Evropská unie a problém mezinárodní migrace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evropská unie a problém mezinárodní migrace"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Evropská unie a problém mezinárodní migrace Bakalářská práce Autor: Obor: Michaela Weberová Veřejná správa a Evropská unie Vedoucí práce: Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha Duben 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Havlíčkově Brodě dne 26. dubna Michaela Weberová

3 Poděkování: Děkuji Ing. Stanislavu Heczkovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, za jeho připomínky a poskytnuté informace k tématu.

4 Anotace Tato bakalářská práce se věnuje zhodnocením mezinárodní migrace v Evropské unii i mimo ni. Analyzuje faktory, důvody a příčiny, které migraci ovlivňují. Praktická část práce je zaměřena na migraci v České republice. V této části jsou uvedeny počty migrantů, kteří jsou v ČR legálně, nelegálně, jsou zde zaměstnaní nebo studují. Dále je uveden jejich demografický vývoj v ČR. Klíčová slova Migrace, Evropská unie, Česká republika, cizinec, třetí země, přistěhovalectví Annotation This thesis is devoted to the evaluation of international migration in the European Union and beyond. It analyzes the factors, reasons and causes that affect migration. The practical part is focused on migration in the Czech Republic. This section shows the number of migrants in the Czech Republic legally, illegally, are employed or studying. The following is the demographic development in the country. Key words Migration, the European Union, the Czech Republic, the stranger, the third country immigration

5 Obsah Úvod... 7 Vymezení základních pojmů Příčiny a formy mezinárodní migrace Neekonomické příčiny Ekonomické příčiny Legální a nelegální migrace Odliv mozků Přeshraniční migrace Důsledky mezinárodní migrace Důsledky pro hostitelskou zemi Pozitivní důsledky: Negativní důsledky: Důsledky pro vysílající zemi Pozitivní důsledky: Negativní důsledky: Celkový rozsah migrace ve světové ekonomice Postoj zemí k mezinárodní migraci Imigrační politika FRONTEX EURODAC Program AENEAS Proimigrační politika Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Emigrační politika Evropská unie a mezinárodní migrace Rozsah migrace v EU z třetích zemí Vývoj imigrační politiky v rámci EU Azylová politika EU Schengenská dohoda Vnitřní trh Volný pohyb zboţí... 30

6 5.2.5 Volný pohyb sluţeb Volný pohyb osob Volný pohyb kapitálu Migrace v České republice Legální migrace do ČR Ekonomické aktivity cizinců Nelegální migrace v ČR Vzdělávání cizinců v ČR Vybrané demografické události ţivota cizinců v ČR Závěr Seznam pouţité literatury... 52

7 Úvod Mezinárodní migrace je stálým tématem odborných i veřejných diskusí. Migrace je proces, kdy lidé opouštějí svou rodnou zemi, aby nalezli lepší místo k ţivotu. Svou zemi opouštějí z několika důvodů ekonomických, náboţenských nebo politických. V historii byla migrace pro mnohé společnosti přirozeným způsobem ţivota. Aţ do 1. světové války mohli evropští občané cestovat po Evropě volně. V meziválečném období došlo ke změně, byly zavedeny cestovní pasy a vytvořeny celní a vízové bariéry. Migrace se samozřejmě týká i České republiky. Ta do Evropské unie vstoupila a stala se součástí schengenského prostoru Evropská unie se neustále rozšiřuje o nové členské státy a tím i roste počet migrujících osob. Celá bakalářská práce je rozdělena do několika částí. Věnuje se příčinám, formám a důsledkům mezinárodní migrace. Jaké jsou pozitivní a negativní důsledky pro hostitelské a vysílající země. Dále je popsána legální, nelegální migrace, odliv mozků a přeshraniční migrace. Další část je věnována migraci v rámci Evropské unie. Praktická část je zaměřena na migraci v České republice, kde jsou sestaveny tabulky na určitá témata. Jde o počty migrantů, kteří jsou na území ČR legálně, nelegálně. Kolik zde cizinců podniká, jsou zaměstnáni nebo evidovaní na úřadech práce. Dále bylo zkoumáno vzdělávání cizinců. V poslední kapitole jsou uvedeny počty narozených cizinců v ČR, sňatky cizinců a počet zemřelých cizinců na našem území. Pro metodu zpracování byly pouţity tabulky. V tabulkách jsou uvedená čísla a další potřebné informace k pochopení daného tématu. Cílem práce je zhodnocení mezinárodní migrace v Evropské unii a v České republice. Analyzovat jednak faktory ovlivňující migraci, tak důvody, příčiny a rozsahy migrace. 7

8 Vymezení základních pojmů Migrace Emigrace Azyl Cizinec Proces prostorového přemisťování osob přes hranice, spojený se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, případně natrvalo. Opuštění země původu a přestěhování se do jiné země z důvodu politických, ekonomických či podnebních. Představuje právo státu poskytnout pronásledovanému cizinci vstup a povolení k pobytu na svém území. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Migrant Azylant Osoba, která se přesouvá z jednoho místa na druhé. Člověk, kterému byl na základě ţádosti o mezinárodní ochranu udělen azyl. Emigrant Osoba, opouštějící území svého domovského státu s cílem usídlit se v zahraničí. 8

9 1 Příčiny a formy mezinárodní migrace Mezinárodní migrace osob můţe být vyvolána různými příčinami. 1.1 Neekonomické příčiny Mezi neekonomické příčiny patří kromě důvodů rodinných především důvody politické, náboţenské, rasové a národnostní. Impulzem k přesunům obyvatelstva bývají také přírodní katastrofy, které výrazně zhorší ekonomickou situaci obyvatelstva. 1.2 Ekonomické příčiny Mezinárodní migrace souvisí s nerovnoměrným ekonomickým vývojem v jednotlivých zemích, z něhoţ vyplývají rozdíly v ţivotní úrovni a ve výši reálné mzdy. Mezinárodní ekonomická migrace je také spojena s pohybem přímých zahraničních investic, protoţe pracovníci následují ekonomické příleţitosti. Další ekonomickou příčinou jsou změny strukturální povahy, které v různých zemích vyvolávají potřebu nejen kvalifikovaných, ale i nekvalifikovaných pracovních sil. Migrační toky z ekonomických příčin probíhají převáţně ze zemí méně rozvinutých do zemí rozvinutějších. V opačném směru je migrace výrazně slabší. Přesto lze vyčlenit několik důvodů, které vedou k pohybu pracovníků do zemí s niţší ekonomickou úrovní. K těmto důvodům patří: přímé zahraniční investice z rozvinuté země do méně vyspělé, které doprovází příchod zahraničních odborníků a manaţerů, deficit na trhu práce hostitelských zemí v určitých specializovaných oborech (např. nedostatek lektorů anglického jazyka v ČR v 90. letech), nedostatek pracovních příleţitostí v rozvinutých zemích pro kvalifikované pracovníky v některých oborech (coţ je však výjimečný důvod). 1 1 KUNEŠOVÁ, H.; CIHELKOVÁ, E.; a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, s. ISBN

10 1.3 Legální a nelegální migrace Velkým problémem se v 90. letech 20. století stala rostoucí nelegální migrace pracovních sil. Práce nelegálních cizinců je poměrně výhodnější neţ práce domácích pracovníků. Takový cizinec si totiţ nevybírá dovolenou, pracuje o víkendech a neţádá příplatky. Také nemá vysoké poţadavky na byt a stravu, vykonává i práce, na které původně vůbec nebyl přijat. Mívá i vyšší pracovní motivaci a disciplínu, jelikoţ se bojí o ztrátu své práce. Pro zaměstnavatele je velice výhodně zaměstnávat nelegální cizince, protoţe za ně neplatí pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení, neodvádí daň z příjmu a nedodrţuje podmínky bezpečnosti při práci. Nelegální migrace je často realizována prostřednictvím pašování lidí a obchodování s nimi. Podle OSN činí výnosy z tohoto ilegálního obchodu s lidmi ročně kolem 10 mld. USD. Výrazně vzrostlo pašování lidí do EU, a to v 90. letech 20. století. Hlavními důvody nárůstu nelegální migrace v Evropě bylo otevření východní Evropy a podepsání Schengenské dohody mezi některými členskými státy to zapříčinilo odstranění vnitřních hranic mezi zeměmi EU. Cílovou stanicí většiny nelegálních uprchlíků je Německo. Vzhledem k závaţnosti problému se problematikou nelegální migrace zabývají orgány EU. Mezinárodní migrace, zejména nelegální, byla např. jedním z bodů jednání na zasedání Evropské rady ve finském Tampere v říjnu Evropská rada zde souhlasila s vytvořením Společného evropského azylového systému a přijala rozhodnutí řešit ilegální migraci u zdroje, zejména bojem s těmi, kdo se zapojují do obchodování s lidmi a ekonomického vykořisťování imigrantů. 2 Proti nelegální migraci je moţné bojovat různými projekty, které legální migraci příchozím imigrantům usnadní, zjednoduší a co nejvíce zpříjemní. Jedním z takových projektů je projekt legální migrace Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Pilotní fáze projektu byla zahájena jiţ v červenci 2003 a byla ukončena po plánovaném pětiletém období v roce Po ukončení pilotního projektu v roce 2008 schválila vláda České republiky pokračování projektu Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků v nepilotní podobě. Projekt v současné době realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR za přispění Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva vnitra ČR. Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků je zástupcem české aktivní migrační politiky. Podporuje příchod zahraničních odborníků spolu s jejich rodinami do 2 HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. 1. vyd. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, s. ISBN

