PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2010

Transkript

1 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková sociální politika v rozvojových strategiích, komunitní rozvoj Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Aleš Hruška organizace terénního průzkumu Bc. Pavel Kukuliač GIS a tvorba mapových výstupů Ing. Marcella Šimíčková, CSc. environmentální pilíř Ing. Ivana Foldynová environmentální pilíř Ing. Hana Bukáčková sociodemografický a ekonomický pilíř

3 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa Související legislativa Hruškova metoda Metodika pro SWOT analýzu Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Aktualizace problémů k řešení Popis území a širší vztahy Stručná charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěžnost Souhrn a vyváženost pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Vyváženost pilířů

4 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 7 Problémy k řešení Problémy k řešení v rámci ÚPD Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Použité zkratky Seznam zdrojů a použitá literatura Přílohy

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURÚ), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace

6 1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa 1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ( 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška ÚAP (část 2, 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobněji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce

7 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady práce a další Údaje o území poskytované ze zákona ÚAP ÚPD Aktualizace Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn Aktuální datový model Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Socio-demograf. podmínky Bydlení Rekreace a cestovní ruch Témata pilíře: Hospodářské podmínky Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Témata pilíře: Horninové prost. a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Průběžný PROCES Sociální pilíř Výstupy SWOT analýza Problémy k řešení Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD - 7 -

8 1.2 Hruškova metoda PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na dika_uap_ pdf) Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na Zdroj: Maier, 2009, str. 14. Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél Železné opony tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou - 8 -

9 hranici 1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:- 2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body 2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Ložiska nerostných surovin Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech 1 1 Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika Významný výskyt nerostných surovin 1 Celý název projektu IRON CURTAIN: Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies. Project NQLRT-CT (více na Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní

10 Vodní režim Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod Záplavové oblasti Nedostatek vodních zdrojů a jejich špatná kvalita, nedostatečná ochrana vodních zdrojů 1 Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření -1 Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace 1 Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu, -1 Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence devastovaných lokalit, Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability 1 1 Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace; Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

11 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda - kvalita a změna rozlohy Míra zalesnění a kvalita lesů Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou 1 Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů 2 Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy, Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita lesů Technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně Nedostatečně napojení kanalizace na ČOV 1 vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami 0 Dopravní infrastruktura Dopravní obslužnost území Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic -1 Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená

12 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou Špatná dopravní dostupnost, Dobrá dopravní dostupnost, -1 Socio-demografické podmínky Bydlení Rekreace Demosociální situace a sídelní struktura Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika Vývoj bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu Rekreační potenciál a jeho využití Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména 1 Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb Obce bez nové výstavby bytového fondu 1 Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře 0 Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál 1 Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost -1 0 Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond, Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

13 Hospodářské podmínky Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Regionální ekonomika Trh práce Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity -1 Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst 1 Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity, Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Daňová výtěžnost Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty -2 Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí. 1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURÚ zpracovaného v roce Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

14 každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území Z H S vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Vyjádření v kartogramu 1.5 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. Problémy, které přetrvávají. Nově se objevivší problémy

15 2 Popis území a širší vztahy 2.1 Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf představuje jeden z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Děčín. Obrázek č : Mapa SO ORP Varnsdorf ORP Varnsdorf patří svojí rozlohou ha k menším ORP Ústeckého kraje. Je tvořen 6 obcemi, z toho mají 2 obce status města (Varnsdorf, Chřibská). Nejrozsáhlejší obcí je Varnsdorf téměř ha (30 % plochy ORP), dále obce Dolní Podluží a Chřibská s rozlohou kolem 17 % plochy ORP, naopak nejméně rozsáhlou obcí je Horní Podluží (8,4 % plochy ORP)

16 Obrázek č : Výměra obcí SO ORP Varnsdorf Obec Výměra obce (ha) Výměra obce (%) Dolní Podluží 1520,81 17,11 Horní Podluží 745,95 8,39 Chřibská 1595,59 17,95 Jiřetín pod Jedlovou 1136,05 12,78 Rybniště 1268,84 14,27 Varnsdorf 2623,37 29,51 Celkem ORP 8890, Zdroj: ÚAP,

17 2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne , kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2006), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Politika územního rozvoje ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury. Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. (PÚR ČR 2008) Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichž existují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Na území SO ORP Varnsdorf PÚR ČR 2008 nevymezuje žádné rozvojové oblasti nebo osy republikového významu. Zásady územního rozvoje ÚK Návrh Zásad územního rozvoje ÚK vymezuje na území SO ORP Varnsdorf rozvojovou oblast NOB3 a rozvojovou osu NOS4 následovně. Rozvojová oblast nadmístního významu NOB3 Rumbursko, Varnsdorfsko ZÚR ÚK stanovují na území ORP Rumburk, Varnsdorf rozvojovou oblast nadmístního významu NOB3 Rumbursko, Varnsdorfsko, kterou vymezují na území SO ORP na katastrálních územích obcí Varnsdorf, Dolní Podluží, Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou. Rozvojová osa nadmístního významu NOS4 Jiřetín pod Jedlovou - Varnsdorf - Rumburk - státní hranice ČR/SRN

18 ZÚR ÚK stanovují NOS4 - Rozvojovou osu nadmístního významu Jiřetín pod Jedlovou - Varnsdorf - Rumburk státní hranice ČR/SRN. Obrázek č : Rozvojové oblasti a rozvojové osy Zdroj: ZÚR ÚK, Návrh, červen 2010 (výřez) Rozvojová osa se částečně kryje s rozvojovou oblasti NOB3 a má s ni proto některé společné charakteristiky a záměry, týkající se rozšiřováni rozvojových ploch pro výrobu, logistiku a komerční funkce (vymezeny v UPD obci), při požadavku upřednostněni revitalizace opuštěných nebo nedostatečně využitých areálů po průmyslové či zemědělské výrobě. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Ústí nad Labem, Děčín a center osídlení v Libereckém kraji)

19 Nástroji územního plánování zajistit zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR (zejména úpravy silnice I/9 a silnice II/263). Nástroji územního plánování zajistit zlepšení zabezpečení rozvojových předpokladů oblasti na úseku technické infrastruktury zejména v zásobování elektrickou energií. V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav, dopravní a technické infrastruktury i občanské vybavenosti. Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu. Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu, zachovávat a rozvíjet hodnoty území, které vytváří předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch jednak ve vlastní rozvojové oblasti a jednak s ohledem na to, že oblast je nástupištěm do navazujících území NP a CHKO

20 3 Environmentální pilíř 3.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Varnsdorf se rozkládá v severovýchodní části Ústeckého kraje. Podstatnou část jeho území zabírají Lužické hory, jež se nacházejí v tzv. České křídové pánvi. Převážná část území je tvořena svrchnokřídovými sedimenty, především pískovci, v menší míře jsou zastoupeny i slínovce a jílovce. V období třetihor zde v důsledku vulkanické činnosti pronikající magma tvořilo podzemní tělesa (lakolity), případně utuhlo v přívodních komínech. V období čtvrtohor zde probíhala eroze a v důsledku zvětrávání byla povrchová vrstva usazenin odnesena a na povrch vystoupily odolné, původně podpovrchové vulkanické útvary, které tvoří i hlavní hřeben Lužických hor. Severní část Lužických hor ohraničuje tektonická porucha (Lužická porucha) a severně od ní do území zasahují ze Šluknovského výběžku prvohorní vyvřeliny (rumburská žula, granodiority). 3 Těžba nerostných surovin Území ORP Varnsdorf není bohaté na nerostné suroviny. V minulých stoletích zde však postupně v řadě lokalit probíhala důlní činnost. První pokusy na území dnešní obce Jiřetín pod Jedlovou spadají již do druhé poloviny 15. století, nebyly však příliš úspěšné. Ke znovuoživení došlo v 16. století, kdy bylo založeno hornické městečko Sanct Georgenthal dnešní Jiřetín pod Jedlovou. Probíhala zde s přestávkami nepříliš výnosná těžba galenitu a chalkopyritu. Definitivně byla zastavena v roce Na území města Varnsdorf (pod Špičákem) probíhaly v 19. století pokusy o dolování hnědého uhlí. Rovněž na dalších územích v minulosti probíhala těžba různých surovin (viz následující obrázek 3.1.1). V současném období na území SO ORP Varnsdorf důlní činnost neprobíhá a nepředpokládá se její zahájení ani v budoucnosti. Jak vyplývá z ÚAP ÚK (2009), nachází se na sledovaném území pouze jeden prognózní zdroj surovin a je zde rovněž vymezeno chráněné ložiskové území, obojí na území ORP Varnsdorf. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Varnsdorf je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Na území SO ORP Varnsdorf se nachází poddolovaná území ve 22 lokalitách, z toho pouze jedna je o ploše větší než 25 ha na území obce Jiřetín pod Jedlovou. Ostatní zabírají plochu menší než 25 ha. Z ostatních sledovaných jevů se jako pozůstatky po těžbě surovin na tomto území nachází stará důlní díla. Výskyt poddolovaných území a starých důlních děl na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. 3 Zdroj: AOPK ČR

21 Obrázek č : Poddolované území, stará důlní díla A061 A063 Obec Poddolované území Staré důlní dílo Dolní Podluží 10 5 Horní Podluží - - Chřibská - - Jiřetín pod Jedlovou 7 - Rybniště 1 - Varnsdorf 4 - Celkem ORP 22 5 Zdroj: ÚAP ÚK Konkrétní lokality výskytu poddolovaných území, starých důlních děl, chráněného ložiskového území a prognózního zdroje jsou vymezeny na obrázku č Obrázek č : Přehled výskytu jevů A058, A061a A063 na území SO ORP Varnsdorf

22 Indikátory Podtémata Obec Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Ložiska nerostných surovin Další jevy a komentáře Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště PÚ DD CHLÚ/ PZ Varnsdorf / 1 SO ORP Varnsdorf Vysvětlivky: PÚ poddolované území, CHLÚ chráněné ložiskové území, DD stará důlní díla HO haldy a odvaly, LNS ložisko nerostných surovin Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence jevů A061, A062 a A066 výskyt poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a odvalů. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence/absence výskytu CHLÚ, těžených ložisek a netěžených ložisek. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěží plošných Omezený rozsah poddolovaných území. poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití území. Limitování těžby existujících zdrojů nerostných Omezený rozsah potenciálně sesuvných území. surovin ochranou území, především ochranou vodních zdrojů (CHOPAV, CHKO). Absence významných zdrojů nerostných surovin. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. Absence navazujících zpracovatelských kapacit. Závislost na dopravě potřebných surovin/materiálů z jiných částí kraje. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených těžbou. Zabezpečení a úpravy historických štol za účelem jejich zpřístupnění návštěvníkům rozvoj turistického ruchu, zdroj poznání. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku těžby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží rekultivací poddolovaných území. Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. Ačkoliv se na území SO ORP Varnsdorf nacházejí některé nerostné suroviny, jejich využití se nepředpokládá především v důsledku limitujícího rozsahu ochrany přírody a vodních zdrojů

23 Proto problémem je spíše způsob dopravy nezbytných surovin/materiálů ze sousedních území. Problémy se proto týkají spíše oblasti rekonstrukcí a rozvoje stávající nevyhovující dopravní infrastruktury

24 3.2 Vodní režim Územím SO ORP Varnsdorf prochází dělící linie mezi povodím Severního a Baltského moře, jež vymezena hlavním hřebenem Lužických hor Lužickým hřbetem jižně od lužické poruchy v pásmu od vrchu Spravedlnost po Horní Sedlo. Ačkoliv jsou Lužické hory pramennou oblastí a jsou vymezeny jako chráněná oblast přirozené akumulace vod, ve sledovaném území se nacházejí pouze drobnější vodní toky, které patří k povodí řek Ohře, Labe i Odry (resp. Nisy). Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Středem území protéká ve směru Z V řeka Lužnička, do níž se vlévají drobné toky (Lesenský potok, Stožecký potok a další říčky), jež odvádí mimo území SO ORP a pokračuje na území SRN. Východní výběžek území protíná německá řeka Mandava (Mandau), jež protéká ORP Varnsdorf. Jižní část Lužických hor na území SO ORP odvodňuje Chřibská Kamenice, která protéká ve směru V Z a již mimo sledované území se vlévá do řeky Kamenice. Území SO ORP Varnsdorf má nadprůměrné množství srážek a velmi dobrou retenční schopnost. Je to oblast, kde se nachází řada vodních zdrojů pitné vody. Obrázek č : Vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných pásem (A044) Obec Typ Název Počet Vrstva Dolní Podluží zdroj pitné vody studna 27 Bodová Horní Podluží zdroj pitné vody studna 4 Bodová Chřibská zdroj pitné vody studna 22 Bodová Jiřetín pod Jedlovou zdroj pitné vody studna 13 Bodová Rybniště zdroj pitné vody studna 9 Bodová Varnsdorf zdroj pitné vody studna 6 Bodová Celkem ORP 81 Zdroj: ÚAP Polohu hlavních vodních toků na sledovaném území a vymezení jejich záplavových území znázorňuje následující obrázek. 4 4 Z důvodu přehlednosti bylo do výsledné mapy zahrnuto jen záplavové území s periodicitou 100 let

25 Obrázek č : Vodní zdroje, vodní plochy a záplavová území Zdroj: ÚAP Největší vodní plochou na sledovaném území je Velký rybník, který leží na horním toku Lužničky a jeho rozloha činí cca 22 ha, významná je dále vodní nádrž na pitnou vodu Chřibská, jejíž rozlohu na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Obrázek č : Vodní nádrž (A048) Obec Pasport ID Název Plocha (ha) Chřibská Povodí Ohře_27/2008 CHŘIBSKÁ 0,19 Rybniště Povodí Ohře_27/2008 CHŘIBSKÁ 11,34 Celkem ORP 11,53 Zdroj: ÚAP Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. V centrální lesnaté části se nachází několik drobných rybníků, např. Hraniční, Malý a Velký Jedlovský, větší rybníky se nacházejí v blízkosti nebo přímo na území CHKO Lužické hory, zejména Školní rybník u

26 Rybniště a dále Velký rybník a Světlík. Další vodní plochy se nacházejí rovněž v severovýchodní části Varnsdorfský rybník a další. 5 Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území ORP Varnsdorf byla vymezena záplavová území na katastrálním území všech obcí včetně ORP v celkové rozloze 93,6 ha, což představuje cca 1,05 % celkové výměry území. Rozlohu a podíl záplavových území na výměře jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Obrázek č : Záplavové území (A050) Výměra obce A050 (ha) A050 (%) Obec (ha) Q100 Dolní Podluží 1520,81 19,67 1,29 Horní Podluží 745,95 14,50 1,94 Chřibská 1595,59 14,78 0,93 Jiřetín pod Jedlovou 1136,05 4,08 0,36 Rybniště 1268,84 15,82 1,25 Varnsdorf 2623,37 24,74 0,94 Celkem ORP 8890,62 93,60 1,05 Zdroj: ÚAP Pozn.: Q100,Q20,Q5 záplavové území s periodicitou 100, 20 a 5 let. Vzhledem k tomu, že záplavové území Q100 zahrnuje záplavová území Q5 a Q20, aby nedošlo ke zkreslení výměry záplavového území v obcích, byla do souhrnné tabulky zahrnuta pouze výměra Q100. Rozsah záplavových území s periodicitou 5, 20 a 100let uvádí tabulka A1v příloze. Plochy aktivních zón záplavového území (A051) a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích uvádí následující tabulka. Obrázek č : A051 aktivní zóna záplavového území, A053 území zvláštní povodně pod vodním dílem Obec Výměra obce (ha) A051 (ha) A051 (%) A053 (ha) A053 (%) Dolní Podluží 1520,81 5,26 0,35 0 0,00 Horní Podluží 745,95 3,98 0,53 0 0,00 Chřibská 1595,59 9,22 0,58 115,07 7,21 Jiřetín pod Jedlovou 1136,05 4,07 0,36 0 0,00 Rybniště 1268,84 15,06 1,19 0,94 0,07 Varnsdorf 2623,37 12,52 0,48 0 0,00 Celkem ORP 8890,62 50,11 0,56 116,01 1,30 Zdroj: ÚAP Jejich výskyt na sledovaném území znázorňuje následující obrázek. 5 Výskyt vodních ploch na sledovaném území jev A047 (vodní zdroje povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem) nebyl v podkladech pro zpracování uveden

