TCHAJ-WAN informací o Tchaj-wanu

Transkript

1 TCHAJ-WAN Měsíčník informací o Tchaj-wanu KULTURA POLITIKA PŘÍRODA EKONOMIKA SPOLEČNOST CESTOVÁNÍ Obsah: 2 Pití čaje 2 Výstava věnovaná tchajwanské čajové kultuře 3 Tchaj-wan oceněn Zlatou medailí na PQ 07 4 Hongkong po deseti letech 6 GIO povede nový ministr 6 Fenomén YouTube 7 Do hor za cypřišovými giganty Tchajwanská čajová kultura v Liberci Na podzim se můžeme těšit na ojedinělý kulturní zážitek. Severočeské muzeum v Liberci připravuje ve spolupráci s tchajwanským muzeem Yingge Ceramics Museum výstavu o tchajwanské čajové kultuře. Výstava potrvá od 13. září do 21. října (strana 2) Tchaj-wan oceněn na PQ 07 Tchaj-wan zaznamenal úspěch na 11. ročníku mezinárodní výstavy scénografie a divadelní architektury Pražské Quadriennale Jedenáctičlenná porota PQ udělila tchajwanské expozici Zlatou medaili za užití divadelní technologie. Blahopřejeme! (strana 3) Hongkong oslavil 10 let pod správou Číny 1. července oslavil Hongkong 10. výročí od přechodu pod správu komunistické Číny. Bývalá britská kolonie ekonomicky jen kvete, stav politické svobody však není po deseti letech tak růžový. (strana 4) Shieh Jhy-wei v čele GIO Vládní úřad pro informace (Government Information Office) má od poloviny června nového ministra. Do čela GIO byl jmenován Shieh Jhy-wei, bývalý ředitel tchajwanského zastupitelského úřadu v Německu. (strana 6)

2 Kultura Pití čaje Čaj se dostal na Tchaj-wan z jihočínských provincií Ťiang-su a Fu-ťien v průběhu dynastií Ming ( ) a Čching ( ). Pití čaje a čajová kultura byla v té době rozšířena výhradně ve vyšších společenských vrstvách. Přijedete-li na Tchaj-wan dnes, je možné, že uvidíte, třeba i v chrámu někde na konci staré uličky, několik starších mužů, jak sedí kolem jednoduché ale pozoruhodné konvičky, která není větší než sevřená pěst. Každý bude mít v ruce miniaturní šálek a popíjení čaje se bude střídat s hovorem. Budete svědky tradičního způsobu pití čaje, kterému se říká čaj starců. Čaj je tradičně nejpopulárnějším tchajwanským nápojem a mnoho lidí jej považuje za neodmyslitelnou součást života. Čajovou kulturu samozřejmě netvoří jen vysušené lístky čajovníku zalité horkou vodou. K pití čaje patří znalost různých druhů čaje, způsob přípravy a servírování, čajové soupravy a náčiní, prostředí čajoven i speciální pochutiny, které se k čaji konzumují. První zmínky o čaji pochází z Číny, která je kolébkou čajovníku, známého pod latinským názvem Camellia sinensis. Existuje celá škála kritérií, podle kterých Výstava věnovaná tchajwanské čajové kultuře Tchajwanské muzeum keramiky, Yingge Ceramics Museum, připravuje ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci a tchajwanským ministerstvem kultury výstavu, která představí čajovou kulturu na Tchaj-wanu. Výstava bude slavnostně zahájena v Severočeském muzeu v Liberci ve čtvrtek 13. září a potrvá do 21. října Součástí výstavy budou i doprovodné akce. Kurátorka výstavy Chiang Su-ling například povede přednášky a dílnu, v jejichž rámci představí mimo jiné tradiční čajový obřad. Výstavu doplní fotografie Tchaj-wanu, které pořídil během svých cest po ostrově český cestovatel Zdeněk Skořepa. 2 Měsíčník informací o Tchaj-wanu

