážeme nkteré rozdíly mezi chováním spojitých a diskrétních systém. Exponenciální model lze považovat za základní rstový model v neomezeném
VíceLaplaceova transformace.
Lalaceova transformace - studijní text ro cvičení v ředmětu Matematika -. Studijní materiál byl řiraven racovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za odory grantu IG ČVUT č. 300043 a v rámci
VíceO R P ( k r a j ) 1 b 2 b 3 b 4 b 5 b 6 b 7 b 8 b 9 b 1 0 b 1 1 b 1 2 b
I N F O R M A C E o s t a v u b o d o v é h o s y s t é m u v e s k é r e p u b l i c e B O D O V A N Í I D I I B e z e n 2 0 1 3 O b s a h Z á k l a d n í i n f o r m a c e o b o d o v é m s y s t. é.
Více2 Rozdělení prostředků a vlastnosti m édií 21. 2.2 Statické vlastnosti autom atizačních prostředků 27
Obsah Předmluva 9 1 Úvod 11 1.1 Základní pojm y au tom atizační techniky 11 1.2 Klasifikace regulačních obvodů 16 2 Rozdělení prostředků a vlastnosti m édií 21 2.1 Rozdělení prostředků 21 2.2 Statické
Víceje jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.
10. Komplexní funkce reálné proměnné. Křivky. Je-li f : (, b) C, pk lze funkci f povžovt z dvojici (u, v), kde u = Re f v = Im f. Rozdíl proti vektorovému poli je v tom, že jsou pro komplexní čísl definovány
VíceW pot. F x. F y. Termodynamické potenciály. V minulé kapitole jsme poznali novou stavovou veliinu entropii S a vidli jsme, že ji lze používat
ermodynamické otenciály minulé kaitole jsme oznali novou stavovou veliinu entroii a vidli jsme, že ji lze oužívat stejn jako jiné stavové veliiny - na. tlak, telotu, objem, oet ástic soustavy N, jejich
Více4. Lineární diferenciální rovnice rovnice 1. ádu
4. Lineární diferenciální rovnice rovnice. ádu y + p( ) y = (4.) L[ y] = y + p( ) y p q jsou spojité na I = (ab) a < b. Z obecné teorie vyplývá že množina všech ešení rovnice (4.) na intervalu I (tzv.
Víceí š í é ů ý í Í í í ú Ž ý í í í š é ží í ú í é í ů í í š í é ů ý í í í í í ú Ž ý í š é ží í ú í é í í š í é ů ý í Ťí í í í ú Ž ý í í š é ží í ú í ó é š ý í Í ý é ý í ň ů ý í í š í é ů ý í Ťí í í í ú ž
VíceSouhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A
Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty
VíceNevlastní integrál. Úvod. Dosud jsme se zabývali Riemannovým integrálem, který je denován pro ohrani enou funkci
Nevlsní inegrál Dosud jsme se zbývli Riemnnovým inegrálem, kerý je denován pro ohrni enou funki f() n uzv eném inervlu, b. Teno ur iý inegrál jsme zpisovli ve vru V omo lánku pon kud roz²í íme pojem Riemnnov
Více1.1.11 Rovnoměrný pohyb VI
1.1.11 onoměrný pohyb VI ředpokldy: 11 edgogická poznámk: Náledující příkld je dokončení z minulé hodiny. Sudeni by měli mí grf polohy nkrelený z minulé hodiny nebo z domo. ř. 1: er yjede edm hodin ráno
VíceDefinice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1
9. Vriční počet. Definice. Nechť k 0 celé, < b R. Definujeme C k ([, b]) = { ỹ [,b] : ỹ C k (R) } ; C 0 ([, b]) = { y C ([, b]) : y() = y(b) = 0 }. Důležitá konstrukce. Shlzovcí funkce (molifiér, bump
Více2 {. 2o-{2. " 1111111111111 1IIIIIIIImlllll. ldlst"rstvo zemed-;iství POZ~MKOVÝ úřad KLADNO -3. Obec Slatina Slatina 87 273 26 Olovnice
230051/2011-MZE-130704 ÚTV AR: Pozemkový úřad Kladno ČíSLO ÚTVARU: 130704 SPI OV Á ZN.: 2RP776/2011-130704 NAŠE ČJ.: 23005112011-MZE-130704 VYŘIZUJE: Pavla Neustupová TELEFON: 312278022 E-MAIL: Pavla.eustupova@mze.cz
Více2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám TESTOVÝ SEŠIT NEOTVÍREJTE, POČKEJTE NA POKYN!
MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST Maximální bodové hodnocení: 50 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 26 úloh. Časový limit pro řešení didaktického testu
VíceZákladní zapojení operačních zesilovačů
ákladní zapojení operačních zesilovačů ) Navrhněte a zapojte stejnosměrný zesilovač s operačním zesilovačem v invertjícím zapojení se zadanými parametry. ) Navrhněte a zapojte stejnosměrný zesilovač s
VíceR F = (U 0 Uz)R z U z
Název a číslo úlohy 9 - Detekce optického záření Datum měření 9. 3. 2011 Měření provedli Tomáš Zikmund, Jakub Kákona Vypracoval Jakub Kákona Datum Hodnocení 1 Ověření vlastností fotoodporu Fotoodpor jsme
VíceÚ vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19
11 OBSAH Ú vod... I 7 In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19 T h a n a to p s y c h o lo g ie...20 T hanatosociologie... 22
Více1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.
JEDNACÍ ŘÁD ZO OSŽ Praha Masarykovo nádraží I. Úvodní ustanovení Čl. 1. Jednací řád Základní organizace odborového sdružení železničářů Praha Masarykovo nádraží (dále jen ZO) upravuje postup orgánů ZO
Vícetransformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.
finní ransformace je posunuí plus lineární ransformace má svou maici vzhledem k homogenním souřadnicím využií například v počíačové grafice [] Idea afinního prosoru BI-LIN, afinia, 3, P. Olšák [2] Lineární
VíceDiferenciální počet. Spojitost funkce
Dierenciální počet Spojitost unkce Co to znmená, že unkce je spojitá? Jký je mtemtický význm tvrzení, že gr unkce je spojitý? Jké jsou vlstnosti unkce v bodě? Jké jsou vlstnosti unkce v intervlu I? Vlstnosti
VíceVĚČNÉ EVANGELIUM (Legenda 1240)
0 Jroslv Vrchcký I. (sbor tcet) Con moto tt.ii. dgo 0 VĚČNÉ EVNGELIUM (Legend 0) JOCHIM Kdo v dí n dě l, jk tí mrč Leoš Jnáček ny? Půl hvě zd m je skryt host nd o blč ný. Moderto Zs n děl nd be ze tí str
VíceTeorie řízení. Analýza vlastností spojitých lineárních systémů
Teorie řízení VOŠ SPŠ KunáHor Anlýz vlsnosí sojiých lineárních sysémů Sickévlsnosi oisují chování sysému v usáleném svu nevysihují řechodový děj nejčsější meodou oisu je sická chrkerisik Příkld: chrkerisik
VíceMatice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
VíceMĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 2
56U404R10D140518 56U404R10 140518 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 2 RADA MESTSKE ČAST PRAHA 2 USNESENÍ č. 404 ze dne 14.05.2018 k dodatku ke zřizovací listině Základní školy s rozšířenou výukou jazyků, Fakultní školy
VíceMetodika vydávání periodického tisku
Metodika vydávání periodického tisku Vydávání periodického tisku, jeho šíření a postavení vydavatele a dále ustanovení o ochraně proti zneužívání svobody projevu, slova a tisku jsou upraveny zákonem č.
VíceIntegrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)
Integrální počet - IV. část (plikce n určitý vlstní integrál, nevlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 9. přednášk z AMA Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 4 Obsh
VícePOPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.
POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ
Více4. Přechodné děje. 4.1 Zapínání střídavého obvodu
4. Přhoné ě Exisí-li v lkriké obvo rvky shoné aklova nrgii, noho v obvo robíha ě, ři nihž by vznikaly skokové zěny éo aklované nrgi. To ovš znaná, ž o ob, ky ohází k zěně nrioiké fory nrgi nahroaěné v
VíceKonzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia
- - Konzultce z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studi ) Číselné obor ) Zákldní početní operce procentový počet ) Absolutní hodnot reálného čísl ) Intervl množinové operce ) Mocnin ) Odmocnin
VíceKomutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav
V- Usměrňovače 1/1 Komutace - je děj, při němž polovodičová součástka (dioda, tyristor) přechází z propustného do závěrného stavu a dochází k tzv. zotavení závěrných vlastností součástky, a) komutace diod
VíceMATEMATIKA příprav na srovnávací práci 9. ročník, I. pololetí
MATEMATIKA ří oáí ái očí I ololetí l e t t Káeí loeý ýů i g f j loeýýů oíl Sočet g f e t j i t t l Náoeí loeý ýů Př ; ( ( e f g Děleí loeý ýů Káeí ložeý loeý ýů Vočítej to oí řešiteloti ýočet oěř o =
