Komunista Jan Drda. Hledání a nacházení vyššího principu v kultuře bojující

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Komunista Jan Drda. Hledání a nacházení vyššího principu v kultuře bojující"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV Komunista Jan Drda. Hledání a nacházení vyššího principu v kultuře bojující (Magisterská diplomová práce) Jana Černá Vedoucí práce: Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D. Brno 2013

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Datum:.. Podpis autora práce:

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Denise Nečasové, Ph.D. za její ochotu, cenné rady a připomínky při vedení diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Památníku národního písemnictví, Národního archivu i archivu České televize. V neposlední řadě děkuji také své rodině a přátelům za jejich podporu nejen při psané této práce, ale během celého studia.

4 Anotace Předkládaná magisterská diplomová práce Komunista Jan Drda. Hledání a nacházení vyššího principu v kultuře bojující má za cíl představit Jana Drdu nejen jako komunistického funkcionáře a politika, ale především jako lidskou bytost, jež svým jednáním a smýšlením zásadním způsobem ovlivňovala kulturní dění v poúnorovém Československu. V práci je samozřejmě kladen důraz na nastínění poválečného vývoje kulturní politiky prakticky až do roku 1970, avšak častokrát jsou zdůrazněny jen ty události, jež měly přímou spojitost s Janem Drdou, ostatní jsou zmíněny pouze okrajově či v poznámce pod čarou. Mimo zachycení nejdůležitějších podniků a činů z Drdova života, tvoří druhou část práce přímá interpretace Drdových referátů, s cílem proniknout do myšlení tohoto rodáka z Příbrami. V textu je stanoveno základní myšlenkové vlákno propojující názory, které si Drda utvořil již v mládí, v následujících letech neustále upevňoval a dále rozvíjel. V době společenské, politické i ekonomické krize vrcholící Pražským jarem dospěl i Jan Drda k vědomí, že komunistický režim se nachází v rozkladu a bez zásadní obrody se zhroutí úplně. Srpnová okupace a následná normalizace přinesla Janu Drdovi jen hořkost a definitivní ztrátu veškerých iluzí.

5 Annotation The present thesis "Communist Jan Drda. Search and find a higher principle in the culture of fighting" aims to introduce Jan Drda not only as a Communist official and politician, but also as a human being, by their actions and sentiments significantly influenced the culture in post-february Czechoslovakia. In the tesis is of course the emphasis on outlining the postwar development of cultural policy until 1970, but oftentimes are emphasized only those events that have a direct connection with Jan Drda, others are mentioned only in passing or in a footnote. Outside capture the most important enterprises and acts of Drda life forms the second part of the work direct interpretation Drda papers, in order to penetrate into thinking of this native of Pribram. The text provides basic intellectual thread linking to the opinions that Drda formed in his youth, in the years to continuously consolidate and develop further. At the time of social, political and economic crisis, culminating in the Prague Spring Jan Drda came to note that the communist regime is in disarray and without a major revival collapses completely. August occupation and subsequent normalization Jan Drda brought only bitterness and a definite loss of all illusions.

6 Obsah 1. Úvod Literatura k tématu Využité archivní prameny Kapitola úvodní - kulturní a kulturně politické ovzduší: Dětství Jana Drdy a jeho cesta k Únoru Mechanické postupy při výrobě kultury angažovanost Jana Drdy Akční výbory Činnost Jana Drdy ve Svazu československých spisovatelů Působení Jana Drdy v Národním shromáždění Jan Drda na služebních cestách Z myšlenek Jana Drdy Jsme komunisté Pohádkový svět Jana Drdy a jak správně psát Léta poslední léta zklamání Závěr Seznam pramenů a literatury Seznam zkratek Seznam příloh Přílohy... 98

7 1. Úvod Magisterská diplomová práce Komunista Jan Drda. Hledání a nacházení vyššího principu v kultuře bojující pojednává o životě Jana Drdy. Časově je práce zaměřena především na období , tedy dobu, kdy se Jan Drda aktivně podílel na vytváření československé kulturní politiky. Do této doby nebyla vydaná žádná monografie ani dokonce studie (s jedinou výjimkou), která by se osobností Jana Drdy obšírněji zabývala. Bádání se tak omezuje buď na kritické zhodnocení jeho předsednictví ve Svazu československých spisovatelů (případně na jeho další veřejné činnosti) nebo z druhé strany se mnohdy jedná o pouhý výčet či shrnutí jeho spisovatelské tvorby. Z tohoto důvodu se mi jevilo velice zajímavé shrnout všechny dosud známé poznatky o tomto komunistickém funkcionáři a zasadit je do kontextu českých dějin. Předložená práce má však za cíl, překročit rámec popisné faktografické historie a pokusit se Jana Drdu přiblížit jako zcela osobitého konkrétního člověka. Diplomová práce postihuje dvě roviny Drdova života. V první je pojednáváno o politických a kulturně politických událostech v poúnorovém Československu a odpovědi na hlavní položené otázky Jaká byla míra angažovanosti Jana Drdy v politických záležitostech? V jakých podnicích a institucích měl Drda hlavní slovo? A jak svými činy přispěl k rozvoji či degradaci snah komunistického režimu?, tvoří základní pilíř této první roviny. Druhá rovina se nese ve znamení přednesených i neveřejných referátů sepsané přímo Drdou. Na základě jejich přímé interpretace bylo v textu stanoveno základní myšlenkové vlákno propojující hlavní názory Jana Drdy, které si utvořil již v dětství a v následujících letech neustále rozvíjel ( Jaký byl přístup Jana Drdy ke komunistickému režimu? Byl přesvědčen o správnosti komunistického snažení nebo jednal jen z pouhého prospěchářství? Která témata mu byla blízká a v jakých otázkách se nejvíce angažoval? ). Objasnit myšlenkový svět Jana Drdy v souvislosti s konkrétní veřejnou činností představuje hlavní cíl předložené magisterské práce. Po úvodu následuje druhá kapitola, jež přibližuje kulturní a kulturně-politické ovzduší mezi léty Jsou zde chronologicky zaznamenány nejdůležitější události, které ovlivnily kulturní dění v Československu a kapitola tak nastiňuje dobu převratů, jejichž přímým účastníkem byl i Jan Drda. Jedná se o poměrně dlouhý časový 7