3 lze čaj rozdělit. Podle země původu, plantáže, nadmořské výšky, doby sklizně apod. Základní rozlišení čaje vychází z různých metod zpracování. Klíčem celého procesu je sušení a fermentace (neboli oxidace). Fermentací se původně tmavozelené lístky mění na červenohnědé. Čím delší je doba fermentace, tím tmavší je barva. V Evropě je nejrozšířenější černý čaj, který prošel procesem silné fermentace. Čaj, který procesem fermentace neprošel, je tzv. zelený čaj. Po vyluhování má nefritově zelenou až žlutozelenou barvu. Kultura Tchaj-wan oceněn Zlatou medailí na PQ 07 Na Tchaj-wanu se pěstuje především žlutozelený čaj Oolong (Wu-lung neboli Černý drak ). Prodělává jen částečnou fermentaci a následně se praží a suší ve stínu. Díky bohatému obsahu těkavých vonných látek neboli silic má výrazné aroma. Chceme-li připravit opravdu dobrý čaj, musíme věnovat zvláštní pozornost kvalitě vody a její teplotě i tomu, jaké množství lístků a jaký druh konvice použijeme. K přípravě čaje je nejvhodnější měkká voda. Správná teplota vody se liší podle druhu čaje. Pro spařování silně a středně fermentovaných čajů by se měla voda téměř vařit, ale pro čaje slabě fermentované nebo zelené čaje, stačí teplota vody mezi C. Na druhu použitého čaje závisí také poměr čajových lístků a vody a doba vyluhování. Milovník čaje ví, že příprava tohoto nápoje má svá pravidla, která v Číně a v Japonsku vykvetla v čajové obřady s hlubokým duchovním podtextem. Naučit se pít čaj a rozlišit a ocenit jeho kvality je stejně velké umění jako pití vína. (Zdroj: TECO in Prague) 11. ročník mezinárodní výstavy scénografie a divadelní architektury Pražské Quadriennale představil během deseti dnů vrcholy světové scénografie za uplynulé čtyři roky. Ceny Pražského Quadriennale 07 byly předány už v průběhu výstavy v pondělí 18. června, aby měli návštěvníci ještě možnost prohlédnout si oceněné expozice. Jedenáctičlenná mezinárodní porota, kde nechyběl tchajwanský zástupce (scénograf a světelný designér Austin M. C. Wang) udělila nejvyšší ocenění Zlatou trigu expozici Ruska. Tchajwanští umělci si odnesli Zlatou medaili za nejlepší užití divadelní technologie, doslova za talent a zároveň za hlu- popis obrázku 3 Měsíčník informací o Tchaj-wanu

4 popis obrázku boké pochopení možností jak moderních, tak starobylých technologií. Tchajwanská národní expozice s názvem On the Go patřila bezesporu k těm nejzajímavějším. Stánek postavený z bambusových tyčí a ručně upletený z ratanu připomínal tvarem zámotek či spirálovité hnízdo. Působil velmi kompaktním, nicméně vzdušným dojmem. Na vrcholu působivě vlála křídla sestavená z bílých praporů. Expozici vkusně doplňovaly nápadité kostýmy, modely divadelních scén a ploché obrazovky, na kterých běžely záznamy inscenací. Uvnitř stánku mohli návštěvníci vystoupat po schůdkách do patra vystavěného z bambusových tyčí. Jakoby vkročili na imaginární jeviště a stali se na chvíli aktéry představení. V pondělí 18. června oživila expozici performance tchajwanského souboru Chio-Tian Folk Drums and Arts Troupe, který vystoupil v rámci tzv. Dne Tchajwanu. Početné publikum s nadšením sledovalo barvitou show a vlnilo se v energickém rytmu bubnů. Umělci z Tchajwanu předvedli pouliční masky tchajwanských lidových bohů, nechyběly akrobatické kousky a to všechno za doprovodu zručných bubeníků. Následovalo uvítání hlavního kurátora expozice Wang Shih-hsina a ředitele Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze pana Shen Ssu-Tsena. Samozřejmě nechybělo občerstvení v podobě nápojů a tradičních tchajwanských snacků. Kdo vydržel do konce, mohl ještě sledovat, jak vypadá umění kaligrafie a dokonce si i odnést domů ukázku psanou štětcem a černou tuší na jemném papíře. (Zdroj: TECO in Prague) Politika Hongkong po deseti letech Joyce Huang 4 Měsíčník informací o Tchaj-wanu Obyvatelé Hongkongu, bývalé britské kolonie, si dnes užívají koňských dostihů, večírků i obchodování na burze ve stejné míře, jako tomu bylo v dobách před 1. červencem 1997, kdy byl Hongkong předán Číně. To samé