KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V STOLETÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V 19. 20. STOLETÍ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Bc. Jana KOKEŠOVÁ KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V STOLETÍ Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Brno 2007

2 Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Kokešová Název diplomové práce: Komplexní hydrometeorologická analýza největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století Název v angličtině: Complex hydrometeorological analysis of the largest floods in the Moravia and Silesia during the 19 th 20 th century Studijní obor (směr): fyzická geografie Vedoucí bakalářské práce: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Rok obhajoby: 2007 Anotace Diplomová práce se věnuje rozboru největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století. V úvodních kapitolách je řešena obecná problematika povodní a jsou zde popsány základní fyzickogeografické podmínky sledovaných povodí. Na základě předem zvolených kritérií bylo k analýze vybráno 13 případů velkých povodní. Povodně v předpřístrojovém období jsou popsány především z pohledu jejich následků, k povodním v období přístrojovém jsou mimo to ještě přidány meteorologické a hydrologické charakteristiky. Cílem práce je především shrnutí a ucelení dosavadních poznatků. Annotation The thesis deals with the analysis of the largest floods in Moravia and Silesia during the 19 th 20 th century. Common problems of the floods and basic physicgeographical conditions of the analysed river basis are solved in the introductury chapters. Thirteen cases of large floods were selected according to the beforehand defined standards. Floods in the preinstrumental period are described primarily from the point of view of their impacts. For floods in the instrumental period meteorological and hydrological characteristics are also added. The main aim of the work is to summarize and integrate the existing information. Klíčová slova: povodeň Morava a Slezsko předpřístrojové a přístrojové období hydrometeorologická analýza následky povodní Key words: flood Moravia and Silesia preinstrumental and instrumental period hydrometeorological analysis impacts of floods

3 Vysoká škola: Masarykova univerzita Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografický ústav Školní rok: 2004/2005 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro obor Bc. Janu Kokešovou fyzická geografie Název tématu: Komplexní hydrometeorologická analýza největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století Zásady pro vypracování: 1. Definujte základní terminologii týkající se problematiky povodní. 2. Proveďte rešerši problematiky povodní v ČR a ve střední Evropě se zvláštním zřetelem na Moravu a Slezsko. 3. Charakterizujte fyzickogeografické podmínky základních povodí Moravy a Slezska se zvláštním zřetelem na utváření odtokového procesu. 4. Definujte kritéria pro výběr největších povodní v období přístrojových měření a v období předpřístrojovém. 5. Na základě údajů z období systematických hydrologických pozorování a dokumentárních pramenů vyberte největší povodně na Moravě a ve Slezsku pro období století. 6. Proveďte komplexní analýzu vybraných největších povodní na Moravě a ve Slezsku z století s uvedením meteorologických podmínek vzniku, průběhu povodně a hydrologických charakteristik, dopadů povodně, příp. jejích specifik, percepce a dosavadních prací věnovaných jejímu rozboru. 7. Proveďte syntézu poznatků o největších povodních na Moravě a ve Slezsku v období století. 8. Práci doplňte přílohou na CD-ROM, která bude obsahovat soubor analyzovaných povodní, včetně všech podkladových materiálů (meteorologické a hydrologické údaje, popisy impaktů, atd.).

4 Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca stran Seznam odborné literatury: Brázdil, R., Valášek, H., Sviták, Z. (2003): Meteorological and hydrological extremes in the Dietrichstein domains of Dolní Kounice and Mikulov between 1650 and 1849 according to official economic records of natural disasters. Geografický časopis, roč. 55, č. 4, s Bukáček, M.(1999): Historické a současné povodně v povodí řeky Moravy. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Brno, 121 s. Müller, M., Kakos, V. (2003): Hydrometeorologické srovnání povodní v srpnu 2002 s vybranými historickými případy dešťových povodní na Vltavě v Praze. Meteorologické zprávy, roč. 56, č. 5, s Moravské a slezské noviny a časopisy. Archivní materiály ze zemských a okresních archivů a z archivů ČHMÚ, pobočky Brno a Ostrava. Vedoucí diplomové práce: Konzultant: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. PhDr. Hubert Valášek, CSc. (MZA Brno) RNDr. Ladislav Juránek (ČHMÚ Brno) Datum zadání diplomové práce: září 2004 Termín odevzdání diplomové práce: leden garant programu. vedoucí Geografického ústavu V Brně dne

5 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 V souvislosti se zpracováním této diplomové práce si dovoluji srdečně poděkovat prof. RNDr. Rudolfu Brázdilovi, DrSc., vedoucímu diplomové práce, za odborné vedení při zpracování, rady a připomínky ke zpracovávanému tématu. Doc. RNDr. Petru Dobrovolnému, CSc., děkuji za poskytnutí zpráv o počasí z databáze Geografického ústavu Masarykovy univerzity. Rovněž děkuji Mgr. Jarmile Mackové, Ph.D., za přínosné rady při zpracování diplomové práce a Lukáši Kalivodovi za pomoc při zpracování diplomové práce.

