KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V STOLETÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V 19. 20. STOLETÍ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Bc. Jana KOKEŠOVÁ KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V STOLETÍ Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Brno 2007

2 Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Kokešová Název diplomové práce: Komplexní hydrometeorologická analýza největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století Název v angličtině: Complex hydrometeorological analysis of the largest floods in the Moravia and Silesia during the 19 th 20 th century Studijní obor (směr): fyzická geografie Vedoucí bakalářské práce: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Rok obhajoby: 2007 Anotace Diplomová práce se věnuje rozboru největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století. V úvodních kapitolách je řešena obecná problematika povodní a jsou zde popsány základní fyzickogeografické podmínky sledovaných povodí. Na základě předem zvolených kritérií bylo k analýze vybráno 13 případů velkých povodní. Povodně v předpřístrojovém období jsou popsány především z pohledu jejich následků, k povodním v období přístrojovém jsou mimo to ještě přidány meteorologické a hydrologické charakteristiky. Cílem práce je především shrnutí a ucelení dosavadních poznatků. Annotation The thesis deals with the analysis of the largest floods in Moravia and Silesia during the 19 th 20 th century. Common problems of the floods and basic physicgeographical conditions of the analysed river basis are solved in the introductury chapters. Thirteen cases of large floods were selected according to the beforehand defined standards. Floods in the preinstrumental period are described primarily from the point of view of their impacts. For floods in the instrumental period meteorological and hydrological characteristics are also added. The main aim of the work is to summarize and integrate the existing information. Klíčová slova: povodeň Morava a Slezsko předpřístrojové a přístrojové období hydrometeorologická analýza následky povodní Key words: flood Moravia and Silesia preinstrumental and instrumental period hydrometeorological analysis impacts of floods

3 Vysoká škola: Masarykova univerzita Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografický ústav Školní rok: 2004/2005 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro obor Bc. Janu Kokešovou fyzická geografie Název tématu: Komplexní hydrometeorologická analýza největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století Zásady pro vypracování: 1. Definujte základní terminologii týkající se problematiky povodní. 2. Proveďte rešerši problematiky povodní v ČR a ve střední Evropě se zvláštním zřetelem na Moravu a Slezsko. 3. Charakterizujte fyzickogeografické podmínky základních povodí Moravy a Slezska se zvláštním zřetelem na utváření odtokového procesu. 4. Definujte kritéria pro výběr největších povodní v období přístrojových měření a v období předpřístrojovém. 5. Na základě údajů z období systematických hydrologických pozorování a dokumentárních pramenů vyberte největší povodně na Moravě a ve Slezsku pro období století. 6. Proveďte komplexní analýzu vybraných největších povodní na Moravě a ve Slezsku z století s uvedením meteorologických podmínek vzniku, průběhu povodně a hydrologických charakteristik, dopadů povodně, příp. jejích specifik, percepce a dosavadních prací věnovaných jejímu rozboru. 7. Proveďte syntézu poznatků o největších povodních na Moravě a ve Slezsku v období století. 8. Práci doplňte přílohou na CD-ROM, která bude obsahovat soubor analyzovaných povodní, včetně všech podkladových materiálů (meteorologické a hydrologické údaje, popisy impaktů, atd.).

4 Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca stran Seznam odborné literatury: Brázdil, R., Valášek, H., Sviták, Z. (2003): Meteorological and hydrological extremes in the Dietrichstein domains of Dolní Kounice and Mikulov between 1650 and 1849 according to official economic records of natural disasters. Geografický časopis, roč. 55, č. 4, s Bukáček, M.(1999): Historické a současné povodně v povodí řeky Moravy. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Brno, 121 s. Müller, M., Kakos, V. (2003): Hydrometeorologické srovnání povodní v srpnu 2002 s vybranými historickými případy dešťových povodní na Vltavě v Praze. Meteorologické zprávy, roč. 56, č. 5, s Moravské a slezské noviny a časopisy. Archivní materiály ze zemských a okresních archivů a z archivů ČHMÚ, pobočky Brno a Ostrava. Vedoucí diplomové práce: Konzultant: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. PhDr. Hubert Valášek, CSc. (MZA Brno) RNDr. Ladislav Juránek (ČHMÚ Brno) Datum zadání diplomové práce: září 2004 Termín odevzdání diplomové práce: leden garant programu. vedoucí Geografického ústavu V Brně dne

