2.1. Biatlon a sportovní výkon
|
|
- Michaela Havlíčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2.1. Biatlon a sportovní výkon Biatlon [řec.], též zimní dvojboj, sportovní odvětví sestávající z běhu na lyžích se zbraní a ze sportovní střelby... (Encyklopedie tělesné kultury, 1988) Podle oficiálních pravidel Mezinárodní federace biatlonu (IBU, 2005) a Českého svazu biatlonu (ČSB, 2005) je biatlon zimním olympijským sportem, který spojuje dvě sportovní disciplíny, běh na lyžích volnou technikou a střelbu z malorážné sportovní zbraně na kovové sklopné terče umístěné ve vzdálenosti 50 m. Střelba je prováděna ve střelecké poloze vleže a vstoje. Konečný výsledek závodu jednotlivců, nazývaný také vytrvalostní závod, nebo individuální závod, je dán součtem běžeckého času a trestných minut za každý nezasažený terč. V ostatních variantách závodů, to je v rychlostním závodě, stíhacím závodě, závodě s hromadným startem, štafetách a v závodě družstev (ten se do programů vrcholných soutěží od roku 1999 nezařazuje), je výsledek dán pouze běžeckým časem, neboť závodník je za každý nezasažený terč penalizován povinností uběhnout 150 m dlouhé trestné kolo. První soutěžní pravidla biatlonu byla vytvořena v roce 1955 a o rok později byla v Melbourne schválena kongresem UIPM (Mezinárodní federace moderního pětiboje - Union Internationale de Moderne Pentatlon, následně UIPMB - Mezinárodní federace moderního pětiboje a biatlonu - Union Internationale de Moderne Pentatlon et Biatlon). První pravidla byla publikována v němčině, později přeložena do francouzštiny, oficiálního jazyka UIPM, avšak pouze německá verze byla při soutěžích považována za originální. Teprve anglická verze z roku 1985, která povolila užívání volné techniky běhu na lyžích, se stala oficiálními soutěžními pravidly biatlonu. Během posledních dvaceti let se biatlon velice intenzívně a dynamicky rozvíjel. V reakci na požadavky médií a diváků vznikaly nové soutěžní disciplíny, které byly postupně zařazovány do programů MS, SP i ZOH. Díky těmto změnám se zvýšila poutavost a dramatičnosti soutěží a biatlon se dostal do popředí zájmu a oblíbenosti u sportovní veřejnosti i médií
2 Základním principem, který je shodný pro všechny disciplíny biatlonových závodů, je absolvovat pravidly stanovenou běžeckou trať a z předepsaných střeleckých poloh sestřílet co nejvíce pravidly stanovených terčů. U vytrvalostního závodu, z něhož byly historickým vývojem odvozeny další biatlonové disciplín, a který nadále zůstává královskou disciplínou biatlonu, je výsledný čas dán součtem běžeckého času a trestných minut za nezasažené (nesestřelené) terče (1 trestná minuta za 1 nezasažený terč). Fencl (1979) upozorňuje, aby závodník ovládal pravidla závodu alespoň v rozsahu, který se ho bezprostředně týká, dokázal přizpůsobit techniku běhu a střelby své aktuální fyzické kondici, profilu tratě, meteorologickým podmínkám apod.. Aby také znal pořadí svých soupeřů na startu, měl zažitý rytmus střelby a zautomatizované všechny pohyby na střelnici a aby se uměl oprostit od všech rušivých vlivů na střelnici a při příjezdu na ni. Nutnost znalosti pravidel zůstává v platnosti i u současných závodníků. Přes svoji přesnost ponechávají pravidla organizátorům biatlonových soutěží i závodníkům jistou volnost výkladu. Proto jsme do některých následujících částí naší práce začlenili vybrané pasáže pravidel (včetně komentářů) o možné využitelnosti zmíněné volnosti výkladu. Vytrvalostní závod se pravidelně zařazuje do programu biatlonových soutěží na ZOH, které jsou pořádány vždy jednou za čtyři roky. Každoročně je součástí programu Mistrovství světa a Mistrovství Evropy (ME). Do jednotlivých kol Světového poháru, který je pořádán každý rok v devíti kolech, bývá zařazován vytrvalostní závod v průměru třikrát až šestkrát v jedné sezóně (dle přehledu výsledků z let ). Do celkových výsledků SP jsou započítávány i výsledky z MS. Specifikaci vybraných závodů, tj. délku tratí, způsob a časový interval startu, předepsaný počet okruhů na trati, střelecké položky vleže a vstoje a přirážky (tresty) na jeden výstřel na položku, povinné vzdálenosti mezi střeleckými položkami a celková stoupání běžeckých tratí uvádíme pro přehlednost v tabulce (viz. tab. 1)
3 Tabulka 1 Specifikace závodů běh na lyžích a střelba pro kategorii žen v pravidlech závodů a soutěží IBU Délka tratě a druh závodu 15 km vytrvalostní závod 7,5 km rychlostní závod 10 km stíhací závod 12,5 km z. s hromadným startem 4 x 6 km štafetový závod Standardní druhy startů a intervalů Počet okruhů Střelecké položky a přirážky 5 nábojů na položku vyjma štafety Vzdálenosti mezi střeleckými položkami a jejich umístění jednotlivý start 30 sec, 1 min 5 L, S, L, S 1 minuta 3 km 3,6,9,12 km jednotlivý start 30 sec, 1 min 3 L, S 150 m 2,5 km 2,5 a 5 km stíhací 5 L, L, S, S 150 m 2 km 2,4,6,8 km společný 5 L, L, S, S 150 m 2,5 km 2,5, 5,7,5, 10 km L, S (každý) + 3 společný a 3 náhradní náboje na předávka položku, TK 150 m 2 km 2 a 4 km Celkové stoupání m m m m m Vysvětlivky k tabulce 1: Sloupec 1.: Údaje o délce tratě v příslušném druhu (disciplíně) závodu. Sloupec 2.: Způsob startu a interval mezi startem dvou po sobě následujících závodníků. Sloupec 3.: Počet běžeckých okruhů, které musí závodník proběhnout. Sloupec 4.: Počet střeleckých položek, které musí závodník absolvovat; použité střelecké polohy (L = leže, S = stoje, dále jen vleže, vstoje) a počet nábojů, které musí závodník v každé položce vystřelit. Přirážka za střelbu 1 minuta přičtená k běžeckému času, nebo 150 m dlouhé trestné kolo, je uložena závodníkovi za každý terč, který po vystřelení všech nábojů v položce zůstane nezakryt (nesestřelen). Sloupec 5.: Minimální vzdálenost na běžecké trati mezi po sobě jdoucími střeleckými položkami v závodě a vzdálenost pro běh, ve které se musí provádět střelba. Sloupec 6.: Celkové stoupání v disciplíně, které je součtem všech stoupání (výškových rozdílů) pro jednotlivého závodníka; výškový rozdíl je maximální povolený rozdíl ve výšce nad mořem mezi nejvyšším a nejnižším bodem závodní tratě a činí 80 m pro všechny závody; maximální stoupání je maximální povolené převýšení souvislého stoupání (bez rovné a nebo klesající části). Pro všechny závody je povoleno maximálně 75 m stoupání na úseku dlouhém nejméně 200 m
