METODIKA přípravy k pěstounství. METODIKA přípravy k pěstounství. METODIKA přípravy k pěstounství. METODIKA přípravy k pěstounství

Transkript

1 METODIKA přípravy k pěstounství METODIKA přípravy k pěstounství METODIKA přípravy k pěstounství METODIKA přípravy k pěstounství METODIKA přípravy k pěstounství

2

3 Metodika přípravy k pěstounství 2011 Poprvé vydáno organizací Amalthea o. s. v roce 2011 ISBN Autoři: Mgr. Ria Černá, vedoucí Centra náhradní rodinné péče Amalthea o. s. David Svoboda, DiS., odborný ředitel Amalthea o. s. Odborný garant: David Svoboda, DiS., odborný ředitel Amalthea o. s. Konzultanti: tým pracovníků Centra náhradní rodinné péče Amalthea o.s. Mgr. Alena Svobodová, sociální pracovnice, projektová manažerka LUMOS PhDr. Roman Miletín, ředitel Centra psycho-sociální pomoci Rodinná a manželská poradna Pardubického kraje Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. v rámci spolupráce s Nadací LUMOS, Pardubickým krajem, Centrem psycho-sociální pomoci Rodinnou a manželskou poradnou a za spolupráce a finanční podpory Nadace Sirius, Metodika přípravy k pěstounství 1

4 2

5 Obsah 1. Úvod 2. Účel a cílová skupina metodiky 2.1 Přehled příloh a jejich využití 3. Teoretický a legislativní rámec sociálně-právní ochrany dětí a příprav pěstounů 3.1 Současné legislativní podmínky pro přípravu žadatelů o pěstounskou péči 3.2 Návrhy na legislativní změny v přípravách pěstounů 4. Výzkumné poznatky v oblasti příprav 5. Vymezení klíčových pojmů užívaných v metodice 6. Přehled klíčových aktérů 6.1 Získání potřebné kvalifikace klíčových aktérů 7. Proces přípravy 7.1 Individuální vyhodnocení Průběh schůzek hodnotícího pracovníka se zájemcem Další formy přípravy v rámci individuálního vyhodnocení Kontakty hodnotícího pracovníka se členy domácnosti zájemce Získávání dalších referencí o zájemci Zpracování Zprávy o zájemci o pěstounství Průběžná supervize a metodické vedení hodnotících pracovníků Rizika procesu individuálního vyhodnocení 7.2 Skupinová příprava zájemců o pěstounství Rozsah a forma skupinové přípravy Základní materiál pro realizaci skupinové přípravy Prostředí a organizační zajištění skupinové přípravy Vymezení spolupráce při skupinové přípravě Účast pěstounů na skupinové přípravě Obsah skupinové přípravy Zpětná vazba Rizika procesu skupinové přípravy 7.3 Příprava dětí a mladých lidí na pěstounství Rozsah a forma přípravy dětí a mladých lidí Základní materiál pro realizaci přípravy dětí a mladých lidí Prostředí a organizační zajištění přípravy Účast osob, které vyrůstaly v pěstounské péči, na přípravě Obsah přípravy pro děti a mladé lidi Zpracování Zpráv z přípravy dětí a mladých lidí Zpětná vazba Rizika procesu přípravy dětí a mladých lidí Metodika přípravy k pěstounství 3

6 7.4 Doporučení Panelu pro pěstounskou péči 7.5 Rozhodnutí o zařazení zájemce do evidence, párování a uzavření Dohody o výkonu pěstounské péče Párování Uzavření Dohody o výkonu pěstounské péče 8. Přehled hlavních rizik 9. Plán aktualizace metodiky 10. Závěr 11. Zdroje, citovaná a použitá literatura 12. Přílohy I. Zkušenosti a doporučení z realizace pilotní přípravy zájemců o pěstounství včetně finanční a kapacitní náročnosti II. III. IV. Schéma procesu příprav Před procesem příprav Návrh standardů pěstounských služeb Metodika náboru Prezentace ke školení hodnotících pracovníků V rámci procesu příprav Pracovní kniha pro zájemce o pěstounství Kniha pro lektory přípravy zájemců o pěstounství Moje rodina poskytuje pěstounskou péči Zpráva o zájemci o pěstounství Panel pro pěstounskou péči Prezentace ze skupinových příprav Seznam doporučené literatury, webových odkazů a filmů v době přípravy Dotazníky zpětné vazby V. Po procesu příprav Metodika doprovázení 4