11 České republiky, dává jim moţnost získat trvalý pobyt v podstatně kratší době neţ ostatním a vytváří podmínky pro jejich rychlé a úspěšné začlenění do společnosti, aniţ by od nich vyţadoval, aby se zřekli své kultury, zvyků nebo jazyka. Do projektu se mohou zcela zdarma zapojit a vstoupit zájemci a odborníci z více jak 50 zemí a hlavním cílem projektu je poskytnout zahraničním odborníkům moţnost poţádat i s rodinou o trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě po uplynutí 2,5 let. Kromě toho kaţdý účastník projektu, který během prvního roku neztratí zaměstnání vlastní vinou, získá 60 denní ochrannou lhůtu k nalezení nového zaměstnání, aniţ by musel opustit územím ČR. Projekt tak vyuţívá Česká republika k získávání kvalifikovaných odborníků z různých oblastí lidské činnosti a nabízí jim získat spolu s jejich rodinami trvalý pobyt v kratší lhůtě neţ ostatním ţadatelům Odliv mozků Tento výraz pochází z 60. let 20. století, kdy lékaři ze Spojeného království odcházeli do Spojených států. Dříve se odliv mozků týkal převáţně rozvinutých zemí, v současné době i zemí rozvojových. USA, Austrálie, Kanada a Velká Británie vytvořily velice dobře organizované systémy. Ty lákají kvalifikované pracovníky z rozvojových zemí jsou to např. zdravotní sestry z Filipín a Jamajky, specialisté na informační technologie z Indie a Pákistánu. Například ve Velké Británii tvoří třetinu zdravotnického personálu mimoevropští lékaři a zdravotní sestry. Na druhou stranu, tento odchod zdravotnického personálu můţe v původních zemích brzy způsobit katastrofu. Cílové země získávají díky nabízeným vysokým platům produktivní a kvalifikované pracovníky, zatímco vysílající země ztrácejí nejen odborníky, ale i náklady investované do jejich vzdělání. Rozsáhlejší odliv odborníků můţe ve vysílajících zemích vést ke sníţení jejich technické, kulturní i ekonomické úrovně. Zvláštní pozornost vyţaduje odliv odborníků z důleţitých odvětví veřejných sluţeb (např. zdravotnictví, školství, vědy a výzkumu). Odliv mozků je tak i jednou z příčin, proč ze 150 milionů osob, které se ve světě podílejí na vědeckých a technologických činnostech, je 90 % soustředěno v sedmi průmyslově nejvyspělejších zemích. Podle Mezinárodní organizace práce je přitom předehrou k odlivu mozků migrace studentů (tedy studium v zahraničí) HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. 1. vyd. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, s. ISBN

12 1.5 Přeshraniční migrace V případě této migrace, pracovníci (tzv. pendleři), ţijí ve své zemi a za prací dojíţdějí za hranice. Tato situace je stále častější a můţe způsobit destabilizaci na lokálních trzích práce vysílajících zemí. 12

13 2 Důsledky mezinárodní migrace Projevují se v zemích hostitelských (zemích imigrace) a v zemích vysílajících (zemích emigrace). 2.1 Důsledky pro hostitelskou zemi Příliv zahraničních migrantů má pro hostitelskou zemi důsledky pozitivní i negativní. Zde je uveden přehled Pozitivní důsledky: příliv zahraničních pracovníků můţe zaplnit mezery na trhu práce. Jde zejména o oblasti, které pro domácí pracovníky vzhledem k pracovním podmínkám nejsou atraktivní (např. práce ve stavebnictví, pohostinství, zdravotnictví), příliv migrantů zvyšuje agregátní poptávku po zboţí a sluţbách, coţ stimuluje růst HDP, rostoucí počet zahraničních pracovníků přispívá k vyšší agregátní nabídce a tím k ekonomickému růstu, zahraniční migranti mohou předat domácím pracovníkům nové znalosti a pracovní dovednosti, příliv kvalifikovaných pracovníků a specialistů přináší hostitelské zemi úsporu společenských nákladů na vzdělání, neboť země získá jiţ vyškolené pracovní síly, zahraniční migranti jsou obvykle čistými plátci do veřejných rozpočtů: daně, odvody a poplatky placené imigranty do veřejných rozpočtů jsou vyšší neţ výdaje, které na ně stát vynakládá. Důvodem je skutečnost, ţe většina zahraničních imigrantů je v produktivním věku a svými platbami do veřejných rozpočtů pomáhá řešit problémy s financováním sociálního zabezpečení v zemích se stárnoucí populací, zahraniční migranti mohou obohatit hostitelskou zemi o nové kulturní a jiné poznatky. 5 5 KUNEŠOVÁ, H.; CIHELKOVÁ, E.; a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, s. ISBN

14 2.1.2 Negativní důsledky: konkurence zahraniční pracovní síly vyvolá sociální neklid a nespokojenost, coţ můţe vést aţ ke xenofobii vůči cizincům, přičemţ společnost je sice odmítá, ale zároveň vyuţívá jejich levnějších sluţeb. Obvykle k tomu dochází v případě, ţe domácí trh práce je málo pruţný a absorpce zahraničních imigrantů je obtíţná, na trhu práce můţe docházet ke skryté diskriminaci cizinců, která působí v některých případech na sniţování mezd, pokud zahraniční pracovní síla získá v hostitelské zemi vyšší reálnou mzdu, neţ by obdrţela ve své zemi, stoupá adaptabilita pracovních sil a jejich ochota k mobilitě a klesají jejich nároky na vyuţití své kvalifikace, na pracovní prostředí, úroveň bydlení, stravování atd. Pracovní síla se tak stává atraktivní pro podnikatelskou sféru, ale podstatně méně atraktivní je pro instituce chránící domácí pracovní trh. Reakcí těchto institucí potom bývá zpřísnění podmínek pro získání pracovního povolení, levná a přizpůsobivá zahraniční pracovní síla vede k tomu, ţe klesají poţadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci pracovníků a rostou poţadavky na pracovní výkon. Důsledkem je nezájem některých zaměstnavatelů zavádět nové technologie a zvyšovat tak produktivitu práce domácích pracovníků, zvýšený přiliv migrantů z jiných regionů můţe vést k negativním společenským projevům. Střet civilizace vyvolaný odlišnou mentalitou, náboţenstvím, kulturou a tradicemi můţe vést aţ k vyvolání národní a rasové nesnášenlivosti Důsledky pro vysílající zemi Pozitivní důsledky: ve vysílající zemi se sniţuje nabídka pracovních sil, coţ můţe vést k poklesu míry nezaměstnanosti. Zároveň odcházející migranti mohou v zahraničí získat pracovní příleţitosti, které by v jejich zemi pro ně byly nedostupné, ve vysílající zemi dochází k růstu devizových zdrojů pouţitelných k rozvoji domácí ekonomiky pokud migrant ze zahraničí finančně podporuje svou rodinu ve vysílající zemi, 6 KUNEŠOVÁ, H.; CIHELKOVÁ, E.; a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, s. ISBN

15 migranti mají obvykle mnoho kontaktů nejen s příbuznými, ale i se širším okruhem osob ve své mateřské zemi. Odchodem migrantů do zahraničí vznikají v cizině zahraniční komunity (tzv. diaspory), které podporují pohyb zboţí, sluţeb, informací a investic mezi mateřskou a hostitelskou zemí. Vysílající země tak snáze získává moderní technologie, přímé zahraniční investice a finanční podporu díky aktivitám své úspěšné zahraniční komunity, zahraniční migrace můţe napomáhat ke zvýšení obchodu mezi vysílající a hostitelskou zemí. Svoji úlohu zde opět sehrávají aktivity zahraniční komunity, odchod pracovníků do zahraničí se ve vysílající zemi stává stimulem k investicím do lidského kapitálu, v případě dočasného odchodu migrantů vysílající země po jejich opětovném návratu získává pracovníky s novými poznatky a pracovními zkušenostmi. Přínos plynoucí z návratu migrantů zpět do vysílající země závisí na různých faktorech, především na důvodech návratu a délce pobytu v zahraničí. Návrat migrantů můţe ve vysílající zemi zvýšit produktivitu díky investicím migrantů a vyuţíváním jejich znalostí a zkušeností Negativní důsledky: odliv vysoce kvalifikovaných pracovníků má negativní dopad na řadu oborů, především v sektoru sluţeb (věda, výzkum, zdravotnictví, školství) a průmyslu. Dochází tak ke zpomalení ekonomického růstu a růstu produktivity práce, ve vysílající zemi se můţe zvyšovat tlak na růst mezd v odvětvích a oborech, odkud pracovní síla odchází. Je to důsledek vyšší poptávky po deficitních profesích a také případní reemigranti mívají po návratu domů vyšší mzdové nároky, vysílající země odchodem pracovníků přichází o daně, které by jinak tito pracovníci platili, v případě trvalého odchodu se vysílající zemi nevrátí investice vynaloţené do vzdělání emigrantů, migrace můţe přispět k růstu rozdílů v důchodech ve vysílající zemi. 8 7 KUNEŠOVÁ, H.; CIHELKOVÁ, E.; a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, s. ISBN KUNEŠOVÁ, H.; CIHELKOVÁ, E.; a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, s. ISBN

