Název mlýna Satranův mlýn Čp. 19. (vesnice, město) PSČ Okres Mělník Katastrální Vepřek. Vodní tok Bakovský potok Číslo kulturní

Transkript

1 Satranův mlýn Identifikační údaje Název mlýna Satranův mlýn Čp. 19 Ulice -Lokalita Vepřek (vesnice, město) PSČ Okres Mělník Katastrální Vepřek území GPS 5 18'37.628'' 14 19'23.94'' Mapová značka Mlýn bez funkčního vodního motoru Stručný popis Rozlehlý areál mlýna na nepravidelném čtyřkřídlém půdorysu. Na severní straně dvora stojí patrové obytné stavení. Ve sklepech zachováno několik gotických portálků, v přízemí klenutá síň a černá kuchyně. Mlýnice pozdně barokní patrová (před 18), s mansardovou střechou, dochováno úplné technologické zařízení z přelomu 19. a 2. století. Areál doplňuje barokní patrová sýpka, mladší stáje, kolna a zbytek další stavby na vodní pohon. Poloha vůči -obci Vodní tok Bakovský potok Číslo kulturní památky Webové stránky Přístupnost nepřístupný Historie Středověk - do nástupu Habsburků na No český trůn (1526) Novověk A - do bitvy na Bílé Hoře (1526 No - 162) Novověk B do zrušení poddanství No ( ) Novověk C - od zrušení poddanství No ( ) První světová válka ( ) No První republika ( ) No Protektorát Čechy a Morava, včetně No poválečného vývoje ( ) Znárodňování, život mlynářů v průběhu No komunistického režimu ( ) Vývoj po roce 1989 No Držitelé mlýna v chronologickém sledu No Významná osobnost No

2 Mimořádná historická událost (ve No mlýně přespal T. G. Masaryk apod.) Zaznamenání katastrofy (požár, Yes povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Druhý případ stal se ve mlýně čp. 19. v pondělí dne 2. března Jeho obětí se stal 12ti letý žák zdejší školy Jaroslav Pokorný. Národní politka ze dne líčí případ takto: Neštěstí ve mlýně. (Krajský soud trestní v Praze.) Vdova Antonie Satranová a její 23letý syn Vojtěch Satran jsou majiteli mlýna a statku ve Vepřeku u Velvar. Na dvoře tohoto statku, který s mlýnem tvoří jediný celek, událo se 2. března t. r. neštěstí, které mělo za následek sttrašlivou smrt 12letého hocha Jaroslava Pokorného. Na dvoře statku je pohonné zařízení, které v podobě předlohového hřídele prochází zdí mlýna na dvůr statku. Hřídel tento je uvnitř mlýna pevně spojen s hlavní mlýnskou transmisí a je proto stále v pohybu, dokud je v činnosti mlýn. Na konci, vyčnívajícím z mlýnské zdi do dvora, jsou připevněny dvě řemenice: menší blíže u zdi, větší poněkud dále od ní. Tohoto zařízení se používá k pohonu různých hospodářských strojů na statku, zejména k pohonu řezačky, při čemž je v době chodu řezačka spojena s pohonným zařízením hnacím řemenem, nataženým mezi malou řemenicí pohonného hřídele a pohonným kolem řezačky. Není-li řezačky používáno, je řemen s koleček shozen a visí volně na hřídeli pohonného kola řezačky a na hřídeli hnacího zařízení, který se, když je mlýn v chodu, neustále otáčí na prázdno. Hoch Jaroslav Pokorný, který si denně hrál na dvoře s jinými hochy, přiblížil se 2. března k nekrytému pohonnému zařízení a nahodil hnací řemen, těše se, jak bude pracovati i řezačka. Při tom vsunul levou ruku do kličky řemene tak nešťastně, že byl přitažen k pohonnému hřídeli a otáčen kolem tohoto hřídele tak dlouho, až mu byla vytržena levá ruka, která zůstala v kličce, kdežto tělo, na mnoha místech těžce zraněné, bylo odhozeno asi dva metry daleko do prostory mezi řezačkou a mlýnskou zdí. Ubohý hoch za strašných bolestí druhého dne zemřel. Při vyšetřování tohoto případu bylo zjištěno, že celé hnací zařízení nebylo po několik roků opatřeno žádným ochranným zařízením, při čemž vrata, vedoucí ze dvora na silnici, jsou stále otevřena, takže k tomuto pohonnému zařízení má přístup každý, i osoby cizí, a hrály si tam i děti deputátníků, mezi nimi i nešťastný Pokorný, syn kočího ze mlýna. Na tento nedostatek ochranných opatření upozornil už v roce 1931 při revisi zástupce živnostenského inspektorátu, a to přímo paní Satranovou, která při úřední prohlídce závodu byla přítomna. Jí bylo také sděleno, že majitelé mlýna musí toto ochranné zařízení postaviti. Poněvadž se tak nestalo, podalo státní zastupitelství na oba majitele mlýna, matku i syna žalobu pro přečin proti bezpečnosti života. Oba prohlásili, že všichni domácí lidé byli varováni před tím, aby se nezdržovali v blízkosti pohonného zařízení a zejména aby manipulovali s řemenicí. měli prý tedy tito domácí lidé náležitě poučit i členy svých rodin, zejména děti. Obhájce obžalovaných namítal, že by jeho klienti mohli býti nejvýše stíháni pouze pro přestupek živnostenský. Soud uznal vinnou pouze Antonii Satranovou a vyměřil jí trest tuhého vězení v trvání dvou měsíců. Trest je podmínečný s dvouletou zkušební lhůtou, během které má odsouzená nahradit rodičům zesnulého hocha škodu, jeho smrtí způsobenou. Vojtěcha Satrana soud osvobodil, a sice proto, že při živnostensko-policejní revisi ve statku přítomen nebyl a tudíž mu příkaz úřadu k pořízení ochranného opatření nemusil býti znám. Utržená ruka chlapcova byla pohřbena v malé rakvičce na zdejším hřbitově, tělo na hřbitově v Roudnici n/l. Zdroj: Pamětní kniha Vepřku On-line na Pověst No Přepis z pramenů: inventář, nájemní či Yes kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