7 OBSAH 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Charakteristiky povodní Meteorologické příčiny povodní Typy povodní Letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů Letní typ povodní z regionálních dešťů Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu Zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu Povodně ze specifických příčin REŠERŠE PROBLEMATIKY POVODNÍ V ČR A VE STŘEDNÍ EVROPĚ SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA MORAVU A SLEZSKO FYZICKOGEOGRAFICKÉ PODMÍNKY ZÁKLADNÍCH POVODÍ MORAVY A SLEZSKA Povodí řeky Moravy Základní údaje Geologické poměry Srážkové poměry Říční síť Vodní a odtokový režim Vodní nádrže Charakteristika vybraných toků Morava Bečva Dyje Svratka Svitava Povodně v povodí řeky Moravy Správa povodí řeky Moravy Povodí řeky Odry.. 33

8 4.2.1 Základní údaje Geologické poměry Srážkové poměry Říční síť Vodní a odtokový režim Vodní nádrže Charakteristika vybraných toků Odra Opava Olše Ostravice Okrajové přítoky Odry Povodně v povodí řeky Odry Správa povodí řeky Odry HISTORIE POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU KRITÉRIA PRO VÝBĚR NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ Kritéria pro výběr největších povodní v předpřístrojovém období Problémy spojené s výběrem největších povodní v předpřístrojovém období Kritéria pro výběr největších povodní v přístrojovém období VÝBĚR NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ 47 8 KOMPLEXNÍ ANALÝZA VYBRANÝCH NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ Povodně v předpřístrojovém období Povodeň v březnu Povodeň v září Povodeň v březnu Povodeň v srpnu Povodeň v červnu Povodeň v srpnu Povodeň v březnu Povodeň v červenci / srpnu Povodně v přístrojovém období. 65

9 8.2.1 Povodeň v červenci Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v srpnu / září Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v březnu Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v březnu Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v červenci Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Povodňový odtok Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně SYNTÉZA POZNATKŮ O NEJVĚTŠÍCH POVODNÍCH NA MORAVĚ A VE SLEZSKU Povodně v předpřístrojovém období Povodně v přístrojovém období ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA

10 Lid obecný se téhle náhlé povodně nenadál. Málokdo na ni pomyslil, tím méně, aby byl sobě něco odstranil nebo vynesl, jakožto letošního roku, v kterémž se zprávy v novinách nebo od počestných lidí vypravovaly, že množství sněhu napadlo - přece žádný ve velkou povodeň nedůvěřoval. Proto je záslužno, aby Čech svou vlast a její příběhy minulé dokonale znal a do budoucnosti bedlivě nahlídal, moudře a opatrně si počínal, aby to, co si za léta dlouhodobá klopotně vydobyl, nastřádal a uložil, suchou hubou náhle o to nepřišel, jako se to již tolikrát stalo. (Václav Krolmus k povodním z let 1784 a 1845)

11 1 ÚVOD Povodně doprovázely lidskou společnost od jejích civilizačních počátků a nejinak je tomu i dnes. Každoročně se z médií dozvídáme o katastrofálních záplavách pravidelně se opakujících na území mnoha států světa a jejich následné vyčíslení nás ohromuje svými nemalými materiálními i lidskými obětmi. Není tomu tak dávno, co jsme podobným katastrofám byli nuceni čelit také my a mnoho našich spoluobčanů na vlastní kůži poznalo nezdolatelnou a nezastavitelnou sílu vodního živlu. Tyto roky 1997 a 2002 posunuly fenomén povodní do popředí zájmu společnosti, který se projevil ve zvýšeném počtu odborných studií, plánování i praktické politiky na všech úrovních. Nelze se však vědecky zaměřovat pouze na tyto poslední povodně, které nás doposud svým rozsahem po právu děsí, ale nezbytné je alespoň letmo se seznámit s jejich předchůdkyněmi na našem území. Záznamy o povodních pro období první poloviny 19. století jsou často značně problematické a ne vždy jednotné a důvěryhodné. Jejich poměrně hustý výskyt svědčí o časté existenci velkých povodní na moravských i českých řekách. Jde především o letopisy, kroniky a jiné písemné dokumenty, které nám zachovaly mnohé zprávy o záplavách. Dosažené maximální hladiny historických povodní docela věrně zachycují i staré vodočty či rysky na domech. V tomto vyniká svou komplexností zpráv město Praha, kde roli vodočtu plnil od 15. století tzv. Bradáč vytesaná hlava vousatého muže na nábřežní zdi pod Křížovnickým náměstím. Zprávy historiků a kronikářů nemají jen význam historický, ale i odborný. Mohou poskytnout mimořádně důležité údaje při odhadu povodňových průtoků, kulminací povodní, maximálních povodňových hladin, rozsahu zátop, zpřesnění průběhu povodní, počtu případných obětí a povodňových škod (Koutný, 2003). Od 2. poloviny 19. století existují pro území České republiky souvislá a použitelná přesná měření a pozorování. Popis meteorologických podmínek vzniku povodní, jejich průběhu, hydrologických charakteristik a dopadů je tak do značné míry jednodušší a jednotlivé povodně lze mezi sebou celkem snadno porovnávat. V poslední době se podařilo po mnohaleté a usilovné práci v archivech Kotyzovi a kol. (Kotyza et al., 1995) sestavit alespoň přibližné pořadí největších historických povodní na Vltavě v Praze a na Labi v Děčíně za několik posledních století. Podobná práce pro území Moravy a Slezska však není zatím známa (Kakos, 1997). Tato práce se snaží alespoň přibližně o něco podobného.

