Pavel Kuchař Ladislav Vaska (eds.) Regionálne aspekty nezamestnanosti v Českej republike a na Slovensku

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pavel Kuchař Ladislav Vaska (eds.) Regionálne aspekty nezamestnanosti v Českej republike a na Slovensku"

Transkript

1 Pavel Kuchař Ladislav Vaska (eds.) Regionálne aspekty nezamestnanosti v Českej republike a na Slovensku

2

3 1

4 2

5 Pavel Kuchař Ladislav Vaska (eds.) Regionálne aspekty nezamestnanosti v Českej republike a na Slovensku 3

6 Pavel Kuchař Ladislav Vaska (eds.) Regionálne aspekty nezamestnanosti v Českej republike a na Slovensku Autorský kolektív: doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc. (editor, kap. 1 a 2), PhDr. Peter Balek (kap. 4), Mgr. Radka Michelová (kap. 5 a 6), Mgr. Jan Vašat (kap. 3) Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (ČR) PhDr. Ladislav Vaska, PhD. (editor, kap. 1 a 6), doc. PhDr. Eva Mydlíková, PhD. (kap. 5), Mgr. Katarína Čavojská (kap. 2), PhDr. Martina Čierna (kap. 4) Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave (SR) Recenzenti: prof. Ing. František Zich, DrSc. Vysoká škola finanční a správní v Praze, Česká republika doc. Ing. Erika Neubauerová, PhD. Národohospodárska fakulta Ekonomickej univerzity v Bratislave, Slovenská republika Vydavateľ: IRIS Vydavateľstvo a tlač, s. r. o., Bratislava Prvé vydanie, 2014 iris-knihy.sk Návrh obálky: IRIS Vydavateľstvo a tlač, s. r. o., Bratislava ilustrácia na obálke Maryna Maschewsky / cliparto.de Za obsahovú a jazykovú stránku monografie zodpovedajú autori a autorky jednotlivých kapitol. Všetky práva vyhradené. Toto dielo ani žiadnu jeho časť nemožno reprodukovať bez súhlasu majiteľa práv. ISBN

7 Abstrakt Monografia predstavuje nezamestnanosť v komparatívno-analytickej reflexii v kontexte jej regionálnych špecifík. Na základe analýzy jednotlivých komponentov problematiky trhu práce rozširuje teoreticko-empi rické poznanie o sociálno-ekonomickom fenoméne nezamestnanosti. V predkladanej monografii sú obsiahnuté aj regionálne aspekty nezamestnanosti a trhu práce analyzované v kontexte vybraných regiónov v Českej republike a na Slovensku, ktoré dlhodobo vykazujú nepriaznivé sociálne a ekonomické vývojové charakteristiky. Autori analyzujú vybrané aspekty nezamestnanosti, sústreďujú sa na kontextuálne vymedzenie regionálnych, predovšetkým ekonomických a sociálnych podmienok na trhu práce a približujú aj možnosti a limity riešenia nezamestnanosti v spojitosti s prostredím sociálne vylúčených lokalít v sledovaných regiónoch. Zároveň približuje nielen komparáciu štátnych politík zamestnanosti oboch krajín, ale aj rezervy a možnosti pri poskytovaní služieb zamestnanosti a realizácii politiky zamestnanosti neziskovými organizáciami vo vybraných regiónoch Českej republiky a na Slovensku. Súčasťou publikácie je aj komparatívny pohľad na možnosti a limity vo vzdelávaní o fenoméne nezamestnanosti v jej rôznych súvislostiach. Kľúčové slová: Trh práce. Politika zamestnanosti. Región. Zamestnanosť. Nezamestnanosť. Sociálna politika. Sociálna práca. Sociálne vylúčená lokalita. 5

8 Abstract This monograph introduces unemployment in a comparative-analytical reflection in the context of its regional specific features. Based on analysing individual components of the labour market issues, it expands the theoretical-empirical knowledge of the social-economic phenomenon of unemployment. The present monograph covers regional aspects of unemployment and the labour market analysed in the context of selected regions of the Czech Republic and Slovakia that have long been reporting unfavourable social and economic development characteristics. The authors analyse selected aspects of unemployment, focusing on contextual definition of regional, mainly economic and social conditions on the labour market, and offer also possibilities and limits for dealing with unemployment in connection with the environment of socially excluded locations in the analysed regions. At the same time, it not only provides a comparison of the state employment policies in both countries, but also points out the reserves and possibilities of providing employment services and realising the employment policy by non-profit organisations in selected regions of the Czech Republic and Slovakia. This publication also contains a comparative view of the possibilities and limits in education on the phenomenon of unemployment with its various implications. Key words: Labour market. Employment policy. Region. Employment. Unemployment. Social policy. Social work. Socially excluded location. 6

9 Obsah Úvod Základné aspekty nezamestnanosti Nezaměstnanost jako sociální jev Dôsledky nezamestnanosti Sociálne dôsledky nezamestnanosti Rodina nezamestnaného Ekonomické dôsledky nezamestnanosti Psychologické dôsledky nezamestnanosti Zdravotné riziká nezamestnanosti Hlavní vývojové trendy Závěr Regionální trhy práce Ústecký kraj Vzdělanostní struktura Zaměstnanost Nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost Gemer Vybrané demografické charakteristiky regiónu Gemer Zamestnanosť Nezamestnanosť Závěr Sociálně vyloučené lokality a nezaměstnanost Sociální vyloučení a Romové Dimenze sociálního vyloučení a nezaměstnanost Další oblasti života provázané se sociálním vyloučením

10 3.4 Příčiny a důsledky nezaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Možné přístupy k řešení na lokální úrovni a jejich limity Chanov a Předlice jako příklady sociálně vyloučených lokalit v sociál ně znevýhodněném regionu Ústeckého kraje Závěr Politika zaměstnanosti v České republice a na Slovensku Státní politika zaměstnanosti v České republice Subjekty politiky zaměstnanosti Cíle pasivní politiky zaměstnanosti Cíle a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti v Ústeckém kraji Politika zamestnanosti na Slovensku Faktory ovplyvňujúce politiku zamestnanosti Štátna politika zamestnanosti Subjekty politiky zamestnanosti Pasívna politika zamestnanosti Aktívna politika zamestnanosti na Slovensku Závěr Působení regionálních subjektů Ústecký kraj Nezaměstnanost a instituce Analýza komunitních plánů Gemer Sociálne zabezpečenie Analýza komunitných plánov Závěr

11 6 Nezamestnanosť vo výučbe Metodologický úvod Sociální práce jako obor terciárního vzdělávání Katedra sociálnej práce Pedagogickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave (Slovensko) Typ a rozsah predmetov, v ktorých sa vyučuje problematika nezamestnanosti Akým spôsobom sa s témou nezamestnanosti pracuje? Katedra sociální práce Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (Česká republika) Typ a rozsah předmětů, ve kterých se vyučuje problematika nezaměstnanosti Jakým způsobem se s tématem nezaměstnanosti pracuje? Závěr Shrnutí Summary Zoznam bibliografických odkazov Menný register Vecný register O autoroch a autorkách

12 10

13 Úvod Nezamestnanosť je závažným sociálno-ekonomickým javom, ktorý za určitých okolností okrem úpadku spoločnosti prináša úpadok jednotlivca a rodín v rôznych kontextoch (sociálnych, ekonomických, psychologických, zdravotných, sociálno-patologických, trestno-právnych a pod.). Na jednej strane, je chápaný ako jav prirodzený, ktorý je súčasťou každého trhu práce a pri relatívne dobre fungujúcich procesoch na trhu práce (v národnom i nadnárodnom kontexte). Takto sa prejavuje v podobe frikčnej nezamestnanosti, ktorá je samozrejmou a pre zdravý trh práce potrebnou súčasťou, pokiaľ nie je trh regulovaný mocenskými štruktúrami, ktoré nezamestnanosť nepripúšťajú. Na druhej strane je nezamestnanosť chápaná ako jav spôsobujúci enormnú záťaž ako na strane spoločnosti, tak i na strane jednotlivca a rodín. Ovplyvnená je rôznymi faktormi (globalizácia, štruktúra obyvateľstva, hospodárske krízy, nestabilita na politickej scéne a pod.). Najväčším strašiakom pre krajiny a ich vlády je nezamestnanosť dlhodobá, ktorá vedie k prehlbovaniu problémov v spoločnosti, v rodinách a jednotlivci, ktorí sa v nej ocitli sú takmer nezamestnateľní a stávajú sa enormnou záťažou pre štátny rozpočet. Slovenská republika sa nachádza dlhodobo na popredných miestach v rebríčku krajín podľa podielu dlhodobej nezamestnanosti, Česká republika je v porovnaní so Slovenskou republikou na tom o niečo lepšie. Obe krajiny však majú aj veľa spoločného. Majú regióny, ktoré dlhodobo vykazujú vysokú nezamestnanosť najmä dlhodobého charakteru, s ktorou sa spájajú viaceré nepriaznivé sociálne a ekonomické vývojové charakteristiky. Aj z tohto dôvodu sa autori monografie a jej jednotlivých statí dohodli na komparatívnom spracovaní a analýze nielen politík zamestnanosti, ale uskutočnili aj regionálnu analýzu trhu práce dvoch vytipovaných problémových regiónov v oboch krajinách. Monografia je výsledkom spoločného úsilia autorského kolektívu, ktorý dva roky intenzívne pracoval v rámci spoločných vedecko-výskumných aktivít. Kolektív autorov je zložený z odborníkov v oblasti politiky zamestnanosti, 11

14 trhu práce a sociálnej práce pôsobiacich na dvoch vysokých školách Fakulte sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (Česká republika) a Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave (Slovenská republika). Všetci členovia autorského kolektívu okrem pôsobenia v oblasti vedecko-výskumných aktivít pracujú aj na akademickej pôde ako pedagógovia na Katedrách sociálnej práce a pripravujú budúcich pomáhajúcich profesionálov pre prax v sociálnej sfére. Cieľom monografie je priniesť komplexný pohľad na nezamestnanosť v komparatívno-analytickom kontexte so zameraním na regionálne špecifiká, poukázať na možnosti a limity politiky zamestnanosti a trhu práce v regionálnych súvislostiach optikou sociálnej práce. Monografia s názvom Regionálne aspekty nezamestnanosti v Českej republike a na Slovensku je koncipovaná tak, aby bola prínosná predovšetkým pre odbornú verejnosť, ktorá je už s touto problematikou oboznámená. To však neznamená, že by mala byť odopretá laickej verejnosti zaujímajúcej sa o predmetnú problematiku, predsa sa ale predpokladajú hlbšie znalosti ako trhu práce a jeho sociálnych súvislostí, tak i odboru sociálna práca a jeho aplikácu v zmienenej problematike. Má šesť kapitol, ktoré majú ambíciu tvoriť logický a kompaktný celok o predmetnej problematike. V prvej kapitole predstavujú autori základné aspekty nezamestnanosti, akými sú jej vymedzenie ako sociálneho javu, jej dôsledky a zároveň v komparatívnej optike oboch krajín približujú jej hlavné vývojové trendy. Druhá kapitola je pre monografiu ťažiskovou a podrobne popisuje vybrané regionálne trhy práce (vybrané okresy Ústeckého kraja a región Gemer), analyzuje aktuálny stav na regionálnych trhoch práce pričom nehľadá len dôsledky, ale aj príčiny. Táto kapitola zároveň prináša komparatívne výstupy pre možnosti riešenia daného stavu pre oba regióny. Tretia kapitola načrtáva problematiku sociálne vylúčených komunít a nezamestnanosti v súvislosti so značne rizikovou skupinou na trhu práce, ktorá je kľúčovou v kontexte ich vplyvu a ďalšieho vývoja na trhu práce v jednotlivých analyzovaných regiónoch. Štvrtá a piata kapitola sa zameriava a analyzuje politiky zamestnanosti na štátnej a neštátnej úrovni. Vo štvrtej kapitole autori komparujú obe štátne politiky zamestnanosti, predstavujú ich funkčnosť, možnosti a limity v aplikačnej rovine a hľadajú možnosti odstránenia bariér spôsobujúcich výrazné regionálne disproporcie. V kontexte regionálnych aspektov 12