27 Obrázek č : Záplavová území Zdroj: ÚAP Indikátory Podtéma Obec Vodní režim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Záplavové oblasti Další jevy a komentáře CHOPAV VZ A053 Q100 (%) A048 Dolní Podluží ,67 0 Horní Podluží ,50 0 Chřibská ,07 14,78 0,19 Jiřetín pod Jedlovou ,08 0 Rybniště ,94 15,82 11,34 Varnsdorf ,74 0 SO ORP Varnsdorf ,01 93,60 11,

28 Vysvětlivky: VZ vodní zdroj A053 území zvláštní povodně pod vodním dílem Q100 záplavové území s periodicitou 100 let A048 - vodní nádrž Při hodnocení výskytu vodních povrchových a podzemních vod na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich výskyt a rozsah. Dále byly zohledněny zdroje pitné vody. Jako zásadní pro ochranu vodních zdrojů je vymezení CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod). Celkové hodnocení dále ovlivnil rozsah záplavových území v jednotlivých obcích a poloha vzhledem k zastavěným územím. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a podzemních vod. Řada pramenišť. Příznivý stav vodního režimu v krajině. Vymezení CHOPAV na podstatné části území. Minimální znečištění vodních zdrojů. Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových srážek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Realizace protipovodňových opatření. SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Zanedbaná údržba vodních ploch - rybníků. Vzhledem k charakteru geologického podloží omezené zdroje podzemních vod. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v zastavěných územích. Povolení další výstavby v územích ohrožených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci územního plánování je třeba se zaměřit na řešení následujících opatření. V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Varnsdorf se jedná o zastavěná území především v ORP Varnsdorf, dále v obcích Chřibská, Dolní Podluží a Horní Podluží. Další oblastí střetů a závad, jež je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a možné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje

29 3.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Varnsdorf je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu ČR území a ÚK. Horší situace je v obci s rozšířenou působností Varnsdorf. Zde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O 3 ), ale i cílové imisní limity pro ochranu lidského zdraví 6 bez zahrnutí O 3. Obrázek č : Překročení imisních limitů Zdroj: ÚAP ÚK, duben 2009 (výřez) Ke zhoršení kvality ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím, což se vyskytuje i na území SO ORP Varnsdorf. 6 Oblastí s překračováním cílových imisních limitů se rozumí území v rámci územního celku (zóny nebo aglomerace), kde je překročena hodnota cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren). Cílový imisní limit je stanoven i pro přízemní ozon, který se z důvodu jeho překračování na většině území ČR nezahrnuje do vyhodnocení pomocí mapy

30 Staré zátěže a kontaminované plochy Situaci z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch nelze hodnotit, vzhledem k absenci dat poskytovaných zadavatelem. Vzhledem k existenci řady opuštěných výrobních areálů (brownfields) a zemědělských provozů zde však existuje riziko znečištění. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Data o existujících skládkách a zařízeních k likvidaci odpadů na sledovaném území v době zpracování nebyla k dispozici. K negativním faktorům patří skutečnost, že značná část území SO ORP Varnsdorf patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu. Limitujícím faktorem pro rozvoj území je existence poddolovaných území a starých důlních děl. Indikátory Podtémata Obec Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) Ostatní rizika a komentáře LAV B S1, S2 SZ(x) Dolní Podluží A S2 A Horní Podluží A A Chřibská A S2 A Jiřetín pod Jedlovou A S2 A Rybniště A S2 A Varnsdorf LAV A S2 A SO ORP Varnsdorf Vysvětlivky: A absence dat S1, S2 zastavěným územím obcí prochází silnice I. a II. třídy zvýšená zátěž exhalacemi LAV- překročení cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví SZ(x) staré zátěže (počet) - A absence dat B - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (brownfields) jev A004 /existence brownfields představuje rovněž potenciální prostor budoucí zástavby tj. snížení tlaku na zábor půdy/ Hodnocení kvality ovzduší bylo založeno na ukazateli výskytu oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k plošnému překročení imisních limitů přízemního ozónu pro lidské zdraví a s přihlédnutím k absenci nadměrného znečištění ostatními sledovanými škodlivinami, byla jako základ hodnocení vzata 0 s výjimkou ORP Varnsdorf, kde dochází k překračování LAV. V případech obcí, ve kterých zastavěným územím prochází silnice I. a/nebo II. třídy, bylo hodnocení sníženo na

31 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází U většiny obcí prochází silnice II. třídy zastavěným (s výjimkou území ORP Varnsdorf) k překračování územím. imisních limitů pro lidské zdraví (s výjimkou O 3 ). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů /?/. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých zátěží (opuštěných areálů průmyslu a zemědělské výroby) možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic II. třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové oblasti a rozvojové osy). Na území ORP Varnsdorf byla vymezena oblast překračování cílových imisních limitů pro lidské zdraví bez zahrnutí O 3. Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých hlavní silniční tahy procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky

32 3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Varnsdorf se řadí k oblastem ovlivňovaným lidskou činností v relativně omezeném rozsahu. Nachází se zde řada lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000 soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Varnsdorf se nachází rozsáhlé velkoplošné zvlášť chráněné území CHKO Lužické hory. Další velkoplošné zvlášť chráněné území CHKO Labské pískovce zasahuje do území v jihozápadní části (vymezené na katastrálním území obce Chřibská). Dále jsou zde vymezeny přírodní rezervace v celkové rozloze 176,92 ha, což činí cca 1,99 % území. Výskyt přírodních rezervací a přírodní památky znázorňuje obrázek A1 v příloze. Jejich výskyt a rozsah na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Obrázek č : A028 přírodní rezervace včetně ochranného pásma A028 (%) Obec Název rezervace Plocha (ha) (za obce celk.) Horní Podluží Světlík 51,21 3,37 Chřibská Spravedlnost 7,04 Marschnerova louka 1,43 Pavlínino údolí 0,002 0,53 Rybniště Velký rybník 102,67 8,09 Varnsdorf Světlík 14,55 Velký rybník 0,03 0,56 Celkem ORP 176,92 1,99 Zdroj: ÚAP Rovněž je zde vymezena přírodní památka, uvedená v tabulce v příloze. Dále se zde nacházejí lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území SO ORP Varnsdorf zachycuje následující obrázek

33 Obrázek č : NATURA 2000 ptačí oblasti a evropsky významné lokality Vymezení lokalit NATURY 2000 a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách A4 a A5 v příloze. Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly na území SO ORP Varnsdorf vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Varnsdorf jsou v rámci ZÚR ÚK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC). Obrázek č : Nadregionální a regionální biocentra a biokoridory Kategorie Kód /číslo Název VPO Funkce NRBC 82 Studený vrch funkční RBC 003 Kozí hřbet, Weberberg funkční RBC 1359 Pěnkavčí vrch funkční RBC 1361 Jedlovské rybníky funkční RBC 1374 Velký rybník funkční RBC 1706 Plešivec funkční

34 Kategorie Kód /číslo Název VPO Funkce NRBK K5 Stříbrný roh (19) - Studený vrch (82) funkční NRBK K6 Hřenská skalní města (40) - Studený vrch (82) funkční NRBK K7 Studený vrch (82) - státní hranice funkční, k založení NRBK K19 Studený vrch (82) Poledník (84) funkční NRBK K202 Hřenská skalní města (40) K 7 funkční RBK 552 Velký rybník K 7 VPO k založení RBK 545 Dymník Velký rybník funkční Zdroj: Návrh ZÚR ÚK, červen 2010 Vysvětlivky: VPO veřejně prospěšná opatření Výskyt skladebných prvků ÚSES na území jednotlivých obcí SO ORP Varnsdorf je vymezen v obrázku A2 v příloze. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 4.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Obrázek č : Koeficient ekologické stability KES Obec Rok Dolní Podluží 6,62 9,41 9,44 Horní Podluží 2,63 3,21 3,19 Chřibská 2,86 3,65 3,65 Jiřetín pod Jedlovou 8,44 9,11 9,1 Rybniště 10,19 10,12 10,03 Varnsdorf 2,97 3,12 3,11 Zdroj: ČSÚ. Pozn.: Koeficient ekologické stability je dále využit pro hodnocení ekologické stability. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP ilustruje následující obrázek

35 Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Varnsdorf Hodnoty KES na území SO ORP Varnsdorf jsou převážně nadprůměrné a v rámci ÚK se řadí na třetí pozici (viz tabulka A6 v příloze). Indikátory Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře /střety, závady/ ÚSES Natura 2000 Dolní Podluží NRBK, RBC PO, X 2 Horní Podluží RBC 2 PO, X 2 Chřibská NRBC, NRBK, RBC 2, 4 PO, EVL, X Jiřetín pod Jedlovou NRBK, RBC X 2 Rybniště NRBK, RBK,RBC 2 PO, EVL, X 2 Varnsdorf RBC, RBK 2 PO 2 ORP celkem Vysvětlivky: Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů na území jednotlivých obcí. KES

36 Výskyt jevů: X- CHKO 1 NPR národní přírodní rezervace 2 PR přírodní rezervace 3 NPR národní přírodní památka 4 PP - přírodní památka Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. ÚSES výskyt prvků: NBC nadregionální biocentrum NBK nadregionální biokoridor RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor Hodnota KES: do 0,5-2 0,5-1, ,2 0 do 2,0 1 nad 2,0 2 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (ptačí oblasti a EVL soustavy NATURA 2000). Vymezení CHKO Lužické hory a Labské pískovce. SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s různým typem ochrany v území existují i závady z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi. Nárůst ploch ponechaných ladem šíření invazivních druhů rostlin. Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady přírodních území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD jednotlivých obcí. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji dopravní infrastruktury bude znamenat další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výskyt ložisek v chráněných územích riziko budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem zatížení území. Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb

37 Problémy k řešení v rámci územního plánování Návrh ZUR ÚK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Návrhy a záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury (přestavba I/9, II/263 a další rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod., dále modernizace a zkapacitnění železničních tratí) se dostávají opakovaně do střetu s ochranou přírody, záborem ZPF a PUPFL. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR ÚK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru

38 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Varnsdorf patří zemědělství k málo významným hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP činí pouze 5 %. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP ÚK se SO ORP Varnsdorf řadí na předposlední místo. Z hlediska rozlohy orné půdy se rozlohou cca 440 ha řadí na poslední pozici. Obrázek č : Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Ústeckého kraje v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP Absolutní [ha] Relativní [%] Bílina 3017,2 2914,8 24,4 23,6-102,3-3,4 Děčín 8997,9 7525,5 16,4 13,7-1472,3-16,4 Chomutov 11730, ,7 24,1 23,2-456,3-3,9 Kadaň 12118, ,3 27,0 25,7-554,0-4,6 Litoměřice 23854, ,6 50,9 50,5-204,3-0,9 Litvínov 905,5 790,7 3,8 3,4-114,9-12,7 Louny 30068, ,0 64,5 63,7-399,5-1,3 Lovosice 15061, ,7 59,0 58,3-188,7-1,3 Most 8860,7 8658,0 38,3 37,5-202,7-2,3 Podbořany 18537, ,3 54,9 54,1-278,6-1,5 Roudnice nad Labem 21326, ,7 71,1 70,5-165,9-0,8 Rumburk 2993,9 2605,7 12,1 10,6-388,2-13,0 Teplice 5400,6 5258,6 15,6 15,2-142,0-2,6 Ústí nad Labem 5649,1 5032,8 14,0 12,5-616,3-10,9 Varnsdorf 512,4 440,4 5,8 5,0-72,0-14,1 Žatec 17087, ,7 60,4 59,4-284,8-1,7 Ústecký kraj , ,5 35,3 34,3-5642,8-3,0 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Rozloha orné půdy na území SO ORP Varnsdorf poklesla v období 2000 až 2010 o 14,1 %, což je násobně více, než činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek

39 Obrázek č : Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec Absolutní [ha] Relativní [%] Dolní Podluží 69,98 33,88 4,52 2,23-36,09-51,58 Horní Podluží 103,78 105,38 14,18 14,11 1,6 1,54 Chřibská 211,81 178,45 13,27 11,18-33,35-15,75 Jiřetín pod Jedlovou 9,62 7,69 0,86 0,68-1,93-20,08 Rybniště 11,12 10,71 0,87 0,84-0,41-3,72 Varnsdorf 106,04 104,24 4,05 3,98-1,8-1,7 SO ORP Varnsdorf 512,4 440,4 5,8 5,0-72,0-14,1 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Jak vyplývá z předcházející tabulky, nejvíce se na celkovém poklesu podílela obec Dolní Podluží. Její rozloha orné půdy se v uplynulém období snížila o více než 50 % a v současnosti činí pouze 2,23 %. Minimální podíl orné půdy mají obce Jiřetín pod Jedlovou (0,68 %) a Rybniště (0,84 %). Vývoj rozlohy orné půdy v letech uvádí tabulky A7 a A8 v příloze. Vyplývá z nich zpomalení poklesu úbytků orné půdy na území SO ORP, kdy v uplynulých dvou letech pokles činil pouze necelých 2 ha, což představuje 1,6 % z celkové rozlohy orné půdy. Co se týká kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně cenným půdám, což dokládá následující tabulka. Rozsah orné půdy ilustruje obrázek A3 v příloze. Obrázek č : A041 bonitovaná půdně ekologická jednotka Obec Třída ochrany Název jevu Výměra obce (ha) Dolní Podluží 0 hranice BPEJ 1520,81 Horní Podluží 0 hranice BPEJ 745,95 Chřibská 0 hranice BPEJ 1595,59 Jiřetín pod Jedlovou 0 hranice BPEJ 1136,05 Rybniště 0 hranice BPEJ 1268,84 Varnsdorf 0 hranice BPEJ 2623,37 Celkem SO ORP 8890,62 Zdroj: ÚAP, Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Rozsah ploch se změněným vodním režimem (plochy odvodněné, zavlažované) na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Obrázek č : Plochy se změněným vodním režimem Obec Typ vrstvy Druh Plocha (ha) Dolní Podluží Polygon odvodnění 193,74 Horní Podluží Polygon odvodnění 167,03 Chřibská Polygon odvodnění 384,51 Jiřetín pod Jedlovou Polygon odvodnění 41,09 Rybniště Polygon odvodnění 115,34 Varnsdorf Polygon odvodnění 138,70 Celkem SO ORP 1040,40 Zdroj: ÚAP,

40 Na území SO ORP Varnsdorf z celkové rozlohy 8890,62 ha spadá do území se změněným vodním režimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 1040,40 ha. Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek. Obrázek č : Plochy se změněným vodním režimem - odvodněné Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Varnsdorf se v období nezměnil a činil pouze 3 %, což je výrazně nad krajským průměrem 1,7 %. Zastavěná plocha za sledované desetiletí vzrostla pouze o 2,8 ha, což znamená přírůstek o 1,1 %, přičemž celokrajský průměr činil v uvedeném období 1,3 % (viz tabulku A9 v příloze). Absolutní přírůstek zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka

41 Obrázek č : Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec Absolutní [ha] Relativní [%] Dolní Podluží 23,95 23,95 1,58 1, Horní Podluží 13,68 13,83 1,83 1,85 0,16 1,14 Chřibská 34,64 34,71 2,17 2,17 0,07 0,21 Jiřetín pod Jedlovou 15,33 15,39 1,35 1,35 0,06 0,41 Rybniště 13,19 15,31 1,04 1,2 2,12 16,05 Varnsdorf 160,98 161,33 6,14 6,16 0,35 0,22 SO ORP Varnsdorf 261,8 264,5 3,0 3,0 2,8 1,1 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2008) / stav2008 * 100 Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci SO ORP Varnsdorf. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Varnsdorf představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí ÚK patří jeho lesnatost k nadprůměrným, jak vyplývá z následující tabulky. Obrázek č : Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Ústeckého kraje v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP Absolutní [ha] Relativní [%] Bílina 2479,2 2777,6 20,1 22,5 298,4 12,0 Děčín 28430, ,8 51,8 51,9 5,8 0,0 Chomutov 19414, ,8 39,9 40,7 363,7 1,9 Kadaň 14856, ,8 33,1 34,6 702,8 4,7 Litoměřice 9492,3 9553,3 20,3 20,4 61,0 0,6 Litvínov 13784, ,1 58,4 59,2 187,6 1,4 Louny 5970,3 5999,8 12,8 12,9 29,5 0,5 Lovosice 3841,4 3864,5 15,1 15,1 23,1 0,6 Most 1612,0 1811,4 7,0 7,8 199,5 12,4 Podbořany 7025,6 7106,3 20,8 21,0 80,7 1,2 Roudnice nad Labem 3279,4 3266,3 10,9 10,9-13,1-0,4 Rumburk 10517, ,5 42,6 42,7 15,2 0,1 Teplice 14650, ,3 42,4 42,4-1,1 0,0 Ústí nad Labem 12461, ,0 31,0 31,7 315,6 2,5 Varnsdorf 3866,5 3884,4 43,5 43,7 17,9 0,5 Žatec 4337,4 4346,9 15,3 15,4 9,5 0,2 Ústecký kraj , ,8 29,6 30,0 2296,1 1,5 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 *

42 Území SO ORP Varnsdorf se mírou zalesnění 43,7 % řadí na třetí místo v rámci kraje a je výrazně nad průměrnou mírou zalesnění území ÚK, jež činí 30,0 %. Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Lužických hor ve střední části území patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských, důležitá je i jejich funkce ochranná a mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy spíše stagnuje nebo mírně roste, jak uvádí následující tabulka. Obrázek č : Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec Absolutní [ha] Relativní [%] Dolní Podluží 860,23 874,45 55,56 57,62 14,21 1,65 Horní Podluží 49,98 51,64 6,83 6,91 1,66 3,31 Chřibská 551,16 550,96 34,53 34,52-0,19-0,04 Jiřetín pod Jedlovou 741,4 740,63 66,16 65,14-0,76-0,1 Rybniště 695,75 695,71 54,72 54,72-0,04-0,01 Varnsdorf 967,95 971,02 36,93 37,11 3,07 0,32 SO ORP Varnsdorf 3866,5 3884,4 43,5 43,7 17,9 0,5 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhla obec Dolní Podluží (14,21 ha), k mírnému nárůstu došlo i na území obce Horní Podluží a ORP Varnsdorf. Vývoj rozlohy lesní půdy a její změny v rámci Ústeckého kraje a v obcích SO ORP Varnsdorf v období uvádí tabulky A10 a A11 v příloze. Indikátory Obec Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda - kvalita a změna rozlohy Míra zalesnění a kvalita lesů Podtémata Další jevy a komentáře Závady a střety Orná půda (+/-) Rozloha lesní půdy (%) Dolní Podluží ,82 57,62 Horní Podluží ,37 6,91 Chřibská ,52 Jiřetín pod Jedlovou ,24 65,14 Rybniště ,72 Varnsdorf ,07 37,11 SO ORP Varnsdorf ,6 43,7-42 -

43 Vysvětlivky: Změna rozlohy - orná půda interval hodnota ( ) úbytky/přírůstky Míra zalesnění rozpětí hodnota nad - 10 % % -2 nad - 5 % % -1 rozpětí -5 až +0 % % 0 do + 5 % % 1 nad +5 % 2 nad 30 % 2 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. Významné funkce lesů zvláštního určení pro zachování biologické rozmanitosti a lesů ochranných. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Výhledově významný hospodářský potenciál lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy půdy nižších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování relativně vysokého podílu území. Omezené možnosti hospodaření v lesích ochranných. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů. HROZBY Zábory trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit sportovní areály apod. v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje území. Problémy k řešení v rámci územního plánování Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí minimalizovat zábory zemědělské půdy, minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Rumbursko, Varnsdorfsko. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezování nefunkční části ÚSES v lesních porostech

44 4 Sociální pilíř 4.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Varnsdorf v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Varnsdorf. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Varnsdorf je všech 6 obcí napojeno na vodovodní sítí. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno následující pokrytí obcí vodovodem: Dolní Podluží (98 %), Horní Podluží (90 95 %), Chřibská město (90-95 %), Jiřetín pod Jedlovou (98 %), Rybniště (60 %) a Varnsdorf (95 %). Obrázek č : Vodovod v SO ORP Varnsdorf pro rok

45 Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující obrázek. Obrázek č : Kanalizace v SO ORP Varnsdorf pro rok 2010 Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP Varnsdorf, které mají ČOV jsou obce Dolní Podluží, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Jednotná kanalizace je v obcích Dolní Podluží (30 %), Horní Podluží (15 %), Jiřetín pod Jedlovou (75 %) a Varnsdorf (80 %). Dešťová kanalizace je zřízena v obci Chřibská (30 %). Obec Rybniště není napojena na kanalizaci. Zásobování plynem V rámci SO ORP Varnsdorf je plynem zásobováno 5 obcí z 6 obcí, jedná se o obce Dolní Podluží (75 %), Horní Podluží (95 %), Chřibská město (55 %), Jiřetín pod Jedlovou (50 %) a Varnsdorf (75 %). V obci Rybniště není zavedena plynofikace, i když přes jeho území vede

46 Obrázek č : Plynofikace v SO ORP Varnsdorf pro rok 2010 Zásobování teplem V roce 1997 proběhla rekonstrukce systému zásobování teplem (CZT) ve Varnsdorfu. V SO ORP Varnsdorf zajišťuje zásobováním teplem společnost Teplárna Varnsdorf a.s. Zásobování elektrickou energií Ve většině obcí v rámci SO ORP Varnsdorf se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, výjimku tvoří nepříznivé počasí, kdy dochází k výpadkům. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku

47 Obrázek č : Síť elektrické energie v SO ORP Varnsdorf pro rok 2010 Obrázek č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec Vodovod Plynofikace Jednotná kanalizace Kanalizace napojena na ČOV Hodnocení Dolní Podluží A A A A 2 Horní Podluží A A A A 2 Chřibská A A N N 0 Jiřetín pod A A A A 2 Jedlovou Rybniště A N N N -1 Varnsdorf A A A A 2 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje 2010 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1..1x A 0..2x A 1..3x A 2..4x A (obec s kompletním vybavením)

48 Indikátory Obec Veřejná technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Podtéma Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Další jevy a komentáře SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovodu - elektrické sítě, plynovodů v SO ORP Varnsdorf. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí SO ORP Varnsdorf. SLABÉ STRÁNKY Absence jednotné kanalizace (i její napojení na ČOV) v obcích Chřibská a Rybniště Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Nízké odkanalizování v obcích Dolní Podluží a Horní Podluží. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO Nedostatečné tempo budování a intenzifikace ORP Varnsdorf, její spolehlivost a omezovat ztráty kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. složek životního prostředí. Výstavba či rozšíření oddílné kanalizace s ČOV v Zhoršující se stav vodovodů a kanalizací obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny. Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům. Problémy k řešení v rámci územního plánování Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV) v obcích Chřibská a Rybniště. Dobudování kanalizačních sítí v obcích Horní Podluží a Dolní Podluží

49 4.2 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Varnsdorf byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf (2008), ÚAP Ústeckého kraje 2009 a především Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Návrh a Odůvodnění, červen 2010). V rámci analýzy byly dále využity i materiály a data informačních systémů SŽDC a ŘSD ČR. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR Ústeckého kraje, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů krajského (nadmístního) významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ZUR UK stanovily následující priority a úkoly územního plánování Ústeckého kraje, relevantní pro rozvoj dopravní infrastruktury na území SO ORP Varnsdorf: Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje. Zlepšovat dostupnost krajského města Ústi nad Labem ze všech části kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových časti kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblasti Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústi nad Labem - Dresden a Chomutov, Most - Chemnitz, Zwickau). Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Územím správního obvodu ORP Varnsdorf neprochází žádný z vymezených koridorů. Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Územím SO ORP Varnsdorf neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě na řešeném území je silnice I. třídy I/9 spolu se silnicemi II. třídy. Silniční síť na území SO ORP Varnsdorf znázorňuje následující obrázek

50 Obrázek č : Dopravní infrastruktura na území SO ORP Varnsdorf Silnice I. třídy Páteřní komunikací na sledovaném území je silnice I/9, jejíž trasa na území ČR je následující: I/9 (Praha Mělník Česká Lípa I/13 - E442/I/9 peáž) hranice ÚK (II/264, II/265) (Rumburk hranice ČR/SRN) Územím SO ORP Varnsdorf probíhá od jihu k severu a na své trase míjí většinu obcí pouze protíná obec Horní Podluží a prochází obcí Studánka u Rumburku (částí města Varnsdorf) a dále pokračuje na území SO ORP Rumburk. Silnice II. třídy Spolu se silnicí I/9 tvoří základní silniční síť na sledovaném území následující silnice II. třídy: II/263 (Česká Kamenice) Chřibská Rybniště (II/264) - (Krásná Lípa MÚK I/9 Rumburk), II/264 Rybniště (II/263) Jiřetín pod Jedlovou Dolní Podluží Varnsdorf hranice ČR/SRN, II/265 (Krásná Lípa) I/9 Varnsdorf hranice ČR/SRN

51 Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III. třídy. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je v tabulce B5 až B7 v příloze Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Varnsdorf jsou relativně dobré. Problémem je její technický stav, jenž zdaleka neodpovídá současným nárokům. Podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Zatížení silniční sítě Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Varnsdorf dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o %. Intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Varnsdorf v roce 2005 podává následující obrázek. Obrázek č : Intenzita dopravy na území SO ORP Varnsdorf (2005) Zdroj: ŘSD ČR Data byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, což znamená, že již dnes jsou dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Jak vyplývá z obrázku, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjištěny na silnici I/9. Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativně nízké, zhoršená dopravní situace je zejména na jejich křižovatkách se silnicí I/

52 Rozvoj silniční sítě na území ORP Varnsdorf Pro rozvoj silniční sítě na území SO ORP Varnsdorf má stěžejní význam, že v rámci návrhu ZÚR ÚK byly na jeho území vymezeny rozvojová oblast nadmístního významu NOB3 Rumbursko, Varnsdorfsko, urbanizační osa nadmístního významu NOS4 Jiřetín pod Jedlovou - Varnsdorf Rumburk státní hranice ČR/SRN. V této souvislosti ukládají zejména zajistit nástroji územního plánování zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR (zejména úpravy silnice I/9 a silnice II/263), podporovat přestavbu silnice I/9 tvořící základ rozvojové osy a řešit vyplývající územní souvislosti. Z důvodu nadřazeného přepravního významu těchto silnic je dle ZÚR ÚK nezbytné prověřit a v součinnosti s dotčenými orgány územně vymezit koridory jejich přestavby jako veřejně prospěšné stavby v rámci ÚPD příslušné obce. Obrázek č : Úkoly ke zpřesnění koridorů silniční sítě na území SO ORP Varnsdorf Silnice Obec Identifikace v mapové dokumentaci II/263 Rybniště, Krásná Lípa ÚP 13 Pro zpřístupnění a obsluhu Šluknovského výběžku ve směru od Děčína a České Odůvodnění Kamenice, ZUR UK ukládají dotčeným obcím Rybniště a Krásná Lípa zpřesnit koridory přeložek silnice II/263 na svých územích a v rámci příslušného UP obce je vymezit jako veřejně prospěšné stavby I/9 Horní Podluží ÚP 14 I/9 Jiřetín pod Jedlovou ÚP 15 ZUR UK ukládají v rámci UPD obcím Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou vymezit koridor přestavby silnice I/9. Úkol je odůvodněn potřebou zajištěni vyšší bezpečnosti a plynulosti dopravy na silnici Odůvodnění I. třídy, v prostoru křížení se stávající železniční trati č. 089 (prověřeni podmínek a možnosti mimoúrovňového kříženi silnice se železnicí). Dopravní význam silnice I/9 je značný a spočívá v zajištění hlavního silničního napojení Šluknovského výběžku a důležitého spojeni mezi Ústeckým, Libereckým a Středočeským krajem. Zdroj: ZÚR ÚK, 5. odůvodnění (květen 2010) Dostupnost ORP Varnsdorf Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do ORP Varnsdorf ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu možnosti dojížďky za prací, dojížďky do škol a na úřady. Obrázek č : Počty spojů do sídla ORP z obcí a jejich hodnocení Obec start Počet spojení na 6 h Počet spojení na 8 h Počet spojení na 14 h Počet spojení celkem Hodnota indikátoru Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Součet Zdroj:

53 Škála: spojů spoj 0..2 spoje 1..3 spoje 2..více než 3 spoje Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v květnu Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava. Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Varnsdorfu lze hodnotit jako velmi dobrý u obcí Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště, jako uspokojivý u obcí Horní Podluží a Chřibská. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech uvádí tabulka B8 v příloze. Při souhrnném hodnocení dostupnosti ORP Varnsdorf bude dále zohledněna i možnost jednotlivých obcí využívat železniční dopravu. Železniční doprava na území ORP Varnsdorf Železniční dopravu na území SO ORP Varnsdorf zajišťují následující tratě: železniční trať č. 081 v trase Rumburk Děčín, (Česká Lípa Benešov nad Ploučnicí) železniční trať č. 089 v trase Liberec Zittau Rybniště, Varnsdorf - Seihennersdorf Jejich průběh znázorňuje následující obrázek. Obrázek č : Železniční tratě na území SO ORP Lanškroun Zdroj: SŽDC, ČD Délku železničních tratí na území jednotlivých obcí udává tabulka B9 v příloze. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic, jež umožňují napojení obcí na železniční dopravu

54 Obrázek č : Dopravní obslužnost území železniční dopravou Trať číslo Stanice/ zastávky 081 Chřibská, Rybniště 089 Varnsdorf, Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Horní Podluží, Rybniště Zdroj: SŽDC, státní organizace, ČD, a.s. Z hlediska dostupnosti ORP Varnsdorf železniční dopravou plní obslužnou funkci území obě železniční tratě, vzhledem k tomu, že jsou propojeny. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Na území SO ORP Varnsdorf jsou všechny obce napojeny na železnici. Pro obce a ORP Varnsdorf umožňuje železniční doprava dostupnost významných center v regionu. Rozvoj železniční sítě Návrh ZÚR ÚK vymezuje koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratěmi č. 081 Děčín, východ - Benešov nad Ploučnicí - Rybniště - Rumburk č. 089 Rybniště - Varnsdorf - hranice ČR/SRN, které jsou navrhovány k optimalizaci na rychlost min. 80 km/hod a k dílčímu zkapacitnění. Koridor je sledován jako VPS - Z1. Šířka koridoru je stanovena 120 m. Jeho vymezení v mapové dokumentaci znázorňuje následující obrázek