5 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 V souvislosti se zpracováním této diplomové práce si dovoluji srdečně poděkovat prof. RNDr. Rudolfu Brázdilovi, DrSc., vedoucímu diplomové práce, za odborné vedení při zpracování, rady a připomínky ke zpracovávanému tématu. Doc. RNDr. Petru Dobrovolnému, CSc., děkuji za poskytnutí zpráv o počasí z databáze Geografického ústavu Masarykovy univerzity. Rovněž děkuji Mgr. Jarmile Mackové, Ph.D., za přínosné rady při zpracování diplomové práce a Lukáši Kalivodovi za pomoc při zpracování diplomové práce.

7 OBSAH 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Charakteristiky povodní Meteorologické příčiny povodní Typy povodní Letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů Letní typ povodní z regionálních dešťů Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu Zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu Povodně ze specifických příčin REŠERŠE PROBLEMATIKY POVODNÍ V ČR A VE STŘEDNÍ EVROPĚ SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA MORAVU A SLEZSKO FYZICKOGEOGRAFICKÉ PODMÍNKY ZÁKLADNÍCH POVODÍ MORAVY A SLEZSKA Povodí řeky Moravy Základní údaje Geologické poměry Srážkové poměry Říční síť Vodní a odtokový režim Vodní nádrže Charakteristika vybraných toků Morava Bečva Dyje Svratka Svitava Povodně v povodí řeky Moravy Správa povodí řeky Moravy Povodí řeky Odry.. 33

8 4.2.1 Základní údaje Geologické poměry Srážkové poměry Říční síť Vodní a odtokový režim Vodní nádrže Charakteristika vybraných toků Odra Opava Olše Ostravice Okrajové přítoky Odry Povodně v povodí řeky Odry Správa povodí řeky Odry HISTORIE POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU KRITÉRIA PRO VÝBĚR NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ Kritéria pro výběr největších povodní v předpřístrojovém období Problémy spojené s výběrem největších povodní v předpřístrojovém období Kritéria pro výběr největších povodní v přístrojovém období VÝBĚR NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ 47 8 KOMPLEXNÍ ANALÝZA VYBRANÝCH NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ Povodně v předpřístrojovém období Povodeň v březnu Povodeň v září Povodeň v březnu Povodeň v srpnu Povodeň v červnu Povodeň v srpnu Povodeň v březnu Povodeň v červenci / srpnu Povodně v přístrojovém období. 65

9 8.2.1 Povodeň v červenci Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v srpnu / září Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v březnu Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v březnu Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v červenci Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Povodňový odtok Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně SYNTÉZA POZNATKŮ O NEJVĚTŠÍCH POVODNÍCH NA MORAVĚ A VE SLEZSKU Povodně v předpřístrojovém období Povodně v přístrojovém období ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA

10 Lid obecný se téhle náhlé povodně nenadál. Málokdo na ni pomyslil, tím méně, aby byl sobě něco odstranil nebo vynesl, jakožto letošního roku, v kterémž se zprávy v novinách nebo od počestných lidí vypravovaly, že množství sněhu napadlo - přece žádný ve velkou povodeň nedůvěřoval. Proto je záslužno, aby Čech svou vlast a její příběhy minulé dokonale znal a do budoucnosti bedlivě nahlídal, moudře a opatrně si počínal, aby to, co si za léta dlouhodobá klopotně vydobyl, nastřádal a uložil, suchou hubou náhle o to nepřišel, jako se to již tolikrát stalo. (Václav Krolmus k povodním z let 1784 a 1845)