15 je v piatej kapitole analyzovaný aktuálny stav a úloha neziskového sektora v oblasti riešenia nezamestnanosti, zároveň je poukazované na značné rezervy v neziskovom sektore v oblasti poskytovania služieb zamestnanosti, resp. tvorby/ovplyvňovania regionálnej politiky zamestnanosti. Posledná, šiesta, kapitola je analýzou študijných plánov (na univerzitách, kde autori monografie pracujú) so zameraním sa na predmety, ktoré vo svojich obsahoch pracujú s témou nezamestnanosti v rôznych kontextoch. Jej súčasťou je priblíženie názorov pedagógov oboch pracovísk na aktuálny stav v oblasti vysokoškolskej prípravy na prácu v predmetnej oblasti. Táto kapitola zároveň prezentuje výstupy skúmania zameraného na hodnotenie podoby práce s témou nezamestnanosti zo strany respondentov akademických pracovníkov. 13

16 1 Základné aspekty nezamestnanosti 1.1 Nezaměstnanost jako sociální jev Dnes již asi nikdo nepochybuje o tom, že nezaměstnanost je nedílnou součástí trhu práce. Patří k němu stejně, jako svobodná volba povolání a zaměstnavatele pracovní silou a stejně svobodná, byť často legislativně omezovaná možnost zaměstnavatele vybrat si pracovní sílu podle svých potřeb. Někdy se tyto volby obou základních aktérů nesetkají pracovní síla má jiné představy o svém pracovním uplatnění, než jaké nabízí zaměstnavatel, také ten může mít jinou představu o schopnostech a dovednostech svých potenciálních zaměstnanců. O rozsahu tohoto míjení vypovídají statistiky počtu volných pracovních míst a neumístěných žadatelů o práci. V dobách ekonomických krizí dochází obvykle k útlumu výroby a k redukci veřejných výdajů, takže i když pracovní síla ze svých požadavků slevuje, akceptovatelná pracovní místa prostě na trhu nejsou. Lidé se stávají nezaměstnanými, přičemž o délce nezaměstnanosti obvykle rozhoduje množina faktorů, v níž samotný jednotlivec nemusí vždy hrát hlavní roli. Jsou zde ale i další příčiny vzniku nezaměstnanosti. Ekonomika se vyvíjí určitým tempem, někdy rychlejším, jindy pomalejším. Toto tempo s sebou přináší tlak na pracovní sílu, která musí, či by měla, stejně rychle přizpůsobit své znalosti a dovednosti novým požadavkům. To ovšem není vždy možné, neboť lidé mají určité pracovní návyky a zkušenosti, určitou kvalifikaci, určitou sumu znalostí a dovedností, které nelze nahradit ve stejném okamžiku, v jaké přichází zmíněné nové požadavky ze strany zaměstnavatelů. O úspěchu či neúspěchu na trhu práce rozhodují také osobnostní charakteristiky pracovní síly. Nikdo nepochybuje o tom, že lepší podmínky mají lidé mladší, adaptabilnější, kvalifikovanější, s kvalitním sociálním, ekonomickým a kulturním kapitálem a také ti, kteří patří k majoritě ve společnosti. Na druhé straně horší uplatnění mají lidé s nízkou nebo již zastaralou kvalifikací, lidé starší, u nichž je již schopnost adaptace přece jen poněkud omezena, lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo příslušníci národnostních či etnických menšin. 14

17 Základním předpokladem, který ovlivňuje míru rizika nezaměstnanosti, je schopnost být zaměstnán, tedy tzv. zaměstnatelnost. Vymezuje se jako schopnost najít takovou práci, která je v souladu jak s individuálními charakteristikami (schopnostmi, dovednostmi, znalostmi, aspiracemi), tak s objektivními požadavky trhu práce (srv. Gazier, 2001, 1999; Gallie White Cheng Tomlinson, 1998; de Broucker Pessoa, 1997). Jen ten, kdo je schopen být zaměstnán, může vstoupit na trh práce. Pokud tuto schopnost postrádá, stává se nezaměstnatelným. Ne každý, kdo nepracuje (a je ve věku ekonomické aktivity), je nezaměstnaný. Samotnou nezaměstnanost je ostatně možné vymezovat dvojím způsobem: formálním, tj. dotyčný musí splňovat určitá kritéria, či neformálním, založeným na prostém faktu aktuální ne-práce. Aby se jednotlivec mohl stát příjemcem příslušných dávek v nezaměstnanosti, musí, dle mezinárodní definice ILO, splňovat tři základní podmínky: a) nebýt zaměstnaný, tj. nepracovat za mzdu peněžní ani naturální b) aktivně hledat práci, tj. být registrován na úřadu práce či soukromé zprostředkovatelny práce a práci hledat přímo v podnicích, využíváním inzerce, přípravou založení vlastní firmy, žádat o živnostenský list a pod. c) být připraven k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů od jejího nalezení. Zkušenosti ukazují, že pro mnoho tzv. nezaměstnaných je vážným problémem zejména poslední z uvedených kritérií. Jde o ty, kteří jsou zapojeni v různých formách šedé či černé ekonomiky a kteří často nejsou schopni včas nastoupit do řádného zaměstnání. Jsou ovšem i lidé, kteří, přestože aktuálně nemají práci, nepotřebují pobírat podporu v nezaměstnanosti. Důvodem může být zajištění životních potřeb jinou formou než zaměstnáním či podnikáním ať již dostatečným finančním zázemím či prací v již zmíněných formách neformální ekonomiky. Důvodem ovšem může být i určitá stigmatizace, kterou s sebou nese evidence na úřadu práce, a která případnému zaměstnavateli napovídá cosi o osobní aktivitě a schopnostech dotyčného. Platí to zejména pro absolventy škol, z nichž řada spěchá hned po skončení studia přihlásit se na úřad práce a teprve potom začne shánět první zaměstnání. 15

18 Nezaměstnanost může zasáhnout všechny věkové, vzdělanostní či sociální skupiny. Prvořadou úlohu přitom hraje délka jejího trvání, podle které lze usoudit, zda jde v daném případě jen o jev nahodilý, který rychle pomine, či zda existuje možnost jejího prodlužování se všemi z toho vyplývajícími riziky. Podle toho je totiž nutné volit i nástroje, jak se s nezaměstnaností vypořádat zda jednoduše čekat, až se nějaká práce objeví, či zda volit aktivní strategii řešení, ale zejména předcházení její případné recidivě. 1. Krátkodobá nezaměstnanost (do 6 měsíců) je zjevně nejméně problémovou. Jde většinou o přestávku mezi odchodem z jednoho zaměstnanání a nástupem do dalšího, přestávku, která je vnímána jako dočasná, která ne vždy je hodnocena negativně (zejména v jarních či letních měsících, kdy pěkné počasí láká k jiným aktivitám či některými absolventy škol, kteří si chtějí dopřát poslední prázdniny a pod.). Dotyčný může být klientem úřadu práce, pokud chce, aby mu byla po dané období (nejdéle ovšem 5 měsíců lidem ve věku do 50 let a 8, resp. 11 měsíců starším), vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Taková nezaměstnanost je nazývána frikční a obvykle nebývá objektem sociální politiky. 2. Střednědobá nezaměstnanost je již poněkud delší a bývá ohraničena zhruba 12 měsíci. Pokud trvá nezaměstnanost takovouto dobu, jde již o vážnější situaci, než v případě nezaměstnanosti krátkodobé. Zde se totiž začíná projevovat strukturální nezaměstnanost, tedy vážnější rozpor mezi znalostmi a dovednostmi dotyčného a požadavky trhu práce, který může (ale nemusí!) být řešitelný prostřednictvím rekvalifikací. Tato nezaměstnanost je také častěji opakovaná, neboť část takto nezaměstaných ji aktivně neřeší (nezískává tedy novou, potenciálně efektivnější kvalifikaci) a spíše doufá, že se vše v lepší obrátí a práci najdou ve své původní kvalifikaci, což sice povést může, ale také nemusí. Zejména na tuto skupinu je proto zacílena většina nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, neboť v tomto období dochází k zásadnímu zlomu buď se dotyčnému povede návrat na trh práce, nebo ne a pak ovšem hrozí její prodlužování se všemi již jednoznačně negativními průvodními rysy. Důležitou roli přitom hraje proměna životního stylu, ke které v případě déle trvající nezaměstnanosti zákonitě dochází. 3. Dlouhodobá nezaměstnanost trvá déle než jeden rok a je to právě tento typ nezaměstnanosti, který je nejvíce rizikový. Zde totiž dochází ke změně životního stylu z pracovního na ne-pracovní, s narůstajícím časem se fixují 16

19 změny chování, mění se struktura sociálních sítí, do té doby tvořených většinou bývalými spolupracovníky a sousedy, na sociální sítě lidí nepracujících, parazitujících na sociálních dávkách (Kuchař, 2003). Zatímco sociální sítě pracovní mohou pomoci v návratu na trh práce, tyto nově utvářené sítě tomu fakticky brání. 4. V některých zemích (včetně Slovenska) je podíl lidí dlouhodobě nezaměstnaných tak velký, že je třeba tuto dlouhodobou nezaměstnanost dále specifikovat. V analýzách EUROSTATu se proto používají ještě pojmy velmi dlouhodobá nezaměstnanost, označující dobu jejího tvrání v délce měsíců, a dále extrémně dlouhodobá nezaměstnanost pro dobu nad 36 měsíců. Pro oba tyto typy je společné, že návraty na trh práce jsou už reálně nemožné. Je ovšem nutno zdůraznit, že uvedené rozdělení je pouze schematické. Určit přesnou hranici doby trvání a zejména dopady jednotlivých typů nezaměstnanosti je dosti obtížné, neboť samotný fakt nezaměstnanosti a tím i její délka může být podmíněn řadou faktorů, nejen subjektivní (osobností jedince a jeho charakteritikami), ale i objektivní povahy (ekonomickou situací a tím nabídkou pracovních míst v rámci bydliště, regionu či celého státu). Na druhé straně panuje vcelku shoda v tom, že hlavními příčinami dlouhodobé nezaměstnanosti jsou zejména: minimální vzdělání spolu s absencí kvalifikace, osobnostní charakteristiky jednotlivce, trvalý pokles nabídky pracovních míst s nejnižší kvalifikací, konkurence spolehlivější, pracovitější a levnější pracovní síly ze zahraničí. 1.2 Dôsledky nezamestnanosti Strata zamestnania sa veľmi hlboko dotýka prežívania človeka, pretože sa pretrhnú sociálne väzby vytvorené zamestnaneckými vzťahmi v pracovnej činnosti. Nadväzovanie nových sociálnych vzťahov v tomto období vyžaduje zvýšené adaptačné nároky, ktoré môžeme považovať za existenčné životné zmeny, ktoré človek môže prežiť. 17

20 Mnohí dlhodobo nezamestnaní stratili podľa Kozoňa (1999) schopnosť predať sa zamestnávateľovi. Často sa zdá, že títo ľudia už nevedia pracovať, dokonca sa im nechce pracovať. Ak sa pracovné zručnosti v kontexte spoločenských zručností neprecvičujú, veľmi skoro sa zabúdajú a vyhasínajú. Vplyvom zmenených životných podmienok a úpadkom sociálnej aktivity sú po strate zamestnania ohrozené sociálno-psychické aspekty zdravia. Práca totiž napomáha udržiavať medziľudské kontakty, umožňuje ľuďom, aby sa cítili užitoční a strata práce prináša najmä stratu motivácie byť aktívny vo všeobecnosti. Obdobie nezamestnanosti so sebou prináša okrem ekonomických problémov aj mnohé ďalšie. Nejde teda len o nerovnováhu na trhu práce, ale aj o dôsledky súvisiace so životom jednotlivca a spoločnosti. Nezamestnanosť so sebou prináša aj rastúce sociálne napätie a sociálnu krízu. Ďalšími negatívnymi prejavmi je zhoršovanie zdravia, nárast chudoby 1, krízu rodinného a komunitného života, nárast kriminality a ďalších spoločensky nežiadúcich javov sociálne rizikových fenoménov. Problémy, ktoré nezamestnanosť so sebou prináša môžeme zhrnúť do nasledujúcich oblastí: psychologické (psychické a somatické), sociálne, ekonomické, kultúrne. V súčasnosti je už zrealizovaných mnoho výskumov 2, výsledky ktorých nám dávajú jasný obraz o negatívnom vplyve straty zamestnania na človeka a jeho sociálne okolie. Ako uvádza Vitkovičová (2003, in Tokárová a kol., 2003, s. 521) nezamestnaný so stratou zamestnania stráca i jeho významné konzekvencie pre osobný život a túto stratu ťažko prežíva. V tejto súvislosti možno uviesť poznatok, že mnohé negatívne spoločenské javy, ako alkoholová závislosť, drogová závislosť, gamblerstvo, trestná činnosť rôzneho charakteru a pod., majú často svoj pôvod v nezvládnutí 1 Pozri bližšie Novotná Žilová (2011); Ondrušková (2011, in Pružinská a kol., 2011). 2 Z histórie pozri bližšie napr. v publikácii autorov Jahoda Lazarsfeld Zeisel (2013), Schenka a kol. (2003), autorky Buchtovej (2002) a zo súčasnosti napr. výskumy, ktoré realizovala Schraggeová (2011); Schraggeová Kopcová (2008) a pod. 18

