S NOHAMA NA ZEMI A HLAVOU V OBLACÍCH

Transkript

1 LL 2 / 2007 STRANA 1 2 LISTY LANŠKROUNSKA ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník VII. 26. ledna 2007 Cena 12 Kč S NOHAMA NA ZEMI A HLAVOU V OBLACÍCH Výsledky Tříkrálové sbírky 2007 na Lanškrounsku str. 4 Orkán Kirill způsobil na Lanškrounsku jen menší škody str. 7 Historie ve fotografiích horní část Nádražní ulice str. 11 SPOLEČENSKÁ KRONIKA str. 14 Aktuality z Lanškrounska a archiv starších výtisků LL na internetu: lanskroun.cz/ a Pan profesor Jaroslav Špaček přišel do Lanškrouna před 60 lety. Většinu své pedagogické dráhy se věnoval výuce na místních středních i základních školách. Těžko se lze dopátrat toho, kolik studentů za svůj život popostrčil kupředu na cestě vzdělání. V rozhovoru s ním na str se vracím k některým radostem i strastem tohoto snažení trvajícího bezmála čtyřicet let. Text a foto: František Teichmann

2 STRANA 2 LL 2 / 2007 RADNICE SDĚLUJE Rada města jednala dne RM bere na vědomí: zápis č. 3 z jednání majetkové ko mise ze dne ; zápis z jednání komise pro mládež a kulturu ze dne ; zápis z kontrolního dne na stavbě Domov důchodců výstavba spo jovacího krčku ze dne ; zprávu ředitele příspěvkové organi zace Sociální služby La o stanovení výše úhrad za úkony pečovatelské služby od ; zápis z jednání dopravní komise dne ; zápis z jednání pracovní skupiny pro přípravu koncepce využití Spol kového domu. Pronájmy nemovitostí: RM projednala žádost o převod ná jmu části pozemku ppč. 103 ze sou časného nájemce a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města uvedený poze mek pronajmout jako zahradu. RM ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města pronajmout areál tábo řiště Knoflík. Nabytí nemovitostí: RM na základě žádosti společnosti STEPA, s. r. o., La doporučuje ZM nabýt od jmenované společnosti do vlastnictví města pozemek ppč o výměře 3 m 2. Prodeje nemovitostí: RM projednala žádost Zdeňka Tejk la, La o koupi části ppč v k. ú. La a ukládá OPPSMM zveřejnit úmy sl města prodat předmětnou část uve deného pozemku žadateli. RM projednala žádost obchodní společnosti SOMA, spol. s r. o., La o koupi části pozemku ppč. 3776/9 v k. ú. La za účelem provedení par kové úpravy a doporučuje ZM před mětnou část uvedeného pozemku ža dateli prodat za jednotkovou cenu 300 Kč/m 2 s připočtením vedlejších ná kladů města spojených s prodejem. RM projednala žádost Luďka Knáp ka, La o koupi pozemků po bývalé ben zinové pumpě v k. ú. La a konstatu je, že v současné době není úmyslem města uvedené pozemky prodat. O pro deji bude možno uvažovat po vyře šení dopravní situace křižovatky sil nice I/43 s ulicemi 5. května a Husova. Nařízení: RM vydává nařízení města č. 1/2007 o stanovení rozsahu, způsobu a lhůt odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Přidělení bytu: RM projednala žádost o pomoc s vy řešením bytové situace rodiny a roz hodla žádosti nevyhovět a byt žada telce mimořádně nepřidělovat, neboť neshledala důvod hodný zvláštního zřetele. RM odkazuje žadatelku na ú čast v losování či dražbě práva uza vřít smlouvu o nájmu bytu. Změna nájemní smlouvy se společ ností Pekařství a cukrářství Sázava: RM bere na vědomí dopis společ nosti Pekařství a cukrářství Sázava, s. r. o., La, kterým sděluje plánované úpravy interiéru a vybavení pronaja tých nebytových prostor v budově čp. 80, VM, nám. J. M. Marků (tj. v pro storách mléčného baru), rozhodla vy hovět žádosti o záruku nájmu po dobu dalších deseti let a ukládá OPPSMM připravit návrh nové nájemní smlou vy ve smyslu jednání RM. Závazky společnosti GURMAN: RM projednala žádost společnosti GURMAN La, s.r.o. o snížení smluv ních sankčních poplatků a doporučuje ZM žádosti vyhovět a výši smluvní po kuty snížit dodatkem ke smlouvám na navrhovanou úroveň za podmínky úměrného snížení sjednaných smluv ních pokut na straně města a dále za podmínky, že veškeré dosavadní zá vazky vůči městu vyplývající z před mětných smluv (splátky i smluvní pokuty) budou v termínu uhrazeny. Rekonstrukce Krčmy: RM projednala žádost Jindřicha Ven zary, La o podporu při získání grantu Pardubického kraje na opravu stře chy na hostinci Krčma. RM doporu čuje ZM žádosti vyhovět a ukládá vedoucí FO zařadit finanční spoluú čast města v výši Kč , do návrhu rozpočtu pro rok 2007 s tím, že čerpání finančních prostředků bude závislé na výši poskytnutého grantu a bude dodržen podíl města La 10% celkových nákladů. Podpora neziskových subjektů: RM projednala žádost Českého sva zu bojovníků za svobodu, základní or ganizace La a rozhodla přispět na čin nost uvedené organizace v roce 2007 částkou Kč 4 000, z fondu RM. RM projednala žádost Konfederace politických vězňů, Ústí n/o a rozhod la přispět na činnost uvedené organiza ce v roce 2007 Kč 4 000, z fondu RM. RM projednala žádost Vodní zá chranné služby ČČK, místní skupina Pastviny a rozhodla přispět na rekon strukci stanice předlékařské první po moci v Pastvinách Kč 2 000, z fon du RM. RM projednala žádost Orlického spor tovního sdružení okresu Ústí n/o a roz hodla přispět na odměny pro sportov ce vyhodnocené ve 38. ročníku ankety O nejúspěšnější sportovce, trenéry cvičitele, rozhodčí a kolektivy okre su Ústí n/o Kč 4 000, z fondu RM. Užívání majetku města: RM projednala žádost týkající se umístění inženýrských sítí přípojky splaškové kanalizace k domu čp. 1027, ŽP, ul. Na Výsluní a souhlasí s uložením přípojek inženýrských sítí na pozemcích města v tom rozsahu, jak žadatel uvedl ve své žádosti a přiloženém situačním plánku. Ten to souhlas nenahrazuje rozhodnutí příslušných orgánů státní správy. RM bere na vědomí informaci IO o přípravě výstavby kanalizačních pří pojek v lokalitě ul. Lidická Maniny a souhlasí s uložením kanalizačních přípojek a revizních šachet k domům čp. 112, 198, 392, 249, 291, 375, 399, 581 na pozemky, které jsou v majetku města. Doprava: RM projednala žádost občanů o změ nu dopravního značení v ulici T. G. Masaryka (u fotbalového stadionu) a rozhodla ponechat současné do pravní značení bez změny a ukládá investičnímu odboru odpovědět ža datelům ve smyslu jednání RM. RM souhlasí s přidělením vyhraze ného parkovacího místa pro žadatele s průkazem ZTP/P číslo u do mu čp. 160, Pivovarské náměstí, La. RM projednala žádost o zřízení vy hrazeného parkovacího místa, roz hodla nevyhovět žádosti o zřízení parkovacího místa na místní komu nikaci (ulice Seifertova) a ukládá ta jemníkovi dopravní komise odpově dět žadateli ve smyslu jednání RM s možností zpevnění parkovacího místa mimo komunikaci. RM projednala žádost občanů o změ nu dopravního značení v ul. Albrech tická, schvaluje navrženou úpravu dopravního značení a ukládá odboru investičnímu podat příslušnou žádost na odbor dopravy a silničního hos podářství. RM projednala žádost občanů byd lících v domě čp , ŽP, ulice Albrechtická a ukládá OPPSMM ur govat u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Ústí nad Orlicí nabytí pozemku ppč. 3158/25 v k. ú. La do majetku města. Obřady: RM pověřuje Mgr. Stanislavu Švar covou a Mgr. Zdeňka Baboráka k vy konávání obřadu vítání nových ob čánků města. RM opravňuje tajemníka Městské ho úřadu La Ing. Petra Kotěru použí vat závěsný odznak, který má upro střed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká re publika. Finanční záležitosti: RM souhlasí s tím, aby v době roz počtového provizoria byl zakoupen z rozpočtu kapitoly 19 úřad software Stavební úřad od firmy VITA soft ware, Praha, v hodnotě Kč ,. RM projednala žádost Ing. Jiřího Škvařila, La o poskytnutí finanční odměny, rozhodla žádosti nevyhovět a ukládá tajemníkovi odpovědět ža dateli ve smyslu jednání rady. RM projednala žádost Jiřího Mare še, La o poskytnutí finančního pří spěvku na opravu fasády budovy čp. 129, VM, ulice Školní, rozhodla poskytnout finanční příspěvek na opra vu fasády na čelní ploše domu (88 m 2 ) ve výši 100, Kč za 1 m 2 a ukládá vedou cí FO příspěvek odeslat na účet žadatele. Lesy: RM navrhuje Krajskému úřadu Par dubického kraje, aby v k. ú. La byly lesní porosty v dílech 4A; 5A, B, C, D, E; 7A, B, C, D zařazeny do kate gorie lesa zvláštního určení dle 8 odst. 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. o lesích 66,78 ha lesy pří městské a další lesy se zvýšenou re kreační funkcí. Zřizovatelské funkce města: RM stanovuje platy ředitelům pří spěvkových organizací zřízených městem La. RM schvaluje ceník nájemného za prostory Kulturního centra La pro školní akce pro rok RM schvaluje uzavření Dodatku č. 1, kterým se mění a doplňuje Smlou va na provádění komunálních služeb pro město La ze dne mezi městem La a společností Technické služby La, s. r. o. RM podle čl. III. Smlouvy na pro vádění komunálních služeb pro měs to La ze dne , ve znění Do datku č. 1 k této smlouvě, stanovuje měsíční částku na úhradu služeb pro váděných na základě předmětné smlou vy ve výši tak, jak je uvedeno v pří loze s tím, že částka za služby, vč. jejího členění, je platná od Spolupráce s Policií ČR: RM schvaluje uzavření Dohody o vzájemné spolupráci Města La a Po licie ČR, Obvodní oddělení La. Komise: RM jmenuje členy komise pro stra tegický rozvoj města takto: předseda Ing. Jindřich Marek, tajemník Jaroslava Sedláková, členové Ing. Jiří Skála, Petr Skala, Jan Goláň, RNDr. Jaroslav Resler, Ing. Ladislav Urban, Mgr. Jan Bernard Urban, MgA. Přemysl Kokeš, Ing. Ladislav Verner, Ing. Martin Košťál, Doc. Ing. Ladislav Maixner, CSc. RM jmenuje Pavla Kráčmara, La členem dopravní komise. RM schvaluje statuty komisí: spor tovní; pro cestovní ruch a zahraniční styky; bytové; majetkové; pro mlá dež a kulturu; dopravní; životního prostředí. Použité zkratky: FO finanční odbor, OPPSMM odbor právní, přestupků a správy majetku města, La Lanškroun, RM Rada města, ZM Zastupitel stvo města,vm Vnitřní město, ŽP Žichlínské Předměstí. Výtah z usnesení zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Sportovní komise informuje Město Lanškroun, tak jako v loňském roce, bude i v roce 2007 finančně pod porovat aktivity dětí a mládeže v oblasti tělovýchovy a sportu. Potenciální žadatelé mají možnost podat písemně žádosti na předepsaných formulářích do 28. února Podmínkou zařazení nové žádosti do projednávání je předlo žení vyúčtování finančního příspěvku za rok 2006 v termínu do 31. ledna Informace: lanskroun.cz (včetně mož nosti stažení formulářů), zveřejnění na informační desce města (přízemí radnice), formuláře včetně pravidel lze vyzvednout v informační kanceláři města (přízemí radnice, č. dveří 17), příjem žádostí pro rok 2007 osobně v podatelně (přízemí radnice, č. dveří 11). Kontaktní osoba: Vladimír Chládek, tajemník sportovní komise, referent investičního odboru, tel.: , E mail : vladimir.chladek@mulanskroun.cz

3 LL 2 / 2007 RADNICE SDĚLUJE STRANA 3 Z kalendáře starosty 28. listopadu Jednání se zástupci TJ Lanškroun, oddílu stolního tenisu Pracovní schůzka se zástupci společnosti ORPA, a.s. 29. listopadu Jednání s p. Freudlem a velitelem městské policie ohledně nákupu či pronájmu radaru pro měření rychlosti vozidel Pracovní schůzka se zástupcem spol. Rybářství Litomyšl, s.r.o. 30. listopadu Pracovní schůzka s p.bouškou, pracovníkem České spořitelny, a.s., Svitavy 4. prosince Jednání rady města 5. prosince Jednání Rady Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko 6. prosince Zahájení finanční kontroly FÚ Ústí n/o na použití dotací Dobrovolného svazku obcí (DSO) Lanškrounsko Jednání bezpečnostní rady města Schůzka s p. Krummerem ze společnosti VIA PROJEKT ohledně cyklostezek Lanškrounska Jednání se sl. Hykovou prodej nemovitosti z majetku města Pracovní schůzka ohledně přípravy Spolkového domu Lanškroun Vzdělávání zástupců místních samospráv na Seči 11. prosince Jednání s ředitelem Finančního úřadu v Ústí n/o p. Škodou o možnostech provozu služebny FÚ v Lanškrouně 12. prosince Pracovní jednání s p. Černým, ředitelem spol. Ekola Č. Libchavy, a.s. Návštěva představitelů obce Slavkov, prohlídka domova důchodců 13. prosince Jednání s p. Kollertem a Matějíkem, majiteli společnosti Pekařství Sázava, s.r.o. Jednání zastupitelstva města Lanškroun 14. prosince Štábní cvičení bezpečnostní rady města Lanškroun 15. prosince Kontrola hospodaření v městských lesích 18. prosince Jednání rady města 19. prosince Shromáždění starostů DSO Lanškrounsko 20. prosince Jednání s řediteli největších lanškrounských firem, seznámení se záměrem vytvoření komise pro strategický rozvoj Seznámení s výsledky státní kontroly spisové služby na MÚ Pracovní schůzka s p. Běhanem, zástupcem společnosti RENARDS Brno Komise pro mládež a kulturu informuje Město Lanškroun, tak jako v loňském roce, bude i v roce 2007 finančně podporovat aktivity dětí a mládeže v oblasti výchovy, vzdělávání a kultury a ak tivity dospělých v oblasti kultury. Potenciální žadatelé mají možnost podat písemně žádosti na předepsaných formulářích do 28. února Podmínkou zařazení nové žádosti do projednávání je předložení vyúčtování finančního příspěvku za rok 2006 v termínu do 31. ledna Informace: lanskroun.cz (včetně možnosti stažení formulářů v kolonce E SLUŽBY ÚŘADU: Žádosti a formuláře), zveřejnění na informační desce města (přízemí radnice), formuláře lze vyzvednout v informační kanceláři města (přízemí radnice, č. dveří 17), příjem žádostí pro rok 2007 osobně v podatelně (přízemí radnice, č. dveří 11). Kontaktní osoba: Jitka Krejčová, odbor školství a kultury, tel č , e mail: jitka.krejcova@mulanskroun.cz ZÁPIS do všech lanškrounských základních škol Základní škola, Lanškroun, Dobrovského 630, Základní škola, Lanškroun, náměstí Aloise Jiráska 139, Základní škola, Lanškroun, Bedřicha Smetany 460, Základní škola a Mateřská škola Lanškroun, Dolní Třešňovec, Základní školy praktické (Zvláštní škola) Lanškroun a Základní školy speciální (Pomocná škola) Lanškroun bude probíhat ve středu 14. února 2007 od hod. do hod. v budovách škol: na ulici Dobrovského 630, na náměstí J. M. Marků 80, na ulici Palackého 204, v Dolním Třešňovci 24, na náměstí Aloise Jiráska 140 (Zvláštní škola) a na ulici Palackého 206 (Pomocná škola). Hlášení o produkci odpadů za rok 2006 Původci odpadů, kteří produkují více než 50 kg nebezpečných odpadů nebo více než 50 tun ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok. Ohlašování se provádí zvlášť za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu. Stavební firma zasílá jedno roční hlášení za všechny stavby realizované na území jednoho obecního úřadu obce s roz šířenou působností tomuto úřadu souhrnně. Bližší informace najdete na městském webu. Jitka Otáhalová, OŽP 21. prosince Jednání s p. Šimůnkem, zástupcem společnosti ISCAREX Česká Třebová Pracovní jednání se zástupci spol. ORPA, a.s., ohledně předkup ního práva města Lanškroun na nemovitosti společnosti (závod 01) Pracovní schůzka s tajemníky komisí rady města 28. prosince Náhradní zasedání zastupitelstva města 2. ledna Návštěva příspěvkových organizací města 3. ledna Jednání s ředitelem Technických služeb Lanškroun, s.r.o. Jednání s ředitelem Kulturního centra Lanškroun Jednání se zástupci spol. ORPA, a.s., (spolu s členy RM) ve věci předkupního práva města na některé nemovitosti společnosti 5. ledna Služební cesta do partnerského města Dzierżoniów ve věci možného společného projektu pro evropské fondy 8. ledna Projednání dohody o spolupráci mezi městem a Policií ČR Schůzka s p. Chládkem o možných kulturních aktivitách města Jednání s p. Pospíšilem, zástupcem společnosti A.G.T., ohledně využití alternativních zdrojů energie 9. ledna Pracovní setkání se senátorkou Müllerovou (KDU ČSL) 10. ledna Pracovní schůzka týkající se přípravy rekonstrukce Dělnického domu 11. ledna Jednání s p. Baborákem, ředitelem Kina Lanškroun Jednání s p. Malínským, zástupce spol. Eube a.s. Jednání s p. Fialou o možnostech energetického využití odpadů 12. ledna Účast na konferenci o programech EU v plánovacím období v Brně 15. ledna Jednání s p. Musilem, velitelem Policie ČR Lanškroun Jednání rady města 16. ledna Jednání s p. Vebrem, ředitelem Ředitelství silnic a dálnic Pardubice, o možnostech přípravy silničního obchvatu města Lanškroun 17. ledna Jednání Rady starostů DSO Lanškrounsko v Rudolticích Jednání s představiteli společnosti Smetanova Litomyšl, o.p.s., o možnosti externího koncertu festivalu Smetanova Litomyšl v Lanškrouně Vzdělávání zástupců místních samospráv na Seči Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v roce 2007 Správcem poplatku je finanční odbor MÚ Lanškroun, výše roční sazby pro rok 2007 činí 468, Kč, poplatek je splatný nejpozději do Povinnost uhradit poplatek vyplývá z obecně závazné vyhlášky města Lanš kroun č. 12/2003, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění pozdějších vyhlášek. Způsob platby a splatnost poplatku definuje článek 7 uvedené vyhlášky takto: (1) Poplatek je možno v příslušném kalendářním roce hradit následujícím způsobem: a) převodem z účtu na účet města, a to jednorázově na celý rok nejpozději do příslušného kalendářního roku nebo v měsíčních splátkách nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, b) v hotovosti jednorázově za celý rok na pokladně finančního odboru městského úřadu, a to nejpozději do příslušného kalendářního roku, c) v hotovosti jednorázově na celý rok na pokladně Komerční banky, a.s., ex pozitura Lanškroun na účet města, a to nejpozději do příslušného kalendářního roku. (2) Účtem města je účet č /0100 vedený u Komerční banky, a.s., expozitura Lanškroun. (3) Při platbě poplatník uvede variabilní symbol následujícího složení: VS ( variabilní symbol): X Y Y Y Y Z Z Z Z X číslo místní části obce, Y příslušný rok platby, Z číslo popisné domu Číslo místní části obce: 1 Vnitřní Město; 2 Ostrovské Předměstí; 3 Žichlínské Předměstí; 4 Dolní Třešňovec (4) Za den platby se považuje: a) u platby převodem z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu poplatníka, b) u plateb v hotovosti den, kdy banka hotovost přijala nebo převzala. (5) Vznikla li poplatníkovi platební povinnost během roku, pak poplatek hradí v poměrné výši podle článku 6 odstavce 3 nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti. (6) Připadne li lhůta splatnosti na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je dnem, ve kterém je poplatník povinen svoji povinnost splnit, nejblíže následující pracovní den. (7) Výše měsíční splátky se vypočte jako 1/12 celkové roční výše poplatku; takto stanovená měsíční splátka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