55 Obrázek č : Plochy a koridory nadmístního významu Zdroj: ZÚR ÚK, Výkres ploch a koridorů, včetně ÚSES, červen 2010 (výřez) Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava Na území SO ORP Varnsdorf se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Turistické trasy, cyklostezky Převážná část území SO ORP Varnsdorf je vhodná pro letní turistiku a cykloturistiku. Síť cyklotras a turistických tras je vymezena v obrázku č (Dopravní infrastruktura na území SO ORP Varnsdorf). Na území SO ORP Varnsdorf se v současnosti nachází cca 70,45 km turistických tras a cyklotras. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka

56 Obrázek č : A106 turistické trasy, cyklostezky Obec Barva stezky Popis Délka (km) Dolní Podluží CE Lesné - Pod Ptačincem 2,64 MO Pštikostelní kámen - Dolní Podluží 7,50 ZE Krásná Lípa - Varnsdorf 0,64 ZE Nová Huť - Varnsdorf (CZ/D 2,28 ZL Jiřetín pod Jedl. - Dolní Podluží 4,05 ZL Stožecké sedlo - Chřibská 0,21 Horní Podluží CE Lesné - Karlova Výšina 0,01 Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf MO Chřibská - Lesní domky 5,42 ZL Rybniště -Chřibská 3,91 CE Lesné - Karlova Výšina 5,98 CE Lesné - Pod Ptačincem 0,01 CE Pod Velkou Tisovou - Jedlová (ž.st.) 0,80 ZE Nová Huť - Varnsdorf (CZ/D 5,61 ZL Jiřetín pod Jedl. - Dolní Podluží 1,53 ZL Stožecké sedlo - Chřibská 5,10 CE Lesné - Karlova Výšina 5,06 MO Chřibská - Lesní domky 1,07 ZL Rybniště -Chřibská 1,51 ZL Stožecké sedlo - Chřibská 2,17 ZE Krásná Lípa - Varnsdorf 9,91 ZE Nová Huť - Varnsdorf (CZ/D 5,02 Celkem ORP 70,45 Základním nedostatkem u turistických tras a cyklotras je vedení jejích některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž omezená prostupnost některých oblastí. Návrh ZÚR ÚK nenavrhuje ani nevymezuje na území SO ORP Varnsdorf plochy a koridory pro umístění staveb pro cyklistickou dopravu. Indikátory Indikátory Obec Dopravní infrastruktura Dopravní obslužnost území Dostupnost ORP Varnsdorf Další jevy a komentáře Žel. z/st. A B C Dolní Podluží Z B Horní Podluží Z A C Chřibská Z B Jiřetín pod Jedlovou Z A Rybniště Z B Varnsdorf Z B Celkem SO ORP Vysvětlivky: Dopravní obslužnost 2. Z+S (dva a více druhů komunikací) 1. Z železniční zastávka/stanice 0..A napojení obce na silnici I. třídy

57 B napojení obce na silnici II. třídy -2.. C pouze silnice III. třídy Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Varnsdorf zvoleno, zda je obslužnost jednotlivých obcí založena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na železnici. Hodnocení dopravní obslužnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Varnsdorf veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je založeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Varnsdorfu pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na železniční síť. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poloha na trase silnice I/9 převážná část SO ORP Varnsdorf součástí rozvojové oblasti a rozvojové osy. Napojení všech obcí na železnici. Relativně hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy. Relativně velmi dobrá dostupnost ORP Varnsdorf železniční dopravou i hromadnou autobusovou dopravou. PŘÍLEŽITOSTI Modernizace železničních tratí, zvýšení atraktivnosti veřejné dopravy, pokles individuální automobilové dopravy. Přestavba páteřní silnice I/9 zkvalitnění napojení území na páteřní silniční komunikace, zlepšení dostupnosti významných sídel v rámci ÚK. Přestavba silnic I. a II. třídy snížení rizikovosti dopravy řešením stávajících dopravních závad (úrovňové křížení se železniční tratí, absence obchvatů). Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury. Vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich vybavení dalšími službami. SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující technický stav převážné části silniční sítě. Absence obchvatů, úrovňové křížení komunikací. Nevyhovující technický stav železničních tratí a jejich vybavení. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku. Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních cyklistických tras a samostatných cyklostezek. HROZBY Odkládání přestavby silnice I/9 při rostoucí intenzitě dopravy, včetně dotčených sídel, růst nehodovosti. Další růst individuální automobilové dopravy, nárůst imisního zatížení obcí na průjezdu zastavěným územím. Odkládání rekonstrukce a modernizace stávající silnic II. třídy další zhoršení technického stavu při rostoucí intenzitě dopravy. Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury. Vedení cyklistických tras společně s motorovou dopravou snižuje bezpečnost provozu, kvalitu a míru využitelnosti pro každodenní i rekreační dopravu. Problémy k řešení v rámci územního plánování ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor konvenční železnice Děčín, východ Benešov nad Ploučnicí - Rybniště - Rumburk a Rybniště - Varnsdorf - hranice ČR/SRN. V souvislosti s vymezením rozvojové oblasti a rozvojové osy na sledovaném území ZÚR ÚK dále ukládají: podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů územními studiemi a regulačními plány. podporovat přestavbu silnice I/9 tvořící základ rozvojové osy a řešit vyplývající územní souvislosti,

58 vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Ústí nad Labem, Děčín a center osídlení v Libereckém kraji). nástroji územního plánování zajistit zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR, zejména úpravy silnice I/9 (prověřeni podmínek a možností mimoúrovňového kříženi silnice se železnici č. 089) a silnice II/263 (zpřesnit koridory přeložek silnice II/263)

59 4.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Ke dni žilo v Ústeckém kraji obyvatel. Od roku 2000 tak došlo pouze k 1,1 % nárůstu (o osob). Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP Ústeckého kraje. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenala SO ORP Roudnice nad Labem, a to 8,0 %. K největšímu poklesu obyvatelstva v relativním vyjádření došlo v SO ORP Bílina o 4,4 %. V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel naměřeno v SO ORP Most (o osob). V roce 2010 je stále nejlidnatějším SO ORP Ústí nad Labem (14,5 % obyvatel kraje). Následuje SO ORP Teplice, který je jen nepatrně menším a jeho podíl je 13,0 %. Podbořany jsou naopak SO ORP s nejmenším podílem obyvatel a to 2 %. Obrázek č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 SO ORP Absolutně Relativně (%) Bílina ,2 Děčín ,2 Chomutov ,6 Kadaň ,5 Litoměřice ,2 Litvínov ,1 Louny ,9 Lovosice ,5 Most ,2 Podbořany ,7 Roudnice nad Labem ,0 Rumburk ,3 Teplice ,5 Ústí nad Labem ,0 Varnsdorf ,3 Žatec ,2 Ústecký kraj ,6 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2008) / stav2008 * 100 Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP vyvíjel od roku 1971 do roku Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý graf zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Do roku 1980 docházelo k prudkému nárůstu počtu obyvatel, což odpovídá tehdejší pronatalitní politice státu a vývoji obyvatel v celé ČR. Poté do roku 1987 dochází k výraznému poklesu populace. Výraznější růst populace nastal v roce 1990, poté počet obyvatel víceméně stagnuje či klesá

60 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Varnsdorf mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Varnsdorf Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. SO ORP Varnsdorf je tvořen 6 obcemi. Celkem žije v SO ORP obyvatel. Nejvíce obyvatel je v obcích Varnsdorf (15 854), Chřibská (1 490) a Dolní Podluží (1 202). Nejméně obyvatel je v obcích Rybniště (729), Horní Podluží (778), Jiřetín pod Jedlovou (598). V SO ORP Varnsdorf došlo ve sledovaném období k růstu počtu obyvatel, jedná se o 0,3 % nárůst populace způsobený přirozenou měnou. Výrazný relativní růst obyvatel nastal

61 v obci Horní Podluží (o 2,5 %), naopak v obci Dolní Podluží došlo k poklesu počtu obyvatel (o 0,8 %). Tyto výraznější změny zapříčinila migrace. Obrázek č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Varnsdorf mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Obec Absolutně Relativně (%) Dolní Podluží ,8 Horní Podluží ,5 Chřibská ,5 Jiřetín pod Jedlovou ,2 Rybniště ,1 Varnsdorf ,2 SO ORP Varnsdorf ,3 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2008) / stav2008 * 100 Počet obyvatel je ovlivněn vývojem přirozeného přírůstku a migrací. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených osob a počtem zemřelých za dané období (zpravidla 1 rok). Migrační saldo je rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými osobami. Jestliže tyto hodnoty dosahují záporných hodnot, tzn., že počet obyvatel na daném území klesá. Celkový přírůstek, který vzniká součtem přirozeného přírůstku a migračního salda. V Ústeckém kraji se počet obyvatel za poslední dva roky zvýšil o obyvatel (o 0,6 %). Přirozený přírůstek obyvatel činil obyvatel, migrační saldo zvýšilo populaci o obyvatel. Výraznější absolutní přírůstek byl v SO ORP Ústí nad Labem, Chomutov a Most, naopak přirozený úbytek nastal v SO ORP Teplice a Lovosice. K výraznějšímu přílivu obyvatel migrací došlo v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice, Roudnice a Litvínov, naopak odliv obyvatel byl v SO ORP Most, Děčín, Varnsdorf a Žatec, kde bylo naměřeno negativní migrační saldo. Obrázek č : Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje za období Přirozený Migrační SO ORP Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem

62 Přirozený Migrační SO ORP Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pro demografický vývoj v posledních letech SO ORP Varnsdorf je charakteristický zvýšení počtu obyvatel kladným přirozeným přírůstkem a záporným migračním saldem. Výraznější přirozený přírůstek byl evidován v obcích Varnsdorf a Chřibská, negativní přirozený přírůstek nastal v obci Horní Podluží. Zvýšený příliv migrujících osob byl evidován v obcích Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou, naopak k odlivu obyvatel došlo ve zbylých obcích (výrazněji v obci Dolní Podluží a Varnsdorf). Obrázek č : Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Varnsdorf za období Obec Narození Zemřelí Přirozený Migrační Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Věková struktura Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj. Naznačuje možné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příležitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře žilo. Pro názornost jsme použili index stáří, což je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v poproduktivním věku připadá na 1 osobu ve věku předproduktivním. Číslo je nutné vydělit 100. Věkové složení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, což velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000 průměrně za Ústecký kraj byl 70, v roce 2010 už dosahoval hodnoty 90, i přesto se jedná o dobrý výsledek. Osob bylo evidováno ve věku do 14 let 15,2 % (v roce ,3 %), ve věku 15 až 64 let 71,1 % (v roce ,6 %) a ve věku nad 65 let 13,7 % (v roce ,1 %). Nejvyšší index stáří je v SO ORP Lovosice (111), Roudnice nad Labem a Litvínov (obě nad 100), naopak nejnižší index byl změřen v SO ORP Bílina (71,8) a Kadaň. Sledovaný SO ORP Varnsdorf měl ve věku do 14 let 15,8 % obyvatel (v roce ,0 %), ve věku 15 až 64 let 70,6 % osob (v roce ,8 %) a ve věku nad 65 let 13,5 % obyvatel (v roce ,2 %). Index stáří byl 85,7 (v roce ,5)

63 Obrázek č : Věková struktura SO ORP Ústeckého kraje k a k Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index SO ORP stáří v stáří v <= <= Bílina 16,9 73,0 10,1 16,9 70,9 12,2 59,4 71,8 Děčín 17,0 70,3 12,6 15,1 71,0 14,0 74,3 92,8 Chomutov 18,1 71,1 10,8 15,2 72,3 12,5 59,7 82,2 Kadaň 18,6 71,7 9,7 15,1 72,8 12,1 52,1 80,0 Litoměřice 17,4 70,6 12,0 14,9 71,2 14,0 69,3 93,9 Litvínov 15,9 70,7 13,5 14,5 70,7 14,8 85,0 101,7 Louny 17,1 69,4 13,5 15,1 71,1 13,8 79,1 91,9 Lovosice 15,7 69,5 14,8 14,7 69,0 16,3 94,5 111,0 Most 18,8 70,6 10,5 15,2 72,0 12,8 56,0 84,5 Podbořany 17,3 70,1 12,5 15,5 70,1 14,4 72,4 93,4 Roudnice nad Labem 15,7 69,3 15,0 14,9 69,7 15,4 95,7 102,9 Rumburk 18,1 70,2 11,7 16,0 70,8 13,1 64,4 81,8 Teplice 16,4 71,0 12,6 15,0 70,8 14,2 77,3 94,9 Ústí nad Labem 17,3 70,5 12,2 15,5 70,8 13,8 70,6 89,1 Varnsdorf 18,0 69,8 12,2 15,8 70,6 13,5 67,5 85,7 Žatec 17,4 70,2 12,4 15,5 71,2 13,3 71,4 86,2 Ústecký kraj 17,3 70,6 12,1 15,2 71,1 13,7 70,0 90,0 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100 SO ORP Varnsdorf dosahoval v roce ,7 hodnoty indexu stáří (v roce ,5). Nejvyšší index stáří je v obcích Jiřetín pod Jedlovou (88) a Varnsdorf (92), naopak nejnižší index stáří byl evidován v obcích Horní Podluží (60) a Chřibská (61). Nejvíce osob v produktivním věku je v obcích Dolní Podluží a Chřibská, naopak nejméně v obci Rybniště. Obrázek č : Věková struktura obcí SO ORP Varnsdorf k a k Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index Obec stáří v stáří v <= <= Dolní Podluží 16,6 69,7 13,7 16,5 71,7 11,8 82,5 71,7 Horní Podluží 15,2 74,1 10,7 18,1 71,0 10,9 70,4 60,3 Chřibská 21,3 67,7 11,1 17,6 71,7 10,7 52,0 61,1 Jiřetín pod Jedlovou 17,2 64,1 18,7 15,6 70,7 13,7 108,7 88,2 Rybniště 18,1 68,8 13,1 18,4 68,0 13,6 72,3 73,9 Varnsdorf 18,0 70,1 11,9 15,4 70,6 14,1 66,3 91,5 SO ORP Varnsdorf 18,0 69,8 12,2 15,8 70,6 13,5 67,5 85,7 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*

64 Školství V SO ORP Varnsdorf se nachází 12 mateřských škol a 9 základních škol. Mateřské školy se nachází ve všech obcích (Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště a Varnsdorf). Nejvíce mateřských škol se vyskytuje ve městě Varnsdorf (7). Základní školy jsou ve 4 obcích (Dolní Podluží, Chřibská, Rybniště a Varnsdorf). 6 mateřských škol se eviduje ve městě Varnsdorf. Mateřské školy se nevyskytují v 2 obcích (Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou). V SO ORP Varnsdorf se nachází 2 střední školy (gymnázium, vyšší odborná škola a střední škola) a 1 základní umělecká škola. Lidé dojíždějí za studiem do bližších měst, např. Děčín, Ústí nad Labem, Liberec. Obrázek č : Přehled školských zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf Obec Mateřská škola (počet dětí) Základní škola (počet dětí) Dolní Podluží Mateřská škola (30) Základní škola (300) Horní Podluží Mateřská škola (30) Ne Základní škola a mateřská škola Základní škola a mateřská škola Chřibská Tadeáše Haenkeho (45) Tadeáše Haenkeho (230) Jiřetín pod Jedlovou Mateřská škola (30) Ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola Rybniště (27) (50) Speciální základní škola a Mateřská škola (125) 7 mateřských škol Varnsdorf Interaktivní základní škola (228) ( ) 4 další základní školy ( ) Zdroj dat: MŠMT, výpis z rejstříku škol a školských zařízení k Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení se nachází ve 4 obcích (Dolní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Varnsdorf), ve 2 obcích (Horní Podluží a Rybniště) se žádné zdravotnické zařízení nenachází. V obci Jiřetín se nachází neurologie a ve městě Varnsdorf je nemocnice. V ostatních obcích se vykytují zařízení, např. praktičtí lékaři (pro dospělé; pro děti a dorost) a zubní lékaři, viz následující tabulka. Zařízení pro sociální služby se koncentrují v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Do služeb sociální péče poskytované SO ORP Varnsdorf patří domov důchodců, pečovatelské služba, integrované centrum pro zdravotně postižené. Obrázek č : Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v SO ORP Varnsdorf Obec Lékařské a zdravotnické služby Sociální služby a péče Dolní Podluží 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé * 1 detašované pracoviště samostatné Ne ordinace praktického lékaře - stomatologa Horní Podluží ne Ne Chřibská 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Ne Jiřetín pod Jedlovou 1 neurologická klinika Domov svaté Máří Magdalény