3 Seznam majitelů domků a usedlostí ve Vepřku, dle roztroušených zápisů v pozemkové knize č mlýn Již v roce 1663 jest ve velvarské matrice na fol. 159 Václav Sypecký, mlynář ve Vepřku. (Matrika M9-1 Velvary, řím. kat , , ) 1762 Sypecký Václav a Ludmila, poddaný mlynář, koupil od vrchnosti (veltruské) tento mlýn panský s trojím složením a stoupami při velvarské vodě ležící a spolu k němu patřící chlévy, stodolu, sklepy, zahradu a 79 strychů, 3 věrtele a 3 čtvrtce polí a to na "velkým kuse", 9 strychů 3 věrtele čtvrt., na příčkách, 2 strychy 1 věrtel 2 1/2 čtvr., další pak "na širokým" u silnice nad Novou Vsí, "na provázku", na půldruhých korcích, u vinice, za vinicí, za Novou Vsí, na stráni u boudy, mlynářov za Markovým sadem, nad Novou Vsí nad hlubokou cestou, "na Sochornici", nad sklepem, 1 kus velké louky, 1 kus malé "na malý". V pozemkové knize je též závěť Václava S. (r. 1773) a Ludmily S. (r. 1774). R Sypecký Václav (syn). R. 18 Horn Josef, patrně zeť Sypeckého Václ., neboť na kostelní kapli je deska s nápisem (německým) "paní Jos. Hornová, roz. Sypecká, nar. r. 178, zemřela 18/ " Satran Jan a Antonie 1868 Satran Vojtěch a Marie Zdroj: Přepis z literatury, vyprávění pamětníků Yes apod. Vzpomínky Josefa Molečka na mlýn ve Vepřku (a další v okolí) je možné nalézt na stránce Popis významných přestaveb a No modernizace technologie Veduta, ručně malovaná mapa No I. vojenské mapování - josefské ( No 68) II. vojenské mapování - Františkovo No ( ) III. vojenské mapování - No Františko-josefské ( Morava a Slezsko, , Čechy) Císařský povinný otisk ( ) No Indikační skica ( ) No Ortofoto mapa ( ) No Příjmení mlynáře -Historie Mlýn byl postaven v pozdním středověku na místě trvze rodu Wepřeckých z Wepřberku. Majitelem mlýna v roce 193 Vojtěch Satran. Mlýn je kulturní památkou: obytná budova, mlýnice se strojovnou, sýpka, hospodářské budovy, oplcení s branou (HŠ) Architektura

