produktu. Na mysli přitom máme reálný růst, tj., kdy se zvyšuje množství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "produktu. Na mysli přitom máme reálný růst, tj., kdy se zvyšuje množství"

Transkript

1 Hospodářský růst Definice Pokud hovoříme o hospodářském růstu, hovoříme o růstu hrubého domácího produktu. Na mysli přitom máme reálný růst, tj., kdy se zvyšuje množství vyprodukovaných statků, nikoliv kdy se zvyšuje jejich cena. Při hospodářském růstu se posouvá hodnota potencionálního produktu (graficky se posouvá dlouhodobá přímka agregátní nabídky doprava, respektive hranice produkčních možností nahoru). Tempo růstu můžeme nejjednodušeji měřit pomocí následujícího vzorce: g Yt = (Y t Y t-1 )/Y t, (rovnice 1) kde: g Yt = tempo růstu HDP, Y t, Y t-1 = HDP v jednotlivých časových obdobích Společnost je posedlá růstem. Politici se rádi chlubí ukazateli tempa růstu, pokládají je za svůj úspěch. Neměli bychom ale zapomínat na jeden citát: Ve svobodné společnosti má každý tolik růstu, kolik sám chce. (Murray Rothbard) Citát říká, že osud žádného obyvatele nezávisí na tom, jakým tempem HDP území, na kterém dotyčná osoba žije, roste, ale, zda-li si dotyčná osoba dokáže zařídit/postarat se o růst vlastního důchodu. Nicméně nepochybně existuje poměrně jednoznačná korelace mezi růstem HDP a růstem důchodů/příjmů/bohatství jednotlivých osob roste-li HDP, obvykle rostou důchody/příjmy/bohatství jednotlivých osob daného společenství. Důležité je svým způsobem i tempo růstu, přičemž platí, že i malé rozdíly v růstu jsou důležité. Pokud měříme roční růst HDP, tak jej měříme oproti předcházejícímu roku. Každoroční růst ale vede k neustálému zvyšování základy (tj. loňského HDP). Zvyšuje-li se základna, potom nutně musí být vyšší i výsledná hodnota 1. Co způsobuje růst? Klíčovým faktorem růstu je produktivita práce. To ukazuje i následující rovnice: Y/POP = Y/N * N/POP (rovnice 2) Kde: Y = hrubý domácí produkt, POP = počet obyvatel dané země, Y/POP je tedy hrubý domácí produkt na obyvatele N = počet zaměstnaných, Y/N je hrubý domácí produkt na jednoho zaměstnaného, tj. produktivita práce N/POP = počet zaměstnaných na celkovém počtu obyvatel Příklad: HDP nějaké země je 1000 peněžních jednotek (PJ). V dané zemi pracuje 200 obyvatel, každý zaměstnaný tedy vytvoří 5 PJ HDP dané země. Předpokládejme, že počet zaměstnaných klesne na 150 osob, HDP se ale nezmění. Každý zaměstnaný potom vytvoří 6,66 PJ HDP. Pokud HDP se nemění a počet zaměstnaných klesá, tak produktivita práce roste. Stejně tak produktivita práce roste, pokud HDP roste rychleji než počet zaměstnaných. 1 Analogii zde poskytuje princip složeného účetnictví, kdy se úroky v jednotlivých dobách připisují nejen k počáteční částce, ale k celkové, do dané doby, uspořené sumě peněz. Jednoduché (a nepřesné) pravidlo potim říká: roste-li nějaká částka pravidelně tempem x % v období (např. ročně), potom se tato výchozí částka zdvojnásobí za 70/x období. Tj. při 3% ročním růstu se výchozí částka zdvojnásobí za cca 70/3 = 23,33 let, při 1 % růstu to bude cca 70 let.