21 ekonomických, sociálnych a psychologických dôsledkov straty zamestnania. Prežívanie nezamestnanosti je u každého jedinca odlišné. U niekoho môže priniesť nezamestnanosť prostredníctvom nedostatku financií rodinnú krízu, u iného môže byť nezamestnanosť spúšťačom osobnostných a psychických problémov, ktoré môžu v niektorých prípadoch skončiť vážnym zdravotným problémom. Mnohí odborníci (pozri bližšie napr. Schraggeová, 2011; Špatenková a kol., 2011; Kuchař, 2007; Buchtová, 2002) v tejto problematike vymedzujú problémy spojené s nezamestnanosťou rôzne, preto sa niektoré problémy v teoretickej rovine často prelínajú a je problematické zaradiť ich do tej ktorej kategórie, resp. typu problémov a dôsledkov. Určiť, ktorý z problémov týkajúcich sa nezamestnanosti má väčší dopad na jedinca a spoločnosť sa relevantne nedá. Všetky problémy sú vzájomne prepojené a niektoré môžu vystúpiť na povrch skôr, iné neskôr a v rôznom rozsahu, niektoré vystupujú paralelne naraz Sociálne dôsledky nezamestnanosti Nezamestnanosť úzko súvisí so sociálnym životom 3 človeka, ktorého sa viac, či menej dotkla. Sociálne dôsledky nezamestnanosti postihujú nielen konkrétneho človeka bez práce, ale i jeho rodinu a pokiaľ je nezamestnanosť spojená s hospodárskou krízou, príp. ak človek žije v marginalizovanom regióne 4, tak dopady tohto fenoménu siahajú aj na skupiny ľudí a spoločnosť a jej fungovanie. Sociálne prostredie 5, z ktorého jedinec pochádza, resp. ktorého je spolutvorcom a v ktorom aj reálne žije tiež ovplyvňuje úroveň dopadu nezamestnanosti na neho samého, ale i jeho rodinu a ovplyvňuje jeho možnosti zníženia sociálneho rizika vylúčenia z dôvodu nezamestnanosti. Schneiderová (2011, in Špatenková a kol., 2011) uvádza, že ak človek stratí prácu, stratí zrazu to, čo bolo v jeho živote nosné, zmysluplné a oceňované rodinou, sociálnym okolím, spoločnosťou a v neposlenom rade aj ním samotným. 3 Pozri bližšie vymedzenie pojmu sociálny život Sulík (2012). 4 Pozri bližšie Čavojská (2013); Mihalik a kol. (1994). 5 Pozri bližšie Kameníček (2003). 19

22 Za základené členenie sociálnych dôsledkov nezamestnanosti možno považovať Ďurďovičovej (1998) sociálne faktory nezamestnanosti, ktoré spracovala do nasledujúcich oblastí: strata zamestnania, a to osobitne dlhodobá strata zamestnania má za následok stratu sociálneho postavenia v rámci rodiny a okolia. Nezamestnaný sa musí pravidelne hlásiť o prácu, pričom vystupuje v pozícii prosebníka, či už o zamestnanie alebo o potvrdenie, že nemôže byť zamestnaný v podniku/firme/oranizácii, ktorý mu odporučil úrad práce, sociálnych vecí a rodiny, aby mohol naďalej poberať podporu, stratu sociálnych istôt, pretože podpora v nezamestnanosti je limitovaná výškou podpory a časovým horizontom jej poberania, strata sebavedomia a schopnosti objektívne posudzovať vlastné postavenie, ako aj odvahy potrebnej na nástup do nového zamestnania. Sociálne súvislosti straty zamestnania však majú oveľa hlbší rozmer. Autori Kodymová a Koláčková (2005, in Matoušek a kol., 2005), Buchtová (2002), Vágnerová (1999) vymedzujú nasledovné sociálne dôsledky (súvislosti): Strata sociálneho statusu Giddens (1999, in Matoušek a kol., 2005) definuje sociálny status ako sociálnu prestíž, ktorú má určitá skupina v očiach ostatných členov spoločnosti. Od členov skupiny sa očakáva, že žijú a fungujú určitým charakteristickým spôsobom života, s ktorým je sociálna prestíž spájaná. Status môže mať charakter pozitívneho, ale aj negatívneho privilégia. Šimek (1996, in Matoušek a kol., 2005) označuje šiestimi základnými ukazovateľmi tzv. syntetický status. Šesť ukazovateľov ako je objektívna charakteristika profesie, prestíž daná profesiou, podiel na moci, dosiahnuté vzdelanie, veľkosť príjmu a životný spôsob tvoria syntetický status, v procese ktorého ak dôjde k dysfunkcii ktoréhokoľvek z týchto parametrov, môže byť tento nesúlad považovaný za narušenie integrity osobnosti. Nezamestnanosť môžeme potom definovať ako vynútenú stratu či progresívne zníženie hodnoty tých parametrov sociálneho statusu, ktoré sa bezprostredne vzťahujú k socioprofesnej štruktúre. 20

23 V našej spoločnosti tradične prevažuje vysoká hodnota práce a preto rola nezamestnaného má v spoločnosti nízky sociálny status a malé privilégiá. Stratiť sociálny status je pre jedinca náročnou situáciou, ktorá sa nedá kúpiť, ani sa k nej len tak jednoducho vrátiť späť. Ľudia svoju príslušnosť ku skupine zamestnaných považujú za dôkaz svojich osobnostných a profesionálnych kvalít a pracovných kompetencií. Zníženie životnej úrovne (strata sociálnych istôt) životnú úroveň a určitý životný štandard majú všetci ľudia, a jedinci si ho môžu sami ovplyvňovať, rozvíjať, ale aj znižovať. Životná úroveň však nie je ovplyvňovaná len samotným jedincom, ale aj úrovňou spoločnosti, postavením v spoločnosti, sociálnym okolím, ekonomickou situáciou a mnohými ďalšími faktormi, ktoré majú pozitívny aj negatívny vplyv na životnú úroveň obyvateľstva a jedinca, rodinu. Nezamestnaný človek stratou zamestnania stráca aj svoju spoločenskú pozíciu a stráca aj na svojom životnom štandarde. Mnohí nezamestnaní sa na začiatku stavu, v ktorom sa ocitli, snažia udržiavať aspoň niektoré viditeľné znaky doterajšieho spôsobu života. Pre súčasnú dobu je typický tzv. konzumný štandard (Mareš, 2002a), keď nezamestnaní vnímajú veľkú nepohodu a stres z toho, že ich finančná situácia im komplikuje účasť na rituáloch masového konzumu (návštevy hypermarketov, zábavných centier atď.). Nízka životná úroveň podľa Kodymovej a Koláčkovej (2005, in Matoušek a kol., 2005) nie je s nezamestnanosťou zviazaná až tak tesne, a to najmä u ľudí, ktorí žijú v rodinách, pretože ekonomická situácia rodiny súvisí okrem aktuálneho stavu nezamestnanosti niektorého z členov rodiny aj s množstvom ďalších charakteristík rodiny s veľkosťou majetku, zabezpečením ďalších členov rodiny, vytvorenými a zažitými stereotypmi deľby práce v rodine, v spolupráci v rámci rodiny atď. Kuchařová /1991/; Mareš /1999/ (in Matoušek a kol., 2005) v tejto súvislosti upozorňujú na koncept tzv. relatívnej chudoby. V každej spoločnosti sa vyskytuje chudoba 6, resp. pocit chudoby, pretože v spoločnosti existuje vrstvenie a porovnávanie. Za chudobného sa totiž môže považovať každý, kto vie o niekom, že je bohatší. 6 Koncepty chudoby a chudobu v jej rôznych súvislostiach detailne prezentujú vo svojej monografii Novotná Žilová (2011). 21

24 Sociálna rola nezamestnaného byť v roli nezamestnaného znamená byť sociálne znehodnoteným a tejto role sa pripisujú rôzne významy od zavinenia vlastným pričinením až po podradnosť roly. Ľudia, ktorí nepracujú sú v našej spoločnosti považovaní za povaľačov a darmožráčov, na ktorých musia robiť iní. Nezamestnanosť sa často viac považuje za zlyhanie jedinca ako spoločnosti. Ak je človek v roly nezamestnaného, táto rola si vyžaduje aj napĺňať požiadavky inštitucionálneho, osobného a sociálneho charakteru, pretože väčšina nezamestnaných je odkázaných na pomoc štátu a musí tieto požiadavky napĺňať, inak by boli sankcionovaní (zastavenie vyplácania dávky v nezamestnanosti, dávky v hmotnej núdzi). Vágnerová (1999) konštatuje, že nezamestnaní, ktorí si neplnia svoje povinnosti (aktívne nespolupracujú pri hľadaní práce) a nemajú pre svoje konanie ospravedlnenie, bývajú obviňovaní z nespolupráce, pasivity, rezignácie atď. Preto sa mnohí nezamestnaní správajú konformne a svoje povinnosti si naoko plnia, aby splnili očakávania. Pritom niektorí nezamestnaní už vôbec neveria, že majú šancu nájsť si zamestnanie, ale tvária sa, že zamestnanie hľadajú, aby sa tak vyhli stresom a nevedome si tak vytvárajú obranný postoj. Mnohí nezamestnaní prežívajú úzkosť a pocity ambivalencie, pretože odmietavý postoj spoločnosti zvyčajne prispieva k tomu, že človeka, ktorý si nemôže nájsť prácu, ponižuje. S tým súvisí aj vzťah nezamestnaných k podpore, ktorú ekonomicky potrebujú, ale sociálne je pre nich ťažko prijateľná, pretože potvrdzuje ich druhoradý status. (Vágnerová, 1999, s. 407) Sociálna izolácia súvisí najmä s obmedzením sociálnych kontaktov, o ktoré človek stratou zamestnania prichádza. O sociálnej izolácii môžeme hovoriť u nezamestnaných, ktorí stratili väčšinu, ak nie všetky väzby s najbližším, ale aj širším sociálnym okolím (rodina, príbuzní, priatelia, kolegovia atď.). Podľa Vágnerovej (1999) profesijná rola za bežných okolností obohacuje sociálnu skúsenosť človeka, prináša mu nové sociálne podnety, skúsenosti, nové kontakty a možnosť získať prestíž, ktorá je jednou z variant sociálneho úspechu. V zamestnaní sa vytvára aj množstvo neformálnych vzťahov, človek získava množstvo podnetov a sociálnych skúseností, viac než v rodine. Preto, ak človek príde o prácu tieto kontakty sa prerušia a nezamestnaný sa veľakrát týmto kontaktom aj vedome vyhýba, pretože sa cíti byť 22