však už nelze tvrdit o politické svobodě. Pro Yu Houqianga, čínského disidenta a účastníka studentských protestů na náměstí Tchien-an-men, už není Hongkong bezpečným místem. Před rokem 1997 prožil Yu v Hongkongu dva a půl roku do doby, než získal azyl v Kanadě. V roce 2005, když se v Hongkongu účastnil konference, jej před odletem zpátky do Kanady legitimovali dva neznámí muži, kteří mu tlumočili zdvořilé varování od čínských popis obrázku úřadů. Od té doby je Yu na černé listině nežádoucích osob. Před deseti lety byl Hongkong po 156 letech britské koloniální vlády předán do rukou Číny. Model jedna země, dva systémy měl Hongkongu zaručit vysoký stupeň politické, ekonomické a právní autonomie na příštích padesát let. Základní zákon, hongkongská mini-ústava, která vešla v platnost dnem předání, měla ochraňovat kapitalistický systém od vměšování socialistické Číny a zaručovat vládu hongkongského lidu. V praxi však Čína staví stále více politických překážek.

5 popis obrázku Budoucnost hongkongské demokracie není příliš optimistická, říká Emily Lau, pro-demokratická členka hongkongského parlamentu (Legco). Podle Lau Peking například nedávno odebral parlamentu právo na předkládání nových zákonů, změnil hranici hlasů potřebných pro schvalování nových zákonů ve prospěch pro-čínských zákonodárců, rozpustil dva samosprávné výbory a dosadil pro-vládní zástupce do výborů spravujících 18 městských obvodů. Peking věří, že pokud bude Hongkong zticha, tempo politických reforem (na pevnině) zůstane pod kontrolou, pokračuje Lau. Peking má také obavy z jakékoliv politické krize, která by podkopala model jedna země, dva systémy, protože jej plánuje použít pro znovusjednocení s Tchaj-wanem. Obyvatele Tchaj-wanu hongkongský model neláká, řekl bývalý předseda Úřadu pro záležitosti pevninské Číny (MAC) Joseph Wu britským poslancům, kteří navštívili ostrov v únoru letošního roku. Tchaj-wanci volí členy místních zastupitelstev od padesátých let, od roku 1992 volí zástupce parlamentu a od roku 1996 se účastní přímé volby prezidenta. Za posledních deset let se v Hongkongu klade stále větší důraz na jednu zemi a stoupá nepřehlednost dvou systémů, říká profesor čínských studií Chang Wuueh z Tamkang University v Taipeji. Příklon k jedné Číně je za posledních deset let patrný napříč celým hongkongským politickým spektrem. Národní lidový kongres v Pekingu má například poslední slovo, pokud jde o úpravy Základního zákona navrhované Hongkongem. Hongkongský legislativní výbor (Legco) je z velké části volený a kontrolovaný pro-čínskými a pro-vládními zájmovými skupinami a plán všeobecného volebního práva Peking odsunul. Všechna tato fakta podporují na Tchaj-wanu všeobecně rozšířený názor, že demokracie v Hongkongu je okleštěná. V červenci 2003 vyšlo do ulic Hongkongu na půl milionu lidí protestujících proti prosazovaným úpravám Základního zákona. Jednalo se zejména o článek 23, kterým se Peking snažil mimo jiné omezit svobodu slova a projevu. Obyvatelé Hongkongu dali také najevo svou nespokojenost s působením tehdejšího nejvyššího správce zvláštního administrativního regionu Tung Cheehwaa. Tungovi přičítali na vrub problémy, které přinesla finanční krize v roce 1997 i propuknutí epidemie SARS. Protesty však měly bohužel jen krátké trvání. Podle jednoho z účastníků demonstrací na náměstí Tchien-an-men, Wang Dana, je důvodem sociální rozvrstvení hongkongské společnosti 55 procent sedmimilionové metropole totiž náleží ke střední vrstvě a příslušníky střední vrstvy zajímá více ekonomická prosperita než demokracie. Místní zastánci demokracie však stále věří v obnovení politické