4 Z uvedených údajů (v tab. 1) vyplývá jednoznačná definovanost parametrů ve sloupcích , ale v ostatních případech (minimální vzdálenosti mezi střeleckými položkami, vzdálenost pro běh, ve které se musí provádět střelby, ve výškovém rozdílu a v maximálním stoupání) je tolerance, která umožňuje odlišnost jednotlivých závodů a tím i různou náročnost homologovaných biatlonových tratí. Typickou konfigurací pro 15 kilometrový vytrvalostní závod žen je 5 okruhů 3 km dlouhých s rozmístěním střelnic na 3., 6., 9. a 12. km trati s celkovým povoleným stoupáním v rozmezí m. Skutečná délka trati se nesmí lišit o více než 5 % od délky stanovené pro závod. Sportovní výkon v biatlonu je realizován v široké škále specifických pohybových činností ovlivňovaných množstvím spolupůsobících faktorů. Savickij (1981) považuje biatlon za mechanické spojení dvou druhů sportu. Speciálním tréninkem v běhu na lyžích a ve střelbě je možné dosáhnout úspěchu v každém sportu zvlášť, ale jen racionální spojení obou disciplín biatlonu v komplexní přípravě může zabezpečit úspěch. Vondruška (1983), Kašper (1985), Loužecký (1985), Vojtíšek (1988) a další se shodují v tvrzení, že biatlon je disciplínou vytrvalostního charakteru se specifickým zaměřením na střelbu. Na jedné straně stojí fyzicky náročný vytrvalostní běh, který klade nároky na vytrvalost a rychlost, na straně druhé střelba, která vyžaduje maximální soustředění, jemnou senzomotorickou koordinaci, kterou musí biatlonista realizovat v relativně krátkém časovém úseku. Podle Levory (1985) je podstatou biatlonu vytrvalostní lokomoce v upraveném životním prostředí po vytyčené trati a senzomotorická koordinace systému zbraň - oko - ruka při střelbě (cílení a spouštění). Pohybový úkol spočívá ve snaze co nejrychleji překonat stanovenou vzdálenost a dosáhnout co nejpřesnější výsledek ve střelbě. Biatlon je svým obsahem kombinací sportovního výkonu v běhu na lyžích a sportovní střelby za specificky ztížených podmínek, které si navzájem obě dílčí disciplíny vytvářejí: střelba v maximálním fyzickém zatížení versus běh přerušovaný střelbou a ztížený nesením zbraně (cca 5 kg), omezující uvolněnost a rozsah pohybu závodníka při běhu
5 K obdobným závěrům dospěli Kašper (1985), Loužecký (1985), Vojtíšek (1988), Vondruška (1983), Petrovič (1988) i Paugschová (1999), kteří charakterizují biatlon jako disciplínu vytrvalostního charakteru se specifickým zaměřením na střelbu. Také Zicháček (2000) zdůrazňuje potřebu tréninku vytrvalostních schopností, techniky běhu na lyžích, techniky střelby a zvláště techniky střelby po zatížení. Fencl (1979) považuje za nejpodstatnější pohybové schopnosti vytrvalost (rychlostně silovou vytrvalost), všeobecnou vytrvalost, sílu, obratnost a rovnováhu. Leso (1980) a Kubaščík s Paugschovou (2003) uvádějí, že z fyziologického hlediska klade biatlon vysoké nároky na vytrvalostní schopnosti závodníka, ale zároveň zdůrazňují, že střelba probíhá v podmínkách doznívání fyzické zátěže běhu. Ondráček (1999) kromě rychlosti, síly a vytrvalosti, které tvoří nutnou podmínku k dosažení optimálního výkonu při fyzickém zatížení intervalového charakteru, upozorňuje také na vliv profilu tratě a měnící se amplitudu i charakter psychického vypětí. Zicháček (2000) považuje za základní pohybové schopnosti, které determinují sportovní výkon v biatlonu rychlost, sílu a vytrvalost. Říká, že vytrvalost tvoří nutnou podmínku pro dosažení optimálního výkonu a že síla stanovená v laboratoři, jako maximální výkon na šlapacím ergometru, má těsný vztah k výkonnosti biatlonistů obou pohlaví a také, že specifické rychlostní předpoklady jsou v těsném vztahu ke sportovnímu výkonu i u skupin sportovců homogenních z hlediska vytrvalostních schopností. Paugschová (1999) upřesňuje, především na základě pozorování juniorské reprezentace Slovenska, že... na celkovém výsledku se více podílí čas běhu než střelby (r = 0,867), vztah výsledků střelby je k výslednému času volnější (r = 0,665), statistická významnost na hladině 1 %. Podle autorky má nejvýznamnější vliv na sportovní výkon čas běhu na prvním úseku a výkon v poslední střelecké položce. U vytrvalostního biatlonu je výhodnější zaměřit se na přesnější střelbu (i za cenu delšího zdržení na střelnici). Dále Paugschová (1997) uvádí, že úspěšný biatlonista musí zvládnout nejen vytrvalostní trénink, nácvik rychlosti běhu na lyžích a jeho techniku, ale musí mít také vypěstovaný silný reflex jemné koordinace drobných svalů ruky a zrakového orgánu. Rozborem a hodnocením somatické charakteristiky biatlonistů se zabývali již v roce 1973 Sobolová a Zelenka. Jako optimální uvádějí somatotyp biatlonisty při výšce
6 172 cm a hmotnosti 67 kg a dosažení maximální výkonnosti ve věku 26 let. Pozdější výzkumy z let potvrzují výše uvedený odhad optimálního věku pro dosažení vrcholného výkonu. Např. Wick (1997) uvádí, že u žen byl průměrný věk vítězky ve vytrvalostním závodě 24 a v rychlostním závodě 26 let a mužů se věk pohyboval mezi 24 až 28 lety. Melichana (1995) doporučuje somatotyp biatlonistů mužů: výška 180 cm i více s průměrnou hmotností 74 kg a s procentem tuku pohybujícím se v rozmezí 4-6 %. Pro ženy uvádí výšku 170 cm při průměrné hmotnosti 64 kg a s procentem tuku v pásmu 8-12 %. Optimální věk biatlonisty se podle něho pohybuje v rozmezí let u mužů a v rozmezí let u žen, s možnou odchylkou na obě strany. Pro porovnání uvádíme současné hodnoty z funkčního laboratorního vyšetření vybrané skupiny našich biatlonistů v Laboratoři sportovní motoriky FTVS UK Praha v dubnu Věk mužů byl let, průměrná výška 180 cm, hmotnost 66,9 kg, tuku 8,25 %, věk žen byl let, výška 166 cm, hmotnost 54 kg, tuku 12,1 % (Bunc, 2000). Na rozdíl od těchto uvedených názorů Choutka (1981) uvedl nezávislost somatotypu závodníka na sportovní výkon v běhu na lyžích. Sledováním a vyhodnocením vybraných funkčních parametrů špičkových sportovců se zabýval Ästrand (1970). Ve své práci udává u špičkových biatlonistů maximální spotřebu kyslíku (VO 2 max) 5600 ml = 82 ml. kg -1 a u švédských reprezentantů v biatlonu ml. kg -1. Sobolová a Zelenka (1973) udávají u biatlonistů spotřebu kyslíku ml. kg -1. Pro porovnání Krejčí (1985) doporučuje, aby se hodnoty VO 2 max. u špičkových běžců na lyžích pohybovaly mezi ml. kg 1, u běžkyň mezi ml. kg -1. Současně uvádí, že špičkový výkon může zajistit pouze VO 2 max. nad 80 ml. kg -1. Lesová (1986) a Kulhánek (1987) uvádějí spotřebu kyslíku u biatlonistů více jako 80 ml. kg -1. Stejné hodnoty udává také Paugschová (2000). Výše uvedené údaje potvrzuje také Melichana (1995) jak uvádíme v tab. 2. Optimální hodnoty VO 2 max. kg -1 se tedy podle většiny autorů pohybují u mužů od 72 do 90 ml. kg -1 a u žen od 65 do 70 ml. kg