11 1 ÚVOD Povodně doprovázely lidskou společnost od jejích civilizačních počátků a nejinak je tomu i dnes. Každoročně se z médií dozvídáme o katastrofálních záplavách pravidelně se opakujících na území mnoha států světa a jejich následné vyčíslení nás ohromuje svými nemalými materiálními i lidskými obětmi. Není tomu tak dávno, co jsme podobným katastrofám byli nuceni čelit také my a mnoho našich spoluobčanů na vlastní kůži poznalo nezdolatelnou a nezastavitelnou sílu vodního živlu. Tyto roky 1997 a 2002 posunuly fenomén povodní do popředí zájmu společnosti, který se projevil ve zvýšeném počtu odborných studií, plánování i praktické politiky na všech úrovních. Nelze se však vědecky zaměřovat pouze na tyto poslední povodně, které nás doposud svým rozsahem po právu děsí, ale nezbytné je alespoň letmo se seznámit s jejich předchůdkyněmi na našem území. Záznamy o povodních pro období první poloviny 19. století jsou často značně problematické a ne vždy jednotné a důvěryhodné. Jejich poměrně hustý výskyt svědčí o časté existenci velkých povodní na moravských i českých řekách. Jde především o letopisy, kroniky a jiné písemné dokumenty, které nám zachovaly mnohé zprávy o záplavách. Dosažené maximální hladiny historických povodní docela věrně zachycují i staré vodočty či rysky na domech. V tomto vyniká svou komplexností zpráv město Praha, kde roli vodočtu plnil od 15. století tzv. Bradáč vytesaná hlava vousatého muže na nábřežní zdi pod Křížovnickým náměstím. Zprávy historiků a kronikářů nemají jen význam historický, ale i odborný. Mohou poskytnout mimořádně důležité údaje při odhadu povodňových průtoků, kulminací povodní, maximálních povodňových hladin, rozsahu zátop, zpřesnění průběhu povodní, počtu případných obětí a povodňových škod (Koutný, 2003). Od 2. poloviny 19. století existují pro území České republiky souvislá a použitelná přesná měření a pozorování. Popis meteorologických podmínek vzniku povodní, jejich průběhu, hydrologických charakteristik a dopadů je tak do značné míry jednodušší a jednotlivé povodně lze mezi sebou celkem snadno porovnávat. V poslední době se podařilo po mnohaleté a usilovné práci v archivech Kotyzovi a kol. (Kotyza et al., 1995) sestavit alespoň přibližné pořadí největších historických povodní na Vltavě v Praze a na Labi v Děčíně za několik posledních století. Podobná práce pro území Moravy a Slezska však není zatím známa (Kakos, 1997). Tato práce se snaží alespoň přibližně o něco podobného.

12 2 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE 2.1 Charakteristiky povodní Povodeň je přechodné zvýšení hladiny toku nad úroveň břehů, způsobené náhlým zvětšením průtoků nebo zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů). Po výrazném vzestupu průtoků následuje po určité době (v závislosti na typu povodně) jejich pokles. Vytváří se tak povodňová vlna, kterou v daném příčném profilu na toku charakterizuje její tvar, vrchol a objem. Na tvar povodňové vlny má vliv: plocha povodí, jeho geologický podklad, výšková členitost, geomorfologické charakteristiky říčního koryta a srážky, které na toto povodí spadly. Velikost objemu i kulminačního průtoku je ovlivněna velikostí, intenzitou, dobou trvání a rozložením srážek na povodí, velikostí zasažené plochy a nasyceností povodí. Četnost výskytu kulminačních průtoků se statisticky zpracovává jako n-leté vody. Maximální průtok n-leté povodně je hodnota, která je překročena nebo dosažena v průměru jednou za n let, tj. v některých letech může být překročena několikrát a v jiných letech k jejímu překročení nedojde (Červený, 1984). Na průběh povodní působí celá řada přírodních i antropogenních vlivů. Povodí se chová jinak v různých ročních obdobích i při stejných srážkových úhrnech (v závislosti na výparu, vegetačním krytu). Velký vliv na intenzitu povodní má i podloží. Rychlost odtoku vody závisí též na sklonových poměrech. Také tvar povodí významně ovlivňuje vývoj povodní, jejich postup, střetávání a kulminaci povodňových průtoků. Toků s přirozeným režimem neustále ubývá a zvyšuje se počet toků ovlivněných technickými zásahy. Úpravou koryta toku dochází ke koncentraci odtoků z povodí a často také ke zvýšení postupové rychlosti povodňové vlny. Může také dojít ke střetávání kulminací na hlavním toku s přítokem nebo ke vzájemnému zvyšování průtoků urychlením pohybu vody buď na hlavním toku nebo na přítoku. Změnu průtoků mohou ovlivnit také jezové zdrže s větším objemem, i když ve velké většině jejich objem nemá podstatný vliv na snížení kulminace povodně, ale může ovlivnit postupovou rychlost povodňové vlny, a tím střetávání průtoků na hlavním toku a přítocích. Značný vliv na změnu kulminačních průtoků mají vodní nádrže. Čím větší mají objemy, tím více mohou zplošťovat kulminační průtok povodní řidčeji se vyskytujících. Na druhé straně však mohou někdy způsobit i zvyšování průtoků povodní častějšího výskytu (Čermák et al., 1970).