VíceZ á p i s č. 1/2011. Přítomni členové zastupitelstva: Luboš Hartl, Jindra Vondráková, Miloslav Vondráček, Radek Talpa,
Strana č. 1/4 Obecní úřad Jezdovice Z á p i s č. 1/2011 z veřejného jednání zastupitelstva obce Jezdovice konaného dne 5. 1. 2011 v 18.00 hod. v sále kulturního domu v Jezdovicích Přítomni členové zastupitelstva:
Více1.5.1 Mechanická práce I
.5. Mechanická ráce I Předoklady: Práce je velmi vděčné éma k rozhovoru: někdo se nadře a ráce za ním není žádná, jiný se ani nezaoí a udělá oho sousu, a všichni se cíí nedocenění. Fyzika je řírodní věda
VíceIMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,
IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, STABILITA. Jednokový impuls (Diracův impuls, Diracova funkce, funkce dela) někdy éž disribuce dela z maemaického hlediska nejde o pravou funkci (přesný popis eorie
VíceÍ é čá í á ř í á ó ř é ď ň í á é č é ř á í á á á í í á á á á ď á é č á ó ů č á í ů č é é í Í é ů é ř í í ů í ď é ř é é í é í é é é á č é á á á é í ů í é á é Á Í Š Í É é á é í íčí ů Í ů é á á í ř é á é
VíceAnalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii
KM/GVS Geometrické vidění světa (Design) nalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii Použité značky a symboly R, C, Z obor reálných, komleních, celých čísel geometrický vektor R n aritmetický vektor
Víceňď Ó Ó Š ť ř ř ř Č ř ť ř Ř Š Ě Č Č ř Č Ý Ě ť Ě ť ř ý ř Ř ť ň Ě Ý ř Ě ř ř ň ť Š Š Š ň ť Ó ť Á ť ř Ů Ú Ě Č ť ň Š ř Ď Č Š ň Ř Ě ň ý řň ř ř ř Č Š ť Š Š Š Ú Š Á Ý Ú Š Š Š Š Š ť Á ť ť Ě ť ť ť ř Ú Ú Ú Š Ů Š ý
VíceM a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1
0. j. : N F A 0 0 2 9 7 / 2 0 1 5 N F A V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v é h o a r c h i v u z a r o k 2 0 1 4 N F A 2 0 1 5 V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v
VíceTechnická kybernetika. Kvalita regulace. Obsah. Kvalita regulace. Syntéza regulačního obvodu.
4..8 Admicý ro 6/7 řirvil: Rdim Frn chnicá ybrni Kvli rgulc Synéz rgulčního obvodu bh Kvli rgulc. Synéz rgulčního obvodu. Exrimnální mody. Anlyicé mody. Anlyico-xrimnální mody. Kvli rgulc Cíl rgulc můž
VícePopis obvodu U2407B. Funkce integrovaného obvodu U2407B
ASICenrum s.r.o. Novodvorská 994, 142 21 Praha 4 Tel. (02) 4404 3478, Fax: (02) 472 2164, E-mail: info@asicenrum.cz ========== ========= ======== ======= ====== ===== ==== === == = Popis obvodu U2407B
VíceGONIOMETRICKÉ ROVNICE -
1 GONIOMETRICKÉ ROVNICE - Pois zůsobu oužití: teorie k samostudiu (i- learning) ro 3. ročník střední školy technického zaměření, teorie ke konzultacím dálkového studia Vyracovala: Ivana Klozová Datum vyracování:
Více=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:
3 předáš INTEGRAE RAIONÁLNÍ LOMENÉ FUNKE Důležiou supiu fucí, eré můžeme (spoň eoreicy) iegrov v možiě elemeárích fucí, voří rcioálí lomeé fuce Kždou rcioálí lomeou fuci vru P( ) f ( ) =, de P() Q() jsou
Více( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306
7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu
VíceObr. Z1 Schéma tlačné stanice
Části a mechaismy strojů III Předmět : 34750/0 Části a mechaismy strojů III Cvičí : Doc Ig Jiří Havlík, PhD Ročík : avazující Školí rok : 00 0 Semestr : zimí Zadáí cvičeí Navrhěte a kostrukčě zracujte
VíceKIV/PD. Sdělovací prostředí
KIV/PD Sdělovací prosředí Přenos da Marin Šime Orienační přehled obsahu předměu 2 principy přenosu da mezi 2 propojenými zařízeními předměem sudia je přímá cesa, ne omuniační síť ja se přenáší signály
VíceŘ ú Á Ě ň ú Ý Ů ú ú Ý Ú ň óň ó Ř ú Á Ě ú ú ó Ý Ý Ý ú Ř ú Á Ě ň ň Ý ú ň Ý ú ň ň ň ň ň Ů ň ň ú ň Ý Ý ú ň ú Ů Ý ň ň ú š ň š ú ú ú š Ů ň Ř ú Á Ě ú Ú Ů ú ú ú ú Ř ó ó š ó ť š ú ú ó ú ú Ú š ú ó ó Ř ú Á Ě š ň
VíceČasová analýza (Transient Analysis) = analýza časových průběhů obvodových veličin
Časová analýza (Transien Analysis) = analýza časových průběhů obvodových veličin - napodobování činnosi ineligenního osciloskopu, - různé způsoby dalšího zpracování analyzovaných signálů (zejména FFT).
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici
Více8. Elementární funkce
Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne
Více