svobody. Při nedávné volbě nového správce I hongkongský model obyvatele Tchaj-wanu neláká Hongkongu se poprvé za deset let od začlenění bývalé britské kolonie do komunistické Číny proti kandidátovi podporovanému Pekingem postavil demokraticky zvolený politik. Výsledek byl však předem jasný. Hongkong povede i dalších pět let Donald Tsang. Jeho poražený soupeř, Alan Leong z Občanské strany, přesto věří, že letošek je zlomový a že v roce 2012 si obyvatelé zvláštního administrativního regionu budou vybírat nejvyššího správce přímo. Od návratu Hongkongu pod čínskou samosprávu utrpěla také svoboda tisku. Podle průzkumu Asociace hongkongských novinářů se 58,4 procenta respondentů domnívá, že svoboda tisku se od roku 1997 zhoršila a to zejména díky sebe-cenzuře a vládnímu dohledu. Výmluvné je rovněž hodnocení mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. V řebříčku svobody tisku za minulý rok klesl Hongkong z 18. místa v roce 2002 až na 58. příčku. Novináři obrušují negativní zprávy týkající se čínského vedení a neříkají nic, co by se jim mohlo vymstít, jako v případě hongkongského občana Ching Cheonga. Bývalý vedoucí čínského zastoupení singapurského listu Straits Times Ching Cheong byl v roce 2006 v Pekingu odsouzen za špionáž k pěti letům vězení. Krátce po přechodu pod čínskou samosprávu zasáhla hongkongskou ekonomiku asijská finanční krize a následně vlna nezaměstnanosti. Z propadu se ekonomika Hongkongu vzpamatovala v roce 2004, jen několik měsíců po podepsání dohody o užším ekonomickém partnerství s Čínou a uvolnění vstupu pro čínské turisty. Hongkong si uvědomuje, že jeho ekonomika je závislá na čínském hospodářství, říká Kung Ming-hsin, viceprezident Tchajwanského institutu pro ekonomický výzkum (TIER). Nemá jinou možnost, než že předstihne Šanghaj a stane se dlouhodobě finančním centrem. Čína představuje pro Hongkong, podobně jako pro Tchaj-wan, příležitosti a současně i rizika. Do Hongkongu, který si udržuje postavení regionálního finančního centra, proudí značná část tchajwanského kapitálu. Hongkong má pro tchajwanské firmy řadu výhod: kontakty se zahraničními obchodníky, kvalifikovaní zaměstnanci, výměny technologií a nižší náklady na 5 Měsíčník informací o Tchaj-wanu

6 dopravu do Číny. V Hongkongu se navíc každoročně uskuteční přes sto veletrhů a obchodních akcí. Podle údajů tchajwanského ministerstva financí je Tchajwan čtvrtým největším obchodním partnerem Hongkongu. Hongkong také představuje pro Tchajwan turistickou destinaci číslo jedna. V minulém roce navštívilo bývalo britskou kolonii 2,96 milionů Tchaj-wanců. Cestovní ruch je významným pilířem hongkongské ekonomiky. Většinu turistů tvoří návštěvníci z komunistické Číny. Každý rok přijede do Hongkongu kolem 12 milionů Číňanů. V roce 2005 tam utratili nezanedbatelných 7,4 miliard USD. Tato čísla přirozeně inspirují Tchajwan, aby se také otevřel přílivu čínských turistů. Tchaj-wan představuje pro Hongkong potencionální konkurenci, protože zájem čínských turistů o návštěvu ostrova je veliký. Současně však může znamenat i výhodnou spolupráci, když uvážíme, že většina čínských turistů pojede na Tchaj-wan přes Hongkong. Hongkongské ekonomice se po boku Číny daří, propojení s Čínou však není bez rizika. Jakékoliv politické a hospodářské výkyvy na pevnině budou mít negativní dopad na hongkongskou ekonomiku. Čína nebude pravděpodobně podkopávat ekonomiku vlastního území, to samé ale nelze tvrdit o demokracii. Dohled pevninské Číny nad ekonomikou Hongkongu v budoucnu zeslábne, ale současně posílí politická kontrola, říká Tsai Jy-jon, ředitel oddělení MAC pro záležitosti