SPSKS. Slovo úvodem pro hornické činnosti a činnosti vykonávané hornickým způsobem bude

Transkript

1 -1-

2 SLOVO ÚVODEM Vážené kolegyně, vážení kolegové! Pomineme-li požadavky legislativy, kde vyhláška č. 298/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů vyžaduje u technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl odbornou kvalifikaci, je celoživotní vzdělání za všech okolností důležitou investicí do zaměstnanců. U naší společnosti se to týká především vedoucích provozoven, mistrů a techniků. Lidé jsou hlavním bohatstvím každé firmy a měli by vždy stát v centru jejího zájmu. I po formálním ukončení střední či vysoké školy je velmi důležité, aby byli zaměstnanci v kontaktu s novinkami ve svém oboru. Vzdělání je v současnosti artiklem, který rychle zastarává, hovoří se dokonce o tzv. poločasu rozpadu vzdělání, tedy době, za kterou vzdělání nebo informace ztrácí svoji hodnotu. Jsem velmi rád, že se ve spolupráci mezi MŠMT, společností Českomoravský štěrk, a.s. a Střední průmyslovou školou kamenickou a sochařskou v Hořicích podařilo vytvořit výukový program ušitý na tělo pro naše zaměstnance. Jsem přesvědčený, že ucelené vzdělání, které zde naši zaměstnanci získají, jim poskytne potřebný vhled do problematiky a obohatí je nejen profesně, ale i občansky, protože celoživotní vzdělávání je, mimo jiné, i základním nástrojem rozvoje občanství a sociální soudržnosti. Přeji všem studentům hodně entuziasmu, vytrvalosti a radosti z nově nabytých poznatků. Slovo úvodem pro hornické činnosti a činnosti vykonávané hornickým způsobem bude Marek Novotný předseda představenstva možné v modifikované podobě přečíst u šestnácti odborných učebnic. Nejvýznamnějším počinem pro jejich vznik je aktivita progresivních firem v České republice. Dominantní jsou skupina MND a Českomoravský štěrk, a.s. Některé učebnice budou obecnější a budou odborně pokrývat dva směry vzdělání: Těžbu a zpracování ropy a zemního plynu a Těžbu a zpracování kamene. Jiné budou sloužit pro užší specializaci. Vedle učebnic, které jsou know how školy projekt zahrnuje primárně kompletní kurikulární reformu, tedy koncepci rámcového vzdělávacího programu a navazujících školních vzdělávacích programů. Spuštění celého projektu se prostě nevejde do zaběhnutých mechanizmů vzdělávací soustavy. Proto jak vlastní výuka, tak její formy, metody a především publikační činnost probíhá v režimu pokusného ověřování, které monitoruje ministerstvo školství. Odvaha silných firem investovat do vzdělání u statisticky vzácných oborů v celé jeho šíři nemá v ČR obdoby. Pro školu samotnou je to historicky nejvýznamnější společenská zakázka a příležitost být nositelem významných inovací v prostoru sekundárního vzdělávání. Josef Moravec ředitel školy -2-

3 Úvod Rozsáhlá ložiska užitkových nerostů na území českého státu byla impulsem pro rozvoj hlubinného hornictví a to již na přelomu 12. a 13. století. Dolování zlata a stříbra se postupně rozšířilo i na další ložiska rud, zejména zinku, olova a mědi, později uhlí, nafty a ve 20. století i těžby radioaktivních surovin. Tak jako každá činnost a zejména činnost podnikatelská potřebovalo i hornictví určité právní regule, které by vymezily vztahy jak mezi podnikatelem a panovníkem, tak i mezi jednotlivými podnikateli a v neposlední řadě i mezi podnikateli a jejich zaměstnanci. Díky nerostnému bohatství české země a jím vyvolanému intenzivnímu rozvoji hornictví vzniklo u nás i první horní právo na světě. Jsme hrdi jak na Jihlavské horní právo z roku 1249, na světově proslulé Ius regale montanorum vyhlášené v Kutné Hoře v roce 1300, stejně jako na ostatní horní práva a horní řády českých báňských revírů Jáchymova, Slavkova, Příbrami a dalších. Je paradoxní, že národ, který dal horní právo celému světu, degradoval tuto právní normu po roce 1948 v bezvýznamný zákon, jehož funkce se stala zcela formálně byrokratickou. Období po roce 1989 lze právem označit za období renesance práva a tedy i práva horního. Obnova jednoho z jeho základních principů horní svobody, který představuje svobodný přístup k těžbě vyhrazených nerostů všem právnickým i fyzickým osobám, byl do horního zákona zakomponována jeho první a to novelou přijatou již v roce Důkazem toho, že horní právo je právem živým, plnícím svoji nezastupitelnou funkci v oblasti báňského podnikání je i skutečnost, že bylo již 15x novelizováno. Stejně tak i zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě byl po roce 1989 novelizován 19x. Současná praxe prokázala, že horní právo a jeho normy jsou pevnou součástí našeho právního systému, který stále nabývá na své společenské důležitosti. Z toho co bylo řečeno vyplývá, že pro báňské techniky v hornické praxi je znalost norem horního práva nezbytná. Budu rád, pokud jim k zvládnutí této disciplíny napomůže i toto skriptum. Autor -3-