12 2 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE 2.1 Charakteristiky povodní Povodeň je přechodné zvýšení hladiny toku nad úroveň břehů, způsobené náhlým zvětšením průtoků nebo zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů). Po výrazném vzestupu průtoků následuje po určité době (v závislosti na typu povodně) jejich pokles. Vytváří se tak povodňová vlna, kterou v daném příčném profilu na toku charakterizuje její tvar, vrchol a objem. Na tvar povodňové vlny má vliv: plocha povodí, jeho geologický podklad, výšková členitost, geomorfologické charakteristiky říčního koryta a srážky, které na toto povodí spadly. Velikost objemu i kulminačního průtoku je ovlivněna velikostí, intenzitou, dobou trvání a rozložením srážek na povodí, velikostí zasažené plochy a nasyceností povodí. Četnost výskytu kulminačních průtoků se statisticky zpracovává jako n-leté vody. Maximální průtok n-leté povodně je hodnota, která je překročena nebo dosažena v průměru jednou za n let, tj. v některých letech může být překročena několikrát a v jiných letech k jejímu překročení nedojde (Červený, 1984). Na průběh povodní působí celá řada přírodních i antropogenních vlivů. Povodí se chová jinak v různých ročních obdobích i při stejných srážkových úhrnech (v závislosti na výparu, vegetačním krytu). Velký vliv na intenzitu povodní má i podloží. Rychlost odtoku vody závisí též na sklonových poměrech. Také tvar povodí významně ovlivňuje vývoj povodní, jejich postup, střetávání a kulminaci povodňových průtoků. Toků s přirozeným režimem neustále ubývá a zvyšuje se počet toků ovlivněných technickými zásahy. Úpravou koryta toku dochází ke koncentraci odtoků z povodí a často také ke zvýšení postupové rychlosti povodňové vlny. Může také dojít ke střetávání kulminací na hlavním toku s přítokem nebo ke vzájemnému zvyšování průtoků urychlením pohybu vody buď na hlavním toku nebo na přítoku. Změnu průtoků mohou ovlivnit také jezové zdrže s větším objemem, i když ve velké většině jejich objem nemá podstatný vliv na snížení kulminace povodně, ale může ovlivnit postupovou rychlost povodňové vlny, a tím střetávání průtoků na hlavním toku a přítocích. Značný vliv na změnu kulminačních průtoků mají vodní nádrže. Čím větší mají objemy, tím více mohou zplošťovat kulminační průtok povodní řidčeji se vyskytujících. Na druhé straně však mohou někdy způsobit i zvyšování průtoků povodní častějšího výskytu (Čermák et al., 1970).

13 Velikost a průběh povodní ovlivňuje také velkoplošné odvodnění pozemků. Odvodněním polí, luk a lesů se zrychlil rozklad organických látek v půdě a tím se snížila schopnost půdy vázat vodu. Zahloubení a vybetonování malých struh a potoků zrychlilo odtok vody z velkých ploch v horních částech povodí a zamezilo rozlití vody do niv, kde většinou ještě nezpůsobovala škody (Pokorný, 1998). Také odlesněním se zvyšuje odtok vody z povodí. Zpomalení a snížení odtoku vody závisí na velikosti infiltrace a propustnosti půdy pro vodu. Hlavním faktorem ovlivňujícím infiltraci srážkových vod je tvorba pokryvného humusu. Pod smíšenými a listnatými porosty se vytvářejí hydrologicky příznivější formy humusu než pod jehličnatými, zejména smrkovými. Kapacita zachycení deště lesem je však limitována. Příznivý vliv lesů na snížení nebo zpomalení odtoku se projevuje zejména u krátkodobých intenzivních dešťů (Krešl, 1997; Ambros, 1998). I zemědělská půda v povodí se může značnou měrou podílet kladně i záporně na vzniku lokálních povodní z krátkodobých intenzivních dešťů. Vliv zemědělské činnosti na vznik velkých regionálních povodní je menší. Z hlediska tvorby povrchových odtoků jsou nejnebezpečnější holé půdy, čerstvě připravené k setí (jaro, počátek léta). Jsou nejčastěji příčinou vzniku lokálních povodní s ničivými následky (Kasprzak, Hejduk, 1997). 2.2 Meteorologické příčiny povodní Z meteorologického hlediska je vznik povodní v podstatě vždy spojen se srážkami. Pro vznik povodní na území České republiky je rozhodující nástup určitých povětrnostních situací, při kterých vypadávají intenzivní nebo dlouhotrvající srážky, které jsou v zimním období při existenci sněhové pokrývky doprovázeny při kladných teplotách ještě jejím táním. Na tocích se chodem ledu někdy vytvářejí ledové zácpy, které jsou rovněž příčinou vzniku povodňových stavů vlivem vzdutí (Kakos, 1978). Sledováním synoptických situací, které přinášejí vydatné srážky, zjistili Habersberger a Štekl (1977), že pro střední Evropu mají základní význam klasické dráhy V b (podle Köppena, van Bebbera, Rikačeva a Weickmanna). Tato třída byla rozdělena dál do tří skupin, přičemž dělícím kritériem je poloha středu řídící tlakové výše nad evropským kontinentem. Dráha V b, po které se pohybují tlakové níže nejčastěji na jaře a v létě, je jedna z větví dráhy V a táhnoucí se z Biskajského do Janovského zálivu v severozápadním Středomoří. V některých případech uzavřené jádro tlakové níže vzniká