Hongkongu a Macaa. Tsai se domnívá, že Hongkong i Čína dospějí ke skutečné demokracii, když budou lidé ekonomicky nezávislí, podobně jak k tomu došlo na Tchaj-wanu. (Zdroj: Dark Messenger, Taiwan Review, June 2007, redakčně kráceno) Politika GIO povede nový ministr Vládní úřad pro informace, Government Information Office (GIO), má od poloviny června nového ministra. Stal se jím Shieh Jhy-wei, bývalý ředitel tchajwanského zastupitelského úřadu v Německu. Ministr Shieh působil v Německu dva roky, své kvality potvrzoval perfektním vystupováním na veřejnosti a vynikajícími jazykovými schopnostmi. Vztahy mezi Tchaj-wanem a Německem za jeho působení v zastupitelském úřade významně posílily. Shieh Jhy-wei dokončil doktorát v oboru německé literatury na univerzitě v Bochumi v roce Poté pracoval na různých postech ve vládních úřadech. Shieh není členem vládní Demokratické pokrokové strany (DPP). Vykonávat funkci ministra GIO není podle Sheihových slov snadný úkol. Nový ministr vnímá nastoupený post jako výzvu, jejíž součástí jsou změny. Shieh přislíbil, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby úřad pod jeho vedením v budoucnu ještě zvýšil svoji dosavadní vynikající pověst. Tchaj-wan je na mezinárodní scéně vystaven velkému tlaku ze strany Číny, Shieh přesto věří, že jeho země má velkou výhodu v tom, že na ostrově panuje demokracie a svoboda. (Zdroj: New GIO Ministr Shieh Jhy-wei takes office, GIO press release, 12 June 2007, redakčně upraveno) 6 Měsíčník informací o Tchaj-wanu Internet Fenomén YouTube Spoluzakladatel populárního videowebu YouTube Steve Chen zavítal na začátku června na Tchaj-wan. Tchajwanský rodák Chen vystoupil před internetovými vývojáři v Taipeji na fóru o informačních a komunikačních technologiích. Steve Chan se narodil na Tchaj-wanu v roce 1978, v osmi letech společně s rodinou emigroval do Spojených států. V roce 2005 založil s kolegy Chadem Hurleyem a Jawedem Karimem web YouTube, tedy službu pro sdílení videa. Web YouTube vznikl původně za účelem přenosu videosouborů, které byly příliš velké pro posílání em. Během roku po založení koupila YouTube společnost Google za rekordní sumu 1,65 miliardy dolarů. YouTube je pro internet to, co pro konzumenty obří WalMart. V podstatě jde o webovou stránku, která komukoliv umožní vložit vlastní video. Na to video lze odkázat v u, vložit jej na vlastní web, najít videa s podobnou tématikou nebo od stejného autora, lze je komentovat a hodnotit. Videa je možné prohlížet bez registrace a pod jakýmkoliv systémem bez stahování nového softwaru. Podle Chena se internetové technologie dostávají do další fáze vývoje, se kterou přijde bohatší obsah webů a větší mobilita uživatelů. Přístup k internetovému obsahu bude možný opravdu odkudkoliv a kdykoliv. Videa o délce 30 až 60 vteřin podle něho budou bavit uživatele mobilních telefonů cestou autobusem, soubory o délce nad 10 minut využijí cestující vlakem. Chen na fóru oznámil, že čínská verze YouTube bude spuštěna v nejbližší době. Chceme, aby YouTube fungoval jako místní síť pro místní komunitu a ne aby to vypadalo, že jde o americkou síť, kterou mohou sdílet uživatelé po celém světě, prohlásil Chen na tiskové konferenci. Cílem Chenovy návštěvy bylo především prozkoumání asijského a tchajwanského trhu pro poskytování lokálních služeb. Chen řekl, že jeho hlavním zájmem je zlepšení života lidí pomocí moderních technologií. (Zdroj: YouTube s Chen visits homeland, discusses Web 2.0; Taiwan Journal, June 15, 2007, redakčně upraveno)