4 1. Vymezení pojmu horní právo Horní právo je souborem právních norem, které jsou pokládány za součást správního práva. V každém případě se jedná o zcela specifický obor, který vyžaduje i dobrou znalost hornictví, tedy činnosti, kterou právně upravuje. V současné době řadíme do oblasti horního práva tyto právní normy: - zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); - zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě; - zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích; - bezpečnostní předpisy vydané Českým báňským úřadem na základě zmocňovacích ustanovení uvedených v zákoně č. 61/1988 Sb.; - horní předpisy vydané Českým báňským úřadem, Ministerstvem životního prostředí nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě zmocňovacích ustanovení zejména v zákoně č. 44/1988 Sb., v zákoně č. 61/1988 Sb. nebo v zákoně č. 62/1988 Sb. Přehled uvedených právních norem je pravidelně vydáván Českým báňským úřadem v Praze. Aktuální seznam je uveden v příloze. 2. Historický vývoj horního práva Horní právo má na území našeho státu mimořádně bohatou minulost. Bohatství ložisek vzácných kovů, především zlata a stříbra ve středověku, uhlí v době průmyslové revoluce v 19. století, stejně jako radioaktivních surovin ve druhé polovině 20. století určovaly hospodářský a tedy i politický význam českého státu. Vznik a vývoj psaného horního práva je neodlučitelný od hlubinného dobývání užitkových nerostů. To, že české horní právo je prvým psaným právem svého druhu v celé střední Evropě, že horní právo jihlavské a kutnohorské sloužilo za vzor právním řádům mnoha zemí Evropy nelze odtrhnout od skutečnosti, že Čechy oplývaly bohatými ložisky stříbrných rud v Jihlavě, Kutné Hoře, Jáchymově, Příbrami, ale i v dalších rudných lokalitách. -4-

5 Všechny horní zákony byly založeny na dvou základních principech horním regálu a horní svobodě. Prvý z nich vyslovil právní princip dispozice s vyhrazenými nerosty panovníkem, později státem a druhý právo volného přístupu k dobývání vyhrazených nerostů každému, kdo splní podmínky zákona. Tyto principy se nezměnily ani ve druhé polovině 19. století, kdy byl vydán Obecný horní zákon č. 146 říšského zákoníku. Tento platil na území našeho státu až do roku Jako norma již poplatná socialistickému právnímu řádu vychází v roce 1957 zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon) č. 41/1957 Sb., který Obecný horní zákon z roku 1854 zrušil. Zákon č. 41/1957 Sb. představuje deformaci horno-právních zásad především v tom, že přístup k báňskému podnikání omezil pouze na státní organizace. Zánikem unitárního státu a vznikem federace dvou národních republik v roce 1968 došlo k zásadnímu rozdělení kompetencí mezi federací a národními republikami. Tyto ústavní změny daly podnět k legislativním pracím na novém horním zákoně. Tato práce byla završena v roce 1988, kdy zákonodárné orgány přijaly zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) a zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Horní zákon č. 44/1988 Sb., který zrušil zákon č. 41/1957 Sb., rozšířil zejména pojem a význam nerostného bohatství, nově upravil vlastnictví k ložiskům a podrobněji stanovil ložiskový průzkum. Byly uzákoněny takové právní instituty, jako ochrana nerostného bohatství, chráněné ložiskové území, povolování staveb v těchto územích apod. Byly vytvořeny, případně ze zákona č. 24/1972 Sb. převzaty nové právní instituty, jako uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách, ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech a průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry. Zákon tyto činnosti označil jako zvláštní zásahy do zemské kůry a zařadil je mezi hornickou činnost. Zákon č. 61/1988 Sb. stanovil podmínky hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, uzákonil báňskou záchrannou službu, podmínky pro výrobu a používání výbušnin a zacházení s nimi a nově konstituoval orgány státní báňské správy, a to včetně jejich práv a povinností. Po listopadu 1989 se tyto pouze rok platné zákony, resp. jejich některé právní instituty staly ve své podobě v nových ekonomických podmínkách nepoužitelné. Řada novel jak zákona č. 44/1988 Sb., tak i zákona č. 61/1988 Sb. napomohla k vytvoření resp. přetvoření těchto právních norem do legislativní podoby, která umožňovala, resp. umožňuje, všem -5-

6 právnickým a fyzickým osobám přístup k báňskému podnikání. Využití nerostného bohatství zákon podporuje při současné právní ochraně práv a právem chráněných zájmů občanů, obcí a životního prostředí. Je nesporné, že by oblast horního práva vyžadovala zahájení legislativních prací na vytvoření horního kodexu, který by v sobě zahrnoval materii stávajících zákonů č. 44/1988 Sb., zákona č. 61/1988 Sb. a zákona č. 62/1988 Sb. Současná politická situace v zákonodárných orgánech a mnohdy nezodpovědné prosazování zájmů různých občanských iniciativ nevytváří v současnosti podmínky pro zpracování a zejména přijetí moderního horního zákona, který by umožňoval šetrné využití veškerého nerostného bohatství našeho státu. 3. Členění zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Zákon č. 44/1988 Sb. je rozdělen do 11 částí, a to: Část první: Část druhá: Část třetí: Část čtvrtá: Základní ustanovení Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek Ochrana nerostného bohatství Část pátá: V rámci novelizace zákona byla zcela zrušena Část šestá: Výstavba dolů a lomů Část sedmá: Dobývání výhradních ložisek Část osmá: Jiné zásahy do zemské kůry Část devátá: Důlní škody a jejich náhrada Část desátá : Společná ustanovení Část jedenáctá: Přechodná a závěrečná ustanovení Jednotlivé části jsou dále rozpracovány do jednotlivých paragrafů. V současně platném znění obsahuje zákon celkem 49 paragrafů. -6-

7 4. Základní ustanovení zákona Základní ustanovení vymezují účel zákona, kterým je stanovení zásad ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství ve fázi vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech. V základních ustanoveních zákon definuje především pojmy, které užívá nejenom horní zákon, ale i zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Tyto základní pojmy definuje následovně: Nerost Za nerost horní zákon považuje tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry s výhradou přírodních léčivých, přírodních stolních minerálních vod, rašeliny a kulturní vrstvy půdy a některých dalších částí zemské kůry uvedených v 2. Vyhrazený nerost 3 zákona určuje, které nerosty jsou nerosty vyhrazenými. Za tyto pokládá: a) radioaktivní nerosty, b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminostní horniny, c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny, f) kamennou sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli, g) tuhu, baryt, azbest, slídu, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné a travertin, j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny, -7-