7 1. Úvod Náhradní rodinná péče je forma péče o děti a mladé lidi, o které se přechodně či dlouhodobě nemohou postarat jejich vlastní rodiče či blízká rodina. Vychovávat dítě, které se narodilo v jiné rodině a v jehož raném věku či v pozdějším období jeho života nebyly naplněny všechny potřeby tak, jak by měly být, je velmi náročný úkol. Děti přicházející do pěstounské péče často zažily trauma, často za sebou mají pobyt v kojeneckém ústavu, dětském domově, někdy také v diagnostickém ústavu. Následky ústavní péče či nedostatečné nebo nevhodné péče ve vlastní rodině přináší dětem a mladým lidem obtíže navázat kvalitní vztahy, udržet tyto vztahy, rozvíjet svůj potenciál, věřit sobě i druhým atd. Následky citové deprivace a traumat lze nejlépe léčit právě v rodině. I když není vlastní, ale je náhradní. Pěstouni tedy mají před sebou obtížný úkol najít cestu k dítěti či mladému člověku, porozumět jeho chování a prožívání, nabídnout mu místo ve své rodině, pevný a bezpečný vztah, důvěru, ochranu, podporu, stabilitu, jistotu a bezpečí. Právě takové prostředí je pro dítě či mladého člověka léčivé. Pro tento úkol nestačí mít dobré srdce a rodičovskou zkušenost. Být pěstounem 1 znamená dobře znát své motivace, proč se chci pěstounem stát. Znamená to nahlédnout na své vlastní dětství a životní zkušenosti, umět porozumět vlastnímu životu, umět se poučit z vlastních chyb. Pěstoun musí umět dobře naslouchat dítěti či mladému člověku, rozpoznávat příčiny a následky chování dítěte či mladého člověka, podporovat identitu přijatého dítěte či mladého člověka, provázet dítě či mladého člověka v jeho hledání, kdo je, kdo jsou jeho rodiče, rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti, spolupracovat s dalšími lidmi, kteří o dítě či mladého člověka pečují. Pěstoun se v určitém smyslu stává pro přijaté dítě také terapeutem, resp. jeho přístup k dítěti musí být v některých situacích terapeutický, léčivý. Povinností pěstouna je dále se ve své roli vzdělávat. Na pěstounství je tedy třeba dobře se připravit a vědět, že přípravou vše teprve začíná... 1 V celém textu metodiky bude používán mužský rod (např. pěstoun, rodič, sociální pracovník, zájemce o pěstounství atd.), nicméně může se jednat, a často se v praxi jedná, i o osobu ženského pohlaví. Užívání mužského rodu je v českém prostředí zvyklostí, s ohledem na tuto zvyklost pro české čtenáře tedy dále užíváme mužský rod. Metodika přípravy k pěstounství 5

8 2. Účel a cílová skupina metodiky Metodika přípravy je klíčovým výstupem projektu podpořeného Nadací Sirius s názvem Systémová změna koncepce služeb Centra náhradní rodinné péče a metodická příprava profesionálních pěstounských rodin v pardubickém regionu. Během realizace projektu jsme v odborných diskuzích s dalšími subjekty činnými v oblasti náhradní rodinné péče dospěli k závěru, že pojem profesionální pěstounská rodina je zavádějící. V současné době jsme od označení profesionální pěstounská péče upustili. Domníváme se, že pěstounská péče, ať už se jedná o její dlouhodobou či přechodnou formu, musí být vždy vykonávána profesionálně. Oddělení stávajících, většinou dlouhodobých pěstounů, od pěstounů na přechodnou dobu, přinášelo v praxi spíše nedorozumění a dojem nedocenění dlouhodobé pěstounské péče. Proto bychom dnes pro název projektu lépe využili označení Systémová změna koncepce služeb Centra náhradní rodinné péče a metodická příprava zájemců o pěstounství v pardubickém regionu. Pěstounská péče je tedy pouze jedna, jen má různé formy, ale vždy musí být poskytována profesionálně. Účelem metodiky je poskytnout ucelenou koncepci přípravy zájemců o pěstounství s využitím britského modelu příprav budoucích pěstounů a zároveň nabídnout praktické zkušenosti z pilotní realizace příprav v nové podobě (s ohledem na nové formy pěstounské péče). Metodika si klade za cíl stát se základním materiálem pro realizaci příprav budoucích pěstounů, příp. adoptivních rodičů, pro které je také s menšími úpravami využitelná. Pro subjekty s pověřením k zajištění příprav tedy může být základním materiálem, dle kterého je možné zrealizovat kvalitní přípravu. Potřeba vzniku metodiky příprav vychází z výše uvedených výzkumných poznatků. V následujícím textu se pokusíme navrhnout optimální způsob realizace příprav, vycházející z poznatků britského systému, využitelný v České republice. Metodika může být i studijním materiálem pro vzdělávání sociálních pracovníků a dalších osob činných v sociálně-právní ochraně dětí. Stěžejní část textu metodiky je zaměřena na samotný proces přípravy k pěstounství. Má-li být předložený materiál komplexní, nutně musí odkazovat na řadu dalších procesů a metodických nástrojů, které předchází, následují či jsou využívány před vstupem zájemců do přípravy, v průběhu přípravy i po absolvování přípravy a po přijetí dítěte do rodiny. Níže je přehled jednotlivých příloh s odkazem na fázi, ve které lze danou metodiku či metodickou pomůcku využít s uvedením cílových skupin, pro které je daný materiál určen. 6

