Projekt Přeshraničně na Třinecku

Transkript

1 Připraveno pro: workshop o přeshraničním trhu práce a přístupech k přeshraniční spolupráci uplatnitelných na Třinecku a v Moravskoslezském kraji obecně Projekt Přeshraničně na Třinecku

2 Cíle a metody projektu Přeshraničně na Třinecku pokusit o vytvoření podmínek pro využívání potenciálních výhod přeshraničního trhu práce, z něhož by mohli profitovat zaměstnanci i zaměstnavatelé Třinecka. Tohoto chceme dosáhnout získáváním know-how a sdílením zkušeností s partnerskými organizacemi/ partnerstvími,které se 1) oblastí přeshraničního trhu práce a fungováním partnerství v jejich rámci přímo zabývají v referenčním přeshraničním regionu Horního Rýna na francuzskoněmecko-švýcarskémtrojmezí (EuroInstitut), nebo 2) budou pomáhat potenciální přeshraniční trh práce na Třinecku vytvářet z pozice bezprostředních přeshraničních partnerů z PL a SK.

3 Kdo? Institut EuroSchola Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci HRAT Rozvojová agentúra Žilinského samosprávneho kraja Sdružení rozvoje a regionální spolupráce Olza EuroInstitut

4 Tvorba mapovací studie Výjezd na Horní Rýn Aktivity projektu Tvorba akčního plánu vzniku přeshraničního trhu práce na Třinecku Šíření poznatků a misionářská činnost

5 Dotazníkové šetření na průzkumu participující respondenti nejčastěji vnímají otázku přeshraničního trhu práce jakožto recept na možná řešení na trhu práce, potenciálně zajímavé téma či existující realitu zásadní bariérou je nízký počet volných pracovních míst na Třinecku i v blízkém zahraničí. V oblasti rozdílnosti daňových a sociálních systémů se respondenti neshodli Respondenti vnímají jakožto velkou existující bariéru nedostatek informací o volných pracovních místech v přeshraničním kontextu, na čemž se shodli velkou většinou zúčastněných. Obdobně je jakožto zásadní bariéra rovněž vnímána absence nebo velmi malá úroveň informací o trzích práce sousedních zemí obecně.

6 Dotazníkové šetření jako nevýznamná či neutrální byla jakožto možná bariéra vzniku přeshraničního trhu práce na Třinecku uváděna jazyková rozdílnost. Právě Třinecko může hrát roli tzv. jazykového mostu, což je termín označující město či oblast přeshraničního regionu, jehož obyvatelé jsou schopni zvládnout komunikaci ve více jazycích daného území. Díky historickému vývoji i přítomnosti polské národnostní menšiny na Třinecku vyšší míra znalosti jazyků obou sousedů, nežli je tomu na Kysucích či polské straně Těšínského Slezska. Takovýmto jazykovým mostem jsou i ve studii v pozitivních souvislostech zmiňované Basilej a Lucemburk.

7 Dotazníkové šetření Zásadní bariérou je takřka pro všechny dotazované naprostá nepřipravenost obyvatel a institucí regionu uvažovat přeshraničně. Toto zjištění je zcela v souladu s opakovaně zmiňovaným vzorcem chování čelem ke zdi či přeshraniční imobility. Spíše nepodstatnou či neutrální bariérou je pak vzájemné uznávání kvalifikací a diplomů, což se nijak neliší od zkušenosti přeshraničních oblastí jiných částí Evropy. Podstatnou bariérou, která brání rozvoji vzniku přeshraničního trh práce na Třinecku, je nedostatek takových přeshraničních sítí, které by byly na tuto problematiku orientovány. Zdá se tedy, že ani Eures-T, ani struktury Euroregionu Těšínské Slezsko nejsou v očích respondentů dostačující.

8 Dotazníkové šetření Jakožto zásadní bariéry byly hodnoceny dvě oblasti: absence ekonomického motoru typu Basileje/Lucemburku nabízejícího vyšší výdělky (což je zajímavé, protože prosperita regionu dlouhodobě stojí a padá s Třineckými železárnami, které nabízejí vyšší výdělky, nicméně v očích respondentů nejsou tyto rozdíly tak významné) a malé propojení ve sféře veřejné dopravy jakkoli tyto bariéra je

9 Mapovací studie Třinecko je oblastí, která se liší od zbytku Moravskoslezského kraje vyšší životní úrovní, nižší nezaměstnaností a obecně daleko lepší sociální situací Hlavní příčinou tohoto stavu je bezesporu existence funkčního ekonomického motoru nadregionálního významu, tedy skupiny Moravia Steel Mozaika pracovních příležitostí na Třinecku je pak doplněna dalšími významnými zaměstnavateli, a to jak z dalších oblasti sekundárního sektoru, tedy strojírenstvím, léčivy a potravinářstvím, energetikou, tak i z oblasti zdravotnictví (2 nemocnice, veřejná a soukromá) a veřejné správy.