65 Obec Lékařské a zdravotnické služby Sociální služby a péče 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dospělé Rybniště ne Ne 1 nemocnice 2 detašovaná pracoviště nemocnice Pečovatelská služba 8 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné Varnsdorf ordinace praktického lékaře pro dospělé 4 samostatné ordinace praktického lékaře Integrované centrum pro pro děti a dorost osoby se zdravotním 1 detašované pracoviště samostatné postižením ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 9 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa Zdroj dat: MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k Pozn.: Ordinace praktického lékaře pro dospělé v obci Dolní Podluží je společná i pro obec Jiřetín pod Jedlovou. Veřejný a kulturní život obcí SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP se nachází blízko národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě kulturních zařízení, např. divadlo, kina, regionální muzeum o hornictví v Jiřetíně pod Jedlovou, regionální muzeum Tadeáše Haekeho v Chřibské, galerie (Galerie na ochozu, Galerie úsměv, Galerie Liduška, Galerie Radnice), Studentské centrum (klub Střelnice). V SO ORP se pořádá mnoho akcí, např. festival vážné hudby Chřibské kulturní léto, Svatojiřetínská pouť, Hry legrace a smíchu, masopustní oslavy, drakiády, pálení čarodějnic atd. SO ORP Varnsdorf nabízí pestré možnosti sportovního vyžití, např. sportovní haly, plavecký bazén, fotbalové stadiony, zimní stadion, lyžařské areály, tělocvičny, tenisové kurty, rekreační rybníky (pro koupání a rybaření), hřiště pro skateboard, fitcentra, plochy na plážový volejbal, minigolf apod. V SO ORP se pořádají cyklistické závody, celorepublikový turnaj v plážovém volejbale atd. Spolkový život a veřejné dění lze v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. V obcích SO ORP Varnsdorf existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, rybářů, ochránců přírody, zahrádkářů, pěvecké spolky

66 Indikátory Obec Sociodemografické podmínky Demosociální situace a sídelní struktura Podtémata Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Další jevy a komentáře SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obci Horní Podluží způsobený především migrací obyvatel do SO ORP. Zvýšený přirozený přírůstek v obci Varnsdorf. SO ORP Varnsdorf má nižší index stáří v rámci Ústeckého kraje. Nízký index stáří je v obcích Horní Podluží a Chřibská, kde je vysoký podíl dětské složky. Index stáří klesá v obci Jiřetín pod Jedlovou. Dostatečné vybavení obcí školskými zařízeními, zdravotnickými a sociálními službami. PŘÍLEŽITOSTI Růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace. SLABÉ STRÁNKY Obyvatelstvo v SO ORP Varnsdorf stárne (zvyšuje se index stáří). Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let. Nejvyšší index stáří je v obci Varnsdorf, kde se i nadále zvyšuje. Zvyšující se počet osob v produktivním věku, což představuje hrozbu do budoucna v rámci procesu stárnutí. Nejvíce obyvatel se stěhuje z obce Varnsdorf. HROZBY Stárnutí obyvatel obcí s nedostatečnou kapacitou ubytovacích zařízení pro seniory. Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému počtu žáků. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou službou. Podpořit výstavbu rodinných domů pro novomanžele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity

67 4.4 Bydlení Bydlení je základní potřebou člověka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je též určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce Bytový fond V roce 2001 měl Ústecký kraj bytů. Největší počet bytů byl v SO ORP Ústí nad Labem ( bytů) a v SO ORP Teplice ( bytů). Největší SO ORP Ústí nad Labem tvoří 14 % bytového fondu Ústeckého kraje. Sledovaný SO ORP Varnsdorf zabírá 2,5 % bytového fondu kraje. V období byly zaznamenány změny v Ústeckém kraji o bytů (o 2,61 %). Největší absolutní nárůst bytového fondu v Ústeckém kraji nastal v SO ORP Ústí nad Labem o bytů, nejvýraznější relativní nárůst bytů v kraji byl v SO ORP Varnsdorf (o 4,8 %.). V roce 2009 činil bytový fond Ústeckého kraje bytů. V roce 2009 SO ORP Varnsdorf evidoval bytů. Obrázek č : Bytový fond SO ORP v Ústeckém kraji v období ORP Ústeckého kraje Počet bytů (SLDB) Nárůst bytů za období Nárůst (%) Bílina , Děčín , Chomutov , Kadaň , Litoměřice , Litvínov , Louny , Lovosice , Most , Podbořany , Roudnice nad Labem , Rumburk , Teplice , Ústí nad Labem , Varnsdorf , Žatec , Ústecký kraj , Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k Ústecký kraj zaznamenal v období nárůst bytové výstavby o bytů (o 2,61 %), v SO ORP Varnsdorf došlo ke zvýšení bytů o 422 bytů, což je o 4,82 %. SO ORP Varnsdorf v roce 2001 měl bytů a v roce 2009 obsahoval bytový fond bytů. Nejvíce bytů je v obcích Varnsdorf, Chřibská, Dolní Podluží. Méně bytů se nachází v obcích

68 Horní Podluží, Rybniště a Jiřetín pod Jedlovou. Ve všech obcích došlo k růstu bytového fondu. Nejvíce bytové výstavby bylo evidováno v obcích Dolní Podluží (o 8 %), Rybniště (o 7 %), nejméně v obci Chřibská (2,9 %) Obrázek č : Bytový fond obcí v SO ORP Ústí nad Labem v období Obec Počet bytů (SLDB) Nárůst bytů za období Nárůst (%) Dolní Podluží ,38 Horní Podluží ,83 Chřibská ,90 Jiřetín pod Jedlovou ,19 Rybniště ,46 Varnsdorf ,66 SO ORP Varnsdorf ,82 Ústecký kraj ,61 Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k Stáří domovního fondu V Ústeckém kraji bylo v roce 2001 evidováno domů. Podíl domů postavených v jednotlivých obdobích je vyvážený a je kolem 25 %. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 26 %, mezi lety 1920 až 1940 byl 25 %, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 28 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v SO ORP Šluknov a Varnsdorf, nejméně starých domů je v SO ORP Most. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v SO ORP Most, Roudnice nad Labem a Podbořany. Obrázek č : Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v relativním vyjádření (v %) Domy postavené v období let SO ORP do Bílina 23,8 28,9 29,3 18,1 Děčín 33,6 29,1 18,5 18,9 Chomutov 14,9 29,2 32,5 23,5 Kadaň 23,1 23,2 30,9 22,9 Litoměřice 30,1 21,5 28,0 20,4 Litvínov 20,0 22,8 38,6 18,7 Louny 25,7 25,7 28,1 20,5 Lovosice 23,8 21,8 32,9 21,5 Most 8,9 14,8 48,0 28,2 Podbořany 22,4 21,5 32,1 24,0 Roudnice nad Labem 24,6 17,7 35,1 22,5 Rumburk 37,6 25,9 15,3 21,2 Šluknov 42,9 25,3 13,8 18,0 Teplice 30,2 26,2 22,6 21,0 Ústí nad Labem 21,7 30,5 27,0 20,8 Varnsdorf 41,2 20,7 18,0 20,1 Žatec 24,1 25,8 28,5 21,6 Ústecký kraj 26,1 24,9 27,8 21,2 Zdroj: ČSÚ, SLDB

69 V SO ORP Varnsdorf bylo v roce 2001 evidováno domů, což představuje 3 % domovního fondu Ústeckého kraje. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 41,2 %, mezi lety 1920 až 1940 bylo postavěno 20,7 % domovního fondu, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 18 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 20,1 % domovního fondu. Ve všech obcích je převaha starých domů postavených do roku 1919, nejvíce v obci Jiřetín pod Jedlovou (56 %). Počet novostaveb je ve všech obcích kolem 20 %, mírně převažuje obec Jiřetín pod Jedlovou. Obrázek č : Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Varnsdorf v relativním vyjádření (v %) Domy postavené v období let SO ORP do Dolní Podluží 43,9 20,0 17,9 18,2 Horní Podluží 48,1 18,8 13,8 19,4 Chřibská 40,6 19,9 19,5 19,9 Jiřetín pod Jedlovou 56,4 15,7 7,1 20,7 Rybniště 33,1 33,7 12,9 20,2 Varnsdorf 40,1 20,4 19,2 20,3 SO ORP Varnsdorf 41,2 20,7 18,0 20,1 Zdroj: ČSÚ, SLDB Indikátory Podtéma Obec Bydlení Stáří a kvalita Vývoj bytového bytového fondu k fondu 2001 Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Další jevy a komentáře

70 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Nejvíce bytů se nachází v obcích Varnsdorf, Chřibská a Dolní Podluží. V SO ORP Varnsdorf došlo k největšímu relativnímu nárůstu bytového fondu v rámci Ústeckého kraje. Výrazně více bytové výstavby bylo realizováno v obcích Dolní Podluží a Rybniště. Nízké zastoupení domů postavených do roku 1919 v obci Rybniště (kolem 33 %). PŘÍLEŽITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu. Zasíťovat pozemky. SLABÉ STRÁNKY Méně bytů je evidováno v obcích Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště. V SO ORP Varnsdorf převažují staré domy (62 %) nad novými (38 %). SO ORP Varnsdorf patří k ORP s nižším počtem novostaveb v Ústeckém kraji (kolem 20 % domů postavených v období ). V SO ORP je evidováno 40 % domů postavených do roku Vysoké zastoupení starých domů je v obcích Jiřetín pod Jedlovou, Horní Podluží, kde se postavilo kolem 50 % domů. HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají). Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stárnutí bytového fondu. Problémy k řešení v rámci územního plánování Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zajistit stavební plochy od pozemkového fondu. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu rodinných domů. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Zvýhodnit finanční podporu pro výstavby nových rodinných domů. Podpora bytové výstavby pro seniory

71 4.5 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP se nachází blízko národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě kulturních zařízení, např. divadlo, kina, regionální muzeum o hornictví v Jiřetíně pod Jedlovou, regionální muzeum Tadeáše Haekeho v Chřibské, galerie (Galerie na ochozu, Galerie úsměv, Galerie Liduška, Galerie Radnice), Studentské centrum (klub Střelnice). V SO ORP se pořádá mnoho akcí, např. festival vážné hudby Chřibské kulturní léto, Svatojiřetínská pouť, Hry legrace a smíchu, masopustní oslavy, drakiády, pálení čarodějnic atd. SO ORP Varnsdorf nabízí pestré možnosti sportovního vyžití, např. sportovní haly, plavecký bazén, fotbalové stadiony, zimní stadion, lyžařské areály v Horní Podluží a Jiřetíně pod Jedlovou, tělocvičny, tenisové kurty, rekreační rybníky (pro koupání a rybaření), hřiště pro skateboard, fitcentra, plochy na plážový volejbal, minigolf apod. V SO ORP se pořádají cyklistické závody, celorepublikový turnaj v plážovém volejbale atd. Mezi zajímavosti v SO ORP patří: kozí farma v Horním Podluží (agroturistika), rodný dům Tadeáše Haekeho (cestovatel, přírodovědec, botanik a objevitel největší leknínové rostliny Viktorie královské) v Chřibské, křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, Štola sv. Jana Evangelisty (stříbrný důl, naučná stezka), rozhledna Jedlová hora, Chřibská přehrada, výletní restaurace na Hrádku (oceněna fasádou do r. 2005), větrný mlýn Světlík, zřícenina hradu Tolštejn. Obec Horní Podluží získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj. Ubytovací kapacity V roce 2008 bylo evidováno 27 ubytovacích zařízení v SO ORP Varnsdorf. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf patří penziony (12), ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (5) a turistické ubytovny (4). 21 ubytovacích zařízení provozuje svoji činnost celoročně, zbylých 6 zařízení funguje jen v letních měsících (hotely, chatová osada, penziony, kemp). V SO ORP Varnsdorf se vyskytují ubytovací zařízení s kapacitou 11 až 50 pokojů (17 zařízení) a s kapacitou menší než 10 pokojů (10 zařízení). Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Varnsdorf soustředěny v obcích Horní Podluží (3), Chřibská (6), Jiřetín pod Jedlovou (10), Rybniště (2) a Varnsdorf (6)

72 Tabulka č : Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf Název Kategorie Obec PENZION JANA Penzion Horní Podluží REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ HOPO Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Horní Podluží CHATA SPOJAŘKA Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Horní Podluží HOTEL PERMON Hotel ** Chřibská HOTEL U JASANU Hotel * Chřibská PENSION MENCL Penzion Chřibská PENSION NA STARÉ PILE Penzion Chřibská CHATA NA TOKÁNÍ Penzion Chřibská REKREAČNÍ STŘEDISKO BAJTLICH Chatová osada Chřibská HOTEL SLOVAN Hotel ** Jiřetín pod Jedlovou HOTEL KŘÍŽOVÝ VRCH Hotel * Jiřetín pod Jedlovou PENSION STARÝ STOŽEC Penzion Jiřetín pod Jedlovou APARTMÁNY U DRAKA Penzion Jiřetín pod Jedlovou PENSION OMIKRON Penzion Jiřetín pod Jedlovou CHATA ZVONEČEK Turistická ubytovna Jiřetín pod Jedlovou HOTEL JEDLOVÁ HORA Turistická ubytovna Jiřetín pod Jedlovou CHATA SETUZA Turistická ubytovna Jiřetín pod Jedlovou SPORTCENTRUM JIŘETÍN Turistická ubytovna Jiřetín pod Jedlovou LESNÍ MLÝN Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Jiřetín pod Jedlovou PENZION BRAUN Penzion Rybniště PENZION RELAX Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Rybniště PENSION U RUDOLFA III. Penzion Varnsdorf PENSION FONTÁNA Penzion Varnsdorf PENSION Penzion Varnsdorf PENZION KOLIBA Penzion Varnsdorf AUTOKEMP VARNSDORF Kemp Varnsdorf UBYTOVNA+DPS VELVETA Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Varnsdorf Zdroj: ČSÚ, k V roce 2008 se nacházelo v SO ORP Varnsdorf 27 ubytovacích zařízení, z toho 2 hotely *, 2 hotely **, 1 kemp, 5 ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných, 12 penzionů a 4 turistické ubytovny. Ubytovací zařízení jsou v obcích Horní Podluží (1 penzion, 2 ostatní zařízení), Chřibská (hotel *, hotel **, 3 penziony, chatová osada), Jiřetín pod Jedlovou (hotel *, hotel **, 3 penziony, 4 turistické ubytovny, ostatní zařízení), Rybniště (penzion, ostatní zařízení), Varnsdorf (4 penziony, kemp, ostatní zařízení)