8 k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit, l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b). Vyhrazený nerost a jeho ložiska jsou majetkově odděleny od pozemku. Vlastník pozemku tedy není vlastníkem vyhrazeného nerostu, který se na něm nebo pod ním vyskytuje. Nevyhrazený nerost Všechny dosavadní horní zákony upravovaly pouze režim vyhrazených nerostů, které byly předmětem horního regálu. Zákon č. 44/1988 Sb. a zejména zákon č. 61/1988 Sb. pojaly do své materie i právní úpravu nevyhrazených nerostů. Za nevyhrazené nerosty zákon pokládá všechny ostatní nerosty, které nejsou uvedeny mezi vyhrazenými a jsou podle horního zákona pokládány za nerost. Nevyhrazené nerosty a jejich ložiska jsou součástí pozemku. Ložisko nerostů Nerost nabývá svůj hospodářský význam v okamžiku, kdy se přírodě vyskytuje v nahromadění, které umožňuje jeho hospodárné dobývání. Zákon označuje za ložisko nerostů nejenom přírodní nahromadění nerostů, ale i základku v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypku nebo odkaliště za předpokladu, že tyto vznikly hornickou činností, a že obsahují vyhrazený nerost. Nerostné bohatství Nerostné bohatství tvoří podle horního zákona ložiska vyhrazených nerostů, které jsou na území České republiky. Tato ložiska jsou ve vlastnictví České republiky. Výhradní ložisko Za výhradní ložisko je pokládáno předpokládané nahromadění vyhrazeného nerostu v množství a jakosti, které důvodně předpokládají možnost jeho budoucího dobývání. Že se jedná o výhradní ložisko potvrdí osvědčením o výhradním ložisku Ministerstvo životního prostředí. -8-

9 Organizace Organizací zákon označuje ty právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti a při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost. 5. Právní instituty horního zákona Chráněné ložiskové území Chráněné ložiskové území představuje institut sloužící k ochraně výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. Chráněné ložiskové území stanoví Ministerstvo životního prostředí po vydání osvědčení o výhradním ložisku. Ochrana výhradního ložiska se realizuje zákazem zřizovat na tomto území stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska. Chráněné ložiskové území má tedy charakter stavební uzávěry. Evidenci chráněných ložiskových území vede Ministerstvo životního prostředí. Dobývací prostor Dobývací prostor je území určené k dobývání jednoho nebo více výhradních ložisek. Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle jeho rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geomerickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic (výrazné tektonické poruchy, vodní toky apod.). Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově. Dobývací prostor stanoví obvodní báňský úřad. Tímto aktem zároveň vzniká organizaci oprávnění k dobývání výhradního ložiska, které však může zahájit až po vydání povolení k hornické činnosti, které vydává rovněž místně příslušný obvodní báňský úřad. Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty resp. si tyto přivlastňovat za podmínek, které stanoví obvodní báňský úřad ve svém rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Evidenci dobývacích prostorů vede Český báňský úřad. -9-

10 Úhrady Úhrady představují platby, které je organizace povinna platit na účet obvodního báňského úřadu jednak z dobývacích prostorů, jednak z vydobytých nerostů. Úhrada z vydobytých nerostů činí nejvýše 10% z tržní ceny vydobytých nerostů. Výši úhrad stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou. Obvodní báňský úřad převede tyto prostředky ve výši 25% do státního rozpočtu a 75% poměrným způsobem rozdělí a převede do rozpočtu obcí v jejichž katastrálním území se nachází dobývací prostor, resp. dobývací prostory. Úhrady z dobývacích prostorů platí organizace za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu ve výši Kč 100,-- až Kč 1.000,--. Odstupňování úhrady z dobývacích prostorů stanoví vláda svým nařízením, a to zejména podle stupně ochrany životního prostředí dotčeného území. Úhrady z dobývacích prostorů převede obvodní báňský úřad obci, resp. obcím, a to poměrným způsobem podle toho, jak velká část dobývacího prostoru se na jejich katastrálním území nachází. Střety zájmů Včasné nezaplacení úhrady je ze strany obvodního báňského úřadu sankcionováno. Střetem zájmu označuje horní zákon rozpor mezi zájmy těžaře a fyzickými nebo právnickými osobami, jejichž objekty nebo zájmy chráněné podle zvláštních předpisů by byly dobýváním výhradního ložiska ohroženy. Je důležité zdůraznit, že tyto fyzické a právnické osoby mají zákonnou povinnost ve vzájemné součinnosti tyto střety zájmů řešit a navrhnout postup, který by při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů umožnil využití výhradního ložiska. Organizace, která žádá obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti (povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska) je povinna obvodnímu báňskému úřadu doložit, že střety zájmu byly vyřešeny. Zvláštní zásahy do zemské kůry Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle tohoto zákona rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro: a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), -10-

11 b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech, c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch. Zvláštní zásahy do zemské kůry jsou pokládány za hornickou činnost a vztahují se na ně zákonem specifikovaná ustanovení horního zákona. Stará důlní díla Za staré důlní dílo horní zákon označuje: - Důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. - Opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje, nebo není znám. Likvidace starých důlních děl je v kompetenci Ministerstva životního prostředí. Důlní škody Důlní škody jsou výhradně hmotné škody způsobené na majetku při vyhledávání a průzkumu ložiska, za předpokladu, že se tento provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry. Ve své podstatě zákon označuje za důlní škody všechny škody, které byly způsobeny hornickou činností. I když se na vypořádání důlních škod vztahují obecné předpisy o náhradě škody, má horní zákon určitá specifika, která jsou odlišná od předpisů pro obecné řešení náhrad škod. K těm patří zejména případy, kdy: - organizace, která způsobila ztrátu vody nebo podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám. - jsou známy náklady, které budou účelově vynaložené na zajištění nemovitostí tak, aby se odvrátily, nebo zmírnily následky budoucí hornické činnosti; -11-