10 Mapovací studie Problém nejasná definice Třinecka Neexistence vhodných a dostupných statistických dat jak mikroregionálně, tak přeshraničně

11 Mapovací studie Třinecko a jeho trh práce představuje lákadlo pro polské a slovenské zaměstnance. Atraktivita Třinecka je umocněna skutečností, že je zde pro slovenské takřka neexistující a pro polské pracovníky minimální jazyková bariéra. Třinecko je, zejména díky příhraniční poloze k Polsku a přítomností významné polské národnostní menšiny přirozeným jazykovým mostem, kterým na slovenské straně není Čadca a na polské Těšín.

12 Mapovací studie Vzhledem k několikrát opakované mentální bariéře a vyšším výdělkům v ČR v porovnání s výdělky na Slovensku a v Polsku jsou zatím proudy pracovní síly jednosměrné, tedy na Třinecko. Protože nemáme k dispozici relevantní statistiky, můžeme se spolehnout na kvalifikovaný odhad naprostého minima obyvatel Třinecka pracujících v blízkém polském či slovenském příhraničí.

13 Mapovací studie Je možné očekávat, že se zejména v souvislosti s dynamicky se rozvíjejícím Slezským vojvodstvím a se zahájením činnosti ESÚS TRITIA, které by mělo podpořit větší integraci na česko-slovenskopolském Trojmezí, jehož jádrem je Třinecko, dočkáme snižování významu mentální bariéry hranic a překonání defaultního nastavení pracovní přeshraniční imobility na trhu práce. K tomuto předpokladu autory vede především čilý přeshraniční nákupní turismus a zkušenosti z integrovanějších částí západní Evropy, zejména Horního Rýna a Velkého Regionu, kde v procesu přeshraniční integrace také volný pohyb zboží předběhl volný pohyb osob.

14 Mapovací studie V blízké budoucnosti je vznik přeshraničního trhu práce na Třinecku významně vázán na nabídku atraktivních pracovních míst. Není zřejmě možné předpokládat, že se jich objeví významné množství zásahem vnějšího investora v segmentu průmyslu. Proto bude zapotřebí mobilizovat vnitřní regionální zdroje, které se mohou objevit zejména ve vztahu k oblasti cestovního ruchu, jejíž potenciál zatím není ani zdaleka využit zejména směrem k potenciální polské klientele.

15 Horní Rýn

16 Přeshraniční regiony Přeshraniční region je potenciální region, relativně homogenní v charakteristikách geografických, historických, ekologických, etnických skupin, ekonomických příležitostí a podobně, nicméně zatím negativně ovlivněný suverenitou národních vlád obou či více stran hranice příhraničního regionu.

17 Pokračování CBR je územní jednotka, která má historické, socioekonomické a kulturní společné body a, aspoň náznakem, vlastní regionální identitu, autonomní (politické a sociální) instituce a proto žádá autonomní definici svých potřeb a zájmů, kterou je ochoten formulovat a obhájit. Rostoucí počet necentrálních vlád, tedy regionů, vstupuje do meziregionální a přeshraniční spolupráce bez zahrnutí centrální úrovně, což přispívá k vzrůstu významu takzvané paradiplomacie.

18

19 Horní Rýn

20 Kooperující subjekty v rámci H. Rýna Německo Švýcarsko Francie Spolková země Bádensko- Württenbersko (místní vlády Freiburg a Karlsruhe) Spolková země Porýní- Falcko Kantony: Basilej-město, Basilejvenkov, Argovi, Jura, Soleur Stát formou prefektur departmentů Dolní Rýn a Horní rýn Region Alsasko

21 Region Statistiky Horního Rýna Rozloha Počet obyvatel Hustota zalidnění HDP/osoba Alasasko km² Bádensko- Württembersko km² Porýní-Falcko km² Severozápadní Švýcarsko km²