13 Velikost a průběh povodní ovlivňuje také velkoplošné odvodnění pozemků. Odvodněním polí, luk a lesů se zrychlil rozklad organických látek v půdě a tím se snížila schopnost půdy vázat vodu. Zahloubení a vybetonování malých struh a potoků zrychlilo odtok vody z velkých ploch v horních částech povodí a zamezilo rozlití vody do niv, kde většinou ještě nezpůsobovala škody (Pokorný, 1998). Také odlesněním se zvyšuje odtok vody z povodí. Zpomalení a snížení odtoku vody závisí na velikosti infiltrace a propustnosti půdy pro vodu. Hlavním faktorem ovlivňujícím infiltraci srážkových vod je tvorba pokryvného humusu. Pod smíšenými a listnatými porosty se vytvářejí hydrologicky příznivější formy humusu než pod jehličnatými, zejména smrkovými. Kapacita zachycení deště lesem je však limitována. Příznivý vliv lesů na snížení nebo zpomalení odtoku se projevuje zejména u krátkodobých intenzivních dešťů (Krešl, 1997; Ambros, 1998). I zemědělská půda v povodí se může značnou měrou podílet kladně i záporně na vzniku lokálních povodní z krátkodobých intenzivních dešťů. Vliv zemědělské činnosti na vznik velkých regionálních povodní je menší. Z hlediska tvorby povrchových odtoků jsou nejnebezpečnější holé půdy, čerstvě připravené k setí (jaro, počátek léta). Jsou nejčastěji příčinou vzniku lokálních povodní s ničivými následky (Kasprzak, Hejduk, 1997). 2.2 Meteorologické příčiny povodní Z meteorologického hlediska je vznik povodní v podstatě vždy spojen se srážkami. Pro vznik povodní na území České republiky je rozhodující nástup určitých povětrnostních situací, při kterých vypadávají intenzivní nebo dlouhotrvající srážky, které jsou v zimním období při existenci sněhové pokrývky doprovázeny při kladných teplotách ještě jejím táním. Na tocích se chodem ledu někdy vytvářejí ledové zácpy, které jsou rovněž příčinou vzniku povodňových stavů vlivem vzdutí (Kakos, 1978). Sledováním synoptických situací, které přinášejí vydatné srážky, zjistili Habersberger a Štekl (1977), že pro střední Evropu mají základní význam klasické dráhy V b (podle Köppena, van Bebbera, Rikačeva a Weickmanna). Tato třída byla rozdělena dál do tří skupin, přičemž dělícím kritériem je poloha středu řídící tlakové výše nad evropským kontinentem. Dráha V b, po které se pohybují tlakové níže nejčastěji na jaře a v létě, je jedna z větví dráhy V a táhnoucí se z Biskajského do Janovského zálivu v severozápadním Středomoří. V některých případech uzavřené jádro tlakové níže vzniká

