I Úvod II Teoretická část. III Praktická část. IV Závěr. V Seznam použité literatury. VI Seznam příloh. VII Přílohy

Transkript

1 - 1 -

2 I Úvod II Teoretická část 2.1 Hudba 2.2 Česká hudba 2.3 Bedřich Smetana 2.4 Antonín Dvořák 2.5 Další hudebníci 2.6 Rafael Kubelík III Praktická část 3.1 Anketa 3.2 Pojmy IV Závěr V Seznam použité literatury VI Seznam příloh VII Přílohy - 2 -

3 I Úvod Již od malička mám ráda hudbu: tancování, zpívání a hraní na hudební nástroj bylo vždy mou oblíbenou činností. A tak jsem začala ve třech letech chodit na mažoretky do Bonifáce, kde jsem mohla uplatnit svůj taneční talent. Za pár let jsem se začala věnovat i hudebním nástrojům. Zpočátku to byla hra na akordeon, u kterého jsem měla velkou podporu od mé babičky. O rok později pak hra na klavír, kde mně velkou inspirací byla má starší sestra Eliška. Ona docházela do Základní umělecké školy A. M. Buxton na hodiny klavíru již několik let. Brzy budu končit první cyklus, který trvá sedm let. Za tu dobu jsem se hodně naučila a jsem ráda, že mě rodiče do hudební školy přihlásili. Dnes si již dokážu sednout ke klavíru, či harmonice a zahrát si obyčejnou lidovku jen tak pro radost. Zároveň mě baví ale i vážná hudba, jako jsou skladby od Mozarta, Dvořáka, Janáčka, Fibicha a dalších. Pravidelně se zúčastňuji koncertů v hudební škole, které jsou určeny pro rodiče i veřejnost. A i přestože mám vždy malou trému, mám dobrý pocit z toho, že mě lidé poslouchají a můj výkon ocení potleskem. Naučit se hře na hudební nástroj by však nebylo možné bez osvojení si základů hudební nauky. Hudební teorie, která se zde vyučuje byla pro mě někdy nudná, ale nezbytná. Rok 2014 byl vyhlášen rokem české hudby. Celá řada slavných českých hudebníků má v tomto roce kulaté výročí svého úmrtí či narození. Myslím, že plným právem si je tento rok připomínáme. Vždyť nás proslavili svým uměním nejen u nás doma, ale i v zahraničí. Česká vážná hudba i hudební orchestry, které ji v současné době prezentují mají ve světě vynikající zvuk. Pojďme si připomenout naše slavné hudebníky v naší historii v mé absolventské práci. Bez nich by nebyla založena tradice českého muzicírování, která má pokračování i v dnešní době. Vždyť plně platí to, co se o nás říká co Čech, to muzikant

4 II Teoretická část Hudba je univerzální řeč lidstva. -Henry Wadsworth Longfellow 2.1 Hudba Hudba jako taková vznikla už v pravěku, kde pravěcí lidé používali hudbu k rituálům či požehnání pro dobrý lov, většinou v podobě skřeků a tanců okolo ohně. Avšak první důkazy o pravěké hudbě jsou dochovány z roku před naším letopočtem v podobě vyřezávaných píšťal, ke kterým se později přidaly i další hudební nástroje jako jsou: chřestidla, bicí, rohy, harfy a lyry. Takto se hudba postupně vyvíjela, modernizovala a zdokonalovala až do dnešní podoby. 2.2 Rozvoj české hudby První dochované české písně jsou z 11. století. Nazývají se: Hospodine pomiluj ny a Svatý Václave. V té době se tyto písně komponovaly jako hymny zpívané v chorálu. Další důležitý čin pro českou hudbu nastal, když Václav II. uspořádal hudební klání. Hosté této události byli nejslavnějšími minesengry z celé Evropy. Dnes by se taková událost dala přirovnat k festivalu Pražské jaro. Další významný pokrok pro českou hudbu nastal až o tři století déle, kdy v 17. století na královském trůnu vládl habsburský panovník Rudolf II. Ten nadšeně podporoval své záliby, kterými byla hudba, umění a alchimie. Za jeho vlády se Praha opět stala hlavním střediskem veškerého dění a hudba začala vzkvétat. Rudolf II. se také stal zakladatelem kapel. Vyhledával hudební talenty ze všech vrstev obyvatelstva. Poté jim zajistil vzdělání a doživotní peněžní zaopatření, výměnou za hudební služby na pražském dvoře. Těmto lidem se říkalo: Císařská kapela. V době největšího kulturního rozmachu propukla třicetiletá válka, která začala povstáním evangelických stavů proti Habsburkům. Česká země začala upadat, ztratila polovinu obyvatelstva, a nastala chudoba. Lidé začali nalézat útěchu v písních, které pro ně vymyslli regenschori. Byli to vedoucí chrámových sborů, kteří neměli žádné vzdělání, a tak tvořili jen - 4 -