16 3 Celkový rozsah migrace ve světové ekonomice Jednou z charakteristik současné světové ekonomiky je rozsáhlá mezinárodní migrace. Touto problematikou se zabývá řada významných mezinárodních organizací jako je např. OECD, OSN, ILO Mezinárodní organizace práce. Tyto organizace pravidelně zveřejňují své studie. Počet mezinárodních imigrantů ve světové ekonomice v posledních desetiletích rychle roste. Téměř 3 % světové populace, tj. kolem 190 milionů lidí, ţije mimo zemi svého narození. Toto číslo se můţe zdát nízké, ale vzhledem k tomu, ţe migranti směřují do poměrně malého počtu destinací, mohou v jednotlivých zemích tvořit značné skupiny obyvatelstva. V zemích OECD představují více neţ 23 % populace v Austrálii a Švýcarsku, ale pouze okolo 3 % ve Finsku a Maďarsku. Obecně řečeno je migrace zaloţena na pohybu osob do zemí, které jsou ve srovnání s jejich vlastními zeměmi poměrně bohatší (ne však nezbytně bohaté ). To znamená, ţe stejně tak, jako lidé přicházejí z rozvojových do rozvinutých zemí, dochází k pohybu značného počtu osob i mezi rozvojovými zeměmi. Pouţijeme-li termínů sever pro rozvinutý svět a jih pro rozvojový svět, můţeme říci, ţe přibliţně jedna třetina migrantů z celého světa směřuje ze severu na sever, další třetina se pohybuje z jihu na sever a poslední třetí třetina směřuje z jihu na jih. 9 S rostoucím počtem migrujících osob se v čase mění také rozloţení mezi jednotlivými světovými regiony. Před druhou světovou válkou dominovaly světové migraci toky z Evropy, které směřovaly především do zemí Severní a Jiţní Ameriky nebo Austrálie. Po roce 1950 se objevily nové země původu i cílové země, které daly za vznik zcela novému mezinárodnímu migračnímu systému. Kanada a Spojené státy Americké vytvořily jádro nového severoamerického sytému, který přitahoval migranty z Asie, Latinské Ameriky a Karibiku. Největší nárůst migrantů byl zaznamenán v letech v Severní Americe, kde počet migrantů vzrostl z 12,5 milionů na 40,8 milionů. V Evropě (mimo SSSR) se v této době zvýšil počet migrantů ze 14 milionů na 32,8 milionů, v Asii z 29,3 milionů na 43,8 milionů, v Africe z 9 milionů na 16,3 milionů a v Oceánii z 2,1 milionů na 5,8 milionů. Pokles byl zaznamenán v Latinské Americe z 6 milionů na 5,9 milionů. Ke zvýšení migračních toků v Evropě došlo po pádu ţelezné opony na přelomu 80. a 90. let. Například Německo v období přijímalo ročně kolem 1,5 milionu imigrantů

17 (včetně etnických Němců z bývalého SSSR), koncem 90. let se v důsledku přijatých restrikčních opatření příliv imigrantů do Německa sníţil na osob ročně. Pohyb migrantů v Evropě v 90. letech byl ovlivněn nejenom ekonomickými důvody, ale také občanskou válkou na Balkáně a politickými nepokoji v Rusku. V období obdrţely západoevropské země od osob ze střední a východní Evropy více neţ 2 miliony ţádostí o politický azyl. Nejvíce ţadatelů o azyl směřovalo do Belgie, Francie, Nizozemska, Švédska a Velké Británie. V Asii jsou významnými imigračními zeměmi bohaté státy kolem Perského zálivu Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, ve kterých se zvýšil počet imigrantů z 974 tisíc v roce 1970 na téměř 4 miliony v roce 1980 a 9,6 milionů v roce Z toho přes polovinu migrantů ţije v Saúdské Arábii. Úspěšné asijské ekonomiky (Japonsko, Singapur, Hongkong, Jiţní Korea, Tchaj-wan a Malajsie) také přitahují zahraniční migranty. Do těchto zemí směřují nekvalifikované pracovní síly z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska. V posledních letech se cílovou zemí pro zahraniční pracovníky stává také Čína. Důvodem je rychlý ekonomický růst a silné přímé zahraniční investice, které vedou k tomu, ţe většina zahraničních pracovníků v Číně pracuje v technických řídících funkcích. Migrace v afrických zemích je málo zdokumentovaná. K migračním pohybům v Africe dochází především z politických důvodů (občanské války, politické nepokoje). Obyvatelé severní Afriky odcházejí většinou do Evropy nebo do arabských ropných zemí. Největší hostitelskou zemí v Africe je Côte d Ivoire, kde imigranti nacházejí pracovní uplatnění v kávovníkových a kakaovníkových plantáţích nebo v domácích sluţbách. Zahraniční pracovníci také směřují do Gabonu (těţba surovin) a Jihoafrické republiky, kde došlo k nárůstu počtu imigrantů po zrušení apartheidu v roce Latinskoamerické země (především Argentina a Brazílie) byly pro imigranty přitaţlivé hlavně v minulosti v 19. století a po 2. světové válce. V posledních desetiletích se tyto země potýkaly s ekonomickými problémy vyvolanými finančními krizemi, coţ vedlo k tomu, ţe imigranti z Evropy se začali vracet zpět do rodných zemí. Migrační toky z Latinské Ameriky směřují především do USA a Kanady KUNEŠOVÁ, H.; CIHELKOVÁ, E.; a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, s. ISBN

18 4 Postoj zemí k mezinárodní migraci Volný pohyb je základním právem všech občanů EU. Imigrační tlak na vnějších hranicích Unie však vyţaduje přistoupit k efektivnějšímu řešení situace. Zároveň je ale nutné podporovat legální pobyt kvalifikovaných pracovníků. Kvůli nízké porodnosti a stárnutí evropského obyvatelstva bude naše společnost čím dál více odkázána na zaměstnávání pracovníků ze zahraničí. Pokud se přistěhovalectví udrţí na dosavadní úrovni, bude do roku 2060 v Evropě o 50 milionů lidí v produktivním věku méně. Pokud dojde k poklesu této úrovně, bude méně o 110 milionů lidí v produktivním věku, a poklesne tedy i objem peněţních prostředků na financování výdajů sociálního zabezpečení, především důchodů. Do roku 2020 bude podle odhadů například pouze zdravotnictví postrádat jeden milion pracovníků. Tuto situaci by však mohli vyřešit přistěhovalci, kteří by daná pracovní místa zaplnili. Komise proto navrhuje nová opatření vedoucí k lepšímu řízení přílivu přistěhovalců ze sousedních zemí severní Afriky. Tím by se lidem s potřebnou kvalifikací otevřely nové moţnosti pobytu a práce v EU. Unie chce uzavřít tzv. partnerství v zájmu mobility, jejichţ cílem je pomoci Tunisku, Maroku a Egyptu vyvinout programy pro uchazeče o práci v EU. Součástí plánu je systém uznávání porovnatelného odborného a akademického vzdělání. Země Unie by pak vyuţívaly zahraniční migrace pracovníků s poţadovanou kvalifikací, kteří by zaplnili volná místa na trhu práce. Evropská unie by také měla nabízet repatriační programy pro ty, kteří se chtějí vrátit domů. V programu partnerství se také počítá s tím, ţe se usnadní přidělování víz do EU pro studenty, výzkumné pracovníky a podnikatele. Země vysílající přistěhovalce by se musely zavázat, ţe napnou své úsilí na řešení problému nelegálního přistěhovalectví, zdokonalení systému kontroly svých hranic a boje proti převaděčství a obchodu s lidmi. Jedná se i o změnách ve vízových předpisech EU, které by za mimořádných okolností umoţňovaly dočasné zavedení vízové povinnosti pro občany třetích zemí. Za takovou mimořádnou okolnost by se například povaţoval masivní příliv nelegálních přistěhovalců nebo podvodných ţadatelů o azyl

19 4.1 Imigrační politika Imigrační politika v České republice je dána zákony ČR i EU, především pak zákonem o pobytu cizinců (Zákon č. 326/1999 Sb.) a zákonem o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb.). Gestorem za problematiku mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v České republice, a to jak na úrovni legislativní, analytické i realizační je Ministerstvo vnitra ČR. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky a rozsáhlé kompetence jsou samozřejmě svěřeny Policii České republiky. Odbor azylové a migrační politiky se specializuje na problematiku v oblasti mezinárodní ochrany, uprchlictví, vstupu a pobytu cizinců, koncepce integrace cizinců, státního integračního programu a schengenské spolupráce v rámci zemí Schengenského prostoru FRONTEX Agentura Frontex byla zaloţena v roce 2004 se sídlem ve Varšavě. Je to instituce nezávislá a specializovaná s cílem koordinovat operace mezi členskými státy v oblasti bezpečnosti vnějších hranic. Agentura má také na starosti koordinaci návratů neregulérních migrantů z členských států EU a dalších společných operací. Frontex má k dispozici nezanedbatelný rozpočet, který se od jeho zaloţení postupně zvyšuje. Agentura vlastní vrtulníky, letadla a lodě za účelem boje proti nelegální migraci do EU. V únoru 2010 navrhla Evropská komise několik změn ke zřízení Frontexu. Jedna ze změn bylo zvýšení finanční podpory Frontexu a získání dalších moţností pro provádění více nezávislých operací. Jelikoţ existuje řada pochybností o správném dodrţování lidských práv Frontexem, Migreurop 12 zpracovala studie, která měla zhodnotit a případně popsat porušování lidských práv. Studie byla provedena během roku 2010 a identifikovala několik jasných příkladů. Jde o tyto příklady: porušování mezinárodněprávně zaručeného práva ţádat o azyl, porušování práva kaţdého svobodně opustit svou zemi, 12 Migreurop je síť 42 organizací a jednotlivců ze 13 států v Evropě a v Africe se sídlem ve Francii. Zasazuje se za Evropu bez středisek a táborů pro migranty, sbírá informace o podmínkách v těchto centrech a na vnějších hranicích a informuje o situaci veřejnost. Migreurop monitoruje situaci v Evropě, Maghrebu a v některých dalších afrických zemích, provádí terénní výzkumy, organizuje kampaně za ochranu práv migrantů, vydává články a zprávy o situaci migrantů v táborech a na své webové stránce zpřístupňuje přehlednou mapu všech táborů a středisek v Evropě. 19