14 teprve v oblasti severozápadního Středomoří a odsud postupuje k severnímu Jadranu, kde se dráha rozděluje na dráhy V b, V c a V d (obr. 1). Obr. 1. Postup tlakových níží po dráze V, které obvykle přinášejí významné úhrny srážek do střední Evropy podle Köppena, van Bebbera, Rikačeva a Weickmanna (<http://www.chmi.cz/hydro/pov02/index.html>) Na tocích České republiky se povodně mohou vyskytnout i několikrát za rok, a to v kterémkoliv ročním období. Poloha území v oblasti mírného klimatického pásu a jeho orografické zvláštnosti ovlivňují značnou měrou povodňový režim toků. Na většině toků se povodně vyskytují nejčastěji v době odtávání sněhových zásob, zpravidla od prosince do dubna (tzv. zimní povodňový režim). Na některých tocích pramenících v horských oblastech převažují povodně letní (tzv. letní povodňový režim) Kakos (1978). 2.3 Typy povodní Matějíček a Hladný (1999) rozlišují pět typů povodní, a to podle příčin vzniku, doby vzniku a velikosti zasaženého území: - letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů - letní typ povodní z regionálních dešťů - zimní a jarní typ povodní z tání sněhu - zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu - povodně ze specifických příčin

15 2.3.1 Letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů Povodním, které jsou způsobeny přívalovými lijáky, se často i v České republice v poslední době přisuzuje podle amerického označení název blesková povodeň. Důvodem je typická krátkost doby, která uplyne mezi spadem hlavního objemu dešťového přívalu a vyvrcholením intenzivně se vytvářejícího povrchového odtoku ze zasažené plochy povodí. Povodňová situace se vyznačuje poměrně rychlými vzestupy vodních stavů, někdy až o několik metrů, do okamžiku dosažení kulminace. V horských sevřených údolích nemají povodňové vlny možnost se transformovat, takže se přesouvají do údolí spíše s narůstající, anebo aspoň stejnou extremitou kulminačního průtoku. V rovinném terénu je intenzita odtokové odezvy na přívalový déšť pozvolnější. Na urbanizovaných plochých územích může docházet k záplavám i bez rozlivů z vodních toků, a to prudkým nahromaděním povrchového odtoku z dešťového přívalu, který odvodňovací systém sídelních aglomerací z různých příčin nemůže v dané chvíli pojmout. Bleskové povodně se vyskytují ponejvíce od druhé poloviny dubna do konce září. Jsou způsobeny typicky bouřkovými, konvekčními dešťovými srážkami velmi silné intenzity (v extrémních případech více než 100 mm za hodinu, tzn. 100 l/m 2 za hodinu), s krátkým trváním (jednotky hodin), které zasahují svými plošně izolovanými jádry území o menší rozloze (zpravidla několik desítek km 2 ). Tyto lijáky jsou buď vázány na zvlněné studené fronty nebo mohou vznikat silné bouřky v oblastech velmi labilního teplotního zvrstvení bez existence fronty. To znamená, že mohou vyvolat povodeň povětšinou na povodích malých toků, a to v kterékoliv oblasti České republiky. Představují nejpočetnější případy povodňového ohrožení (Matějíček, Hladný, 1999) Letní typ povodní z regionálních dešťů Povodně vzniklé z regionálních dešťů se vyskytují většinou jen v letním období. Spadlé dešťové srážky lze obecně charakterizovat třemi rozměry, a to průměrnou výškou, zasaženou plochou a trváním. Tyto tři veličiny jsou ve vzájemném vztahu, podle něhož platí, že deště dlouhého trvání vypadávají na rozlehlé oblasti a vyznačují se menší intenzitou, zatímco krátkodobé lijáky prudké intenzity zasahují malé plochy území. Trvalé regionální srážky (zasahující území o velikosti tisíců až stovek tisíců km 2 ) vznikají většinou ve spojitosti s atmosférickými frontami. Průvodní srážky se obvykle vyznačují mírnějšími intenzitami, jsou rovnoměrněji rozloženy po celou dobu jejich trvání a zasahují