14 teprve v oblasti severozápadního Středomoří a odsud postupuje k severnímu Jadranu, kde se dráha rozděluje na dráhy V b, V c a V d (obr. 1). Obr. 1. Postup tlakových níží po dráze V, které obvykle přinášejí významné úhrny srážek do střední Evropy podle Köppena, van Bebbera, Rikačeva a Weickmanna (<http://www.chmi.cz/hydro/pov02/index.html>) Na tocích České republiky se povodně mohou vyskytnout i několikrát za rok, a to v kterémkoliv ročním období. Poloha území v oblasti mírného klimatického pásu a jeho orografické zvláštnosti ovlivňují značnou měrou povodňový režim toků. Na většině toků se povodně vyskytují nejčastěji v době odtávání sněhových zásob, zpravidla od prosince do dubna (tzv. zimní povodňový režim). Na některých tocích pramenících v horských oblastech převažují povodně letní (tzv. letní povodňový režim) Kakos (1978). 2.3 Typy povodní Matějíček a Hladný (1999) rozlišují pět typů povodní, a to podle příčin vzniku, doby vzniku a velikosti zasaženého území: - letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů - letní typ povodní z regionálních dešťů - zimní a jarní typ povodní z tání sněhu - zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu - povodně ze specifických příčin

15 2.3.1 Letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů Povodním, které jsou způsobeny přívalovými lijáky, se často i v České republice v poslední době přisuzuje podle amerického označení název blesková povodeň. Důvodem je typická krátkost doby, která uplyne mezi spadem hlavního objemu dešťového přívalu a vyvrcholením intenzivně se vytvářejícího povrchového odtoku ze zasažené plochy povodí. Povodňová situace se vyznačuje poměrně rychlými vzestupy vodních stavů, někdy až o několik metrů, do okamžiku dosažení kulminace. V horských sevřených údolích nemají povodňové vlny možnost se transformovat, takže se přesouvají do údolí spíše s narůstající, anebo aspoň stejnou extremitou kulminačního průtoku. V rovinném terénu je intenzita odtokové odezvy na přívalový déšť pozvolnější. Na urbanizovaných plochých územích může docházet k záplavám i bez rozlivů z vodních toků, a to prudkým nahromaděním povrchového odtoku z dešťového přívalu, který odvodňovací systém sídelních aglomerací z různých příčin nemůže v dané chvíli pojmout. Bleskové povodně se vyskytují ponejvíce od druhé poloviny dubna do konce září. Jsou způsobeny typicky bouřkovými, konvekčními dešťovými srážkami velmi silné intenzity (v extrémních případech více než 100 mm za hodinu, tzn. 100 l/m 2 za hodinu), s krátkým trváním (jednotky hodin), které zasahují svými plošně izolovanými jádry území o menší rozloze (zpravidla několik desítek km 2 ). Tyto lijáky jsou buď vázány na zvlněné studené fronty nebo mohou vznikat silné bouřky v oblastech velmi labilního teplotního zvrstvení bez existence fronty. To znamená, že mohou vyvolat povodeň povětšinou na povodích malých toků, a to v kterékoliv oblasti České republiky. Představují nejpočetnější případy povodňového ohrožení (Matějíček, Hladný, 1999) Letní typ povodní z regionálních dešťů Povodně vzniklé z regionálních dešťů se vyskytují většinou jen v letním období. Spadlé dešťové srážky lze obecně charakterizovat třemi rozměry, a to průměrnou výškou, zasaženou plochou a trváním. Tyto tři veličiny jsou ve vzájemném vztahu, podle něhož platí, že deště dlouhého trvání vypadávají na rozlehlé oblasti a vyznačují se menší intenzitou, zatímco krátkodobé lijáky prudké intenzity zasahují malé plochy území. Trvalé regionální srážky (zasahující území o velikosti tisíců až stovek tisíců km 2 ) vznikají většinou ve spojitosti s atmosférickými frontami. Průvodní srážky se obvykle vyznačují mírnějšími intenzitami, jsou rovnoměrněji rozloženy po celou dobu jejich trvání a zasahují