73 Obrázek č : Typy turistických zařízení v SO ORP Varnsdorf Zdroj: ČSÚ, k V SO ORP Varnsdorf bylo v roce lůžek, v roce 2009 došlo k poklesu o 565 lůžek na lůžek. Nejvíce lůžek se nachází v obci Chřibská, kde počet lůžek se pohyboval kolem 500, naopak nejméně lůžek je v obcích Horní Podluží a Rybniště. Ve většině obcí došlo k poklesu počtu lůžek, výjimku tvoří obec Horní Podluží, kde se jako v jediném počet lůžek zvýšil. Nejvyšší pokles počtu lůžek nastal v obci Varnsdorf (o 343). Obrázek č : Vývoj počtu lůžek v SO ORP Varnsdorf Zdroj: ČSÚ, k Pozn.: údaj za obec Rybniště v roce 2009 byl zjištěn vlastním šetřením V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Ústeckém kraji více než turistů, v roce 2009 to bylo jen turistů, návštěvnost kraje tedy poklesla o více než 15 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více než 55 %. Klesá i podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v různých typech ubytovacích zařízení. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 45 % zahraničních návštěvníků, v roce 2009 klesl počet ubytovaných zahraničních turistů na 31 %. Podíl zahraničních turistů klesá i v počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 44 % v roce 2000 na 27 % v roce

74 Z hlediska celkové návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení a délky ubytování turistů v Ústeckém kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce využívány ostatní hromadná zařízení, hotely ***, kempy a penziony. Nejméně turistů je ubytovaných v hotelech *, hotelech garni. Obrázek č :Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k ) v Ústeckém kraji Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky. Za sledované období byl největší počet příjezdů hostů v okrese Děčín, naopak nejméně v okrese Louny. Okres Litoměřice zaznamenal největší absolutní (o osob) i relativní nárůst (o 31 %) příjezdů hostů. Kromě okresu Litoměřice a Chomutov byly naměřené úbytky v počtu příjezdů hostů, největší pokles byl evidován v okrese Louny (o 58 %). V okrese Děčín, kam spadá SO ORP Varnsdorf, klesl počet příjezdů o na (pokles o 18 %). V letech nejvíce přenocovali v okresech Teplice a Děčín, naopak nejméně v Mostu. Ve většině okresů došlo k poklesu počtu přenocování, největší pokles byl zaznamenán v okresu Ústí nad Labem (o 80 %) a Most (o 74 %). Jediný růst byl zaznamenán v okrese Louny, který v počtu příjezdů značně klesá. Ve sledovaném okrese Děčín došlo k poklesu počtu přenocování o 54 % (o ). Celkově v Ústeckém kraji došlo k poklesu počtu příjezdů hostů (o 15 %) a v počtu přenocování (o 48 %)

75 Tabulka č : Vývoj návštěvnosti v jednotlivých okresech Ústeckého kraje za období Počet příjezdů hostů Počet přenocování Okres Rok Rozdíl mezi lety 2009 a 2000 Rok Rozdíl mezi lety 2009 a Abs. Rel(%) Abs. Rel (%) Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika. Indikátory Podtéma Obec Rekreace Rekreační Velikost a struktura potenciál a ubyt. Kapacit, jeho využití návštěvnost Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Další jevy a komentáře

76 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Velký potenciál pro cestovní ruch národní park České Švýcarsko, CHKO Lužické Hory, CHKO Labské pískovce. Všechny obce patří do mikroregionu Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zatraktivnit Šluknovský výběžek. Rozsáhlá síť značených turistických a cyklistických tras, sjezdovky aktivní trávení volného času. PŘÍLEŽITOSTI Využití blízkého sousedství se Spolkovou republikou Německo. Rozvoj agroturistiky a biofirem. Rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu budování parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, turistické značení, atd.). SLABÉ STRÁNKY Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality v území. Absence ubytovacího zařízení v obci Dolní Podluží. Klesá návštěvnost okresu Děčín, do kterého SO ORP spadá. Snižuje se délka pobytu v ubytovacích zařízeních. HROZBY Nedostatek vlastních prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Znečištění prostředí nebo přírodní katastrofa ohrožující přírodní a kulturní atributy SO ORP, jako např. povodně v roce Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.)

77 5 Ekonomický pilíř 5.1 Regionální ekonomika Nejvýznamnější zaměstnavatelé Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni ve společnostech zabývajících se průmyslem, především strojírenským a textilním. V SO ORP Varnsdorf je 21 firem, které mají nad 50 zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele SO ORP patří 4 podniky, které mají nad 200 zaměstnanců, jedná se o podniky TOS VARNSDORF, a.s., BELDEN, s.r.o., VELVETA, a.s. a To & Mi Vdf. spol. s r.o. Obrázek č : Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností Kategorie Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost podle počtu zaměstnanců TOS VARNSDORF a.s. Varnsdorf Výroba kovoobráběcích strojů BELDEN s.r.o. Horní Podluží Výroba elektrických vodičů a kabelů j. n VELVETA a.s. Varnsdorf Konečná úprava textilií To & Mi Vdf. spol. s r.o. Varnsdorf Ostatní pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním AMANN s.r.o. Chřibská Úprava a spřádání textilních vláken a příze HELIX - Liberec s.r.o. Dolní Podluží Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů K W L, s.r.o. Varnsdorf Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla MĚSTO VARNSDORF Varnsdorf Všeobecné činnosti veřejné správy Nemocnice Varnsdorf Varnsdorf Ústavní zdravotní péče Střední škola služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, Střední odborné vzdělávání na Varnsdorf Bratislavská 2166, učilištích příspěvková organizace Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Varnsdorf 5, Mariánská 1100, příspěvková organizace Varnsdorf Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách ELITE a.s. Varnsdorf Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků Frottana - Bohemia, s.r.o. Varnsdorf Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů NOPROSU s.r.o. Varnsdorf Silniční nákladní doprava RETOS VARNSDORF s.r.o. Varnsdorf Generální opravy a repasy kovoobráběcích strojů SAMAT, spol. s r.o. SATES s.r.o. Jiřetín pod Jedlovou Varnsdorf Výroba kovových dveří a oken Kovovýroba, opravy a prodej kovoobráběcích strojů

78 Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců SMK, spol. s r.o. Varnsdorf Nespecializovaný velkoobchod Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karolíny Světlé 2703, příspěvková organizace Varnsdorf Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Zdroj: Ústav územního rozvoje k Pozn.: Registr ekonomických subjektů eviduje pouze zaměstnavatele, kteří ČSÚ poskytli informace. Výčet firem tak nemusí být zcela vyčerpávající. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejnižší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP Varnsdorf se pohybuje kolem hodnoty 150. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 (156,3) do roku 2008 (153,7) mírně snížil, poté nastal pokles naměřené aktivity na hodnotu 147,1. Míra podnikatelské aktivity ve sledovaném SO ORP Varnsdorf je podprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Obrázek č : Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje Míra podnikatelské aktivity [ ] SO ORP Bílina 121,6 125,5 125,4 Děčín 177,7 189,5 186,7 Chomutov 150,3 148,9 146,1 Kadaň 141,6 138,7 136,7 Litoměřice 199,3 201,9 193,1 Litvínov 139,3 142,1 144,6 Louny 174,4 175,1 170,4 Lovosice 176,2 176,4 174,4 Most 147,2 150,5 151,4 Podbořany 149,4 146,0 140,8 Roudnice nad Labem 202,0 198,9 192,0 Rumburk 147,7 150,2 147,0 Teplice 160,0 162,0 160,6 Ústí nad Labem 167,4 169,1 168,2 Varnsdorf 156,3 153,7 147,1 Žatec 174,9 165,5 159,3 Ústecký kraj 163,0 164,7 162,2 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * pop je počet obyvatel k daného roku Míra podnikatelské aktivity SO ORP Varnsdorf byla v roce 2005 hodnoty 156,3, v roce 2008 se snížila na 153,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 147,1. Za sledované období byla nejvyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Horní Podluží (157,4), Jiřetín pod

79 Jedlovou a Varnsdorf, naopak nejnižší hodnoty byly naměřeny v obcích Dolní Podluží, Chřibská (134,9) a Rybniště. K nejvyššímu vzestupu míry podnikatelské aktivity došlo v obci Horní Podluží. Obrázek č : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Varnsdorf Míra podnikatelské aktivity [ ] Obec Dolní Podluží 153,5 150,2 143,9 Horní Podluží 139,4 162,1 157,4 Chřibská 151,5 138,3 134,9 Jiřetín pod Jedlovou 162,1 157,4 152,4 Rybniště 144,4 142,5 138,7 Varnsdorf 158,1 155,4 148,2 SO ORP Varnsdorf 156,3 153,7 147,1 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * pop je počet obyvatel k daného roku

80 5.2 Trh práce Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech. Míra nezaměstnanosti Ústeckého kraje od roku 2005 postupně klesala z 16,5 % na 10,3 % do roku V roce 2009 se projevila hospodářská recese (míra nezaměstnanosti 12,8 %), která nejvíce postihla ORP Kadaň (růst míry nezaměstnanosti o 4,6 %), Podbořany (o 4,4 %), Chomutov (o 3,3 %), Varnsdorf (o 3,3 %), Rumburk (o 3,1 %). Nejmenší míra nezaměstnanosti po celou sledovanou dobu je v SO ORP Roudnice nad Labem, Litoměřice a Lovosice. Naopak největší míra nezaměstnanosti od 16,5 % do 16,0 % je v SO ORP Varnsdorf, Rumburk a Litvínov. V SO ORP Varnsdorf byla evidována v roce 2005 míra nezaměstnanosti 15,5 %, v roce 2006 klesla na 15,4 %, v roce 2007 dále se snížila na 13,8 %, v roce 2008 byla naměřena nejnižší hodnota 13,2 %, v roce 2000 došlo k vzestupu na 16,5 %. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Varnsdorf je nižší než krajský průměr do roku 2006, poté dochází k tomu, že míra nezaměstnanosti je nadprůměrná v rámci krajských hodnot. Obrázek č : Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP Bílina 17,2 16,4 14,6 11,3 13,7 Děčín 14,5 13,9 12,2 10,1 12,5 Chomutov 18,4 16,8 13,4 10,5 13,8 Kadaň 16,4 13,4 9,2 6,9 11,5 Litoměřice 12,6 11,4 9,7 7,9 10,1 Litvínov 24,4 23,0 19,4 14,8 16,0 Louny 15,4 14,3 11,9 9,2 11,7 Lovosice 11,6 11,1 10,0 8,3 10,7 Most 23,3 22,4 17,5 12,7 15,1 Podbořany 14,2 13,4 10,5 8,5 12,9 Roudnice nad Labem 12,5 11,3 10,0 8,1 10,0 Rumburk 18,0 17,5 14,7 13,1 16,2 Teplice 15,5 14,8 12,5 10,0 11,7 Ústí nad Labem 14,1 13,8 12,2 10,1 12,2 Varnsdorf 15,5 15,4 13,8 13,2 16,5 Žatec 17,7 16,7 13,6 10,3 13,0 Ústecký kraj 16,5 15,5 12,9 10,3 12,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Míra nezaměstnanosti v SO ORP Varnsdorf od roku 2005 klesala až na hodnotu 13,2 % naměřenou v roce 2008, v roce 2009 dochází ke zvýšení nezaměstnanosti na 16,5 %, která je následkem ekonomické recese. Za sledované období byla nejvyšší nezaměstnanost naměřena v obci Chřibská (za celé sledované období nad 20 %), dále výraznější nezaměstnanost se eviduje v letech v obci Jiřetín pod Jedlovou, kde poté dochází k poklesu nezaměstnanosti, až na nejnižší nezaměstnanost (13,6 % v roce 2009). Za celé

81 období je nízká nezaměstnanost v obcích Horní Podluží. Město Varnsdorf kopíruje vývoj nezaměstnanosti celého SO ORP. Obrázek č : Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Varnsdorf Obec Míra nezaměstnanosti [%] Dolní Podluží 15,8 15,7 12,4 11,5 14,2 Horní Podluží 12,5 13,2 10,8 10,9 13,9 Chřibská 21,1 22,3 20,9 20,6 23,3 Jiřetín pod Jedlovou 20,3 19,0 14,4 13,2 13,6 Rybniště 16,6 19,7 17,9 14,0 17,3 Varnsdorf 14,9 14,6 13,3 12,7 16,3 SO ORP Varnsdorf 15,5 15,4 13,8 13,2 16,5 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Podíl nezaměstnaných žen V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných žen za celé sledované období vyšších hodnot než u mužské složky populace. Podíl nezaměstnaných žen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných žen byl v roce ,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se snížil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muže. Nejmenší podíl nezaměstnaných žen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), Ústí nad Labem (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Žatec s hodnotami nižšími než 50 %, z čehož vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti žen SO ORP Varnsdorf kopíruje vývoj nezaměstnanosti žen Ústeckého kraje s výjimkou roku 2008, kdy došlo již k poklesu než jak v růstu v rámci kraje. Podíl nezaměstnaných žen je nižší než průměrná krajská hodnota. Obrázek č : Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] Bílina 54,7 54, ,7 54,3 Děčín 51,8 52,9 54,4 56,4 53,3 Chomutov 50,7 51,1 53,1 54,1 50,8 Kadaň 50,1 49,8 53,1 54,4 50,9 Litoměřice 52,2 52,6 53,2 52,2 50,8 Litvínov 50,9 52, ,8 52,2 Louny 52,1 52,7 55,2 54,8 50,7 Lovosice 53,4 52, ,9 51,3 Most 50,9 51,7 53,5 54,5 52,4 Podbořany 49,3 49,2 49,7 49,4 46,7 Roudnice nad Labem 53,4 54,8 54,6 56,5 53,5 Rumburk 46,2 46,7 47,8 47,1 47 Teplice 53,9 54,2 56,5 57,2 51,3 Ústí nad Labem 49,9 49, ,6 48,6 Varnsdorf 47,5 49,7 52,5 51,2 49,4-81 -

82 SO ORP Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] Žatec 50,4 51,3 51,9 51,3 49,5 Ústecký kraj 51,1 51,7 53,4 54,2 50,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Podíl nezaměstnanosti žen z celku byl v letech ,5 %, v roce 2006 vzrostl na 49,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 52,5 %, v roce 2008 se snížil na 51,2 % a v roce 2009 klesl na 49,4 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen je za celou sledovanou dobu v obci Jiřetín pod Jedlovou (kolem 60 %), nejvyšší hodnota byla naměřena v roce 2007 (67 %). Nejnižší nezaměstnanost žen byla v obci Horní Podluží (do 40 %), nejnižší hodnota byla evidována v roce 2007 (32,1 %). Obrázek č : Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Varnsdorf Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] Obec Dolní Podluží 50,6 47,3 53,1 52,8 48,4 Horní Podluží 37,6 35,4 32,1 34,7 43,6 Chřibská 45,7 46,9 51,9 46,8 44,1 Jiřetín pod Jedlovou 61,3 63,6 67,0 50,3 59,0 Rybniště 53,3 53,9 50,3 46,5 52,5 Varnsdorf 47,0 50,1 53,0 52,7 49,9 SO ORP Varnsdorf 47,5 49,7 52,5 51,2 49,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Nezaměstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 měsíců) a na dlouhodobou (nad 12 měsíců). Nezaměstnanost nad 12 měsíců se nazývá též jako trvalá, která přináší řadu dopadů, jak na společnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem. Ústecký kraj zaznamenal pokles podílu nezaměstnaných osob z 51,8 % na 31,9 % v období 2005 až Dlouhodobě nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob zaznamenaly SO ORP Litvínov, Most a Bílina. Mezi SO ORP s nižším podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob patří Litoměřice, Podbořany a Lovosice. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl naměřen v SO ORP Litvínov (64,9 %) v roce 2005 a Nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán v roce 2009 v SO ORP Podbořany (20,9 %). Největší pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných byl v SO ORP Most (o 27 %), v tomto ORP se počet dlouhodobě nezaměstnaných pohyboval v nejnižších hodnotách v rámci Ústeckého kraje. Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP Varnsdorf se pohybovala v nižších hodnotách než naměřené krajské hodnoty do roku 2007, po té došlo ke zvýšení hodnot nad krajskou úroveň