9 1.1 Přehled příloh a jejich využití I. Zkušenosti z realizace pilotní přípravy zájemců o pěstounství včetně finanční a kapacitní náročnosti Příloha popisuje konkrétní zkušenosti z realizace příprav zájemců o pěstounství, přináší závěry a doporučení, které z pilotní realizace vyplynuly. Vymezuje také finanční a kapacitní náročnost celého procesu příprav podle nové metodologie. Příloha je určena všem zainteresovaným, kteří chtějí získat představu o praktické aplikaci této metodiky do praxe. II. Před procesem příprav Návrh standardů pěstounských služeb Cílem těchto standardů je nastavit jasná pravidla pro poskytování pěstounských služeb. Jejich prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování těchto služeb. Standardy se vztahují na všechny formy pěstounských služeb. Obsahují aktuální právní rámec pěstounské péče v České republice a dále pak jednotlivé standardy, které se zabývají způsobilostí k poskytování či řízení pěstounských služeb, k zabezpečování a prosazování blaha dětí a mladých lidí, náborem, prověřováním, řízením, podporováním a zaškolováním pracovníků a pěstounů, vedením záznamů a vhodností prostor k poskytování pěstounských služeb. Standardy jsou pracovní verzí a představují vizi budoucího stavu pěstounské péče. V tuto chvíli tedy nemají legislativní oporu v českém právním řádu a nejsou tedy nijak závazné ani vymahatelné. Standardy jsou určeny především poskytovatelům pěstounské péče, registrujícímu a kontrolnímu orgánu těchto služeb, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pěstounům a všem organizacím spolupracujícím s poskytovateli pěstounských služeb. Metodika náboru Metodika vymezuje všechny činnosti, které je třeba vykonat při vyhledávání zájemců o pěstounství, a jejich důkladný výběr pro zařazení do přípravy. Obsahuje i propagační materiály, které je možné během vyhledávání náhradních pečovatelů využít. Je určena pro subjekty pověřené vyhledáváním náhradních pečovatelů. Prezentace ke školení hodnotících pracovníků V prezentaci je definována role, kompetence a úkoly hodnotícího pracovníka v rámci procesu příprav, shrnuje základní poznatky, které si musí hodnotící pracovník pro práci se zájemcem o pěstounství osvojit. Je určena metodikovi, který připravuje hodnotící pracovníky k jejich činnosti, a také přímo hodnotícím pracovníkům, kterým má být prezentace poskytnuta jako podpůrný materiál. Metodika přípravy k pěstounství 7

10 II. V rámci procesu příprav Pracovní kniha Příprava k pěstounství Pracovní kniha obsahuje všechna témata, která jsou zájemcům o pěstounství představena během skupinové přípravy. Kniha přináší jak teoretické poznatky, tak praktické kazuistiky, se kterými mohou zájemci dále pracovat a díky tomu se hlouběji na pěstounství připravovat. Pracovní kniha je využitelná nejen při procesu přípravy, ale i po přijetí dítěte do rodiny. Je určena zájemcům o pěstounství i současným pěstounům. Dobrou znalost Pracovní knihy by měli mít skupinoví lektoři, ale také hodnotící pracovníci, kteří se zájemci pracují individuálně, a pracovníci, kteří budou budoucí pěstouny v jejich pěstounství doprovázet. Kniha pro lektory skupinové přípravy Příprava k pěstounství Kniha pro lektory obsahuje všechna témata, která by měla být probrána se zájemci o pěstounství během jejich skupinové přípravy. U jednotlivých bloků je vždy vymezen cíl, rozsah, pomůcky potřebné pro realizaci bloku, cvičení vztahující se k tématu, nejdůležitější postřehy, které by měly být zájemcům předány. Kniha je určena lektorům skupinových příprav. Seznámit by se s ní měli i hodnotící pracovníci, aby dokázali během individuální práce se zájemci reagovat na otázky zájemců o pěstounství, které si přinesou ze skupinové přípravy. Prezentace ze skupinových příprav Prezentace obsahuje základní kostru rozvržení jednotlivých témat skupinové přípravy včetně časového vymezení jednotlivých bloků. Je určena skupinovým lektorům, kteří si ji mohou dle svých potřeb a zkušeností dále upravit. Může být poskytnuta také zájemcům o pěstounství, kteří přípravou procházejí, jako studijní materiál. Seznam doporučené literatury a filmů v době přípravy Seznam je určen zájemcům o pěstounství pro jejich další studium, slouží také skupinovým lektorům, kteří mohou z doporučených filmů připravit ukázky pro jednotlivé bloky skupinové přípravy. Moje rodina poskytuje pěstounskou péči Publikace odpovídá na otázky, které mohou napadat vlastní děti zájemců o pěstounství či pěstounů v souvislosti s tím, že se jejich rodina stane či se již stala rodinou pěstounskou. Odpovídá na základní otázky typu: co je pěstounská péče, proč nejsou děti se svými rodiči, co se příchodem dítěte změní, komu můžu říct, když mi nebude v rodině dobře, co mám dělat, když mi přijaté dítě svěří tajemství atd. Je určena vlastním dcerám a synům zájemců o pěstounství či pěstounů. Zpráva o zájemci o pěstounství Zpráva je základním materiálem, který zpracovává hodnotící pracovník na základě zjištění z individuálního vyhodnocení zájemce o pěstounství. Zahrnuje také výstupy ze skupinové přípravy. Je určena zájemcům o pěstounství, hodnotícím pracovníkům a po jejím zpracování také všem členům Panelu, který doporučuje či nedoporučuje zájemce pro 8