7 Tabulka 2 Maximální hodnoty vybraných funkčních parametrů pro elitní biatlonisty s předpoklady pro úspěch na světových soutěžích (Melichana, 1995) Ukazatel Muži Ženy VC (l) 6,0 5,4 VO 2max (l.min -1 ) 5,8 4,3 VO 2max.kg -1 (ml. kg -1.min -1 ) 78,0 67,0 V max (l.min -1 ) 150,0 120,0 LA max (mmol.l -1 ) 13,6 16,0 Maximální výkon (W) 480,0 370,0 Maximální výkon (W. kg -1 ) 6,3 5,7 Celková mech. účinnost (%) 22,0 22,5 Vysvětlivky: VC = vitální kapacita, VO 2 = spotřeba kyslíku, V = ventilace, LA = kyselina mléčná, pozn.: zátěžový test do vita maxima na bicyklovém ergometru. Funkční a metabolické charakteristiky biatlonistů jsou závislé na trvání sportovního výkonu. Melichana (1995) uvádí dobu zatížení u dlouhých tratí okolo 60 minut a průměrnou dobu střelby zhruba 30 sekund. Wick (1997) na základě rozboru výsledných běžeckých časů v biatlonových závodech uvádí, že během deseti let ( ) se čas potřebný k absolvování vytrvalostního závodu každoročně zkrátil zhruba o 25 sekund a rychlostního závodu o 10 sekund. To dokazuje stále rostoucí funkční a metabolické požadavky na výkon, které se v závodech ve vyšších nadmořských výškách ještě zvyšují. Např. vitální kapacita biatlonistů dosahuje podle Ondráčka (1999) minimálně 3700 ml, jako u lyžařů běžců a podle Melichana (1995) 5400 ml u žen a 6000 ml u mužů. Energetický výdej při vytrvalostních závodech po dobu minut podle Ondráčka (1999) vzrůstá na % náležitého bazálního metabolismu (BM). Leso (1980) klade v biatlonu důraz na rozvoj aerobních procesů v prvních minutách zatížení, kdy závodník spotřebuje % energie, přičemž největší zátěž je kladena na oběhovou a dýchací soustavu a na systém energetického metabolismu
8 Nitzsche (1988) doplňuje, že při startu, kdy se organismus adaptuje na počáteční a očekávanou zátěž, při narušení ustáleného stavu běhu, např. při zastávce na střelnici, při předbíhání, stoupání, nebo před cílem, dochází při neúplné úhradě kyslíku k zapojení anaerobní glykolýzy. To potvrzuje Zicháček (2000) smíšeným charakterem způsobu uvolňování energie. Velká aerobní kapacita biatlonistů je srovnatelná s aerobní kapacitou lyžařů běžců. Fořt (1984) uvádí vysoký podílu anaerobního hrazení energie, kdy koncentrace laktátu (LA) v krvi se v průběhu závodu pohybuje nad 10 mmol.l -1 a v konci závodu může dosahovat až 15 i více mmol.l -1. Pro jednotlivé biatlonové tratě Fořt (1984) udává následující průměrné hodnoty LA: 20 km - 7,4 mmol.l -1, 10 km - 9,5 mmol.l -1, 7,5 km - 10,6 mmol.l -1. Hodnoty v závodech v běhu na lyžích jsou s tím srovnatelné (7-9 mmol.l -1 ), jak uvádí Krejčí (1985). Starší údaje Sobolové a Zelenky (1973) byly výrazně nižší a nepřesahovaly 4 mmol.l -1 vzhledem k tehdy používané méně náročné klasické technice běhu a k nižší rychlosti v závodech (viz. údaje Wicka, 1997). Zicháček (2000) uvádí energetickou náročnost běhu na dlouhých biatlonových tratích u mužů až 7 MJ (průměrný výdej 115 kj.min -1 ) a u žen 5, 3 MJ (průměrný výdej 90 kj.min -1 ) a u kratších tratích odhaduje přibližně poloviční celkovou energetickou náročnost při stejném energetickém výdeji. I v tomto případě jsou údaje Sobolové a Zelenky (1973) z výše uvedených důvodů podstatně nižší (4, 6-5, 4 MJ). Srdeční frekvence (SF) při biatlonových závodech dosahuje podle Melichany (1995) 90 % maximální hodnoty i více, ale v souvislosti se střelbou se tyto hodnoty snižují až na % SF max. Podobné hodnoty srdeční frekvence uvádí též Paugschová (1999). Naopak Ondráček (1999) v disertační práci Srdeční frekvence jako jedna z podmínek úspěšnosti střelby v biatlonu žen uvádí nižší obvyklou srdeční frekvenci při závodě (průměrně kolem 165 tepů/min. při rozpětí tepů/min. a srdečním objemu zhruba 1000 ml). Tyto hodnoty se snižují v různých fázích závodů a klesají až na tepů/min. při střelbě vleže
9 Psychické předpoklady biatlonistů hodnotí Ondráček (1999) a Zicháček (2000). Oba autoři se shodují na nutnosti existence dobrých psychických předpokladů, neboť v biatlonu dochází ke střídání fáze dlouhodobé volní koncentrace pozornosti (vigilance) na běh a krátkodobé vysoké koncentrace pozornosti na senzomotorickou pohotovost střelce při značně rychlém tempu střelby. Změny psychického napětí kladou na závodníky zvýšené nároky na operativní jednání, jako složku limitní sportovní výkonnosti. To potvrzuje také Paugschová (1999) se zdůvodněním, že vícenásobné střídání dvou rozdílných disciplín klade vysoké nároky také na intelektuální vlastnosti sportovce. Biatlonista musí být schopen reagovat mimo jiné na změny podmínek na střeleckém stanovišti (např. směr větru, slunce, informace, kontrolu soupeřů...). Tyto změny vyžadují neustále nové operativní jednání a zvyšují požadavky na psychické vlastnosti. Pro rozvoj psychické odolnosti při střelbě doporučuje Itkis (1986) různé autoregulační postupy. Uvádí uvědomělé soustředění se na základní technické prvky a vytváření kladných ideomotorických reakcí prostřednictvím přesných představ nejdůležitějších činností a jejich správného "prognózování" před jejich uskutečněním jako efektivní způsob překonání technických nepřesností i psychického napětí. O celkovém výsledku závodu, tedy o běžeckém výkonu i střelbě rozhoduje také taktika, jako faktor, který lze ovlivnit. Otázkami taktiky v biatlonu a střelbě se zabývali, mimo jiné, Hejl, Vojtíšek, Provazník a další. Během závodů v biatlonu dochází ke střídání fáze dlouhodobé volní koncentrace pozornosti na běh a krátkodobé vysoké koncentrace pozornosti na střelbu. Toto střídání fází psychického napětí klade podle Vojtíška (1989) u závodníka zvýšené nároky (ve spojitosti se všemi zátěžovými faktory) na rozvoj operativního myšlení, jako složky limitní sportovní výkonnosti. Proto musí být biatlonista schopen, na základě zhodnocení a analýzy situace v závodě, myšlenkově vytvořil taktický plán, který dokáže uplatnit a tak zvítězit nad soupeři a dosáhnout vrcholného výkonu (Vojtíšek 1984)