12 - je nutno v předstihu před hornickou činností řešit bezpečnost a plynulost dopravy, a to zejména přeložkou dopravních cest, inženýrských sítí a dalších zařízení vybudovaných ve veřejném zájmu, které jsou hornickou činností ohroženy. Z uvedeného je zřejmé, že na rozdíl od obecných zásad, kdy se náhrada škody poskytuje teprve po jejím vzniku, umožňuje horní zákon hradit prokazatelné škody v předstihu již před jejich vznikem. Zákon umožňuje, aby se organizace s poškozeným subjektem na náhradě škody dohodla i jinak, než zákon uvádí. Tato dohoda však nesmí být v rozporu s horním zákonem. Organizace je zároveň chráněna tím, že neodpovídá za škody způsobené na stavbách a zařízeních postavených v chráněném ložiskovém území, případně v dobývacím prostoru bez stavebního povolení, případně bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení. Finanční rezervy Privatizací všech průmyslových podniků včetně hornických, vznikla oprávněná obava z nelikvidovaných následků hornické činnosti ze strany organizací, které by zkrachovaly. Proto bylo do zákona přijato ustanovení, podle kterého je organizace povinna v průběhu své činnosti vytvářet finanční rezervu, použitelnou na zahlazování hornické činnosti a na vypořádání důlních škod. Výši finančních rezerv schvaluje v rámci povolování plánu otvírky, přípravy a dobývání obvodní báňský úřad, který také organizaci schvaluje čerpání z těchto rezerv. Peněžní prostředky rezerv jsou uloženy na zvláštní vázaný účet. Nesplnění této povinnosti může být obvodním báňským úřadem sankcionováno, a to až pozastavením platnosti povolení dobývání. Důlně měřická a geologická dokumentace Každá organizace, která vykonává hornickou činnost má povinnost vést, včas doplňovat a uschovávat důlně měřickou a geologickou dokumentaci. Tato musí zahrnovat zejména údaje o ložisku, všechna důlní díla, odvaly, výsypky a odkaliště, jakož i povrchovou situaci v celém dobývacím prostoru. Pokud organizace tuto povinnost nesplní resp. jsou-li údaje neúplné nebo jsou-li v dokumentaci závady, může obvodní báňský úřad nařídit, resp. zadat vyhotovení nebo doplnění této dokumentace a to na náklad organizace. -12-

13 Důlní vody Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami. Vzhledem k tomu, že těžební organizace se bez potřeby vody neobejde a v mnoha případech je povinna v rámci důlních škod ztrátu vody poškozeným subjektům nahrazovat, dává jim zákon oprávnění - bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu; - bezúplatně užívat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou hornickou činností organizace. Zbývající, zpravidla převážnou část důlních vod, je organizace oprávněna vypouštět do veřejných vodotečí za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví. Vypouštění důlních vod do veřejných vodotečí resp. jejich kvalitativní kriteria jsou stanovena vládním nařízením, které určí nejvýše přípustné obsahy škodlivin ve vypouštěných vodách. 6. Členění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Zákon č. 61/1988 Sb je rozdělen do 7 částí, a to: Část 1. Základní ustanovení Část 2. Základní pojmy Část 3. Výbušniny Část 4. Podzemní objekty Část 5. Státní báňská správa Část 6. Správní delikty Část 7. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení -13-

14 Jednotlivé části jsou dále rozpracovány do jednotlivých paragrafů. V současně platném znění obsahuje zákon celkem 45 paragrafů. 7. Základní ustanovení zákona Zákon č. 61/1988 Sb. zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství a dále upravuje a) podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem; b) podmínky pro nakládání s výbušninami a výbušnými předměty; c) podmínky pro provozování podzemních objektů; d) podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví osob, bezpečnost provozu a ochranu pracovního prostředí při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem; e) organizaci a působnost orgánů státní báňské správy Tento zákon se nevztahuje na: a) výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly České republiky, ozbrojené bezpečnostní sbory, ozbrojené složky Celní správy nebo Zpravodajské služby České republiky. b) Výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly a sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána c) Střelivo V následující části druhé, zákon definuje základní pojmy obsažené resp. užívané v tomto zákoně. Hornická činnost Do doby přijetí zákona č. 44/1988 Sb. byla předmětem horních zákonů pouze exploatace vyhrazených nerostů a činností s ní spojených. V roce 1972 byl přijat zákon ČNR č.24/1972 Sb., o organizaci a rozšíření dozoru státní báňské správy, kterým byla její působnost rozšířena i o činnosti v podzemí, které ve svých důsledcích nemají za úkol vydobýt vyhrazený nerost, ale které používají důlní technologie a ve své činnosti podstupují v podstatě stejná bezpečnostní rizika jako organizace vykonávající hornickou činnost. Do kompetence -14-

15 Státní báňské správy bylo zahrnuto i dobývání nevyhrazených nerostů. Zákonem č. 61/1988 Sb. byly obě tyto činnosti specifikovány. Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí: a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen výhradní ložiska ), b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, c) zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů, d) úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, e) zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d), f) zvláštní zásahy do zemské kůry, g) zajišťování a likvidace starých důlních děl, h) báňská záchranná služba, i) důlně měřická činnost Je tedy evidentní, že hornickou činností jsou označovány technologie od vyhledávání a průzkumu ložisek vyhrazených nerostů, až po činnosti, které horní zákon ve spojitosti s exploatací výhradního ložiska determinuje. Činnost prováděná hornickým způsobem Je zřejmé, že toto označení je poněkud zavádějící a svádí ke ztotožnění s pojmem hornická činnost. Za činnost prováděnou hornickým způsobem zákon označuje: a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování těchto nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomuto účelu, b) těžba pískovců v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků, c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než m 3 horniny, s výjimkou zakládání staveb, -15-