20 porušování zákazu nelidského a poniţujícího zacházení, postupy v rozporu s Evropskými ustanoveními týkající se ochrany osobních údajů. Jedinými svědky jsou často samotné oběti porušování lidských práv, v některých případech je moţné se spolehnout na svědectví neziskových či mezinárodních organizací. Tuto studii zpracovala Marie Charles (právnička Human rights League) s dalšími členy Migreurop EURODAC Systém Eurodac pomáhá zemím Evropské unie identifikovat ţadatele o azyl nebo osoby, které byly zadrţeny v souvislosti s nezákonným překročením vnější hranice Unie. Země EU mohou stanovit, jestli se ţadatel o azyl nebo osoba cizí státní občan nachází protizákonně na území EU (zda nepoţádal o azyl v jiné zemi, neţ ve které se nachází nebo vstoupil na území EU nelegálně), a to pomocí porovnání otisků prstů. Eurodac je tvořen z ústřední jednotky v rámci Komise, vybavené počítačovou ústřední databází pro porovnávání otisků prstů, a ze systému pro elektronický přenos dat mezi zeměmi EU a databází. Kromě otisků prstů zahrnují údaje zasílané zeměmi EU: zemi původu v EU, pohlaví osoby, místo a datum podání ţádosti o azyl nebo zadrţení dané osoby, referenční číslo, datum sejmutí otisků prstů, datum předání údajů ústřední jednotce. 14 Tyto údaje jsou shromaţďovány a posílány přes vnitrostátní přístupové body do ústřední jednotky o osobách starších 14 let tion/l33081_cs.htm 20

21 V případě ţadatelů o azyl jsou data uchovávána po dobu deseti let, dokud jednotlivá osoba nezíská občanství jedné ze zemí EU, poté musí být z ústřední jednotky okamţitě vymazány. Cizí státní občané, kteří překročili vnější hranice nezákonně a byli zadrţeni, tak jsou jejich údaje uchovávány po dobu dvou let od data, kdy jim byly sejmuty otisky prstů. Pokud cizí státní občan obdrţí povolení k pobytu, opustí území Unie nebo získá občanství některé země EU, údaje o něm jsou okamţitě vymazány ještě před uplynutím doby. U cizích státních občanů, kteří jsou v některé zemi EU protiprávně, je moţné porovnávat jejich otisky prstů s otisky z ústřední databáze a určovat, zda uţ daná osoba nepodala ţádost v jiné zemi EU. Kdyţ jsou otisky prstů předány ke srovnání, jsou ze systému Eurodac smazány. Země EU, které do systému Eurodac posílají údaje o osobách, musí zajistit, aby všechny operace (zpracování, přenos, uchování nebo výmaz údajů) probíhaly v souladu se zákonem. Komise musí dohlíţet na řádné uplatňování nařízení ústřední jednotkou a musí přijmout nezbytná opatření pro zajištění její bezpečnosti. O přijatých opatřeních informuje téţ Evropský parlament a Radu. Činnosti související se zpracováním údajů v zemích EU sledují vnitrostátní kontrolní orgány a činnosti Komise sleduje Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS). Vedle všech zemí EU uplatňují toto nařízení i země, které (na základě mezinárodních dohod) uplatňují Dublinské nařízení, konkrétně Island, Norsko a Švýcarsko Program AENEAS Tento program byl zaloţen, aby třetím zemím pomohl a zajistil jim spolupráci v oblasti: ochrany práv přistěhovalců, v boji proti nedovolenému přistěhovalectví, při posilování ochrany uprchlíků, při zjednodušení zpětného přebírání a opětovného začlenění navrácených přistěhovalců, podpory pouţívání zákonných způsobů dovoleného přistěhovalectví a řízení přistěhovalectví tion/l33081_cs.htm 21

22 Program klade zvláštní důraz na země, které podepsaly dohody o zpětném přebírání s EU a se zeměmi, z nichţ proudí nebo přes něţ procházení migrační toky směřující do EU Proimigrační politika Proimigrační politika se začala uplatňovat v posledních letech v evropských zemích. Týká se pouze kvalifikovaných pracovníků. Tuto politiku začalo realizovat v roce 2000 Německo. Šlo o udělení pracovního povolení odborníkům na informační technologie na dobu 5 let s moţností prodlouţení. Cílem bylo vyřešit nedostatek specialistů v oboru. Později tuto politiku začaly realizovat i další evropské státy. Například Velká Británie v roce 2002 zaloţila Highly Skilled Migrant Programm a Česká republika schválila v roce 2001 tzv. pilotní projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků je zástupcem české aktivní migrační politiky. Podporuje příchod zahraničních odborníků spolu s jejich rodinami do České republiky, dává jim moţnost získat trvalý pobyt v podstatně kratší době neţ ostatním a vytváří podmínky pro jejich rychlé a úspěšné začlenění do společnosti, aniţ by od nich vyţadoval, aby se zřekli své kultury, zvyků nebo jazyka. Do projektu se mohou zcela zdarma zapojit a vstoupit zájemci a odborníci z více jak 50 zemí a hlavním cílem projektu je poskytnout zahraničním odborníkům moţnost poţádat i s rodinou o trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě po uplynutí 2,5 let. Kromě toho kaţdý účastník projektu, který během prvního roku neztratí zaměstnání vlastní vinou, získá 60 denní ochrannou lhůtu k nalezení nového zaměstnání, aniţ by musel opustit územím ČR. Projekt tak vyuţívá Česká republika k získávání kvalifikovaných odborníků z různých oblastí lidské činnosti a nabízí jim získat spolu s jejich rodinami trvalý pobyt v kratší lhůtě neţ ostatním ţadatelům Emigrační politika Jiţ zmíněný odliv mozků z rozvojových zemí vedl v řadě zemí k realizaci emigračních politik, které mají za cíl udrţet kontakty s odborníky, kteří odešli do zahraničí, a získat jejich prostřednictvím finanční, technické a lidské zdroje pro další ekonomický růst. Například Thajsko realizuje Thailand s Reverse Brain Drain Project, který prostřednictvím 16 Evropská komise. Evropská politika sousedství Spolupráce. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. 16 s ISBN

23 internetových stránek poskytuje thajským migrantům v zahraničí informace o investičních a obchodních příleţitostech v Thajsku. Jiţní Korea udrţuje kontakty mezi domácími a zahraničními vědci a inţenýry prostřednictvím odborných asosiací v Kanadě, Číně, Evropě, Japonsku a USA. Dalšími příklady podobně zaměřených organizací jsou Chinese Scholars Abroad, The Silicon Valley Indian Professional Association nebo Digital Diaspora Network Africa KUNEŠOVÁ, H.; CIHELKOVÁ, E.; a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, s. ISBN

24 5 Evropská unie a mezinárodní migrace 5.1 Rozsah migrace v EU z třetích zemí Evropská unie má ve své pravomoci vymezování podmínek pro vstup a trvalý pobyt státních příslušníků třetích zemí, kteří přijeli za účelem zaměstnání, studia či sloučení rodiny. Členské státy mají právo na to určit, jaký počet osob ze třetích zemí pustí na své území, kteří přijíţdějí hledat zaměstnání. EU si klade za cíl, aby byla zajištěna legálním přistěhovalcům jednotná úroveň práv a povinností, která platí pro evropské občany. EU je ţádána, aby se snaţila zabránit a co nejvíce omezit rozsah nepovolenému přistěhovalectví. A to tím, ţe bude při plném respektování základních práv provádět efektivní návratovou politiku a podepisovat se zeměmi původu a tranzitními zeměmi dohody o zpětném přebírání osob. Za nelegálního migranta povaţujeme osobu, která přijíţdí do států EU bez platného víza nebo povolení. Je to i osoba, které skončila platnost víza a pokračuje v pobytu. Zároveň je to osoba, která o azyl ţádá. Unie můţe uzavírat se třetími zeměmi dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí do země původu nebo do tranzitní země, kteří nesplňují nebo jiţ nadále nesplňují podmínky pro vstup či pobyt na území jednoho nebo více členských států. Cílem EU je zvolit symetrický přístup při řešení legální migrace a nelegálního přistěhovalectví. Dále by mělo být zajištěno spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří jsou legálně na území EU a zahájení řádného opatření pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozsáhlejší by měla být i spolupráce s nečlenskými zeměmi EU, a to ve všech oblastech. Institucionální změny, které přinesla Lisabonská smlouva Lisabonská smlouva vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, 10 let po Amsterodamské smlouvě, která vytvořila prostor svobody, bezpečnosti a práva a dala orgánům Unie nové pravomoci k vytváření právních předpisů v oblasti přistěhovalectví. 19 Cíle společné politiky, jako je oblast přistěhovalectví, Lisabonská smlouva potvrdila. Byl zaveden postup spolurozhodování a rozhodování kvalifikovanou většinou při řešení legálního