25 menejcenným a strácajú sa spoločné záujmy. Stratou zamestnania a najmä dlhodobou stratou človek stráca sociálne a pracovné zručnosti, ktoré v zamestnaní získava a rozvíja. Ak nezamestnaný dlhšiu dobu nepracuje a svoje zručnosti neposilňuje a obmedzil sociálne kontakty na minimum, dochádza k úpadku osobnosti a k prehĺbeniu sociálnej izolácie. Sociálne zlyhanie vo všetkých predchádzajúcich úrovniach sme načrtli problém postupného až patologického sociálneho zlyhania. Kuchařová (1991, in Matoušek a kol., 2005) uvádza, že hlavne u dospievajúcich a mladých nezamestnaných hrozí nebezpečie, že v období kedy by sa mali naučiť zmysluplnej sebarealizácii a pozitívnemu sebahodnoteniu, nezamestnanosťou o tieto dôležité zložky osobnostného vývoja prichádzajú. Látka (1991, in Matoušek a kol., 2005, s. 306) upozorňuje pred vznikom motivačnej dispozície k nezamestnanosti (rozhodnutie zostať dlhodobo nezamestnaným a využívať k obžive svojej rodiny sociálny systém alebo nelegálne činnosti). Kriminalita môže byť lákavá najmä pre ľudí, ktorí ešte žiadne pracovné návyky a určitú zodpovednosť v práci nemali. Pracovná kariéra a profesionálna dráha je často totiž oveľa náročnejšia ako druhá nelegálna alternatíva kriminálna dráha. Medzi ďalšie sociálne zlyhania až patologické javy súvisiace so stratou zamestnania môžeme zaradiť alkoholizmus 7, závislosť na drogách, gamblerstvo, kriminálne delikty, samovraždy atď Rodina nezamestnaného Nezamestnanosť člena rodiny je zásahom do funkčnosti rodiny a je záťažovou situáciou, s ktorou sa každá rodina vyrovnáva inak, pretože každá má svoje špecifiká a mechanizmy zvládania tejto situácie. Dôležité je prihliadať na ekonomické, sociálne, vzťahové a iné dôležité faktory, ktoré funkčnosť rodiny s nezamestnaným členom ovplyvňujú. Nezamestnanosť člena rodiny môže v niektorých prípadoch viesť k veľkej kríze rodiny až k jej rozpadu. Ako uvádza Mareš (2002a) a Vágnerová (1999), strata profesijnej roly jedného člena rodiny sa prejaví: zmenou vzťahov medzi rodinnými príslušníkmi a sociálnou izoláciou, stratou rolí (napr. nezamestnaný otec stratí dominantnú rolu, ktorú 7 Pozri bližšie napr. Šavrnochová (2011). 23

26 získava iný, ekonomicky aktívny člen rodiny) a z toho vyplývajúcu zmenu statusu, dezorganizáciou a krízou rodinného systému narušením stereotypu rodinného života a rodinných zvyklostí, narušením rodinných zvykov v oblasti spotreby a nutnosť redukcie potrieb všetkých členov rodiny, nedostatkom finančných prostriedkov. Nezamestnanosť sa však často sústreďuje a prejavuje v rodinách slabších sociálnych skupín, ktoré sú ešte aj spoločensky handicapované a v takýchto skupinách je riziko rozpadu a deprivácie výraznejšie. V takýchto skupinách s predlžujúcou sa nezamestnanosťou klesá aj možnosť spoliehať sa na rodinné zdroje, pretože podporná sociálna sieť členov rodiny je v takom prostredí, kde je nedostatok pracovných príležitostí a život bez práce sa stáva normálnou súčasťou ich života a vyskytuje sa tzv. viacgeneračná nezamestnanosť. (Kodymová a Koláčková, 2005, in Matoušek a kol., 2005). Sociálna práca s nezamestnanými musí mať preto z uvedených dôvodov záber nielen na prácu s jednotlivcom alebo skupinou nezamestnaných v rámci inštitucionálnej sociálnej práce, ale aj záber na prácu s rodinou nezamestnaného 8, či už v rámci inštitúcie alebo terénu často v rizikovej lokalite. V prostredí, kde sa nezamestnanosť stáva patologickou situáciou je potreba sociálnej práce ešte väčšia, pretože sa nezamestnanosť v takomto prostredí stáva viacgeneračným problémom a premieta sa do reprodukčného správania. Veľký význam tu zohráva prevencia v nezamestnanosti, samotná terénna sociálna práca a aktuálne možnosti aktívnej, ale i pasívnej (v zmysle napr. efektívneho využitia/hospodárenia s pridelenými dávkami) politiky zamestnanosti Ekonomické dôsledky nezamestnanosti Miera nezamestnanosti v našich podmienkach niekoľkonásobne prevyšuje prirodzenú mieru a jej vplyvom dochádza nielen k nevytvoreniu nových hodnôt, k nevyužitiu životného a kvalifikačného potenciálu občanov, 8 Pozri bližšie aj Gabura (2012); Šavrnochová (2011); Rusnáková (2007). 24

27 ale vznikajú aj veľké straty a zvýšené náklady štátu. Nepomer nákladov k príjmom sa prejavuje v nedostatku finančných prostriedkov na rozvojové programy, sociálnu oblasť, kultúru a vzdelanie. Podľa Ďurďovičovej (1998) nezamestnanosť predstavuje problémy v ekonomickej oblasti najmä vznikom a vytváraním nákladov spojených s výdavkami na podporu v nezamestnanosti, s platbami na sociálne poistenie (nemocenské, zdravotné a dôchodkové) a so stratami na daniach vznikajúcimi následkom ekonomickej nečinnosti obyvateľstva. Ďalej môžeme doplniť nasledovné položky, ktoré majú dopad na oblasť príjmov a výdavkov: zníženie HDP, zvýšené náklady na sanáciu sociálno-patologických javov a boj proti kriminalite, zvýšené náklady na aktívnu politiku trhu práce, kde je účinnosť len málo preukázateľná, zvýšené náklady na prevádzku inštitúcií zodpovedných za politiku trhu práce. Nezamestnanosťou a jej dôsledkami stráca nielen samotný nezamestnaný, ale aj celá spoločnosť. Výrobný faktor práce nie je plne využívaný a pre štát a spoločnosť znamená nevyužiť vzácne ekonomické zdroje nenahraditeľnú stratu. Ako uvádza Brožová (2003, s. 103) štát takto prichádza o daňové príjmy, zatiaľ čo v dôsledku nezamestnanosti narastajú výdavky. Štát totiž musí nájsť prostriedky na vyplácanie väčšieho objemu podpôr v nezamestnanosti a ďalších sociálnych dávok. Martincová (2005) zdôvodňuje, že nezamestnanosť postihuje trhovú ekonomiku a pri hľadaní súvislostí je potrebné vrátiť sa k mikroekonomickým súvislostiam tohto problému fungovaniu trhu práce. Na ideálnom trhu, ktorý v podstate v súvislosti s trhom práce nefunguje, by cena práce mzda vyrovnávala ponuku práce s dopytom po nej, pretože na väčšine trhov sa ceny prispôsobujú tak, aby sa ponúkané a požadované množstvá dostali do rovnováhy. Nezamestnanosť nikdy nie je nulová, skôr osciluje okolo prirodzenej miery nezamestnanosti, pretože sú vždy určití ľudia bez práce aj v ekonomike, ktorá prosperuje. Martincová (2005, s. 36) vysvetľuje nenulovú hodnotu prirodzenej miery nezamestnanosti štyrmi príčinami 25

28 odlišnosti reálneho trhu práce od ideálneho trhu práce, ktorými sú zákony o minimálnej mzde, existencia odborov, efektívnostná mzda a hľadanie pracovného miesta. Pre všetkých dotknutých nezamestnanosťou predstavuje nielen materiálny, ale aj psychologicko-existenčný problém, identita sa stáva stratou práce otáznou. Na tomto fakte nezmení nič ani relatívne prijateľná dávka v nezamestnanosti alebo dávka v hmotnej núdzi. Dôsledky nezamestnanosti najmä dlhodobej sú po stránke národohospodárskej a individuálno-psychologickej katastrofálne Psychologické dôsledky nezamestnanosti Reakcie na stratu zamestnania môžu byť rôzne, niektorí autori ich dokonca prirovnávajú k strate blízkeho človeka 9. Samozrejme, táto strata a reakcia na ňu je závislá od mnohých faktorov, ako je napr. podpora sociálneho okolia, miera nezamestnanosti v regióne a schopnosť nájsť si zamestnanie hneď po jej strate, ďalej je to rôzna dĺžka trvania fázy vyrovnávania sa so stratou u jednotlivca atď. Reakcia na stratu zamestnania je obsiahnutá v nasledujúcich štyroch fázach, ktorými prechádza nezamestnaný človek v kontexte s dĺžkou nezamestnanosti a inými súvisiacimi faktormi. Pre ilustráciu uvádzame a popisujeme (Obrázok 1) štádiá nezamestnanosti podľa Harrisona 10 (Krausová, 1996 in kolektív autorov, 1996). 9 K téme psychologických aspektov nezamestnanosti pozri bližšie Schraggeová (2011) a Kozoň (1999). 10 Krausová (1996, in kolektív autorov, 1996) uvádza, že existujú isté stupne reakcií vyvolaných nezamestnanosťou a sú diferencované vzhľadom na časový horizont trvania nezamestnanosti. Eisenberg a Lazarsfeld (1938) vychádzali z cyklickej teórie (Halliday, 1935), ktorá hovorí o základných fázach po strate zamestnania a autori vymedzili tento cyklus v troch fázach (optimizmus /aktívne obdobie/, pesimizmus a fatalizmus). Autorka Krausová (1996, in kolektív autorov 1996) zobrazuje stupne reakcií na stratu zamestnania podľa Eisenberga a Lazarsfelda, no oddelila fázu šoku a optimizmu (tak ako to urobil aj Harrison, 1976) a upravila ich podľa dĺžky trvania nezamestnanosti a vplyvu nezamestnanosti na duševnú stabilitu nezamestnaného. 26

29 Obrázok 1: Štádiá nezamestnanosti podľa Harrisona 100% DUŠEVNÁ STABILITA 0% 0 0, Šok Optimizmus Pesimizmus Fatalizmus MESIACE -100% Zdroj: Krausová (1996, in kolektív autorov, 1996) Prvou fázou, ktorou človek pri strate zamestnania prechádza je šok, ktorý prichádza náhle po prepustení zo zamestnania. Nezamestnaný odmieta tento fakt, prežíva obavu z budúcnosti a je duševne nevyrovnaný. Táto fáza zvyčajne trvá asi štyri dni a je sprevádzaná prudkým poklesom duševnej stability. Po fáze šoku prichádza optimizmus, ktorý trvá približne tri mesiace a v tejto fáze je duševná stabilita veľmi dobrá a človek je vyrovnaný so stavom, v ktorom sa nachádza. Nezamestnaný verí, že si rýchlo nájde prácu a aktívne si aj sám začne prácu hľadať. Ak nasledujú neúspechy, postupne sa pridávajú finančné, rodinné a psychické problémy, strata sebadôvery, pocit zbytočnosti, ktoré sa prejavujú vo vzťahoch s inými ľuďmi z blízkeho okolia, ale aj na prijímacích pohovoroch do zamestnania. Pribúdajú odmietnutia zo strany zamestnávateľa, pribúdajú úzkosti, človek stráca pocit pohody, vnútornej rovnováhy a narastá pesimizmus. Vo fáze pesimizmu klesá aktivita nezamestnaného pri hľadaní nového miesta, ešte viac sa prehlbujú finančné, psychické problémy, vynárajú sa depresie, sebaľútosť. Táto fáza je fáza medzníka, ktorý je daný pocitom závažnosti problému. Nezamestnaný si začne uvedomovať, že je oveľa viac a trvalejším spôsobom ohrozený ako na začiatku a postupne si zvyká na nižší sociálny status. Fáza pesimizmu trvá približne štyri až šesť mesiacov po strate zamestnania. 27