7 Ekoturistika Do hor za cypřišovými giganty Zoe Cheng Výskyt formoského červeného cypřiše se na Tchaj-wanu datuje až do poslední doby ledové. Tento jedinečný strom roste v mlžných lesích s vysokou vlhkostí v nadmořské výšce od 1800 do 2500 metrů nad mořem. Cypřiše jsou na ostrově považovány za živoucí zkameněliny, běžně se dožívají přes tisíc let, nejstarší exempláře mají dokonce až přes čtyři tisíce let. Cypřiše mají za sebou několik milionů let dlouhý vývoj, ale příležitostí pokochat se jejich krásou je na ostrově jen popis obrázku popis obrázku poskrovnu. Jednak rostou velmi pomalu (1 cm přibude na obvodu za dvanáct let) a jednak byly během japonské kolonizace ( ) systematicky káceny. Z toho důvodu se zachovalo jen několik málo lesních porostů v těžko přístupných vysokohorských oblastech. Cypřišové porosty jsou velmi vzácné a lidé je touží uvidět na vlastní oči. Majestátné cypřiše se proto v posledních letech staly turistickou atrakcí. Horské vesničky situované v blízkosti vzácných porostů mohou mít z přílivu turistů nezanedbatelný ekonomický přínos, je však důležité, aby zvýšený cestovní ruch nenarušil unikátní přírodní prostředí. V horské vesnici Smangus se daří tuto rovnováhu udržet. Vesnice Smangus, kde žijí příslušníci původního domorodého kmene Atayal, patří pravděpodobně k nejodlehlejším komunitám na Tchaj-wanu. Leží v horách na východě okresu Hsinchu. Do nejbližšího města (Neiwan) se dostanete po dvouapůlhodinové jízdě autem po klikatící se silnici, kde nelze jet rychleji než 30 km/h. Elektrický proud byl do vesnice zaveden až v roce 1980 a silnice, po které by mohly jezdit automobily, byla vybudována ještě o patnáct let později. Před cypřišovou invazí, která vypukla na začátku devadesátých let, žili obyvatele Smangusu v poklidném stereotypu. Věnovali se lovu, pěstovali proso, taro, sladké brambory a bambus. Sušené houby byly hlavní plodinou, se kterou obchodovali. Prodej však znamenal šestihodinový pochod do nejbližší vesnice a šestihodinový pochod zpět. Vesnice žila ve značné izolaci dané přírodními podmínkami, pouze v době ja- 7 Měsíčník informací o Tchaj-wanu

8 ponské kolonizace byla komunita přesídlena na jiné místo. Po skončení japonské nadvlády se část obyvatel vrátila do původní vesnice. Život ve Smangusu se rozhodně nepodobal procházce růžovou zahradou. Veškeré vymoženosti moderní doby, jako například ledničky, televizory či plynové sporáky, se nosily na zádech od nejbližší silnice, což byl v praxi osmihodinový pochod. Těhotné ženy nezřídka nestihly dorazit do nejbližší nemocnice. Jedno z vesnických dětí se jmenuje Most, protože se narodilo na Smanguském mostě, napůl cesty do porodnice. Základní škola vznikla ve vesnici teprve před čtyřmi lety. Odlehlost osady měla však i některé pozitivní dopady na život vesničanů. Smangus nezažil žádnou epidemii a nemusí řešit problémy s alkoholismem, běžné v jiných osadách původních obyvatel. Ekonomický potenciál cypřišových porostů neobjevili obyvatelé Smangusu jako první. Inspirovali se jinou domorodou vesnicí v okrese Taoyuan, která začala těžit z přílivu turistů dychtících spatřit cypřišové lesy. Čtyřiašedesátiletý Icyeh, obyvatel Smangusu, začal s vyhledáváním vzrostlých cypřišů v okolí osady před patnácti lety. Nakonec se mu podařilo objevit unikát druhý nejvzrostlejší cypřiš na ostrově. Nachází se v nadmořské výšce 1630 metrů, obvod kmene dosahuje 20,5 metru a jeho stáří se odhaduje na víc než 2500 let. Vesničané nazvali gigantický strom Yaya Qparung, veliký jako matky. Za cypřišovými lesy je nejlepší vyrazit hned ráno po starobylé stezce začínající ve Smangusu. Během cesty, která je perfektně udržovaná, překonáte dva srázy a několik bambusových můstků. Stezka není náročná, ale