16 f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m 3 horniny. Organizace Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo třetí tohoto zákona. 8. Základní podmínky hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem Oddíl druhý zákona č. 61/1988 Sb. stanoví především povinnosti organizace, která vykonává hornickou činnost, nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Základním požadavkem zákona je povinnost organizace dodržet zásady ochrany a využití nerostného bohatství. Ukládá jí využívat ložiska nerostů hospodárně, dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, stejně jako zásady báňské technologie a dbát ochrany životního prostředí. Zákon omezuje výkon hornické činnosti i činnosti prováděné hornickým způsobem pouze na organizace, kterým bylo na tuto činnost orgány státní báňské správy vydáno oprávnění a konkrétní práce těmto organizacím povoleny. Vzhledem k tomu, že vykonávané činnosti vykazují značná specifika, je Český báňský úřad zákonem zmocněn stanovit požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost odpovědných pracovníků těchto organizací. V rámci pravidel EU uznává státní báňská správa kvalifikace, které pracovníci, příslušníci států EU docílili v rámci tohoto společenství. Organizace, která splňuje uvedené zákonné požadavky je povinna obvodnímu báňskému úřadu zahájení, přerušení a ukončení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem ohlásit. Každá organizace, která vykonává hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, má ze zákona povinnost kontrolovat v rámci výkonu své činnosti dodržování nejenom horního zákona a zákona č. 61/1988 Sb., ale i předpisů, které upravují -16-

17 bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a pracovní podmínky osob, které tyto činnosti vykonávají. Velmi důležitou zákonnou povinnost organizací obsahuje 6 zákona č. 61/1988 Sb. V tomto ustanovení zákon nařizuje organizaci, aby pro každý důl ustanovila závodního dolu a pro každý lom závodního lomu. Tito jsou osobami odpovídajícími za bezpečné ale i odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Kromě toho, že organizace je povinna učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření a bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy (požáry, výbuchy, průvaly vod a bahnin, průtrže hornin, uhlí a plynů, otřesy, erupce apod.), musí především v rámci havarijní prevence učinit opatření k jejich předcházení. Organizace je dále povinna: a) evidovat jména, příjmení a evidenční čísla osob, které se s jejím vědomím nacházejí v podzemí, s uvedením místa, kde se pravděpodobně nacházejí, b) bezodkladně ohlásit obvodnímu báňskému úřadu závažné události a nebezpečné stavy, provozní nehody (havárie) a závažné pracovní úrazy. Provozní nehodou (havárií) se rozumí událost, kterou byly ohroženy životy nebo zdraví osob, c) zjišťovat příčiny provozních nehod a pracovních úrazů, d) přijímat bezodkladná opatření k odstranění zjištěných závad a k předcházení provozních nehod a pracovních úrazů, e) výsledky šetření provozních nehod a závažných pracovních úrazů předkládat obvodnímu báňskému úřadu spolu s uvedením opatření provedených k odstranění zjištěných závad, f) informovat obvodní báňský úřad o podané žádosti zaměstnance o provedení prošetření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a toto přešetření provést, g) předložit před prvním použitím v dole Českému báňskému úřadu ke schválení vybrané typy důlních strojů, zařízení a pomůcek, pokud již není Českým báňským úřadem schváleno jejich použití jinde v České republice. Důležitým ustanovením této části zákona jsou tzv. zmocňovací ustanovení, podle kterých je Český báňský úřad oprávněn, ale i povinen upravit obecně závazným právním předpisem: -17-

18 a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem včetně bezpečného používání technických zařízení a zařízení požární ochrany v podzemí, b) požadavky na havarijní prevenci a na plány zdolávání závažných provozních nehod (havárií), c) způsob zjišťování příčin závažných provozních nehod (havárií) a pracovních úrazů a jejich evidenci a registraci, d) způsob hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení. Zákon č. 61/1988 Sb. v dalších paragrafech definuje další instituty, kterými jsou: Báňská záchranná služba Báňská záchranná služba byla na hlubinných dolech zřízena již v druhé polovině 19. století. Jejím úkolem bylo a je provádět práce k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách (haváriích), a to včetně poskytování první pomoci. Báňská záchranná služba plní také úkoly na úseku havarijní prevence, jakož i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Povinnost zřídit báňskou záchrannou službu mají organizace: a) provádějící hornickou činnost v podzemí b) provádějící hornickou činnost v případech stanovených Českým báňským úřadem c) provádějící činnost hornickým způsobem, kde to s ohledem na povahu prací, zejména rizikovost, nařídí Český báňský úřad. Báňskou záchrannou službu vykonávají závodní báňské záchranné stanice, zřizované na jednotlivých dolech, případně jiných báňských provozech a hlavní báňské záchranné stanice (v Ostravě, Mostě, Hodoníně a Praze), které kromě vlastní zásahové činnosti vykonávají i dozor nad závodními báňskými záchrannými stanicemi. Technická zařízení Pro hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem zákon stanoví povinnost organizace používat při těchto činnostech pouze technická zařízení a pomůcky, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti -18-