25 přistěhovalectví. Ve Smlouvě je uvedeno, ţe EU má s členskými státy stejné pravomoce při řešení počtu migrantů, kteří vstupují do určitého členského státu. V případě, ţe do členského státu vstoupí příliv státních příslušníků třetích zemí, budou muset být přijata určitá opatření na pomoc členskému státu. Evropský soudní dvůr nyní rozhoduje v oblasti přistěhovalectví a azylu stejně, jak je tomu u běţných právních předpisů. Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu byl přijat Evropskou radou dne 15. října Tento pakt je komplexní závazek. Jeho cílem je vybudování společné přistěhovalecké a azylové politiky, která se opírá o pět pilířů. Tři z nich se týkají přistěhovalectví: organizovat legální přistěhovalectví tak, aby byly zohledňovány jednotlivými členskými státy udané priority a potřeby, jakoţ i jejich schopnost přijímat přistěhovalce, a aby byla podporována integrace, kontrolovat nelegální přistěhovalectví, a to zejména zajištěním toho, ţe nelegální migranti budou navraceni zpět do zemí původu či do tranzitních zemí, vybudovat komplexní partnerství se zeměmi původu a tranzitními zeměmi, které by podněcovalo součinnost mezi oblastmi migrace a rozvoje. 20 Stockholmský program Ten byl přijat Evropskou radou v prosinci Dá se říci, ţe navazuje na dva programy: z Tampere a Haagský program. Provádí nová ustanovení Lisabonské smlouvy a je to nový víceletý program pro období Vymezuje priority v oblasti migrace. Jsou to tyto priority: rozvíjení globálního evropského přístupu k migraci vycházejícího ze skutečného partnerství se zeměmi původu a tranzitními zeměmi, které nejsou členskými státy Unie, sladěná politika členských států odpovídající poţadavkům vnitrostátních trhů práce; energičtější politika integrace, jejímţ cílem je zajistit státním příslušníkům třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU, srovnatelná práva a povinnosti, jaké mají občané EU, účinná opatření pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, účinná a udrţitelná návratová politika, uzavírání dohod o zpětném přebírání osob,

26 zvláštní ochrana nezletilých osob bez doprovodu dospělých Vývoj imigrační politiky v rámci EU Azylová politika EU Azylová a přistěhovalecká politika Evropské unie má za cíl koordinovat imigraci ze třetích zemí do členských států Evropské unie. Do systému evropského práva byla poprvé začleněna Maastrichtskou smlouvou jako součást třetího pilíře EU. Přestoţe tím byl poloţen základ pro koordinaci azylových politik, členské státy se stále řídily především svými vnitrostátními předpisy a mezinárodními úmluvami. Amsterodamská smlouva azylovou politiku převedla do prvního pilíře, coţ mimo jiné znamená, ţe se v těchto otázkách jiţ nerozhoduje na principu jednomyslnosti. Po ratifikaci Amsterodamské smlouvy dostaly evropské instituce v této oblasti pravomoc k vytváření celoevropských norem, tím se pravidla pro společnou azylovou politiku značně zprůhlednila. Společný evropský azylový systém (SEAS) Hlavním cílem, jehoţ má být v azylové politice docíleno je Společný evropský azylový systém. Proces budování tohoto systému probíhá ve dvou fázích. První fáze zahrnuje přijetí minimálních standardů, tj. docílit alespoň základní harmonizace. Právním základem této fáze je Smlouva o zaloţení ES. Druhá fáze spočívá ve zvýšení těchto dosaţených standardů. Jednotlivé fáze budování SEAS musejí logicky vycházet z politické shody na další harmonizaci. Směřování SEAS a hrubý nástin harmonizačních opatření bývají pravidelně obsaţeny v dokumentech politické povahy, které zpravidla poskytují výhled na delší časové období a jsou tak koncepčně stavebními kameny SEAS. Mezi tyto zásadní dokumenty patří Závěry Evropské rady z Tampere z roku 1999, Haagský program z roku 2004 a Zelená kniha o budoucím společném evropském azylovém systému z roku Závěry Evropské rady z Tampere z roku 1999 jsou hlavním základem SEAS. Právě v Tampere se Evropská rada na zvláštním zasedání ve dnech 15. a 16. října 1999 dohodla, ţe bude pracovat na vytvoření společného evropského azylového systému a navrhla pětiletý plán na období 2000 aţ 2005, který zahrnoval hlavně přijetí opatření podle čl. 63 Smlouvy o ES

27 Dalším koncepčním dokumentem byl Haagský program z roku 2004, který navazoval na plán z Tampere a přinášel vize na navazující období 2004 aţ Haagský program vytyčil v obecné rovině směry pro budoucí vývoj EU v celé oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Konkretizaci obecných cílů a priorit do podoby konkrétních opatření s časovým plánem pro jejich přijetí přinesl Akční plán k Haagskému programu. Haagský program a Akční plán byly podkladem pro práce na Zelené knize o budoucím společném evropském azylovém systému z června 2007, která se jiţ věnuje toliko problematice azylu. Předloţením Zelené knihy Evropská komise jako její tvůrce zahájila širokou debatu o konstrukci zejména druhé fáze SEAS. Zelená kniha obsahuje 4 hlavní oblasti: právní nástroje, provádění doprovodná opatření, solidarita a vzájemné sdílení zátěţe, vnější rozměr azylu. Odpovědi na poloţené otázky, které Komise obdrţela od mnoha členských států a nevládních a jiných organizací, slouţily jako základ pro vypracování Plánu politik, coţ jiţ je prováděcí akční plán s představením konkrétních opatření a časovým rámcem pro jejich předloţení Schengenská dohoda Tato dohoda se stala základním dokumentem pro odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích EU. Schengenskou dohodu podepsaly Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko 14. června 1985 v lucemburském Schengenu. Tamtéţ k ní byla podepsána prováděcí úmluva 19. června Obě smlouvy vstoupily v platnost 26. března Schengenská dohoda byla velmi obecná, země se v ní pouze zavázaly zpracovat do 1. ledna 1990 akční plán pro postupné rušení kontrol na hranicích. To se jim ale do daného data nepodařilo, takţe platnost dohod byla několikrát odloţena. Prováděcí úmluva zakotvila spolupráci v oblasti justice a vnitra, policejní spolupráci, právní pomoc ve věcech trestních či ustanovení o vybudování Schengenského informačního systému

28 (SIS), coţ je společná databáze milionů údajů, například o osobách se zakázaným vstupem, hledaných osobách, ukradených autech a dalších předmětech. 23 V roce 1995 dále přistoupily Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Rakousko. Dále na konci roku 1996 Dánsko, Švédsko a Finsko společně s Islandem a Norskem, které podepsaly dohodu o přidruţení. Jedinými státy EU, které tak od roku 1996 nebyly členy Schengenského prostoru, se staly Velká Británie a Irsko. Protoţe Velká Británie a do určité míry Dánsko a Irsko vykládaly volný pohyb osob přes hranice tak, ţe se vztahuje pouze na občany členských států Společenství, nikoliv na státní příslušníky z třetích zemí. Roku 2004 při prvním východním rozšíření přijaly Schengenské dohody všechny přistupující státy (tedy ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Ten samý rok byly dohody podepsány i dalším nečlenem EU Švýcarskem. Roku 2007 dohody podepsaly Bulharsko a Rumunsko, o rok později Lichtenštejnsko. 24 Schengenský prostor Schengenský prostor a spolupráce jsou zaloţeny na Schengenské dohodě z roku Schengenský prostor představuje území, na němţ je zaručena volnost pohybu osob. Země, které dohodu podepsaly, zrušily všechny vnitřní hranice a pouţívají společné vnější hranice. Zde se pouţívají společná pravidla a postupy vzhledem k vízům pro krátkodobé pobyty, ţádosti o azyl a ochranu hranic. Zároveň byla posílena spolupráce a koordinace mezi policejními sluţbami a soudními orgány pro zajištění bezpečnosti v rámci schengenského prostoru. Schengenská spolupráce byla začleněna do právního rámce Evropské unie (EU) na základě Amsterodamské smlouvy z roku Nicméně ne všechny země spolupracující v Schengenu jsou součástí schengenského prostoru. Důvodem je to, ţe si nepřejí zrušit ochranu hranic nebo ještě nesplňují poţadované podmínky pro uplatňování schengenského acquis. V osmdesátých letech minulého století se začalo diskutovat o významu volného pohybu osob. Některé členské státy se domnívaly, ţe by se tento koncept měl vztahovat jen na občany Evropské unie (EU), coţ by znamenalo zachování hraničních kontrol kvůli rozlišování mezi občany EU a státními příslušníky zemí mimo EU. Jiné státy se zastávaly volného pohybu pro všechny, coţ by znamenalo úplný konec kontrol na vnitřních hranicích. Vzhledem k tomu, ţe členské státy nemohly dosáhnout dohody, Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a