16 území o velkých plochách. Několikadenní deštivé počasí v regionálních rozměrech tedy podmiňuje za těchto podmínek rozvodnění velkých toků. Pokud množství spadlých srážek za 24 hodin překročí určitý limit, narůstá nebezpečí vzniku povodně. Tato prahová hodnota srážek pro povodňové zatížení krajiny je však proměnlivá a záleží na tom, zda příčinný déšť padá do povodí nasyceného předcházejícími srážkami, anebo zda velká část jeho objemu připadne na doplňování podpovrchového prostředí povodí nenasyceného. Prahovou povodňovou hodnotu srážek významně ovlivňuje i nadmořská výška povodí. Délky doby trvání dešťů, které způsobují regionální povodně v České republice, se v průměru pohybují mezi jedním až třemi dny, v krajních extrémních případech mohou být však i delší, jak prokazuje pětidenní trvání srážek u povodně z července U situací s delší dobou trvání příčinného deště, než je doba doběhu vody z nejzazšího okraje povodí k vodočtu, přispívá pak k vývoji povodně odtokově celá plocha rozsáhlého povodí. Navíc za těchto podmínek dochází vlivem návětrných efektů v horských a podhorských oblastech k výraznému orografickému zesilování srážek. Prší-li vytrvale a vydatně na celé ploše rozsáhlého povodí, vytvářejí se průtokové vlny především v oblastech s kratší dobou koncentrace odtoku. Po vyplnění objemu koryt říční sítě a při pokračujícím dešti průtoky nabývají poměrně rychle povodňového charakteru a vývoj hydrologické situace se mění na stav ohrožení ve vztahu k osídlení či k jiným hospodářským objektům nacházejícím se v údolních zónách podél toků. Průtokové vlny z rozvodněných přítoků se s vlnou na hlavním toku mohou časově minout anebo střetnout. Ve druhém případu dochází k postupné skladbě jejich průtoků neboli k tzv. interferenci průtokových vln, při níž voda z přítoku okamžitě zvětšuje objem průtoku a přispívá ke zvýšení kulminačního stavu v trati hlavního toku. Relativně nejnepříznivější vývoj nastává, když kulminační průtoky obou vln dospějí do profilu soutoku ve stejnou dobu. Složením vln se může stát průměrná povodeň povodní extrémní. Dorazí-li tyto průtoky v krátkém časovém odstupu, vyznačuje se výsledná vlna buď protáhlou kulminací, anebo při delším časovém rozdílu dvěma oddělenými, již ne tak extrémními vrcholy. Členitost struktury říčního systému se může při regionálních srážkách projevit i vícevrcholovou vlnou na hlavním toku. Regionální povodně doprovázejí zpravidla rozsáhlé záplavy. Vzhledem k výškové členitosti České republiky jsou zaplavená území podél horních tratí toků méně rozsáhlá než v jejich středních a dolních úsecích. Plošně největší záplavy, které mohou dosáhnout

17 až několikakilometrové šíře, se vyskytují v přilehlých oblastech středního Labe, dolní Ohře, střední a dolní Moravy a dolní Dyje. Pokud jsou inundační území osídlena nebo hospodářsky využívána, bývají škody způsobené povodněmi v těchto oblastech poměrně vysoké, často bývá ochromeno zásobování a zvláště trýznivě se projevuje nedostatek pitné vody v důsledku zaplavených vodárenských zdrojů atp. Déletrvající srážky mohou být rovněž příčinou sesuvů půdy, a to i po povodni (Matějíček, Hladný, 1999) Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu Povodně způsobené táním sněhové pokrývky vznikají v zimním nebo jarním období. Tyto povodně jsou doprovázeny dešťovými srážkami. Tání sněhu samo o sobě většinou nepůsobí na našich tocích větší rozvodnění. Rychlé tání sněhové pokrývky způsobují povětrnostní situace zonálního typu, které jsou charakterizovány přechodem frontálních systémů z Atlantského oceánu nebo Severního moře přes střední Evropu (Bukáček, 1999). K tání sněhové pokrývky je nutné, aby její teplota stoupla nad 0 o C. Potřebné dávky tepelné energie může dodávat sluneční záření, teplota vzduchu, vítr a dešťové srážky. Dojde-li nástupem meteorologické situace k dominantnímu anebo kombinovanému působení některého z těchto faktorů, jehož následkem je tání, záleží pak především na výšce sněhové vrstvy, vodní hodnotě sněhu, stavu zámrzu půdy, nadmořské výšce a expozici povodí, zda nastane povodňová situace. Při náhlých vpádech teplého vzduchu doprovázených vydatným deštěm delšího trvání, když se do procesu tání zapojí postupně všechny výškové polohy horských oblastí se sněhovými zásobami, se může vytvářet poměrně intenzivnější odtok. Pro tuto povodňovou situaci je typické rychlé stoupání vodních stavů v úsecích toků v podhorských oblastech a zvětšená extremita zejména objemu povodňové vlny. Objem vody akumulované ve sněhové pokrývce je závislý na jejím fyzikálním stavu. Například, jednomu centimetru čerstvého prachového sněhu odpovídá jeden milimetr vody, tzn. jeden litr vody na jeden metr čtvereční. Postupným táním, promrzáním a tlakem vlastní váhy se krystalická struktura tohoto sněhu zbavuje dutin a zhutňuje se, takže 1 cm již slehlého starého sněhu obsahuje v průměru až 4 mm vody. Povodňové vlny způsobené jarním táním dosahují zpravidla největšího objemu v roce, vyznačují se plochým vrcholem a dlouhou dobou trvání. Rovněž vzestup průtoku bývá pozvolnější než u povodní z letních srážek, protože i velmi rychlé tání se podobá pouze