5 písně jednoduché, zcela prosté, díky kterým vznikla nová éra zvaná: Evropský klasicismus. Tento styl se zalíbil mnoha cizím hudebníkům, kteří v Čechách našli porozumění a uznání. Mezi nejznámější hudebníky patří: Wolfgang Amadeus Mozart, který také prohlásil: Moji Pražané mi rozumějí a ke konci klasicismu také Ludwig Van Beethoven. Hned na to přišel do Evropy romantismus a s ním i k nám spousty nových umělců jako je třeba: Frederyk Chopin, Petr Iljič Čajkovský, Robert a Klára Schumannovi nebo Ferenc Listz. A teď už se dostáváme k českým hudebníkům, kteří slaví tento rok své výročí. První z nich jsou Bedřich Smetana a Antonín Dvořák - 5 -

6 2.3. Bedřich Smetana V hudbě život Čechů" -Bedřich Smetana Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli ve sládkovské rodině. Otec svého syna v hudbě velmi podporoval a už od čtyř let ho učil hudebním základům. V šesti letech měl pak svůj první koncert, na kterém byl prohlášen za zázračné dítě. Díky svému talentu a velikým pokrokům, které v hudbě dělal, dokázal už v osmi letech složit svou první skladbu jménem Kvapík. Škola mu moc nešla, protože většinu času strávil ponořený v hudbě, a tak svoje studia často přerušoval nebo přecházel na jiné školy, než se mu konečně podařilo dostudovat. Potom chvíli trpěl nouzí, než si našel místo u hraběte Leopolda Thuna jako domácí učitel jeho pěti dětí. V červnu 1848, vypukly pražské nepokoje. Smetana na to téma napsal dva pochody, které vyšly v tisku a staly se jeho prvními zveřejněnými skladbami. Po nevydařených demonstracích utíká domů, kde později zakládá hudební školu i svou rodinu s Kateřinou Kolářovou. Bohužel jím štěstí moc nepřálo a ze čtyřech dětí tři umírají. Rodiče se s takovou ztrátou vyrovnávají těžce a každý po svém. Bedřich složí na památku Klavírní trio g moll. Kateřina se však uzavře do sebe, onemocní a velmi se změní. Rodinné problémy vedou k častým hádkám mezi manželi. On se tedy rozhodne začít znovu a odjíždí do Švédska, kde působí jako dirigent a učitel hudby. Po prvním roce ve Švédsku se vrátí pro svou manželku, ale ta zanedlouho nato umírá. Bedřich ještě dlouho zůstává ve Švédsku, kde zakládá novou rodinu. Nenachází v ní však pochopení ani lásku. Životem těžce zkoušený Bedřich se roku 1861 vrací zpět do své vlasti do Čech. Zde po deseti letech ohluchne a rezignuje na veškeré své divadelní funkce. Odebere se do skromné penze, kde skládá až do svých posledních dnů. V této době vznikají jeho nejlepší díla: Vyšehrad, Hubička, Vltava a Z mého života- kvartet e moll, který vypovídá o celém jeho životě. 12. května 1884 umírá v pražském ústavu pro choromyslné. Je pochován na Vyšehradě. Tento rok slaví 190. výročí svého narození a 130 let od úmrtí