8 úsek, proto zásadní momenty či činnost některých institucí jsou zde naznačeny pouze stručně a rozvinuty až v následujících kapitolách. Třetí kapitola je zcela věnována Janu Drdovi, a to konkrétně jeho dětství a letům dospívání. Do jakého prostředí se Jan Drda narodil, jak jeho dětství ovlivnilo jeho život a pozdější kariéru stranickou i spisovatelskou? Jak Jan Drda prožíval válečná léta a jaká byla jejich pozdější reflexe? Zodpovězení těchto otázek tvoří hlavní téma třetí kapitoly. Druhá část je věnována vstupu Jan Drdy do Svazu československých spisovatelů a komunistické strany a konkrétním důvodům, proč Jan Drda se ve svých třiceti letech ke vstupu odhodlal, a jak si představoval svou úlohu (a úlohu kultury) v poválečném Československu. Další kapitola, svým rozsahem nejobsáhlejší, nese název Mechanické postupy při výrobě kultury angažovanost Jana Drdy a jejím cílem je ukázat na příkladu jediné osoby, jak tato mechanická přestavba socialismu vypadala v praxi. Jeden z prvních mechanismů na přetvoření buržoazního umění na umění socialistické představovaly Akční výbory. Mimo obecného popisu této nově vzniklé organizace je větší zájem kladen na přímé působení Jana Drdy v rámci Akčních výborů. Konkrétně v jakých Akčních výborech se Jan Drda angažoval, jak přispíval svou činností v době nejživelnějšího působení i v době jejich uzákonění? Po uzákonění se Akční výbory staly převodovou pákou nového režimu, jež svou činností měly přilákat masy lidí k lásce a upevňování socialistické společnosti. Jakým způsobem tato přestavba měla probíhat, jaké konkrétní prostředky k tomu byly využívány? Jaká byla role Jana Drdy v kulturní komisi Ústředního akčního výboru, tedy komisi která se na procesu převýchovy podílela v rámci akčních výborů nejvíce? Druhá část kapitoly se věnuje Svazu československých spisovatelů, jehož předsedou v rozmezí byl Jan Drda. V předložené diplomové práci nejsou popsány změny personální ani organizační (výjimečně pouze naznačeny) a pozornost je více soustředěna na konkrétní dění, kterého se Jan Drda osobně účastnil. Které projednávané otázky mu byly blízké a jakým směrem se pokusil dění ve Svazu ovlivňovat? Zmíněny jsou například Jiráskovské oslavy, Fučíkův odznak, umělecké stáže či Pracující do literatury s navazujícím školením na Dobříši. Opomenuta nezůstává ani krize z počátku 50. let, kritika samotné činnosti Svazu i následná Drdova sebekritika. Další část je zaměřena na Národní shromáždění a i tato podkapitola má stejný cíl jako dvě předešlé, a to: V čem se Jan Drda na půdě nejvyššího zákonodárného orgánu v Československu angažoval? Po krátkém obecném úvodu se tak pozornost stáčí k jednotlivým projevům, které 8

9 v Národním shromáždění zazněly z Drdových úst. Poslední část nese název Jan Drda na služebních cestách. Jaká byla úloha v socialismu služebních cest a stáží? Jaké země Jan Drda během svého života navštívil, jakých akcí se v zahraničí zúčastnil a jaký obraz o těchto cestách podal při návratu do vlasti? - základní otázky, jejichž zodpovězením má být dotvořen obraz mapující základní principy při vytváření nové socialistické kultury. V páté kapitole je v drtivé většině pracováno s archivními prameny osobní povahy, konkrétně s ručně psanými poznámkami nebo koncepty a články veřejně otištěných i neotištěných. První část je zaměřena na objasnění, jak Jan Drda chápal samotné pojetí komunismu. Jak měl vypadat ten správný komunista, jaké myšlenky měl propagovat, o co usilovat a jaké úkoly měl tímto úsilím splňovat? V kapitole jsou tyto otázky zodpovězeny na dvou příkladech na otázce propagace míru, správné výchovy mládeže, a kapitola tím přináší vysvětlení v názvu zmíněné kultury bojující. Následně je pozornost přesunuta na představu socialistického realismu a Drdovo teorií vzniku knihy. Co se odehrává v hlavě autora při aktu umělecké tvořivosti a jak napsat tu správnou knihu? A jaká byla úloha Jana Drdy jako spisovatele? Poslední kapitola časově zahrnuje období druhé poloviny 60. let a jsou zde naznačeny události související se změnou společnosti, její postupné polarizace, jisté otevírání se západu a celkově propagování tzv. socialismu s lidskou tváří. Jaký postoj zaujímal Jan Drda k těmto událostem a ke změnám z 60. let? A jaké emoce v něm vyvolaly srpnové události roku 1968? Na závěrečných stránkách je věnována pozornost posledním letům života Jana Drda a konec diplomové práce je ohraničen rokem 1970, tedy rokem, kdy Jan Drda zemřel. 1.1 Literatura k tématu Jedinou vydanou knihou, která alespoň částečně shrnuje životní příběh Jana Drdy, napsal Josef Fryš, Dvanáct osudů dvou staletí. 1 Spolu s jedenácti dalšími osobnostmi je zde poprvé zpracovaný osud i Jana Drdy, avšak Drdův životopis je pojat značně povrchně, bez většího využití pramenné základy, a proto tato kniha byla v předložené práci využita jen velice okrajově. Erudovaněji působí rozhlasový pořad Portréty, 2 který 8. listopadu 2009 odvysílal díl o Janu Drdovi. Speciálním hostem moderátora Jana Sedmidubského byl historik Eduard Burget. Popřípadě lze zmínit 1 Josef FRYŠ, Dvanáct osudů dvou staletí, Příbram Portréty Jan Drda, 8. listopadu

10 i televizní pořad České televize Znáte je dobře?, kde opět jeden díl byl věnovaný životu Jana Drdy. 3 K přiblížení kulturně-politických událostí let byla využita především čtyřdílná série knih Pavla Janouška a kolektivu o Dějinách české literatury, 4 která však značně překračuje úzké pojetí literatury a v konečném důsledku přináší komplexní obraz od poválečné kultury až ke kultuře v roce 1989, a tedy postihuje celé období budování a bourání socialistických mantinelů. Velice cenné při psaní diplomové práce byly studie a knihy od Jiřího Knapíka, předního historika na dějiny československé kulturní politiky v době komunismu, Kdo spoutal naši kulturu, 5 Únor a kultura 6 a V zajetí moci. 7 Jedná se o knihy se zaměřením především na dobu upevňování socialistických norem, tedy do poloviny 50. let. Tento rámec značně překračuje kniha Průvodce kulturním děním a životním stylem českých zemí , 8 která encyklopedickým způsobem zachycuje kulturní dění a životní styl v Československu v daném rozmezí. O kodifikaci socialismu, upevňování estetické normy a jejich postupných proměn v souvislosti s kulturním děním vypovídá kniha od Michala Bauera Souvislosti labyrintu. 9 Zároveň je nutné uvést i druhý titul od téhož autora a to Ideologie a paměť, 10 jež je členěný do několika na sobě nezávislých kapitol vždy pojednávající o určité události, akci či konkrétním problému (předně využity kapitoly Jiráskovská akce, Fučíkův odznak a Pracující do literatury). Je nutné zmínit i Paměti Václava Černého, 11 které se staly dobovým svědectvím a výpovědí tohoto literárního kritika o sledovém období. Paměti V. Černého jsou řazeny mezi prameny, a je proto nutné k nim přistupovat se značnou obezřetností a kritickým pohledem. Stejný charakter má i kniha vzpomínek A. C. Nora Život nebyl sen Archiv České televize, Znáte je dobře? Jan Drda, Pavel JANOUŠEK, Dějiny české literatury I.-IV., Praha Jiří KNAPÍK, Kdo spoutal naší kulturu. Portrét stalinisty Gustava Bareše, Přerov J. KNAPÍK, Únor a kultura. Sovětizace české kultury , Praha J. KNAPÍK, V zajetí moci. Kulturní politika, její systém a aktéři , Praha J. KNAPÍK, Průvodce kulturním děním a životním stylem českých zemí , Praha Michal BAUER, Souvislosti labyrintu. Kodifikace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století, Praha M. BAUER, Ideologie a paměť, Jinočany Václav ČERNÝ, Paměti , Brno A. C. NOR, Život nebyl sen, Brno

11 1.2 Využité archivní prameny Důležitou součástí práce jsou samozřejmě i poznatky získané ze studia archivních pramenů. Na prvním místě je třeba uvést osobní fond Jana Drdy, jenž je uložený v Památníku národního písemnictví v Praze (resp. v pobočce ve Starých Hradech s možností objednání studijního materiálu do pražské studovny). Fond Jana Drdy je značně rozsáhlý (obsahuje 106 kartónů), ke studiu však byly vybrány jen materiály dle mého názoru nejzásadnější jedná se o osobní doklady, doklady o činnosti ve Svazu československých spisovatelů, osobní korespondence (rodinná, korespondence přátelům i oficiální), rukopisy (především pracovní a přípravné materiály, poznámky, koncepty), výstřižkový materiál (referáty a články v tisku, novinové glosy), fotografie. Stranou tak byla ponechána značně obsáhlá složka rukopisů divadelních her, povídek a filmových scénářů, zároveň i většina došlých dopisů od televizních a rozhlasových diváků s reakcemi na relaci Tváří v tvář a Anketu o nejoblíbenější knihu. Jen díky čtení dopisů, črtů a poznámek psaných vlastní rukou bylo možno nahlédnout do osobního života Jana Drda a neomezit se pouze na stručný politický popis. Druhou skupinu pramenů tvoří archivní materiál uložený v Národním archivu v Praze, především fond Ústřední kulturně propagační komise a kulturně propagační oddělení ÚV KSČ. Tato komise zahájila svou činnost již v roce 1945 a sloužila jako pomocný orgán ÚV KSČ. V mém zájmu bylo především prostudovat materiály, které měly přímou souvislost s děním ve Svazu československých spisovatelů v letech předsednictví Jana Drdy. To vyplynulo z důvodů, že fond SČSS uložený v PNP je z důvodu své neuspořádanosti (až na výjimky) veřejnosti nepřístupný, a nahlédnutí do fondu Kulturně-propagačního oddělení alespoň jistým způsobem tento nedostatek z části kompenzuje. Jedná se především o korespondenci, která probíhala mezi SČSS a Kulturně-propagačním oddělením, zápisy ze schůzí sekretariátu i předsednictva SČSS, Aktiv a Konference spisovatelů z roku 1953, přípravy II. sjezdu Svazu spisovatelů, složky jednotlivých komisí (komise literatury pro mládež, komise satiry, kruh překladatelů), sekcí spisovatelů nebo jednotlivých akcí pořádaných Svazem (besedy spisovatelů s horníky, školení začínajících spisovatelů. Druhý fond využitý v diplomové práci a zároveň uložený v Národním archivu představuje fond Ústředního akčního výboru Národní fronty, zejména kartony č. 57 a č. 58 vztahující se k lidovým slavnostem a oslavám nejrůznějších výročí či ojedinělých akcí a dále karton č. 93, který 11

12 obsahuje zápisy schůzí jednotlivých komisí, které vznikaly při kulturním oddělení ÚAV NF. Při vypracovávání magisterské práce byla také využívána digitální knihovna parlamentu ČR, kde jsou uloženy zápisy z veškerých jednání z poslanecké sněmovny i senátu. Konkrétně byly prostudovány steno-protokoly schůzí a vyšlé tisky ze zasedání Národního shromáždění mezi léty a v souvislosti s projednávanými návrhy vzešlé z kulturní komise, jejímž členem (a předsedou) byl Jan Drda. Poslední skupinu archivního materiálu tvoří televizní pořady, které byly natáčeny s Janem Drdou, a to konkrétně série pěti odvysílaných relací z cyklu Tváří v tvář. Tyto pořady byly shlédnuty přímo v budově archivu České televize v Praze na zvukových a obrazových páskách a zároveň odposlechem pořízeny doslovné přepisy, z nichž je v diplomové práci citováno a jeden celý přepis se nachází i v příloze z toho důvodu se v přepisech vyskytují hovorové výrazy, nesprávné koncovky či velké množství citoslovcí. Na závěr je nutné také zmínit dobová periodika, která se stala nezbytnou součástí při studiu kulturní politiky, dobového ovzduší i samotné osoby Jana Drdy. Velké množství citovaných článků z nejrůznějších novin a časopisů s autorstvím Jana Drdy, jsou uloženy již ve zmíněném fondu Jana Drdy, a proto citace odkazují mimo dané periodikum také na Památník národního písemnictví. Kromě těchto Drdových článků byly prostudovány především Členské zprávy SČSS, jež vycházely v letech , týdeník Tvorba ročník ( ) a týdeník Svět práce, jehož šéfredaktorem byl Jan Drda jeden rok. Ojediněle jsou v textu využity i články z Rudého práva, Lidových novin či novin Literárních. 12

13 2. Kapitola úvodní - kulturní a kulturně politické ovzduší: Zmapování kulturního, resp. kulturně politického života v takovém rozmezí, jak naznačuje název kapitoly, představuje opravdu velké téma, které si jistě zaslouží více prostoru než jen několik stran, ale přílišné zabíhání do detailů by práci pravděpodobně činilo nepřehlednou. Tato kapitola má sloužit k pouhému nastínění kulturních a kulturně-politických událostí, které probíhaly v době výše uvedené - jednalo se o období poválečného boje o demokratickou kulturu, léta upevňování komunistického modelu, etapu jistého uvolnění střídanou opětovným utužením norem pět a dvacet let bojů o postavení umělců, oněch inženýrů lidských duší a poslů v boji za lepší budoucnost, a potažmo celé kultury v československé společnosti. Únor čtyřicátý osmý je uváděn jako bod zlomu v československých dějinách. Je však nutné si uvědomit, že tento bod nepředstavuje jakési netečné vakuum v historii, nejedná se o izolovanou událost. Po Únoru 1948 sice započala v Československu linie tvrdého prosazování úzkého bratrství se Sovětským svazem, ale směřování a obdiv k SSSR byl velice patrný již z doby těsně poválečné. Období okupace probudilo k životu tradici kultury jako náhražky za přímé vyjádření politických názorů, renomé kultury velice stoupalo a neopustilo ji ani v poválečném období. Jisté prorůstání kultury, umění a veřejného zájmu se zdálo zcela logické. Není proto divu, že kultura a její propagační využití se stalo jedním z hlavních bodů v komunistickém programu. Hlavní snahy komunistické politiky směřovaly k tomu, aby byl celý národ přesvědčen, že její politika má přímou souvislost s dějinami národa a současné ideály komunistů jsou jejím vyústěním. 13 Častokrát se tak odvolávala na Košický vládní program, v němž se hovoří o slovanské linii zahraniční politiky a především o slovanském přátelství. 14 Toto přátelství bylo pro komunistickou stranu stěžejní, od počátku se netajila svými sympatiemi k Sovětskému svazu a netajila se ani svým úmyslem naroubovat na českou kulturu model sovětský. 13 Komunistická strana se měla stát legitimním dědicem a pokračovatelem národně-obrozeneckých tradic, jak například vypovídá přednáška Zdeňka Nejedlého, Komunisté, dědici velikých tradic českého národa, Praha května 1945 se pod patronátem komunistické strany a za předsednictví S. K. Neumanna konal v sále pražské Lucerny Večer kulturních pracovníků Velké Prahy, kde došlo k manifestačnímu přihlášení k programu Národní fronty. P. JANOUŠEK, Dějiny české literatury , I. díl , Praha 2007, s

14 Ihned po válce se komunistická strana snažila ovládnout důležité orgány řídící kulturu a dosadit do nich své prominentní osobnosti jednalo se o Ministerstvo školství a osvěty (Zdeněk Nejedlý) a Ministerstvo informací (Václav Kopecký), získala tím možnost přímo dohlížet na oblast filmu, rozhlasu, periodického a neperiodického tisku i nad kulturními styky se zahraničím. Vlivné osoby dokonce řídily i činnost Syndikátu českých spisovatelů (František Halas, Jan Drda, Václav Řezáč), které svým konáním vyjádřily podporu snahám komunistické strany jednalo se o boj v ediční politice (boj proti literárnímu braku, regulaci knižního trhu, vše pod autoritativním dohledem státu) a očistnou akci (v poválečném období především o denacifikace a výpady proti katolickým autorům). 15 V Československu se tak začal rozvíjet boj mezi vyznavači tvrdé komunistické linie, vzhlížející k ruskému vzoru a opírající se o předválečné myšlenky hlavního sovětského kulturního teoretika Andreje Alexandroviče Ždanova, 16 a těmi, kteří svůj boj o autonomii v umění a samotného umělce nechtěli vzdát. K dalšímu připoutání kultury ke komunistickému programu sloužilo i nově vzniklé Kulturně propagační oddělení a s ním spojený Gustav Bareš. S tímto oddělením byly spjaty nejtěsnější vazby na sovětský program proletářské kultury, tzv. socialistický realismus sovětského typu. Začal tvrdý předvolební boj. Kulturní komunističtí funkcionáři sice nepředstavovali jednotnou skupiny, ale existovalo zde silné jádro, o které se kulturní politika komunistické strany mohla pohodlně opřít. 17 Demonstrace jejich síly proběhla těsně před volbami v květnu 1946, kdy v Rudém právu vyšlo tzv. Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu: Ve chvíli, kdy se náš lid chystá ocenit ve volbách jejich a svou práci, hlásíme se hrdě k ideám strany, která dovedla národu ukázat cestu, kdy šlo o jeho bytí a nebytí; manifestujeme svou věrnost a svůj obdiv straně, která byla tmelem národní jednoty v boji, jemuž obětovala krev svých nejlepších příslušníků. ( ) Jsme hrdi, že patříme k této straně, k rodné straně našeho lidu, ke Komunistické straně 15 Touto problematikou se intenzivně zabývá Michal Bauer ve svém článku Jednání komisí a výborů Syndikátu českých spisovatelů o členství křesťansky orientovaných autorů v SČS v letech a jejich vylučování z této organizace, Česká literatura 46, č. 6, 1998, s V Tvorbě byla v roce 1948 otištěna série článků přinášející myšlenky A. A. Ždanova (k uctění památky tohoto nedávno zesnulého velikána). Podle něj mělo umění sloužit jako prostředek komunistické výchovy nejširších mas. Bolševický duch sovětského umění měl být tak pevně spjat s lidovostí, která určovala celou tématiku děl: Z lidovosti je čerpán materiál pro umělecká díla, thematika, postavy, umělecké slovo i řeč ze života a zkušenosti. Hlavní hrdiny literárních děl jsou aktivní budovatelé společného života: dělníci, kolchozníci a venkované, inženýr, komsomolci, pionýři ( ) naše literatura žije a musí žít zájmy lidu, zájmy vlasti.. Tvorba 17, č. 48, č. 49, č. 50, č. 51 a č. 52, Nejstarší generaci představoval Z. Nejedlý, P. Reiman a A. Kolman, mladší generace reprezentovaná G. Barešem, Nečáskem, L. Štollem J. Tauferem, Jarišem a J. Hendrychem, k nejmladší generaci jsou řazeni především J. Hájek a J. Drda. 14