29 Nizozemsko se v roce 1985 rozhodly vytvořit území bez vnitřních hranic. Toto území se začalo označovat jako schengenský prostor po městě v Lucembursku, kde byly podepsány první dohody. Po podepsání Amsterodamské smlouvy byla tato mezivládní spolupráce od 1. května 1999 začleněna do rámce EU. Rozvoj schengenské spolupráce První dohoda mezi pěti členy původní skupiny byla podepsána 14. června Další úmluva byla vypracována a podepsána 19. června Kdyţ v roce 1995 začala platit, byly zrušeny kontroly na vnitřních hranicích signatářských států a vznikla společná vnější hranice, na níţ se provádějí imigrační kontroly pro schengenský prostor v souladu s identickými postupy. Byla přijata společná pravidla týkající se víz, práva na azyl a kontrol na vnějších hranicích, aby byl moţný volný pohyb osob na území signatářských států, aniţ by docházelo k porušování zákona a pořádku. Schengenský prostor se postupně rozšířil a nyní zahrnuje prakticky všechny členské státy. Itálie podepsala dohody 27. listopadu 1990, Španělsko a Portugalsko se přidaly 25. června 1991, Řecko následovalo 6. listopadu 1992, potom Rakousko 28. dubna 1995 a Dánsko, Finsko a Švédsko 19. prosince Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko se připojily 21. prosince 2007 a zapojená země Švýcarsko 12. prosince Bulharsko, Kypr a Rumunsko ještě nejsou plnoprávnými členy schengenského prostoru; ochrana hranic mezi těmito zeměmi a schengenským prostorem trvá, dokud Rada EU nerozhodne, ţe byly splněny podmínky pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Ke klíčovým pravidlům přijatým v rámci Schengenu patří: odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích, společná sada pravidel vztahujících se na lidi přecházející vnější hranice členských států EU, harmonizace podmínek vstupu a pravidel vzhledem k vízům pro krátkodobé pobyty, posílená policejní spolupráce (včetně práv na přeshraniční ostrahu a bezprostřední přeshraniční pronásledování), silnější soudní spolupráce prostřednictvím rychlejšího systému vydávání a přesunu výkonu trestních soudních rozhodnutí, 29

30 vytvoření a rozvoj Schengenského informačního systému (SIS) Vnitřní trh O významu a postavení vnitřního trhu v programu evropské integrace se nevedou velké spory. Odstranil bariéry mezi trhy zúčastněných zemí. Jsou to například bariéry celní, obchodní, daňové, technické, administrativní a jiné. Vznikla tak oblast bez vnitřních hranic, v níţ byly propojeny trh zboţí, pracovníků, sluţeb a kapitálu. Byl vytvořen prostor, který umoţňuje vyuţívat čtyři svobody: svoboda volného pohybu zboţí, sluţeb, osob a kapitálu. Jako konečné cíle programu vnitřního trhu se uvádějí dva, ekonomický a politický: zvýšit a udrţet ekonomickou prosperitu, a to odstraněním překáţek, které brání vyuţití ekonomického potenciálu jeho účastníků, na tomto základě zvyšovat ţivotní úroveň, kvalitu ţivota, přispět ke stále uţšímu spojení evropských národů", jak se říká v Preambuli Římské smlouvy (1957), coţ pomůţe odstranit staleté politické soupeření na evropském kontinentu, jeţ opakovaně vyúsťovalo v krvavých konfliktech Volný pohyb zboţí Jedním z prvotních cílů programu vnitřního trhu bylo vytvoření takových podmínek, aby obchod mezi zeměmi EU probíhal tak volně, jak probíhá uvnitř kaţdé země. Členská země má právo zakázat dovoz nebo vývoz zboţí pouze v případech, které by mohly ohrozit zdraví, bezpečnost nebo mravnost občanů. Mezi nejzávaţnějšími překáţkami vzájemného obchodu se ukázaly dvě překáţky: rozdílné národní technické poţadavky, které se týkaly průmyslových výrobků a potravin a které měly zabránit moţným rizikům pro zdraví a bezpečnost uţivatele, rozdíly národních sazeb daně z přidané hodnoty. 27 Jako velký problém byly technické překáţky. K uznávání výrobků přispěl Evropský soudní dvůr v roce Šlo o spor mezi Francií a Německem. Německo chtělo bránit v dovozu francouzského likéru Cassis de Dijon, protoţe neodpovídal německým předpisům. Evropský 25 tion/l33020_cs.htm

31 soudní dvůr rozhodl, ţe výrobek, který je legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom členském státě, musí mít přístup na trh i v ostatních členských státech Volný pohyb sluţeb Svoboda poskytovat sluţby na vnitřním trhu EU znamená, ţe jejich poskytovatel (obchodník, podnikatel, ţivnostník, zástupce svobodných povolání aj.) můţe provozovat svou činnost v kterémkoli jiném členském státě, za stejných podmínek jako příslušníci tohoto státu. Tedy: bez diskriminace na základě státní příslušnosti, za stejných podmínek jako příslušníci hostitelského státu. Sluţba můţe být poskytována buď usazením v jiném členském státě (např. bankou nebo jinou finanční institucí, zřízením obchodu, hotelu, servisu aj.) nebo přes hranice (poskytováním pojišťovacích sluţeb, poradenstvím aj.). 28 Pohyb sluţeb přes hranice byl formálně uvolněn v roce 1970, ale s velkým omezením bylo nutné respektování národních regulačních předpisů hostitelské země (např. při provozování bank a pojišťoven). Dále bylo důleţité vytvořit určitou dohodu o uznávání kvalifikace získané z jiné členské země Volný pohyb osob Dříve šlo o volný pohyb pracovníků. Římská smlouva totiţ umoţňovala volný pohyb osob jen za podmínky získání trvalého příjmu, ať jiţ na základě získání zaměstnání nebo moţnosti podnikání. 29 Později se tento okruh rozšiřoval také o studenty, důchodce a osoby ţijící z nezávislých příjmů tuto svobodu otevřel Jednotný evropský akt. Do roku 1968 bylo nutné na hranicích předkládat pas platné vízum, existovala kontrola osob i jejich zavazadel. Občanství zavedla Maastrichtská smlouva. Amsterodamská smlouva rozšířila zákaz diskriminace také z důvodů pohlaví, rasového nebo etnického původu, víry nebo světového názoru, invalidity nebo sexuální orientace. Určující zásadou se stalo národní zacházení": osoby z kteréhokoli členského státu mají stejná práva a povinnosti jako osoby hostitelského státu. Omezení byla moţná pouze ve dvou KUČEROVÁ, Irah. Evropská unie: Hospodářské politiky. Praha: Nakladatelství Karolinum, s. ISBN

32 případech: v případě porušení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví a také v případě zaměstnání ve veřejných sluţbách. 30 Volný pohyb osob platí od roku 1991 i pro občany Evropského hospodářského prostoru Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko. K prosazení volného pohybu pracovníků se musely najít odpovědi na dva problémy, a to v oblasti sociálního zabezpečení osob a uznávání kvalifikací získané z jiné členské země. U prvního případu musela být dána záruka, ţe osoba, která odešla za prací do jiného členského státu neztratí práva a nároky získané v zemi původu. Vyřešilo se to sčítáním pojištění, ať pracovník působí v kterékoliv členské zemi. Oprávněné osobě se tak vyplácí i důchody. Uznávání kvalifikací byl sloţitější problém. Je to kvůli tomu, ţe kaţdá země má jiné nároky na získání odborné kvalifikace. Do konce 80. let převládal sektorový přístup (existovaly směrnice stanovující podmínky pro uznávání diplomů a vysvědčení). Převáţně se jednalo o zdravotnický sektor. Od 90. let byl sektorový přístup nahrazen přijímáním rámcových směrnic. Bylo rozhodnuto o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů a vysvědčení. Zavedení evropského zdravotního průkazu (poskytuje lékařské ošetření v zemích EU) velmi napomohlo pohybu pracovníků přes hranice. I přes odstranění diskriminace a bariér je mobilita pracovníků zemí EU přes hranice nízká. Podle údajů ţilo v roce 2006 v jiném členském státě zhruba 1,5 % občanů EU, přičemţ se tento podíl během posledních 30 let nijak nezměnil. Na pracovní trhy zemí EU vstupují spíše občané třetích zemí a jejich počet vysoko převyšuje migranty z členských zemí. Příčiny nízké mobility shrnuje Komise takto: rodinné důvody (61 %), jazykové bariéry (29 %), nedostatek informací o pracovních příleţitostech (20 %). 31 Sluţba EURES 32, která vznikla v roce 1993, se snaţí o zlepšení situace Volný pohyb kapitálu Konkrétně volný pohyb kapitálu znamená: EURES poskytuje informace o volných pracovních místech, s údaji o ţivotních a pracovních podmínkách zemí EU a zemí Evropského hospodářského prostoru 32

33 Volný pohyb plateb: jde o platby za dovezené zboţí a sluţby, transfery peněz migrujících pracovníků, volný pohyb kapitálu, jenţ zahrnuje přímé a portfoliové investice, investice do nemovitostí, operace na finančních trzích (akcie a obligace), kolektivní investování, depozita, úvěry a půjčky, pojištění. 33 Do této svobody byla vkládána velká očekávání. Cílem byl pozitivní efekt pro optimální alokaci kapitálu ne jenom uvnitř jedné země. Dále se očekávalo výhodnější uloţení úspor a výhodnější podmínky pro získání úvěru. Vzniklo zázemí pro celoevropské působení bank, pojišťoven, akciových burz a investičních fondů. V roce 1994 nastalo mezi zeměmi EU uvolnění pohybu kapitálu. Úplná liberalizace pohybu kapitálu byla přijata v Maastrichtské smlouvě. Ta zakazuje všechna omezení