30 V poslednej fáze fatalizmu nezamestnaný rezignuje, prestane si hľadať prácu, nadobúda dojem, že jeho situácia nie je výsledkom osobnej nedostatočnosti, ale vinou okolností, na ktoré nemá vplyv. V tejto fáze je nezamestnaný pasívny, pretože sa domnieva, že to už nemá žiadny zmysel. Výrazne intelektuálne upadá, prijme sociálnu rolu nezamestnaného a v najhoršom prípade môže nastať celková demoralizácia a rozklad osobnosti. Uvádzané fázy a obdobia sa nedajú unifikovať na všetkých ľudí, ktorí prišli o zamestnanie. Je potrebné prihliadať na diferencovanosť nezamestnaných ľudí ako sociálnych klientov a ich možnosti a potreby. Ak sa pozrieme na Harrisonov graf môžeme vidieť, kde má miesto práve sociálna práca a v ktorých fázach by bolo vhodné podchytiť klienta, aby sa vôbec alebo čo najneskôr dostal do poslednej fázy fatalizmu. Nedá sa presne vymedziť dĺžka trvania tej ktorej fázy, dôležité je, aby sociálny pracovník, resp. sociálny poradca včasne intervenoval a bol efektívnym sprievodcom klienta v spolupráci s ďalšími odborníkmi (psychológom) počas jeho prechádzania jednotlivými fázami svojej nezamestnanosti v kontexte vplyvu nezamestnanosti na jeho duševnú stabilitu. Owen a Watson (1995, in Vágnerová, 1999) považujú duševné zdravie a nezamestnanosť za obojstranný vzťah. Strata zamestnania totiž zhoršuje psychickú pohodu, niekedy dokonca narušuje duševné zdravie a platí to aj naopak, ak sa prejavujú u človeka psychické problémy, môžu byť vo vzťahu k profesii rizikovým faktorom, pretože ľudia s duševným ochorením strácajú prácu ľahšie, resp. majú sťažený prístup k nej. Vágnerová (1999) uvádza, že všeobecne platí, že čím nezamestnanosť dlhšie trvá, tým väčšie sú psychické zmeny, ktoré sú jej dôsledkom. Nezamestnaný človek svoju situáciu hodnotí, prežíva a reaguje na ňu. V súhrne uvádzame charakteristické zmeny, ku ktorým v jednotlivých oblastiach psychiky dochádza: 1. Zmeny kognitívnych a afektívnych procesov sa prejavujú rozumovými reakciami (ktoré zahŕňajú hodnotenie súčasného stavu, hľadanie jeho príčin a prijateľného riešenia, môžu však byť obrannou reakciou a subjektívne hodnotené), negatívnym sebahodnotením (znížené sebavedomie a sebaúcta, niekedy pocity menejcennosti), citovým prežívaním (pocity nezamestnaného môžu byť impulzom k riešeniu 28

31 alebo k obranným reakciám), depresiami, psychickým napätím, úzkosťami a strachom. 2. Zmeny v uspokojovaní potrieb (mení sa motivácia, pretože mnohé potreby nemôžu byť uspokojované vo zvyčajnej miere a spôsobe), keď je frustrovaná potreba stimulácie (nezamestnanému chýbajú podnety, má zmenený životný program, stratil životný stereotyp, nuda môže byť pre neho záťažou atď.), narušením denného režimu (strata istoty, ktorá ho dezorientuje), potreba aktivity (človek, ktorý nemá povinnosti postupne môže upadať do nečinnosti a apatie), potreba zmysluplného učenia a stagnácia osobnosti (nezamestnaný človek svoje schopnosti a vedomosti, ktoré nepoužíva stráca a postupne taktiež vyhasínajú pracovné zručnosti) a frustrovaná je aj potreba citovej istoty a bezpečia, sťažené uspokojovanie potreby sebarealizácie a ovplyvnená je aj potreba otvorenej budúcnosti, nádeje. 3. Zmeny v správaní sa u nezamestnaného sa u nezamestnaného jednoznačne prejavia, pretože sa začne správať inak ako keď bol zamestnaný. Zmenila sa jeho motivácia, vôľa, nemá zreteľné ciele. Tento stav ho môže viesť k mobilizácii alebo na strane druhej k úpadku. Rozoznávame dva prístupy k nezamestnanosti v kontexte zmien v správaní: syndróm naučenej bezmocnosti tento syndróm majú ľudia, ktorí sa stali apatickými a berú nezamestnanosť ako osud, s ktorým sa už nič nedá urobiť a najčastejšia sa táto reakcia prejavuje u ľudí s nízkym vzdelaním a u ľudí, ktorí mali množstvo nepriaznivých skúseností, pocit záťaže môže aktivizovať nezamestnaný začne byť silne motivovaný, chce dokázať sebe a okoliu, že si prácu nájde. Je motivovaný k zlepšeniu svojej situácie a s vervou sa aj do hľadania práce pustí. Mareš (1994, in Vágnerová, 1999) rozlišuje tri základné typy stratégií, ktoré sú reakciou na nezamestnanosť a prístupom k riešeniu tejto situácie: 1. Stratégia zameraná na problém hľadanie zamestnania je aktívnou obranou. Túto stratégiu volia najmä ľudia, ktorí sa nevzdávajú, 29

32 neznesú pocit zlyhania, neužitočnosti a závislosti na spoločnosti. Majú vysokú motiváciu pracovať, práca je pre nich veľkou hodnotou a potvrdením samostatnosti. 2. Stratégia zameraná na zvládnutie aktuálnych problémov riešenie tejto stratégie spočíva v adaptácii na nízky, resp. nižší príjem. Prejaviť sa môže prijatím a akceptovaním akejkoľvek práce, ako riešenie uprednostňujú kompromis pred upadnutím do horšieho stavu nezamestnanosti. 3. Stratégia zameraná na zmenu pocitov a sebahodnotenia často sa jedná o situačné riešenie popretím problému, o únik z lepšie situovanej a zamestnanej skupiny ľudí k ľuďom kde nezamestnanosť človeka nedegraduje, alebo prijatím roly, ktorá funguje ako náhradné riešenie (predčasný dôchodok, rodičovská dovolenka). Pre niekoho to môže byť stratégia úniku od problému k alkoholu, drogám a iným omamným látkam. Ľudia, ktorí volia túto stratégiu väčšinou nedokážu, no často ani nechcú riešiť svoj problém vlastnými silami a sú pasívni Zdravotné riziká nezamestnanosti Strata zamestnania pôsobí na človeka ako existenciálny stres, ktorý sa neprejaví len v oblasti psychiky, ale vyskytujú sa aj somatické reakcie na túto negatívnu životnú skúsenosť. Môžeme si ich nazvať aj tzv. psychosomatickými. Pokiaľ nemá nezamestnaný pozitívne vyhliadky do budúcnosti, zdravotné riziká sa môžu prehlbovať a zdravotný stav nezamestnaného sa môže zhoršiť. Bežnými problémami, ktoré sa po zdravotnej stránke vyskytujú sú bolesti hlavy, zažívacie problémy, zvýšený krvný tlak. (Vágnerová, 1999). Mnoho odborníkov spracovávalo a interpretovalo výskumy v oblasti dopadu nezamestnanosti, a najmä dlhodobej nezamestnanosti na zdravie a zdravotný stav človeka, ktoré označili za alarmujúce. Mareš (2002a) vníma problém vzťahu medzi nezamestnanosťou a fyzickým zdravím v spoločnom menovateli, a tým je stres, ktorý atakuje imunitný systém a kardiovaskulárny systém človeka. K stresu, ktorým je nezamestnanosť človeka sprevádzaná, má veľký vplyv aj mnoho ďalších zosilňujúcich faktorov, ktoré vplývajú na fyzické zdravie ako sú fajčenie, holdovanie alkoholu, liekom a drogám. 30

33 Kasl (1975, in Mareš, 2002a) spojenie medzi nezamestnanosťou a zdravím prostredníctvom stresu dopĺňa tým, že stresové reakcie doprevádzané zdraviu nepriaznivým správaním sú spojovacím mostom medzi nezamestnanosťou a kardiovaskulárnymi ochoreniami. Brennerovi (1971, in Mareš, 2002a, s. 84) napríklad v jeho výskumoch nevychádzalo toto spojenie jednoznačne. Vrchol ich výskytu za vrcholom nezamestnanosti pravidelne zaostával, čo môže mať podľa neho dve vysvetlenia, resp. interpretácie: buď je výskyt týchto problémov väčší v dobe ekonomickej konjunktúry, alebo zaostáva dozvuk ekonomických problémov, kedy toto ochorenie potrebuje určitý čas k tomu, aby sa rozvinulo. Nezamestnanosť by z tohto hľadiska mala nielen priamy vplyv na stav zdravia populácie (ako v prípade psychického zdravia), ale javil by sa aj ako impulz vzniku dlhotrvajúcich procesov vedúcich k chronickým zdravotným problémom. Všeobecne je možné konštatovať, že nezamestnanosť: môže viesť k riskantnejšiemu zdravotnému stavu, masová alebo hromadná nezamestnanosť vedie k výraznému zhoršeniu zdravotného stavu nezamestnaných a má následky aj na zamestnaných a zdravé fungovanie spoločnosti. 1.3 Hlavní vývojové trendy Vysvětlit příčiny rozdílů ve vývoji nezaměstnanosti (a celého trhu práce) v ČR a SR by znamenalo podniknout historický exkurz do vývoje společností v obou zemích ještě daleko před jejich rozdělení na počátku 90. let. Ten byl již popsán v řadě srovnávacích analýz (Machonin, Tuček a kol., 1996, Večerník, 1998 ad.) a netřeba jej proto opakovat. Zaměříme se jen na ty vlivy, jejichž dopady nacházíme i dnes, tj. po 20 letech samostatného vývoje obou zemí. Rozdíly ve struktuře zaměstnanosti podle základních hospodářských sektorů jsou mezi oběma zeměmi poměrně malé 11. V zemědělství pracuje stejný podíl obyvatel v ČR (3,1 %) i v SR (3,2 %). Jen mírně větší je podíl 11 Všechna data jsou převzata z Výběrových šetření pracovních sil (dále jen VŠPS ), resp. Výberového zišťovania pracovných síl (dále jen VZPS ) 1. čtvrtletí

34 zaměstnanosti v průmyslu v ČR (37,4 %) než v SR (36,6 %), který je dán zejména vyšším podílem pracujících ve zpracovatelském průmyslu v ČR (26 %) než v SR (23,7 %). Naproti tomu je mírně větší podíl zaměstnanosti ve službách v SR (60,2 %) než v ČR (59,5 %). Z hlediska odvětvové struktury je bezesporu zajímavý fakt, že pro obě země je dominantní role automobilového průmyslu jako hlavního tahouna exportně orientovaných ekonomik (v přepočtu na počet obyvatel je SR na prvním a ČR na druhém místě ve výrobě automobilů na světě). To je sice z hlediska inovačního potenciálu určitá výhoda, na druhé straně činí tím obě ekonomiky zranitelnější v dobách stagnace a tím i poklesu prodeje aut. Nutno také poznamenat, že SR vykazuje od roku 2007 (s výjimkou roku 2009) vyšší růst reálného HDP než ČR. Také ve vzdělanostní struktuře obou zemí již zdaleka nejsou takové rozdíly, jaké byly nacházeny v minulosti, třebaže její dědictví je, zejména u starších generací, ještě patrné (viz Tabulka 1). Ve SR je tak na jedné straně stále ještě vyšší podíl pracujících, kteří mají pouze základní vzdělání, je zde ovšem také již vyšší podíl těch, kteří mají úplné střední vzdělání s maturitou. Naopak v ČR má více lidí střední vzdělání bez maturity (tj. vyučení) a také vysokoškolské vzdělání. Tabulka 1: Vzdělanostní struktura ČR a SR, populace 15+ (%) Vzdělání ČR Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Základní 15,3 11,7 19,0 18,8 14,7 22,7 Střední bez maturity 34,4 41,1 28,0 29,0 35,7 22,7 Střední s maturitou 33,8 30,3 37,1 37,3 35,4 39,1 Vysokoškolské 16,9 16,9 15,9 14,9 14,2 15,5 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: VŠPS, 1. čtvrtletí 2013, ČSÚ VZPS, 1. štvrťrok 2013, SÚ SR SR 32