11 výkon pěstounské péče. Následně je Zpráva o zájemci o pěstounství podkladem pro proces párování, kdy se pro konkrétní dítě hledá ta nejvhodnější rodina, tedy je určen členům Panelu pro párování. Panel pro pěstounskou péči Materiál popisuje činnost Panelu, vymezuje kompetence a kvalifikaci členů Panelu. Je určen zájemcům o pěstounství, aby dobře rozuměli, jakým způsobem bude Panel probíhat, a mohli se na něj připravit, dále hodnotícím pracovníkům, kteří se Panelu účastní spolu se zájemci, a členům Panelu. Dotazníky zpětné vazby Během procesu přípravy i na jeho konci zájemci o pěstounství i jejich děti vyjádří ústní a písemnou zpětnou vazbu. Ta je velmi důležitá pro pověřenou osobu pro změny a inovaci celého procesu tak, aby lépe odpovídal potřebám zájemců a jejich dětí. III. Po procesu příprav Metodika doprovázení Po dokončení procesu přípravy, resp. už v jeho průběhu, je třeba zajistit budoucím pěstounům také následnou službu. Vymezení této služby je obsahem Metodiky doprovázení podpory a kontroly výkonu pěstounské péče. Metodika obsahuje řadu metodických pomůcek, které sociální pracovník při práci s rodinou a dítětem může využít. Při realizaci procesu příprav by měl být pověřený subjekt vždy zodpovědný za to, že budoucím pěstounům bude možné nabídnout kvalitní doprovázení v jejich pěstounství, protože proces přípravy je nemůže na veškeré situace, které v pěstounství mohou nastat, nikdy stoprocentně připravit. Metodika je určena sociálním pracovníkům, kteří poskytují následné služby pěstounské rodině. Seznámit by se s ní měli i hodnotící pracovníci, aby uměli odpovídat na otázky zájemců, jaké podpory se jim dostane po přijetí dítěte do rodiny. Metodika přípravy k pěstounství 9

12 3. Teoretický a legislativní rámec sociálně-právní ochrany dětí a příprav pěstounů Tvrzení uvedená v úvodu potvrzuje svými výzkumy a dlouholetou praxí s dětmi z ohrožených rodin či žijícími v ústavní péči řada českých i zahraničních odborníků. Ti se zabývali či zabývají vývojovou psychologií dítěte a vlivem ústavní péče na psychiku dítěte. Vzhledem k rozsahu a zaměření tohoto textu lze vyzdvihnout pouze některé autory. Matějček a Langmeier 2 definovali pojem psychická deprivace a dlouhodobou studií ověřili, že se psychická deprivace rozvíjí právě u dětí žijících v ústavní péči, resp. v nefungující rodině, která nedokáže dostatečně naplnit potřeby dítěte. Bowlby 3, Ainsworthová a Mainová rozpracovali teorii vazby, tzv. attachment. Pojem Attachment nemá v českém prostředí ustálený termín, používá se označení citová vazba, přilnutí, vazba, připoutání atd. Vzájemné interakce mezi blízkou pečující osobou (zpravidla matkou či otcem) a dítětem dávají vzniknout specifické emoční a kognitivní zkušenosti dítěte, která formuje jeho schopnost emoční adaptace a způsob sociálního chování v budoucnosti. Teorie psychické deprivace a teorie attachmentu upozornily na důležitost stabilní pečující osoby, která je dítěti během prvních 3 let jeho života k dispozici. Je-li dítě v této fázi života v prostředí, které mu neumožňuje navázat blízký a bezpečný vztah s pečující osobou, může dojít k poruše attachmentu, což předznamenává obtíže v navazování harmonických vztahů v jeho dalším životě. V českém prostředí se teorií attachmentu a terapií narušené vztahové vazby nejvíce zabývá Petra Vrtbovská. 4 Sociálně-právní ochrana dítěte je vymezena jak na úrovni státní, tak nadnárodní. Mezi základní dokumenty patří Směrnice OSN o náhradní péči o děti 5, která potvrzuje právo dítěte na život v rodině a variantu umístění dítěte do ústavní péče řadí až jako nejzazší možnost. Dalším důležitým mezinárodním dokumentem je Úmluva o právech dítěte 6, která stanovuje občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí. V České republice se sociálně-právní ochrana dětí řídí zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálněprávní ochraně dětí, jehož novela se právě připravuje a měla by vejít v platnost během roku Dne 19. ledna 2009 projednala vláda ČR materiál Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti základní principy. Vznikl Národní akční plán k transformaci systému péče o ohrožené děti na období 2009 až Jedním z hlavních cílů Národního akčního plánu je snížení počtu dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče. 2 Matějček, Langmeier: Psychická deprivace v dětství, Avicenum J. Bowlby: Vazba, Portál P. Vrtbovská: O ztraceném dítěti & cestě do bezpečí, SCAN Zpráva Rady OSN pro lidská práva ze dne , 64. zasedání, 3. výbor bod Úmluva o právech dítěte, Sdělení č. 104/1991 Sb. 7 Národní akční plán k transformaci systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011, MPSV 2009, 10