34 6 Migrace v České republice Jen těţko bychom dnes hledali rodiny v České republice, které nemají příbuzné či přátelé, co neuprchli do zahraničí během pohnutých dějin 20. století. Zahraniční migraci ovlivnilo hned několik změn. Například rok 1989, kdy vyvrcholil proces rozpadu komunismu. Dále rozdělení Československa v roce 1993 a sčítání lidu v roce Je třeba zmínit výraznou romskou emigraci v 90. letech. Romové utíkali zejména do Kanady a Velké Británie z důvodu rasové diskriminace. 6.1 Legální migrace do ČR Mezi roky 1948 a 1989 nemělo Česko (v té době část Československa) ţádné klasické mezinárodní migranty. Komunistický reţim uplatňoval velmi restriktivní migrační politiku, která výrazně omezovala volný pohyb občanů přes mezinárodní hranice. 34 Díky tomu velký počet českých občanů nelegálně emigrovalo. Do České republiky migrovali zpravidla pouze občané ze socialistických/komunistických zemí, kteří přijíţděli během 70. a 80 let. Převáţně šlo o dočasné studenty, učně a pracovníky z Polska, Vietnamu, Maďarska, Kuby, Mongolska a Koreje. Získávali zde vzdělání, zkušenosti a zároveň zaplňovali některé mezery na trhu práce. Během 80. let se jednalo o pracovníků. Po listopadu 1989 skončila platnost mezivládních smluv a k dubnu 1993 v zemi mohlo pobývat těchto pracovníků. Zkušenosti a navázané kontakty vyuţili hlavně Vietnamci k budování silné imigrační komunity v Česku. Díky listopadu 1989 přišla nová éra. Následkem politických a ekonomických změn se Česko stalo na začátku 90. let imigrační a tranzitní zemí. Nebyly ţádné zkušenosti, jak zvládat migrační toky. V nově ustanovené demokracii byla aplikována velmi liberální migrační politika a praxe. Počet migrantů se zvyšoval, a to díky atraktivitě české ekonomiky. Poloha České republiky ve střední Evropě lákala migranty, kteří se přes Česko chtěli dostat dál na západ. Ani ekonomické problémy koncem 90. let neomezily přílivy migrantů. Česká republika, jako post-komunistická země, má vysoký počet legálních i nelegálních migrantů. 34 DRBOHLAV, Dušan. Nelegální ekonomické aktivity migrantů (Česko v evropském kontextu). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, s. ISBN

35 K bylo v České republice registrováno cizinců, kteří mají povolení k pobytu (viz tab. č. 1). Hlavním důvodem pro přechodný pobyt drţitelů povolení k pobytu na vízum nad 90 dní či na povolení k dlouhodobému pobytu byly podnikatelské aktivity nebo zaměstnání. Naproti tomu sjednocení rodiny nebo vytváření rodiny bylo nejčastějším důvodem při udělování povolení k trvalému pobytu. Jak je vidět v tabulce 1, největší počet migrantů byl v roce 2008 (celkem ). Číslo u pobytů trvalých se kaţdým rokem stále zvyšuje. Pro porovnání uvádím roky , kdy rozdíl celkového počtu migrantů je Tabulka č. 1 Trvale a přechodně usazení cizinci v ČR Rok Trvalý pobyt Přechodný* Celkem

36 Rok Trvalý pobyt Přechodný* Celkem Sestaveno podle: ČSÚ, 2013 *mezi roky šlo o pobyt na víza nad 90 dní, od roku 2004 se jedná o pobyt přechodný (občanů EU a jejich rodinných příslušníků), dlouhodobý pobyt na víza nad 90 dnů (u cizinců z třetích zemí) Dále byli zkoumáni cizinci podle státního občanství, kteří pobývají legálně v České republice. Zaměřila jsem se na státy, ze kterých k nám nejvíce přicházejí migranti. Jak je vidět v tabulce č. 2, největší počet migrantů pochází z Ukrajiny a ze Slovenska. V letech byl počet migrantů největší. Tabulka č. 2 Cizinci v ČR s povoleným pobytem v Česku podle státního občanství Stát Německo Slovensko Vietnam Polsko Rusko Ukrajina Sestaveno podle: ČSÚ,

37 6.2 Ekonomické aktivity cizinců Ekonomickými aktivitami cizinců rozumíme osoby, které mají pracovní povolení, jsou registrovanými pracovníky nebo drţiteli ţivnostenského oprávnění. Cizinci s trvalým pobytem v ČR a jsou zde zaměstnáni, mají stejná práva a povinnosti jako občané ČR. Práva a povinnosti vyplývají ze zákona o zaměstnání (zákon č. 435/2004 Sb.) a zákoníku práce (zákon č. 162/2006 Sb.). Mohou zde pracovat bez povolení k zaměstnání nebo zelené a modré karty. Mají právo na mzdu, kterou jim vyplácí zaměstnavatel. Základní sazba činí k lednu 2013 nejméně Kč/měsíc nebo 48,10 Kč/hodinu. Zaměstnavatel za své zaměstnance musí odvádět pojistné (na zdravotní a sociální zabezpečení). Cizinci s trvalým pobytem v ČR mohou podnikat za stejných podmínek jako čeští občané. Jde o fyzické osoby, které mají bydliště na území ČR nebo právnické osoby se sídlem podnikání v ČR. U fyzických osob jde o podnikání na základě ţivnosti (ohlašovací nebo koncesované) jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako obchodní společnosti (v. o. s., s. r. o., atd.). Oprávnění provozovat činnost vzniká ohlášením u obecního ţivnostenského úřadu, u obchodní společnosti dnem zápisu do obchodního rejstříku. Pokud jde o nezaměstnané cizince s trvalým pobytem v ČR, mají právo osobně poţádat o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce. Ten jim můţe zabezpečit rekvalifikaci a pomáhá při hledání zaměstnání. Mají právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud splní podmínky (2 roky před zařazením do evidence cizinec získal zaměstnání v délce alespoň 1 roku). Uchazečům, kteří jsou na Úřadě práce evidováni více neţ 2 měsíce, můţe být nabídnut výkon veřejné sluţby v rozsahu aţ 20 hodin týdně. Jestliţe odmítne vykonávat tuto činnost, bude vyřazen z evidence. Vytvořila jsem tabulky, které umoţní přehled o ekonomických aktivitách cizinců v ČR. V tabulce č. 3 se jedná o srovnání muţů a ţen, občanů EU a cizinců z třetích zemí, kteří jsou zaměstnaní, podnikají nebo jsou evidováni na úřadech práce. Je evidentní, ţe ekonomicky aktivních muţů je více neţ ţen. 37

38 Tab. č. 3 - Ekonomicky aktivní cizinci k Ekonomické aktivity cizinců Muţi Ţeny Celkem Povolení k zaměstnání cizinců Občané EU/EHP/Švýcarska, evidováni na úřadech práce Cizinci z třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Zelené karty Modré karty Celkem cizinci evidovaní na úřadech práce Cizinci s ţivnostenským oprávněním Celkem Sestaveno podle: MPSV ČR, MPO ČR, Zelené karty = povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání v ČR ve zvláštních případech. Cizinec, který tuto kartu má, je oprávněn: pobývat na území ČR a pracovat na pracovním místě, na které byla karta vydaná. Existují tři typy karet typ A, B a C. Typ A je pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál, typ B pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s poţadavkem vyučen, typ C pro ostatní pracovníky. Platnost karet je 2 3 roky. U karet typu A a B je moţné platnost prodlouţit vţdy aţ o 3 roky. 36 Modré karty = dlouhodobý pobyt za účelem výkony zaměstnání vyţadující vysokou kvalifikaci. Modrá karta opravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení. 38

39 Cizinců evidovaných na úřadech práce v ČR bylo nejvíce v roce 2008, díky hospodářské krizi, jak je vidět v tabulce č. 4. Jde o srovnání cizinců podle občanství. V letech bylo nejvíce evidováno na úřadech práce ČR občanů ze Slovenska (v roce 2010 je číslo největší ), dále jde o občany z Ukrajiny (v roce ). Pro přehled jsou odděleni cizinci z EU a z třetích zemí. Velký rozdíl je u občanů z Vietnamu. Jak je v tabulce vidět, rozdíl mezi roky 2007 a 2008 činil evidovaných. Tab. č. 4 Cizinci evidovaní na úřadech práce v ČR Stát Bulharsko Německo Polsko Slovensko Celkem EU Rusko Ukrajina Vietnam Ostatní mimo EU Cizinci celkem Sestaveno podle: ČSÚ,

40 Graf č. 1 Cizinci evidovaní na úřadech práce v ČR 37 Kvůli hospodářské krizi, vláda České republiky schválila dne 9. února 2009 realizaci tzv. Projektu dobrovolných návratů. Cílem je pomoci cizincům, kteří se ocitli bez práce díky ekonomické situaci, k návratu do svého domovského státu. Jestliţe cizinec vyuţije tento projekt, je mu zaručeno, ţe nebude mít ţádný negativní záznam v evidenci a v případě, ţe se zlepší ekonomická situace státu, bude se moci vrátit zpět. Existují podmínky pro zařazení do projektu: musí jít o cizince z třetí země, pobývání v České republice legálně (za účelem zaměstnání, podnikání nebo účast v právnické osobě), nemoţnost pokrýt náklady na cestu zpět z vlastních prostředků. Cizinci, který splní tyto podmínky, je nabídnuta pomoc České republiky v podobě zajištění letu, zaplacení letenky a poskytnutí příspěvku ve výši 500 EUR na pokrytí nákladu spojených s předčasným odjezdem

41 Tab. č. 5 Cizinci s ţivnostenským oprávněním v ČR Stát Bulharsko Německo Polsko Slovensko Velká Británie Rusko Vietnam Ukrajina Ostatní Celkem Sestaveno podle: ČSÚ, 2013 Cizinců s ţivnostenským oprávněním stále přibývá. Ukazuje to tabulka č. 5. Nejvíce podnikatelů je z Ukrajiny. V roce 2011 je číslo poměrně vysoké, a to Nelegální migrace v ČR Nelegální migrací se v České republice rozumí nelegální vstup přes státní hranice na území našeho státu, ke kterému můţe dojít z různých důvodů: nedovolený způsob opuštění jiného státu, 41