35 Obě země se poněkud odlišují v podílu těch, kteří se vydali na dráhu soukromého podnikání. Jejich podíl je vyšší v ČR (17,8 %) než ve SR (15,6 %). V ČR je vyšší zejména podíl těch, kteří podnikají bez zaměstnanců (14,5 % oproti 12,5 % ve SR). Také v tomto případě lze patrně uvažovat o vlivu určité tradice, která se může promítat v odlišných mírách zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti. Z pohledu profesní struktury je ovšem podíl pracovníků v dělnických profesích (ISCO 08 kategorie 7 + 8) ve SR poněkud vyšší (32,3 %) než v ČR (30,3 %). Současně je zde (ve SR) více lidí zaměstnáno v kategorii pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (8 % oproti 5 % v ČR). Lze to interpretovat tak, že ve SR patrně pracuje v kvalifikovaných profesích (pro které je většinou typické střední vzdělání bez maturity, tj. vyučení) více absolventů středních škol s maturitou. Při srovnávání podmínek zaměstnanosti nelze, zejména ve SR, pominout problém Romské populace. Bohužel ani v jedné zemi nejsou v důsledku pochybného výkladu tzv. lidskoprávní agendy k dispozici relevantní data, která by mohla kvantifikovat vliv této části populace na celkovou míru zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti. Jisté je, že ve SR je podíl Rómů výrazně vyšší než v ČR a stejně jisté je, že v obou zemích jde o skupinu s nejnižší úrovní vzdělání, vysokou závislostí na sociálních dávkách, nejnižší mírou zaměstnanosti a nejvyšší mírou nezaměstnanosti, včetně dlouhodobé. Lze ovšem jen spekulovat o tom, v jaké míře se tato negativa promítají v celkové míře zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti. Ponecháme-li stranou (bohužel jen spekulativní) vliv Rómské populace na celkovou podobu zaměstnanosti, nevyplývá z uvedeného srovnání žádný rozhodující faktor, který by vysvětloval rozdíly v míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti v obou republikách. Přitom, jak ukazují následující grafy, jsou tyto rozdíly více než výrazné. Začneme porovnáním míry zaměstnanosti v obou zemích, vyjadřující podíl zaměstnaných k populaci v daném věku, tj. v našem případě let (Graf 1). 33

36 Graf 1: Míra zaměstnanosti v ČR, SR a EU27, populace let ÈR ČR SR EU27 Pramen: EUROSTAT, Rozdíly mezi oběma zeměmi jsou jasně patrné míra zaměstnanosti v ČR je výrazně vyšší oproti SR, je ale vyšší i ve srovnání s průměrem EU27. Znamená to, že z dané populace jsou v ČR zaměstnány téměř dvě třetiny lidí, zatímco ve SR to je necelých 60 % (v roce 2012). Zbývající podíl je tvořen třemi skupinami těmi, kteří se na svoji ekonomickou aktivitu teprve připravují (žáci, studenti), dále těmi, kteří ji již mají za sebou (důchodci) a pak těmi, kteří z různých důvodů nepracují mezi nimi tvoří významnou část nezaměstnaní (ale patří sem i ti, kteří pracovat nechtějí či nemohou, jako jsou ženy v domácnosti či dlouhodobě nemocní ad.). Těch tedy je v ČR třetina, zatímco ve SR zhruba 40 %. O vlivu velikosti podílu nezaměstnaných na nižší míře zaměstnanosti ve SR přesvědčivě vypovídá následující graf. 34

37 Graf 2: Míra nezaměstnanosti v ČR, SR a EU27, populace let ÈR ČR SR SR EU27 Pramen: EUROSTAT, Hodnoty ukazují, že po celé sledované období, s výjimkou hospodářské konjunktury v roce 2008, byla míra nezaměstnanosti ve SR oproti ČR zhruba dvojnásobná. Zatímco ve srovnání s EU27 je v ČR dlouhodobě tato míry nižší (opět s uvedenou výjimkou), ve SR je tomu naopak a tato míra je zde stabilně na výrazně vyšší úrovni. Oba uvedené grafy naznačují ještě další, velmi významný fakt, kterým je citlivost trhů práce v obou zemích na vývoj ekonomiky. Zmíněná hospodářská konjunktura vrcholící v roce 2008 znamenala pochopitelně zvýšení míry zaměstnanosti a naopak snížení míry nezaměstnanosti. Zajímavé jsou rozdíly v hloubce těchto pohybů. V ČR se míra zaměstnanosti dostala v roce 2008 na hodnotu 66,6 %, která se sice v následujících letech poněkud snížila (o 1,6 %), ale opět jí bylo dosaženo již v roce Naproti tomu ve SR sice dosáhla v roce 2008 podobné úrovně (65,8 %), nicméně této úrovně již v dalších (ani v předchozích) letech již dosaženo nebylo. 35

38 Podobně tomu je ve vývoji míry nezaměstnanosti. Ve SR se sice v roce 2008 dostala dokonce pod 10 %, ale poté rostla až na současných 14 %. Naproti tomu v ČR žádný takový vývoj neregistrujeme, míra nezaměstnanosti dlouhodobě osciluje kolem hodnoty 7 % s tím, že nejnižší hodnoty dosáhla již v roce 2007 (5,3). Znamená to, že slovenský trh práce je evidentně podstatně citlivější na vývoj ekonomiky, dovede sice rychle zmobilizovat pracovní sílu v dobách příznivých, leč stejně rychle ji z trhu práce vyřazuje v dobách recese. Ve všech zemích EU platí, že nejvíce jsou nezaměstnaností ohroženy nejmladší věkové skupiny a tento trend nalézáme také v ČR i v SR. Opět se také potvrzuje, že situace je ve SR v tomto směru horší než v ČR. Graf 3: Míra nezaměstnanosti věkové skupiny let v ČR, SR a EU Pramen: EUROSTAT, Míra nezaměstnanosti nedosahuje sice v tomto případě ve SR dvojnásobku úrovně v ČR, jako tomu je v případě celé populace, nicméně více než třetina mladých lidí bez zaměstnání ve SR oproti pětině v ČR je i tak velký rozdíl. Také v tomto případě přitom platí, že výkyvy podle situace v ekonomice jsou ve SR hlubší, tj. mladých lidí se zde pokles výkonnosti ekonomiky dotýká více než v ČR. 36 ÈR ČR SR SR EU27

39 Bližší pohled na proběh nezaměstnanosti v obou zemích ukazuje srovnání její míry podle věku a pohlaví (Graf 4). Tvar křivek se příliš neliší, nejvyšší hodnota je na začátku profesní dráhy, nejnižší na jejím konci. Relativně nízké hodnoty jsou dosahovány u mužů zhruba po 30. roku věku, u žen se tato hranice posouvá o 10 let později. K mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti dochází, zejména u mužů, v předdůchodovém věku. Graf 4: Míra nezaměstnanosti podle věku a pohlaví v ČR a SR za rok ,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Muži muži ÈR ČR Ženy ženy ÈR ČR Muži muži SR SR Ženy ženy SR SR Pramen: SR: Štatistický úrad SR, Databáza časových radov SLOVSTAT ČR: ČSÚ, Veřejná databáze Dalším významným indikátorem, který je třeba v této souvislosti zmínit, jsou regionální rozdíly v míře registrované nezaměstnanosti v ČR a SR. V ČR se na prvních místech dlouhodobě objevují okresy Bruntál a Most, ve kterých se pohybovala míra nezaměstnanosti v roce 2012 v průměru kolem 16 %. Na opačném pólu je stejně stabilně Praha, Praha-západ a Praha-východ s hodnotami mezi 3 4 %. Rozdíl mezi prvními a posledními v tomto pořadí dosahuje zhruba čtyř až pětinásobku. 37

40 Obrázek 2: Míra nezaměstnanosti v okresech a krajích ČR k Pramen: MPSV ČR 38

41 Obrázek 3: Mapa evidovanej nezamestnanosti v okresoch SR k Zdroj: Nezamestnanosť mesačné štatistiky Ústredia PSVR 39

SDĚLENÍ. Ministerstva zahraničních věcí

SDĚLENÍ. Ministerstva zahraničních věcí Číslo předpisu: Název: Předpis publikovaný ve Sbírce mezinárodních smluv ČR 120/2001 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Psychologie a její kontexty 5 (1), 2014. Recenze

Psychologie a její kontexty 5 (1), 2014. Recenze Psychologie a její kontexty 5 (1), 2014 Recenze Kollárik, T., Lisá, E., & Ritomský, A. (2013). Psychodiagnostika manažérov. Učebnica pre vysoké školy. Žilina: EUROKODEX. 152 s. ISBN 978-80-8155-013-3.

Více

ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Jaroslava Kočová KNIHY Š, M. Zájmové vzdělávání dospělých. Praha: Portál, 2009. 208 s. ISBN 978-80-7367-551-6. Komplexně pojaté monografické dílo na téma Zájmové vzdělávání

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

OBECNÉ ZMĚNY...2 ZMĚNY V KLIENTSKÉ KOMPONENTĚ PRO INTERNET EXPLORER 7 A VYŠŠÍ... 2

OBECNÉ ZMĚNY...2 ZMĚNY V KLIENTSKÉ KOMPONENTĚ PRO INTERNET EXPLORER 7 A VYŠŠÍ... 2 ESO9 PAM verze 4.5 Změny a novinky OBECNÉ ZMĚNY....2 ZMĚNY V KLIENTSKÉ KOMPONENTĚ PRO INTERNET EXPLORER 7 A VYŠŠÍ... 2 MZDY 2 LEGISLATIVNÍ ZMĚNY CZ... 2 LEGISLATIVNÍ ZMĚNY SK... 2 MZDOVÉ SLOŽKY CZ... 3

Více

ČASOPIS PRO KLIENTY VYDÁVANÝ SPOLEČNOSTMI TNS FACTUM A TNS SK. Conjoint analýza Optimalizuje vlastnosti, o ktoré je na trhu najväčší záujem.

ČASOPIS PRO KLIENTY VYDÁVANÝ SPOLEČNOSTMI TNS FACTUM A TNS SK. Conjoint analýza Optimalizuje vlastnosti, o ktoré je na trhu najväčší záujem. Sixthsense Září 2003 ČASOPIS PRO KLIENTY VYDÁVANÝ SPOLEČNOSI TNS FACTUM A TNS SK Postoje ke značce Na značkové zboží jsme si zvykli a mít je, je statusová záležitost. Conjoint analýza Optimalizuje vlastnosti,

Více

Strategický dokument doporučení

Strategický dokument doporučení Strategický dokument doporučení Predtým, než sme začali s p. Gondášom plánovať náš projekt, bolo dôležité, čo prinesie pre naše krajiny. Vychádzali sme z toho, že sme si jazykovo blízki, nemáme preto jazykové

Více

obsah CAD/CAM nástroje CAD/CAM nástroje imperial technické informace technické informácie CAD/CAM - 1 břit CAD/CAM - 1 brit

obsah CAD/CAM nástroje CAD/CAM nástroje imperial technické informace technické informácie CAD/CAM - 1 břit CAD/CAM - 1 brit nástroje nástroje www.rodentica.eu obsah technické informace technické informácie 2-1 břit - 1 brit 3-2 a 3 břity - 2 a 3 brity - 2 břity Dia-coat - 2 brity Dia-coat diamantové nástroje diamantové nástroje

Více

TEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCI

TEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCI TEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCITEXTYKSOCIÁLNÍPRÁCI KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ v rámci projektu PHARE 2003 RLZ opatření 2.1 Program podpory aktivit zaměřených na integraci sociálně znevýhodněných

Více

Kvalita života v kontextech vzdělávání vědecká monografie. VĚDECKÁ REDAKCE Jana Doležalová Jana Ondráková Inetta Nowosad

Kvalita života v kontextech vzdělávání vědecká monografie. VĚDECKÁ REDAKCE Jana Doležalová Jana Ondráková Inetta Nowosad vědecká monografie VĚDECKÁ REDAKCE Jana Doležalová Jana Ondráková Inetta Nowosad Zielona Góra 2011 Zielona Góra 2011 Ediční rada: Krzystof Urbanowski (przewodniczący) Marian Adamski, Andrzej Maciejewski,

Více

Poznámky ke vstupu ČR a SR do EU

Poznámky ke vstupu ČR a SR do EU Speciální analýzy březen 2004 Poznámky ke vstupu ČR a SR do EU (se zřetelem na rakouské podnikatelské prostředí) Jan Jedlička EU Office České spořitelny & EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62

Více

P A N E L B O O K 2013

P A N E L B O O K 2013 P A N E L B O O K 2013 Hrajeme vždy fér a sdělíme Vám otevřeně naše možnosti 65 000 respondentů v ČR ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL Společnost ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL (ČNP) byla založena dvěma předními českými výzkumnými

Více

Most do páté dimenze. Tattatuo

Most do páté dimenze. Tattatuo Motto: Postupně dojdeme k přesvědčení, že život není ani dobrý ani zlý. Prostě je a nic jiného, než ho žít, není možné. TA 3 str. 2 Říjen 2013 Stránka 1 I. Úvodní text Tři změny TA s vámi neustále komunikuje

Více

Marcy - Co je ajurvéda? Je to komplexní poznání a porozumění těla a mysli na určité časové ose. Snad jsem správně pochopila zadání.