83 Obrázek č : Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] Bílina 59,8 53,9 57,9 51,1 34,8 Děčín 46,5 45, ,6 31 Chomutov 51,8 53,1 51,3 43,3 30,6 Kadaň 50, ,8 42,1 25,8 Litoměřice 39 39,6 38,3 33,1 26,4 Litvínov 64,9 64,5 64,9 58,8 41 Louny 48,4 48,6 48,3 44,4 26,1 Lovosice 40,7 38,7 39, Most 62, ,8 50,9 35,2 Podbořany 39,8 42,2 39,5 35,6 20,9 Roudnice nad Labem 47,6 47, ,3 29,8 Rumburk 53,3 51,7 50,7 44,7 35,5 Teplice 52,7 49,1 51, ,1 Ústí nad Labem 47,1 47,7 49,3 46,5 34 Varnsdorf 50,5 51,3 48,2 46,4 35,7 Žatec 46,6 50,5 48,5 42,3 27,5 Ústecký kraj 51,8 51,5 51,1 45,5 31,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP Varnsdorf byla v roce ,5 %, v roce 2006 vzrostla na 51,3 %, v roce 2007 klesla na 48,2 %, v roce 2008 se snížila na 46,4 % a v roce 2009 poklesla na 35,7 %. Do roku 2007 byla nejvyšší míra dlouhodobě nezaměstnaných v obci Jiřetín (v roce ,5 %), poté došlo k výraznému poklesu až na nejnižší hodnotu 26,5 % naměřenou za celé sledované období v SO ORP.V roce 2008 bylo nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v obci Varnsdorf, naopak nejméně v obci Rybniště Obrázek č : Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Varnsdorf Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] Obec Dolní Podluží 43,6 48,7 46,8 46,7 31,9 Horní Podluží 36,4 34,0 40,0 43,2 31,5 Chřibská 53,2 51,3 50,3 45,6 37,8 Jiřetín pod Jedlovou 56,3 56,5 64,5 41,0 26,5 Rybniště 36,0 42,2 41,7 38,5 33,7 Varnsdorf 51,7 52,5 48,1 47,1 36,2 SO ORP Varnsdorf 50,5 51,3 48,2 46,4 35,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo znamená, kolik osob se uchází o jedno volné pracovní místo, neboli značí zájem o volnou pracovní pozici. V Ústeckém kraji se hlásilo 26 osob na 1 volné pracovní místo, v roce 2006 bylo 16 zájemců, v roce 2007se snížil počet zájemců na 9 osob, v roce 2008 se hlásilo 7 zájemců na 1 volné pracovní místo

84 a v roce 2009 vzrostl počet zájemců o 1 pracovní místo na 23 osob. Nejvíce osob se hlásilo na 1 volné pracovní místo v letech 2005 až 2007 v SO ORP Litvínov, poté v letech 2008 a 2009 evidoval nejvíce zájemců o pracovní místo SO ORP Rumburk, kde v roce 2009 dosahoval počet zájemců o práci téměř 105. Nejméně uchazečů o zaměstnání bylo v SO ORP Roudnice nad Labem. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v SO ORP Varnsdorf je nižší než krajská úroveň do roku 2007, poté dochází k opačné situaci. Nejméně uchazečů bylo v roce 2008 (11,6), naopak nejvíce uchazečů bylo v roce 2009 (41,1), kdy se projevila ekonomická recese. Obrázek č : Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo Bílina 56,5 25,9 15,6 12,3 57,4 Děčín 30,6 21,6 15,4 15,4 38,4 Chomutov 38 14,2 6,1 5,1 21,1 Kadaň 18,1 10,9 5 4,1 24,3 Litoměřice 22,8 11 8,1 7,4 13,1 Litvínov 88,9 44,1 20,4 14,5 37,6 Louny 20,2 10,9 5,6 5,1 19,8 Lovosice 13, ,7 6,5 13,3 Most 38,4 19,3 9,1 6,8 18,8 Podbořany 22,2 13,2 6,5 6,2 14,6 Roudnice nad Labem 14,3 8,5 4,4 2,5 11 Rumburk 19,4 14,9 14,6 19,2 104,5 Teplice 30,6 19,5 10,8 8,9 40,8 Ústí nad Labem 16,3 12,2 7,4 6,7 17,2 Varnsdorf 16,3 11,7 12,2 11,6 41,1 Žatec 40,3 21,1 9 7,9 21,1 Ústecký kraj 25,8 15,5 8,7 7,2 22,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst Ústeckého kraje se mezi lety 2006 až 2007 zvyšoval, poté v roce 2008 došlo ke snížení počtu obsazených pracovních míst. Ve sledovaném období se pohyboval od do Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice, Most, kde počet obsazených pracovních míst neklesl pod Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází v SO ORP Podbořany, Varnsdorf, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do Výraznější růst počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 byl naměřen v SO ORP Žatec (o 14 %). Výraznější pokles počtu obsazených míst byl evidován v SO ORP Litvínov (o 15 %), Podbořany (o 12 %). Sledovaný SO ORP Varnsdorf byl evidován jako druhý nejmenší ORP v počtu obsazených pracovních míst v Ústeckém kraji. Od roku 2006 do roku 2009 se počet obsazených pracovních míst snížil o 9,07 %, klesl ze na

85 Obrázek č : Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%] Bílina ,32 Děčín ,86 Chomutov ,55 Kadaň ,89 Litoměřice ,74 Litvínov ,43 Louny ,39 Lovosice ,01 Most ,81 Podbořany ,80 Roudnice nad Labem ,37 Rumburk ,70 Teplice ,39 Ústí nad Labem ,49 Varnsdorf ,07 Žatec ,99 Ústecký kraj ,76 Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nejvíce pracovních míst je v obci Varnsdorf (kolem 6 tisíc), naopak nejméně je v obci Rybniště, kde je počet pracovních míst za poslední 3 roky nepřevyšuje 50. Počet obsazených pracovních míst rostl ve 3 obcích (Dolní Podluží, Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou). Výraznější růst pracovních míst nastal v obci Dolní Podluží (o 33 %). Pokles počtu pracovních míst byl evidován ve 3 obcích (Rybniště, Chřibská, Varnsdorf). K výraznějšímu poklesu došlo v obci Rybniště (o 30 %). Obrázek č : Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Varnsdorf Obec Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%] Dolní Podluží ,57 Horní Podluží ,66 Chřibská ,49 Jiřetín pod Jedlovou ,00 Rybniště ,58 Varnsdorf ,23 SO ORP Varnsdorf ,07 Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

86 5.3 Daňová výtěžnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Daňová výtěžnost Ústeckého kraje byla v roce Kč a v roce 2009 se snížila o Kč, a tedy dosahovala výše Kč. Průměrná daňová výtěžnost Ústeckého kraje za rok 2008 činila Kč na obyvatele. V roce 2009 průměrná daňová výtěžnost obcí Ústeckého kraje dosáhla Kč na obyvatele. Došlo tedy ke snížení o 980 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl způsoben především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele v Ústeckém kraji mají SO ORP Ústí nad Labem (9 990 Kč) a Kadaň (9 830 Kč). Výrazně podprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele Ústeckého kraje mají SO ORP Rumburk (7 350 Kč) a Lovosice (7 690 Kč). Sledovaný SO ORP Varnsdorf evidoval v roce 2008 daňovou výtěžnost Kč, následný rok došlo k poklesu o Kč na hodnotu Kč. Daňová výtěžnost na obyvatele činila v roce Kč, v roce 2009 byla snížena na Kč. Pokles byl o Kč, což je čtvrtý největší pokles v rámci celého Ústeckého kraje. Obrázek č : Daňová výtěžnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009 Daňová výtěžnost na obyvatele Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Bílina ,39 8,47-0,92 Děčín ,72 8,70-1,02 Chomutov ,45 9,03-1,41 Kadaň ,03 9,83-0,20 Litoměřice ,45 8,38-1,07 Litvínov ,33 8,09-1,24 Louny ,21 8,31-0,90 Lovosice ,63 7,69-1,94 Most ,89 9,62-1,28 Podbořany ,54 8,56-0,98 Roudnice nad Labem ,78 7,99-0,79 Rumburk ,50 7,35-1,15 Teplice ,53 8,81-0,72 Ústí nad Labem ,51 9,99-0,52 Varnsdorf ,31 7,94-1,37 Žatec ,59 9,07-1,53 Ústecký kraj ,86 8,87-0,98 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Daňová výtěžnost SO ORP Varnsdorf je podprůměrná v rámci Ústeckého kraje, v roce 2008 činila Kč na obyvatele, v roce 2009 došlo k poklesu na Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost v roce 2008 byla v obcích Varnsdorf (9 350 Kč) a Jiřetín pod Jedlovou, naopak nejnižší byla změřena v obci Rybniště (8 220 Kč), zbylé obce dosahují hodnot do Kč. V roce 2009 byla nejvyšší daňová výtěžnost v obci Jiřetín pod Jedlovou ( Kč), naopak nejmenší byla v obci Rybniště (7 050 Kč), zbylé obce nedosahují více než Kč. Za

87 období nastal jediný růst daňové výtěžnosti v obci Jiřetín pod Jedlovou o Kč, ve zbylých obcích došlo k poklesu daňové výtěžnosti, nejvýrazněji ve městě Varnsdorf o Kč. Obrázek č : Daňová výtěžnost SO ORP Varnsdorf v letech 2008 a 2009 Daňová výtěžnost na obyvatele Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Dolní Podluží 10078, ,05-589,73 8,34 7,89-0,45 Horní Podluží ,69-781,31 8,68 7,43-1,25 Chřibská 13016, ,8-1432,81 8,74 7,77-0,97 Jiřetín pod Jedlovou 5398, ,7 751,25 9,04 10,28 1,24 Rybniště 5980,8 5138,28-842,52 8,22 7,05-1,17 Varnsdorf , , ,1 9,53 7,94-1,59 SO ORP Varnsdorf , , ,2 9,31 7,94-1,37 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Indikátory Obec Hospodářské podmínky Regionální ekonomika Trh práce Podtéma Daňová výtěžnost Další jevy a komentáře Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf

88 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Míra nezaměstnanosti SO ORP je vyšší než průměrná krajská nezaměstnanost. Nižší míra nezaměstnanosti je v obci Horní Podluží. Nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Nadprůměrná daňová výtěžnost v obci Jiřetín pod Jedlovou (nad Kč). PŘÍLEŽITOSTI Možnost rozvoje cestovního ruchu (České Švýcarsko, CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce, mikroregion Tolštejn). Blízkost měst Rumburk, Děčín, Liberec, Krásná Lípa a dalších větších měst pro zajištění dalších pracovních příležitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit. Blízkost německých hranic noví investoři, nové pracovní příležitosti. SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Chřibská a Rybniště. Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Chřibská a Varnsdorf. Míra podnikatelské aktivity je podprůměrná v rámci kraje. Nižší míra podnikatelské aktivity v obcích Dolní Podluží, Chřibská a Rybniště. Nejmenší daňová výtěžnost v obci Rybniště. Klesá počet obsazených pracovních míst. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo se zvyšuje, je dvounásobně větší než průměrné krajské hodnoty. HROZBY Ukončení činnosti několika významných zaměstnavatelů (např. TOS VARNSDORF, VELVETA, LUKRAM) by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných - postupná ztráta lidského kapitálu. Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující stabilizaci obyvatelstva. Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Varnsdorf, Chřibská, Horní Podluží a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit

89 6 Souhrn a vyváženost pilířů 6.1 Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Varnsdorf se nachází nerostné suroviny, jejich těžba v současnosti neprobíhá a ani v budoucnosti se nepředpokládá jejich využití. Na území ORP Varnsdorf bylo vymezeno chráněné ložiskové území a v severozápadní části území i prognózní zdroj menšího rozsahu. Do jihozápadní části území zasahuje jen minimálně plocha prognózního zdroje, jehož převážná část byla vymezena na území sousedních správních obvodů. Poddolovaná území se na území SO ORP Varnsdorf vyskytují převážně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se o území obcí Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště a Varnsdorf, z nich nejrozsáhlejší o rozloze větší než 25 ha se nachází na území obce Jiřetín pod Jedlovou. Větší počet poddolovaných území je na území obce Dolní Podluží (10). Sesuvná území na správním území obce s rozšířenou působností Varnsdorf nejsou v podkladech uvedena, stejně jako další relevantní jevy. Vodní režim Na podstatné části území SO ORP Varnsdorf je vymezena CHOPAV, která v podstatě pokrývá na území SO ORP Varnsdorf svou rozlohou CHKO Lužické hory. Ačkoliv se zde nenachází významné zdroje podzemních vod, na území všech obcí se nacházejí vodní zdroje kvalitní pitné vody. Nachází se zde řada menších vodních ploch. Největší plochu zabírá Velký rybník (22 ha) a vodní nádrž na pitnou vodu Chřibská o rozloze cca 11,5 ha. Dále se zde nachází i větší počet menších rybníků, většina z nich však nutně vyžaduje údržbu. Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou dostatečné pro zajištění potřeb území. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku nedostatečné údržby a nevhodných zásahů do vodního režimu (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Další závadou je, že části zastavěných území čtyř obcí se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněž silnice II. a III. třídy. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Varnsdorf je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví. Problémem je, že se jedná o hustě zalidněné území a tedy se vztahuje k podstatné části populace. V řadě dalších obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Frekventované silnice II. třídy procházejí zastavěným územím ORP Varnsdorf a obcí Chřibská, Rybniště, Dolní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou

90 Problematika využívání a likvidace odpadů a případných rizik z titulu výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch na sledovaném území nebyla řešena vzhledem nedodání relevantních dat ze strany zadavatele. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Varnsdorf se řadí k ekologicky velmi stabilním oblastem. Na jeho území jsou vymezeny rozsáhlé CHKO (CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce) několik maloplošných zvlášť chráněných území a lokality soustavy NATURA Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability ÚSES. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, že 43,7 % území je pokryto lesními porosty (viz kap. 5). Tyto skutečnosti významně přispívají k převážně vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jež byly obcím přiřazeny, jedná se však o obce s relativně nízkým počtem obyvatel. Rozsah ochrany přírody a krajiny je důvodem pro existenci řady již existujících závad, kdy zastavěná území a dopravní infrastruktura zasahují a prochází chráněnými lokalitami a kříží vymezené biokoridory. Výhledově lze, vzhledem k plánovanému rozvoji území, očekávat jejich další nárůst. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Varnsdorf plní především hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí pouze 5 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k úrodným a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 1040,40 ha, tj. 11,7 % celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy (-1,6 %). Rovněž přírůstek zastavěných ploch v období byl relativně nízký (1,1 %). Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území SO ORP Varnsdorf činí 43,7 %, což je vysoko nad celokrajským průměrem zalesnění. Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a žádoucímu rozvoji území i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové oblasti a rozvojové osy na sledovaném území a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit jsou v návrhu ZÚR ÚK vymezeny záměry v rozvoji dopravní (a technické infrastruktury). Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, což znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěži a pozůstatků po těžební činnosti