19 provozu. Důvodem těchto zákonných opatření je skutečnost, že hornická činnost, ale i činnost prováděná hornickým způsobem je již historicky spojena se zvýšeným rizikem. To se týká zejména plynujících dolů, používání výbušnin apod. Určené typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek musí být před prvním použitím v podzemí povoleny k použití Českým báňským úřadem. Ten zároveň určí ty, které podléhají pravidelnému přezkoušení 9. Povolování hornické činnosti Zákon č. 61/1988 Sb., ve svém třetím oddílu upravuje procesní povinnosti organizací, kterými podmiňuje zahájení hornické činnosti a zároveň i kompetenci orgánů, které jsou oprávněny tyto činnosti povolovat. Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly Účelem vyhledávání a průzkumu je ověření co možná nejširších informací o ložisku tak, aby toto mohlo být efektivně dobýváno. K ověřovaným údajům patří zejména zjištění využitelných zásob ložiska, jeho kvalitativní znaky, úložní poměry, chemické a fyzikální vlastnosti apod. Provádět vyhledávání a průzkum může organizace pouze na průzkumném území, které stanoví orgány Ministerstva životního prostředí. Vyhledávání a průzkum ložisek z povrchu povolují orgány Ministerstva životního prostředí. Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly povoluje obvodní báňský úřad. K tomu, aby organizace získala povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly, je tento způsob běžně označován jako těžký průzkum, případně povolení k zajištění nebo likvidaci těchto důlních děl, musí zpracovat dokumentaci a tuto přiložit k žádosti podávané obvodnímu báňskému úřadu. Náležitosti žádosti jsou stanoveny vyhláškou Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Tato vyhláška zároveň stanoví, že pokud se jedná o svislá důlní díla o hloubce menší než 40 m, nebo vodorovná, či úklonná důlní díla v délce menší než 100 m, nemusí organizace o povolení k této činnosti žádat. Plán otvírky, přípravy a dobývání Plán otvírky, přípravy a dobývání (POPD) je základním technickým dokumentem, který je povinna vypracovat každá organizace, která chce dobývat výhradní ložisko. POPD předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu, který podle tohoto dokumentu povoluje -19-

20 organizaci hornickou činnost. Náležitosti žádosti jsou uvedeny ve Vyhlášce ČBÚ č. 104/1988 Sb., která rovněž specifikuje, jakou dokumentaci musí organizace k žádosti přiložit. Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků, včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy. Plány otvírky, přípravy a dobývání se vypracovávají pro celé výhradní ložisko, nebo pro jeho ucelenou část. Bez povolení obvodního báňského úřadu nesmí být otvírka, příprava a dobývání zahájeny. Zvláštní zásahy do zemské kůry Zvláštní zásahy do zemské kůry tak, jak byly definovány v kap. 5, jsou hornickou činností, kterou povoluje obvodní báňský úřad. Podle vyhlášky Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., je organizace povinna o tuto činnost požádat příslušný obvodní báňský úřad a ke své žádosti přiložit dokumentaci, která je specifikována v její příloze. Zajišťování a likvidace důlních děl V hornické praxi se vyskytují situace, kdy organizace chce a to z různých důvodů důlní provoz dočasně zastavit. V těchto případech má organizace povinnost zajistit lom nebo důl tak, aby bylo možno v budoucnu dobývání ložiska obnovit. Pokud chce organizace provoz v dole nebo lomu trvale zastavit je povinna provést jeho likvidaci. Zákon připouští i využití dolu k jiným účelům (zdravotní zařízení, prohlídkové trasy, muzea apod.), Zajištění, likvidaci nebo jiné využití dolů nebo lomu podléhá schválení obvodního báňského úřadu, kterému organizace předkládá žádost o povolení prací k zajištění, nebo prací k likvidaci, případně projekt jiného využití. Náležitosti žádosti jsou rovněž stanoveny vyhláškou Českého báňského úřadu č. 104/1988 a to včetně požadavků na dokumentaci, kterou je organizace povinna k žádosti přiložit. -20-

21 Důlně měřická a geologická dokumentace Jak již bylo v rozboru právních institutů horního zákona uvedeno, mají ty organizace, které vykonávají hornickou činnost, povinnost vést, včas doplňovat a uschovávat důlně měřickou a geologickou dokumentaci. Tato dokumentace musí obsahovat zejména údaje o ložisku, všechna důlní díla, odvaly, výsypky a odkaliště, jakož i povrchovou situaci v rozsahu celého dobývacího prostoru. Po skončení hornické činnosti je povinností organizace vypracovat závěrečnou zprávu, kterou společně s evidenčními listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentací předá obvodnímu báňskému úřadu a to zpravidla na technickém nosiči dat. Vstup na cizí nemovitosti V době, kdy organizace vykonává hornickou činnost, mají její pracovníci právo vstupovat na cizí nemovitosti a tam provádět obhlídku, popřípadě zaměření a zřizovat a udržovat měřické a hraniční značky. Toto oprávnění není neomezené, resp. je možné tyto práce provádět pouze v nezbytném rozsahu, za předpokladu, že vstup na pozemky je včas oznámen vlastníku resp. uživateli, a že zásahy do práv a právem chráněných zájmů vlastníků, resp. uživatelů nemovitostí budou omezeny na minimum. Organizace jsou po ukončení hornické činnosti povinny neprodleně uvést nemovitosti do předešlého stavu, případně nahradit veškeré škody, které z titulu tohoto oprávnění vlastníku nebo uživateli nemovitosti vznikly. Řízení o povolení hornické činnosti Organizace je oprávněna zahájit hornickou činnost teprve na základě povolení vydaného obvodním báňským úřadem. O toto povolení musí organizace žádat a to nejpozději tři měsíce před zamýšleným zahájením prací. Pokud žádost neobsahuje veškeré náležitosti vyžadované horním zákonem a zákonem č. 61/1988 Sb., resp. předpisy na jejich základě vydanými vyzve obvodní báňský úřad organizaci, aby v přiměřené lhůtě žádost doplnila. Za zcela zásadní nutno pokládat zákonný požadavek, podle kterého je organizace povinna předložit doklady o vyřešení střetů zájmů, pokud jsou touto činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy. Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do dvou měsíců od jejího podání, případně od jejího doplnění. Řízení o povolení hornické činnosti a jeho požadavky se v celém rozsahu vztahuje i na plány otvírky, přípravy a dobývání. -21-