16 území o velkých plochách. Několikadenní deštivé počasí v regionálních rozměrech tedy podmiňuje za těchto podmínek rozvodnění velkých toků. Pokud množství spadlých srážek za 24 hodin překročí určitý limit, narůstá nebezpečí vzniku povodně. Tato prahová hodnota srážek pro povodňové zatížení krajiny je však proměnlivá a záleží na tom, zda příčinný déšť padá do povodí nasyceného předcházejícími srážkami, anebo zda velká část jeho objemu připadne na doplňování podpovrchového prostředí povodí nenasyceného. Prahovou povodňovou hodnotu srážek významně ovlivňuje i nadmořská výška povodí. Délky doby trvání dešťů, které způsobují regionální povodně v České republice, se v průměru pohybují mezi jedním až třemi dny, v krajních extrémních případech mohou být však i delší, jak prokazuje pětidenní trvání srážek u povodně z července U situací s delší dobou trvání příčinného deště, než je doba doběhu vody z nejzazšího okraje povodí k vodočtu, přispívá pak k vývoji povodně odtokově celá plocha rozsáhlého povodí. Navíc za těchto podmínek dochází vlivem návětrných efektů v horských a podhorských oblastech k výraznému orografickému zesilování srážek. Prší-li vytrvale a vydatně na celé ploše rozsáhlého povodí, vytvářejí se průtokové vlny především v oblastech s kratší dobou koncentrace odtoku. Po vyplnění objemu koryt říční sítě a při pokračujícím dešti průtoky nabývají poměrně rychle povodňového charakteru a vývoj hydrologické situace se mění na stav ohrožení ve vztahu k osídlení či k jiným hospodářským objektům nacházejícím se v údolních zónách podél toků. Průtokové vlny z rozvodněných přítoků se s vlnou na hlavním toku mohou časově minout anebo střetnout. Ve druhém případu dochází k postupné skladbě jejich průtoků neboli k tzv. interferenci průtokových vln, při níž voda z přítoku okamžitě zvětšuje objem průtoku a přispívá ke zvýšení kulminačního stavu v trati hlavního toku. Relativně nejnepříznivější vývoj nastává, když kulminační průtoky obou vln dospějí do profilu soutoku ve stejnou dobu. Složením vln se může stát průměrná povodeň povodní extrémní. Dorazí-li tyto průtoky v krátkém časovém odstupu, vyznačuje se výsledná vlna buď protáhlou kulminací, anebo při delším časovém rozdílu dvěma oddělenými, již ne tak extrémními vrcholy. Členitost struktury říčního systému se může při regionálních srážkách projevit i vícevrcholovou vlnou na hlavním toku. Regionální povodně doprovázejí zpravidla rozsáhlé záplavy. Vzhledem k výškové členitosti České republiky jsou zaplavená území podél horních tratí toků méně rozsáhlá než v jejich středních a dolních úsecích. Plošně největší záplavy, které mohou dosáhnout

17 až několikakilometrové šíře, se vyskytují v přilehlých oblastech středního Labe, dolní Ohře, střední a dolní Moravy a dolní Dyje. Pokud jsou inundační území osídlena nebo hospodářsky využívána, bývají škody způsobené povodněmi v těchto oblastech poměrně vysoké, často bývá ochromeno zásobování a zvláště trýznivě se projevuje nedostatek pitné vody v důsledku zaplavených vodárenských zdrojů atp. Déletrvající srážky mohou být rovněž příčinou sesuvů půdy, a to i po povodni (Matějíček, Hladný, 1999) Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu Povodně způsobené táním sněhové pokrývky vznikají v zimním nebo jarním období. Tyto povodně jsou doprovázeny dešťovými srážkami. Tání sněhu samo o sobě většinou nepůsobí na našich tocích větší rozvodnění. Rychlé tání sněhové pokrývky způsobují povětrnostní situace zonálního typu, které jsou charakterizovány přechodem frontálních systémů z Atlantského oceánu nebo Severního moře přes střední Evropu (Bukáček, 1999). K tání sněhové pokrývky je nutné, aby její teplota stoupla nad 0 o C. Potřebné dávky tepelné energie může dodávat sluneční záření, teplota vzduchu, vítr a dešťové srážky. Dojde-li nástupem meteorologické situace k dominantnímu anebo kombinovanému působení některého z těchto faktorů, jehož následkem je tání, záleží pak především na výšce sněhové vrstvy, vodní hodnotě sněhu, stavu zámrzu půdy, nadmořské výšce a expozici povodí, zda nastane povodňová situace. Při náhlých vpádech teplého vzduchu doprovázených vydatným deštěm delšího trvání, když se do procesu tání zapojí postupně všechny výškové polohy horských oblastí se sněhovými zásobami, se může vytvářet poměrně intenzivnější odtok. Pro tuto povodňovou situaci je typické rychlé stoupání vodních stavů v úsecích toků v podhorských oblastech a zvětšená extremita zejména objemu povodňové vlny. Objem vody akumulované ve sněhové pokrývce je závislý na jejím fyzikálním stavu. Například, jednomu centimetru čerstvého prachového sněhu odpovídá jeden milimetr vody, tzn. jeden litr vody na jeden metr čtvereční. Postupným táním, promrzáním a tlakem vlastní váhy se krystalická struktura tohoto sněhu zbavuje dutin a zhutňuje se, takže 1 cm již slehlého starého sněhu obsahuje v průměru až 4 mm vody. Povodňové vlny způsobené jarním táním dosahují zpravidla největšího objemu v roce, vyznačují se plochým vrcholem a dlouhou dobou trvání. Rovněž vzestup průtoku bývá pozvolnější než u povodní z letních srážek, protože i velmi rychlé tání se podobá pouze