Marcy - Co je ajurvéda? Je to komplexní poznání a porozumění těla a mysli na určité časové ose. Snad jsem správně pochopila zadání. Marcy - Co je ajurvéda? Je to komplexní poznání a porozumění těla a mysli na určité časové ose. Snad jsem správně pochopila zadání. Bára Baumrukrová - Co je to Ajurvéda? Aju znamená život, r je spojka,

Více

Dotace a investiční pobídky

Dotace a investiční pobídky Dotace a investiční pobídky Deloitte Operační program V současné době Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj připravuje návrh nového Operačního programu Životní

Více

LIFELONG LEARNING CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ROČNÍK / ČÍSLO / ROK ŽIVOT SENIORŮ VE DRUHÉ DEKÁDĚ. STOLETÍ

LIFELONG LEARNING CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ROČNÍK / ČÍSLO / ROK ŽIVOT SENIORŮ VE DRUHÉ DEKÁDĚ. STOLETÍ LIFELONG LEARNING CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ROČNÍK / ČÍSLO / ROK ŽIVOT SENIORŮ VE DRUHÉ DEKÁDĚ. STOLETÍ MONOTEMATICKÉ ČÍSLO EDITOR PETR HLAĎO MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Tvar a barevné řešení vozidla (jeho modernost)

Tvar a barevné řešení vozidla (jeho modernost) Tvar a barevné řešení vozidla (jeho modernost) červeno čierný červeno čierný, modro čierny Dobré je, len cez léto, lebo má klimatizaciu. Často mešká. fajn : ) chýbající wifi Málo vagónov, 3 nestačia. nemenila

Více

Pribeh a cil hry. Herni material. Priprava hry. Druhá postřehová hra rychlá jako blesk pro 2 8 hráčů od osmi let.

Pribeh a cil hry. Herni material. Priprava hry. Druhá postřehová hra rychlá jako blesk pro 2 8 hráčů od osmi let. Druhá postřehová hra rychlá jako blesk pro 2 8 hráčů od osmi let. Pribeh a cil hry Duchová v koupelně je samostatná hra, která se dá hrát zvlášť, ale i dohromady se známou hrou Duch! To vytváří novou úroveň

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Vysoká škola Karla Engliše a.s. Periodica Academica. číslo 1 / ročník V / 2010. Opera Collegii Karel Englis

Vysoká škola Karla Engliše a.s. Periodica Academica. číslo 1 / ročník V / 2010. Opera Collegii Karel Englis Vysoká škola Karla Engliše a.s. Periodica Academica číslo 1 / ročník V / 2010 Opera Collegii Karel Englis Obsah stránka Miloš Čambál, Lucia Baňasová: Aplikácia kompetenčných modelov v podmienkach priemyselných

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Hudba a film TIMELINE 5 - Livret - CZ.indd 1 16/05/2014 09:14:27

Hudba a film TIMELINE 5 - Livret - CZ.indd 1 16/05/2014 09:14:27 Hudba a film Ve zkratce... Když je hráč na tahu, musí se snažit umístit jednu ze svých karet na správné místo na časové ose (= Timeline). Zahraje-li kartu správně, bude před sebou mít o jednu kartu méně.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Dřevěné kuželky Drevené kolky. Skvělá venkovní hra z Finska Vynikajúca hra z Fínska, ktorá sa hrá vonku

Dřevěné kuželky Drevené kolky. Skvělá venkovní hra z Finska Vynikajúca hra z Fínska, ktorá sa hrá vonku Dřevěné kuželky Drevené kolky Skvělá venkovní hra z Finska Vynikajúca hra z Fínska, ktorá sa hrá vonku 8 590228 004154 96589 7 9 8 5 11 12 6 3 10 4 1 2 3-4 m 7 9 8 5 11 12 6 3 10 4 1 2 3-4 m Hra Mölkky

Více

EVVO WORKSHOP v rámci projektu Československá spolupráce škol a dalších organizací v ekologické výchově

EVVO WORKSHOP v rámci projektu Československá spolupráce škol a dalších organizací v ekologické výchově EVVO WORKSHOP v rámci projektu Československá spolupráce škol a dalších organizací v ekologické výchově Místo: 14 15 Baťův institut, budova č. 15, konferenční a vzdělávací prostory SÁL B Den: 28. 1. 2013

Více

Neformální vzdělávání

Neformální vzdělávání Neformální vzdělávání Brno, ICM Vaňkovka 13. 2. 2012 Zpracovala: Mgr. Kristína Vanková (vankova.kristina@gmail.com) Význam lidského kapitálu a klíčových kompetencí Ľudský kapitál je definovaný Armostrongom

Více

GZ-48 GZ-70. Termoelektrická chladnička. Návod k použití Návod na obsluhu

GZ-48 GZ-70. Termoelektrická chladnička. Návod k použití Návod na obsluhu GZ-48 GZ-70 CZ SK Termoelektrická chladnička Termoelektrická chladnička Návod k použití Návod na obsluhu 1 Děkujeme Vám za koupi tohoto výrobku. Před použitím Vaší nové chladničky si prosím přečtěte tento

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Dobrovolnictví a sociální práce. nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou

Dobrovolnictví a sociální práce. nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou Adra, o. s., foto: eva palkovičová Dobrovolnictví a sociální práce 4 2011 ročník 11 vydává Asociace vzdělavatelů v sociální práci na vydávání

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

TEC-TRADE s.r.o., Nová 330, PSČ: 976 69, Pohorelá Slovenská republika, www.tectrade.sk, e-mail: tectrade@tectrade.sk, tel. č.: 00 421 907 844 075

TEC-TRADE s.r.o., Nová 330, PSČ: 976 69, Pohorelá Slovenská republika, www.tectrade.sk, e-mail: tectrade@tectrade.sk, tel. č.: 00 421 907 844 075 TEC-TRADE s.r.o., Nová 330, PSČ: 976 69, Pohorelá Slovenská republika, www.tectrade.sk, e-mail: tectrade@tectrade.sk, tel. č.: 00 421 907 844 075 TEC TRADE LED verejné osvetlenie a LED osvetlenie skladov,

Více

PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013. Pořadateli konference jsou:

PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013. Pořadateli konference jsou: Diagnostika a intervenční postupy ve školní psychologii PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013 Pořadateli konference jsou: Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Asociace školní psychologie

Více

Diakonie ČCE středisko Rolnička Soběslav a HESTIA Národní dobrovolnické centrum. Sborník příspěvků z konference

Diakonie ČCE středisko Rolnička Soběslav a HESTIA Národní dobrovolnické centrum. Sborník příspěvků z konference Diakonie ČCE středisko Rolnička Soběslav a HESTIA Národní dobrovolnické centrum Sborník příspěvků z konference Dobrovolnictví v roce aktivního stárnutí 2012 17. - 18. září 2012, Soběslav 1 Hestia Sobeslav

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

Dobrovolnictví v roce aktivního stárnutí 2012

Dobrovolnictví v roce aktivního stárnutí 2012 Diakonie ČCE středisko Rolnička Soběslav a HESTIA Národní dobrovolnické centrum Sborník příspěvků z konference Dobrovolnictví v roce aktivního stárnutí 2012 (17.-18. září 2012, Soběslav) Evropský rok aktivního

Více

Závěrečná zpráva ze studijního pobytu v zemích mimo EU

Závěrečná zpráva ze studijního pobytu v zemích mimo EU Závěrečná zpráva ze studijního pobytu v zemích mimo EU Jméno a příjmení studenta: Patrícia Rojčeková Kontaktní e-mail: patricia.rojcekova@gmail.com Země, město pobytu: Čína, Chengdu Datum začátku pobytu:

Více

PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS. Závěrečná zpráva ze studijního pobytu akademický rok 2005/2006

PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS. Závěrečná zpráva ze studijního pobytu akademický rok 2005/2006 PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS Závěrečná zpráva ze studijního pobytu akademický rok 2005/2006 Tato zpráva musí být předána zahraničnímu oddělení Vaší domácí VŠ do 30 dnů po ukončení studijního pobytu. Erasmus

Více

NÁVOD NA POUŽITÍ. Nástěnné meteohodiny Professor RS6S. Přečtěte si, prosím, pozorně tento návod k obsluze a poté jej uschovejte.

NÁVOD NA POUŽITÍ. Nástěnné meteohodiny Professor RS6S. Přečtěte si, prosím, pozorně tento návod k obsluze a poté jej uschovejte. NÁVOD NA POUŽITÍ CZ Nástěnné meteohodiny Professor RS6S Přečtěte si, prosím, pozorně tento návod k obsluze a poté jej uschovejte. TECHNICKÉ PARAMETRY: Napájení: Hodinový strojek - 1x 1,5V AA/LR6 baterie

Více

ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PSYCHOLOGICA 37 2007 SUPPLEMENTUM

ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PSYCHOLOGICA 37 2007 SUPPLEMENTUM ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PSYCHOLOGICA 37 2007 SUPPLEMENTUM ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PSYCHOLOGICA 37 SUPPLEMENTUM KVALITATIVNÍ

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Školská sociálna práca. nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou

Školská sociálna práca. nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou Foto: roman Baláž Školská sociálna práca 2 2013 ročník 13 vydává Asociace vzdělavatelů v sociální práci ve spolupráci s Fakultou sociálních

Více

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o.

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o. Czech Interview Protocols Scénář pro rozhovory Navreme Boheme, s.r.o. Content Scénář pro rozhovory skoordinátory a lektory programu... 3 Scénář pro rozhovory s tvůrci politik a podstatnými aktéry... 10

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Demografické metody a analýzy:

Demografické metody a analýzy: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA Demografické metody a analýzy: demografie české a slovenské populace RNDr. Renata Klufová, Ph.D. Ing. Zuzana Poláková, Ph.D. 2010 2, Recenzenti:

Více

Sociální práce a boj s chudobou

Sociální práce a boj s chudobou POSLÁNÍM ČASOPISU SOCIÁLNÍ PRÁCE/SOCIÁLNA PRÁCA JE: podporovat schopnost české a slovenské společnosti řešit životní problémy lidí prostřednictvím sociální práce, podporovat kvalitu sociální práce a profesionalizaci

Více

PRAKTICKÉ UŽITÍ TEORIE V SOCIÁLNÍ PRÁCI

PRAKTICKÉ UŽITÍ TEORIE V SOCIÁLNÍ PRÁCI POSLÁNÍM ČASOPISU SOCIÁLNÍ PRÁCE/SOCIÁLNA PRÁCA JE: podporovat schopnost české a slovenské společnosti řešit životní problémy lidí prostřednictvím sociální práce, podporovat kvalitu sociální práce a profesionalizaci

Více

WP 2. Návod k použití

WP 2. Návod k použití WP 2 CZ Návod k použití Obecné Tento spotřebič je pouze pro použití v domácnosti a nikoliv pro komerční využití. Přečtěte si pokyny a odložte si je na bezpečném místě. Při předání spotřebiče další osobě

Více

Luník IX. Luník IX je městská část slovenských Košic. Sídliště má rozlohu kolem jednoho kilometru čtverečního.