91 6.2 Sociální pilíř Technická infrastruktura V SO ORP Varnsdorf je všech 6 obcí s vodovodní sítí, nejméně napojena na vodovod je obec Rybniště (60 %). Jednotná kanalizace je v obcích Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf, tyto obce mají kanalizaci napojenu na vlastní ČOV. V rámci SO ORP je plynem zásobováno 5 obcí (Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf). V obci Rybniště není zavedena plynofikace. V SO ORP Varnsdorf zajišťuje zásobováním teplem společnost Teplárna Varnsdorf a.s., závodní teplárna VELVETA, a.s. Dopravní infrastruktura Na území SO ORP Varnsdorf se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Páteřní komunikace představují silnice I. třídy I/9 a silnice II. třídy II/263, II/264 a II/265. Výhledově zlepšení dostupnosti území a rozvoj území je závislé na realizací rekonstrukce I/9, jež by zajistila kvalitní dostupnost území a jeho propojení na sousední kraje i SRN. Délka silniční sítě celkem činí cca 532 km, z toho silnice I. třídy činí 21,9 %, silnice II. třídy 21,6 % a více než 50 % (56,5 %) tvoří silnice III. třídy. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jež by měly být postupně odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací (nevyhovující technické parametry, špatná kvalita vozovek a značné množství dopravních závad). Intenzity dopravy byly vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě již v době jejich zjišťování (2005) relativně vysoké. Trend ve vývoji intenzity dopravy je trvale rostoucí. Na území ORP Varnsdorf je železniční doprava přímo dostupná pro všechny hodnocené obce. Jak vyplývá z tabulky v příloze, celkový počet železničních stanic a zastávek na území ORP činí 34. Pro příslušné obce je tak zajištěna relativně dobrá dostupnost ORP Varnsdorf železniční dopravou. Územím SO ORP Varnsdorf procházejí dvě celostátní tratě, jež jsou zastaralé a ve špatném technickém stavu. V rámci návrhu ZÚR ÚK (červen 2010) jsou zařazeny záměry jejich optimalizace na rychlost min. 80 km/hod a k dílčímu zkapacitnění. Sociodemografické podmínky SO ORP Varnsdorf patří mezi nejmenší v Ústeckém kraji, je složen z 6 obcí. Mezi lety 2008 a 2010 došlo k nepatrnému zvýšení počtu obyvatel o 0,3 %. Nejvíce obydlené jsou obce Varnsdorf ( osob), Chřibská a Dolní Podluží (nad 1 000), naopak méně populace bydlí v obcích Jiřetín pod Jedlovou (pod 600), horní Podluží a Rybniště (nad 700). K největšímu růstu počtu obyvatel došlo v obci Horní Podluží, naopak k poklesu počtu došlo v obcích Dolní Podluží a Rybniště. Výraznější změny počtu obyvatel byly způsobeny migračním saldem. Ve většině obcí byl kladný přirozený přírůstek, nejvýraznější byl v obcích Varnsdorf a Chřibská. U obce Horní Podluží nastal přirozený úbytek. Migrační saldo bylo kladné v obcích Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou, v ostatních obcích dochází k vystěhovávání obyvatel, nejvyšší záporné hodnoty byly naměřeny v obcích Dolní Podluží a Varnsdorf

92 SO ORP Varnsdorf má nižší index stáří v rámci kraje. Index stáří je výrazně nižší v obcích Horní Podluží, Chřibská, Dolní Podluží a Rybniště, naopak nejvyšší index stáří je v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Předškolní zařízení jsou v tomto správním obvodu výborně zastoupeny, nachází se v každé obci. Základní školy se nacházejí ve 4 obcích, nevyskytují se v obcích Dolní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou. Zdravotnická zařízení jsou zde zastoupena jen v rovině základního zabezpečení, jsou ve 4 obcích, kde se nachází praktičtí lékaři pro děti a dorost a pro dospělé, stomatologové. Zdravotnická zařízení se nevyskytují v obci Horní Podluží a Rybniště. Zařízení sociální péče je relativní dostatek, nachází se v obcích Varnsdorf a Jiřetín pod Jedlovou. Bydlení V SO ORP Varnsdorf bylo v roce 2001 evidováno domů, což představuje 3 % domovního fondu Ústeckého kraje. V krajském srovnání vykazuje SO ORP Varnsdorf domů vystavených do roku 1919 (41,2 %), v letech (20,7 %), v letech 1946 až 1980 (18,0 %) a od roku 1981 do roku 2001 (20,1 %). V SO ORP došlo k 4,8% nárůstu bytovému fondu (bytový fond v roce 2009 činil bytových jednotek). K nejvýraznějšímu relativnímu nárůstu bytů došlo v obcích Dolní Podluží a Chřibská. Rekreace SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP sousedí s národním parkem České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Mezi zajímavosti v SO ORP patří: kozí farma v Horním Podluží (agroturistika), rodný dům Tadeáše Haekeho (cestovatel, přírodovědec, botanik a objevitel největší leknínové rostliny Viktorie královské) v Chřibské, křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, Štola sv. Jana Evangelisty (stříbrný důl, naučná stezka), rozhledna Jedlová hora, Chřibská přehrada, výletní restaurace na Hrádku (oceněna fasádou do r. 2005), větrný mlýn Světlík, zřícenina hradu Tolštejn. Rozvoj cestovního ruchu je spojeno s možnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V roce 2008 bylo evidováno 27 ubytovacích zařízení v SO ORP Varnsdorf. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP patří penziony (12) a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (5), turistické ubytovny (4). Turistická zařízení jsou především soustředěny v obcích Jiřetín pod Jedlovou (10), Chřibská (6) a Varnsdorf (6). Okres Děčín (ve kterém se ORP nachází) patří k nejvíce navštěvovanému okresu v rámci Ústeckého kraje, za poslední dekádu došlo k poklesu návštěvnosti a k výraznějšímu zkrácení pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě. 6.3 Ekonomický pilíř Míra podnikatelské aktivity SO ORP Varnsdorf je podprůměrná v rámci Ústeckého kraje, ale její vývoj víceméně stagnuje a pohybuje se kolem hodnoty 150. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosažena v Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Dolní Podluží, Chřibská a Rybniště. Míra nezaměstnanosti je vyšší než průměrná krajská úroveň a je nejvyšší v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP byly postiženy obce Chřibská a Rybniště (nad 20 %), naopak nejnižší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Horní Podluží, v roce 2010 potom Jiřetín pod Jedlovou. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná do roku 2007 a od roku 2008 nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Nejméně

93 dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Chřibská a Varnsdorf. Daňová výtěžnost se snižuje a je nad krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele zaznamenala obec Jiřetín pod Jedlovou, naopak nejnižší daňová výtěžnost na obyvatele byla zaznamenána v obci Rybniště

94 6.4 Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území. Hodnocení obcí dle indikátorů Vysvětlivky: 1 Horninové prostředí a geologie 2 Vodní režim 3 Hygiena životního prostředí 4 Ochrana přírody a krajiny 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 Veřejná technická infrastruktura 7 Veřejná dopravní infrastruktura 8 Socio-demografické podmínky 9 Bydlení 10 Rekreace 11 Regionální ekonomika 12 Trh práce 13 Daňová výtěžnost

95 Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší než je průměr ORP, byl pilíř v dané obci považován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níže uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vždy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

96 Územní podmínky kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyjádření v kartogramu Z H S dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Obec Environmentální pilíř Hospodářský pilíř Sociální pilíř Kategorie zařazení obce Dolní Podluží b Horní Podluží Chřibská a Jiřetín pod Jedlovou c Rybniště a Varnsdorf c

97 7 Problémy k řešení 7.1 Problémy k řešení v rámci ÚPD Environmentální pilíř Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. Ačkoliv se na území SO ORP Varnsdorf nacházejí některé nerostné suroviny, jejich využití se nepředpokládá především v důsledku limitujícího rozsahu ochrany přírody a vodních zdrojů. Proto problémem je spíše způsob dopravy nezbytných surovin/materiálů ze sousedních území. Problémy se proto týkají spíše oblasti rekonstrukcí a rozvoje stávající nevyhovující dopravní infrastruktury. V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Varnsdorf se jedná o zastavěná území především v ORP Varnsdorf, dále v obcích Chřibská, Dolní Podluží a Horní Podluží. Další oblastí střetů a závad, jež je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a možné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých hlavní silniční tahy procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Návrh ZUR ÚK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Návrhy a záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury (přestavba I/9, II/263 a další rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod., dále modernizace a zkapacitnění železničních tratí) se dostávají opakovaně do střetu s ochranou přírody, záborem ZPF a PUPFL. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR ÚK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí minimalizovat zábory zemědělské půdy, minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů)

98 V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Rumbursko, Varnsdorfsko. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezování nefunkční části ÚSES v lesních porostech. Sociální pilíř Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV) v obcích Chřibská a Rybniště. Dobudování kanalizačních sítí v obcích Horní Podluží a Dolní Podluží. ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor konvenční železnice Děčín, východ Benešov nad Ploučnicí - Rybniště - Rumburk a Rybniště - Varnsdorf - hranice ČR/SRN. V souvislosti s vymezením rozvojové oblasti a rozvojové osy na sledovaném území ZÚR ÚK dále ukládají: podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů územními studiemi a regulačními plány; podporovat přestavbu silnice I/9 tvořící základ rozvojové osy a řešit vyplývající územní souvislosti; vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Ústí nad Labem, Děčín a center osídlení v Libereckém kraji); nástroji územního plánování zajistit zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR, zejména úpravy silnice I/9 (prověřeni podmínek a možností mimoúrovňového kříženi silnice se železnici č.089) a silnice II/263 (zpřesnit koridory přeložek silnice II/263). V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou službou. Podpořit výstavbu rodinných domů pro novomanžele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zajistit stavební plochy od pozemkového fondu. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu rodinných domů. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Zvýhodnit finanční podporu pro výstavby nových rodinných domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.). Ekonomický pilíř Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Varnsdorf, Chřibská, Horní Podluží a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit

99 7.2 Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Urbanistické závady Název Kód Počet obcí % Výpis obcí Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Zastavěné území zasahuje ho ochranného pásma vodního zdroje Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 ss1-zq 1 17 Dolní Podluží ss2-zq 3 50 Chřibská, Dolní Podluží, Varnsdorf szuovz 1 17 Rybniště szuozq 3 50 Varnsdorf, Dolní Podluží, Chřibská Dopravní závady Název Kód Počet obcí % Výpis obcí Silnice I. třídy křižuje železniční trať ss1xze 1 17 Dolní Podluží celostátní Silnice II. třídy křižuje železniční trať celostátní ss2xze 3 50 Dolní Podluží, Rybniště, Varnsdorf Hygienické závady Název Kód Počet obcí % Výpis obcí Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území ss1/zu 1 17 Dolní Podluží Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území ss2/zu 3 50 Chřibská, Dolní Podluží, Varnsdorf Silnice I. třídy zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Silnice II. třídy zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje ss1ovz 4 67 ss2ovz 1 17 Rybniště Dolní Podluží, Horní Podluží, Rybniště, Varnsdorf

100 Environmentální závady Název Kód Počet obcí % Výpis obcí Silnice II. třídy zasahuje do NATURA Ptačí oblast Zastavěné území zasahuje do Evropsky významné lokality ss2-npo 1 17 Rybniště szuoevl 2 33 Chřibská, Dolní Podluží 7.3 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry dopravními Žádné střety nebyly nalezeny Střety se záměry technické infrastruktury Název Kód Počet obcí % Výpis obcí Venkovní vedení elektrické energie 110 kv prochází NATURA Evropský významná lokalita zel-evl 1 17 Dolní Podluží Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny 7.4 Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny (vrstva Zastavitelného území, která se zde využívá, byla prázdná). Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Kód Počet obcí % Výpis obcí Silnice I. třídy zasahuje do ochranného pásma zs1ovz 1 17 Horní Podluží vodního zdroje Silnice I. třídy zasahuje do archeologického naleziště zs1oarch 1 17 Varnsdorf Střety technických záměrů s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny

101 Použité zkratky AGC Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách AGTC Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech AGN Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu AGR Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava KES Koeficient ekologické stability LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP Obec s rozšířenou působností OV Odpadní vody PO Ptačí oblast POU obec s pověřeným obecním úřadem PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PRÚK Program rozvoje Ústeckého kraj PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností TEMMK transevropské multimodální koridory ÚAP Územně analytické podklady

102 ÚK ÚP ÚPD VHD VLC VLD VPS VRT VTL VÚC VVTL ZÚR Ústecký kraj Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná hromadná doprava Veřejné logistické centrum Veřejná linková doprava Veřejně prospěšné stavby Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

103 Seznam zdrojů a použitá literatura Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (návrh k projednání v Radě a Zastupitelstvu Ústeckého kraje), ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Dopravní politika ČR pro léta (červenec 2005) Maier, 2009 Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na Metodika 2007 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na AP_ pdf) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Politika územního rozvoje České republiky 2008, ÚÚR 2009 Program rozvoje Ústeckého kraje , duben 2008 Ředitelství silnic a dálnic, Server mapy.cz Stavební zákon Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) T-mapy, spol. s r.o. a DHV CR, spol. s r.o., 2008 TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, (dostupné na ÚAP Ústeckého kraje 2009 Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem Zadání Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK),

104 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: A050 záplavové území Obec Typ Plocha (ha) Q100 19,67 Dolní Podluží Q20 6,77 Q5 3,57 Q100 14,50 Horní Podluží Q20 10,86 Q5 4,43 Q100 14,78 Chřibská Q20 9,41 Q5 5,66 Q100 4,08 Jiřetín pod Jedlovou Q20 3,60 Q5 3,13 Q100 15,82 Rybniště Q20 14,70 Q5 13,83 Q100 24,74 Varnsdorf Q20 12,71 Q5 8,79 Q100 93,60 Celkem ORP Q20 58,05 Q5 39,42 Zdroj: ÚAP, Tabulka A 2: Přírodní památky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti A031 A031 A034 A034 A035 A035 Obec Výměra obce (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) Dolní Podluží 1520,81 0,00 0,00 414,48 27,25 27,33 1,80 Horní Podluží 745,95 0,00 0,00 0,00 0,00 414,39 55,55 Chřibská 1595,59 0,68 0,04 267,64 16,77 582,82 36,53 Jiřetín pod Jedlovou 1136,05 0,00 0,00 6,39 0,56 0,00 0,00 Rybniště 1268,84 0,00 0,00 165,75 13,06 364,69 28,74 Varnsdorf 2623,37 0,00 0,00 0,00 0,00 257,27 9,81 Celkem ORP 8890,62 0,68 0,01 854,25 9, ,5 18,52 Zdroj: ÚAP, Vysvětlivky: A031 - přírodní památka včetně ochranného pásma A034 - NATURA evropsky významná lokalita A035 - NATURA ptačí oblast

105 Obrázek A 1: Přírodní památky, přírodní rezervace Zdroj: AOPK Tabulka A 3: Přírodní památka včetně ochranného pásma Obec Název památky Plocha (ha) Chřibská Louka u Brodských 0,68 Zdroj: ÚAP, Tabulka A 4: A034 NATURA evropsky významná lokalita Obec Název lokality Plocha (ha) Dolní Podluží Lužickohorské bučiny 414,48 Chřibská České Švýcarsko 214,14 Chřibská - kostel 0,06 Studenec 0,00 Spravedlnost-Chřibská 53,44 Jiřetín pod Jedlovou Údolí Chřibské Kamenice 6,39 Rybniště Velký rybník 88,82 Údolí Chřibské Kamenice 76,93 Celkem ORP 854,25 Zdroj: ÚAP, Tabulka A 5: A035 NATURA ptačí oblast Obec Název Plocha (ha) Dolní Podluží Labské pískovce 27,33 Horní Podluží Labské pískovce 414,39 Chřibská Labské pískovce 582,82 Rybniště Labské pískovce 364,69 Varnsdorf Labské pískovce 257,27 Celkem ORP 1646,50 Zdroj: ÚAP, 2010.

106 Obrázek A 2: Plochy a koridory nadmístního významu, včetně ÚSES Zdroj: ZÚR ÚK, návrh (červen 2010) Tabulka A 6: Koeficient ekologické stability v SO ORP Ústeckého kraje ORP Rok Bílina 1,57 1,83 1,84 Děčín 3,07 3,82 3,9 Chomutov 4,18 4,57 4,73 Kadaň 4,02 4,8 4,8 Litoměřice 0,65 0,81 0,82 Litvínov 9,92 10,1 10,15 Louny 0,57 0,58 0,58 Lovosice 0,34 0,4 0,4 Most 0,17 0,24 0,24 Podbořany 0,69 0,95 0,95