je poměrně dlouhá, 5,2 kilometry lze zvládnout za čtyři až šest hodin. Pokud se zájemci zaregistrují předem, můžou si objednat místního průvodce, který je během výstupu upozorní na různé zajímavé detaily. Yaya Qparung roste v blízkosti dalších asi osmi nádherných cypřišů. Strom vypadá, jakoby otevíral náruč a vítal návštěvníky. Turisti setrvávají před gigantickým cypřišem v němém úžasu. Pro ty, co nespěchají, se doporučuje návštěva blízkého ekologického parku Koraw. Park je domovem několika vzácných živočišných i rostlinných druhů. Žije tam například modrý bažant Swinhoeův, létající veverka tchajwanská a z flóry jsou to především různé orchideje. K dispozici jsou zkušení průvodci, kteří návštěvníkům například vysvětlí, jakým způsobem domorodci z kmene Atayal lovili zvěř. První návštěvníci začali do Smangusu proudit před dvanácti lety. Od té doby došlo v místní komunitě k poměrně radikálním změnám. Zpočátku si obyvatelé vesnice konkurovali a nezřídka docházelo ke konfliktům. Během posledních pár let se však podařilo vesnici stmelit a nasměrovat aktivity jedním směrem. Před třemi lety vznikla společným úsilím restaurace, turistické informační centrum a několik ubytoven. Zisky putují do společné kasy, ze které se financuje chod života ve vesnici. Cestovní ruch tvoří hlavní příjem Smangusu, zbytek vytěží vesnice z prodeje ovoce a dalších zemědělských plodin. O víkendech přijede do Smagusu až 350 lidí za den. Vedení vesnice chce však počet návštěvníku omezit na 250 lidí na den. Chceme méně turistů, ale vyšší kvalitu služeb, říká jeden z místních zástupců. Na vstup do oblasti je nutná povolenka, kterou vydává policejní úřad v Hsiuluanu. Aktivity spojené s cestovním ruchem upevňují soudržnost obyvatel Smangusu a současně dochází k tomu, že se mladí Atayalové vracejí do rodné vesnice a natrvalo se tam usazují. Je to velký úspěch, protože ve většině podobných domorodých vesnic je běžný právě opačný trend. Vedení Smangusu se snaží podporovat zdravý životní styl. U vjezdu do vesnice je například umístěna tabule se zákazem kouření. Některé změny přijímají členové osady snadno, s jinými se vyrovnávají obtížněji. Zákaz lovu je asi jedním z nejproblematičtějších nařízení. Lov byl odedávna nedílnou součástí života Atayalů. Nejlepší lovci patřili k nejváženějším členům kmene. Současní obyvatelé vesnice chápou, že jejich budoucnost je v ekoturistice, přesto je těžké opustit původní zvyky. Příliv turistů má i odvrácenou stranu: hluk, odpadky a nedostatek soukromí. Návštěvníci si někdy postaví stan v těsné blízkosti jejich domovů nebo se bez pozvání účastní náboženských sešlostí. Také ne každý turista stráví ve Smangusu noc. Lidé často přijedou, prohlédnou si cypřiše a hned pokračují dál. Všechna negativa nicméně zastíní fakt, že Smangus prosperuje. Řada podobných horských vesniček má s hospodařením velké problémy. Podporujeme naše děti, aby studovaly a naučily se něčemu, co by bylo prospěšné pro rozvoj naší vesnice, říká jeden ze Smangusanů. V současné době studuje na univerzitě sedm členů vesnice. Mladou krev budou ve Smangusu určitě potřebovat. (Zdroj: Forest Guardians Find a Future, Taiwan Review, June 2007, redakčně upraveno) TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, Praha 6, tel: , fax: , gioprg@mail.gio.gov.tw, romana.kmecova@taipei.cz, odpovědná redaktorka Romana Konrádová. Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756 Informace o Tchaj-wanu na Internetu: taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/ Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména, kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek ).