VZTAH K ZAHRANIČÍ A HODNOCENÍ ZAHRANIČNÍCH STÁTNÍKŮ. Nejraději máme Slovensko, ze zahraničních státníků Tonyho Blaira.

Transkript

1 INFORMACE STEM Z VÝZKUMU TRENDY 4/006 VZTAH K ZAHRANIČÍ A HODNOCENÍ ZAHRANIČNÍCH STÁTNÍKŮ Nejraději máme Slovensko, ze zahraničních státníků Tonyho Blaira. Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 1.. dubna 006 na rozsáhlém reprezentativním souboru 10 obyvatel České republiky starších 1 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování svůj vztah k vybraným zemím. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko. K výrazně pozitivně hodnoceným zemím patří dále západoevropské země: Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Francie, hned za nimi Belgie, Velká Británie, Itálie a Rakousko. Více než polovinu příznivých známek získalo ještě Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, Japonsko, Maďarsko a Německo. Vztah ke Spojeným státům americkým hodnotí příznivě (jedničkou nebo dvojkou) téměř polovina občanů. Nejvíce špatných známek lidé vystavili Srbsku, Rusku, Ukrajině a Číně. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze konstatovat, že od roku 9 až do roku 001 se vztah českých občanů k zahraničí soustavně zlepšoval. Nejvýrazněji se pozitivní trend projevoval ve vztahu k bezprostředním sousedům (Slovensku, Maďarsku, Německu, Polsku; vztah k Rakousku v té době procházel pod vlivem rakouských protestů proti Temelínu spíše mírným poklesem sympatií). V roce 00 vývoj vztahu k ostatním zemím stagnoval a rok 004 přinesl poměrně výrazné zhoršení. V ochlazení vztahů k zahraničí se patrně promítla změna vnitropolitického klimatu u nás (intenzivnější debata o ochraně národních zájmů) v souvislosti se vstupem do Evropské unie i krize na Středním Východě, zvláště válka v Iráku. Loňské výsledky ovšem svědčily o tom, že vztah k zahraničí se opět zlepšuje a vrací se na dřívější úroveň. Tento celkový trend potvrzují i výsledky z letošního dubna. Jedinou zemí, jejíž hodnocení se mírně zhoršilo, je Polsko, statisticky neprůkazné je zlepšení u Francie a Maďarska. Na druhé straně dosud nebývalý vzestup pozitivních hodnocení zaznamenaly Rusko a Ukrajina a na vrchol své popularity se dostávají Rakousko a Německo. Ukazuje se i postupný růst příznivých názorů na USA, nicméně jejich podíl je stále ještě výrazně pod úrovní naměřenou na přelomu tisíciletí, v letech 97 až 00. 1

2 Žebříček obliby zemí Hodnocení pomocí školních známek v % (jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah) Slovensko 9 9 Nizozemí Švédsko Dánsko Francie 1 Belgie 1 Velká Británie 1 4 Itálie Rakousko Chorvatsko 6 Polsko 7 Slovinsko 9 6 Japonsko Maďarsko 6 9 Německo USA 0 1 Srbsko Rusko Ukrajina 1 0 Čína Pramen: STEM, Trendy 006/4, 10 respondentů

3 Vývoj hodnocení zemí střední a východní Evropy (Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + v %) / 9/ 97/4 9/ 000/4 001/4 001/11 00/11 004/4 00/4 006/ Slovensko Polsko Maďarsko Rusko Ukrajina Polsko Rusko Ukrajina Maďarsko Slovensko Pramen: STEM, série Trendy Vývoj hodnocení západních zemí (Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + v %) Francie Vel. Británie Itálie Rakousko Německo USA 0 94/ 9/ 97/4 9/ 000/4 001/4 001/11 00/11 004/4 00/4 006/4 Německo Francie Itálie Velká Británie Rakousko USA Pramen: STEM, série Trendy

4 Společnost STEM se v dubnovém výzkumu zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí. Nejlépe hodnocen je britský premiér Tony Blair, na něhož mají dvě třetiny občanů ČR příznivý názor. Dlouhodobě pozitivnímu vztahu k Francii odpovídá, že druhým politikem v pořadí popularity, s převahou kladných hodnocení, je francouzský prezident Jacques Chirac. Konkuruje mu rovněž příznivě hodnocená, ale dosud méně známá německá kancléřka Angela Merkelová. Kolem poloviny občanů má pozitivní názor na předsedu slovenské vlády Mikuláše Dzurindu. U zbývajících posuzovaných státníků již převažuje hodnocení negativní. Nejméně sympatií získávají Silvio Berlusconi 1, Vladimír Putin a George Bush. Ve srovnání s dobou před rokem pohlíží česká veřejnost na zahraniční státníky kritičtěji. Zejména se to ukazuje u názoru na J. Chiraca. Zhoršené hodnocení však zaznamenali všichni uvedení, samozřejmě s výjimkou A. Merkelové, která byla posuzována poprvé. Německá kancléřka přitom získala stejný podíl příznivých hodnocení jako o rok dříve G. Schröder. "Jaký je Váš názor na následující osobnosti politického života?" (Podíly hodnocení v %) T. Blair 6 9 J. Chirac 1 A. Merkelová M. Dzurinda 4 G. Bush V. Putin S. Berlusconi Velmi+spíše příznivý Zcela+spíše nepříznivý Neznám ho Pramen: STEM, Trendy 006/4, 10 respondentů 1 Výzkum proběhl těsně před parlamentními volbami v Itálii, v nichž byl Berlusconi poražen. 4

5 "Jaký je Váš názor na následující osobnosti politického života?" (Podíly hodnocení "Velmi příznivý" +"Spíše příznivý" v %) T. Blair 6 67 J. Chirac 67 A. Merkelová 00 M. Dzurinda G. Bush V. Putin 4 46 S. Berlusconi Pramen: STEM, Trendy 00/1, Trendy 004/4, Trendy 00/4, Trendy 006/4