13 3.1 Současné legislativní podmínky pro přípravu žadatelů o pěstounskou péči 8 Podle současné legislativy musí každý žadatel o zprostředkování náhradní rodinné péče nejprve podat žádost na Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele. Podáním žádosti žadatel vstupuje do procesu odborného posouzení. Podle ustanovení 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje odborné posouzení pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče také zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu. Sociální pracovník OSPOD po podání žádosti žadatelem nejprve provede sociální šetření v místě jeho bydliště, sám si zajistí opis z evidence Rejstříku trestů zájemce, stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování pěstounské péče, ve které žadatel žije. Žadatel dodá rodný list, příp. i oddací list, lékařský posudek a posudek od zaměstnavatele, doklad o příjmech (v případě OSVČ daňové přiznání). Po zpracování těchto podkladů je žádost postoupena krajskému úřadu, který po kladném zhodnocení spisové dokumentace zařadí žadatele do přípravy pro výkon pěstounské péče 9. Za přípravy žadatelů o pěstounství je v České republice zodpovědný stát, resp. v přenesené působnosti jednotlivé kraje, které buď přímo přípravu realizují, nebo její realizací pověří jiný subjekt (příspěvkovou organizaci, nestátní neziskovou organizaci atd.). Takový subjekt musí dle 48 odst. 2, písm. e) zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí získat pověření k zajišťování přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny. Při realizaci příprav by se kraje a pověřené subjekty měly řídit Metodickým doporučením MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče a Metodickým doporučením MPSV č. 6/2009 k pěstounské péči na přechodnou dobu. Příprava probíhá zpravidla skupinovou formou, subjekt pověřený přípravou může zařadit i individuální konzultace. Krajský psycholog zpravidla v průběhu příprav provádí psychologické vyšetření žadatelů, které zahrnuje rozhovor a použití dalších diagnostických metod. Výstupem tohoto vyšetření je zpráva krajského psychologa, která obsahuje závěry vyšetření včetně doporučení, kterými tématy se dále v průběhu přípravy zabývat. Krajský psycholog se poté setkává se žadateli po ukončení příprav, kdy se vyhodnocuje především absolvování přípravy a konečná připravenost žadatelů na přijetí dítěte do rodiny. Výstupem závěrečné konzultace s psychologem je závěrečná psychologická zpráva, která obsahuje pouze doporučující či nedoporučující stanovisko. To je postoupeno ke konečnému rozhodnutí krajskému úřadu. Žadatelé poté obdrží správní rozhodnutí příslušného krajského úřadu o zařazení do evidence pěstounů. Po zařazení žadatelů do evidence začíná proces párování, v rámci něhož jsou pro děti v registru vyhledáváni vhodní pěstouni. Tento proces probíhá v rámci Poradního sboru, který je zřízen krajským úřadem a který rozhoduje o tom, jaké dítě k jakým pěstounům umístí. Je-li dítě do rodiny umístěno, má sociální pracovník OSPOD povinnost dítě v počátku osobně navštívit min. 1x za 3 měsíce, poté již jen 2x ročně. Pěstounská rodina v tuto chvíli tedy není povinna využívat další služby, pěstouni se nemusí dále vzdělávat ani své pěstounské kompetence revidovat. 8 v dalším textu metodiky, pokud se nejedná o citace, je místo pojmu žadatel užíván pojem zájemce o pěstounství (dále viz vymezení klíčových pojmů), současná legislativa však používá termín žadatel 9 stručný a srozumitelný přehled cesty žadatele o zprostředkování pěstounské péče v současném legislativním systému je uveden na webových stránkách Střediska Náhradní rodinné péče, Metodika přípravy k pěstounství 11