22 Dobývání ložisek nevyhrazených nerostů I když ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku, t. zn., že vlastník pozemku je zároveň vlastníkem tohoto ložiska, je jeho dobývání možné pouze při splnění zákonem stanovených podmínek. Dobývání ložiska nevyhrazených nerostů, ale i jeho zajištění případně likvidaci povoluje obvodní báňský úřad na základě žádosti organizace. K žádosti o povolení těžby musí organizace předložit územní rozhodnutí stavebního úřadu a organizací zpracovaný plán využívání ložiska, který je zjednodušenou formou POPD. Bez tohoto povolení nesmí být práce zahájeny. 10. Výbušniny Právní úprava výbušnin Výroba, skladování, přeprava a používání výbušnin bylo prvně do horního práva začleněno přijetím zákona č. 61/1988 Sb. Žádná hornoprávní oblast neprošla po vstupu České republiky do Evropské unie tolika změnami, jako výbušniny. Důvodem těchto změn jsou právní akty Evropské unie, vedené snahou eliminovat nebezpečí zneužití výbušnin k teroristickým účelům. V současné době je právní úprava výbušnin velmi vzdálená báňské praxi a není již charakteristickou součástí horního práva. Nakládání s výbušninami Každý, kdo přijde do styku s výbušninou, je povinen postupovat s největší opatrností a dodržovat předpisy a návody na používání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpečnost a bezpečnost jiných osob a majetku. Obdobné povinnosti má i organizace, která je povinna zajistit bezpečnostní podmínky na pracovištích, která jsou určena pro nakládání s výbušninami. Objekty nebo prostory, ve kterých se nalézají výbušniny, musí být zajištěny proti jejich odcizení a proti jejich výbuchu. Organizace je povinna ohlásit obvodnímu báňskému úřadu 8 dní předem zahájení výroby výbušnin, jejich zpracování, ničení a zneškodňování, skladování, výzkum, vývoj a zkoušení, tedy kteroukoliv z činností, které jsou zákonem označovány legislativní zkratkou nakládání s výbušninami. Nad těmito činnostmi vykonávají dozor orgány státní báňské správy. Předávání a vydávání výbušnin O pohybu výbušnin, a to počínaje výrobou a konče spotřebou, musí být vedena přesná evidence. K tomu, aby organizace získala výbušninu pro svoji potřebu (u hornických -22-

23 organizací především k výkonu trhacích prací), musí získat povolení, které na základě její žádosti vydá obvodní báňský úřad. Žádost, ale i povolení obvodního báňského úřadu obsahuje kromě identifikačních údajů organizace zejména údaje o množství předávaných výbušnin, tj. kg, kusy, metry, jejich druhovou specifikaci, způsob předání a převzetí, resp. způsob přepravy, účel, místo použití a místo jejich skladování. Provádění trhacích prací Trhací práce při hornické činnosti, při činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací práce při ostatních činnostech včetně ohňostrojných prací, povoluje na základě žádosti organizace obvodní báňský úřad. Bez tohoto povolení je možno trhací práce použít pouze tehdy, kdy je to nutné k záchraně života, nebo majetku a hrozí-li nebezpečí z prodlení. Pro výkon trhacích prací v rizikovém prostředí nebo rizikových podmínkách tj. např. v plynujících dolech, kde by trhací práce mohly iniciovat výbuch metanovzdušné směsi, v extrémních teplotních podmínkách apod. platí zvláštní předpisy Českého báňského úřadu. Skladování výbušnin Výbušniny jsou běžně, resp. převážně uskladňovány ve skladech výbušnin. Na projektování a výstavbu skladů výbušnin se vztahují obecné předpisy o investiční výstavbě. Rozhodnutí o jejich umístění podléhá schválení obvodním báňským úřadem, případně stavebním úřadem, a to v závislosti na jeho umístění. Rozhodnutí o umístění skladů výbušnin vydává: a) při hornické činnosti pod povrchem obvodní báňský úřad b) při hornické činnosti na povrchu (např. u uhelných lomů) a při činnosti prováděné hornickým způsobem (např. při ražbě tunelů, metra apod.) stavební úřad, po dohodě s obvodním báňským úřadem c) v ostatních případech stavební úřad Poněkud odlišný režim od rozhodnutí o umístění skladu výbušnin má jejich uvedení do provozu, kde jsou kompetence převážně na straně orgánů státní báňské správy. Vlastní stavbu skladů výbušnin, jejich užívání, včetně změn pod povrchem, a to jak při hornické činnosti, tak i činnosti prováděné hornickým způsobem a na povrchu v hranicích dobývacího prostoru, povoluje obvodní báňský úřad. Stavby skladů výbušnin na povrchu mimo hranice dobývacího prostoru, jejich změny a užívání povoluje obvodní báňský úřad jen na území vystaveném -23-