4 STRANA 4 Z MĚSTA I Z REGIONU LL 2 / 2007 Výjezdy hasičů za listopad a prosinec V listopadu jsme vyjížděli celkem k dvaceti čtyřem případům. Tento kráte bylo nejvíce dopravních nehod, a to jedenáct. Poté následovalo ote vírání uzavřených prostor s osmi vý jezdy a dva požáry. Shodně po jed nom výjezdu bylo na spadlý strom, ú klid po dopravní nehodě a planý poplach. Dopravní nehody si v tomto měsíci vybraly daň nejkrutější v podobě jed noho mrtvého a dvou zraněných. Prv ním případem byl střet nákladního au ta s dodávkou v Horním Třešňovci, dále následoval výjezd na převrácené nákladní auto do Výprachtic, z něhož unikala nafta. Třetím případem byl střet dvou osobních aut v Lanškrouně na ul. B. Smetany. Další v pořadí byla nehoda osobního auta mezi Jakubo vicemi a Dolní Čermnou, při které došlo k úmrtí řidiče. Zde s námi zasa hoval autojeřáb povolaný z Ústí nad Orlicí. Do těchto míst jsme vyjížděli o pár dní později ještě jednou, též na osobní auto, ale se šťastnějším kon cem. Šestou nehodou byl převrácený nákladní vůz v Dolní Čermné. Dále následovaly dva výjezdy na nehody osobních aut, první byla u Zámečku a druhá mezi Lanškrounem a Jakubo vicemi. Na zbývajících třech nehodách se opět podílela jen osobní auta a ode hrály se v Dolní Čermné, v Lanškrou ně na ul.kralické a v Lubníku. Uzavřené prostory jsme otevírali v šesti případech v Lanškrouně šlo o byty a v jednom případě o osobní vůz. Dále se otevíral sklad v Albrech ticích a rodinný domek v Krasíkově. Prvním výjezdem na požár byl ho řící odpadkový koš na zastávce auto busů u Dělnického domu v Lanškrou ně. Druhým případem, který skončil velice tragicky, byl požár v rodinném domku v Jakubovicích, při kterém se udusila matka a její tři nejmladší dce ry. Tento případ byl široce mediali zován ve sdělovacích prostředcích. Požár vznikl od elektrického topidla. Hasiči na místě zásahu vynesli posti žené ze zakouřených prostor a spo lečně s přihlížejícími prováděli jejich resuscitaci až do příjezdu rychlé zdravotní pomoci. Kromě nás zde za sahovali dobrovolní hasiči z Lanš krouna, Dolní Čermné, Letohradu a Dolní Dobrouče. Uvedený zásah byl pro hasiče náročný hlavně po psy chické stránce. Spadlý strom na vozovku jsme od straňovali na Laudoně a úklid vozov ky po dopravní nehodě, při které do šlo ke sražení chodce, jsme prováděli v Rudolticích. Do Rudoltic jsme též vyjížděli na ohlášený požár statku, ale po příjezdu na místo se zjistilo, že je to planý poplach. V prosinci byl stejný počet výjezdů jako v předcházejícím měsíci. Opět nejvíce bylo dopravních nehod sedm, otevírání uzavřených prostor šest a vytahování vozidel z příkopů pět. Shodně po jednom výjezdu bylo na požár, poskytnutí technologické po moci, únik oleje z osobního vozidla, dohašení po pálení, omytí skvrny na komunikaci a záchranu labutě. Dopravní nehody si vyžádaly zra nění celkem čtyř osob. Prvním přípa dem byla nehoda na Laudoně, kde je ště před naším příjezdem na místo ú častník nehody z místa odjel, pak jsme vyjížděli do Dolního Třešňovce na do dávkové auto v potoce. Zde zasahoval i autojeřáb povolaný z Ústí nad Orlicí. Poté následoval výjezd do Sázavy na osobní auto. Další v pořadí bylo opět osobní auto mezi Lanškrounem a Lu kovou, které skončilo na střeše v poli. Došlo přitom k lehčímu zranění čtyř mladých lidí. Pátým případem bylo osobní auto mezi Lanškrounem a Ne pomuky, dále dodávkové auto v Žich línku a poslední dopravní nehodou bylo opět osobní auto mezi Jakubo vicemi a Dolní Čermnou. Naše práce u dopravních nehod je stále stejná a spočívá v poskytnutí první pomoci zra něným, případně jejich vyproštění z ha varovaného vozu, zabezpečení vozid la před požárem, jímání unikajících provozních náplní a po vyšetření a za dokumentování nehody policií odstra nění překážky z vozovky a její úklid. Na otevírání bytů se vyjíždělo jed nou do Rudoltic a pět případů bylo po Lanškrouně. Na počtu výjezdů k vyta hování vozidel z příkopů se podepsalo náledí. Jednalo se ve dvou případech o autobus, a to u Strážné a v Horním Třešňovci, a ve třech případech o osob ní auta u Jakubovic, na Laudoně a u koupaliště v Lanškrouně. Po jednom případu byl výjezd na požár sazí v ko míně do Květné, na zahoření v el. roz vaděči do internátu zemědělské školy v Lanškrouně, do Výprachtic na do hašení po pálení, dále to bylo na únik oleje z osobního auta v Lanškrouně u Krčmy, na omytí vozovky od krve též v Lanškrouně a na záchranu zamrz lé labutě do Rudoltic. V případě zá chrany labutě se po průzkumu zjistilo, že není zamrzlá v ledu, ale pouze na něm sedí. Toto se nám už stalo v prů běhu let několikrát. Labutě mohou do ledu zamrznout v případě silných mra zů, ale stává se to výjimečně. Na závěr bych rád čtenářům Listů Lanškrounska popřál v novém roce hlavně hodně zdraví a co nejméně případů vyžadujících naší přítomnost. Velitel požární stanice npor. Bc. Jiří Katzer Rozpis služeb stomatologie (NE, SO, svátek 8 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/o MUDr. Vojtová Eliška, Žamberk, nám.g.knopa 837, MUDr. Applová Hedvika, Dolní Čermná 222, tel.: MUDr. Beranová Renata, Jablonné n/o, U Koupaliště 149, Tříkrálová sbírka 2007 Albrechtice: 7.763,50 Kč 2 skupinky Horní Třešňovec: ,50 Kč 5 skupinek Lanškroun: , Kč 22 skupinek (včetně koledování v kostele sv. Václava a v Dolním Třešňovci) Luková: ,50 Kč 2 skupinky Ostrov: ,50 Kč 2 skupinky Rudoltice: ,50 Kč 4 skupinky Sázava: 8.932,50 Kč 2 skupinky Žichlínek: , Kč 5 skupinek Celkem , Kč 44 skupinek Děkujeme vám všem, kteří jste se na konání Tříkrálové sbírky 2007 podíleli. Děkujeme vám všem, kteří jste koledníkům do pokladničky přispěli. Výtěžek Tříkrálové sbírky 2007 bude v naší oblasti použit na projekty Oblastní charity Ústí n/o, kterými jsou: Občanská poradna Ústí n/o a Letohrad Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba: Letohrad, Lan škroun, Ústí n/o, Česká Třebová, Choceň, Vysoké Mýto Centrum Pod Střechou, nízkoprahové zaří zení pro děti a mládež Letohrad Mateřské centrum Mozaika Le tohrad Osobní asistence Mateřské centrum Kopretina Horní Sloup nice Fond na rozvoj nových projektů a rozšíření stávajících Přímá pomoc spoluobčanům. M. Wendligová, foto: M. Kuťák Technické služby informují ZMĚNA SVOZU POPELNIC od roku 2007 PONDĚLÍ ODPOLEDNÍ SVOZ: ul. Krátká, B. Modrého, Nerudova, Olbrachtova, Havlíčkova, Smetanova, Palackého, Zborovská, Husova, Slepá, Čelakovského, Na Výsluní, Lázeňská, U Jeslí, Škroupova, Li dická od čp. 292 k Žichlínku Úterý: Třešňovecká, Kouty, Na Náhonu, Vrchlického, V Houští, Tylova, Na Rozhraní, Školní statek, Dolní Třešňovec sídliště, Dolní Třešňovec, Dvor ská, Štefanikova, Slovenská, Na Slovanech, Českých bratří, M. Majerové, sídliště za Krčmou, sídliště Dvorské Lány, B. Martinů, Na Větru, Na Vyhlíd ce, Dobrovského část Středa: Nádražní, 5. května, nádraží ČSAD, Dobrovského část, Komen ského, Lidická po čp. 292, Žižkova, Horova, Svobody, Poděbradova, Jung mannova, Polní, Dukelská, Janáčkova, penzion, Polská, Svojsíkova, Kralic ká,albrechtická, Nepomucká, Švabinského Čtvrtek: Údolní, Na Terase, Hradební, nám J. M. Marků, Strážní, 28. října, nám A. Jiráska, Máchova, Sv.Čecha, Školní, Úzká, B. Němcové, Na Valech, Purkyňova, Kozinova, K.Světlé, Sládkova, Pivovarské náměstí, Opletalova, Kolárova po Mánesovu, Masarykova pravá strana, Mánesova, Sadová, Vančurova, Sokolská, Sídliště Střelnice, koupaliště, Obora, MŠLZ Pátek: Tovární, nádraží ČSD, Dvořákova, Dvořákova slepá, Masary kova levá str., Kolárova od čp. 359 k rybníku, Agrochem, Česká, Vodní, Rybniční, Alšova, E. Krásnohorské, Wolkerova, Seifertova, sídliště U Pa píren, Jilemnického, Bezručova, Kafkova, Čapkova, Opletalova část Svozy za svátky v roce 2007: za velikonoční pondělí 9. dubna v úterý 10. dubna odpoledne, v úterý 1. května a v úterý 8. května svoz bude, v čtvrtek 5. července a v pátek 6. července svoz bude, v pátek 28. září svoz bude, v pondělí 24. prosince svoz bude, za úterý 25. prosince ve čtvrtek 27. prosince odpoledne, za středu 26. prosince v pátek 28. prosince odpoledne. Ing. Mareš Josef, ředitel TS, mob , tel Dne v hodin se koná veřejná prezentace projektu družstevního bydlení v Lanškrouně Podměstí v prostorách místního kina.

5 LL 2 / 2007 Z MĚSTA I Z REGIONU STRANA 5 Na Pardubickém PC ák Jiráskovka uspěla Dne se uskutečnila soutěž PC ák pro 8. až 9. třídy ve tvorbě prezentace, programování, grafiky a tvorbě www stránek. V ranních hodinách jsme se rozjeli vlakem do Pardubic.Po příjezdu na hlavní nádraží jsme se vydali ke SPŠE a VOŠ Pardubice, kde si nás rozdělili do různých skupin. Vichřice řádila i na Lanškrounsku V noci ze čtvrtka 18. na pátek 19. ledna se nad celou republikou prohnal velmi silný vítr orkán Kyrill. Některé obce z Lanškrounska ohlásily škody, které jim způsobil. Větrné počasí, které trvalo od čtvrtka do neděle, napáchalo po celé republice kalamitu především na lesních porostech v horských oblastech, kde byl vítr nejsilnější. V Lanškrouně samotném je asi největší škodou zlomený vzrostlý smrk na Střelnici, který při pádu poškodil plot a obytný karavan. Na mnoha místech odklízeli pracovníci technických služeb polámané větve, ale k zá sadnějším pohromám naštěstí nedošlo. V Tatenici se uvolnila část krytiny na kostele a poškodila protější budovu školy. Úlomky eternitu poničily střechu, fasádu, elektroinstalaci a rozbily okno. Hlášeny jsou i poškozené střechy ve Výprachticích, v Horní Čermné pak vítr shodil křížek z kostelní střechy. Na mnoha místech jsou patrné jed notlivé polámané stromy a vývraty, které však neponičily lesy plošně. Podle dosavadních informací to vypadá, že Lanškrounsku se Kyrillovo pustošení z větší části vyhnulo. Foto: FT Jakub Macháček získal 3. místo ve tvorbě www stránek. Po těžkém testu se všichni pustili do plnění svého úkolu na letošní téma Pardubice město sportu. V pravé poledne nám vypršel čas na vytváření prací, a proto jsme se vydali do nejbližších obchůdků. Po vydatném obědě jsme se vrátili do školní tělocvičny, kde nás čekalo vyhlášení. Byl to pro naší školu velký úspěch. Ve tvorbě www stránek na 3. místě skon čil Jakub Macháček a 5. místo obsadil Bohuslav Cink. Dobří jsme také byli ve tvorbě prezentace, kde se na krásném 2. místě umístila Pavla Zelenková a 4. místo vybojovala Petra Kráčmarová. Letos se také soutěžilo v testu znalostí. Ze 138 žáků se na výborném 5. místě umístil Bedřich Šilar. Spolu s těmito žáky se PC áku zúčastnil Petr Doubravský, Patrik So morovský, Petra Faltýnková a Marie Minářová. Všem těmto žákům děkujeme za reprezentaci školy a těšíme se na další ročník. Dívky z 8. A, ZŠ Al. Jiráska Policie ČR informuje V Lanškrouně se 9. ledna v časných ranních hodinách vloupal do tří sklepů řadových domů neznámý pachatel. Sebral odtud letní pneumatiky, autorádio, sadu golfových holí, dvoukolák a další věci, vše v hodnotě více než 90 tisíc korun. Po pachateli krádeže pátrají policisté. Ke konci druhého lednového týdne se v Lanškrouně vloupal do čerpací benzinové stanice neznámý pachatel. Z prodejny sebral cigarety, z kanceláře peníze, dálniční známky a dobíjecí kupóny do mobilních telefonů. Krádeží vznikla majiteli škoda za více než 330 tisíc korun, na zařízení způsobil pachatel škodu dvacet tisíc korun. Případem se zabývají policisté. V minulých dnech se na místním hřbitově v Dolní Čermné ztratila z jednoho z hrobů bronzová socha i s podstavcem. Podle výpovědí občanů byla socha odcizena z 13. na 14. ledna. Socha znázorňující dvě ruce, jedna směřující k nebi a prsty druhé se sklánějí k zemi, je asi 80 cm vysoká a váží 40 kg a byla umís těna na pískovcovém podstavci. Jejím autorem je akademický sochař Ladislav Faltejsek, který ji ztvárnil na počest své matky a umístil na rodinný hrob. Krádeží vznikla škoda Kč. V případě dopadení hrozí pachateli až tříleté vězení. Přečetli jsme za vás: Pracovních míst je málo Počet lidí ucházejících se o zaměstnání je každý měsíc v jednotlivých místech našeho okresu poněkud jiný. Volných míst nabízela také v prosinci samozřejmě nejvíce města, již dlouho nebudou v evidenci Úřadu práce v Ústí nad Orlicí Sloupnice, Němčice a Vlčkov, které byly převedeny od počátku letošního roku do okresu Svitavy. Ani jediné pracovní místo se neuvádělo pro sedmačtyřicet vesnic, v čele tohoto pomyslného žebříčku byl Lanškroun (uváděl 407 míst). Nejnižší míru nezaměstnanosti mají v Pustině a Sázavě (shodně 2,8 procenta), ve Strážné nulu, naproti tomu nejvyšší v Anenské Studánce: přes osmadvacet procent. V případě samostatných sídel s hodně nízkým počtem obyvatel ovlivní pochopitelně statistiku každý jednotlivý člověk bez zaměstnání. (Orlický deník, ) Lanškroun zlomený smrk v parku Na Střelnici. Tatenice provizorní oprava střechy kostela. Tatenice zbytky stržené střechy u budovy školy.