42 nelegální pobyt na území našeho státu (např. porušení některé zákonem předepsané podmínky pro pobyt). 38 V minulosti, cizinci, kteří měli zájem o pobyt v České republice, vyuţívali organizované skupiny. Tyto skupiny měly několik členů. Zajišťovaly pro migranty potřebné doklady, víza, ubytovaní apod. Těchto skupin od roku 2008 výrazně ubylo, a to kvůli nepotřebnosti ubytování a přepravy běţenců. Kdyţ běţenci vstoupí na území ČR, je pak snazší pokračovat do jiných států Evropské unie. V poslední době se ukazuje, ţe cizinec letecky přicestuje do České republiky, zde dostane krátkodobé vízum na povolení k pobytu, ale i po uplynutí této doby zůstává v ČR. Zde pak zkontaktuje organizované skupiny a ty mu za úplatu zajistí zlegalizování pobytu nebo přepravu do jiných evropských zemí. Velký podíl na nelegální migraci v ČR mají asijské a arabské komunity. Ty pro převádění běţenců vyuţívají padělané cestovní doklady různých států EU. Tato činnost byla zjištěna i v azylových střediscích pro cizince. Kdyţ ČR, 21. prosince 2007, vstoupila do schengenského prostoru, musela radikálně změnit pojetí definic nelegální migrace. Od roku 2008 platí dvě kategorie nelegální migrace v ČR: nelegální překročení vnější schengenské hranice ČR, nelegální pobyt. Jak je vidět v tabulce č. 6, nelegální migrace cizinců se sníţila. Rozdíl mezi roky 2006 a 2011 je cizinců. Od roku 2008 jde o nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici. Z důvodu vstupu České republiky do schengenského prostoru, nejsou statistiky nelegální migrace srovnatelné s předešlými roky

43 Tab. č. 6 Vývoj nelegální migrace Nelegální migrace cizinců přes st. hranice Nelegální migrace občanů ČR přes st. hranice Celkem Porušení pobytového reţimu Sestaveno podle: ČSÚ, 2013 Graf č. 2 Nelegální migrace cizinců

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

Význam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii

Význam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii Význam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii Ing. Tomáš Kozelský EU Office / Knowledge Centre Ekonomické a strategické analýzy Česká spořitelna a Katedra ekonomie a práva, ŠAVŠ Mladá Boleslav,

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Občané ČR mohou za prací do dalších členských států EU

Občané ČR mohou za prací do dalších členských států EU Tisková zpráva Praha 2. 5. 2006 Občané ČR mohou za prací do dalších členských států EU Další původní členské státy otevřely svůj pracovní trh občanům České republiky. Od 1. května 2006 tak mohou zájemci

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 714 final 2014/0338 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007 2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK

Více

A8-0250/ Návrh rozhodnutí (COM(2014)0713 C8-0277/ /0337(COD)) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU * k návrhu Komise

A8-0250/ Návrh rozhodnutí (COM(2014)0713 C8-0277/ /0337(COD)) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU * k návrhu Komise 9..05 A8-050/ 00-00 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 00-00 které předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Zpráva Claude Moraes Zrušení některých aktů v rámci schengenského acquis A8-050/05 Návrh

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru

Vstup ČR do schengenského prostoru Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 19.10.2006 1 Struktura prezentace! základní informace o schengenské spolupráci! příprava ČR na vstup do Schengenu konkrétní změny ve vybraných oblastech!

Více

1. Míra ekonomické aktivity

1. Míra ekonomické aktivity Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční

Více

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější?

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Ze kterých oblastí Země přichází do Evropy nejvíce lidí? Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Roste počet obyvatel v Evropě? Kolik obyvatel má Evropa?? Která evropská města jsou nejlidnatější?

Více

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

Financování VVŠ v ČR

Financování VVŠ v ČR Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400000,0 350000,0 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0 100000,0 50000,0,0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Stipendijní program na podporu zahraničních odborných stáží studentů doktorských studijních programů

Stipendijní program na podporu zahraničních odborných stáží studentů doktorských studijních programů Opatření Ekonomicko-správní fakulty č. 5/2017 Stipendijní program na podporu zahraničních odborných stáží studentů doktorských studijních programů Podle 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách

Více

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 22. 1. 2014 2013/0358(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Přehled aktualit v oblasti migrace. za období od do

Přehled aktualit v oblasti migrace. za období od do Přehled aktualit v oblasti migrace za období od 1. 1. do 31. 1. 2016 VNĚJŠÍ ROZMĚR Mgr. Eva Tetourová Ing. Mgr. Martin Kuta VNĚJŠÍ ROZMĚR Financování projektů podél vnější hranice EU EK oznámila uvolnění

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 6. října 2011 (11.10) (OR. en) 14963/11 ADD 1 ASIM 99 COEST 333

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 6. října 2011 (11.10) (OR. en) 14963/11 ADD 1 ASIM 99 COEST 333 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 6. října 2011 (11.10) (OR. en) 14963/11 ADD 1 ASIM 99 COEST 333 DODATEK K POZNÁMCE K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců / Rada Předmět:

Více

International Migration Outlook: SOPEMI 2010. Summary in Czech. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010. Přehled v českém jazyce

International Migration Outlook: SOPEMI 2010. Summary in Czech. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010. Přehled v českém jazyce International Migration Outlook: SOPEMI 2010 Summary in Czech Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010 Přehled v českém jazyce Mezinárodní migrace je nadále jedním z nejdůleţitějších politických

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

V Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

V Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné

Více

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel 23. září 2016 (OR. en) 2015/0306 (COD) PE-CONS 30/16 MIGR 126 FRONT 280 COMIX 498 CODEC 1003 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016

Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016 Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016 ÚVOD Motivace Proč jsem tady? Zkušenosti s výukou češtiny jako druhého/cizího jazyka?

Více

Financování VVŠ v ČR

Financování VVŠ v ČR Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce 2016

Více

CS Úřední věstník Evropské unie

CS Úřední věstník Evropské unie L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování

Více

Hodnotící tabulka jednotného trhu

Hodnotící tabulka jednotného trhu Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní

Více

IV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů

IV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů IV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů Základem pro monitorování pohybu kvalifikovaných lidských zdrojů ve vědě a technologiích na mezinárodní úrovni je souhrnná publikace OECD - Science, Technology

Více

STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Předloha návrhu Komise směrnice upravující rámec pro společnou imigrační a azylovou politiku Důvodová zpráva 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. OBECNÉ SOUVISTLOSTI V případě

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom? Česko : Jak jsme na tom? 1. 11. 216 NÁRODNÍ BEZPEČNOST Garant: Tomáš Pojar SVĚTOVÝ INDEX MÍRU (GPI SCORE) MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ (pořadí země v roce 216 z celkového počtu 163) 2, 1,8 1,6 1,4 71 82 1,2 1,

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Struktura přednášky Schengen definice, historie, ČR v Schengenu, Schengenská úmluva, Schengenská prováděcí úmluva, oblasti spolupráce Společná vízová

Struktura přednášky Schengen definice, historie, ČR v Schengenu, Schengenská úmluva, Schengenská prováděcí úmluva, oblasti spolupráce Společná vízová Schengen JUDr. Nataša Chmelíčková MV ČR OAMP Struktura přednášky Schengen definice, historie, ČR v Schengenu, Schengenská úmluva, Schengenská prováděcí úmluva, oblasti spolupráce Společná vízová politika

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Ujednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Světový den výživy

Světový den výživy Světový den výživy 16. 10. 2017 Změňme budoucnost migrace investujme do potravinového zabezpečení a rozvoje venkova Co je Světový den výživy? Organizace FAO každoročně vždy 16. října slaví Světový den

Více

Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv

Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec

Více

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o zrušení některých aktů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o zrušení některých aktů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 713 final 2014/0337 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zrušení některých aktů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva CS CS DŮVODOVÁ

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 20. 1. 2014 2013/0356(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Hlasové služby Profi na míru 4 Profi na míru 4 Měsíční paušál 498.98 Volné minuty neomezeně Volné SMS neomezeně Volné mezinárodní SMS 20 Datový limit 2 GB Volání do všech sítí v ČR 0.00 SMS 0.00 Mezinárodní

Více

Čtvrtletní zpráva o migraci II. 2018

Čtvrtletní zpráva o migraci II. 2018 Čtvrtletní zpráva o migraci o d b o r a z y l o v é a m i g r a č n í p o l i t i k y 2. č t v r t l e t í 2 0 1 8 Aktuální situace v České republice Počet cizinců pobývajících na území ČR 542 746 159

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková

HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie

Více

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH Globální ekonomika Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Praha, 2016 Aktuální vývoj na finančních trzích Globální ekonomika Dluhopisy a měny Akcie a komodity Globální ekonomika

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne , KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2009 K(2009) 5453 v konečném znění ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 23.7.2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/458/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí

Více

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči 4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / !"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Cizinci v České a Slovenské republice po roce Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci

Cizinci v České a Slovenské republice po roce Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci Cizinci v České a Slovenské republice po roce 2000 Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci Lucembursko Švýcarsko Lotyšsko Kypr Estonsko Španělsko Irsko Rakousko Německo Řecko Itálie

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -

Více

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom? Česko : Jak jsme na tom? 10. 11. 2016 VZDĚLÁVÁNÍ Garant: Bohumil Kartous CO NUTNĚ POTŘEBUJE ČESKÉ VZDĚLÁVÁNÍ? MNOHEM DELŠÍ HORIZONT ÚVAH O ROZVOJI Doposud nejdelší horizont vzdělávací strategie byl pět

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více