10 Provazník (1982) chápe pod taktikou při střelbě schopnost střelce organizovat svoji činnost ve stále se měnících podmínkách vnějšího prostředí a proměnlivosti psychického a funkčního stavu organizmu, který vede k formování a realizaci nejefektivnějšího programu vypracování každého výstřelu. Na rozdíl od Vojtíška (1984) tvrdí Hejl (1977, 1978), že pro úspěch ve střelbě je důležité během závodu vnímat jen sebe a plně se soustředit na přesné vykonávání jednotlivých prvků střelby. Dále upřesňuje, že během střelby by se závodník neměl zajímat o to, zda-li terč zasáhl či nikoliv, ale plně se soustředit na střelbu a zhodnocení obrazu terče ponechat až na konec střelby při odjezdu ze střeleckého stanoviště. S tímto názorem spolu se Zicháčkem (2000) nesouhlasíme, neboť závodník právě v rámci zpětnovazebné kontroly může při nezasaženém terči provést částečnou korekci polohy, nebo reagovat na vnější změny podmínek. Ve shodě s Paugschovou, Petrovičem a Ramacsayem (1998) i všemi dalšími výše uvedenými autory za základní stavební kámen sportovní výkonnosti obecně považujeme vysoký stupeň všeobecné pohybové výkonnosti na jejímž základě lze stavět sportovní mistrovství a jeho růst. Zároveň dodáváme, že podmínkou úspěchu ve vrcholovém biatlonu jsou optimální vazby v množině faktorů, tedy v propojení výborné fyziologické, motorické, psychické i psychomotorické připravenosti věkově, zdravotně i somaticky ideálního typu závodníka s technicky vyzrálým během i střelbou, se schopností maximálního využití technických podmínek, vlivů prostředí a vyspělé taktické úrovně závodníka. Sportovní výkon v biatlonu je tak typickým příkladem multifaktorového výkonu. Jeho charakter je dán dvěma disciplínami - během na lyžích volnou technikou a střelbou z malorážné zbraně, ale formování a vytváření finálního výsledku, je daleko složitější. To dokresluje následující přehled faktorů potencionálně ovlivňujících výkon v biatlonu, který jsme sestavili. Společným znakem ovlivnitelných faktorů je, že jsou respektovány při výběru talentů a tréninku. Ostatní faktory jsou méně ovlivnitelné až neovlivnitelné (viz. následující přehled)
11 Faktory ovlivňujících výkon v biatlonu Fyzická zdatnost Věk, pohlaví, zdravotní stav, somatický stav Fyziologická připravenost Morfologická složka Svalová složka Kardiorespirační složka Metabolická složka Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha Motorická připravenost Rovnováha (statická a dynamická) Pohyblivost Jemná motorika Psychické a psychomotorické výkonnostní předpoklady Osobnost (dlouhodobé předpoklady) Temperament, vůle, motivace, aspirace, odolnost Předcházející závodní zkušenost Senzorický projev Zrakový výkon Diferenciace Prostorová orientace Senzomotorický projev Koordinace oko - ruka (neuromuskulární přenos) Rytmus Racionálně-kognitivní projev Příjem a zpracování informace o situaci Vyhodnocení informace o situaci Volba řešení situace Rozhodování situace (rozhodovací reakce) Anticipace Koncentrace
12 Emocionální stavy (aktuální psychické projevy) Nálada, motivace k výkonu Předstartovní stavy Technika pohybu Technika běhu Technika pohybu, pohybové vzory (stupeň motorického učení), souhra antagonistů, agonistů a synergistů Variabilita pohybových vzorů Technika střelby Zaujmutí polohy (stupeň motorického učení), variabilita, adaptabilita; poloha těla k rovině výstřelu, polohy jednotlivých segmentů těla vzhledem ke zbrani a k terčům Dílčí činnosti (stupeň motorického učení) Stabilita systému střelec - zbraň Míření Dýchání Spouštění Technické podmínky Výstroj a výzbroj Trať Lyže a jejich optimální výběr (vybavení k testování a výběru), hole, boty, vázání, oděv, rukavice Vosk a jeho optimální výběr (příp. prášek, pasta atp.) Mazání (aplikace vybraného média na skluznici) Zbraň: hlaveň, dioptr, muška, závěr - úderník (chod a odpor spouště), zásobníky, pažba (kvalita, opotřebení, skladování, hmotnost) Střelivo: druh a optimalizace výběru série, vlastnosti, skladování, manipulace Profil tratě (celkový součet a podíl stoupání a klesání) Profil tratě před střelnicí Možnost testování lyží (umístění testovacích stop) Zahřívací okruh (poloha, umístění)
13 Střelnice Stadion Povrch stanovišť (pevnost a upravenost) Podložky Velikost a orientace střelnice, značení střelnice (přehlednost koridorů), zábrany, výškové rozdíly (hrana střeleckých stanovišť a terčů), pozadí za terči Terčové zařízení (použitý typ a vzdálenost jednotlivých terčů) Velikost a uspořádání stadionu, návaznost tratí, střelnice Tribuny Technické zázemí, mazací buňky, šatny, WC Prostředí Závodiště a střelnice Geografická poloha (nadmořská výška, zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od moře atp.) Povětrnostní podmínky Diváci Teplota vzduchu a sněhu Sněhové podmínky (vlastnosti sněhu - struktura, tření atp.) Vlhkost vzduchu Tlak plynů Viditelnost Síla, směr a stálost větru Intenzita a směr slunečního záření "Atmosféra" na sportovišti Diváci a povzbuzování na střelnici resp. na trati Fanoušci Ubytování, stravování a další péče Vzdálenost ubytování a stravování od sportoviště (dopravní dostupnost) Komfort ubytování Kvalita stravy Možnost lékařské péče, masáže a rehabilitace
14 Taktika Taktika sportovce Taktika týmu Zařazení sportovce do skupiny ve startovní listině Kontakt se soupeřem Odhad vývoje soutěžní situace (disciplína, soupeř, vlastní dosavadní výkon) Servis během závodu (občerstvení atp.) Podávání informací (o vývoji závodu, o vlastním výkonu, o soupeřích atp.) (Půža a Zicháček, 2002) Z výčtu faktorů ovlivňujících výkon v biatlonu lze pro výzkum odvodit intervenující proměnné, které je nutné sledovat jako množinu prvků a jejich vzájemných vazeb. Vhodným systematickým základem jejich členění jsou kategorie proměnných neovlivnitelných, zprostředkovaně (částečně) ovlivnitelných a ovlivnitelných přímo v rámci tréninkového procesu a celkové přípravy na závody. Příkladem proměnné, která není ovlivnitelná může být věk, nebo pohlaví závodníka, proměnnou zprostředkovaně ovlivnitelnou (z výše jmenovaných faktorů nazvaných Technické podmínky - Výstroj a výzbroj) je např. zbraň závodníka (zbraň musí odpovídat pravidlům, ale závodník si může z většího množství dnes vyráběných biatlonových zbraní vybrat ten konkrétní typ, který mu nejlépe vyhovuje). Za příklad proměnné přímo ovlivnitelné v rámci tréninkového procesu a celkové přípravy na závody lze jmenovat Fyziologickou připravenost, jejíž zlepšování a zvyšování je obvykle stěžejní složkou tréninkového procesu. V naší práci se zabýváme vztahem mezi nadmořskou výškou, jako jednou ze zprostředkovaně ovlivnitelných proměnných (tréninkový proces můžeme zaměřit na přípravu pro podávání optimálního sportovního výkonu ve vyšší nadmořské výšce) a výsledky v běhu a střelbě
Motorické schopnosti
Motorické schopnosti Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět
Vícezáměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti
základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností
VíceFakulta Sportovních Studií
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Fakulta Sportovních Studií Seminární práce na téma Vytrvalostní běh Fyziologie sportovních disciplín David Tomšík RVS CŽV UČO: 200488 1 Funkční a metabolická charakteristika
VíceReakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž Srdeční frekvence (SF) Hodnoty klidové srdeční frekvence se u běžné populace středního věku pohybují okolo 70 tepů za minutu (s přibývajícím věkem hodnoty SF
VíceUNIVERZITA KARLOVA FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU VLIV VYŠŠÍ NADMOŘSKÉ VÝŠKY NA ÚSPĚŠNOST STŘELBY V BIATLONU Disertační práce Mgr. ADÉLA BOUDÍKOVÁ Školitel: doc. PhDr. Josef Dovalil, CSc. Konzultant:
VíceTEPOVÁ FREKVENCE A SPORT
TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:
VíceVytrvalostní schopnosti
Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující
VíceUSTANOVENÍ PRO ZÁVODY V KATEGORIÍCH ŽACTVA, DOROSTU A VETERÁNU
USTANOVENÍ PRO ZÁVODY V KATEGORIÍCH ŽACTVA, DOROSTU A VETERÁNU 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Pokud v následujících ustanoveních pro jednotlivé ţákovské, dorostenecké a veteránské kategorie není uvedeno jinak,
VícePozdíšek s.r.o. Nádražní Mohelnice
Pozdíšek s.r.o. Nádražní 35 789 85 Mohelnice +420 777 081 906 info@sportovnitesty.cz www.sportovnitesty.cz IČ 27789161 Jméno: Tomáš Příjmení:Korbička Rodné číslo: 3.6.1975 Datum testu: 24.11.2010 Věk:35
VíceVLIV VYŠŠÍ NADMOŘSKÉ VÝŠKY NA ÚSPĚŠNOST STŘELBY V BIATLONU
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU VLIV VYŠŠÍ NADMOŘSKÉ VÝŠKY NA ÚSPĚŠNOST STŘELBY V BIATLONU Autoreferát disertační práce Autor: Mgr. Adéla Boudíková Školicí pracoviště: Katedra
VíceKondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:
Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován
VíceMaximání tepová rezerva - MTR
Regenerace ve sportu pro RVS 25.3-26.3.2015 Srdeční frekvence je velmi ovlivnitelný ukazatel, reaguje přes stresové hormony (adrenalin) na rozrušení, zvyšuje se tudíž i v předstartovním stavu. Její zvýšení
VíceLyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB
Lyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB Když je sníh, tak se lyžuje nejen do školy.. ;-) https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288
VíceNeustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evrops
Kondiční příprava v tréninku basketbalistů. Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evropské poháry
VíceCoaches Conference FISA 2013
Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve
VíceAntropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.
Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. jazyky v kinantropologii 1 Osnova prezentace Klasifikace lidského pohybu Teorie tělesných cvičení (TC) Strukturální stránka TC Procesuální stránka TC Finální stránka
Víceedí organismu tj. reakci. teplo, chlad, vysokohorské prostřed
ZATÍŽEN ENÍ základní definice záměrný, cílený c podnět t k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám m funkční aktivity organismu = = ke změnám m trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností,,
VíceMISTROVSTVÍ UNITOP ČR 2012 s mezinárodní účastí v běhu na lyžích se střelbou
R O Z P I S MISTROVSTVÍ UNITOP ČR 2012 s mezinárodní účastí v běhu na lyžích se střelbou se koná pod záštitou prezidenta UNITOP ČR plk. Mgr. Vladislava Husáka jako nominační závod pro vytvoření širší nominace
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1. 07/1. 4. 00/21.2712 Šablona: VY_32_INOVACE_3_46_Čj Ročník: 3., 4. a 5. Datum vytvoření: 17. 2. 2013 Datum ověření ve výuce: 14.
VícePRAVIDLA PRO LETNÍ BIATLON
PRAVIDLA PRO LETNÍ BIATLON OBSAH 1 VŠEOBECNÉ PŘEDPISY... 1 2 KROSOVÝ BIATLON... 1 3 BIATLON NA KOLEČKOVÝCH LYŽÍCH... 3 4 BIATLON NA HORSKÝCH KOLECH... 4 PRAVIDLA PRO LETNÍ BIATLON 1. VŠEOBECNÉ PŘEDPISY
VíceFaktory ovlivňující střelecký výkon v biatlonu
2.1.2. Faktory ovlivňující střelecký výkon v biatlonu V této kapitole uvádíme současný stav poznatků o střelbě a její specifice v biatlonu. Za vhodné materiály považujeme publikace po roce 1976 (do té
VíceAplikovaná ergonomie cvičení: Metoda profesiografie kontrolní list
Aplikovaná ergonomie cvičení: Metoda profesiografie kontrolní list Základem metody profesiografie je sběr informací na pracovištích a jejich záznam do kontrolních listů. Při aplikaci metody se hodnotí
VíceVÝUKOVÉ KARTY: STUPŇOVANÝ VYTRVALOSTNÍ BĚH
VÝUKOVÉ KARTY: STUPŇOVANÝ VYTRVALOSTNÍ BĚH Rozbor disciplíny: Tato disciplína vyžaduje kontrolu tempa běhu, připravenost mladých atletů z hlediska aerobní kapacity a zkušenost se základní taktikou při
VíceNebezpečí fyzického vyčerpání. Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2011
Nebezpečí fyzického vyčerpání Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2011 Hranice fyzického vyčerpání je stanovená schopností využívat kyslík přiváděný do organismu dýcháním, pro přeměnu svalových tuků na energii
VíceSpecifikace jednotlivých tréninkových ukazatelů uvedených v tabulce doporučovaných objemů
DOPORUČENÉ OBJEMY TRÉNINKU NA MEZOCYKLUS 13.12.2010-9.1. 2011 CHLAPCI žáci 2011 dorostenci 2011 junioři 2011 118 ČZ (hod) 42 50 64 106 POS (hod) 7 11 16 107 SPEC POS (hod) 3 6 12 108 B-C (km) 55 65 75
VícePŘÍLOHY ČSB. E Ustanovení pro závody v kategoriích žactva, dorostu a veteránů F Soutěž o Český pohár ČP G Sportovní klasifikace v biatlonu
PŘÍLOHY ČSB E Ustanovení pro závody v kategoriích žactva, dorostu a veteránů F Soutěž o Český pohár ČP G Sportovní klasifikace v biatlonu PŘÍLOHA E USTANOVENÍ PRO ZÁVODY V KATEGORIÍCH ŽACTVA, DOROSTU A
VícePravidla závodů a soutěží IBU MEZINÁRODNÍ FEDERACE BIATLONU - I B U ČESKÝ SVAZ BIATLONU - Č S B PRAVIDLA BIATLONU. Platná od 1. listopadu 2006 1/56
MEZINÁRODNÍ FEDERACE BIATLONU - I B U ČESKÝ SVAZ BIATLONU - Č S B PRAVIDLA BIATLONU Platná od 1. listopadu 2006 1/56 ÚVODEM Pravidla závodů a soutěží biatlonu, obsažená v této publikaci, byla ve své základní
VícePRAVIDLA A POSTUPY PŘI PŘÍPRAVĚ A HODNOCENÍ STŘELECKÉHO VÍCEBOJE VE STŘELBĚ ZE VZDUCHOVÝCH ZBRANÍ. TECHNICKÁ PRAVIDLA SBTS ČR číslo 8.
PRAVIDLA A POSTUPY PŘI PŘÍPRAVĚ A HODNOCENÍ STŘELECKÉHO VÍCEBOJE VE STŘELBĚ ZE VZDUCHOVÝCH ZBRANÍ TECHNICKÁ PRAVIDLA SBTS ČR číslo 8. 1. DEFINICE Střelecký víceboj je sportovní střelba ze vzduchových zbraní
Více001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku
001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku
VícePOKYNY PRO SOUTĚŽE ČESKÉHO POHÁRU V BIATLONU 2018/19
POKYNY PRO SOUTĚŽE ČESKÉHO POHÁRU V BIATLONU 2018/19 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Český pohár v biatlonu ČPB 2018/19 je celosezónní soutěží jednotlivců členů ČSB a družstev. Jejím obsahem jsou stanovené celostátní
VíceSůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu
Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup
Vícemnohaletého tréninkového procesu
9. Posouzení vlivu sportovní přípravy z hlediska mnohaletého tréninkového procesu 9.1. ÚVOD Sportovní příprava dětí je často charakterizována snahou po všestranné přípravě, která zajistí potřebnou úroveň
VíceSportovní příprava mládeže
Sportovní příprava mládeže Základní koncepce tréninku dětí 2 základní koncepce: Raná specializace snaha o nejvyšší výkonnost v útlém dětství; děti se přizpůsobují tréninku trénink je zaměřen na okamžitý
Více03 I IBU PRAVIDLA SOUTĚŽÍ A ZÁVODŮ IBU PRAVIDLA SOUTĚŽÍ 03
03 I IBU PRAVIDLA SOUTĚŽÍ A ZÁVODŮ Pravidla IBU pro soutěže a závody byla přijata Kongresem 1998 a doplněna Kongresy v letech 2000, 2002, 2004, 2006, 2008, 2010, 2012, 2014, 2016 a 2018. IBU PRAVIDLA 03-1
VícePRAVIDLA ČLS LETNÍ LUKOSTŘELECKÝ BIATLON / RUN ARCHERY
PRAVIDLA ČLS LETNÍ LUKOSTŘELECKÝ BIATLON / RUN ARCHERY 1. Úvod Lukostřelecký biatlon v letní variantě (Run Archery) je kombinace běhu a luko v jedné soutěžní disciplíně a principem se velmi podobá klasickému
VíceModerní trénink vytrvalosti v házené
Moderní trénink vytrvalosti v házené Obsah: 1. Úvod 5 2. Co je to vytrvalost 6 3. Druhy vytrvalostních schopností 7 4. Význam vytrvalostních schopností pro házenou 9 5. Trénink aerobní vytrvalosti 12 5.1.
VíceFyzické testy žactva v orientačním běhu
Fyzické testy žactva v orientačním běhu Bc. Marcela Kubíčková 1. Úvod Součástí společné přípravy talentovaného žactva východočeské oblasti jsou každoroční motorické testy, které jsou prováděny za účelem
VíceAmbulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana
Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana HISTORIE Kardiovaskulární rehabilitace (KR) má v Nemocnici ve Frýdku Místku dlouhou tradici. Patříme
Více03 IBU PRAVIDLA SOUTĚŽÍ A ZÁVODŮ IBU PRAVIDLA SOUTĚŽÍ 03
03 IBU PRAVIDLA SOUTĚŽÍ A ZÁVODŮ Pravidla IBU pro soutěže a závody byla přijata Kongresem 1998 a doplněna Kongresy v letech 2000, 2002, 2004, 2006, 2008, 2010, 2012, 2014 a 2016. IBU PRAVIDLA 03-1 03 IBU
VícePROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?
PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě
VíceRozvoj pohybových schopností. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval
Rozvoj pohybových schopností Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval SÍLA RYCHLOST VYTRVALOST OBRATNOST Pohybové schopnosti jsou částečně vrozené, v průběhu života se rozvíjí 12.12.2014 Mgr. Jan Veverka
VíceRekondice a regenerace
Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový
VíceFyziologie sportovních disciplín
snímek 1 Fyziologie sportovních disciplín MUDr.Kateřina Kapounková snímek 2 Krevní oběh a zátěž Složka : Centrální / srdce / Periferní / krevní oběh / Změny Reaktivní adaptační snímek 3 Centrální část
VíceTechnická příprava teorie motorického učení,
Technická příprava je realizována podle zákonitostí, principů odvozených z teorie motorického učení, je určována činiteli vnitřními a vnějšími, můžeme ji považovat za synonymum motorického učení probíhající
VíceProjev sportovní formy:
TRÉNOVANOST Trénovanost je komplexní úroveň připravenosti sportovce daná aktuální mírou přizpůsobení sportovce na požadavky konkrétní sportovní činnosti. Komplexnost připravenosti je dána dílčími úrovněmi
VíceSTRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK
STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK Školení instruktorů gymnastiky II. třídy Miroslav Zítko PŘI OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH BY MĚLA CJ S GYMNASTICKOU NÁPLNÍ TUTO STAVBU: ROZCVIČENÍ (příprava hybného systému na další
VíceROZHODČÍ A TECHNIČTÍ DELEGÁTI ČESKÉHO SVAZU BIATLONU
SMĚRNICE ROZHODČÍ A TECHNIČTÍ DELEGÁTI ČESKÉHO SVAZU BIATLONU Platná od 11. 5. 2016 Obsah směrnice: Kategorie rozhodčích Podmínky pro výkon činnosti rozhodčího Udělení licence rozhodčího ČSB Evidence rozhodčích
VíceKapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ
Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou
VíceKritéria pro zařazení do reprezentace pro rok 2019 v puškových, pistolových a brokových disciplínách
Kritéria pro zařazení do reprezentace pro rok 2019 v puškových, pistolových a brokových disciplínách 1) Úvod: Komise pro řízení reprezentace (KŘR) se na svém posledním jednání dne 14. 10. 2017 rozhodla
VícePRAVIDLA A POSTUPY PŘI PŘÍPRAVĚ A HODNOCENÍ SPORTOVNÍHO STŘELECKÉHO VÍCEBOJE SČS
SPOLEČNOST ČESKÝCH STŘELCŮ PRAVIDLA A POSTUPY PŘI PŘÍPRAVĚ A HODNOCENÍ SPORTOVNÍHO STŘELECKÉHO VÍCEBOJE SČS VÍCEBOJ TECHNICKÁ PRAVIDLA SČS číslo 6 1. DEFINICE Střelecký víceboj SČS je branně sportovním
VícePřihlášky zasílejte přes webový formulář: 200m vybojkované dráhy, start z pevných startovacích bloků
Propozice závodu Název závodu: Otrokovická ZUBR desítka 2017 Součást seriálu Mistrovství dračích lodí ČR / Torrsen Cup 2017 Akce probíhá pod záštitou Města Otrokovice a v rámci Otrokovických letních slavností
VíceVýklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu
Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu (schválený předsednictvem ČAS dne 2. prosince 2014) 1. Úvod a) Vyhláška Ministerstva
Více"Cena Dukly" 4. kolo Českého poháru mládeže 2015, memoriálu Karla Bártů. TJ Dukla Praha a ASC Dukla Praha
"Cena Dukly" 4. kolo Českého poháru mládeže 2015, memoriálu Karla Bártů Pořadatel: TJ Dukla Praha a ASC Dukla Praha Datum: neděle 31. 05. 2015 Místo: Sportovní komplex Juliska, Na Julisce 28/2, 160 00,
VíceTémata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020
Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020 Třída: Obor: Zkouška: Sestavil: Vedoucí úseku: Schválil: EP4 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání řízení
VícePreskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková
Preskripce pohybové aktivity MUDr. Kateřina Kapounková Preskripce PA v rámci programu PA zdravých osob není obtížná Důležitý je časový faktor - priorita Proto - kompromis = = sladění fyziologického hlediska
VíceDidaktické metody Metodou
Didaktické metody Metodou rozumíme záměrné, plánovité uspořádání úkolů a činností sportovce tak, aby vzhledem k spolupůsobícím podmínkám byl co nejefektivněji dosažen tréninkový cíl. Z aspektu trenéra
VíceFyziologické aspekty cyklistiky
Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie
VíceDisciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m )
Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání-
VícePohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha
Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Množství PA (hod.týden) Množství realizovaných pohybových aktivit u chlapců a děvčat za týden 10 1996 8 Chlapci mladší než
VíceKapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu
Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.
VíceSeminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera
Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální
VíceTRÉNINK úvod, obecné principy, trocha filosofie. Marek Cahel Školení T , Zderaz Školení T3 - Vracov,
TRÉNINK úvod, obecné principy, trocha filosofie Marek Cahel Školení T2-19. 2. 2016, Zderaz Školení T3 - Vracov, 28. - 30. 10. 2016 Faktory výkonu v OB Fyzické/fyziologické - vytrvalost, rychlost, síla,
VíceTEORETICKÝ PODKLAD PRO TVORBU A VYPLŇOVÁNÍ DENÍKU
TEORETICKÝ PODKLAD PRO TVORBU A VYPLŇOVÁNÍ DENÍKU ROČNÍ TRÉNINKOVÝ CYKLUS Jak uvádí Mrázková (2010), roční tréninkový cyklus považujeme za základní jednotku dlouhodobě organizované sportovní činnosti.
VíceHodnocení STM za 2. pololetí roku 2014
Hodnocení STM za 2. pololetí roku 2014 V souladu se schválenou koncepcí STM podporoval ČSMP ve 2. polovině letošního roku celkem dvanáct sportovních center a středisek. Po posledním pohárovém závodě ve
VíceAkce probíhá pod záštitou Města Otrokovice a v rámci Otrokovických letních slavností. Přihlášky zasílejte přes webový formulář:
Propozice závodu Název závodu: Otrokovická ZUBR desítka 2018 Akce probíhá pod záštitou Města Otrokovice a v rámci Otrokovických letních slavností Pořadatel: DRAGON BOAT EVENTS Termín: Sobota 14. července
VíceMISTROVSTVÍ ČR V BIATLONU NA KOLEČKOVÝCH LYŽÍCH 4. 6. 9. 2015 LETOHRAD. Areál biatlonu Šedivský lom LETOHRAD
MISTROVSTVÍ ČR V BIATLONU NA KOLEČKOVÝCH LYŽÍCH 4. 6. 9. 2015 LETOHRAD Areál biatlonu Šedivský lom LETOHRAD Propozice Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích 2015 Organizační výbor Pořadatel Technické
VíceMISTR ZBRANĚ SA.58 STŘELECKÁ SOUTĚŽ S MOŽNOSTÍ ZÍSKÁNÍ TŘÍDNOSTI
MISTR ZBRANĚ SA.58 STŘELECKÁ SOUTĚŽ S MOŽNOSTÍ ZÍSKÁNÍ TŘÍDNOSTI OBOS.cz ve spolupráci se spolkem SX a partnery pořádají otevřenou střeleckou soutěž: MISTR ZBRANĚ SA.58 Jedná se o střelecké závody, ve
VíceKlatovský sniper malorážka a vojenská puška
Klatovský sniper malorážka a vojenská puška Střelnice SSK Klatovy 25. 8. 2012 Srdečně zveme příznivce pušek na závod Sniper Klatovy dne 25. 8. 2012 v areálu střelnice SSK Klatovy. Závod se skládá ze dvou
VíceINTERNATIONAL BIATHLON UNION 2014
2014 PRAVIDLA IBU IBU INTERNATIONAL BIATHLON UNION 2014 PRAVIDLA IBU PŘIJATA 11. KONGRESEM IBU V ROCE 2014 Pro použití a potřeby Českého svazu biatlonu přeložil Robert Dostál International Biathlon Union
VíceSPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého
SPIROERGOMETRIE = zátěžové vyšetření (velmi podobné ergometrii) posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému objektivizace závažnosti onemocnění (přesně změří tělesnou výkonnost), efekt intervenčních
VíceInovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml
Více7 ZÁVĚRY. 3. Podobně jako žákovská družstva kmenového klubu experimentálního družstva byla sledována i žákovská družstva dalších vybraných klubů.