18 účinku intenzity mírného deště. Výjimky tvoří povodně vyvolané prouděním teplého vzduchu se současným výskytem deště (Matějíček, Hladný, 1999) Zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu Charakteristickým rysem pro povodně vzniklé účinkem ledových jevů na tocích je vždy zmenšená průtočnost koryta a tím způsobené stoupnutí hladiny do povodňové úrovně. Ledové jevy na tocích se začínají vyskytovat většinou až tehdy, když i maximální denní teplota klesne pod 0 C. Vzniklé ledové krystalky ve vodě se za těchto podmínek spojují do větších struktur, což vede při dlouhotrvajících mrazech i v tekoucích vodách ke vzniku uzavřené ledové celiny, vytvářející se postupně směrem od břehů k proudnici. K jejímu porušení, případně k pohybu v korytě toku (chod ledu), či k definitivnímu uvolnění koryta od ledových jevů dochází pak při oblevách, zvláště pokud jsou doprovázeny vydatným deštěm. Ledová pokrývka se začne lámat nejdříve v úsecích toků, kde je v důsledku prudšího proudu či teplejší vody nejslabší. Plynulému odchodu vzniklých ledových tabulí či desek (ledových ker) brání především úseky s nenarušeným ledovým příkrovem. Na jejich horních okrajích, avšak také na mělkých místech, v zákrutech, v zúžených místech koryta atp. se mohou kry na sebe nasouvat, kupit, ucpávat průtočný profil, vzdouvat vodu a vytvářet tak ledové zácpy, které postupně narůstají jak do výšky, tak i do délky. Jejich prolomením vznikají nové, zpravidla větší bariéry a proces se opakuje až do poslední fáze, tzn. nakupení ker v dolní trati toku. Výsledně uvolněný proud s ledovou hmotou je obvykle příznačný svou ničivou dynamickou silou. Ledové zácpy jsou zákeřné zejména tím, že poměrně menší průtok, který je za normálních průtočných poměrů zcela neškodný, se po vytvoření ledových bariér náhle stává za určitých podmínek nebezpečným svou schopností vyvolat záplavy rovnající se účinku vysoce extrémních průtoků nezřídka i větších, než je hodnota průtoku, jenž se opakuje v průměru jednou za sto let. Z historie je známo, že jedny z nejvyšších povodňových hladin byly dosaženy právě v průběhu ledových povodní tohoto typu (Matějíček, Hladný, 1999) Povodně ze specifických příčin Zmenšenou průtočnost koryta, a tím vyvolané často i rychlé stoupnutí hladiny do povodňové úrovně anebo přímou záplavu, způsobují také:

19 - náhlá přehrazení toku sesuvem půdy (způsobeného podemletím patky svahu boční erozí vodního proudu nebo nasycením přilehlých svahů trvalými srážkami) anebo také spadlou lavinou uvolněné horniny či masy sněhu a stržených materiálů ( povodně lavinové ) - záplavy vyvolané vzdutím vody v dolních tratích přítoků v důsledku vyšší hladiny na hlavním toku ( záplavy ze zpětného vzdutí ) - splaveninové přívaly vzniklé spadem intenzivních srážek či táním sněhu na nezalesněných svazích horských oblastí, kdy pohybová energie odtokového ronu zesílí natolik, že začne strhávat do proudu postupně čím dál větší částice zvětralé horniny vytvořená směs vody, bahna, štěrku a kamení pak na své cestě do údolí ničí vše, co jí stojí v cestě ( povodně splaveninové ) - záplavy způsobené extrémně silným větrem (vichřice aj.), při němž vytvořené vysoké vlny jsou vehnány na pobřežní pásma větších jezer či nádrží ( záplavy větrných vln ) - povodně způsobené porušením nebo protržením hráze vodní nádrže nebo rybníku (Matějíček, Hladný, 1999)