7 2.4 Antonín Dvořák Příroda z něho učinila jednoho z největších hudebníků všech dob." -Leopold Stokowski Dalším z významných hudebníků je Antonín Dvořák, od jehož smrti letos uplyne 110 let. Antonín Dvořák se narodil 8. září 1841v Nelahozevsi jako prvorozený syn řezníka. Nikdo netušil, že tento malý chlapec nebude řezník, ale světoznámý umělec, o kterém se bude psát v učebnicích ještě o dvěstě let později. Když malý Antonín začal chodit do školy, zalíbily se mu housle, a tak místní učitel Josef Spitze, který na housle uměl, začal Antonína učit. Později byl poslán do jiné školy, kde si talentovaného Antonína všiml varhanista Antonín Liehman a začal ho učit i hře na varhany a klavír. Nebylo pochyb že mladý Antonín má velké nadání, a tak ho rodiče poslali studovat na varhanickou školu do Prahy. Protože jeho rodina byla chudá a on neměl peníze, začal si vydělávat jako učitel klavíru. Díky této práce se seznámil se svou ženou, Annou Čermákovou, která do jeho života přinesla hodně štěstí a lásky. Měl s ní devět dětí. Jedno z nich se stalo koncertní pěvkyní a druhé spisovatelem. On sám se proslavil, když získal stipendium, poskytované chudým umělcům v západní polovině monarchie. Když toto stipendium získal už čtvrtým rokem, jeden z porotců si ho všiml natolik, že poslal svému nakladateli Simrockovi dopis, ve kterém píše doporučení na poslech Moravských dvojzpěvů. Až si je přehrajete, budete potěšen jako já, a jako nakladatel budete uchvácen jejich pikantností... Dvořák již napsal všechny druhy hudby... a je velmi nadaný. Ale je také velmi chudý! Prosím, abyste si tuto záležitost promyslel!" Simrock Dvojzpěvy publikoval a ty měly veliký úspěch. Dvořák mu ještě poslal Slovanské tance a Stabat Mater, které složil v zármutku po smrti svých tří dětí. Byl znám po celé Evropě. Anglie ho milovala a každý jeho koncert končil vášnivým potleskem

8 Díky těmto koncertům byl také dobře zaopatřen. Koupil své rodině malý dům kousek od hrabství, kde bydlela sestra jeho manželky se svým manželem. Zde žil štastně několik let během kterých pracoval na zahradě, hrál a popíjel v hospodě, ale také složil mnoho skladeb. V roce 1891 ale dostal telegram, kde ho Jeanette Thuberová žádala, aby přijal místo ředitele na Národní hudební kozervatoři v New Yorku. Dvořákovi se líbila myšlenka, že by škola byla přístupná pro všechny děti jakékoli rasy a společenské vrstvy. Proto pozvání přijal. V New Yorku se mu líbilo, získal si tam řadu nových přátel a složil Symfonii č. 9 e moll s podtitulem Z nového světa. Ta měla obzvlášť velký úspěch, ale přes všechnu slávu, se mu stýskalo po domově. A proto se v roce 1895 rozhodl vrátit zpět do Čech. Tady žil ještě devět let během kterých napsal tři opery. Byly to: Čert a Káča, Armida a Rusalka. Při májových oslavách v roce 1904 však náhle umírá. Jeho smrt zasáhla celý svět. Díla, která nám zanechal, zůstávají však nesmrtelná

9 2.5 Další hudebníci V té době se dokázali zviditelnit i další hudebníci. Jedním z nich je Josef Suk, který byl český skladatel, houslista a pedagog. Jeho nejznámější dílo je Smyčcová serenáda ES dur a hudba k pohádce Radúz a Mahulena. Žil od 4. ledna 1874 až do 29. května Letos si připomenem 140. výročí od jeho narození. Další známý hudebník je Vilém Blodek, který byl flétnista, klavírista, sbormistr a skladatel. V dnešní době ho ale většina lidí zná jen jako výborného flétnistu, či autora k opeře V studni. A neodmyslitelně Leoš Janáček, který se narodil roku 1853, ale proslavil se až ve století dvacátém. Díky udržení svého klasického stylu, v době moderny. Ve světě je znám díky svým operám: orchestrálně-vokální dílo Glagošská mše, Symfonieta a symfonická báseň Taras Bulba. Dnes patří Leoš Janáček mezi nejuznávanější hudební tvůrce dvacátého století