6 STRANA 6 ANKETA LL 2 / 2007 Dotazník: SPOKOJENOST OBYVATEL S ČINNOSTÍ MĚSTSKÉHO ÚŘADU V LANŠKROUNĚ Dobrý den, jmenuji se Petra Novotná a jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce a tímto bych Vás chtěla poprosit o jeho vyplnění. V případě zájmu si výsledky tohoto dotazování můžete přečíst na internetových stránkách Lanškrouna v Listech Lanškrounska, zpracované výsledky budou k dispozici i v kanceláři informací v přízemí radnice. U každé otázky prosím označte pouze jednu odpověď. Vyplněné dotazníky můžete do 10. února 2007 poslat poštou na adresu: Městský úřad Lanškroun, náměstí J. M. Marků 12, Lanškroun nebo je vhazovat do schránky umístěné v přízemí radnice (vedle vchodu do 1. patra). Předem Vám děkuji za pravdivé vyplnění dotazníku. 1) Zajímáte se o aktuální informace vydávané městským úřadem? a) Ano, navštěvuji internetové stránky b) Ano, pravidelně čtu Listy Lanškrounska c) Ano, sleduji úřední desku d) Ano, při získávání informací používám alespoň dva z výše uvedených způsobů e) Ano, jakým jiným způsobem uveďte... f) Ne, nezajímám se 2) Informovanost ze strany městského úřadu se Vám zdá být: a) Výborná b) Dostačující c) Nedostačující d) Špatná 3) Jak hodnotíte internetové stránky Lanškrouna z hlediska přehlednosti? a) Velmi dobré b) Dostačující c) Špatné d) Neznám je 4) Jak hodnotíte internetové stránky Lanškrouna z hlediska obsahové náplně? a) Velmi dobré b) Dostačující c) Špatné d) Neznám je 5) Co byste na internetových stránkách změnili nebo na ně přidali? a) Více aktuálních informací b) Více informací o kulturním dění c) Něco jiného, napište co... d) Nic e) Neznám je 6) Vyhovuje Vám vycházení Listů Lanškrounska dvakrát do měsíce? a) Ano, zcela b) Uvítal/a bych jiné časové rozmezí :... c) Nečtu Listy Lanškrounska 7) Vyhovuje Vám obsah Listů? a) Ano, zcela b) Uvítal/a bych změny napište jaké... c) Neznám je K anketě Cílem zaměstnanců Města Lanškroun zodpovědných za poskytování infor mací je vysoká informovanost všech občanů města a celého správního obvodu pověřeného obecního úřadu. Abychom zjistili současnou úroveň spokojenosti čtenářů Listů (a nejen jich) s množstvím a kvalitou informací poskytovaných veřejnosti Městským úřadem Lanškroun, využili jsme nabídku na spolupráci, která přišla od studentky 3. ročníku PEF MZLU Brno Petry Novotné. Petře jsme doporučili téma její bakalářské práce Spokojenost obyvatel s činností Městského úřadu v Lanškrouně. Provozně ekonomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně téma bakalářské práce schválila. Čtenářům je v tomto čísle Listů před kládán dotazník, který nám pomůže zjistit, jak jsou s poskytovanými informa cemi spokojeni, jaké informace jim chybí, zda je pro ně vyjadřování úředníků srozumitelné, zda se v budovách úřadu orientují a spoustu dalších důležitých údajů. Výsledky dotazování budou podkladem pro rozhodování, kterým činnostem se v této oblasti máme v dalším období věnovat s větší intenzitou. Anketu jsme zpracovali i do elektronické podoby, dotazník můžete vyplnit na webové adrese Tiskopisy dotazníků jsou pro Vás připraveny i v kanceláři informací městského úřadu v přízemí radnice. Vyplněné dotazníky vhazujte do schránky umístěné v přízemí radnice (vedle vchodu do 1. patra) nebo je pošlete poštou na adresu Město Lanškroun, nám. J. M. Marků 12, Lanškroun. Zpracované výsledky dotazování budou zveřejněny na oficiálních webových stránkách města, v Listech Lanškrounska, k nahlédnutí budou i v kanceláři informací v přízemí radnice. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka 8) Vyhovují Vám úřední hodiny městského úřadu? a) Ano, zcela b) Částečně c) Mám nějaké výhrady, vyhovoval by mi čas:... d) Nevyhovují 9) Orientujete se snadno v budovách MÚ? a) Ano, bez problémů b) Většinou ano c) Mívám problémy 10) Jaké jsou obvyklé čekací doby při vyřizování Vašich záležitostí? a) Krátké b) Přiměřené c) Dlouhé 11) Jsou úředníci vždy ochotní vyjít Vám vstříc? a) Ano, vždy b) Téměř vždy c) Občas ano d) Téměř nikdy 12) Jsou úředníci dostatečně informovaní a dokáží Vám pomoci, pří padně Vám poradit, na koho se máte obrátit? a) Ano b) Většinou ano c) Většinou ne d) Ne 13) Je pro Vás vyjadřování úředníků jasné a srozumitelné? a) Ano b) Většinou ano c) Většinou ne d) Ne 14) Jak pociťujete vliv přenesené působnosti městského úřadu na život ve městě (např. činnost živnostenského úřadu, vydávání občanských průkazů apod.)? a) Je velmi významný b) Značný c) Malý d) Žádný 15) Uvítali byste nějaké změny v souvislosti s činností městského úřadu? a) Ano uveďte jaké.... b) Ne, jsem zcela spokojen/a c) Nemám konkrétní nápad 16) Pohlaví: a) Muž, b) Žena 17) Věk: a) Do 20 let, b) let, c) let, d) let, e) let, f) 66 a více 18) Nejvyšší ukončené vzdělání: a) základní b) vyučen/a, c) středoškolské, d) vyšší obdorné, e) vysokoškolské 19) V Lanškrouně: a) žiji, b) pracuji, jsem z blízkého okolí, c)studuji, jsem z blízkého okolí. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových upozorňuje ÚZSVM upozorňuje všechny uživatele státního majetku, kteří dosud měli zajištěny výpůjčky státního nemovitého majetku na dobu určitou založené s účinností od 1. ledna 2001 ustanovením 59 zákona č. 219/2000 Sb., o ma jetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, jímž se změnilo předchozí trvalé užívání podle hospodářského zákoníku na výpůjčku, že tyto byly pro dlouženy zákonem č. 1/2007 Sb., kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku ČR, účinným dnem 2. ledna Toto ustanovení v praxi znamená, že všem dosavadním vypůjčitelům se výpůjčka (nejčastěji státních budov nebo pozemků pod budovami, ve kterých tato sdružení a spolky provozují činnost) prodlužuje do 1. ledna Těm, kteří do tohoto termínu požádají písemně o další úpravu právního vztahu k užívanému majetku, se výpůjčka prodlouží cel kem o tři roky, tedy do 1. ledna V průběhu tohoto období pak mohou vy půjčitelé a příslušná organizační složka státu upravit další vztahy k předmětnému majetku. Nedojde li k dohodě, uvedenými daty výpůjčka zaniká bez náhrady. ÚZSVM upozorňuje vypůjčitele (všechna občanská sdružení, zahrádkářské, rybářské, myslivecké, chovatelské, včelařské a jiné spolky, organizace a další), že za žádosti podané podle zákona č. 1/2007 Sb. nelze považovat žádosti podané před datem jeho účinnosti. Z těchto důvodů proto ÚZSVM vyzývá všechny vypůjčitele k včasnému podání žádosti, pokud o další úpravu právního vztahu k nemovitosti mají zájem. Zájemce o další úpravu právního vztahu k užívanému státnímu majetku žádáme o včasné kontaktování spádového odboru odloučeného pracoviště (případně územního pracoviště) Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Kontaktní adresy na jednotlivá pracoviště naleznou vypůjčitelé na internetové adrese v odkazu Územní pracoviště. Bc. Izabela Noveská, vedoucí samostatného oddělení Komunikace

7 LL 2 / 2007 REGION STRANA 7 Přečetli jsme za vás: Koryta potoka i řeky byla přesunuta jinam Při stoleté vodě se až o polovinu zmenší průtok díky záchytné retenční ná drži, která se od loňska buduje na Moravské Sázavě mezi Žichlínkem a Rych novem. Je samozřejmé, že se tak velká stavba, největší v Pardubickém kraji, setkává i s problémy. Od května loňského roku, kdy byla stavba zahájena, bylo patrné, že zásadním problémem, který bude ovlivňovat průběh stavby, bude sjízdnost terénu pro těžkou stavební mechanizaci a dále vlhkosti zpracovávaných konstrukčních zemin. Přestože loňské léto bylo mimořádně teplé a suché, tak se jednalo pouze o krátké časové období dva a půl měsíce, ve kterých bylo možné zeminy intenzivně těžit, ukládat do hrází a hutnit, říká Petr Starý z brněnské společnosti D. I. S., která stavbu provádí. Přes obtíže s vysokou hladinou spodní vody v celém prostoru stavby se do dnešního dne podařilo založit celou délku 1574 metrů čelní hráze retenční ná drže a její konstrukci nasypat nad úroveň terénu. Dále v místech zemníků vy tvořit dostatečné zásoby zemin, které bude, po přirozeném odvodnění, možné přesunout a zapracovat do hrází. Současně byla zaražena ocelová štětová stěna, která se stane součástí 160 metrů dlouhého bezpečnostního přelivu. Byl připraven obtok, který převede koryto Moravské Sázavy mimo stavební jámu výpustného objektu. Lukovský potok a podstatná část koryta Moravské Sázavy byly přesunuty do nových tras, do nejnižších míst v údolí s tím, že no vě vytvarovaná koryta jsou výchozím stavem pro jejich další přirozený vývoj. Současně s touto revitalizací toků byla provedena i část výsadby v rozsahu čtyři hektary lesních dřevin v zátopě poldru. V současné době probíhá intenzivní příprava výstavby nového inundačního železničního mostu, včetně projednání výluk provozu na trati. Vyrobené ocelové nosníky, které budou součástí železobetonové konstrukce mostu, byly přesunuty do blízkosti staveniště. Z hlediska technické náročnosti celé stavby je nej složitějším objektem železniční inundační most, dodává Petr Starý. Z hlediska dodržení termínu dokončení stavby v říjnu bude podle něj zásadní průběh druhé poloviny letošní zimy, neboť jsou vysoké nároky na únosnost ne zpevněného terénu pro pojíždění těžké mechanizace. Pro dopravu zemin v pod mínkách údolní nivy je třeba, aby byl terén dostatečně proschlý nebo promrzlý. (Orlický deník, , Jaroslav Hubený) Mikroregiony by měly dělat víc než dosud V rudoltickém obecním úřadu 17. l. zasedali členové rady Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko. Poprvé jí předsedal i nový předseda sdružení sí del Miroslav Stejskal, starosta Výprachtic. Ministerstva měla připravit programy pro žádosti o dotace z Evropské unie. Obce nyní vidí šanci dostat se k evropským penězům a náš svazek obcí jim k tomu chce pomoci. Proto je naším zájmem aktualizovat strategický plán mikroregionu Lanškrounska a stanovit si priority příštího období. Jde o to, aby to byly peníze pro obce dosažitelné a tyto projekty měly širší význam, uvedl Miroslav Stejskal. Svazek obcí chce využít znalostí odborného týmu a využít zkušeností zejmé na obce Rudoltice. Při koncipování žádostí je rozhodující, aby vycházely i z pře pracovaného strategického plánu rozvoje mikroregionu. Podklady k tomu musí být svěřeny firmě, která to umí a bude na tom soustavně a tvrdě pracovat. Ve svazku je jedenadvacet obcí, jejichž starostové na to nemají čas, mnohdy jsou neuvolnění. A těm je třeba pomoci. Jsem ve funkci krátce, ale vím, že mikroregiony by měly dělat víc, než na co byly doposud zvyklé. Zatím se za měřovaly spíše na turistiku, ale obce bolí nedostatečná infrastruktura, potřeba základní vybavenosti, dostatku práce a podmínek pro podnikání, poznamenal předseda. Téma strategického plánu rozvoje bude jedním z hlavních bodů programu únorového setkání představitelů obcí Lanškrounska. (Jaroslav Hubený, Orlický deník, ) Do Strážné po nové silnici Ve středu 20. prosince otevřeli představitelé Pardubického kraje moder nizovanou silnici II/368 z Tatenic přes odbočku na Vosí údolí do Strážné. Ta to modernizace, prováděná ve dvou etapách, si vyžádala z rozpočtu kraje, kon krétně z úvěru od Evropské investiční banky, částku téměř 61,5 mil. Kč. U obou etap tedy z Tatenic k odbočce Vosí údolí a z odbočky Vosí údolí do Strážné jsme modernizovali silnici v její stávající trase s narovnáním některých nevyhovujících oblouků. Opravovali jsme také propustky a od vodňovali komunikaci, popisuje téměř půlroční práci náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Ivo Toman. Modernizace úseku Tatenice odbočka Vosí údolí trvala od srpna do pro since letošního roku. Náklady na stavbu jsou ve výši téměř 34,3 mil. Kč. Celková délka tohoto úseku je m. Kromě již zmiňované modernizace samotné silnice byla součástí stavby i výsadba zeleně za vykácené dožilé stromy. Modernizace úseku z odbočky Vosí údolí Strážná probíhala v loň ském roce. Náklady na trasu dlouhou cca m dosáhly částky cca 27,2 mil. Kč. I tady byla vysázena nová zeleň. KÚ PK, foto: FT Z 45. jednání Rady Pardubického kraje Pravidla pro poskytování dotací pro začínající včelaře Rada Pk se rozhodla podpořit mladé včelaře a schválila pravidla pro poskytování neinvestičních dotací především na základní vybavení. Účelem dotace má být podchycení zájmu mladých za účelem rozšíření včelařské základny a zvýšení počtu včelstev v kraji. Jde to ruku v ruce se zlepšením opylovací služby včelstev na kulturních či planě rostoucích rostlinách. Včelařů totiž v poslední době ubývá, což by se v budoucnu mohlo negativně projevit nejen na naší přírodě či výnosech plodin a úrodě obecně, ale i na hodnotách včelích produktů v podobě medu a vosku, řekl Petr Šilar, radní zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova s tím, že v krajském rozpočtu je prozatím připravena částka , Kč. Žadatelem musí být občan Pardubického kraje, který chce včelařskou činnosti provozovat osobně a nikoli jako prostředník a který může prokázat svou způsobilost k činnosti, na kterou podporu žádá. U včelařství pak musí vydržet nejméně tři roky. Maximální výše dotace je , Kč a zájemci si o ni musejí požádat do 30. března Podrobnosti jsou k dispozici na odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje. Podnikatel roku 2006 v Pardubickém kraji Rada Pk převzala záštitu nad akcí Podnikatel roku 2006, kterou pořádá společnost Ernst&Young. V letošním roce se uskuteční vyhlášení v šesti krajích, krajští vítězové pak postoupí do kola celostátního. To se bude konat 21. února 2007 v Praze. Vítěz celostátního kola se zúčastní světového finále v Monte Carlu. Vyhlášení vítěze krajského kola v Pardubickém kraji proběhne 9. února od 11 hodin v hotelu Zlatá štika v Pardubicích. Rozhodne se mezi 4 spo lečnostmi, které hodnotila odborná porota podle mezinárodních pravidel. Mezi hlavní kritéria patří finanční výsledky, strategická orientace i globální dosah podniku. Hodnocen je také podnikatelský duch nominovaného, jeho čestnost a poctivost a přístup k inovacím. Za kraj jsou na ocenění navrženi Jarmila Janurová JaJA, Pacific Direct, s. r. o., STORY DESIGN a.s. a USSPA, s.r.o, řekla Jana Smetanová, radní zodpovědná za rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a zaměstnanost. Soutěž Podnikatel roku byla založena společností Ernst&Young ve Spojených státech amerických v roce Během své existence se rozšířila do řady zemí celého světa. V současné době se vyhlašuje v 39 zemích. V České republice byl v roce 2006 vyhlášen už 7. ročník. Úspěchy v ní má i Pardubický kraj. V roce 2002 na celostátní úrovni zvítězil pan Kvido Štěpánek, ředitel společnosti Isolit Bravo. KÚ PK