14 3.2 Návrhy na legislativní změny v přípravách pěstounů V roce 2012 by měla vejít v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí společně s vyhláškou, která bude standardizovat systém příprav zájemců o náhradní rodičovství. Návrh Amalthea o. s. pro změnu systému příprav se opírá o dlouholeté zahraniční zkušenosti, zejména z Anglie, Skotska 10, a o zkušenosti ze zemí s podobnou mentalitou a sociálním kontextem - ze Slovenska a Polska. 11 Jednou ze zásadních změn je přenesení odpovědnosti za celý proces přípravy a odborného posouzení na pověřenou osobu. Tedy nově pověřená osoba nerealizuje pouze přípravu, ale je zodpovědná i za individuální vyhodnocení zájemců o pěstounství (dle současné legislativy za odborné posouzení zodpovídá krajský úřad, obvykle krajský psycholog). Další výraznou změnou je rozhodování v Panelu v celém procesu příprav, nejen při párování, které nyní provádí Poradní sbor zřízený za tímto účelem krajským úřadem. Nový systém takového rozhodování zajistí jeho vyšší objektivitu a transparentnost. Cesta zájemce o náhradní rodinnou péči by tedy dle našeho návrhu do novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí mohla vést nikoliv nejprve na Orgán sociálně-právní ochrany dětí, ale k pověřené osobě, která je přípravou náhradních rodičů pověřena a od které zájemce zpravidla získal prvotní informace o tom, že se hledají noví pěstouni (v rámci vyhledávání, které pověřená osoba provádí). Provázání vyhledávání náhradních rodičů (tj. náboru) a následného procesu přípravy zájemců na výkon náhradní rodinné péče je žádoucí hlavně z hlediska samotného zájemce. Jak je popsáno v Metodice náboru, která je přílohou tohoto dokumentu, se zájemcem od počátku komunikuje jeden pracovník, vytváří se prostředí bezpečí a důvěry. Je žádoucí, aby tento pracovník rodinu dále provázel i při výkonu náhradní rodinné péče. Zájemce má ještě před oficiálním podáním žádosti na OSPOD možnost zeptat se na všechno, co k rozhodování, zda vstoupí do dalšího procesu, potřebuje. Tento systém by navíc umožnil snížit zatížení pracovníků OSPOD, kteří často na dlouhodobější a intenzivnější práci se zájemci nemají dostatečnou časovou kapacitu. Pracovník pověřené osoby může věnovat dostatek prostoru pro ujasnění motivace a všech otázek zájemce ještě před podáním oficiální žádosti. Informace, které pracovník v této fázi získá, může navíc dále využít v samotné přípravě pěstounů (např. spolu se zájemcem objevuje témata, na která je třeba se v rámci přípravy zaměřit, může od počátku pracovat s motivací zájemce a podporovat jeho růst v odborném pohledu na náhradní rodinnou péči). Pokud se zájemce po ujasnění prvotních informací rozhodne do přípravy na náhradní rodinnou péči vstoupit, doporučí mu pracovník pověřené osoby podání oficiální žádosti na příslušném OSPOD. Vyhodnocení a shromáždění potřebných podkladů již dále provádí pracovník pověřené osoby ve spolupráci se sociálním pracovníkem OSPOD. Příslušný sociální pracovník OSPOD je poté, co zájemce absolvuje přípravu, jedním ze členů odborného Panelu, který zájemce doporučí nebo nedoporučí pro schválení k výkonu pěstounské péče. V případě doporučení pro výkon pěstounské péče je toto doporučení 10 zahraniční organizace zabývající se systémem příprav: The Fostering Network, British Association of Adoption and Fostering (BAAF) 11 zahraniční organizace zabývající se systémem příprav: Návrat o. z., Towarzystwo Nasz Dom 12

15 postoupeno Krajskému úřadu (jehož pracovník je také členem odborného Panelu). Ten vydá správní rozhodnutí a zařadí zájemce jako nové pěstouny do evidence pěstounů připravených na přijetí dítěte do své rodiny. Zkušenosti z pilotního projektu Amalthea o. s. Systémová změna koncepce služeb Centra náhradní rodinné péče a metodická příprava profesionálních pěstounských rodin v pardubickém regionu, podpořeného z prostředků Nadace Sirius, se staly základem pro tuto metodiku a také pro námi navržené legislativní změny v přípravách pěstounů. 4. Výzkumné poznatky v oblasti příprav V posledních dvou letech byly provedeny dva velké výzkumy monitorující kvalitu i kvantitu příprav v jednotlivých krajích. Na zakázku Ministerstva práce a sociálních věcí realizoval Národní vzdělávací fond Centrum pro kvalitu a standardy v sociálních službách výzkum s názvem Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích se zřetelem na: a) výběr, podmínky, přípravu a vzdělávání pěstounských rodin, b) standard podpůrných služeb pro pěstounské rodiny (MPSV, 2010). V rámci kvalitativní části výzkumu bylo osloveno všech 14 krajů, aby popsaly mj. systém příprav zájemců o pěstounství. V odpovědích zúčastněných 11 krajů byly velké rozdíly co se týče rozsahu, formy, metod práce se zájemci během příprav. Výzkum ukázal, že metodická doporučení MPSV vztahující se k přípravám jsou dodržována pouze v některých krajích a systém příprav je značně roztříštěn. Jedním z doporučení v závěrečné zprávě výzkumného týmu bylo sjednocení systému příprav, zavedení možnosti vybrat si, u kterého subjektu zájemce přípravu absolvuje, a propojení s následným doprovázením budoucích pěstounů po přijetí dítěte do rodiny. Podobný hloubkový průzkum byl proveden také Střediskem náhradní rodinné péče z prostředků Nadace Sirius (Monitoring současných příprav pro náhradní rodinnou péči v ČR, SNRP, 2010). Provedený průzkum sledoval současný stav a definoval problémy, které se ve stávajícím systému příprav na přijetí dítěte do náhradní rodinné péče (v jejich organizaci a obsahu) objevují. Zúčastnilo se ho přes 220 odborníků z oblasti náhradní rodinné péče, 125 náhradních rodičů a celkem 12 krajů. Zajištění příprav je v kompetenci krajských úřadů, které je také plně financují. Průzkum mimo jiné ukázal, že není jasně stanovený a definovaný cíl a obsah příprav. Výsledkem je, že přípravy jsou nejednotné, v závislosti na kraji přípravy jsou jednorázovou záležitostí, přitom praxe ukazuje jasnou potřebu dlouhodobého doprovázení žadatelů i náhradních rodin vyplynula potřeba příprav nejen žadatelů o zprostředkování, ale i dalších osob, kterých se problematika dotýká. Včetně potřeby ucelených informací pro odbornou i nejširší veřejnost dále se ukázala absence přípravy dětí na přechod z různých typů péče do náhradní rodinné péče na přípravy především u budoucích pěstounů se často zbytečně dlouho čeká citace z Tiskové zprávy Střediska náhradní rodinné péče ze dne , celá citovaná studie je na webových stránkách organizace Metodika přípravy k pěstounství 13