15 Československa, která dnes soustřeďuje nejmohutnější a nejlepší síly národa ( ). Její velikost a síla jsou zárukou velikosti a síly národa a státu.. 18 (Příloha č. 1) K nejmarkantnějším sporům před únorem 1948 došlo na poli Prvního sjezdu českých spisovatelů, jenž se konal mezi červnem 1946, kde se projevila ona názorová pluralita. Jako jeden z prvních zde Vítězslav Nezval postřehl nebezpečí dogmatických pozic komunistické kulturní politiky, se svými obavami vystoupil i František Halas a ke kritice dosavadního snažení komunistické strany se připojil i Karel Teige, Aloys Skoumal i Václav Černý. Veřejné mínění značně rozvířily i zvěsti, které dorazily do Československa, o dění v Sovětském svazu zprávy o politických čistkách. Případ Michaila Zoščenka a Anny Andrejevny Achmatovové se staly všeobecně známé a názor, že sovětský systém podřizuje osobnost a její tvůrčí individualitu politickým normám, se stal velice aktuálním. 19 O tzv. specifické cestě k socialismu, jež byla posazována Kurtem Konradem a Bedřichem Václavkem, se začalo pochybovat a vyvstaly obavy, zda-li tato československá cesta je opravdu možná. Komunisté si uvědomovali, že se nacházejí v těžké době a bylo proto nutné svůj tlak ještě zintenzivnit tím se stalo založení organizace tvůrčích pracovníků tzv. Kulturní obec. Podnět na její ustanovení vzešel z Kulturně-propagační komise při ÚV KSČ a byl uveden provoláním Českých kulturních pracovníků 20 (Příloha č. 2). Organizace však příliš mnoho nových členů nepřilákala, spíše naopak. Založení Kulturní obce vyvolalo zformování Kulturního svazu, jehož programem se stala umělecká svoboda Májové poselství podepsalo 102 osob. Mezi podepsanými bychom nalezli např. Gustava Bareše (redaktor), E. F. Buriana (režisér), Lumíra Čivrného (spisovatel), Jana Drdu (spisovatel), Františka Halase (básník), Marii Majerovou (spisovatelka), Václava Řezáče (spisovatel) nebo Jiřího Taufera (básník). K Májovému poselství patřila i žádost na kulturní a vědecké pracovníky, kteří by se chtěli připojit k májovému poselství, aby svůj souhlas oznámili Kulturně-propagačnímu oddělení. Rudé právo, 15. května Případ M. Zoščenka a A. A. Achmatovové nezůstal ojedinělý, k dalším obětem patřila například Olga Berggolcová či Nikolaj Tichonov. Sporná se stala i sovětská výstava obrazů v Čechách v dubnu Celá výstava se setkala s masivním odporem a drsnou kritikou. U obrazů byla zdůrazňována chabá umělecká stránka a některé obrazy byly dokonce označeny za projev neumění. Odsouzení celé výstavy samozřejmě vyvolalo zpětnou kritiku z Moskvy a českoslovenští umělci se mohli přesvědčit, že na projev vlastního názoru není v sovětském umění místo. 20 Zakládáme Kulturní obec, organizaci, která soustředí a sdruží kulturní pracovníky všech odborů k práci na široké a pevné ideové základně ( ). Vyzýváme všechny, kdož ať ve městě nebo na venkově pracují a chtějí pracovat v tomto duchu bojovného a činorodého humanismu a vědeckého socialismu, aby vstoupili do naší Kulturní obce!. Rudé právo, 6. října Tato situace nebyla pro komunisty příliš lichotivá, proto se začalo jednat o zastřešující organizace jednotného spolku Kulturní jednota. Kulturní jednota však byla prakticky nevyužívaná, proto jako nefunkční instituce po únoru 1948 zanikla. P. JANOUŠEK, Dějiny, I. díl, s

16 Krizový únorový týden situaci v kultuře nevyřešil tak rozhodujícím způsobem jako v oblasti politiky. Nelze zatím mluvit o úplném podmanění umělecké svobody, ale k tomuto cíli chyběl už jen malý krůček a k zásadnímu vzedmutí odporu proti dosavadnímu běhu událostí prakticky nedošlo. A jak tedy K. Gottwald prohlásil při projevu na Staroměstském náměstí: Kupředu, zpátky ni krok! 22 Únor umožnil KSČ právně upevnit existující stav v kultuře v podobě odpovídající jejich představám a její pozice se stala v kultuře neohrožená, 23 uvádí ve své knize J. Knapík. Komunistická strana se v únoru 1948 stala absolutní mocí ve státě svoji předchozí snahu hodlala dále rozvíjet, a tak do roku 1950 byly položeny základy řízení kulturní sféry, které se (s určitými modifikacemi) udržely až ro do roku Na počátku stály Akční výbory Národní fronty, jejichž původní funkcí bylo očištění společnosti od všech nepřátel režimu a podrývačů komunistické ideologie (po uzákonění července se jejich role přesunula do oblasti pořádání a koordinace lidových oslav, přednášek, besed, hovorů a staraly se o zlidovění kultury ve jménu socialismu). K prosazení nové kulturní politiky mohlo dojít jen na základě centralizace a dohledu nad celým kulturním děním, k tomu dobře sloužily zákony. O divadelním zákonu se hovořilo už od roku 1945, ale k jeho prosazení došlo až 1. dubna 1948, kdy při ministerstvu školství a osvěty vznikla Divadelní a dramaturgická rada s předsedou Miroslavem Kouřilem. V oblasti hudby byl přijat zákon 25. března, potvrzení znárodnění filmu proběhlo 13. dubna 1948, kdy vznikl Československý státní film s předsedou Lubomírem Linhartem, a rozhlas byl zestátněn 28. dubna V ediční politice měla rozhodující slovo Lektorská rada ÚV KSČ a její předseda Pavel Reiman. Změny v Československu měly probíhat v souladu s politikou Sovětského svazu, jenž se měl stát nezpochybnitelným vzorem. Na druhé straně bylo v zájmu SSSR zpětně na československé snažení dohlížet, a to především prostřednictvím sovětských delegací či naopak cestami do SSSR. Zároveň docházelo ke zvýšení počtu překladů odborných i filozofických textů. Je však nutné podotknout, že zdrojem sovětského vzoru často 22 Referát K. Gottwalda nesoucí název Kupředu, zpátky ni krok! byl otištěn v Rudém právu dne 25. února 1948 a následně i ve Svobodných novinách a časopise Tvorba jednalo se o tisk, který byl určen především pro širokou masu obyvatel a jeho působnost tak byla celostátní. Ihned po zveřejnění se k manifestu připojily desítky podpisů, mezi nimiž se objevila jména E. F. Burian, Lumír Čivrný, Jan Drda, Jiří Frejka, Marie Majerová, Zdeněk Nejedlý, Stanislav Neumann, Vítězslav Nezval, Jan Noha, Ivan Olbracht, Marie Pujmanová, Václav Řezáč, Jiří Taufer, Otakar Vávra a v dalších dnech podpisů neustále přibývalo a jejich počet vyšplhal až na několik stovek. 23 J. KNAPÍK, Únor, s