18 účinku intenzity mírného deště. Výjimky tvoří povodně vyvolané prouděním teplého vzduchu se současným výskytem deště (Matějíček, Hladný, 1999) Zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu Charakteristickým rysem pro povodně vzniklé účinkem ledových jevů na tocích je vždy zmenšená průtočnost koryta a tím způsobené stoupnutí hladiny do povodňové úrovně. Ledové jevy na tocích se začínají vyskytovat většinou až tehdy, když i maximální denní teplota klesne pod 0 C. Vzniklé ledové krystalky ve vodě se za těchto podmínek spojují do větších struktur, což vede při dlouhotrvajících mrazech i v tekoucích vodách ke vzniku uzavřené ledové celiny, vytvářející se postupně směrem od břehů k proudnici. K jejímu porušení, případně k pohybu v korytě toku (chod ledu), či k definitivnímu uvolnění koryta od ledových jevů dochází pak při oblevách, zvláště pokud jsou doprovázeny vydatným deštěm. Ledová pokrývka se začne lámat nejdříve v úsecích toků, kde je v důsledku prudšího proudu či teplejší vody nejslabší. Plynulému odchodu vzniklých ledových tabulí či desek (ledových ker) brání především úseky s nenarušeným ledovým příkrovem. Na jejich horních okrajích, avšak také na mělkých místech, v zákrutech, v zúžených místech koryta atp. se mohou kry na sebe nasouvat, kupit, ucpávat průtočný profil, vzdouvat vodu a vytvářet tak ledové zácpy, které postupně narůstají jak do výšky, tak i do délky. Jejich prolomením vznikají nové, zpravidla větší bariéry a proces se opakuje až do poslední fáze, tzn. nakupení ker v dolní trati toku. Výsledně uvolněný proud s ledovou hmotou je obvykle příznačný svou ničivou dynamickou silou. Ledové zácpy jsou zákeřné zejména tím, že poměrně menší průtok, který je za normálních průtočných poměrů zcela neškodný, se po vytvoření ledových bariér náhle stává za určitých podmínek nebezpečným svou schopností vyvolat záplavy rovnající se účinku vysoce extrémních průtoků nezřídka i větších, než je hodnota průtoku, jenž se opakuje v průměru jednou za sto let. Z historie je známo, že jedny z nejvyšších povodňových hladin byly dosaženy právě v průběhu ledových povodní tohoto typu (Matějíček, Hladný, 1999) Povodně ze specifických příčin Zmenšenou průtočnost koryta, a tím vyvolané často i rychlé stoupnutí hladiny do povodňové úrovně anebo přímou záplavu, způsobují také:

19 - náhlá přehrazení toku sesuvem půdy (způsobeného podemletím patky svahu boční erozí vodního proudu nebo nasycením přilehlých svahů trvalými srážkami) anebo také spadlou lavinou uvolněné horniny či masy sněhu a stržených materiálů ( povodně lavinové ) - záplavy vyvolané vzdutím vody v dolních tratích přítoků v důsledku vyšší hladiny na hlavním toku ( záplavy ze zpětného vzdutí ) - splaveninové přívaly vzniklé spadem intenzivních srážek či táním sněhu na nezalesněných svazích horských oblastí, kdy pohybová energie odtokového ronu zesílí natolik, že začne strhávat do proudu postupně čím dál větší částice zvětralé horniny vytvořená směs vody, bahna, štěrku a kamení pak na své cestě do údolí ničí vše, co jí stojí v cestě ( povodně splaveninové ) - záplavy způsobené extrémně silným větrem (vichřice aj.), při němž vytvořené vysoké vlny jsou vehnány na pobřežní pásma větších jezer či nádrží ( záplavy větrných vln ) - povodně způsobené porušením nebo protržením hráze vodní nádrže nebo rybníku (Matějíček, Hladný, 1999)