10 2.7 Rafael Jeroným Kubelík Dne 29. června 2014 uplyne sto let, co se v Býchorách u Kolína narodil syn jednomu vynikajícímu houslovému virtuózovi. Jan Kubelík, otec tohoto dítěte, byl štěstím bez sebe, když se chlapec narodil. Protože z něho chtěl mít houslistu, učil ho od malička hraní na housle. Poskytl mu hudební vzdělání a snažil se ho všemi prostředky směřovat k hudbě. To však nebylo nic těžkého, protože Rafael měl hudbu velice rád. Vystudoval pražskou konzervatoř, kde kromě hry na housle měl také skladbu a dirigování. Krátce po ukončení školy získal možnost dirigovat Českou filharmonii. Dirigování mladého Kubelíka velmi bavilo a dosahoval v něm vynikajících výsledků. Zúčastnil se turné v Anglii a Itálii a ve svých 28 letech byl jmenován ředitelem České filharmonie. Bohužel doba mu však nepřála, a tak kvůli komunistickému režimu musel roku 1948 emigrovat do zahraničí. Tam se dokázal vypracoval mezi jednoho z nejuznávanějších a nejslavnějších dirigentů. Působil v Chicagském symfonickém orchestru, ale na svou rodnou zem nezapomněl a propagoval českou hudbu jak se jen dalo. Díky svým dirigentským schopnostem a skvělému provedení Janáčkovy opery Káťa Kabanová získal roku 1955 místo ředitele Královské opery (Royal Opera House) v Londýně. Od té doby se česká hudba stala nedílnou součástí každého repertoáru opery. R. J. Kubelík také ještě působil jako šéfdirigent symfonického orchestru v Mnichově, ze kterého dokázal vytvořit jeden z nejlepších orchestrů. Dále byl úspěšným dirigentem Metropolitní opery v New Yorku. Po 42 letech se vrátil zpět do České země kde zahájil festival Pražské jaro Smetanovou symfonickou básní Má vlast, čímž ukončil svou hudební kariéru. Zemřel ve Švýcarsku 11.srpna roku 1996 a pochován je na vyšehradském Slavíně v Praze, vedle svého otce, vynikajícího houslisty

11 III. Praktická část 3.1 Anketa S paní učitelkou Votočkovou jsme při dopoledních komunikativních dovednostech šli do města Úpice. Zde jsme se dotazovali několika náhodně vybraných lidí. Otázky byly zaměřené k tématu našich absoloventských prací. Moje otázky byly jednoduché a stručné. Ptala jsem se ohledně hudby s cílem zjistit jaký mají lidé k hudbě vztah. Oslovení lidé mi odpovídali, ale bylo na nich vidět, že to dělají jen ze slušnosti. Většina z nich byla mrzutá, nepříjemná, nebo někam pospíchala. Pár z nich se ani nezastavilo, a tak jsem byla nucena držet s nimi krok a mluvit na ně za chůze. Samozřejmě se našlo pár jedinců, kteří byli vstřícní, nikam nepospíchali a odpovídali ochotně a s důvtipem. To byli většinou důchodkyně, nebo muži okolo 40 let. Na moje otázky mi ve městě odpovědělo spíše starší obyvatelstvo, a tak jsem se ještě na otázky číslo 1 a 3 zeptala v Červeném Kostelci, dívek chodících do osmé a deváté třídy. Ty odpovídaly ochotně a s úsměvem

12 Otázka č. 1 Víte kdo je Rafael Kubelík? starší lidé Ano 90% Ne 10% žáci 8-9 třída Ano 14% Ne 84% Z grafu je patrné, že čím starší občan, tím větší pravděpodobnost, že ví kdo je Rafael Kubelík. Neboť když jsem se ptala důchodců, všichni mi odpověděli že je to náš dirigent. A čím více jsem oslovovala mladší lidi, tím jsem dostávala méně zřejmé odpovědi. Lidé kolem třicítky věděli že je to hudebník, ale nedokázali to už upřesnit. Pár lidí si ho spletlo s jeho otcem, vynikajícím houslistou. Pak jsem se ptala dívek z osmých a devátých tříd. Tam vědělo jen minimum dívek správnou odpověď, kterou jim řekli jejich prarodiče

13 Otázka č. 2 Hrajete vy, nebo někdo z vaší rodiny na hud. nástroj? Ano já 15% Ne já ne 34% Ano, ale já ne 50% Ne nikdo 1% Tuto otázku jsem položila kolemjdoucím lidem ve městě Úpice. A z grafu vyplývá, že 50% sice hudební nástroj doma mají, ale sami na něj nehrají

14 Otázka č. 3 Kdo je autorem opery Rusalka? Dívky osmá a devátá třída Antonín Dvořák 91% Bedřich Smetana 9% Nevím 0% Starší lidé Antonín Dvořák 98% Bedřich smetana 0% Nevím 2% Z grafu lze poznat že několik dívek z osmé a deváté třídy si spletly Antonína Dvořáka s Bedřichem Smetanou, ale většina má přehled o umělcích a jejich dílech. U starších lidí lze vyčíst, že se jim umělci nepletou a přesně vědí kdo je autorem Rusalky. Bohužel se vyskytlo pár jedinců, kterým se nechtělo odpovídat, a tím zkazili celkový dojem ostatním starším lide