17 nebyla sovětská realita, ale spíše její silně propagandisticky upravený obraz, zprostředkovaný různými překladovými publikacemi, návštěvami sovětských expertů či pečlivě připravenými pobyty čs. odborníků v SSSR. 24 I když situace vyznívala jednoznačně ve prospěch komunistů, objevovaly se snahy vývoj zvrátit. Velice rozporné reakce vyvolala Konference mladých spisovatelů na Dobříši, která se konala mezi 13. a 18. březnem 1948 zde došlo na jedné straně k přihlášení k socialismu, na druhé straně se zde ostře proklamovala umělecká svoboda (Příloha č. 3.). Tyto myšlenky však byly pro vedoucí politiky zcela nepřijatelné a jejich snahou se stalo, aby myšlenky Dobříše vyzněly do ztracena, což se z velké části také podařilo. 25 K manifestaci a propagaci myšlenek hlásaných komunistickou vládou přispěl i Sjezd národní kultury, který se uskutečnil 10. a 11. dubna v sále Lucerny za předsednictví Jana Drdy. Sjezdem se proklamoval socialistický realismus jako jediný přípustný umělecký směr. Nastavení poúnorového systému bylo završeno v květnu 1948 vydáním nové ústavy. Bylo tím ukončeno období hledání a tápání, skončila tím i doba určitého liberalismu a možnost vyjádřit svůj osobitý názor. Několik měsíců pocitu o možném kompromisu vystřídala doba dosti nekompromisní. Konec této specifické cesty k socialismu byl úzce spjat s politickými událostmi roztržkou s Komunistickou stranou Jugoslávie i blokování části Německa Sovětským svazem. Tyto události daly jasně najevo, že v sovětském bloku bude mít hlavní slovo Sovětský svaz a žádná odchylka nebude akceptována. V Čechách se tato situace odrazila 9. září, kdy předsednictvo ÚV KSČ vyhlásilo politiku tzv. ostrého kurzu přijetí nového zákona na ochranu celé republiky před možnou reakcí. Přišlo období, kdy do českého prostředí naplno vstoupil marxisticko-leninský monopol. V souvislosti s ostrým kurzem se hovoří o tzv. převodových pákách, tedy nových organizacích, jež přechod k nové kultuře měly umožnit. Jednalo se především o nové umělecké svazy, jelikož syndikátní forma začala být považována za nedostatečnou a zastaralou. S vytvořením svazů souvisela i druhá 24 J. KNAPÍK, Průvodce, s K zániku tzv. ducha Dobříše přispělo i to, že Jan Drda odmítl říci připravený závěrečný projev. Bylo tím jasně řečeno, jaký postoj KSČ ke konferenci zaujímá. Mnoho účastníků konference bylo pokáráno za neakceptování socialistického realismu a bylo i zastaveno vydávání konferenčního sborníku. Manifestace odborářů v Lucerně, která proběhla 16. března, byla jistou reakcí na Dobříš a se svými příspěvky zde vystoupil Jan Drda a E. F. Burian, cílem opět bylo manifestační přihlášení k novému programu. J. KNAPÍK, Únor, s

18 vlna očisty společnosti a do nových svazů se tak dostali jen ti umělci, kteří splňovali přísná kritéria. 26 Upevňování tohoto monopolu však ani nyní neprobíhalo zcela snadno a rychle, jak si komunisté představovali. Z toho důvodu docházelo k různým sporům mezi stranickým a státním vedením a pomalu se začínalo hovořit o tzv. dvojkolejnosti. Ze státního aparátu se na tvorbě nové kulturní politiky podílelo především Kulturní a propagační oddělení spojující organizační záležitosti kultury a umění s agitací a propagandou. Jeho základní kompetence byly sice vymezeny již v roce 1945, ale svoji hlavní moc získalo až po únoru 1948 a zasahovalo do života kulturních organizací a institucí, dokonce při něm vznikly i zvláštní referáty pro rozhlas, film, školy a umělecké organizace. 27 Kulturní provoz, mediální a ediční politiku, řízení filmu a propagaci zajišťovalo ministerstvo informací a osvěty. V čele ministerstva stál již od doby poválečné přední komunistický politik Václav Kopecký. Do vedoucích funkcí Kopecký přivedl řadu komunistických a levicových umělců a ministerstvo informací se vlastně stalo symbolem zájmu komunistické strany o řešení problémů kulturní sféry, uvádí J. Knapík. Také ministerstvo informací a osvěty získalo po únoru 1948 nové a silné pravomoci a jeho působnost zasahovala do propagace, publikační činnosti, tisku, rozhlasu, filmu i do činnosti osvětové. 29 Na nižších úrovních státního aparátu se na řízení kulturního života podílely národní výbory, jejich postavení sice nebylo zanedbatelné, ale je nutné zmínit, že od února 1948 neustále upadalo, a to především díky centralizačním snahám komunistické strany a do roku 1953 prakticky plnily pouhou roli agitátora a propagátora nejrůznějších opatření vlády. Národní výbory svoji úlohu rozvinuly a své postavení posílily až v roce 1956, kdy došlo k vydání série 26 Svaz českých novinářů vznikl v říjnu 1948 s předsedou Antonínem Nedvědem. Svaz československých spisovatelů byl ustanoven v březnu 1949 a jeho předsedou se stal Jan Drda. Ustanovující sjezd Svazu československých spisovatelů proběhl 14. května Svazu československých výtvarných umělců předsedal Alois Fišárek. Byl ustanoven Svaz zaměstnanců umělecké a kulturní služby, Svaz československé mládeže nebo i Svaz československo-sovětského přátelství. Tamtéž, s Z bojů mezi státními a stranickými strukturami v roce 1951 vyšlo kulturně-propagační oddělení značně oslabeno a postupně docházelo k jeho reorganizaci, kdy vznikla dvě oddělená pracoviště Oddělení propagandy a agitace a Oddělení školství, vědy a umění, k jejich opětovnému sloučení došlo až v 60. letech po vzniku Ideologického oddělení ÚV KSČ. J. KNAPÍK, Průvodce, s Původní název ministerstva zněl ministerstvo informací, k přejmenování na ministerstvo informací a osvěty došlo v říjnu Tamtéž, s V roce 1953 došlo v rámci působnosti ministerstva k mnoha změnám, na nějaký čas bylo i zrušeno, kompetence přešla pod jiná ministerstva. Na podzim téhož roku bylo zřízeno nové ministerstvo kultury opět pod vedením Václava Kopeckého. Ministerstvo kultury existovalo jen do června 1956, poté bylo sloučeno s ministerstvem školství v ministerstvo školství a kultury v čele s dosavadním ministrem školství Františkem Kahudou. Situace trvala až do roku 1967, kdy ministerstvo bylo opětovně rozděleno na ministerstvo školství a ministerstvo kultury a informací. Tamtéž, s. 48.