8 STRANA 8 PŘEDSTAVUJEME VÁM LL 2 / 2007 LANŠKROUNSKÝ SCHOTT STÁLE ROSTE Společnost SCHOTT působí v Lanškrouně již 14 let a v posled ních letech se vypracovala na druhého největšího zaměstnavatele ve městě. Ve své továrně na kraji Lanškrouna stále vyrábí sklo kovová pouzdra, ale nyní již výhradně pro využití v automobilovém průmyslu. Hlavním a nejdůležitějším výrobkem je pouzdro zapalo vače airbagů, kterými je již dnes vybaveno každé nové auto. Lanš krounský závod pokrývá v současné době již 80% světové spo třeby a je v tomto oboru absolutní světovou špičkou. Brány závodu opouští denně více než jeden milión výrobků, které směřují k zákaz níkům především do USA a Japonska, ale také do Singapuru, Francie, Izraele, Číny a mnoha jiných států celého světa. Minulý obchodní rok patřil k nejlepším v historii, a to ve všech eko nomicky měřitelných parametrech. S ročním obratem přesahujícím hodnotu 1,3 miliardy korun a hospodářským výsledkem před zda něním dosahujícím 180 milionů korun společnost výrazně překo nala plánované hodnoty, a proto také mohla svým zaměstnancům vyplatit velmi dobré roční prémie. Přihlédneme li navíc ke sku tečnosti, že tak jako všechny ex portéry i nás velmi negativně po stihuje stále sílící koruna, která mimořádně zvýhodňuje zahra niční konkurenci proti českým producentům, jsou tyto výsledky více než dobré. Ovšem největším úspěchem u plynulého roku bylo zavedení sé riové výroby pouzdra pro ESP (elektronické řízení podvozku au tomobilů), které lanškrounský SCHOTT dodává zákazníkovi do USA. Také ve výrobě pouzdra pro tento moderní elektronický prvek jsme na světové špičce. Postupné, ale stálé zvyšování výroby vyžaduje nákup moder ních strojů a zařízení. V nedávno ukončeném obchodním roce proto společnost investovala do nového výrobního zařízení částku převy šující 38 miliónů korun a v obchodním roce 2007 počítá s investi cemi ještě vyššími. Protože vyrábíme součástky, které v případě špatné funkce mohou ohrozit lidský život, pracuje v lanškrounském závodě SCHOTT ví ce než třetina zaměstnanců na různých kontrolních operacích. Optic ké kontroly pod mikroskopem již nesplňují vysoké požadavky na kva litu výrobků, a proto jsou ve stále větší míře nasazovány do výroby třídící automaty vybavené programovatelnými videokamerami. S nárůstem strojů a zařízení stoupá také počet zaměstnanců. Jenom za poslední obchodní rok jsme zaměstnali 75 nových dělníků, přičemž od počátku naší existence v Lanškrouně se počet našich za městnanců zvýšil šestinásobně a blíží k celkovému počtu 600. Více lidí bohužel ve stávajícím závodě zaměstnat nemůžeme, protože už nyní je o 50% překročena plánovaná kapacita výrobních prostor. Vedení společnosti připravuje různé scénáře rozvoje. Jedním z nich by mohla být výstavba druhé výrobní haly, ale není vy loučeno ani rozšíření výrobních kapacit v některé z asijských zemí. Ale ani případné rozhodnutí o výstavbě nového závodu mimo území České republiky zaměst nanost v lanškrounském závodě SCHOTT neohrozí. Kvalitou své výroby, flexibilitou svých zaměstnanců, kteří doka zují svou loajalitu k firmě skoro nulovou fluktuací, patří lanškroun ský SCHOTT k nejlepším podni kům v celém koncernu. Petr Skala, jednatel společnosti Přečetli jsme za vás: Choceň a Lanškroun: čističky za 90 milionů Města a obce řeší, kde najít miliony na rekonstrukce čistíren odpadních vod, aby jejich technologie splnila evropské požadavky. Jen čistírna v devíti tisícové Chocni spolkne letos devadesát milionů korun. Čistírny dosluhují, jsou přetížené a zastaralé. Od doby jejich kolaudace se totiž změnila legislativa a ta nás nutí k velikým investicím, které mají zvýšit kvalitu čistíren, říká Ivo Hubený, výrobně technický náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí. Akciová společnost sdružuje část měst a obcí na Ústeckoorlicku, které do ní vložily svůj vodárenský majetek a spravují jej společně. Společnost je však jen chudým pohrobkem někdejšího celookresního VAKu. Z velkých měst zde zůstaly s Chocní jen Letohrad a Lanškroun. Ostatní města včetně největší České Třebové a Ústí nad Orlicí před lety vystoupila. O svá vodárenská zaří zení a kanalizace se starají sama. Ústí i Třebová se pokoušejí na své rekonstruk ce čistíren získat evropské peníze. Starosta Chocně Miroslav Kučera tvrdí, že sdružení měst a obcí ve VAKu má smysl, protože napomáhá malým obcím, které jsou se svými vodovody také akcionáři společnosti, ale na drahou údržbu vodárenského zařízení těžko hledají peníze. Jsme solidární s obcemi, které mají malé rozpočty. Navíc si nedovedu představit, jak my sami bychom zaplatili tak velkou investici, kterou je devadesát milionů, říká Kučera. Dodává, že na stavbu si akciová společnost bere úvěr. VAK se také proto nepustí letos do žádných dalších náročných staveb. Devadesátimilionová akce v Chocni je při velikosti naší společnosti velké sousto. Další rekonstrukce čistíren můžeme proto zahájit až v příštích letech. Samozřejmě je také připravujeme, říká náměstek Hubený. Letos již ale začne kvalitněji odpadní vody zpracovávat čistička v Lanš krouně. Její rekonstrukci VAK právě dokončil a připravuje kolaudaci. Pře stavba stála bezmála stejné peníze jako čistička v Chocni. Milionové náklady na čistírny teď trápí také menší obce. Podle zákona by měly totiž do roku 2010 mít svou čističku všechna sídla s více než dvěma tisíci obyvateli. Pro obce je to obrovská investice. Nejde totiž jen o čistírnu, ale zároveň o několik kilometrů kanalizace, říká náměstek Hubený. Dodává, že členství většiny obcí ve společnosti se přitom týká zařízení vodovodu, ni koliv kanalizací. Investice proto zůstanou na obecních rozpočtech a dotacích. (Mladá fronta DNES Pardubický kraj, ) Ambulantní rehabilitace, Janáčkova 1003, Lanškroun CENÍK REHABILITAČNÍCH PROCEDUR platný od masáž krční a hrudní páteře. 105, masáž hrudní a bederní páteře 105, masáž celých zad 150, měkké a mobilizační techniky.. 95, míčkování... 55, vířivá koupel horních končetin 63, vířivá koupel dolních končetin 72, rašelinové nosiče tepla.. 30, solux (fototerapie)... 30, elektroléčba DD proudy. 35, TENS proudy. 35, INTERFERENČNÍ pr. 35, TRABERTOVY pr.. 35, galvanická lázeň (čtyřkomorovka). 80, ultrazvuk terapeutický 25, magnetoterapie 65, VAS 07 45, LTV individuální (30 min.).. 80, LTV skupinové (30 min, minimálně 3 osoby)... 30, mechanoterapie (např. kolo) 25, Na vyžádání ZDARMA levandulová přísada do vířivé koupele. Poslední předepsaná procedura ZDARMA (mimo masáží a mobili začních technik). Na všechny rehabilitační procedury (kromě masáží) je nutný předpis lékaře. Telefon: Vypracoval Dr.Ing. Petr Vašina, CSc.

9 LL 2 / 2007 PŘEDSTAVUJEME VÁM STRANA 9 AMBULANTNÍ REHABILITACE JANÁČKOVA 1003, LANŠKROUN (V DOMOVĚ PRO SENIORY) Projekt nového domova důchodců rezervoval místo i pro ambulantní rehabilitaci. Využijí ji jistě ubytovaní senioři, ale docházet sem mohou i lidé z města. V průběhu ledna se činnost této služby roz jíždí. Více mi prozradil Dr. Ing. Petr Vašina, CSc. z firmy VS Technology, která její činnost zaštiťuje. Jak se vaše firma dostala k provozování ambu lantní rehabilitace? Když Lanškroun vypsal výběrové řízení na pro vozovatele ambulantní rehabilitace v budově domo va důchodců, zdálo se, že bude jen jeden zájemce a že se sem tudíž přesune rehabilitace z polikliniky. My jsme se v červnu 2006 do výběrového řízení přihlásili s tím, že zkusíme vybudovat další středis ko rehabilitace, které je ve městě zapotřebí, aby pa cienti nemuseli dlouho čekat nebo dojíždět do okol ních měst. V srpnu rozhodla rada města o našem ví tězství ve výběrovém řízení. Už o prázdninách jsem zjistil během jednání na kraji i ve zdravotních pojiš ťovnách, že splňujeme všechny parametry nutné k re gistraci. V říjnu jsme dostali nájemní smlouvu a za čali jsme vše zařizovat. Veřejnost se o naší rehabi litaci dozvěděla už při dni otevřených dveří v domo vě důchodců, ohlas byl kladný. Co jste museli splnit před zahájením provozu? K registraci jsme museli doložit veškeré atesty. 28. prosince zde proběhla kontrola z KÚ na věcné a personální vybavení, prošli jsem jí s pochvalou za hezké vybavení. Registraci z KÚ jsme získali začátkem ledna, právní moci nabyla 9. ledna. Zatím ale nemáme smlouvu se zdravotní pojišťovnou, to znamená, že pacienti musí služby plně platit. Proč s vámi pojišťovna smlouvu dosud neuzavřela? My jsme se vzhledem k časové tísni zúčastnili vý běrového řízení vypsaného v listopadu pro Ústí nad Orlicí a okolí. Neprošli jsme. Vysvětluji si to tím, že pokud pojišťovna nemá signály od pacientů, že ka pacita nasmlouvané péče v daném regionu je nedo statečná, nevidí důvody k jejímu rozšíření. Asi si tam ještě nikdo na dlouhé čekací doby nestěžoval Motomed Nebyl problém třeba v personálním obsazení? To rozhodně ne. Zatím zde máme tři zaměstnance, všichni jsou kvalifikovaní pro rehabilitaci. Vedoucí je Gabriela Vašinová, zaregistrovaný fyzioterapeut s atestací a praxí od roku V případě potřeby můžeme náš tým rozšířit až na sedm lidí. Jaké vybavení má vaše rehabilitace? Můžeme nabídnout širokou škálu elektroléčby, ultrazvuk, solux, magnetoterapii, galvanickou lázeň, vířivou koupel dolních i horních končetin (masáž pomocí vodních trysek), motomed kolo na pro cvičování ochrnutých končetin, tělocvičny pro sku pinové i individuální cvičení. Nabízíme i možnost masáží částečnou i celkovou, popřípadě míč kování. Můžete přiblížit, k čemu některé procedury slouží? Například míčkování pomáhá při léčbě alergic kých, astmatických a průduškových onemocnění, pomáhá od vadného držení těla. Vířivá koupel se používá nejčastěji po úrazech a po operacích pohybo vého aparátu. Magnetoterapie regeneruje a hloub kově masíruje tkáně, podporuje pročišťování lym fatických drah, stimuluje látkovou výměnu, posi luje imunitní systém, tiší bolesti Je asi složité určit, co pacient potřebuje Samozřejmě. Proto všechno (kromě masáží) musí doporučit lékař, který přihlédne k momentálnímu zdravotnímu stavu pacienta. Pacient i s předpisem si u vás musí zaplatit to, co jinde hradí pojišťovna? Ano, to je problém. Omlouváme se všem klien tům, ale protože s námi zatím pojišťovny neuzav řely smlouvy, jsme nuceni ošetřovat podle stano veného ceníku. Děkujeme za pochopení. A samo zřejmě budeme bojovat za to, aby i u nás měli pa cienti stejná práva jako v ostatních rehabilitacích a aby mohli využívat bezplatně ty procedury, u kte rých je na to od pojišťoven nárok. Proč myslíte, že by měli přijít pacienti k vám už nyní, kdy si musí platit? Máme výhodu, že jim můžeme vyjít okamžitě vstříc, nejsou tu žádné čekací doby. Včasná rehabi litace nejen přináší úlevu, ale urychluje i rekonva lescenci a návrat pacientů do plnohodnotného ži vota. Další naší výhodou je snadný přístup ať už přímo zde, kde je bezbariérový, tak i to, že jsme v místě. Pokud někdo za rehabilitací pojede do ji ného města, musí počítat s penězi za cestu i se ztrá tou času. Nakonec třeba zjistí, že je pro něj výhod nější zajít k nám, že platba jen za proceduru je vlast ně levnějším řešením Jaké výhody nabízíte? V nabídce je vždy poslední předepsaná proce dura zdarma (to se netýká masáží a mobilizačních technik). A také jsme mysleli na ty, kteří potřebují využít služeb rehabilitace až po práci. Dvakrát týdně máme otevřeno až do 17 hod., dvakrát do hod. Podle zájmu jsme připraveni ještě se přizpůsobit. Co byste zmínil na závěr? Rád bych pozval všechny pacienty, aby se s naší nabídkou příjemných služeb v příjemném prostředí přišli seznámit. A chtěl bych poděkovat všem, kteří nám to tady pomáhají rozjet. Děkuji vám za rozhovor. Lada Sitová PROVOZNÍ DOBA AMBULANTNÍ REHABILITACE: PONDĚLÍ A STŘEDA hod. ÚTERÝ A ČTVRTEK hod. PÁTEK hod. Polední přestávka: hod. Telefon: Solux Magnetoterapie Vířivá koupel Tělocvična Pracoviště fyzioterapeuta Bezbariérové WC

10 STRANA 10 PŘEČTĚTE SI LL 2 / 2007 Tepelná pohoda a úspory energie se nemusí vylučovat Tak je tu zase zima, taková divná. Loňský hit Jarka Nohavici Ladovská zima by byl letos výsmě chem a tahle blátivá zima zatím nikoho k nějakému trefnému počinu neinspiruje. Zimní střediska, doda vatelé energie, milovníci zimních sportů a děti smut ní, zato novinářům se vedle pikantností z naší poli tické scény zrodilo nové téma o poblázněném poča sí. Je jisté, že ať už patříme do kterékoliv skupiny, přicházíme o zimní idylu. Kolem dokola je šeď a blá to, které bílá peřina asi tak brzy nepřikryje. Určitou kompenzací na patálie s počasím může být radostný pohled na elektroměr, plynoměr či zásoby uhlí a dře va ve sklepě. Je jisté, že letošní neladovská zima nám šetří kapsu. Přesto, a možná právě proto, si mů žeme popovídat o tepelné pohodě a úspoře energie, o dvou pojmech, které se zas tak úplně nemusí vylu čovat. Třeba se pak můžeme rozhodnout, že letošní uspořené peníze investujeme do úspor budoucích. Jelikož nám praotec Čech vybral spíše severnější lokalitu, stojí nás vytápění našich bytů a domků každoročně hodně peněz. Co s tím? Pokud nechce me mrznout, tak topit! Asi nám nic jiného nezbývá a zbývat nebude, ale určité úspory lze objevit skoro všude. Ze všech stran se nám nabízejí nejrůznější zaručené recepty jak ušetřit, reklamy nás pře mlouvají na tepelná čerpadla, solární panely či kon denzační kotle a vysvětlují výhody. Nic proti tomu, mají většinou pravdu. Nicméně to představuje znač né investice a bez slušné regulace vytápění jednot livých místností podle jejich využití to nikdy nebu de to pravé ořechové. Nehledě k tomu, že dobrá regulace může ušetřit podle některých zdrojů až 40 % energie. Proč tedy nezačít u regulace? Je to základní a finančně vesměs přijatelná investice. Dobrá regulace neznamená, že nám bude zima, ale že v dané místnosti bude teplo tehdy, kdy to potřebujeme, a takové, jaké potřebuje me nebo jaké je nám příjemné. V ostatním čase nastavíme rozumný útlum, abychom prostory příliš nepodchladili a snadno opět vytopili v době, kdy budou využity. Například v ložnici si přitopíme ráno na vstávání a večer před spaním, ve zbývajícím čase můžeme šetřit. Obývák vytápíme, když se sejde rodina, a ve čer si k televizi pro pohodu nastavíme o jeden až dva stupně víc. Jiný režim pro sobotu a neděli se na staví v týdenním programu. Jarouškův pokoj zase potřebujeme přes týden pouze temperovat, protože ten náš kluk je už první zimu na internátě. Jak ten čas letí! Většinou si vzpomeneme a zastavíme ra diátor v půli týdne, v pátek ho zas zapomeneme pustit a Jaroušek má zimu. V koupelně neškodí ráno hodinku přitopit, na žebříku uschnou osušky a to vstávání když už se s tím jinak nedá nic dělat je přece jenom příjemnější. Tak pokud vám to připomíná něco u vás doma, tak zůstaňte s námi, dalo by se totiž ledacos vylepšit. Pro skutečnou tepelnou pohodu a rozumné ho spodaření s energií se v domech, bytech, kance lářích a všech objektech, kde dochází k různému využití, regulace vytápění jednotlivých místností stává nezbytností. K stále většímu využití určitě přispívají rostoucí náklady na vytápění a na druhou stranu klesající cena těchto zařízení. Systémů a vý robců je více, princip je ale shodný. Tyto regulace se označují jako IRC regulace, což je anglická zkrat ka individual room control, kde room je místnost a pozor, control není kontrola, ale řízení či regulace. Český překlad tedy zní: regulace jednotlivých míst ností. Jak IRC regulace pracují? Každá regulace má řídicí jednotku, která po digitální sběrně ko munikuje s pokojovými regulačními jednotkami, případně dalšími prvky. V řídicí jednotce jsou na staveny časoteplotní programy pro jednotlivé míst nosti. Znamená to, že pro každou místnost se navolí několik časových úseků (bývá jich až 6) s různou požadovanou teplotou vytápění. Programy bývají týdenní, s možností dočasných zásahů přímo v míst nosti, které ale program trvale neovlivní; např. si můžeme pomocí korekčního tlačítka momentálně přitopit nebo naopak teplotu snížit. Mezi další u žitečné funkce většinou patří teplotní útlum objektu, který využijeme při odjezdu na dovolenou či na delší návštěvu. Pak útlum jednoduše zrušíme, aniž bychom museli přestavovat jednotlivé programy. Jak ukazuje obrázek domu, každá místnost má svoji pokojovou regulační jednotku, která pomocí vlastního nebo přídavného čidla snímá teplotu v míst nosti a vysílá ji v daných intervalech do řídicí jed notky. Ta ji zkontroluje podle daného časoteplotního programu a zpětně vyšle potřebný povel topit či netopit do pokojové regulační jednotky, která jej předá ovládacímu členu. Ten už přímo reguluje o topné těleso pro danou místnost. Regulovat lze jakýkoliv zdroj tepla, klasické teplovodní radiátory, podlahové vytápění, ale i elektrická otopná tělesa. Podle toho se použije příslušný koncový člen servopohon, elektrotermická hlavice nebo relé. Většina IRC regulací umí regulovat i kotelnu, namíchat teplotu vodu do systému podle venkovní teploty (ekvitermní regulace) a momentálních po měrů v otopné soustavě. Běžné a dostupné jsou regulace pro stovky místností, které lze jednotlivě naprogramovat a přiřadit do sekcí podle uživatelů. Taková regulace pak dokáže rozpočítat náklady na otop pro dvoubytovku nebo velký činžovní dům. Většina těchto regulací dokáže komunikovat s po čítačem, který může, ale nemusí být připojen (otop nou soustavu ovládá řídicí jednotka, nikoliv PC). Je ale výborným pomocníkem pro naprogramování systému, čtení okamžitého stavu i pro změny pro gramu. Stačí několik tahů myší a je hotovo. Kdo nechce nebo nemá (rád) PC, nemusí se bát, pro gram lze zavádět z řídicí jednotky a také lze na ní většinu informací číst. Celá složitost je tak asi na úrovni běžného digitálního programovatelného termostatu. Náklady na instalaci pro běžný byt mohou začínat někde u patnácti tisíc a mohou se rychle zaplatit. K tomu je jistě nezanedbatelnou věcí tepelný kom fort, který nám taková investice přinese. Odborné firmy poradí a vypracují nabídku většinou zdarma. Příští, třeba zase ladovskou zimu můžeme už šetřit v dobře vytopeném bytě. Ing. Jan Langr, IRC regulace Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka v Lanškrouně a Sdružení rodičů Vás zvou na 8. SPOLEČENSKÝ VEČER S TANCEM SETKÁNÍ UČITELŮ, RODIČŮ, ŽÁKŮ A PŘÍZNIVCŮ ŠKOLY Pátek 23. února 2007 v hodin, sál lanškrounského zámku Vstupné: místenka včetně večeře 150, Kč Vstupenky jsou v předprodeji v kanceláři školy, telefon , místenky nejdéle do Výtěžek večera bude použit pro žáky školy. Svou účastí podpoříte plánované akce školy. V programu vystoupí žáci hudebního a tanečního oboru. K tanci a poslechu hraje HBM trio. Chybět nebude občerstvení a tombola.