22 Region Oberrhein: -Alsasko -Jižní Falcko -Bádenskosko -Severní Švýcarsko 5,9 mil. obyvatel

23 Počet přeshraničních pracovníků: cca v celém HR 67% Alsasanů 32% Němců Alsasko Bádensko Alsasko Jižní Falcko Alsasko Švýcarsko Bádensko Švýcarsko Švýcarsko Bádensko 600 Švýcarsko Alsasko 100 Bádensko Alsasko 300 Jižní Falcko Alsasko 100

24 Eurodistrikty v Horním Rýnu Trilaterální Eurodistrikt Basilej Eurodistrikt regionu Freiburg a střední a jižného Alsaska Eurodistrikt Štrasburk Ortenau Eurodistrikt PAMINA (okolí Karlsruhe)

25 Povaha Horního Rýna Horní Rýn tvoří část relativně homogenního koridoru polycentrických přeshraničních metropolitních regionu, které se, ve velkém zjednodušení, nacházejí podél toku celého Rýnu. Horní Rýn je trilaterálním přeshraničním regionem, který je postaven na vyvážené polycentričnosti představované dvěma nezpochybnitelnými přeshraničními jádry v podobě Basileje a Štrasburku a důležitou rolí města Karlsruhe. Zejména v oblasti Basileje již došlo k velmi funkční přeshraniční integraci, protože tato oblast je v evropském měřítku jedním ze tří nejvýznamnějších oblastí přeshraničního dojíždění za prací.

26 Centra Horního Rýna Z hlediska funkčních městských oblastí zahrnuje území Horního Rýna dvě jádrové přeshraniční oblasti, kterými jsou Basilej a Štrasburk, a oblast od hranic vzdálenějšího Karlsruhe, které kromě své demografické váhy a ekonomické síly však rovněž vykazuje přeshraniční charakter. Pro území Horního Rýna je charakteristická vysoká úroveň přeshraničních toků, což platí zejména o přeshraniční mobilitě pracovní síly. Pro celý region jsou rovněž charakteristické existující třístranné kooperační struktury.

27 Governance mezivládní komise První institucionální zakotvení francouzsko-německá přeshraniční spolupráce dostala až v roce 1975 na základě Bonnské smlouvy o třístranné francouzsko-německo-švýcarské spolupráci, která dala přeshraniční spolupráci institucionální rámec. Úkolem této mezivládní struktury je vyřešit otázky, které nemohou kvůli své komplikované povaze být řešeny jednotlivými regiony na spolupráci participujícími. Tato Komise formuluje všem třem vládám doporučení typu revize textu zakládajících smluv. Tato mezivládní komise je složena ze tří maximálně osmičlenných delegací jmenovaných národními vládami. Jsou složeny ze zástupců různých sektorových ministerstev a jsou vždy vedeny zástupci relevantních ministerstev zahraničních věcí. Od roku 1975 se třístranná mezivládní komise sešla ke 21 společným setkáním.

28 Vznik Hornorýnské konference V listopadu 1991 se zmíněný třístranný regionální výbor transformoval do německo-francouzskošvýcarské Hornorýnské konference, která se stala centrálním koordinačním orgánem pro organizace CBC v Horním Rýnu. Konference se tak stala ústředním aktérem pro koordinaci samotné CBC, pro mezivládní komisi pak zůstaly úkoly, které nemohou být řešeny na regionální úrovni.

29 Fungování konference Konference Horního Rýna, celým názvem Francouzsko-německošvýcarská konference Horního Rýna, zapojuje do víceúrovňové správy Horního Rýna odborníky z regionů, které tvoří referenční území Horního Rýna. Nejedná se o politický orgán, jde o networkingovou platformou expertů pracujících pro veřejné organizace spolupracujících regionů.

30 Složky konference Řídící výbor je koordinačním a rozhodujícím orgánem konference a skládá se z delegací všech tří zemí, které jsou do CBC na Horním Rýnu zapojeny. Plenární shromáždění je diskusním fórem Hornorýnské konference, kdy se setká 25 členů každé ze tří delegací. O personálním složení delegací rozhodují vždy národní zástupci v řídícím výboru. Společný sekretariát je výkonným orgánem konference, který je složen vždy ze stálých zástupců z německé, francouzské a švýcarské strany a administrativního asistenta. Společný sekretariát sídlí v německém Kehlu. V rámci konference funguje 12 pracovních skupin, ty se dělí do 40 výborů.