19 decentralizačních opatření, na jejichž základě se národní výbory opětovně staly skutečně důležitým článkem státní správy. 30 Zvláštní postavení v rámci státního aparátu zaujímalo Národní shromáždění, jehož role zákonodárného orgánu se stala do značné míry pouze formální. Souběžně s ustanovováním aparátu komunistického režimu docházelo k prosazování dvou nových velkých trendů demokratizace a laicizace kultury. Hlavní myšlenkou demokratizace kultury bylo zpřístupnění kultury nejširším vrstvám obyvatel a propojení umělců s lidem prostřednictvím zájezdů do továren a vesnic a po sovětském vzoru se umělci stávali inženýry lidských duší a veřejnými činiteli. Tato snaha byla prolínána s myšlenkou o laicizaci kulturní tvorby prostřednictvím zapojení samotného lidu do kultury, především z řad dělníků a dělnic. Masovou se například stala akce Pracující do literatury. Nedílnou součástí snah se stala i tzv. ateistická propaganda, jejíž výpady směřovaly především proti jednomu z největších oponentů komunistického režimu římskokatolické církvi. Cílem této propagandy bylo nahrazení liturgického kalendáře kalendářem novým oslavovým, kde byly zavedené svátky nové, jež byly komunistickému režimu blízké. 31 Do roku 1951 byl vybudován nový systém řízení kultury, avšak jak zabezpečit, aby všechna oficiální nařízení, direktivní vyhlášky a příkazy byly opravdu společností akceptovány? Důležitá otázka, se kterou si režim nedokázal příliš poradit, a z níž pramenila krize, která právě rokem 1951 započala. Poúnorový systém, který efektivně a rychle dokázal z kulturního dění vyloučit nepohodlné osobnosti a ideje, si neuměl dost dobře poradit se skutečností, že předložená podoba pokrokové socialistické kultury je pro uměle vykonstruované společenství dělníků, rolníků a pracující inteligence málo atraktivní, 32 komentuje J. Knapík. Dotýkalo se to snižování výroby celovečerních filmů, omezení distribuční politiky, klesajícím počtem diváků v divadle i v kině. Omezení zájmu o kulturní vyžití navazovalo na neustálé snižování životní úrovně doprovázeno rozvíjející se hospodářskou krizí, jež pozvolna přešla ke krizi politické. Mezi léty došlo k obvinění mnoha členů z vytváření tzv. druhého reakčního centra zbrojícího proti linii Klementa Gottwalda a podrývajícího autoritu samotného komunistického režimu. Politické napětí vyvrcholilo v procesu s Rudolfem Slánským, 30 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

20 což se znatelně odrazilo také v samotném kulturním dění. Došlo k okamžitému odvolání R. Slánského z vedení sekretariátu ÚV KSČ a postupně také k odstraňování z funkcí kulturních a ideologických pracovníků, kteří dříve se Slánským spolupracovali, rozvinula se tím kampaň proti slánštině s antisemitským podtextem. Jednalo se především o osobu G. Bareše a Kulturní a propagační oddělení, čímž velice rychle došlo k odstranění oné dvojkolejnosti a byly tím ukončeny spory s ministerstvem informací a osvěty o rozhodující vliv. Rok 1953 odstartoval sérii událostí, které značně ovlivnily dění v kultuře. První z nich znamenalo úmrtí Stalina a následně Klementa Gottwalda tyto dvě události odstartovaly uvolnění, jež se projevilo neklidem v Polsku, v Německu a následně po vyhlášení nechvalně známé měnové reformy i nepokoji u nás. Začalo se vytvářet příznivější klima, v němž mohlo docházet (zprvu velice nepatrné) k rozvíjení diskuze o vývoji kultury. Začala být zpochybňována dosud neměnná dogmata a začalo být kritizováno i samotné prosazování ideologie na úkor talentu umělce a samotného umění. 33 Příznivou atmosféru dále rozvinul X. sjezd KSČ z června 1954, kde byla přesně vytyčena nutnost boje proti schematismu a dogmatismu a režim ukázal svoji vlídnější tvář některým dosud odmítaným autorům. Klíčovým se stal i rok 1956 a s ním související XX. sjezd KSSS. Situaci kolem tohoto sjedu není nutné podrobněji rozebírat. Chruščovovo odhalení Stalinova kultu se projevilo v každé zemi sovětského bloku. Pro značnou část mladých i starších intelektuálů to znamenalo rozbití platných jistot a projevilo se ještě zostřenější kritikou dosavadního režimu. Naplno se projevily pochyby o poúnorové praxi, ozvaly se hlasy proti administrativním zákrokům a cenzuře - a nejmarkantněji na Sjezdu československých spisovatelů. 34 Souběžně s posouváním hranic povolených norem se začaly objevovat myšlenky, zda-li uvolňování nepřekročilo hranice přípustného socialismu. Následné události v Maďarsku a Německu obranné reakce komunistického režimu jen posílily 33 K novým myšlenkám se přidal požadavek na formování politiky nového kurzu - snaha o oživení, kritika dogmatismu, rozšíření žánrové pestrosti, umělecké tvorby, efektivní využívání kulturních zařízení a kulturních památek, zlepšení hmotného zabezpečení umělců a vznik Kulturních fondů. Režim projevil ochotu tolerovat jistou kritiku nejrůznějších nešvarů a přehmatů především v otázce kulturního provozu, byrokracie a špatného hospodaření. 34 Zde proti stávající tvrdé linii vytyčené v roce 1950 referátem L. Štolla a následně i J.Taufera vystoupily veřejně první ostře kritické hlasy. Například Fr. Hrubín ve svém známém diskusním vystoupení kritizoval Štollovu metodu jako metodu vytrhávání z kontextu, dokonce se v řeči zastal i odsuzovaného Fr. Halase. Ke kritice Štollova referátu z roku 1950 se přidal i V. Nezval a následně i J. Hájek. 20

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Předmluva Václava Havla Předmluva Martina Jostena Předmluva Otto Picka Úvodem ČESKOSLOVENSKO-BRITSKÉ DIPLOMATICKÉ STYKY A MOŽNOSTI A LIMITY EXILU

Předmluva Václava Havla Předmluva Martina Jostena Předmluva Otto Picka Úvodem ČESKOSLOVENSKO-BRITSKÉ DIPLOMATICKÉ STYKY A MOŽNOSTI A LIMITY EXILU Předmluva Václava Havla Předmluva Martina Jostena Předmluva Otto Picka Úvodem ČESKOSLOVENSKO-BRITSKÉ DIPLOMATICKÉ STYKY A MOŽNOSTI A LIMITY EXILU Stručný přehled československo-britských diplomatických

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POESIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POESIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POESIE Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Ivana Vodičková I/2_Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Česká literatura v letech 1900-1945

Česká literatura v letech 1900-1945 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Česká literatura v letech 1900-1945 Toto období není sice z hlediska historického příliš dlouhé, ale pro naši

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_16 Úvodní část seznámení s cílem hodiny: životopis Václava Havla Hlavní část životopis a literární tvorba Václava Havla Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 8. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz ČESKÝ PERIODICKÝ TISK A LEGISLATIVA PO ROCE 1945 doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. VÝCHODISKA NOVÝCH POMĚRŮ PO ROCE 1945 Úvahy exilových reprezentací o nových poměrech po osvobození KOŠICKÝ

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

Pražské jaro 1968 v Československu

Pražské jaro 1968 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Československá novinářská cena

Československá novinářská cena ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY Československá novinářská cena (zřízena zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 171/1964 Sb. ze dne 26. srpna 1964) SEZNAM NOSITELŮ podle matriky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE

http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE POJEM NÁVRAT KSČ K DIKTATUŘE SOVĚTSKÉHO TYPU NE NOVÝ SYSTÉM, POUZE ZNOVUPOUŽITÍ NÁSTROJŮ 50. LET POČÍNAJÍCÍ

Více

Vítězný únor 1948 v Československu

Vítězný únor 1948 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové

Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 433 č. archivní pomůcky: 8920 Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové 949-952 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 204 O b s a h

Více

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA Čl. I. Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Společnost generála M.R.Štefánika (dále jen "Sdružení ) Sídlo: Hvězdárna M.R.Štefánika,

Více

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II.