2 Co ovlivňuje produktivitu práce? - lidský a sociální kapitál: Lidský a sociální kapitál zahrnuje znalosti, schopnosti, dovednosti, kontakty, stupeň organizace/dělby práce apod. Ukazuje se, že země s vyšším lidským a sociálním kapitálem jsou schopny lépe uspokojovat potřeby svých občanů vědí, jak je uspokojit. - fyzický kapitál (stroje a budovy) a technologie: k produkci finálních statků je potřeba produkce kapitálových statků a použití technologií. Díky kapitálovým statkům lze v budoucnu vyrobit více finálních statků. Příklad: Robinson žije sám na pustém ostrově. Potravu opatřuje tím, že loví ryby. Ty může lovit buď rukama nebo si může vyrobit síť. Pokud si vyrobí síť, uloví v budoucnu více ryb, v přítomnosti ale určitý čas nemůže věnovat chytání ryb, ale musí jej obětovat na výrobu sítě. Uvedený příklad říká, že investujeme-li do vyššího růstu, upřednostňujeme vlastně budoucí spotřebu na úkor své současné spotřeby. Např. pokud dáváme peníze do výstavby nového kapitálového statku či do nové technologie, nemůžeme za tyto peníze již vyprodukovat a nakoupit spotřební statky. Tuto volbu nemusí ale lidé vždy chtít přítomná spotřeba je jistá, budoucí spotřeba je nejistá. - půda a jiné přírodní zdroje: Produkce musí probíhat na nějakém území (půdě), musí využívat nějaké vstupy, které mají často povahu surovin. Disponuje-li území danými faktory, je na tom ve výhodě než ostatní. Mnohé příklady (např. Japonsko) však ukazují, že země může nahradit nedostatek půdy a přírodních zdrojů investicemi do lidského kapitálu apod. - podnikatelské a manažerské schopnosti: jakkoliv tyto schopnosti můžeme zařadit do lidského a sociálního kapitálu, má smysl zdůraznit roli podnikatelů. Jsou to zejména oni, kdo objevují nové podnikatelské příležitosti, způsoby jak (levněji) uspokojit lidské potřeby apod. Tento proces objevování nemusí být vždy úspěšný, podnikatelé při něm mohou zkrachovat. V normální ekonomice jsou podnikatelé nejvíce ohroženým druhem, riziko jejich neúspěchu je relativně vysoké. - politické a právní prostředí: růst může probíhat pouze k tomu nakloněném politickém a právním prostředí. Pokud dané prostředí bude zakazovat individuální podnikání (jako Čína ve středověku nebo jako socialistické země ve 20. století), pokud bude možné vyvlastnění, vysoké zdanění, veliká byrokracie apod., budou lidé od podnikání a od dosahování růstu odrazováni. Stejně tak je pro podnikání podstatná svoboda názorů a další občanské apolitické svobody, protože jen ve svobodné diskusi lze vyjadřovat potřeby lidí, lze se vzájemně obohacovat apod. - domácí investice a domácí úspory: Výši kapitálových statků ovlivňuje výše investic. K tomu, abychom investovali potřebujeme zdroje, které nespotřebujeme, potřebujeme tedy úspory. Obecně lze napsat, že čím vyšší investice, tím větší pravděpodobnost růstu podmínkou samozřejmě je, že investice jsou směřovány do oblastí, které alespoň nepřímo uspokojují lidské potřeby, jinak mohou být neefektivně vynaloženy. - zahraniční investice, volný obchod (velikost trhu) Domácí investice nemusí vždy uspokojit potřeby daného území. V takovém případě je žádoucí, aby tyto potřeby byly uspokojovány se zahraničních zdrojů tedy prostřednictvím zahraničních investic. Obecně dále platí, že určité statky se vyplatí vyrábět pouze při větších trzích, domácí trh může však být příliš malý. Větší trhy rovněž umožňují větší dělbu práce, specializaci, věnování se

3 těm činnostem, v nichž máme komparativní výhody, tedy vedou k vyšší produktivitě. Závěr zní, že obchodní ochranářství (v podobě omezování pohybu zboží, služeb i investic přes hranice) destimulují hospodářský růst. - výzkum a vývoj: Významným faktorem hospodářského růstu je technologický pokrok. Ten však nepadá z nebes (jak předpokládají některé teorie růstu viz dále), nové technologie nejsou možné bez výzkumu a vývoje. Investice do výzkumu a vývoje se vyplatí, v některých případech ovšem platí, že výzkumné poznatky jsou natolik obecné a tak snadno rozšiřitelné, že ten, kdo na tyto poznatky přichází je nemůže bezprostředně uplatnit. V takových případech má smysl, aby výzkum a vývoj podporoval stát. - kontrola populačního růstu: Ukazuje se, že země s vysokým populačním růstem patří spíše k chudším zemím řada výdajů musí jít na zajištění výživy dětí a nemohou být použity na jiné účely. Určitá kontrola populačního růstu je tedy na místě. Nelze však nevidět, že ve obzvláště ve vyspělých zemích má hospodářský růst odvrácenou tvář dítě se stává luxusním statkem (je nutné se mu velmi věnovat), výnos z investic do dítěte je navíc velmi nejistý. To vede k dramatickému poklesu porodnosti, stárnutí obyvatel a dalším negativním jevům. Zde je naopak užitečné populační růst podporovat. Je třeba zdůraznit, že v dlouhém období může k reálnému hospodářskému růstu docházet jen tehdy, pokud se mění reálné faktory, nebo-li vstupy, čili pokud se mění množství osob, produktivita práce, kapitálu apod. Růstu nedosáhneme tím, že např. zvýšíme množství peněz v oběhu či, že zvýšíme vládní výdaje. Intuitivně je zřejmé, že tyto způsoby k reálnému růstu skutečně nevedou kdyby tomu tak bylo, byl by svět nádherně jednoduchý, stačilo by jen zvyšovat množství peněz v oběhu (tisknout další bankovky) nebo zvyšovat vládní výdaje. Podrobnější analýza proč dané způsoby k růstu nevedou jsou obsaženy v dalších kapitolách. Růstové účetnictví Růstové účetnictví zkoumá vliv jednotlivých faktorů, tedy zkoumá, jakým podílem se růst jednotlivých faktorů podílí na hospodářském růstu. Obvykle přitom růstové účetnictví vychází z toho, že hlavním zdrojem růstu je zvýšení množství kapitálu a množství práce. Než přejdeme k rozboru růstového účetnictví, připomeňme si základní pojmy: Mezní fyzický produkt práce (MPP K ) nebo mezní fyzický produkt kapitálu (MPP L ) udávají, o kolik vzroste produkce/výstup, pokud se vstup, čili práce nebo kapitál zvýší o jednotku. Růstové účetnictví vychází tedy z předpokladu, že výstup (hrubý domácí produkt) je za předpokladu dvou vstupů (práce a kapitálu) a prozatím za předpokladu nulového technologického pokroku roven: Y = MPP K *K + MPP L *L (rovnice 3) Změna výstupu potom bude záležet na změně kapitálu (množství kapitálu) a změně práce (množství práce): Y = MPP K * K + MPP L * L (rovnice 4) Rovnici 4 lze upravit do tvaru: Y/Y = ((K* MPP K )/Y)* K/K + ((L*MPP L )/Y)* L/L (rovnice 5)

4 Výrazy K* MPP K )/ a L*MPP L v rovnici 5 vyjadřují podíl kapitálu a práce na vytvořeném důchodu a výrazy K/K, respektive L/L představují tempa růstu kapitálu či práce. Pokud předpokládáme konstantní výnosy z rozsahu 2, tj., např. že při zdvojnásobení všech vstupů, se výstup rovněž zdvojnásobí, je zřejmé, že součet zlomků ((K* MPP K )/Y + L*MPP L )/Y musí být roven jedné. Za předpokladu konstantních výnosů z rozsahu potom můžeme psát: Ө = (K* MPP K )/Y (rovnice 6), respektive 1- Ө= L*MPP L )/Y (rovnice 7) Pokud jsme schopni stanovit podíl výrobních faktorů na vytvořeném produktu HDP (Y) a známe tempa růstu těchto výrobních faktorů, můžeme spočítat tempo růstu HDP. Zpravidla se ale ukazuje, že skutečné tempo růstu je vyšší než vypočtené. Rozdíl způsobuje faktor technologického pokroku. Tento faktor bychom měli zahrnout do rovnice 4, která tak bude mít tvar: Y/Y = Ө*( K/K) + (1- Ө)* ( L/L) + қ (rovnice 8), kde қ je faktor technologického pokroku. Růstové účetnictví můžeme potom uplatnit i při zkoumání vývoje produktu na jednoho obyvatele. Od obou stran rovnice 8 odečteme tempo růstu pracovního vstupu 3. Dostaneme potom: Y/Y - L/L = Ө* K/K + (1- Ө)* L/L - L/L. + қ (rovnice 9) Úpravou rovnice 9 dostaneme: Y/Y - L/L = Ө* K/K - Ө* L/L + қ (rovnice 10) Výraz na levé straně představuje tempo růstu HDP na jednoho obyvatele. Produkční funkce a stálý stav Produkční funkce stejně jako růstové účetnictví zkoumá závislost HDP na jednotlivých vstupech, říká, že HDP je funkcí řady vstupů. Produkční funkci můžeme zapsat např. Y = A* f(l, K, H, N) (rovnice 11), kde: L = množství práce, K = množství fyzického kapitálu, H = lidský kapitál, N = půda a přírodní zdroje, A = faktor technologického pokroku Pokud stejně jako u růstového účetnictví budeme předpokládat, že produkční funkce má konstantní výnosy z rozsahu, můžeme produkční funkci zapsat ve tvaru (předpokládáme dále ještě, že tvorbu HDP ovlivňují pouze dva faktory práce a kapitál): ky = f(kk, kl) (rovnice 12) kde k je kladné číslo značící růst/pokles výrobních faktorů. Zvolme si nyní za konstantu k výraz 1/L. Potom produkční funkci můžeme zapsat ve tvaru: Y/L = f(k/l, 1) (rovnice 13). Konstantu 1 lze ignorovat, takže produkční funkce má potom tvar: Y/L = f(k/l) (rovnice 14) 2 Předpoklad konstantních výnosů z rozsahu je hlavním argumentem kritiků proti rovnicím růstového účetnictví, teorií růstu atd. V praxi vskutku může docházet k tomu, že zdvojnásobení (respektive jiné stejné zvýšení všech vstupů) má na výstup rozdílný charakter může vzrůst víckrát než kolikrát rostou vstupy (projevují se v tom případě synergické efekty), mohou vzrůst ale méněkrát než kolikrát vzrostou vstupy (projevují se zde transakční náklady). 3 Předpokládáme, že tempo růstu obyvatel a tempo růstu pracovního vstupu je shodné.

5 Dále předpokládejme, že veřejné rozpočty jsou v rovnováze (deficit veřejných rozpočtů je 0 a že rovněž čistý vývoz je 0. V takovém případě jsou agregátní výdaje (agregátní poptávka, AD) tvořeny jen spotřebou a investicemi, platí Y = C+I (rovnice 15) Domácí produkt se pak dělí na spotřebu C a úspory S (úspory se skládají z osobních úspor domácností PS a hrubých úspor firem GBS), lze tedy psát Y = C+S (rovnice 16). Z výše uvedeného plyne, že úspory se rovnají investicím (I=S). Podíl úspor na HDP, tj. S/Y si označme jako s. Můžeme potom psát: I = s*y (rovnice 17) Pokud vydělíme rovnici 17 prací L, dostaneme investice na pracovníka: I/L = s*y/l (rovnice 18) U kapitálu nesmíme zapomenout na opotřebení kapitálu opotřebení vyjadřuje úbytek kapitálu. Investice tak nejprve nahrazují opotřebení kapitálu. K přírůstku kapitálu dochází jen tehdy, pokud jsou investice větší než opotřebení kapitálu. Pro přírůstek kapitálu tak platí: K = I d*k (rovnice 19), kde: je znak pro delta, tj. přírůstek K = přírůstek kapitálu, d = míra opotřebení kapitálu. Přírůstek kapitálu na pracovníka potom můžeme vyjádřit jako: K/L = I/L (d*k)/l (rovnice 20) Nyní si můžeme definovat stálý stav. Je to stav, kdy jsou investice (na pracovníka) rovny opotřebení kapitálu (na pracovníka), tj. kdy se množství kapitálu (na pracovníka) nemění. Pro stálý stav tedy platí: I/L = d*k /L (rovnice 21), kde: K /L = stálý stav kapitálu, tj. kapitál na pracovníka ve stálém stavu Dosaďme si za I/L výraz s*(y/l) a rovnici 21 upravme: s*y/l = d*k /L K /L = (s/d)*(y /L) (rovnice 22), kde: Y /L = produkt na pracovníka ve stálém stavu. Jak rozumět pojmu stálý stav? Teorie stálého stavu v zásadě říká, že při nulovém technologickém pokroku může daný počet pracovníků obsluhovat pouze určité množství kapitálu, tedy nějaké stálé množství, stálý stav kapitálu. Pokud dojde k překročení tohoto stálého stavu kapitálu na pracovníka, tak při tomto překročení bude přírůstek výstupu na pracovníka nižší než přírůstek kapitálu na pracovníka. Ve své podstatě se tak nevyplatí rozšiřovat množství kapitálu. Výše popsaný model růstu říká, že při dané (dlouhodobě konstantní) míře úspor a daném (dlouhodobě konstantním) opotřebení kapitálu směřuje země do stálého stavu, pro nějž platí, že je v něm kapitál i produkt na pracovníka stejný. Pokud se tedy různé země neliší ani v míře úspor ani v míře opotřebení kapitálu, ale jen v jejich hospodářské vyspělosti vyspělá země má vyšší množství kapitálu na pracovníka, chudší málo, nebudou rozdíly v hospodářské úrovni těchto zemí dlouhodobě přetrvávat, obě země budou směřovat do stálého stavu, v němž bude kapitál i produkt na pracovníka shodný. Zaostalejší země bude do tohoto stálého stavu směřovat rychleji než země vyspělá (tzv. efekt dohánění 4 ). Je to proto, že zaostalejší země může více zvyšovat množství kapitálu na pracovníka (je dále od stálého stavu), čili, její růst může být vyšší než růst země s vysokým stavem kapitálu na pracovníka. 4 Efekt dohánění bylo možno pozorovat např. po druhé světové válce, kdy poražené země Německo a Japonsko doháněly vítězné mocnosti USA a Velkou Británii.

6 Je třeba připomenout, že k efektu dohánění však dochází jen tehdy, pokud různé země mají obdobné produkční funkce (tj. používají obdobné technologie), obdobnou míru úspor a opotřebení kapitálu. V realitě tyto podmínky často nejsou splněny. Jak již bylo poukázáno výše, zjednodušujícím předpokladem je i předpoklad konstantních výnosů z rozsahu a nezahrnutí dalších faktorů, které ovlivňují hospodářský růst. Pokud jsme v poznámce 4 uvedli, že efekt dohánění byl pozorován po druhé světové válce v případě Německa a Japonska, tak je třeba též uvést, že v 90. letech 20. století rostla (zejména) americká ekonomika výrazně rychleji než Německo a Japonsko. Teorie stálého stavu říká, že by tyto ekonomiky měly růst přibližně stejně. Ukazuje se tedy, že teorie stálého stavu nedokáže vysvětlit všechny otázky růstu. Přesto je užitečná upozorňuje, že za jinak stejných podmínek povede neustálé zvyšování kapitálu na pracovníka ke stále nižším výstupům 5 a nezaručí tak hospodářský růst. Y/L, I/L dk/l Y /L Y/L = f(k/l), produkční funkce (dk)/l. opotřebení na pracovníka I/L = s*(y/l), Investice na pracovníka K /L Obr: stálý stav ekonomika směřuje do stálého stavu kapitálu K /L, kterému odpovídá stálá stav HDP Y /L. K/L Co ovlivňuje posun stálého stavu (tj., kdy se ekonomika z jednoho stálého stavu přesouvá do druhého, nebo-li dochází ke změně produktu na pracovníka 6 )? 1. zvýšení míry úspor: Pokud se zvýší míra úspor (s), posouvá se výše křivka investic na pracovníka (I/L = s*y/l) nahoru, zvyšuje se tedy bod, kdy tato křivka protíná přímku dk/l a zvyšuje se tedy, jak stálý stav kapitálu na pracovníka, tak stálý stav HDP na pracovníka. Na základě této skutečnosti řada ekonomů volá po zvýšení míry úspor. Nesmíme však zapomínat, že zvýšení míry úspor musí odpovídat investiční příležitosti i opotřebení kapitálu. Pokud tomu tak není, může dojít k tzv. paradoxu spořivosti, kdy zvýšení úspor vede k poklesu spotřebních výdajů C, který není kompenzován zvýšením investičních výdajů, což způsobí snížení stálého stavu HDP. 2. snížení populačního růstu: Roste-li populace, snižuje to kapitál na pracovníka stávající zásobu kapitálu musí používat více lidí. Aby byl dosažen stálý stav, 5 Funguje zde zákon klesajících výnosů 6 Tím se mění i produktivita práce.

7 tj. pro stav, kdy se množství kapitálu na pracovníka ani nezvyšuje ani nesnižuje, musí růstu populace odpovídat zvýšení kapitálu ve stejném poměru. Při růstu populace tedy platí pro stálý stav kapitálu na pracovníka (tj., kdy se množství kapitálu na pracovník nemění) následující rovnost: I/L = d*k /L n*k /L = 0 I/L = (d+n)+*k /L (rovnice 23) Pokud za I/L dosadíme s*(y/l), můžeme rovnici 21psát: K /L = (s/(d+n))*(y /L) (rovnice 24) Z rovnice 22 plyne, že stálý stav kapitálu na pracovníka a tedy i hrubý domácí produkt na pracovníka ve stálém stavu je tím vyšší, čim je vyšší míra úspor, čím je nižší opotřebení kapitálu a populační růst. Je třeba si uvědomit, že pokud roste kapitál stejným tempem jako počet pracovníků, tak se, za předpokladu konstantních výnosů z rozsahu stejným tempem, jako je tento růst vstupů, zvyšuje i výstup (HDP). Příklad: Počet pracovníků i množství kapitálu se v kalendářním roce zvýšily o 5 %. Hrubý domácí produkt by za předpokladu konstantních výnosů z rozsahu rovněž měl vzrůst o 5 %. Pozor!! Výstup na pracovníka při stejném růstu kapitálu i pracovníků zůstává logicky neměnný, čili roste-li počet osob i počet kapitálu stejným tempem, tak se výstup na pracovníka nemění. Příklad: Pokud počet pracovníků i množství kapitálu vzroste o 5 %, výstup (HDP) vzroste rovněž o 5 %, tak se výstup na pracovníka nemění. 3. technologický pokrok: Pokud permanentně roste stálý stav na pracovníka, lze to v modelech s konstantními výnosy z rozsahu objasnit jedině technologickým pokrokem. Ten je v aném modelu chápán jako exogenní faktor vynořuje se sám od sebe, padá z nebes 7. Technologický pokrok vede k tomu, že stávající množství pracovníků vyrobí více produkce. Počet pracovníku proto můžeme převést na efektivnostní pracovníky počet efektivnostních pracovníků udává o kolik se zvýšila produkce v důsledku technologického pokroku. Stejně tak by se tato produkce zvýšila, pokud by vzrostl počet osob. Příklad:Předpokládejme, že se výstup zvýší (zdvojnásobí) v důsledku růstu počtu pracovníků. Rovněž tak se ale může výstup zvýšit v důsledku zdvojnásobení produktivity práce (stávající počet pracovníků vyrobí dvakrát více). Počet efektivnostních pracovníků se v tom případě rovněž zdvojnásobí. Produkční funkci lze potom psát ve tvaru: Y = f(k,l*e) (rovnice 25), kde E = index efektivity v důsledku technologického pokroku. Při konstantních výnosech v rozsahu můžeme tuto produkční funkci upravit do tvaru: I/(L*E) = f(k/l*e) (rovnice 26) Podmínku stálého stavu lze potom zapsat: I/(L*E) = (d+n+g)*(k /(L*E)), (rovnice 27) kde: K /(L*E) je kapitál na efektivnostního pracovníka, g = míra růstu produktivity práce v důsledku technologického pokroku. Pokud tedy dochází k technologickému pokroku, tak se zvyšuje produkt na pracovníka ve stálém stavu. 7 Skutečnost, že dané modely nedokáží vysvětlit příčiny existence technologického pokroku je opět jedním z důvodů relativně nízké vypovídací schopnosti zde popisovaného modelu i toho, proč se začaly rozvíjet další teorie růstu.

8 Teorie endogenního růstu Teorie endogenního růstu se snaží objasnit, jaké jsou příčiny technologického pokroku. Hlavní odpověď zní, že jsou to investice do lidského a sociálního kapitálu (v podobě investic do znalostí, dovedností, schopností, kontaktů apod.). V případě investic do lidského a sociálního kapitálu nemusí platit zákon klesajících výnosů z výrobního faktoru (v daném případě z lidského a sociálního kapitálu) znalosti, dovednosti apod. mohou zvyšovat produkt, aniž by se měnily ostatní vstupy. Jedním z důvodů je, že nové znalosti, schopnosti, dovednosti apod. mají charakter pozitivních externalit časem si je osvojí i lidé, kteří neinvestovali náklady na jejich objevení. Skutečnost, že investice do znalostí apod. přinášejí pozitivní externality vede někdy k námitkám, že firmy do znalostí nebudou investovat, protože jejich poznatky mohou převzít i ostatní subjekty, jež budou ve výhodě, protože na rozdíl od firmy investující do znalostí nevynaložily žádné náklady. Tento argument lze do určité míry přijmout, na druhou stranu platí, že firma, která dokáže znalosti apod. uplatnit v praxi, se alespoň na čas stává monopolistou a může realizovat monopolní zisk její ekonomický zisk (příjmy účetní náklady náklady obětované příležitosti) je vyšší než 0. Tento monopol může přetrvávat po delší čas, osvojení si znalostí chvíli trvá. Závěr potom může znít, že jednou z důležitých podmínek růstu je zachování konkurence, kdy jednotliví producenti neustále soutěží, aby alespoň na chvíli dosáhli monopolního zisku, tj. byli na tom lépe než ostatní. Zobecnění, které již bylo formulováno dříve tak říká, že jedním z důležitých faktorů růstu je odpovídající institucionální prostředí (formální i neformální normy, které podporují iniciativu lidí). Teorie endogenního růstu tak ukazuje, že jednotlivé faktory růstu spolu souvisejí (abychom byli schopni dosahovat technologického pokroku musíme např. investovat do vzdělání) a bylo by tedy chybou zaměřit se na jediný faktor.

cíl teorie růstu zjistit příčiny bohatství národů

cíl teorie růstu zjistit příčiny bohatství národů Ekonomický růst Problematika růstu hospodářský růst = zvyšování potenciálního produktu v dané ekonomice cíl teorie růstu zjistit příčiny hospodářského růstu první náznaky teorie růstu Adam Smith: Pojednání

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Y t 2. koeficient r = * 100 /%/ Y t-1 Y t - Y t-1 3. tempo G = * 100 Y t-1

Y t 2. koeficient r = * 100 /%/ Y t-1 Y t - Y t-1 3. tempo G = * 100 Y t-1 Ekonomický růst Problematika růstu hospodářský růst = zvyšování potenciálního produktu v dané ekonomice cíl teorie růstu zjistit příčiny hospodářského růstu první náznaky teorie růstu Adam Smith: Pojednání

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě? ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních

Více

ÚVOD. Nyní opuštění předpokladů Zkoumání vývoje potenciálního produktu. Cíl: Ujasnit si pojmy před představením různých teorií k ekonomickému růstu

ÚVOD. Nyní opuštění předpokladů Zkoumání vývoje potenciálního produktu. Cíl: Ujasnit si pojmy před představením různých teorií k ekonomickému růstu HOSPODÁŘSKÝ RŮST ÚVOD V předchozích částech: Kolísání skutečného produktu kolem potenciálního produktu Neexistence technologického pokroku Stály počet obyvatel Fixní zásoba kapitálu Nyní opuštění předpokladů

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Ekonomický růst - vyjadřuje změnu ekonomické síly a úrovně v poměru k jiné zemi nebo k minulému období. Měříme jej změnou. 1. rozdíl Y = Y t - Y t-1

Ekonomický růst - vyjadřuje změnu ekonomické síly a úrovně v poměru k jiné zemi nebo k minulému období. Měříme jej změnou. 1. rozdíl Y = Y t - Y t-1 Ekonomický růst Ekonomický růst Ekonomický růst = růst HDP Ekonomická síla = absolutní objem finálních výrobků a služeb, který je ekonomikou vyroben za určité období (měříme HDP) Ekonomická úroveň - vyjadřuje

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok): Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 5. Ekonomický růst 5.1 Základní terminologie Každá ekonomika má za cíl svůj růst, tj. produkovat

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky

Více

Solowův model dlouhodobého ekonomického růstu

Solowův model dlouhodobého ekonomického růstu Solowův model dlouhodobého ekonomického růstu Neoklasický model hospodářského růstu. Model byl publikován v 50. a 60. letech, stal se učebnicovým standardem. Solow za model dostal Nobelovu cenu v roce

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

MODELY HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU

MODELY HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU MODELY HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU ÚVOD Několik teorií Exogenní vs. Endogenní technologický pokrok Lidský kapitál SOLOWŮV MODEL Předpoklad: Existují pouze 2 sektor (domácnosti + firm) Y=C+I Technologický pokrok

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Trhy výrobních faktorů

Trhy výrobních faktorů Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál

Více

2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0

2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0 2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 0 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku

Více

Pozitivní vs. Normativní ekonomie

Pozitivní vs. Normativní ekonomie Makroekonomie A 1 Povinna literatura WAWROSZ, PETR; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80- 7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER

Více

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model 2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně

Více

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti 11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1 2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 1 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem

Více

Křivka investičních příležitostí (CIO)

Křivka investičních příležitostí (CIO) Kapitálový trh Křivka investičních příležitostí (CIO) Říká, jaké má jednotlivec objektivní možnosti jaké kombinace současného (PE) a budoucího příjmu (FE) může dosáhnout Pokud se vzdá nějaké částky současného

Více

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Základy ekonomie II Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy Teoretická východiska Makroekonomická teorie často zkoumá ekonomické ukazatele ve dvou rozdílných obdobích dlouhém a krátkém. Za dlouhé období považuje zpravidla

Více

1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.

1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 1 Základní pojmy, principy a zákony Obsah. 1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

Makroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu

Makroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. Lekce Národohospodářské agregáty Struktura lekce: 9.1 Životní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního Recese-produkt klesá pod svůj potenciální produkt Firmám

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní

Více

9b. Agregátní poptávka I: slide 0

9b. Agregátní poptávka I: slide 0 9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity

Více

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální)

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální) Otázka: Domácí produkt Předmět: Ekonomie Přidal(a): gavly I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální) II. způsoby měření HDP III. HDP na jednoho obyvatele - srovnání ekonomik

Více

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný

Více

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

STC = w.l + r.k fix = VC + FC Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy

Více

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:

Více

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP) 6. Teorie výroby Firma vystupuje na trhu finální produkce v pozici nabízejícího a současně na trhu výrobních faktorů v pozici poptávajícího. Firma používá různé vstupy (výrobní faktory), které ve výrobě

Více

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X

Více

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru 11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Teorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy)

Teorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy) Teorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy) Povaha a podstata firmy Co je to firma? zisk Produkční funkce Definice produkční funkce Celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt Vztah mezního

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2 FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE Semestrální práce MIE2 Vypracoval: Bc. Martin Petruželka Studijní obor: K-IM2 Emailová adresa: Martin.Petruzelka@uhk.cz Datum

Více

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost 2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

11 Inflace a metody jejího léčení

11 Inflace a metody jejího léčení 11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí

Více

Mikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,

Mikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS, PhDr. Praha, VŠFS, 13.12.2010 Podstata všeobecné rovnováhy Všeobecná rovnováha = rovnováha na všech trzích (trh statků a výrobních faktorů) Nelze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž bychom snížili

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Model IS-LM. Křivka IS

Model IS-LM. Křivka IS Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice

Více

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1 4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA slide 1 Obsahem přednášky jsou účetní identity pro otevřenou ekonomiku model malé otevřené ekonomiky co znamená malá jak jsou determinovány čisté exporty a měnové kurzy jak hospodářská

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

8. Dokonalá konkurence

8. Dokonalá konkurence 8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu

Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu Otázka: Finanční strategie Předmět: Ekonomie Přidal(a): Minninka Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu Deflace- je opakem, všeobecný pokles cen v čase

Více

Vymezení nákladů různá pojetí

Vymezení nákladů různá pojetí Obsah vymezení nákladů náklady v krátkém období vztah mezních, průměrných a celkových nákladů náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR vztah mezi produkční funkcí a funkcemi nákladů příjmy

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Agregátní poptávka (AD)

Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka (AD) Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka

Více

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE Prognostické metody Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostická praxe uplatňuje velké množství různých přístupů a metod (formalizovaných, intuitivních

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Poptávka po penězích

Poptávka po penězích Poptávka po penězích 1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní:

Více

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Obsah Ekonomická rovnováha a její modely Spotřební funkce Dvousektorový model ekonomiky Ekonomická rovnováha a její modely Podmínky rovnovážného produktu pomocí výdajového key. modelu tzn. model s linií

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni

Více