16 5. Vymezení klíčových pojmů užívaných v metodice pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu Současné znění zákona o sociálně-právní ochraně dětí rozlišuje pěstounskou péči a pěstounskou péči na přechodnou dobu. Hlavním rozdílem mezi těmito druhy péče je časové hledisko. V Metodice dále uvádíme tzv. nové formy pěstounské péče, které blíže specifikují druh poskytované péče a lze je podřadit pod zákonem stanovené 2 typy péče. pěstounská péče specializovaná na děti jiného než majoritního etnika (převážně děti romské a vietnamské národnosti) specializovaná na děti s mentálním či fyzickým postižením specializovaná na děti s poruchami chování specializovaná na starší děti a mladé lidi specializovaná na více sourozenců (u těchto forem pěstounské péče je umístění dítěte či mladého člověka dlouhodobé, nepředpokládá se jeho návrat do vlastní rodiny a dítě či mladého člověka se zatím nepodařilo umístit do adoptivní rodiny nebo to není v jeho zájmu) pěstounská péče na přechodnou dobu pro okamžitou pomoc zaměřená zejména na novorozence a malé děti, pro které se bude hledat dlouhodobé řešení (návrat do vlastní rodiny, péče širší rodiny, adopce, dlouhodobá pěstounská péče), dále pro případy náhlé krize v rodině (zneužití, týrání, násilí v rodině), nemoci samoživitele či samoživitelky, úmrtí rodiče krátkodobá kombinovaná s intenzivní podporou vlastní rodiny, kam by se dítě mělo vrátit respitní péče umožňující odlehčení jiným pěstounským rodinám (o víkendech, o prázdninách i v jinou domluvenou dobu) tuto formu péče zatím nelze do současné legislativy zahrnout, s úpravou zatím nepočítá ani navrhovaná novela zákona, nicméně o statutu tzv. respitních pěstounů se na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí jedná (vzhledem k nutnosti je finančně odměnit, uzavřít s nimi Dohodu o výkonu pěstounské péče atd.) pro mladé rodiče s dítětem zaměřená zejména na mladé matky či otce s dítětem, kteří se vzhledem ke svému věku neumějí o dítě postarat nebo v péči potřebují zpočátku dohled a pomoc Při umístění dítěte do těchto forem péče je vždy prioritou, aby byla dobře vyhodnocena situace dítěte a stanoven plán dalšího umístění dítěte. Pokud se v průběhu umístění dítěte do rodiny na přechodnou dobu ukáže, že dítě potřebuje trvalé umístění mimo vlastní rodinu, tedy není možný návrat do jeho vlastní rodiny, hledá se pro něj adoptivní rodina, 14

17 případně pěstounská péče dlouhodobá. V některých případech se pouze přechodná forma změní v dlouhodobou či v osvojení, pokud je to v zájmu dítěte a pokud s tím pěstouni souhlasí a požádají o změnu této péče. pověřená osoba organizace pověřená krajským úřadem k zajišťování přípravy budoucích pěstounů (pověření je vydáváno dle zákona č. 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí) na základě získání registrace k výkonu sociálně-právní ochrany dětí příprava k pěstounství v této metodice označení procesu, kterým musí zájemce projít, aby se mohl stát pěstounem; zahrnuje skupinovou přípravu a individuální vyhodnocení skupinová příprava jedna ze součástí přípravy k pěstounství; zájemce společně s dalšími zájemci získává teoretické poznatky z oblasti náhradní rodinné péče (specifika péče o děti, které prožily rané trauma, kontakt s vlastní rodinou dítěte, provázení dítěte při vytváření vlastní identity, příčiny problematického chování a vhodné reakce, teorie připoutání atd.), pracuje s kazuistikami, ujasňuje si své představy o pěstounství. V rámci skupinové přípravy probíhá také hodnocení (skupinoví lektoři sledují aktivitu a projevy zájemce o pěstounství ve skupině a tyto postřehy předávají hodnotícím pracovníkům); hlavním těžištěm skupinové části je však příprava a zvyšování kompetencí pro roli pěstounů. individuální vyhodnocení jedna ze součástí přípravy k pěstounství; probíhá přímo v rodině zájemce, účastní se jej i další členové rodiny zájemce; během vyhodnocení by měl zájemce prokázat, že má potřebné kompetence stát se pěstounem a je si vědom témat, na kterých bude muset dále pracovat, případně ve kterých se bude dále vzdělávat. V rámci individuálního vyhodnocení probíhá však také příprava ve smyslu zaměření se na určitou formu pěstounské péče, kterou chce zájemce poskytovat a pro kterou má či ještě získá kompetence; hlavním těžištěm individuálního vyhodnocení je však dle terminologie současného zákona také odborné posouzení, tedy hodnocení kompetencí a předpokladů stát se pěstounem. panel nezávislý orgán zřízený pověřenou osobou, která přípravu zrealizovala přináší doporučení, zda by měli být zájemci zařazeni do přípravy a dále zda by se zájemci ne/měli stát pěstouny; v panelu zasedají odborníci na oblast péče o ohrožené dítě vždy zástupce krajského úřadu, sociální pracovník OSPOD, pěstoun, sociální pracovníci, psychologové, lékař, příp. další; podobnou roli má dle současné legislativy Poradní sbor, který však provádí pouze párování dítěte a pěstounů Metodika přípravy k pěstounství 15