31

32 Další aktéři spolupráce Informační systém INFOBEST EuroInstitut EURES-T Horní Rýn Evropská konferederace Hornorýnských univerzit

33 Quelle: Statistikservice der BA

34 Financování CBC na H. Rýnu Největším objemem financí, 67 miliony EUR (srovnej s 216 miliony EUR pro spolupráci česko-polskou) disponuje program INTERREG 4A Horní Rýn. Zástupci veřejných organizací zapojených do governance CBR Horního Rýna nominují své zástupce i do řídícího výboru programu INTERREG, a realizátoři CBC v Horním Rýnu jsou institucionálně organizováni ve strukturách hornorýnské konference, tudíž ve faktické rovině rozhodují o rozdělování prostředků z programu INTERREG a hlavních směrech CBC na Horním Rýnu stejní lidé zastupující stejné organizace. Dále mají subjekty z H. Rýna možnost čerpat z fondu spravovaného hornorýnskou konferencí.

35 Projekty a iniciativy v oblasti trhu práce Přeshraniční workshopy k novým typů profesí a jimi vyžadovaných kompetencí (např. green jobs) After Works Strasbourg Ortenau: jsou to odpolední setkání zaměřená na hopodářský sektor, nositele CBC a obecně zájemce o přeshraniční trh práce Každé ze setkání je nějak tematicky zaměřeno (přeshraniční multimodální mobilita, nízkoenergetické stavebnictví, odpadové hospodářství, ochrana vody a ovzduší, nízkouhlíková doprava apod. Společná databáze přeshraničních možností zaměstnávání

36 Další opatření pro integraci trhu práce Akcent na zprostředování a publikační činnost Výměna informací o pracovních místech Přeshraniční workshopy pro zájemce o zaměstnání Rekvalifikace také přeshraničně Kariérní průvodce Horním Rýnem - Jobdatingy, přeshraniční veletrhy a burzy práce

37 Jobdatingy a veletrhy V roce 2011 zorganizovaly služby zaměstnanosti v Mylhúzách setkání 130 francouzkých zájemců o práci s desíti německými zaměstnavateli (výroba, doprava, HORECA) Iniciativa byla velmi úspěšná a je teď opakována v půlročních intervalech střídavě na ose F-D a F-CH Existence oborových přeshraničních veletrhů (jen pro zájemce z oblasti HORECA či technické ing.)

38 Spolupráce v oblasti vzdělávání Pokusy o společnou vzdělávací nabídku na středí a vyšší úrovni škol, zejména pak v oblasti praxe Společné portály doplňované organizacemi akcí: přeshraničně propojuje svět práce se zaměstnavateli databáze škol se zájmem o spolupráci Akcent na výuku jazyka partnera

39 Shrnutí V Horním Rýnu můžeme hovořit o vertikálním i horizontálním propojení struktur, které jsou zodpovědné za uskutečňování přeshraniční spolupráce, kdy je vertikální rozdělení kooperačních strukturu v rámci Konference Horního Rýna čtyři pilíře spolupráce stojící na spolupráci v oblasti politické, hospodářské, výzkumně-vzdělávací a občanské společnosti propojeno s horizontální spoluprací části území Horního Rýna, na kterém vyvíjejí činnost tamní čtyři Eurodistrikty.

40 Shrnutí II Kultura kooperace v cílovém území přetrvává již po dobu čtyřiceti až padesáti let. Proto byla zahájena institucionalizace menších eurodistriktů, které v současnosti realizují onu každodenní přeshraniční spolupráci a mají výraznou výhodu v tom, že spousta práce již byla odvedena v rámci širší spolupráce (na území celého údolí horního toku Rýna) a rovněž ve skutečnosti, že do současnosti bylo nějakou formou do přeshraniční spolupráce v regionu zapojeno kolem 6000 odborníků na různé oblasti spolupráce, tudíž nebylo nijak obtížné tyto odborníky zorganizovat a institucionalizovat na menším území eurodistriktů.

41 Inspirace pro nás Organizace sítí a setkávacích akcí. Zapojení co největšího množství aktérů do kooperačních struktur, zejména VŠ, občanskou společnost a privátní sféru. Vytvoření přeshraničního trhu práce Vytvoření kooperační strategie. Vytvoření stálého sekretariátu koordinujícího CBC.

42 Děkuji za pozornost! Mgr. Hynek Böhm Místopředseda organizace Institut EuroSchola nám. Svobody Třinec tel