11 LL 2 / 2007 Z MĚSTA I Z KRAJE STRANA 11 Historie ve fotografiích 1 Horní část Nádražní ulice Prudký rozvoj automobilismu v šedesátých letech si vynutil v roce 1973 zbourání tohoto velkého domu i sousedního menšího. Komunikačního zlepšení bylo sice dosaženo, ale architektonicky znamenala vzniklá proluka nezhojenou ránu na tváři města. Dávní zakladatelé Lanškrouna rozhodli, že z jeho velkého čtvercového náměstí bude vycházet osm rohových ulic a navíc jedna hlavní ulice zasazená do středu jeho dolní strany. Ani této ulici však nevyměřili větší šířku, než jakou potřebuje starý formanský vůz. Z jedné strany tísnil tuto uličku starý městský pivovar, po roce 1891 pře stavěný na úřadovny okresního hejtmanství a znovu rozšířený po roce 1927 jako sídlo okresního úřadu a velitelství četnictva.vedení lanškrounského okresu, označované jako ONV (okresní národní výbor), sídlilo pak v této bu dově i po druhé světové válce až do roku 1960, kdy ji dostala k užívání zá kladní škola. Na protější straně popisované ulice stával rohový dům, využívající výhod ného postavení na hlavním náměstí k obchodní činnosti. Za první republiky tu bylo vyhlášené Langrovo železářství, po válce prodejna barev a laků. V roce 1952 dostala přízemí budovy k dispozici okresní knihovna a po jejím přestěhování do farní budovy se do rohového domu na náměstí opět vrátil obchod, tentokrát s hračkami a sportovními potřebami. Pardubický kraj rozjíždí projekt k prohlubování vzdělanosti V pátek 26. ledna 2007 pořádá Pardubický kraj zahajující konferenci k pro jektu Síť škol Pardubického kraje pro poskytování dalších kvalifikací, na které se setkají realizátoři a partneři projektu, sociální partneři a odborná veřejnost. Tento projekt byl předložen v rámci Opatření 3.1 Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, je tedy financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v poměru 75% : 25% ČR. Celkový schválený rozpočet na projekt je necelých 7 mil. Kč. Projekt byl zahájen v lednu 2007 a jeho realizace potrvá do června Za těchto 18 měsíců si projekt klade za cíl zejména podpořit realizaci dalšího vzdělávání poskytovaného středními školami a vyššími odbornými školami, řekla Marie Málková, krajská radní zodpovědná za školství s tím, že by mělo jít především o prohloubení profesních kompetencí pedagogických pracovníků (andragogika, e learningové vzdělávání, projektování a hodnocení programů dalšího vzdělávání), spolupráci se sociálními partnery, která zajistí provázanost vzdělávacího systému v oblasti dalšího vzdělávání a trhu práce a také tvorbu a realizaci programů dalšího vzdělávání, které budou tvořeny na základě vzdě lávací objednávky. Výstupem projektu tedy bude 24 programů dalšího vzdělávání a metodiky tvorby těchto programů, rozšířené kompetence pedagogických pracovníků, uzavřená sociální partnerství a síť škol poskytujících další vzdělávání pro dospělé zájemce, dodala Málková. V dopoledním bloku zahajující konference proběhne představení projektu a prezentace aktuální situace na trhu práce v Pardubickém kraji. Posluchači budou také seznámeni s projektem Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby dospělým Široký vstup do náměstí, který tu po roce 1973 vznikl, představoval bezradné provizorium, jež mělo být v budoucnu ukončeno stavbou vhodné budovy obchodního či úředního charakteru. Krátkodobé mezidobí se protáhlo na celých třicet let, než bylo vyřešeno stavbou budovy advokátní kanceláře JUDr. Macka. Elegantní, hladká moderní budova, postavená podle projektu městského architekta Přemysla Kokeše, získala v roce 2006 nejvyšší odborné ocenění v Pardubickém kraji. Dům tvoří vhodný protipól protilehlé budovy základní školy a spolu s ní působí jako monumentální vstup do uzavřeného světa lanškrounského náměstí. Svou rovnou střechou neruší pohled na vysokou radniční věž, ale naopak ji zřetelně akcentuje. Také dlažební úpravy této ulice, vycházející vstříc vozíčkářům a dětským kočárkům, dodávají tomuto prostoru hodnotu pěkně vyřešeného vstupu do hlavního náměstí. Dušan Šlahora Historické fotografie pocházejí ze sbírky Karla Uhlíře, současné nafotili členo vé Fotoklubu Lanškroun. Seriál doplňuje nástěnný kalendář Lanškroun jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání. Odpolední blok bude zaměřen na praktické dovednosti. Partnery projektu je 12 středních a vyšších odborných škol, Úřady práce v Par dubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí a ve Svitavách a Vysoká škola podnikání a.s. Granty na podporu sportu a volnočasových aktivit Pardubický kraj, stejně jako každý rok, vypsal i pro kalendářní rok 2007 granty na podporu sportu a volnočasových aktivit v Pardubickém kraji. Žádosti o ně budou přijímány pouze do 31. ledna V rozpočtu kraje je na ně vyčleněno celkem , Kč. Vypsány jsou grantové programy tematicky zaměřené na sport a volno časové aktivity na školách a školských zařízeních, které nezřizuje Pardubický kraj, dále grantové programy tematicky zaměřené na sport ve sportovních klubech a na sport pro všechny a také na opravy, rekonstrukce a výstavbu sportovních zařízení. Vypsány jsou také grantové programy tematicky zaměřené na podporu práce neziskových organizací s dětmi a mládeží v oblasti volného času, a to mimo organizace zaměřené výhradně na sport, vyjme novává vedoucí odboru školství, mládeže a sportu KÚ PK Karel Peška. Žádosti je možno podávat na odbor školství, mládeže a sportu k rukám Lenky Bulisové (tel: ), případně je lze ponechat na podatelně krajského úřadu. Konkrétní typy těchto grantů včetně podmínek pro podání žádosti jsou zveřejněny na internetových stránkách v sekci Gran tové programy. Tady můžete nalézt také přehled probíhajících grantových programů i v ostatních oblastech, např. zdravotní a sociální politiky, památkové péče a kultury, zahraniční spolupráce atd. Kateřina Nohavová, tisková mluvčí Pardubického kraje

12 STRANA 12 ROZHOVOR LL 2 / 2007 S NOHAMA NA ZEMI A HLAVOU V OBLACÍCH Rozhovor s definitivním profesorem PhDr. Jaroslavem Špačkem Drobná, avšak čiperná postava pana profesora se kolem vás jen mihne. Není li obtěžkán nákupní taškou, tak většinou spěchá. I když už sedmkrát překročil osmdesátku, láska ke sportu a gymnastice ho neopustila. Když mi říkal, jak cvičí každý den třicet kliků, neuměl jsem si to dost dobře představit. Sokolský duch ani kuráž mu však nechybí, takže mi to bez přemlouvání předvedl. V letošním roce tomu bude již 60 let, co začal učit jako profesor historie, latiny a francouzštiny na místním gymnáziu. Byl velkým propa gátorem tenisu a volejbalu, miloval tanec a gymnastiku. Téměř čtvrt století pracoval jako poslanec městského národního výboru i přesto, že byl bez partijní. Za léta aktivní učitelské a sportovní činnosti se s ním setkaly tisíce studentů a žáků. Dnes se s lidmi potkává především prostřednictvím Listů Lanškrounska, do kterých pravidelně přispívá. Jeho články, psané laskavým a tak trochu archaickým jazykem, se vrací k událostem 20. století nebo reflektují současnost z nadhledu, který lidem dává dlouhý aktivní život. I když jste se o něm mohli mnohé dozvědět z jeho článků a knížky Čtyřicet let před tabulí, následující rozhovor ledacos dopoví. Byla to vždycky vaše touha, stát se učitelem, nebo jste se rozhodoval mezi více profesemi? Velké rozhodování přišlo po maturitě v roce Tenkrát jsem měl plány, ke kterým mě přivedlo povolání mého strýce. Byl majorem Československé armády. Chtěl jsem být důstojníkem u dragounů, neboť mou láskou od dětství byli koně. To padlo. Strejda umřel a s ním i eventuelní protekce. Myslím si, že mě asi více než vojenský dril lákala uniforma, protože jsem to chtěl zkusit jako lesní inženýr. Odborný asistent už se mnou celou lesnickou fakultu prošel a vše mi ukázal. Otázkou však byly moje vyhlídky a možnosti po vystudování. V roce 1938 bylo registrováno na 300 nezaměstnaných lesních inženýrů. Takže to také padlo. Pak jsem si povídal: Mohl bych být dětským lékařem. Jenomže kde vzít peníze na ordinaci? Tenkrát to znamenalo asi100 tis. korun. Na to rodiče neměli. Nakonec z toho vyšlo studium filosofie. Pro tože i tam byl nával, vybral jsem si jedno z nejtěžších studií. Tím byla latina. Takže jsem měl napsanou latinu a franštinu. Jenomže po třetím semestru přišel Mnichov a zavření vysokých škol. Ke studiu jsem se vrátil až v roce Ministerstvo tehdy vydalo výnos, kterým se umožnilo studentům latiny přejít na dějepis. Výhodou a motivací pro nás bylo odpuštění starověku, který byl z velké části součástí studia la tiny. Tak jsem na to skočil. Bylo mi už 26 let, měl jsem namluvené děvče s vážnými úmysly dotáhnout vztah do zdárného konce u oltáře. No a tak jsem ještě na podzim 1945 dokončil studium jak dějepisu, tak franštiny. Následující rok v květnu jsem pak absolvoval druhou státní zkouškou. Zvládl jsem to tak rychle, že to zaskočilo nejen mé rodiče, ale i zkušební komisi, která mi odmítla dát vysvědčení, neboť jsem si zkrátil zákonem sta novenou minimální dobu studia. A já potřeboval jenom potvrzení o zakončení studia, abych si mohl dát žádost na místo profesora na některém z gymnázií. Nakonec všechno dobře dopadlo a já požádal o místo na Českou školní radu do Prahy. První místo až u západních hranic jsem odmítl, protože v Brně jsem měl rodiče a na Valašsku děvče. Hned to druhé v Litomyšli se mi už za mlouvalo. Vzpomněl jsem si na Jiráska a jeho město, které bylo střediskem svého kraje, a měl jsem z toho upřímnou radost. Jenomže přišel dekret ne do Litomyšle, ale do České Třebové, což bylo ještě lepší, protože město leží přímo na hlavní trati Brno Praha. Svým způsobem to bylo i štěstí, neboť při Každý den cvičí třicet kliků. A s úsměvem. mé povaze a vztahu ke studentům bych se jistojistě zapletl do veliké aféry. Po únoru 1948 tu proběhl monstrproces se studenty, kteří prý zrazovali ideu socialismu spoluprací s vedoucím kláštera. Stačilo tenkrát označit nějakého učitele jako sympatizanta s myšlenkami studentů a bylo po kantořině. Při mé družné povaze bych to byl pravděpodobně já. Nastoupil jsem tedy v České Třebové na reálném gymnáziu, kde jsem teprve pochopil, jak byl celý ten kázeňsko vzdělávací komplex propracován. Ovzduší tam bylo, dalo by se říci, starodávně zatuchlé. To bylo samé: Račte, pane profesore, račte paní profesorová. My mladí jsme tam vtrhli jako takový jarní příval dravé vody. Já jsem proti zákazu svým studentům tykal. Napřed jsem se jich zeptal: Tak co si děvčata a chlapci přejete? Mám vám vykat a ří kat příjmením, nebo tykat a říkat Maruško nebo Helenko? Hurá, hurá, začali všichni křičet, my chceme tykat. Vyplýval váš přístup ke studentům i z vlastních pocitů, které jste zažíval co by student? To máte, pane redaktore, stoprocentní pravdu. Protože já jsem těch osm let na gymnáziu prožil v době, kdy v sobě tahle instituce měla ještě mnoho z doby Rakousko uherské monarchie a snad i jezuitů. Vše tam bylo velmi slušné, řekl bych až přehnané. Třeba propracovaný kázeňský řád, který představoval téměř neomezenou moc profesorů nad studenty. Když jsem nastoupil se svým uváděcím profesorem, který mě zasvěcoval do učitelské profese, do provázel jsem ho jednou domů. Najednou vidím, jak proti nám jde nějaká slečna, která hned, jak nás spatřila, utekla do prvních dveří. Já mu povídám: Karlíčku, proč to děvče před námi uteklo?. To je proto, že jsme vydali na gymnáziu nařízení, že žádný student po 20 hodině nesmí být viděn na ulici bez doprovodu dospělé osoby, dodal na vysvětlenou kolega. Tento v mnohém nedemokratický systém ale tvořil to, co z reálného gymnázia udělalo základní kámen celé středoškolské předválečné soustavy. To, co se nazývalo národní elitou od básníků po stavitele mostů tvořili z 90% absolventi reálných gymnázií. V době vašeho mládí nebylo až tak běžné studovat gymnázium, natož pak vysokou školu. V kom jste měl doma takovou podporu na svých studiích? Já se vůbec rodičů neptal. Když přišel v páté třídě učitel a ptal se nás, kdo Dorostenec v roce Třídní na gymnáziu v Lanškrouně (1949). Svatební fotografie

13 LL 2 / 2007 ROZHOVOR STRANA 13 z nás by chtěl studovat na gymnáziu, tak jsme se z celé čtyřicetičlenné chlapecké třídy přihlásili pouze tři. Z dívčí třídy pak dokonce nikdo. Nebylo to proto, že by se za studium pla tilo. Ale nebývalo zvykem, že by v rodinách, které měly povětšinou tři a více dětí, rodiče některé z nich živili až do devatenácti let. Můj tatínek byl želez ničář. Na tehdejší dobu měl velmi dobrou gáži. Tak jsem vůbec nemyslel na to, že by na to naši neměli. Můj tatínek se mé rozhodnutí o studiu dozvěděl až od učitele, kterého potkával na kartách, protože jsem doma nic neřekl. Přišel do školy, aby to podepsal. Byla tehdy přestávka a my řvali jak paviáni. Otevřely se dveře a v nich stál učitel metrákové chlapisko a vedle něho tatínek, mé postavy. Učitel mu říká: Tak tohle je ten tvůj Jaroslav. A já zrovna křičel a skákal po lavici. To bylo seznámení mých rodičů s tím, že bu dou mít doma studenta. Myslím si, že tatínek si na tom, že má studenta, dost zakládal. Snažil jsem se proto studovat s vyznamenáním i proto, že jsem nechtěl zklamat rodiče. Protože jsem však měl plno dalších zájmů, vycházelo mi to jen tak tak. Jak jste se nakonec ocitl tady, v Lanškrouně? Do České Třebové jsem si 5. ledna 1947 přivedl ženu. O byty byla velká nouze, a proto jsme bydleli jen v jednom pokoji. Světnice to byla ale veliká. Provazem jsme ji rozdělili na dvě části a přehodili přes ně prostěradla. Větší byla ložnice a menší něco jako kuchyňka. Tam nebylo nic, jen sporáček a nějaký ten talíř. Kredenc zůstala dole v přízemí, protože úzké schodiště nedovolilo vynést ji do prvního poschodí. Nám to však nevadilo. Ty první čtyři měsíce jsme si naplnili velikým štěstím. Asi mě to stouplo do hlavy, že jsem se z toho opojení několikrát do třídnice podepsal jako Špačková. Už prvního května jsem byl však odvelen do Ostravy do školy pro důstojníky v záloze. Ta trvala půl roku a hned potom jsem se mohl vrátit, a měl jsem na to i právní nárok, na původní působiště do Třebové. Mě tam však zastupoval mladý absolvent, který mi po mém návratu odmítl místo uvolnit s odůvod něním, že za války byl vyslýchán gestapem, což ho k tomuto postoji opravňuje. Když mi to zástupce ředitele řekl, hned jsem mu odpověděl: Tak já se s takovým klukem, který se svou zemí handluje já něco pro tebe a ty zase pro mě nechci ani vidět. Shodou okolností jsem se však tou dobou doslechl, že v Lanškrouně postrádají historika. A dokonce, že prý pro nového mají byt. A tak jsem do Lanškrouna doslova utekl a zůstal tu dodnes. Dalo se v takovém ovzduší strachu a perzekuce vůbec normálně učit? Nedalo.To neustálé napětí a provokace si dnes už jen málokdo dokáže představit. Soudružka Dubská měla ve třídách svoje žáky, fízly doslova. Několik chlapců získala také jako členy KSČ. Neměl jsem jim to za zlé. Pocházeli z podhorských chudých vesnic a svou představu o lepším životě spojovali s idejemi, do kterých se balila zhoubnost komunismu. Oni tomu věřili. Když byla generální stávka, rozhostilo se ve sborovně ticho jako v umrlčí komoře, protože to už jsme chápali, že je v Praze rozhodnuto. Jediná Dubská tenkrát zářila. Její chvíle přišla. Pocítil jste během dalších let postupné uvolňování situace? Myslím především v letech šedesátých. Ředitel byl bezcharakterní chudák, který aby se udržel u funkce, napsal článek do okresních novin. Ten článek si všichni vystřihovali a schovávali jako raritu. Psal v něm, že opouští stranu národně socialistickou, která ho na post dosadila, a dává si přihlášku do KSČ. A bude li přijat, napne všechny své síly k tomu, aby prosadil dělnické ideje. Úctu, kterou bych k němu jako podřízený měl mít, jsem pochopitelně nemohl cítit. Zvláště když se aktivně zapojil do čistek a snažil se mě ovlivňovat v negativním známkování dětí nepohodlných rodičů. To byla jen kapitola dokreslující jeho morální kvality. Bohužel po celou dobu mého působení na lanškrounském gymnáziu a i po zději až do 90. let zde nebyla ve funkci ředitele žádná skutečná osobnost. Šedesátá léta jako by končila v pražských obvodech. Tady žádné změny neprobíhaly. K nám žádná významná vlna nedošla. Snad až v osmašedesátém, když to na krátkou dobu začalo vřít. Učil jsem zrovna na teslácké průmyslovce, když se upálil Palach. To už jsem mlčet neuměl. Při občanské nauce jsem navrhl, že bychom měli vstát a minutou ticha vzdát čest tomuto mučedníkovi. Vrcholem konfliktů s tehdejší mocí byl spor se zástupcem ředitele že lezničního učiliště v České Třebové, pod které Lanškroun spadal. Byl to člo věk zcela neschopný, který se v praxi neosvědčil. Nezvládl jsem nervy a prů švih byl na světě. Hospitoval mi hodinu ekonomiky. Seděl a pozoroval. Když končila hodina, přišel ke mně a jak to měl nabulíkováno, spustil: Soudruzi a soudružky, to co vám soudruh profesor vyložil, bylo správné, ale nesmíme zapomínat na to nejdůležitější, že každý vedoucí v podniku musí být politicky uvědomělý. Já mu odpověděl, že i o tom jsme již mluvili, ale on zase pa pouškoval naučené fráze. Když už to opakoval potřetí, tak jsem se neudržel Na tenisových kurtech okolo roku Jak na vás působil tehdejší Lanškroun? Tady to byl každý pes jiná ves. Před únorem 1948 být profesorem na gymnáziu něco znamenalo. Takže my jsme mezi místní honoraci celkem dobře zapadli. Každou středu a sobotu jsme chodili tancovat na Slávii. Byl tam jen takový malý sálek, ale nám to stačilo. Vybavuji si, že pár dnů po únoru 1948 byly sokolské Šibřinky. To byl největší sokolský svátek, takový ples vlastně. No a já jsem měl vždycky velké zalíbení v tom trsání a tancování. Asi jsem to zdědil po tatínkovi, který byl v mládí zrovna takový. Tak jsme se tam rozjařili a šli jsme k ránu domů s panem Holečkem, který byl správce lomu před Výprachticemi. Patřil ke skupině lidí, která byla nazývána později buržoazií. A on mi tak najednou povídá: Tak víte co, profesore, já vím, kde tady bydlí komunisti. Tak vymyslel, že ženy necháme vždycky přejít, my se zastavíme u dveří a každý z nás do těch dveří pořádně kopne a pak utečeme. Dostali jsme ale nakonec rozum a nechali hloupostí. Po únoru už bylo všechno jinak. Všemocným zloduchem na místním gymnáziu se stala zfanatizovaná komunistka Dubská, která měla na svědomí tři odvolané profesory. Já tomu ušel jen proto, že jsem si za tu krátkou dobu, co jsem v Lanškrouně pobyl, získal nějaké přátele. Takže při zasedání okresního akčního výboru, který zbavoval míst nepohodlné státní zaměstnance, se našli lidé, kteří při navržení mého jména nezvedli ruku. V následující debatě mě paradoxně zachránilo teatrální gesto soudružky Dubské. Prudce se zvedla, položila si ruku na čelo a pravila: Ne, ne, dobře učí a má rodinu. Se studenty na výletě v Nízkých Tatrách v padesátých letech. a prohlásil jsem: Pro mě není hodina jitrnice, do které bych všechno nastrkal. A před třídou jsem ještě dodal: Chlapci a děvčata, dodržujte vždy to, co jsem vám říkal. Říkejte věci, které máte na srdci, i za cenu rizika, jehož jste právě byli svědky. On se na mě podíval jak had chystající se sežrat myš a odešel. Bylo z toho disciplinární řízení, kde jsem byl označen za oportunistu, a zachránilo mě jen dlouhodobé poslancování. Vybavujete si za ta léta své práce na gymnáziu některé své žáky? Já jsem měl rád takové ty frajery. Šikovné kluky, kteří měli učení, jak na gymnáziu tak na průmyslovce a učilišti, až na druhém místě. Já věděl, že jim to dobře myslí, a proto i bez velké námahy měli dvojky a trojky. Vzpomínám si na mnohé, a protože jsem působil hlavně jako tělocvikář, vzpomínám si na chlapce, kteří měli přímo předpoklady pro tělocvik a gymnastiku. Jeden z příbuzných olympionika Šebrleho uměl takové přemety přes koně, no, to byla radost se dívat! Bohužel mladí si čím dál tím více navykli jít cestou co nejmenší námahy. Snažili se tělocvik odbýt. Ještě tak kopaná, to by je bavilo, ale nic víc. Myslím si, že ve mně viděli nejednou nepřítele, protože jsem je ke gymnastice nutil. Později jsem se snažil alespoň je připravit na vojnu. Po patnácti letech jsem se jednou sešel s prvními maturanty odborného učiliště. Byl jsem dokonce jejich třídní. Jeden z těch chlapců za mnou přišel a povídá mi: Já vás neměl rád, jak jste nás při tom tělocviku trápil, ale pak jsem si řekl, když to dovedete vy, a mohl jste být ve věku mého tatínka a možná i dědečka, tak proč bych to nesvedl i já. To mi udělalo radost, byť byl asi jediný, kdo takhle smýšlel.

14 STRANA 14 ROZHOVOR LL 2 / 2007 Jak jste se ale z výuky francouzštiny a latiny dostal k tělocviku? To bylo proto, že jsem vyrostl v sokole. Tatínek byl dokonce náčelníkem. Já se narodil v neděli, tatínek připravoval zrovna veřejné cvičení a první, co kontroloval, byly prsty, abych mohl cvičit na hrazdě. Když viděl, že je všechno v pořádku, upaloval zase zpět na hřiště. Já měl ke cvičení blízko a latina ani franština se neučila. Na dějepis jsem měl konkurenci ve straníkovi, takže pro mě nezbyly jiné hodiny. Tělocvik se mi tak stal chlebem a jeho aprobaci jsem si doplnil tříletým studiem na univerzitě v Olomouci. Prý jste se velmi aktivně zasloužil o vznik tenisových kurtů v Lanškrouně. Lanškrounský tenis vyrostl z potu a nadšení několika studentů a dvou dospělců. Tím druhým byl inženýr Činčala. Uválcovaná zem zbavená drnů a slabá vrstva antuky, vyrobené za láhve vína ze zbytků cihel v místní cihelně, takový byl první kurt. Lákal však další zájemce o tenis a pomalu se vyvinulo něco, co se dalo nazývat oddílem. Zápas o tenis trval deset let. Tolik času muselo uplynout od doby, kdy stranické orgány považovaly tenis za buržoazní vřed a okresní tajemník mě nazýval provokatérem dělnické třídy. Přežil jsem i nenávist předsedy MěNV, který bývalé sokolské cvičiště přislíbil papírnám jako stavební parcely. Na ten ostrý střet s ním na veřejném plénu poslanců jsem dlouho nemohl zapomenout. Na počátku šedesátých let, kdy oddíl byl již zaregistrován, několik zaměstnanců Tesly bez jediného slova se mnou vytvořilo výbor a zvolilo jeho předsedu. Opustil jsem tenis sice zklamán, ale s vědomím, že jen s pomocí Tesly může být vybudován opravdový tenisový areál. To se také stalo. Cvičíte i dneska, v osmdesáti sedmi letech? Cvičím denně. Dělám kliky. Kolik jich zvládnete? Tak třicet. A pěkných. Asi se divíte proč, ale já kdybych neměl zachované svalstvo, tak na mě by šaty visely jako na věšáku. Já ty svaly potřebuji místo vrstvy tukové, kterou nemám. Na chatě jsem se ženou kácel soušky zásadně jen ručně. Do kolika let jste učil? Do čtyřiašedesáti. Když jsem končil, měl jsem deset až dvanáct hodin tělocviku týdně. Já jsem přesluhoval, neboť jsem měl mladší ženu a nechtěl jsem sedět sám doma. Kantořina vždycky byla a i dnes je považována za obor, kde moc peněz není. Jaký příjem jste měl jako začínající profesor? Já prožil celou svou kariéru za doby, kdy platilo: všichni stejné žaludky, všichni stejné mzdy. Takže při výměně peněz v roce 1953 jsem měl 1450Kč. Já se ale nikdy financemi moc nezabýval. Měl jsem ženu, která se starala o ekonomiku rodiny, a mně to vyhovovalo. Žena měla smysl pro realitu života a já zase, jak už mi od dětství říkala maminka, se vznášel ve vyšších sférách. Četl jsem, psal jsem, filozofoval si. Dohromady nám to stačilo na šťastné, více než padesátileté manželství. Jak jste přijal rok 1989? To už jsem byl se ženou v důchodu a přijímali jsme to s velikou radostí. Jenom jsem litoval, že jako učitel dějepisu jsem se nedožil doby, kdy člověk naplno mohl říkat to, co měl na srdci. Jak hodnotíte současné školství? Co k tomu říci. Jsem rád, že už nemusím učit. Na školách hrozně chybí kázeň. A to je veliká díra ve výchově. Čím dnes žije takový profesor ve výslužbě? Můj život je po smrti ženy rozdělen do několika etap. Soboty a neděle trávím u syna nebo u vnučky. Od jara do zimy jsem dva až tři dny na chatě na Pastvinách. Dnes, když jsem tam sám, mě to už moc neláká. Zbytek dnů jsem tady, v Lanškrouně. Stalo se součástí takového rytmu mého života, že když mě něco napadne, tak sednu a píšu do Listů Lanškrounska. Už to však není jako dřív, kdy stačilo sednout si do křesla, zvednout nohy, opřít je o hranu stolu a myšlenky už se samy řadily jako korálky na šňůrce růžence. Děkuji za rozhovor, pane profesore. František Teichmann Společenská kronika NAROZENÍ Karolína Kocandová, Rudoltice Jan Lušovjan, Sokolská Veronika Reslerová, Vančurova Patrik Hruška, Ostrov Matyáš Pecháček, Damníkov Petra Marešová, Výprachtice Aneta Hýblová, Za Střelnicí Pavla Hrabáčková, B. Martinů 951 VZPOMÍNÁME Žofie Šutorová, Krátká 931, 86 let Emilie Vogelová, Luková 62, 85 let Marie Prokopcová, Komenského 13, 85 let Anežka Mertová, Janáčkova 1003, 68 let Herta Köberová, Horní Třešňovec 124, 63 let Alžběta Zemanová, Dukelská 862, 71 let Miloslava Svatošová, Husova 236, 51 let Jiřina Zárubová, Kollárova 446, 45 let Vratislav Hrubčík, Sázava 104, 46 let Josef Andrle, Havlíčkova 750, 87 let Miroslav Hubálek, Lidická 897, 63 let Eliška Machová, Na Valech 170, 83 let Unést samotu v bolesti je těžší než bolest sama... Jsou ale lidé, kteří dokáží naslouchat a potřebným nezištně pomohou samotě čelit svou přítomností, zájmem a láskou... Mezi takové rozhodně patří paní Marie Dušková z Třešňovce, která 2. února 2007 oslaví své 50. narozeniny! Hodně zdraví, sil, osobního štěstí a pohody přejí všichni, kteří ji mají rádi. Blahopřání Dne oslaví 50. výročí svatby manželé Jindřich a Jarmila Janischovi. Vše nejlepší do dalších společných let přejí děti a vnoučata. Žebříčky filmových hitů prosinec 2006 KINO: Videopůjčovna GAMA PLUS CZ, s.r.o.: 1. Ro(c)k podvraťáků 1. Piráti z Karibiku 2 2. Extrémní svahy 2. Auta 3. Potomci lidí 3. Rychle a zběsile 3 4. Casino Royale 4. Šifra mistra Leonarda 5. Ďábel nosí Pradu 5. Účastníci zájezdu Vybíráme z programu kina Eragon ( ledna) Chudý farmářský chlapec najde v horách podivný kámen, z něhož se vyklube dračí vejce a poté i mládě. Mladík se posléze vydá do nebezpečného světa intrik, kouzel a válek Film podle bestselleru patnáctile tého geniálního autora zaujme milovníky velkolepých fantasy dobrodružství. Spláchnutej ( a 6. 2.) Snobský myšák z lepší společnosti se nešťastnou náhodou ocitne v odpadním potrubí, které vede do drsného světa, v němž ne přežije každý Počítačově animovaný film je dílem britského studia Aardman, které proslulo hlavně plastelínovými hrdiny. Borat ( ) Britský komik se vydává za kazašského reportéra a zamě řuje se na všechno to, co bylo v americkém veřejném životě zameteno pod ko berec politické korektnosti. Zkomolenou angličtinou neúnavně nahazuje své ra sistické, sexistické či homofobní vějičky a nezasvěcené oběti bezelstně reagují. Parfém: Příběh vraha (5. 7. února) Německý režisér Tom Tykwer, který si udělal jméno moderními příběhy jako Lola běží o život, se tentokrát odvážně pustil do historického románu Patricka Süskinda, o němž se tvrdilo, že je ne zfilmovatelný. Osudy skrčka Grenouilla, který má nejlepší nos v Paříži, jsou totiž natolik spjaté s prchavým světem pachů, že převést je na plátno se zdálo takřka nemožné. Nemluvný mladík za zdánlivě vyplašeným obličejem skrývá děsivé přání, pro jehož naplnění se neštítí ani chladnokrevných vražd. Od chví le, kdy v Paříži zachytil neznámou vůni, jí je naprosto posedlý. Tehdy se za ní hnal rušnými ulicemi, dokud neobjevil zdroj krásnou nevinnou dívku. Jediné, po čem teď touží, je najít způsob, jak podobné esence polapit a navždy uchovat. Antihrdina, jemuž je cizí veškerý cit a to, co nemá pach, pro něj neexistuje, je natolik děsivý i geniální zároveň, že i když nevzbudí vaše sympatie ani soucit, bude vás přitahovat a budete netrpělivě čekat, jak jeho počínání dopadne.

15 LL 2 / 2007 Z MĚSTA STRANA 15 LEDEN V DOMOVĚ Po vánočních a novoročních svátcích jsme nový rok nastartovali s novým Měsíčníkem Domova, kde si klienti mohou přečíst různé novinky, které se v Domově dějí, informace o konání volno časových aktivit, různých vystoupení nebo mší aj. Mohou si zde také zasoutěžit o malé ceny, dát své literární nebo malířské příspěvky, zjistit, komu mají popřát k narozeninám, aj. K pravidelným týdenním aktivitám, jako je trénink paměti, kondiční cvičení s míči, výtvarná dílna, dopolední hrátky, máme v lednu v plánu také kulturní vystoupení dětí z Mateřské školy ul. Žiž kova, dvě katolické a jednu evangelickou boho službu. Také jsme v lednu zavedli novou volno časovou aktivitu s názvem Knihovnička. Tato aktivita je určená zejména těm, kterým už zrak neslouží tak dobře jako dříve, ale i ostatním, kteří si rádi poslechnou nahlas čtenou beletrii, romány, cestopisy, noviny a jiné. Proč volnočasové aktivity? Všichni víme, jak nesmírně důležité je sociální prostředí, ve kterém jedinec žije. Naši obyvatelé museli z různých příčin své vlastní soc. prostředí změnit a to ovlivňuje zcela pochopitelně i jejich uvažování a chování. Mnozí byli zvyklí třeba několik posledních měsíců, možná i let, stát jaksi stranou. A to my chceme změnit. Chceme, aby se integrovali zpět do společ nosti. Některým se to podaří pouze v rámci na šeho Domova, jiní s naší pomocí půjdou i dál. My se snažíme podat jim pomocnou ruku. Společně s obyvateli plánujeme další nové ak tivity, které by chtěli zavést a o kterých vás rádi budeme informovat. Pohyb mezi domovem pro seniory a tzv. pen zionem usnadňuje nově vybudovaný krček bezbariérová chodba. Foto: LS Přechodný pobyt v Domově pro seniory Domov pro seniory nabízí pro seniory z města a okolí ubytování spojené se stravou a službami ne jen natrvalo, ale i na krátké období v podobě pře chodných pobytů, které mohou být maximálně tříměsíční. Chceme tak umožnit lidem vyššího věku život v domácím prostředí a pouze v nutných případech jim zajistit odpovídající péči, pokud o to sami nebo jejich rodiny požádají. Jestliže zdravotní stav ža datele není indikován pro hospitalizaci, a přesto jsou dány důvody, pro které nemůže být po pře chodnou dobu ve svém domově, může se stát našim klientem. Přechodný pobyt má usnadnit situaci zejména rodinám, které kvůli pracovnímu vytížení, nemoci nebo dovolené po určité období nemohou posky tovat svým rodičům a prarodičům pomoc. Každý klient je přijímán na podkladě žádosti, kterou si může vyzvednout v Domově pro seniory u sociální pracovnice. Po dobu, kdy je klient v naší péči, se mu snažíme poskytovat komplexní péči, aktivizaci pomocí ergoterapie a volnočasových ak tivit, usilujeme o obnovení schopností sebeob sluhy, respektujeme podle možností individuální potřeby všech. Úhrada za pobyt, stravu a služby je stanovena podle zákona č. 108/2006 Sb. Je v na šem zájmu nabídnout Vám pěkné prostředí, milé zacházení a posloužit Vám k plné spokojenosti. Denní stacionář Domov pro seniory plánuje v brzké době otevřít sa mostatné oddělení pro denní pobyt seniorů, kteří žijí sami nebo v rámci rodiny. Budeme nabízet služby, které podporují a pečují o seniora během všedního dne, tj. obvykle v době, kdy je pečující rodina v zaměst nání, anebo nabídneme program aktivního stárnutí pro seniora, který žije osamoceně v domácnosti. Cílem denního stacionáře bude zkvalitnění života seniorů prostřednictvím kulturní a zájmové činnos ti, která odpovídá věku, zdravotnímu stavu, schop nostem a přáním klientů. Důstojné a příjemné trá vení volného času seniorům umožní udržet aktivní a samostatný způsob života, nezastupitelnou roli hra je navázání sociálních kontaktů s vrstevníky a perso nálem, a to v bezpečném a důvěrně známém prostředí. Denní stacionář bude určen pro seniory, kteří jsou z větší části samostatní a především bez větších fy zických a psychických handicapů, kteří se ale během pracovního dne cítí osaměle nebo nejistě, potřebují péči okolí a dohled nad denním režimem a mají zá jem o naše služby. Nabídneme volnočasové a kulturní aktivity, kte ré budou vycházet ze zájmu klientů. Do nabídky bude patřit například rehabilitační tělocvik, cvičení paměti, výtvarné tvořivé činnosti, besedy, filmy, společná četba, poslech hudby, popřípadě její aktivní provozování, společné stolování, oslavy, výlety atd. Prostory denního stacionáře budou zařízeny tak, aby se klienti mohli cítit příjemně a bezpečně. Denní stacionář bude vybaven jako běžný obytný prostor, pohodlně a vkusně, s přihlédnutím na bezpečnost a zdravotní potřeby klientů. Činnost denního stacionáře bude možno uskuteč nit až při minimálním zájmu 8 seniorů. Po naplnění stavu budeme k dispozici každý všední den od 8 do 16 hodin a bude možno využít pro svoz seniorů ústavní automobil. Vaše dotazy týkající se přechodných pobytů, den ního stacionáře či jiných služeb Domova pro se niory Lanškroun Vám rádi zodpovíme v pracovních hodinách osobně v kanceláři sociální pracovnice Domova pro seniory nebo na tel. čísle Mgr. Řehořová Lenka (sociální pracovnice). Výherci soutěží v prosincové příloze Listů Lanškrounska Vážená redakce, K2 leží v Pákistánu, je to druhá nejvyšší hora světa, metrů. Název K2 pochází z 19. století. Je známá svou krásou, neobvyklým tvarem, majestátností a hlavně ne smírným respektem mezi horolezci. K2 je nejob tížnější osmitisícovka, vyžádala si již mnoho obětí na životech, ale možná právě proto láká horolezce, zdolat ji. Celkem se na vrchol druhé největší hory světa podařilo vystoupit 187 lidem, ovšem asi 14% jich při sestupu zahynulo. Za tuto odpověď získává pan Ladislav Urban z Lukové kalendář s fotografiemi z expedice ho rolezce Romana Langra na Dhaulagiri. AŽ SNÍH VŠECHNO DO BÍLÉHO ZAHALÍ, MŮŽEM SE JÍT KLOUZAT. TŘEBA DO HALY. Takové bylo správné znění tajenky křížovky, kterou jsme vám nabídli v příloze Zima na Lanš krounsku. Dostali jsme jako obvykle záplavu od povědí a rozhodli jsme se odměnit plných dvacet správných luštitelů. Nástěnné kalendáře s fotografiemi proměn Lanškrouna v čase získávají: Marcela Matoušková, Na Větru; Ladislav Starý, Dvorská; Zuzana Čížková, Sázava (@); Magda Motelková, U Jeslí a Lydie Chourová, Seifertova. Stolní kalendáře z produkce firmy TG TISK dostanou: Jana Kuťáková, Polská; Zdenka Šíp ková (@); PhM. M. Krmelová, Škroupova; Eva Koudelková, Vančurova; Jiří Štancl, 28. října; Věra Faltosová, Rudoltice (@); Jiřina Sáňková, Palac kého; Adéla Havelková, Kouty; Hana Huclová, Lhotka Česká Třebová; Josef Marek, Husova (@); Olga Vašíčková, Havlíčkova; Marie Švubová, Wol kerova; Jiří Dráb, Palackého; H. Dudychová, Čela kovského (@), Marie Dorazilová, D. Třešňovec. Všem výhercům blahopřejeme. Kalendáře jsou pro ně připraveny v redakci. LL

16 STRANA 16 NÁZORY, SDĚLENÍ LL 2 / 2007 Přečetli jsme za vás: Halou burácely modely autíček Mezinárodní halové závody rádiem řízených modelů aut 1:8 IC Buggy hostila o prvním lednovém víkendu Hala Bóži Modrého. Zúčastnilo se jich s velmi rychlými modely kolem 70 závodníků, kteří měřili své dovednosti a šikovnost při ovládání autíček na dráze vytyčené na ploše haly. Trať vyšperkovaly nejrůznější překážky, autíčka předváděla docela dlouhé skoky, místy hodně krkolomné přemety nebo pády, na rovince před tribunou se předháněla v obdivuhodné rychlosti. Ve startovním poli registrovali po řadatelé dvojici slovenských borců a čtyři závodníky z Polska. Z tribunky ovládali svá obdivuhodná vozidla i malí chlapci, nechyběly ani ženy. Po ú vodní, zahřívací části programu (tréninku) a několika rozjížďkách došlo na semifinálová klání a nakonec na finále. Již tréninkové jízdy zaujaly diváky nasazením, s nímž vjely jednotlivé soutěžící týmy na dráhu. Jak poznamenal pořadatel Miroslav Jurenka z Nova Racingu v Žamberku, závodí se potřetí, první dva ročníky jsme dělali v listopadu 2005 a vloni v zimě. Věnujeme se těmto modelům, jinak v Žamberku pořádáme motokro sové závody. Dohodli jsme se se správcem zimního stadionu, že nám umožní závody v této víceúčelové hale. (Orlický deník, ) Nakladatelství ALFA OMEGA vydalo mj. kon cem loňského roku dvě knížky aforismů. Tou prv ní je sbírka Františka Uh ra (účastníka podzimní besedy knižního marató nu v naší městské knihov ně) s názvem AFORISMY s ilustracemi Věry Mar tinkové, tu druhou napsal a ilustroval Jiří Faltus. Slavnostní křest vydaných titulů uspořádalo v prosinci 2007 v Zrcadlové kapli Klementina v Praze nakladatelství ve spolupráci se Svazem českých knihkupců a nakladatelů a Národní knihovna ČR. Máme rádi zvířata Už v pravěku sloužila zvířata li dem většinou jako potrava. Mamuti padli za oběť našim předkům, sice téměř nahým a bosým, ale dost chyt rým na to, aby věděli, že mají rádi zvířata, hlavně syrová. Dalším zlo mem v lásce lidí ke zvířatům bylo zdomácnění nejdříve psa, poté dal ších zvířat. V dnešní době zdomácněla spíše hospodářská zvířata. Takový vůl ne bo kráva si nemohou, tedy kdyby u měli mluvit samozřejmě, na nedo statek zájmu a pozornosti vůbec stě žovat. Hlavně dětí je milují, už i ty nejmenší se před svými kamarády pyšní tím, že vyslovují jejich biolo gická jména. Slova jako ty vole nebo ty krávo nám bezděčně uni kají při údivu, při oddechnutí nebo při rozčilení. Neváháme je použít ani jako synonyma pro naše nepřátele či jako srovnávací prostředek. Věřte mi, že skutečně vím, o čem mluvím. Každé ráno jezdím do školy vlakem a se mnou samozřejmě i jiní vzděláníchtiví studenti. Právě oni byli příčinou mého postřehu o rostoucí popularitě volů a krav. V běžném roz hovoru o tom, kterou holku kdo sba lil, nezapomínají kromě jmen dívek a jejich vnad zmiňovat také své evi dentně oblíbené sudokopytníky. Jejich láska k nim musí být skutečně bez břehá, když v jedné jediné větě použijí slovo vole častěji než podstatná jména a slovesa. Už několikrát mě napadlo, kolik stád asi každý člověk stihne za den vyjmenovat. A kdyby se to vynásobilo počtem dnů v roce a následně počtem let, kterých se dožijeme, bylo by na zemi převolováno. Na druhou stranu je škoda, že ona slova vůl a krá va neumíme zhmotnit, protože to by potom nebyl na světě hladomor. Závěrem lze tedy říci, že nejsme zase tak necitelní, jak by se mohlo zdát. Naše hospodářská zvířata jed noduše milujeme, a proto jsme jim ve svém slovníku vyhradili pevné mís to. Těžko říci, jestli by se právě vůl nebo kráva zachovali na našem místě stejně, jestli by nás také tolik zbož ňovali a používali slovo člověk jako označení pro své neoblíbené sou kmenovce. V. Hegrová Tak tohle jsem si vymyslel Duševní část našeho bytí létům lépe odolává než jeho část tělesná. Zá pasem s časem však i jí ubývá sil. Dříve mi stačilo sednout si do křes la, zvednuté nohy opřít o hranu stolu a myšlenky oděné do slov se řadily jako korálky na šňůrce růžence. Dnes mé věty jsou výsledkem hledání vhod ných slov dvouslabičných a více slabičných se slabikami přízvučnými a nepřízvučnými při využívání pra videl nespoutaného slovosledu. Trvá li práce s větou příliš dlouho, může se jí stát, že ztratí šťávu prvního ro zumem nekontrolovaného myšlen kového dotyku. Na čtenáři je, aby to posoudil. Na místě dnešní pošty bývala hos poda, po zabrání části sousedního domu proměněná v jídelnu. V ní si mně jednou doktor Antes s úsměvem postěžoval: Kdyby všichni lidé byli takovými pacienty jako vy, umřel bych hlady. Za několik dní jsem dýchal špitálský vzduch hradecké kliniky. Ale takový je čas: vandrovník, o kterém nevíme, co přinese nám zítra. Třeba podívanou na chlapisko, které u pro tějšího stolu strkalo do úst půlky kned líků a poslední z nich vytíralo talíř. Nedojedl jsem. Snad právě vzpomínka na toto ne vábné polední představení se mně ne dávno vrátila proměněná v sen. Blou dil jsem Prahou a hledal hospodu, v níž bych se mohl v klidu naobědvat. Takovou jsem našel. Vrchní byl pří jemný a vyprávěl, že jsou vlastně jen pivnicí, protože obědů prodají jen málo. Přitom hlasitě zaťukal na desku stolu, aby upozornil jednoho hosta, že se má při jídle slušně chovat. Byl to mužík s černou bradkou, který kusy knedlíků strkal do úst otevřených jako vrata, takže bylo vidět, jak se v nich při žvýkání převalují. Bylo to odpor né. Proč ho nevyhodíte? Odvádí vám hosty, řekl jsem vrchnímu. Nesmím. Je to host, a jako takový je chráněn. Vy nesmíte, já mohu, zabručel jsem, mužíka chytil za límec a za kalhoty a z hospody vyhodil. Teď už dá pokoj, řekl jsem spo kojeně a posadil se. Nedá, odpo roval vrchní. A měl pravdu. Mužík se vrátil, postavil se přede mě s nožem v ruce a vyhrožoval bodnutím. Na nic jsem nečekal a pořádnou mu vrazil. Zvedl se, nůž schoval a vysvětloval: Já tak lidi zkouším. Jsou to zbaběl ci. Vy jste ve zkoušce obstál. Mohu si přisednout? Přikývl jsem. Chvíli jsme si povídali a rozešli se jako přátelé. Jsou li mé články pravdivými vý pověďmi o tom, co jsem prožil nebo za pravdu považoval, tento příběh je jejich opakem. Je vymyšlený, neprav divý. Ale ta lidská zbabělost je v něm konkrétní a pravdivá. Jaroslav Špaček Nominujte již dnes dobrovolníky! Chrudim bude 8. března 2007 hostit v Divadle Karla Pippicha třetí ročník akce s názvem Den D Den dobrovolníků Pardubického kraje. Ten se letos po prvé přestěhuje z krajského města Pardubice. Jsme velice rádi, že se nám podařilo tuto prestižní akci pro letošní rok přesunout do Chrudimi. Galavečer moderovaný Jakubem Železným doplněný o hudební vystoupení bude velkým lákadlem, pochvaluje si místostarosta Roman Málek, který se zúčastnil i předchozích ročníků. Ten společně se starostou města a vicehejtmanem Romanem Línkem převzali záštitu nad tou to akcí. Den D je pro města a vesnice našeho kraje dnem těch, kteří dobrovolně a bez platně tráví svůj volný čas službou lidem kolem sebe je Dnem Dobrovolníků. Den D je spojen se slavnostním oceněním deseti dobrovolníků, kteří byli na prestižní ocenění nominováni svým okolím a doporučeni odbornou komisí. Bylo by hezké, kdybychom všichni rádi a s osobní chutí automaticky konali dobro v situacích, ve kterých se objevíme. Někomu z nás to jde lépe, někomu hůře a bohužel jsou i tací, kteří pomoci neumí či dokonce nechtějí. Tím spíše je potřeba nahlas každoročně ocenit a pochválit konkrétně dobrovolníky, kteří dobro konají nad běžný rámec, ve svém volném čase a s jediným cílem pomoci potřebným. Važme si jich a zkoušejme je aspoň trochu v našich životech napodobit, řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Den D není soutěží, ve které vyhrává ten nejlepší Den D je dnem, kdy vyhrává nezištná práce pro druhé, dnem, kdy vyhrává lidskost, přátelství a cit pro problémy druhých. Den D je svátkem všech dobrovolníků a že je jich v Pardubickém kraji hodně, svědčí uplynulé dva ročníky ve Východočeském divadle v Pardubicích. Naším záměrem je ocenit práci dobrovolníků v Pardubickém kraji a upo zornit veřejnost na to, že jsou mezi námi lidé, jichž si velmi vážíme a bez nichž by například většina neziskových organizací vůbec nemohla existovat, řekl manažer projektu Leoš Malina z SKP CENTRUM. Na toto ocenění může kdokoliv navrhnout člověka, který bez nároku na odměnu poskytuje svůj čas, energii či vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí a společnosti, a to v oblasti sociální práce, volného času, eko logie a kultury, sdělil předseda pořádají organizace SKP CENTRUM Jan Vojvodík. Nominovat dobrovolníky je možné až do pátku 23. února 2007 na stránkách centrum.cz/dend.

17 LL 2 / 2007 KULTURA STRANA =3 Stejnojmenné představení hry Ray Cooneyho v podání amatérského di vadelního souboru Eduarda Vojana z nedalekého Brněnce nás zavedlo do současné Anglie. V prostopášném ži votě Johna Brauna, který si pořídil pro jistotu hned dvě manželky, se zde sho dou okolností rozpoutá pravé peklo. John totiž spáchá dobrý skutek. Za brání krádeži kabelky a rozběhne tím nekontrolovaný sled událostí nabírající dominový efekt. Ve snaze vyhnout se neustále se blížící pohromě v podobě střetu obou žen mocně podporované činností policie se na jevišti vrství jedna crazy situace na druhou. To, že je nakonec bigamista John odhalen a slízne si to ze všech stran, už asi nemusím ani prozrazovat. Komedii určitě nebylo jednoduché nastudovat nejen pro spletité a neustá le se proměňující situace, ale i vzhle dem k tomu, že na scéně se simultárně prolínaly dva děje. Precizní provedení a s chutí střihnuté individuální výko ny jednotlivých postav jen dokazují, proč patří divadlo z Brněnce mezi nej lepší české amatérské soubory. Letos se se souborem Eduarda Vo jana budeme moci potkat v Lanškrou ně ještě na podzim, tak jen doufám, že dobré jméno, které tu herci zanecha li u skromné hrstky diváků jejich řady napříště rozšíří. Text a foto: FT Výstava v České Třebové Česká bible v průběhu století V malém sále Kulturního centra v České Třebové byla ve středu 11. ledna zahájena výstava Česká bible v průběhu století, uspořádaná k výročí 330 ro ků od prvního vydání Svatováclavské bible. Výstava je putovní, poprvé byla představena v roce 2002 v Senátu Parlamentu ČR a Česká Třebová je jejím 24. zastavením (např. loni už byla instalována v Litomyšli). Výstava připomíná dobu prvních cyrilometodějských překladů biblických textů do jazyka moravských Slovanů, dále rukopisné bible, tištěné i současné, připravené v digitální formě. Na výstavě je také cca 100 kusů trojrozměrných exponátů a starých tisků, knih, na počítači jsou ukázky vzácných digitalizo vaných textů iluminovaných rukopisů z XV. století, také moderní překlady Bible a také moderní multimediální programy na biblická témata. Pro návštěv níky výstavy je také připraven videofilm Objevujeme Bibli. Slavnostní zahájení zahájilo koncertní vystoupení žáků a učitelů ZUŠ. Mezi hosty byli náměstek ministra dopravy Ing. Jiří Kubínek, lanškrounský farář Zbygniew Czendlik, administrátor českotřebovské farnosti P. Miloš Kolo vratník, zástupci města včetně starosty a představitelé dalších českotřebovských církví. Starosta Jaroslav Zedník poděkoval organizátorům výstavy za její pří pravu. Ředitelka projektu výstavy Alena M. Kubíčková, členka ČKA vysvětlila historii pořizování českých překladů Bible, tradici Bible a seznámila přítomné i s bohatým doprovodným programem výstavy. Populární lanškrounský fa rář Zbigniew Czendlikukázal na to, že Bible je zdrojem poznání a poučení v životě pro všechny vrstvy obyvatel a že se ke kořenům života vrací třeba i ti, kteří by to podle svého finančního zabezpečení ani nepotřebovali. Ukázal na to, že poznání Bible je významné i pro mladé lidi, kteří přes moderní stupeň poznání vkládají Bibli svým dětem do kolébky. Miloš Kolovratník na několika příkladech ukázal, jak Bible a víra dokázala vyřešit mnoho problémů. Výstava bude velmi zajímavá pro mládež i pro dospělé. Na celou dobu konání výstavy (do ) je připravený doprovodný program, mj. i mezinárodní projekt Ručně psaná Bible. Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 9 12 a od hodin. (Podle internetových stránek IČTZ, kráceno) V sobotu 20. ledna byla v galerii Městského muzea Lanškroun zahájena výstava prací členů Fotoklubu na téma Člověk. Příjemný hudební doprovod obstarala skupina Michael. Foto: FT Uzávěrka soutěže Zlatý erb 2007 Uzávěrka přihlášek do devátého ročníku soutěže o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí České republiky Zlatý erb 2007 je stanovena na pátek v 16 hodin. Zástupci obcí mohou popsat své soutěžní stránky v přihlášce na stránkách soutěže Cílem soutěže je podpořit modernizaci místních samospráv prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskytovaných s využitím internetu a ostatních elektronických médií. Osobní záštitu nad soutěží převzal ministr vnitra a mi nistr informatiky Ivan Langer. Soutěž je pořádána ve spolupráci se sdružením Český zavináč, Svazem měst a obcí ČR, portálem Města a obce online a kon ferencí ISSS. Je součástí iniciativ v rámci kampaně Březen měsíc Internetu. Soutěž je podobně jako v loňském ročníku organizována v krajských a v na vazujícím celostátním kole. Opět se budou vyhlašovat zvláštní ceny, např. za bezbariérový přístup, za nejlepší turistickou prezentaci a pro web kraje. Soutěží se ve třech kategoriích: nejlepší webové stránky města nejlepší webové stránky obce nejlepší elektronická služba. Svůj hlas pro cenu veřejnosti můžete dát např. své obci. Pokyny naleznete na stránkách soutěže. Hlasovat lze pouze pro jedno město nebo obec. Hlasy bude možné posílat až do března Jan Savický

18 STRANA 18 ZÁLIBY LL 2 / 2007 PODĚKOVÁNÍ V týdnu od 11. do 17. prosince 2006 jsme vyhlásili akci na pomoc našemu Psímu útulku v Lanškrouně. Výzva vyšla v Listech Lanškrounska, vyvěsili jsme pár plakátků, dali vědět známým a pak už jen čekali.no, ze začátku to vypadalo bledě, na dvě určená místa sběru jsme od vás dostali pár konzerv, pár piškotů, granulí. Loňského roku jsme toho tolik odvezli do Psího útulku v Červené Vodě a letos nic. Proč? Kde se stala chyba? Přiznávám, že tyto otázky se mi hodily hlavou často... ALE pak nastal obrat a granule se k našim pejskům jen hrnuly, téměř každý totiž raději využil možnosti své dárky sám odvézt do útulku, podívat se na naše psí svěřence a třeba se s nimi projít, pomazlit. Ať na Štědrý den, či mezi svátky, a to je vážně moc dobře. V posledních dvou týdnech před vánočními prázdninami k nám téměř obden chodily i celé třídy ze základních škol v Lanškrouně a děti se cestou mnohdy doslova prohýbaly pod množstvím dárků (děkuji jejich učitelkám, věřím, že děti takto vedené k lásce a zodpovědnosti nikdy zvířeti neublíží..). Pejsci se nám začali pěkně kulatit díky množství pamlsků, ale na straně druhé byli hodně často na dlouhých procházkách a přítomnost nových lidí jim dělala moc dobře. Ostatně mezi svátky se na pejsky dokonce čekalo! Tolik z vás si je přišlo půjčit. Díky. Množství granulí, které jste nám, resp. našim psům, přinesli, nám vystačí na takové 4 až 5 měsíců! Záleží na tom, jací psi u nás bu dou, měli jste například vidět denní spotřebu smečky 7 velkých se verských psů, zabave ných pro týrání, a dal ších čtyř obrů, kteří se u nás sešli ve stejném období! V útulku je nyní nejen velké množství granulí, ale i konzerv, piškotů, pamlsků, hraček Děkujeme!!! Moc si vážíme všech vašich dárků a především toho, kolik z vás přijalo naše útulkové psy za své kamarády i proto jsme zrušili dny pro veřejnost a můžete k nám přijít kdykoli. Pouze v pondělí odpoledne chodí psi díky studentkám střední zemědělské školy na dlouhé vycházky a tak v útulku nikdo nebývá. A moc bych vám přála vidět, pro kolik dětí se náš útulek stal možností splnit si sen o svém vytouženém psím kamarádovi. Mnohdy je, z pochopitelných důvodů,nemohou mít doma a tak si na vycházkách užívají mazlení a her děti i psi dosyta. Chodí kolikrát přes celé město, za každého počasí Myslím si, že i pro rodiče se jedná o příjemné řešení situace, děti si mohou samy vyzkoušet, jaké to je se o psa starat pravidelně a pro celou ro dinu pak nabízíme možnost, jak hezký den strávit na vycházce s dětmi i s půj čeným psem. Jinak Vánoce se u nás naštěstí neprojevily příjmem nechtěných štěňat, ale např. v Žamberku měli plno.psí svěřenci od nás odcházejí opravdu do všech koutů naší republiky a s drtivou většinou z nich jsme neustále v kontaktu i proto bychom letos chtěli uspořádat setkání s nimi a jejich novými majiteli. Čeká nás již tradiční Voříškiáda a plánujeme pochod od psího útulku pro všechny, kteří mají rádi pohyb. Moc bych si přála, aby se v letošním roce změ nil i postoj některých představitelů okolních vesnic a měst a abychom se stali zajímavými pro více sponzorů. Provoz útulku je totiž hodně ztrátový O našich psech si můžete přečíst v každém čísle časopisu Pes přítel člověka, kde od č.1/2007 vychází jejich příběhy. Děkuji vám všem za to, že nám pomáháte pomáhat S. Jansová, tel.: Po půl roce naší činnosti od nás odešlo do nových domovů již 40 psů Děkujeme: firmě ADVISORY servise, s.r.o., Střední zemědělské škole je jím učitelům i žákům, p. starostovi Ing. M.Košťálovi, manželům Šilarovým Klinika pro malá zvířata, Ing. P. Kotěrovi, firmě SPEKTRUM, ZŠ A. Jiráska, fi SYMBIO M, paní J. Kvasničkové, paní J. Sedlákové, A.Krátké, Z. Šípkové, majitelům penzionu Karolína, Simoně Beranové a její rodině, M. Kubíčkové, J, Matějkové, A. Dvorské, p.blažkovi, Staňkovi, Netkovi, Kvapilovi, Botíkovi, Pánkovi, Chudobovi,Vondrovi,Hejtmánkovi, fi Gremal, obchodu Oáza, Cyk loservisu manželů Dvořákových, paní Suchomelové, Mikelanzové, Duškové, Hynkové, Mrázové, Kvíčalové, dámám Velemínským, ZKO Luková a mnoha dalším!!!!! Přečetli jsme za vás: Dva stovkaři od Plzně nejčastějšími účastníky Po šestadvacáté připravili lanškrounští turisté novoroční pochodování. Dříve ho znali účastníci pod názvem Na Nový rok s TOMem první krok, několik let se výšlap jmenuje Na Nový rok první krok. Velmi aktivní lanškrounští turisté pořádají několik akcí do roka, účast na zářijové Lanškrounské kopě se řadí vždy mezi absolutní regionální rekordy. Před několika dny šli na Ma riánskou horu, pak do údolí Moravské Sázavy. Také víkendové setkání patří již mezi trvalky turistických aktivit nejen ve východních Čechách. Tras je sedm, stovkaři vyšli v pátek večer, bylo jich jednatřicet. Trasy vedou Orlickoústeckem, jedna denní přes Žichlínek do Moravské Třebové, Dětřichova u Moravské Třebové na Třebařov a nazpět k nám, vysvětlil program pátečního a sobotního srazu vyznavačů putování přírodou pořadatel Milan Dařílek. Počasí je ideální pro turistiku, proto je také kratší trasa, dlouhá osm kilometrů k lanškrounským rybníkům a Eduardovu pramenu, určena pro rodiny s dětmi. Na tu vyšlo šestnáct lidí, dodal Milan Dařílek. Adolf Novák, člen výboru Klubu českých turistů, pamatuje také dlouhou historii pochodu: Změna názvu je proto, že už nemáme oddíl mládeže, nedaří se ho založit. Chce to někoho mladšího, aby se věnoval vedení systematicky. Znovu byl v Lanškrouně Jürgen Hadel z Falkensteinu v Sasku, jenž přijíždí do Lanškrouna pravidelně: vždycky jeden rok na Kopu, další rok na Nový rok. Nejčastějšími účastníky jsou stovkaři Vladimír Vachek z Holoubkova a Jan Simot z Plzně. Jsou u nás už počtyřiadvacáté, každý má na kontě přes tisíc stovek, glosoval Adolf Novák. (Orlický deník, ) Táborníky spojuje přátelství a příroda Českotřebovští turisté uspořádali na Kozlově již čtrnáctý ročník tradičního zimního táboření, kterého se letos zúčastnilo šestapadesát táborníků. Co nás spojuje? Přátelství a vztah k přírodě. Zima nám nevadí, člověk se vždycky nějak zahřeje, poznamenal táborník Milan Mazur z Veselí nad Moravou. Každého příchozího zaujala na místě srazu tabulka a symbolická svíčka z pro hořívajícího kmene stromu na památku pětasedmdesátiletého kamaráda, který v říjnu odešel na své nejdelší táboření, ze kterého není návratu. Bohužel už není mezi námi Otík Juren, jeden z prvních skautů, kteří začali takhle blbnout. Prožil jsem s ním krásných sedmnáct roků a chybí mi. Táboření na Kozlově vzniklo vlastně z jeho popudu, protože dokázal uspořádat v okolí Lanškrouna pět táboření za jednu sezonu, vzpomněl na vzácného člověka František Uma, hlavní pořadatel setkání. Mimochodem: setkání navštívila i dcera Oty Jurena. František Uma považuje Kozlov za vhodné místo pro setkávání moravských a českých táborníků. A právě díky němu se začalo pořádat s ohněm a přes dvě noci, což se prý v českých krajích předtím nedělalo. Dnes tady není tolik stanů, ale táborníků se sjíždělo někdy dost nejvíc jich bylo pod stany 96. Jsou tady kamarádi z Karviné, Ostravy, Olomouce, Rožnova pod Radhoštěm, Veselí nad Moravou, Uherského Ostrohu, Zábřehu, Lanškrouna, České Tře bové, Horního Jelení i z Kolína. V těchto překrásných terénech kolem Třebové chci každý rok připravit takové podmínky, aby se jim tady líbilo, dodal tento člen místního klubu turistů. (Orlický deník, , Jaroslav Hubený) Badminton turnaj mládeže Uspořádáním dalšího turnaje ob lastního přeboru mládeže, tentokrát pro kategorie do 15 a do 19 let, byl pověřen oddíl badmintonu TJ Lanš kroun. Turnaj se konal v neděli ve sportovní hale SOŠ a SOU a zúčast nilo se ho celkem 39 hráčů, odehráno bylo 73 utkání v různých disciplínách. Náš oddíl obeslal pouze kategorii do 15 let a lépe se dařilo dívkám (foto). Natálie Kyselicová, i když hrála o ka tegorii výš, než odpovídá jejímu vě ku, vybojovala krásné 2. místo, Nikol Hanzlíčková obsadila 3. místo. Spolu se potom umístily také na 3. místě ve čtyřhře. Filip Vejrek byl ve všech hraných disciplínách (dvouhra, čtyř hra, mix) na 5. místě. Příznivci badmintonu budou mít další možnost povzbudit naše hráče v neděli od 9 hod. opět v hale SOŠ a SOU Na Střelnici, kdy se uskuteční turnaj dospělých. Zájemci o tuto hru z řad mládeže i dospělých se mohou přihlásit na telefonu Ing. Kostelecký

19 LL 2 / 2007 SPORT, INZERCE STRANA 19 V Letohradě otvírají tenisovou halu Vážení přátelé, rádi bychom Vás seznámili se změnami v Tenisovém klubu Letohrad. Uplynulý rok 2006 byl pro TK Letohrad zlomový, kdy úspěšně proběhla rozsáhlá rekonstrukce tenisového areálu v Letohradě. Jelikož bude v budoucnosti tenisový areál využíván společně se Základní školou U Dvora, byl zvolen víceúčelový povrch tenisových kurtů. Jedná se o technologii nazvanou slangově umělá tráva, která je speciálně uzpůsobena pro tenis. V rámci rekonstrukce došlo k výstavbě nové správní budovy ve spojení s nafukovací halou. To uspokojí zvýšený zájem lidí o sportovní vyžití v zimních měsících. Tenisová hala je řešena originálním a jedinečným způsobem, kdy navazuje přímo na štít správní budovy. Díky tomu je dosaženo nadstandardního hracího prostoru v hale. Uvnitř se nachází dva tenisové kurty přístupné ze správní budovy. V budově jsou k dispozici šatny, sprchy, toalety a také mož nost občerstvení s posezením. Vkusně zařízené bistro je k dispozici pro širo kou veřejnost. V příjemném prostředí lze nejenom posedět při občerstvení, ale i sledovat dění na hracích dvorcích. Jedná se o nekuřácké prostory. Oficiální otevření rekonstruovaného tenisového areálu proběhne Na sobotu od 10 hodin do 19 hodin je pro širokou veřejnost připraven den otevřených dveří. Příchozí si budou moci prohlédnout vnitřní prostory správní budovy. V případě zájmu lze vyzkoušet hrací povrch za zvýhodněnou cenu 120 Kč za hodinu pronájmu kurtu. V rámci akce je možné rezervovat maximálně 1 hodinu. Základní cena za tenisový kurt za 1 hodinu je od 240 Kč do 300 Kč v závis losti na členství v klubu a zvoleném časovém období, tzn. mimo špičku. Ještě nižší ceny jsou pro tréninkové hodiny dětí a mládeže. Ceny se samozřejmě vztahují na provoz tenisové haly. V letním období dojde k demontáži haly, a tím poklesu provozních nákladů. To se projeví i na výsledné letní ceně, která bude na úrovni Kč za hodinu a tenisový dvorec. Hrací termín lze rezervovat telefonicky na čísle u nového provozovatele tenisového areálu p. Richarda Neugebauera. Rekonstruovaný areál je svým zázemím uzpůsoben také pro sportovně společenské akce pro firmy a skupiny zájemců. HIT FIT ŽENA Krátké rozcvičení. Koleno, dva kroky, čtyři výpady, zůstaň dole, zpět na špičky, paty nahoru, ruce nahoru, dva kroky zpátky Jeden cvik střídá druhý, nebývalé tempo, rytmická hudba a do toho zvučné povely cvičitelky Martiny Kode tové. Pohybové studio LE+DA po zvalo na předvánoční aerobik do Dělnického domu v Lanškrouně nejen Martinu, ale několik desítek děvčat a žen, pro které je aerobik pravidelným cvičením, relaxací, ale i jakousi životní filozofií. Po krátkém odpočinku následují cviky na podložce vleže, mé oči jas ní nad ladnými křivkami ženského těla, obdivuji koordinaci pohybů, ale především vytrvalost až zarpu tilost při cvičení. Martina udílí další rady: Ramena tlačte do šířky, zadečky povolit, brada vodorovně, nádech hluboko do sebe, stáhnout bříško výdech Po protažení následuje posilování. Jak můžeš psát o aerobiku, když o něm nic nevíš, divil se můj syn. Vůbec mi nejde o to, popsat aerobic low, dyna band, body floor, P class program nebo Martinou předváděné nové cvičení pilates. To v žádném případě. Aerobik ne lze jednoduše popsat, ten se musí prožít. Dynamické, náročné, ale i poklidné, romanticky něžné pohybové prvky směs prostných, džezgymnastiky a tance. Kapky potu, červeň, soustředěnost, ale i úsměv na tváři pozoruji ty nápadné proměny. Uvolňující se endorfiny tlumící únavu a bolest, působí na dobrou náladu; adrenalin, posilující srdeční činnost a krevní oběh, odbourává podkožní tuk a lépe se dýchá. Toto vše se odehrává v těle při aerobním cvičení, prozradila mi v letu Martina. Nejen to je však důvod, proč je aerobik tak populární. Co se zároveň děje s duší ženy? Dnešní moderní žena potřebuje příležitost vyjádřit se taková, jaká je, taková, jaká v životě potřebuje být: nezávislá. Uvědomuje si, že nastal čas, aby se cítila hlavní hrdinkou svého vlastního života, aby cítila, že má sílu a schopnost udělat mnohé věci pro sebe samu, stát se větší, vyšší a vznešenější. Taková žena umí dávat život, energii, lásku a rozdávat svoji ojedinělou moud rost. Každý den v každém měsíci a v každém roce svého života nalezne místo vyhrazené ženě a zároveň místo, které umožní harmonické soužití ženy s mu žem. A jak tak jsem se díval po všech těch dívkách a ženách, měl jsem krásný a neopakovatelný pocit; pocit, že vyjdou z tělocvičny ven a budou rozdávat dobrou náladu a radost na potkání všem. Milé pozvání, které jsem dostal v prosinci já, platí teď pro všechny váhající ženy: přijďte si vyzkoušet aerobik do pohybového studia LE+DA. ift Hrací dvorce v tenisové hale. Bližší informace mohou zájemci nalézt na našich internetových stránkách letohrad.cz. Těšíme se na Vaši návštěvu. Pavel Jurajda HOROLEZECKÁ STĚNA LANŠKROUN ST , PÁ , SO , NE Sledujte FLORBAL SV přebor mužů Výsledky 7. kola FBC TJ Draci Lanškroun SK Supy Žamberk 3:3 (0:1, 2:0, 1:2) Branky a asistence: Janský (Mačát), Klement (Drábek), Janský (Klement) FTC Vysoké Mýto FBC TJ Draci Lanškroun 4:7 (2:2, 2:2, 0:3) Branky a asistence: Vokál (Klement), Klement (Chládek), Drábek (Klement), Janský (Mačát), Klement (Chládek), Chládek (Klement), Vokál (Mačát) Sestava: Šembera Drábek, Picek, Blažek Klement, Janský, Chládek, Mačát, Vokál Roman Klement Akce Pyramida v Lanškrouně Od 1.11.byla spuštěna akce Pyra mida v Lanškrouně pokus o zápis do české Guinnessovy knihy rekordů ve stavbě jehlanu z víček od PET lah ví. Prosíme obyvatele Lanškrouna a okolí o podporu této akce a pomoc při sběru víček. Nasbíraná víčka mů žete odevzdat: v ZŠ Dobrovského nebo v Infocentru v Lanškrouně (na náměstí). O nasbíraném počtu víček budeme čtenáře průběžně informovat. Žáci 6. třídy ZŠ Dobrovského

20 STRANA 20 INZERCE LL 2 / 2007 Regulace vytápění IRC Kamerové systémy CCTV Zabezpečení objektů EZS Autoalarmy, automatické knihy jízd, lokalizace Tel: ; Ing. Jan Langr Fax: Žichlínek 205 info@langr tech.cz Lanškroun tech.cz * Nabízíme pronájem chaty na sjezdovce v oblasti lanškrounských rybníků. Informace na tel.: * Pronajmu garáž u náměstí J. M. Marků. Tel * Nabízím nepoužité knihy Dějiny světa svazek I X. Tel.: Rekvalifikační kurz účetnictví v České Třebové v termínu: Kurz je otevřen pro účastníky z úřadu práce i ze soukromé sféry. Výuku jazyků v Lanškrouně angličtina, němčina, španělština malé skupiny. Agentura ORLIVA Mgr. Luboš Smejkal, Opletalova 92, Lanškroun. Tel.: , smejkal@orliva.cz, Finanční úřad v Ústí n/o SLUŽBY v Lanškrouně (V budově vrátnice ORPA a.s., Opletalova 92, tel ) Pravidelné služby každou první středu v měsíci 8 11 a hodin Mimořádné služby k dani z nemovitostí a k dani silniční v úřední hodiny od 22. do (PO až ČT 8 11 a 12 16, PÁ 8 11 a hodin) Ve služebně nelze platit daň v hotovosti! V Psím útulku v Lanškrouně na Vás čekají malí i velcí, hodní i ostří, vítací i hlídací psi. Nechcete je? tel Inzerce v Listech Lanškrounska LL nabízejí zájemcům o podnikatel skou inzerci tyto podmínky: cena 12 Kč / 1 cm 2 Cena při opakované inzerci: Velikost 1x 2 5x 6 a více celá strana /2 strany /4 strany Příplatky: Foto, logo, grafické zpracování Kč Umístění na poslední straně + 20% Uvedené ceny jsou v Kč bez DPH, za publikaci inzerce v jednom čísle LL. Představujeme Vám: 3500 Kč / strana. Řádková inz. soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH. Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná 6 Kč/ 1 cm 2.