Luník IX. Luník IX je městská část slovenských Košic. Sídliště má rozlohu kolem jednoho kilometru čtverečního. Luník IX Luník IX je městská část slovenských Košic. Sídliště má rozlohu kolem jednoho kilometru čtverečního. Luník IX: V roce 1988 dokončili MNV, v pozadí mateřská škola. Název Luník je označení pro okrsky

Více

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRO KERAMICKÉ FASÁDY TECHNICKÉ RIEŠENIA PRE KERAMICKÉ FASÁDY

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRO KERAMICKÉ FASÁDY TECHNICKÉ RIEŠENIA PRE KERAMICKÉ FASÁDY TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRO KERAMICKÉ FASÁDY TECHNICKÉ RIEŠENIA PRE KERAMICKÉ FASÁDY TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRO KERAMICKÉ FASÁDY TECHNICKÉ RIEŠENIA PRE KERAMICKÉ FASÁDY Během své historie se Keraben S.A. dostal na

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Město Letohrad Pardubický kraj Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Schválen dne 6. 6. 2012 usnesením RM č. 163/2012 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 3 2.1.

Více

10 let rozvoje dobrovolnictví - rehabilitace občanských ctností. Kroměříž město památek UNESCO 5. a 6. května 2008

10 let rozvoje dobrovolnictví - rehabilitace občanských ctností. Kroměříž město památek UNESCO 5. a 6. května 2008 10 let rozvoje dobrovolnictví - rehabilitace občanských ctností Kroměříž město památek UNESCO 5. a 6. května 2008 Konferenci na téma dobrovolnictví pořádal Klub UNESCO Kroměříž spolu s Národním dobrovolnickým

Více

KONTAKT. 1/2006 vol. VIII

KONTAKT. 1/2006 vol. VIII KONTAKT 1/2006 vol. VIII REDAKČNÍ RADA Šéfredaktor: Dylevský Ivan Odpovědný redaktor: Dolista Josef Technický redaktor: Ježková Eva Balogh Zoltan (HU), Brocking Bortfed (D), Watkins Diane (UK), Fedke Christop

Více

Lekárenský reťazec cielená podpora OTC/DS predaja v prostredí Dr.Max a budúce výzvy a súvisiace riziká. Hotel Kaskády, 6.11.2012

Lekárenský reťazec cielená podpora OTC/DS predaja v prostredí Dr.Max a budúce výzvy a súvisiace riziká. Hotel Kaskády, 6.11.2012 Lekárenský reťazec cielená podpora OTC/DS predaja v prostredí Dr.Max a budúce výzvy a súvisiace riziká Hotel Kaskády, 6.11.2012 Dr.Max = 178 lekární na Slovensku Pre test reklamnej kampane september 2012

Více

Analýza výkonnosti podielových fondov vybraných bánk

Analýza výkonnosti podielových fondov vybraných bánk Bankovní institut vysoká škola Praha zahraničná vysoká škola Banská Bystrica Analýza výkonnosti podielových fondov vybraných bánk Bakalárska práca Róbert Korec Apríl 2012 Bankovní institut vysoká škola

Více

Analýza zkušeností se zaváděním sociální ekonomiky na Slovensku. pro Nová ekonomika, o.p.s. zpracoval Peter Sokol říjen 2010

Analýza zkušeností se zaváděním sociální ekonomiky na Slovensku. pro Nová ekonomika, o.p.s. zpracoval Peter Sokol říjen 2010 Analýza zkušeností se zaváděním sociální ekonomiky na Slovensku pro Nová ekonomika, o.p.s. zpracoval Peter Sokol říjen 2010 Dvě stě třicet slov úvodem Cílem předloženého textu je poskytnout stručnou analýzu

Více

REKLAMAČNÍ ŘÁD Všeobecná ustanovení Rozpor s kupní smlouvou 616 ZÁRUČNÍ DOBA

REKLAMAČNÍ ŘÁD Všeobecná ustanovení Rozpor s kupní smlouvou 616 ZÁRUČNÍ DOBA OMINO 710 330x456x557 330x456x20 292x427x16 1x 1x 2 x1 3 x1 6 x4 22 x28 3mm 4mm 8x35mm 3,5x16mm 23 x6 60 x6 61 x18 4x10mm 15mm U 2 68 x12 71 x6 73 x12 12mm 7x50mm 5x40mm 80 x3 87 x6 92 x40 96 x4 340mm

Více

Záverečná monitorovacia správa

Záverečná monitorovacia správa 2007 2013 PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE SLOVENSKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC Záverečná monitorovacia správa Operačný program cezhraničnej

Více

MEZINÁRODNÍ ZKUŠENOSTI A SROVNÁNÍ

MEZINÁRODNÍ ZKUŠENOSTI A SROVNÁNÍ MEZINÁRODNÍ ZKUŠENOSTI A SROVNÁNÍ ODBORNÁ STUDIE V RÁMCI PROJEKTU PODPORA PROCESŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Ing. Jiří Horecký, MBA doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. Bc. Andrea Tajanovská, DiS. 1 Obsah PŘEDMLUVA

Více

Vzdělávání a rozvoj seniorů. Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.)

Vzdělávání a rozvoj seniorů. Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.) Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.) Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013 Vychází v rámci projektu Visegrad Fund Analysis and Comparison of Forms and Methods for the Education

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Rodina v nejistotě. nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou

Rodina v nejistotě. nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teórie s praxou domov pro matky a otce v tísni Znojmo Oblastní charita Znojmo Rodina v nejistotě 3 2013 ročník 13 vydává Asociace vzdělavatelů v sociální

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ JUDITA ŠTOURACOVÁ A KOL. PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ PROFESSIONAL PUBLISHING OBSAH: Úvodní poznámky 9 I. část: OBECNĚ - TEORETICKÉ OTÁZKY 13 1. kapitola.._ - Ekonomická dimenze mezinárodních

Více

OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015

OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015 OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015 NÁSTROJ CLLD POSTUP IMPLEMENTACE Nástroj komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) poprvé

Více

ROZUMOVĚ NADANÉ DĚTI S DYSLEXIÍ

ROZUMOVĚ NADANÉ DĚTI S DYSLEXIÍ RECENZE ROZUMOVĚ NADANÉ DĚTI S DYSLEXIÍ Dita Janderková RECENZE KNIHY P, Š. Rozumově nadané děti s dyslexií. Praha: Portál, 2011. 213 s. ISBN 978-80-7367-990-3. Publikace, kterou právě otvíráme, se zabývá

Více

VYBRANÉ OTÁZKY PODNIKÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI SPORTU V KONTEXTU SOCIÁLNÍ EKONOMIKY

VYBRANÉ OTÁZKY PODNIKÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI SPORTU V KONTEXTU SOCIÁLNÍ EKONOMIKY VYBRANÉ OTÁZKY PODNIKÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI SPORTU V KONTEXTU SOCIÁLNÍ EKONOMIKY ENTREPRENEURSHIP OF SPORTS ORGANIZATINS IN THE COTEXT OF SOCIAL ECONOMY SELECTED QUESTION Abstract (AJ) HERZÁNOVÁ

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

TALENT A NADÁNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ

TALENT A NADÁNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY Sborník referátů z mezinárodního semináře TALENT A NADÁNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ Brno, 7. září 2010 Oldřich Šimoník (ed.) BRNO 2010 Seminář byl pořádán

Více

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce,

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA, INVESTOVÁNÍ, OCEŇOVÁNÍ, RIZIKO, FLEXIBILITA Dana Dluhošová a kol. Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. prof. Ing. Jozef

Více

Rok 2015 ročník 19. Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. (2. Mojžíšova 15,2) Sborové heslo pro rok 2015

Rok 2015 ročník 19. Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. (2. Mojžíšova 15,2) Sborové heslo pro rok 2015 Rok 2015 ročník 19 1 Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. (2. Mojžíšova 15,2) Sborové heslo pro rok 2015 1 Milí přátelé, S každým novým dnem se těšíme na teplé sluneční paprsky. Ale v mnoha

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

EBMNEWS02. Aktuální dění ve skupině společností EBM

EBMNEWS02. Aktuální dění ve skupině společností EBM EBMNEWS02 Aktuální dění ve skupině společností EBM Úvodní slovo Vážení priatelia, znovu sa pripomíname s našim newsletterom, aby sme vás v krátkosti informovali o dianí v našich spoločnostiach EBM-Expert

Více

LABORATOŘ VĚDOMOSTÍ OBLOHA NA DLANI. Nabídka vzdělávacích programů LABORATÓRIUM VEDOMOSTÍ

LABORATOŘ VĚDOMOSTÍ OBLOHA NA DLANI. Nabídka vzdělávacích programů LABORATÓRIUM VEDOMOSTÍ Projekt Operačného programu cezhraničnej spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007-2013 OBLOHA NA DLANI LABORATOŘ VĚDOMOSTÍ LABORATÓRIUM VEDOMOSTÍ Nabídka vzdělávacích programů EURÓPSKA ÚNIA

Více

AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE

AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Ilona Štorová OBSAH A. Pojem AM, vývoj konceptu AM, demografický vývoj v ČR B. Pracovní schopnost, Dům pracovní schopnosti, Work Ability Index C. Předsudky zaměstnavatelů,

Více

Stanislav Bernard: Bez malých pružných inovátorov by vývoj degeneroval

Stanislav Bernard: Bez malých pružných inovátorov by vývoj degeneroval Stanislav Bernard: Bez malých pružných inovátorov by vývoj degeneroval Ing. Stanislav Bernard je spolumajiteľom a generálnym riaditeľom Rodinného pivovaru BERNARD. Pred 19 rokmi sa pustil do oživenia humpoleckého

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené PS. - Město Nymburk má v roce 2017 zajištěné dostupné sociální

Více

Súhlasu s členstvom Mesta Žilina v sieti CIVINET Česká a Slovenská republika z.s.

Súhlasu s členstvom Mesta Žilina v sieti CIVINET Česká a Slovenská republika z.s. MESTSKÝ ÚRAD V ŽILINE Materiál na rokovanie Mestského zastupiteľstva v Žiline Číslo materiálu: /2015 K bodu programu NÁVRH na schválenie Súhlasu s členstvom Mesta Žilina v sieti CIVINET Česká a Slovenská

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Sociální a zdravotní služby ve prospěch integrace sociálně a zdravotně znevýhodněných

Sociální a zdravotní služby ve prospěch integrace sociálně a zdravotně znevýhodněných SPOLOČNOSŤ PRE ROZVO J SOCIÁLNEJ PRÁCE 4. ročník mezinárodní vědecké konference Sociální a zdravotní služby ve prospěch integrace sociálně a zdravotně znevýhodněných Praha 9. dubna 2015 Pořádající instituce:

Více

Michal Šerák Ilona Štorová Lenka Klímová Michaela Kostelníková 4.11.2014 1

Michal Šerák Ilona Štorová Lenka Klímová Michaela Kostelníková 4.11.2014 1 AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE Michal Šerák Ilona Štorová Lenka Klímová Michaela Kostelníková 4.11.2014 1 OBSAH A. Pojem AM, vývoj konceptu AM, demografický vývoj v ČR B. Pracovní schopnost, Dům pracovní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Vyhláška rektorky č. 6/2011-2012

Vyhláška rektorky č. 6/2011-2012 Vyhláška rektorky č. 6/2011-2012 VYHLÁŠENÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, o. p. s. (dále jen VŠMVVP) pro akademický rok 2012/2013 Na základě zákona č. 111/1998 Sb. o

Více

Česká vědeckotechnická společnost spojů

Česká vědeckotechnická společnost spojů Česká vědeckotechnická společnost spojů a Slovenská elektrotechnická spoločnosť si Vás dovolují pozvat na V. ročník mezinárodní konference Nová technika a služby v telekomunikacích ČR a SR 2011 35 rokov

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

Adaptační proces z hlediska personální práce KKS 2014 Řízení lidských zdrojů Olomouc 10.09.2014 Bc. R. Kodetová

Adaptační proces z hlediska personální práce KKS 2014 Řízení lidských zdrojů Olomouc 10.09.2014 Bc. R. Kodetová B.Rossí Adaptační proces z hlediska personální práce KKS 2014 Řízení lidských zdrojů Olomouc 10.09.2014 Bc. R. Kodetová Adaptační proces Definice : Není to nic jiného než seznamování pracovníka s podnikem,

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více