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. Toronto - Ottawa - Montreal Projekt Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci Neviditelné oběti komunismu II. červenec 2005 strana 2 Neviditelné oběti komunismu II. se uskutečnil za

Více

Vzdělávání v rámci ČAS, vzdělávací aktivity, sestavování vzdělávacích programů Jindra Pavlicová prezidium ČAS Historie I. Vznik Spolku absolventek školy ošetřovatelské (SAŠO) z iniciativy amerických sester,

Více

Příloha 8 ATLASOVÁ TVORBA

Příloha 8 ATLASOVÁ TVORBA ATLASOVÁ TVORBA Vyjádřením a uznáním vysoké úrovně znalostí a tvůrčích schopností příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu v oborech kartografie, geografie a kartografická polygrafie byla účast jeho redaktorů,

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07

Více

Odpovědět na výzvy své doby

Odpovědět na výzvy své doby Odpovědět na výzvy své doby Scénář s podněty ke katechezi mladých a dospělých věřících Určení programu: Program je vhodný pro mladé a dospělé lidi. Lze ho zařadit jako tematický blok do programu systematické

Více

1918 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček

1918 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček 191 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček 191 OSMIČKY Helena Nováčková, Milan Vojáček v dějinách ČESKÝCH ZEMÍ Publikace k výstavě archivních dokumentů z cyklu Osmičky v dějinách

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Č.j.: 51785/8/2015-MZE-11130 Datum: 25. září 2015 Státní tajemník v Ministerstvu zemědělství jako

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka ministra vnitra pro státní službu

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka ministra vnitra pro státní službu Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka ministra vnitra pro státní službu Vláda České republiky vyhlašuje výběrové řízení na služební místo náměstka pro státní službu. Posuzovány

Více

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace 12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Kultura v 2. polovině 19. století

Kultura v 2. polovině 19. století Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU

Více

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo Stanovy Čl. I. Název a sídlo 1. Tyto stanovy jsou základním vnitřním předpisem dobrovolného seskupení občanů dle nového občanského zákoníku (zákona 89/2012 Sb. dále NOZ ) s názvem Občanská vzdělávací jednota

Více

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_06_Vla5E_9 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3510 č. archivní pomůcky: 8967 Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice 1945-1948 inventář Mgr.Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Politické procesy v Československu

Politické procesy v Československu Politické procesy v Československu Anotace: prezentace věnující se politickým procesům v 50. letech v Československu. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 26. 8. 2013 2013/2129(INI) NÁVRH ZPRÁVY o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématický celek Ročník Datum tvorby Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0448 ICT-

Více

Kritika kultu osobnosti

Kritika kultu osobnosti A Kritika kultu osobnosti Ústřední výbor KSČ dal na svém zasedání ve dnech 19. 20. 4. 1956 prostor diskuzi, jejímž tématem byly nedostatky ve stranickém a veřejném životě. Tato diskuze byla reakcí na závěry

Více

ČERVEN 2015 FILMOVÉ TIPY

ČERVEN 2015 FILMOVÉ TIPY ! ČERVEN 2015 FILMOVÉ TIPY !! ZMATEK 68 ROZUM A VÍRA Snímek pojednává o obrodných společenských procesech, které se v Československu rozpoutaly během tzv. Pražského jara a také popisuje srpnovou intervenci

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1945-1989

ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1945-1989 ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1945-1989 OTÁZKY A ÚKOLY 1. Doplňte text tak, aby odpovídal historické skutečnosti. Číslice z textu napište správně nad pojmy v rámečku. V Košicích vyhlásila první poválečná vláda

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_14

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_14 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_14 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1945-1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

78. Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání

78. Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vrchní ministerský rada vedoucí oddělení v oddělení 3003 Organizace a právní podpora v odboru 30 - Personální Č.j.: MF-57909/2015/3002-1 Datum:

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Revoluční odborové hnutí - základní organizace Krajská prokuratura Hradec Králové

Revoluční odborové hnutí - základní organizace Krajská prokuratura Hradec Králové STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU 2877 1 Revoluční odborové hnutí - základní organizace Krajská prokuratura Hradec Králové 1964-1990 OBSAH ÚVOD 3 I 4 4 4 4 5 Seznam zkratek 5 6 INVENTÁRNÍ SEZNAM 7 8 8 II.

Více

10. REALISMUS. D)Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let. a)historická próza

10. REALISMUS. D)Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let. a)historická próza 10. REALISMUS D)Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let a)historická próza a)historická próza za nejvýznamnější české autory historických próz jsou považováni: Alois Jirásek a Zikmund Winter. Alois

Více

Nové vedení Domu umění města Brna

Nové vedení Domu umění města Brna Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky pořádá: hlavní partner: partneři: Novinářská práce má důležitý význam pro fungování a rozvoj demokratické společnosti. Nadace Open Society Fund Praha

Více

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT OBOR KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární výchova Střední vzdělání s MZ,

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady ředitele odboru kancelář úřadu

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady ředitele odboru kancelář úřadu Praha 26. srpna 2015 č. j.: 612/Ř/15 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady ředitele odboru kancelář úřadu Ředitel Státní plavební správy, jako služební orgán

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života

Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života Organizace JČMF In: Jiří Dolejší (editor); Jiří Rákosník (editor): Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života. (Czech).

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

(Zdroj: PRŮCHA, V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992, 2.díl, období 1945 1992. Doplněk, Brno 2009.)

(Zdroj: PRŮCHA, V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992, 2.díl, období 1945 1992. Doplněk, Brno 2009.) Formy sabotáží vesnických boháčů Od jara 1950 komunističtí funkcionáři řadili rozvíjení třídního boje na vesnici mezi nejdůležitější předpoklady kolektivizace a vznik JZD považovali za výsledek či dovršení

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení dokladů plavidel pobočka Praha

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení dokladů plavidel pobočka Praha Praha 26. srpna 2015 č. j.: 625/Ř/15 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení dokladů plavidel pobočka Praha Ředitel Státní plavební správy,

Více

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50.LÉTA PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50.LÉTA PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ Aktivita PROCES JAKO DIVADLO Politické procesy 50. let ANOTACE: Aktivita žákům na základě srovnání s divadelním představením pomůže odhalit základní charakteristiky inscenovaných soudních procesů probíhajících

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky

KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 1591 č. archivní pomůcky: 8956 KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky 1956-1986 inventář Mgr. Helena Pochobradská, Ph.D. Zámrsk 2014

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Jiří Wolker Život a dílo

Jiří Wolker Život a dílo Jiří Wolker Život a dílo Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_16 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr.

Více