15 3.2 Pojmy repertoár = soubor divadelních her nebo skladeb orchestrálně- vokální = hlasový projev v orchestr chorál = byl jednohlasý zpěv zpívaný větším počtem osob minesenger = středovéký umělec z řad šlechty, skladatel

16 IV Závěr Cílem mé práce bylo připomenout umělce v oboru klasické hudby, a to zejména mladé generaci. Jak výzkum ukázal, tak právě mladí lidé do věku 15 let prokazují největší neznalost známých hudebních skladatelů. A tak mnoho mladých lidí už moc neví, kdo to byl takový Dvořák, Kubelík nebo Smetana. Přitom tito lidé psali hudební dějiny. To oni zasvětili celý život hudbě, skládali dech beroucí díla a hrdě reprezentovali český národ v zahraničí. V úvodu mé práce popisuji svůj vztah k vážné i moderní hudbě, která má v mém životě velký význam. Zdůvodňuji také, proč jsem si vybrala toto téma pro svoji absolventskou práci. V teoretické části se zabývám historií hudby, jejím vznikem a vývojem v průřezu vývoje lidských dějin. Hudba provázela lidstvo po celou dobu jeho vývoje a stala se tak významnou součástí našeho života. Podrobněji se pak věnuji našim nejznámějším skladatelům, kteří si zaslouží největší uznání a obdiv. Vždyť v době, která pro ně nebyla rozhodně jednoduchá, skládali díla, která se hrají dodnes a která obohatila kulturní dědictví celého lidstva. Právem o nich můžeme říci, že to byli hudební géniové. Praktická část byla zaměřena na dotazování náhodně vybraných lidí. Otázky byly zaměřeny na znalost hudebních skladatelů i jejich vztah k hudbě. Porovnávala jsem rozdíly mezi mladou a starší generací. I když počet dotázaných lidí nebyl velký, přesto je možné z jejich odpovědí vyvodit obecně platné závěry. Starší generace má v porovnání s mladšími lidmi lepší znalosti v oblasti vážné hudby. Pozitivní zjištění je, že našeho nejznámějšího hudebního skladatele B. Smetanu znali téměř všichni dotazovaní lidé. Naproti tomu znalost našeho známého dirigenta R. J. Kubelíka prokázala zejména starší generace. Co se týká aktivního hraní na hudební nástroj, tak jenom velmi malý počet dotázaných hraje na nějaký hudební nástroj. Myslím, že práce se mi povedla. Pro lepší výsledky a hlubší průzkum v praktické části by bylo potřeba provést dotazování na větším vzorku lidí. To jsem však zejména z časových i organizačních důvodů nemohla provést. I tak si myslím, že průzkum poskytuje užitečné informace o tom, jak na tom lidé jsou se znalostmi v oblasti hudební sféry. Na závěr bych chtěla poděkovat svým rodičům za velkou podporu a paní učitelce Hrabánkové. Děkuji, že jste nade mnou nezlomila hůl a měla se mnou trpělivost

17 V Seznam použité literatury Sociální síť: 1. Historie české hudby V otevřené internetové stránce EU2009 na: Bedřich Smetana V otevřené internetové encyklopedii Wikipedia na: Antonín Dvořák V otevřené internetové encyklopedii Wikipedia na: Antonín Dvořák V otevřené internetové stránce Osobnosti na: Rok české hudby V otevřené internetové stránce rokceskehudby na: Poslechy skladeb V otevřené internetové stránce youtube na: Knihy: 1. DUHOVÁ, Z.: Velikáni hudby, Bratislava, Nitrianska 1995, s VOZAR, M.: Hudební nauka pro ZUŠ 5. ročník, Praha 2006, s POLÍVKOVÁ, H.: Velká encyklopedie hudby, Praha 2000, s BUREŠOVÁ, J.: dějepis 9. Kollárovo nám , s

18 VI Seznam příloh Fotografie

19 VII Přílohy Bedřich Smetana Antonín Dvořák

20 Rafael Kubelík Leoš Janáček

21 Vilém Blodek