7 ZÁVĚRY Posouzení úrovně sportovní přípravy dětí v ledním hokeji je jedním z důležitých úkolů současné teorie sportovního tréninku. Množství prvků, jejichž deskripce je často nejasná, vzájemné vlivy a
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská)
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obor: Aplikovaná tělesná výchova Ochrana obyvatelstva Tělesná výchova (dvouoborové studium) Cílem zkoušky
VíceKritéria pro zařazení do reprezentace pro rok 2016 v puškových, pistolových a brokových disciplínách
Kritéria pro zařazení do reprezentace pro rok 2016 v puškových, pistolových a brokových disciplínách 1) Úvod: Komise pro řízení reprezentace (KŘR) se na svém posledním jednání dne 17. 10. 2014 rozhodla
VíceZÁKLADNÍ STRUKTURA SPORTOVNÍHO ÚSEKU ČSMP A PŘEHLED ČINNOSTÍ SPOJENÝCH S VÝKONEM JEDNOTLIVÝCH FUNKCÍ PRO OBDOBÍ
ZÁKLADNÍ STRUKTURA SPORTOVNÍHO ÚSEKU ČSMP A PŘEHLED ČINNOSTÍ SPOJENÝCH S VÝKONEM JEDNOTLIVÝCH FUNKCÍ PRO OBDOBÍ 2017-2020 Komise vrcholového sportu (KVS) Komisi tvoří: trenér RDS, trenér RDJ, koordinátor
VícePozvánka a výzva k účasti
Pozvánka a výzva k účasti 2. mezinárodní letní biatlon Krátké a dlouhé trati 15. až 17. září 2017 ARBER Hohenzollern-Skistadion VZDUCHOVÁ PUŠKA A MALORÁŽKA VE VŠECH KATEGORIÍCH Pořadatel: Organizátor:
VíceV E R O N I K A H O R Á K O V Á
Edukace jako proces V E R O N I K A H O R Á K O V Á Náplň prezentace Vyučování a učení v tělesné výchově, motorické učení Učení a motorické učení Pedagogické základy motorického učení Obsah učiva a jeho
VíceObsah taktické přípravy
Taktická příprava je proces osvojování a zdokonalování vědomostí, dovedností, schopností a postupů, které umožní sportovci vybírat v každé situaci optimální řešení a toto řešení efektivně prakticky uskutečňovat.
VíceZODM - LYŽAŘSKÝ ORIENTAČNÍ BĚH - POKYNY
Pořadatel ZODM - LYŽAŘSKÝ ORIENTAČNÍ BĚH - POKYNY Krajský svaz orientačních sportů Kraje Vysočina a Sportovní klub Orientační sporty Nové Město na Moravě Centrum závodu Nové Město na Moravě, Vysočina Program
VíceSpecifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let
Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let Podstata sportovní přípravy dětí * Jejím hlavním rysem je přípravný charakter,ve kterém se budují základní kameny vrcholového výkonu,
VícePOHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti
POHYBOVÉ SCHOPNOSTI relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti KONDIČNÍ SCHOPNOSTI podmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie
VíceNadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění
Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak
VíceSILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice
SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO
VíceRegenerace ve sportu biologické veličiny. MUDr.Kateřina Kapounková
Regenerace ve sportu biologické veličiny MUDr.Kateřina Kapounková Biologické veličiny pro řízení zatížení Srdeční frekvence Laktát Močovina Kreatinkináza Amoniak Hematokrit a hemoglobin Glukóza Minerály
Více"Cena Dukly" 3. kolo Českého poháru mládeže 2016, memoriálu Karla Bártů. TJ Dukla Praha a ASC Dukla Praha
"Cena Dukly" 3. kolo Českého poháru mládeže 2016, memoriálu Karla Bártů Pořadatel: TJ Dukla Praha a ASC Dukla Praha Datum: neděle 22. 05. 2016 Místo: Sportovní komplex Juliska, Na Julisce 28/2, 160 00,
VíceTEST FYZICKÉ ZDATNOSTI
1. Test č. 1 Člunkový běh 4 krát 10 m 1.1 Popis TEST FYZICKÉ ZDATNOSTI K testu je třeba rovný terén, na kterém je dvěma metami vyznačen úsek o vzdálenosti mezi vnějšími okraji met v délce 10 metrů a stopky.
VíceNázev: Oběhová a dýchací soustava
Název: Oběhová a dýchací soustava Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3.
VíceZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.
ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY
VíceADAPTACE = přizpůsobení
ADAPTACE = přizpůsobení BIOLOGICKÁ a) přizpp izpůsobení se organismu podmínk nkám m určit itého měnícího se prostřed edí b) důled ležitý faktor v evoluci organismů Vývojová adaptace je podmíněna na změnou
VíceInternational Biathlon Orienteering Federation Strana 1 (19) Pravidla pro orientační biatlon
Strana 1 (19) Pravidla pro orientační biatlon Strana 2 (19) Pravidla orientačního biatlonu Obsah 1 2 3 4 5 Obecně... 1.1 Základní ustanovení... 1.2 Vymezení platnosti... 1.3 Hodnocení... 1.4 Vybavení...
VíceVýkon, trénink, zatížení, příprava, plánování Seminář ČSDL
Výkon, trénink, zatížení, příprava, plánování 7.4.2018 Seminář ČSDL Obrázky a použitá literatura: Dovalil, J. a kol Výkon a trénink ve sportu, Olympia 2009 Zatížení Míra specifičnosti Intenzita, Objem,
VíceINTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. Nezbytný je systematický a vědecky
VíceREGIONÁLNÍ ÚROVEŇ. Zřizuje, finance klub, krajský svaz, občanské sdružení let let; závodníci české národnosti Kritéria výběru
specifické momenty dorost 2016 podzimní setkání dorostu (po O-Gala) 22. - 26. 1. zimní akademie CEYOC 12. - 15. 5. jarní akademie květen/červen - nominační závody na EYOC 2016 závěrečná příprava + EYOC
VíceKondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže
Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže V.Bunc UK FTVS Praha Co je možné prohlásit za problematické u mládeže Nízká schopnost realizace herních dovedností ve vysoké intenzitě. Řešení situace
VíceTrojboj dětských družstev o putovní pohár mikroregionu II. ročník
Trojboj dětských družstev o putovní pohár mikroregionu II. ročník Dne 6.9.2018 se uskutečnil II. ročník soutěže Trojboj dětských družstev o putovní pohár Mikroregionu Vlachovo Březí. Opět čtvrtek prvního
Více"MANUÁL POŘÁDÁNÍ SOUTĚŽÍ ČESKÉHO POHÁRU MLÁDEŽE"
Výnos STK a KM č. 1 "MANUÁL POŘÁDÁNÍ SOUTĚŽÍ ČESKÉHO POHÁRU MLÁDEŽE" 1. KALENDÁŘ Vydává sportovně technická komise (STK) na základě podkladů komise mládeže (KM) s přihlédnutím k vrcholům mládežnických
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
VíceROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD.
ROZVOJ RYCHLOSTI David Zahradník, PhD. Projekt: Zvyšování jazykových kompetencí pracovníků FSpS MU a inovace výuky v oblasti kinantropologie, reg.č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Rychlost lze obecně definovat
VíceROZPIS A PRAVIDLA POLICEJNÍHO MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010 V LYŽOVÁNÍ
Příloha č. 1 k RPP č. 7/2010 ROZPIS A PRAVIDLA POLICEJNÍHO MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010 V LYŽOVÁNÍ ČÁST PRVNÍ Rozpis Čl. 1 Organizační štáb mistrovství Ředitel mistrovství: Technický ředitel: Hlavní
Víceběh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ
Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES
Více