20 3 REŠERŠE PROBLEMATIKY POVODNÍ V ČR A VE STŘEDNÍ EVROPĚ SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA MORAVU A SLEZSKO Většina dosavadních prací o povodních se zabývala rozborem povodní na Vltavě a Labi. Řada z nich vycházela z publikace Novotného (1963), která obsahuje chronologický přehled kulminačních průtoků nad 500 m 3 /s v Praze na Vltavě za období a jejich stručnou analýzu. Obdobně zpracoval kulminační průtoky Labe v Děčíně s průtokem nad 1000 m 3 /s za období Hydrometeorologickou analýzou povodní na Vltavě a Labi se zabýval zejména Kakos (1978, 1983, 1985, 1996). Analýzu vltavských povodní v Praze provedl Kakos (1978) pro období Na Vltavě převažovaly povodně v březnu (27,1 %) a únoru (22,0 %), přičemž na prosinec až březen připadalo 62,7 % všech pozorovaných povodní. Na Labi v Děčíně vymezil Kakos (1996) v období celkem 66 povodní, jejichž kulminační průtok překročil hodnotu dvouletého průtoku (1830 m 3 /s). Téměř třetina povodní se vyskytla v březnu (30,3 %) následovaném únorem (16,7 %), přičemž na prosinec až březen připadly téměř dvě třetiny všech pozorovaných povodní (63,6 %). Řada dalších prací byla věnována analýze velkých historických povodní. Z hlediska povodňové aktivity byl velmi významný rok 1598, kdy se na území Čech, Moravy a Slezska vyskytlo několik povodní (Munzar, 1998). Také březnová povodeň v roce 1845 zasáhla téměř celé území našeho státu a byla jednou z největších jarních povodní z tání sněhu v historii. Jejím studiem v povodí Labe se zabývali např. Kakos a Kulasová (1995), Kremsa a Šámalová (1995). Také koncem 19. století bylo zaznamenáno několik velkých povodní. Kakos a Kulasová (1990) se zabývali studiem povodně v září 1890 na Vltavě v Praze. Hydrometeorologickou analýzou povodně v roce 1897 ve vztahu ke katastrofálním záplavám v Čechách na začátku září 1890 a na Moravě v červenci 1997 se zabýval Kakos (1997). Také analýze povodní, které byly zaznamenány v povodí Labe ve 20. století, byly věnovány četné práce. Např. povodní v srpnu 1925 v Čechách se zabývali Kocourek et al. (1926), povodeň na Jizeře v srpnu 1978 studovali Balatka a Sládek (1980), povodeň v červenci 1981 analyzovali Kakos a Vrabec (1981). Povodně v Poohří studovali Kotyza

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav, 6 tel.: 6 8 e-mail: skola@vraclav.cz www.zsvraclav.cz Číslo projektu CZ..07/..00/.7 Název šablony III/ Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie Název: Vodstvo Asie Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

Vymezení typů vodních toků

Vymezení typů vodních toků Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Vymezení typů vodních toků RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. a kol. Praha, 2009 Vymezení typů vodních toků Autorský tým: RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D., PřF

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Povodňová rizika v hlavním městě Praze. a přijatá řešení ke zmírnění jejich následků

Povodňová rizika v hlavním městě Praze. a přijatá řešení ke zmírnění jejich následků Povodňová rizika v hlavním městě Praze a přijatá řešení ke zmírnění jejich následků Ing. Rostislav Guth vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva odboru krizového řízení Magistrátu hlavního města Prahy Charakteristika

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.01610 Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti Manažerské shrnutí

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou 12. 12.

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou 12. 12. Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod ŠINDLAR s.r.o Horka nad Moravou 12. 12. 2007 Cíl práce Návrh protipovodňových opatření v prioritních

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav kubat@chmi.cz Podklady Climate Change 2001 Impacts, Adaptation and Vulnerability

Více

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Obsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_VL.4.305 Anotace Seznámení se s územním členěním České republiky, práce s mapou. Autor Bc. Marie Muchová

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vnitrozemská vodní doprava Výhody : Nejméně energeticky náročná. Velké ložné plochy, velká nosnost. Malý poměr hmotnosti lodi k hmotnosti nákladu. Malý

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Labe

ČESKÁ REPUBLIKA Labe Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ČESKÁ REPUBLIKA Labe Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: září 2013 Název: VY_32_INOVACE_VL_04_ČESKÁ REPUBLIKA 4. 5. ročník

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 2. 10. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 2. 10. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 2. 10. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Jižní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha

Více

Víceúčelové vodní nádrže

Víceúčelové vodní nádrže KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 34 NÁZEV OPATŘENÍ Víceúčelové vodní nádrže DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Škodlivé účinky vod jsou zejména v posledních letech spojovány především s povodňovou