4 Stav nemovitosti dochován bez větších přestaveb Typologie podle urbanistického prostředí venkovský Vodní tok potok Dispoziční typ mlýna mlýnice a dům samostatné budovy Stavební etapy středověk předbělohorské období do roku 162 baroko do roku 18 klasicismus do roku 185 historizující Dominantní stavební konstrukce zděná Podlažnost vícepodlažní Dispozice, slohové zařazení popis -Historické stavební prvky - exteriér Historické stavební prvky - interiér Technologie Stav mlýnské technologie existující obyčejné složení existující umělecké složení Stav mlýnské technologie - popis -Technologické vybavení Výrobce: ČKD Českomoravská Kolben Daněk, Blanskoodíračka Výrobce: Gabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následujícíaspiratér Výrobce: Julius Hübner a Karl Opitz, Pardubiceválcová stolice v dřevěné skříni Výrobce: Jos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)tři válcové dvoupárové stolice v litinových skříních Výrobce: Karel Hořejší, Slanýpytlovací lávka Výrobce: Josef Kohout, Praha Smíchovrovinný vysévač Výrobce: Fantl a spol., Praha Vysočanyšneková míchačka Stopy po neexistující mlýnské technologii -Doplňkový provoz výroba elektrické energie dřevěný izolátor Doplňkový provoz - popis -Cesta vody ke mlýnu náhon turbínová kašna Popis cesty vody ke mlýnu -Vodní motory Výrobce: V roce 193 byly ve mlýně 3 Francisovy turbíny, spád 5/5/5 m, výkon 18,5/11/6 HP. (HŠ) Pomocné motory a generátory Žádný motor není vyplněn

5 Historické technologické prvky turbína transmise, řemenice, převody mlýnská hranice - jednoduchá mlecí kámen kamenné složení válcová stoliceválcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni - Počet: 1Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni Počet: 1Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni - Počet: 2 odíračka koukolník - válcový aspiratér, tarár vysévač hranolovýmoučný vysévačpředvysévač vysévač rovinný - dvouskříňový - Počet: 1 reforma - Počet: 1 filtrtlakový filtrvětrová komora míchačka - šneková výtahy a dopravníkyšnekový dopravníkkapsový výtah elektrické rozvaděče a desky pytlovací lávka šrotovník Prameny Název Autor Vydání Datum citace Odkaz Další upřesnění Vepřek Internet Pamětihodnosti Nová Ves Vepřek Internet Vepřek historie Nemovité památky Internet Seznam a mapa vodních děl Republiky československé Ministerstvo financí 1932 NovaVesMlynar Jitka Filipcová Dušková Praha, str fotografie exteriéru mlýna Ostatní Obrázky Jan Pešta 21 Popis: Celkový pohled na areál mlýna od JV Jan Pešta 21 Popis: Mlýnice pohled od JZ Historické mapy viz Popis: Císařský povinný otisk, výřez Obrazy viz Popis: Indikační skica, výřez

6 Jos. Koláček 1955 Popis: kresba mlýna Současné fotografie - exteriér Jitka Filipcová-Dušková 211 Popis: Mlýn ve Vepřku 28 Popis: mlýn od silnice sovicka Popis: Hospodářské budovy sovicka Popis: Pohled na mlýn Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků 28 Popis: fasáda před renovací Současné fotografie - technologické vybavení

7 Urbánek 211 Popis: Kamenný sloup mlýnské hranice s drážemi pro dvě příčky lehčení Urbánek Datum pořízení: 211 Popis: Aspiratér, pod ním válcový koukolník Urbánek 211 Popis: Reforma Urbánek Datum pořízení: 211 Popis: Moučný vysévač Urbánek 211 Popis: Ojediněle dochovaný dřevěný izolátor domácí výroby O autorech Mlýn vytvořil Jan Pešta (Jan Pešta), :5:42 Mlýn editovali Rudolf (Rudolf Šimek), :38:9 Helena Špůrová (Helena Špůrová), :7:8 Radim Urbánek (Radim Urbánek), :33:55 srubarski (Michal Šrubař), :33:39