18 6. Přehled klíčových aktérů zájemce o pěstounství člověk, jenž má zájem přijmout do své rodiny dítě, které nemůže dočasně či dlouhodobě vyrůstat ve vlastní rodině; v současné legislativě je takový člověk označen jako žadatel, tento pojem má však negativní konotaci vzhledem k tomu, že pěstoun by měl místo ve své rodině dítěti či mladému člověku nabízet, ne o dítě žádat a tím uspokojovat svou potřebu dítě mít ; pro dítě hledáme vhodné pěstouny, kteří nabízejí své zázemí, péči a dovednosti, nehledáme děti pro pěstouny pracovník organizace pověřený koordinací příprav zájemců o pěstounství (dále koordinátor) role plánuje, řídí, koordinuje, informuje, organizuje a zodpovídá za proces příprav (všichni zúčastnění mají potřebné informace, vědí, na koho a v čem se mají obrátit atd.) za pověřenou osobu kompetence schopnost plánovat, koordinovat a řídit procesy v organizaci schopnost vést tým lidí flexibilita, komunikativnost systematičnost kvalifikace doporučeno vzdělání v oblasti řízení lidských zdrojů a manažerských dovedností (výhodou vzdělání v oblasti pomáhajících profesí) nutná praxe v oboru min. 1 rok (zkušenost s koordinací či řízením) hodnotící pracovník role partner zájemce v procesu odhalování jeho kompetencí stát se pěstounem pozoruje, mapuje, zjišťuje, odhaluje, doporučuje a hodnotí pracuje se všemi členy rodiny zájemce včetně vlastních dětí v rodině obrací se na další osoby kolem rodiny (sousedé, lékař, známí, bývalí partneři zájemce, úřady ) 16

19 spolupracuje se sociálním pracovníkem OSPOD (z místně příslušného úřadu zájemců o pěstounství) účastní se metodických setkání s metodikem účastní se supervize je zodpovědný za zpracování Zprávy o zájemci o pěstounství a vyjádření doporučení, zda je zájemce způsobilý stát se pěstounem a jaká forma pěstounské péče je pro něj nejvhodnější kompetence komunikativnost, otevřenost, schopnost empatie transparentnost a srozumitelnost schopnost udržet profesionální hranice spolupráce práce s textem pečlivost kvalifikace má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oblasti pomáhajících profesí (sociální práce, psychologie atd.) nebo splňuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka dle zákona o sociálních službách je absolventem kursu Školení pro hodnotící pracovníky v rozsahu min. 12 hodin (prezentace použitá pro vyškolení hodnotících pracovníků v rámci pilotního projektu je přílohou této metodiky) nutná praxe v oboru (zkušenost v přímé práci s rodinami) min. 1 rok skupinový lektor role je zodpovědný za průběh a kvalitu skupinové přípravy zájemců o pěstounství pro skupinovou přípravu je žádoucí, aby byla vedena párem, mužem a ženou kompetence lektorské dovednosti schopnost vést skupinu znalost v oblasti systému péče o ohrožené děti komunikativnost, srozumitelnost Metodika přípravy k pěstounství 17

20 kvalifikace je absolventem kursu Školení pro lektory skupinových příprav v rozsahu min. 24 hodin min. jeden z lektorů má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oblasti pomáhajících profesí (sociální práce, psychologie, andragogika, pedagogika, spec. pedagogika atd.) min. jeden z lektorů by měl být sám pěstounem (není však podmínkou) nutná praxe v oboru (zkušenost s vedením skupiny) min. 1 rok lektor přípravy dětí a mladých lidí role je zodpovědný za průběh a kvalitu přípravy dětí a mladých lidí připravuje program semináře pro děti a mladé lidi ve spolupráci s lektorem, který sám vyrůstal v pěstounské péči, dle potřeb konkrétní skupiny dětí či mladých lidí kompetence lektorské dovednosti schopnost vést skupinu znalost v oblasti systému péče o ohrožené děti komunikativnost práce s dětským kolektivem a zvládnutí jeho specifik kvalifikace má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oblasti pomáhajících profesí (sociální práce, psychologie, pedagogika, spec. pedagogika atd.) je absolventem kursu Školení pro lektory skupinových příprav v rozsahu min. 4 hodin (blok č. 7 s názvem Moje rodina poskytuje pěstounskou péči podrobně v Knize pro lektory skupinových příprav) nutná praxe v oboru (zkušenost s vedením skupiny dětí) min. 1 rok sociální pracovník OSPOD role účastní se Panelu pro výběr zájemců do přípravy a Panelu pro pěstounskou péči spolupracuje s hodnotícím pracovníkem v procesu přípravy 18