24 přímým účinkům dobývání, a to v dohodě se stavebním úřadem. Rozsah tohoto území stanoví obvodní báňský úřad v dohodě se stavebním úřadem. K žádosti o povolení stavby skladu výbušnin musí organizace předložit předpisem stanovenou dokumentaci. Evidence výbušnin V současné době je pro nakládání s výbušninami vyžadována velmi přísná a dokonalá evidence, která je upravena směrnicemi Evropské unie. Podle těchto, i pro naši republiku, závazných právních aktů vyplývá povinnost, aby při nakládání s výbušninami byla vedena taková evidence, která zaručí přehled o tom, jak byly výbušniny získány, kde se nacházejí, v jakém množství a komu byly předány nebo jak s nimi bylo naloženo. Tuto povinnost nelze chápat jako souhrnnou evidenci, ale tak, že každý druh výbušniny se musí evidovat samostatně. Organizace, které nakládají s výbušninami musí tuto evidenci vést po celou dobu, po kterou výbušninu drží a uchovávat ji nejméně tři roky po skončení kalendářního roku, ve kterém výbušninu vyrobily, spotřebovaly, nebo ji předaly jinému subjektu. Podzemní objekty V roce 1972 byl vydán zákon č. 24/1972 Sb., o organizaci a rozšíření dozoru státní báňské správy. Tato právní norma reagovala na zvyšující se smrtelnou i ostatní úrazovost při ražení a budování podzemních prostor, byla však počátkem ingerence státní báňské správy do oblasti činností, které využívaly báňské technologie bez toho, že by jejich záměr sledoval vydobytí výhradního ložiska. Etapa nejenom rozšiřování pravomocí státní báňské správy, ale především kompetenčního rozsahu horního práva pokračovala přijetím zákona č. 44/1988 Sb. a zákona ČNR č. 61/1988 Sb., které pod legislativní zkratkou činnosti prováděné hornickým způsobem v sobě zahrnuly celou řadu činností, které dříve nebyly předmětem horního práva. Pokračováním tohoto trendu byla novela zákona č. 61/1988 Sb., přijata zákonem č. 296/2007 Sb., kterým byl státní báňské správě uložen dozor nad podzemními objekty. Za ty zákon považuje podzemní prostory vytvořené ražením, mezi které řadí: a) tunely a štoly, pokud jejich délka přesáhne 50 m a tunely a štoly metra; b) kolektory, včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet; c) jiné prostory o objemu větším než 1000 m 3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti; d) stavby pro účely ochrany obyvatelstva; e) kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 m 2, pokud jejich délka přesahuje 50 m; -24-

25 f) odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2 m 2, pokud jejich délka přesahuje 50 m; g) stará nebo opuštěná důlní díla zpřístupněná veřejnosti. Tuto změnu v zákoně č. 61/1988 Sb., si vyžádala expanze ražby podzemních prostor, které nebyly vždy udržovány v bezpečném a provozuschopném stavu s nežádoucími následky na řádnou funkci veřejných komunikací (propady terénu, často s důsledky omezení městské dopravy apod.). Z těchto skutečností byla uzákoněna i povinnost provozovatelů těchto podzemních objektů tyto udržovat v bezpečném stavu, ustanovit osobu, která za dodržení tohoto požadavku zodpovídá a dále pak povinnost provádět jejich prohlídky, a to prostřednictvím organizací, které mají oprávnění vykonávat báňskou záchrannou službu. 11. Státní báňská správa Báňská správa, resp. báňské úřady mají v českých zemích mnoha set letitou tradici. Jako státní orgán byla báňská správa uzákoněna v roce V současné době je státní báňská správa samostatným resortem v soustavě ústředních správních orgánů. Po stránce organizační je tvořena: - Českým báňským úřadem se sídlem v Praze, v jehož čele je předseda, jmenovaný a odvolávaný vládou. Ten také odpovídá za výkon své funkce vládě České republiky. - Obvodními báňskými úřady v Kladně, Plzni, Sokolově, Trutnově, Brně, Mostě, Ostravě, Příbrami a Liberci. V čele obvodního báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého báňského úřadu. Orgány státní báňské správy vykonávají dozor nad dodržováním horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu, bezpečnost technických zařízení, požární bezpečnost v podzemí, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládání s výbušninami. Obvodní báňské úřady, které jsou prvoinstančními orgány státní báňské správy, ve své kompetenci v dozorovaných organizacích především: - provádějí inspekční činnost, v rámci které zjišťují jak jsou dodržovány povinnosti stanovené horními zákony a předpisy vydanými na základě jejich zmocnění; -25-

26 - zjišťují stav, příčiny a následky havárií a závažných pracovních úrazů a nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky; - dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby, jakož i další kontroly činností a zařízení, které jsou upraveny horními předpisy; - povolují trhací práce, ohňostrojné práce, umístění a stavbu skladů výbušnin v podzemí, schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic a plní další úkoly, které pro ně vyplývají z horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a jiných, obecně závazných právních předpisů. K nezastupitelným funkcím obvodních báňských úřadů dále patří zejména: - stanovovat, měnit nebo rušit dobývací prostory a vést jejich evidenci; - povolovat hornickou činnost, tj. otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek; - povolovat dobývání nevyhrazených nerostů, schvalovat návrh na vytváření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci a kontrolu jejich čerpání. Český báňský úřad, jako druhoinstanční orgán, plní především úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy. Ve své působnosti řídí činnost obvodních báňských úřadů a z titulu funkce ústředního orgánu rozhoduje o odvoláních do jejich rozhodnutí. Český báňský úřad při výkonu vrchního dozoru dále vydává právní akty, které na základě zákonného zmocnění upravují jak bezpečnost práce, ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu, ale i další dotčené činnosti. Tyto se dotýkají zejména důlně-měřické a geologické dokumentace, zřizování a působnosti hlavních báňských záchranných stanic, podmínek při nakládání s výbušninami, povolování hornické činnosti, evidence dobývacích prostorů apod. Praktický výkon orgánů státní báňské správy vykonávají báňští inspektoři obvodní báňští inspektoři a ústřední báňští inspektoři, kteří z hlediska zákona mají stejné postavení. Báňský inspektor je oprávněn: a) vstupovat kdykoliv do objektů, zařízení a prostorů, provádět v nich prohlídky a šetření, požadovat předložení příslušných dokladů, informací a vysvětlení, přesvědčovat se u technických pracovníků o jejich znalosti horních a bezpečnostních předpisů. Má právo zhotovovat fotografické snímky a kopie provozních map a další dokumentace potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů, -26-