Více

STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Pöyry Environment a.s. květen 2007 STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 3. NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ NA OCHRANU PŘED POVODNĚMI Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 602

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_07

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk

Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda Anotace Povrch ČR - prezentace Autor Mgr. Iveta Havlová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák přiřadí správně názvy pohoří na slepou mapu, přiřadí k sobě

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Statistika průtoku Vltavy v Praze při povodních

Statistika průtoku Vltavy v Praze při povodních Statistika průtoku Vltavy v Praze při povodních Seminární práce z matematiky Martin Kubala, Gymnasium prof. Jana Patočky, VII.B 2013/2014 Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracoval sám a případné zdroje

Více

Střední Evropa. Přírodní podmínky

Střední Evropa. Přírodní podmínky Střední Evropa Přírodní podmínky Obr. 1 Severoněmecká nížina Středopolská nížina Česká vysočina Gerlachovský štít 2655 m Mt. Blanc 4807 m ALPY Velká uherská nížina Obr. 2 Bodamské j. Ženevské j. Balaton

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí?

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí? SAMOSTATNÁ PRÁCE 1) Z uvedených místopisných pojmů sestav hranici mezi Evropou a Asií a to tak, že začneš od nejsevernějšího místa. Marmarské moře, východní úpatí pohoří Ural, Egejské moře, průliv Bospor,

Více

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 1 ALPSKÉ STÁTY Obr. 2 Základní údaje Parlamentní republika Vznikla rozpadem Jugoslávie Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 3 Přírodní podmínky

Více

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Člověk působí na své okolí již od pradávna svou schopností přetvářet přírodu ke svému prospěchu nejen usnadnil svou existenci na Zemi

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR Název: Kraje a krajská města ČR Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda

Více

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk Slide 1 HYDROLOGIE Historický vývoj 1800 1900 období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace. 1900 1930 hydrologie začíná existovat jako samostatná věda. 1930 1950 výrazný rozvoj především

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

Vodstvo-řeky,vodní nádrže,podzemní voda

Vodstvo-řeky,vodní nádrže,podzemní voda Vodstvo-řeky,vodní nádrže,podzemní voda Povodí Rozvodí a úmoří-hlavní evropské rozvodí-úmoří- Černé,Baltské a Severní moře Úmoří ČR Střecha Evropy -vrchol-kralický Sněžník- z něj voda teče do tří moří

Více

Výsledky pozorování režimu plavenin v povodí Labe Results of observation of suspended solids in Elbe river basin.

Výsledky pozorování režimu plavenin v povodí Labe Results of observation of suspended solids in Elbe river basin. Výsledky pozorování režimu plavenin v povodí Labe Results of observation of suspended solids in Elbe river basin. Jarmila Halířová, Pavel Stierand ČHMÚ, pobočka Brno, Kroftova 43, Brno Abstrakt Příspěvek

Více

15. METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby

15. METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby 15. METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby Účelem tohoto pokynu je upřesnění systému hlásné a předpovědní povodňové služby,

Více

Zhodnocení technického stavu přehrady v distriktu Charwar, potenciál projektu.

Zhodnocení technického stavu přehrady v distriktu Charwar, potenciál projektu. Zhodnocení technického stavu přehrady v distriktu Charwar, potenciál projektu. Vydalo: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Provinční rekonstrukční tým Lógar, Afghánistán zpracovatelka: Ing. Alena Lišková,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. projekt navazuje na systematické

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE J. Skořepa mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik, flood hazard mapping, flood

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_39 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava Hlavní obory činnosti ČHMÚ Meteorologie a klimatologie Ochrana

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Bor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Bor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 607274_1 Bor u Karlových Var : Obec: Sadov ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.266585 E 12.94245 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí:

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. vnitrozemský stát rozloha asi 79 000 km čtverečních asi 10 000 000 obyvatel

ČESKÁ REPUBLIKA. vnitrozemský stát rozloha asi 79 000 km čtverečních asi 10 000 000 obyvatel ČESKÁ REPUBLIKA vnitrozemský stát rozloha asi 79 000 km čtverečních asi 10 000 000 obyvatel EVROPA NĚMECKO POLSKO SLOVENSKO RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA ČECHY SLEZSKO MORAVA STÁTNÍ HRANICE = OHRANIČUJÍ ÚZEMÍ

Více

Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17

Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17 Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17 Mgr.Charlotta Kurcová listopad 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Kraje ČR Podtéma: členění krajů, mapa krajů v ČR, krajská města, základní informace o jednotlivých

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O)

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) Autoři:.... Výsledná známka: Základní pravidla: Každý pracuje na svém pracovním úkolu a je odpovědný za jeho vyplnění. Je možné spolupracovat ve skupině max. 4 členné. Spolupráce

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí"

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí" Přednášející: Jaromír Novák DOBRÝ DEN Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více