20 3 REŠERŠE PROBLEMATIKY POVODNÍ V ČR A VE STŘEDNÍ EVROPĚ SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA MORAVU A SLEZSKO Většina dosavadních prací o povodních se zabývala rozborem povodní na Vltavě a Labi. Řada z nich vycházela z publikace Novotného (1963), která obsahuje chronologický přehled kulminačních průtoků nad 500 m 3 /s v Praze na Vltavě za období a jejich stručnou analýzu. Obdobně zpracoval kulminační průtoky Labe v Děčíně s průtokem nad 1000 m 3 /s za období Hydrometeorologickou analýzou povodní na Vltavě a Labi se zabýval zejména Kakos (1978, 1983, 1985, 1996). Analýzu vltavských povodní v Praze provedl Kakos (1978) pro období Na Vltavě převažovaly povodně v březnu (27,1 %) a únoru (22,0 %), přičemž na prosinec až březen připadalo 62,7 % všech pozorovaných povodní. Na Labi v Děčíně vymezil Kakos (1996) v období celkem 66 povodní, jejichž kulminační průtok překročil hodnotu dvouletého průtoku (1830 m 3 /s). Téměř třetina povodní se vyskytla v březnu (30,3 %) následovaném únorem (16,7 %), přičemž na prosinec až březen připadly téměř dvě třetiny všech pozorovaných povodní (63,6 %). Řada dalších prací byla věnována analýze velkých historických povodní. Z hlediska povodňové aktivity byl velmi významný rok 1598, kdy se na území Čech, Moravy a Slezska vyskytlo několik povodní (Munzar, 1998). Také březnová povodeň v roce 1845 zasáhla téměř celé území našeho státu a byla jednou z největších jarních povodní z tání sněhu v historii. Jejím studiem v povodí Labe se zabývali např. Kakos a Kulasová (1995), Kremsa a Šámalová (1995). Také koncem 19. století bylo zaznamenáno několik velkých povodní. Kakos a Kulasová (1990) se zabývali studiem povodně v září 1890 na Vltavě v Praze. Hydrometeorologickou analýzou povodně v roce 1897 ve vztahu ke katastrofálním záplavám v Čechách na začátku září 1890 a na Moravě v červenci 1997 se zabýval Kakos (1997). Také analýze povodní, které byly zaznamenány v povodí Labe ve 20. století, byly věnovány četné práce. Např. povodní v srpnu 1925 v Čechách se zabývali Kocourek et al. (1926), povodeň na Jizeře v srpnu 1978 studovali Balatka a Sládek (1980), povodeň v červenci 1981 analyzovali Kakos a Vrabec (1981). Povodně v Poohří studovali Kotyza

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

6.9. Povodeň v červenci 1997

6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006 Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Hydrologické poměry ČR

Hydrologické poměry ČR Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Vypracoval: Mgr. Tomáš Ostrožlík ČHMÚ, pobočka Ostrava Poruba RPP Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 - teplotní poměry - sněhové

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 1. Nejrozsáhlejší česká nížina se jmenuje Hornomoravský úval. (Ne. Polabí) 2. Na horu Javořice se můžeme vydat na Českomoravské vrchovině. (Ano.) 3. Řeka Labe protéká na dolním toku Českým středohořím.

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE 26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE Tereza Lévová Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav vodních staveb 1. Problematika splavenin - obecně Problematika

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Prezentace Povodí Moravy, s.p.

Prezentace Povodí Moravy, s.p. Prezentace Povodí Moravy, s.p. RNDr. Jan Hodovský generální ředitel Staré Město, 31. července 2014 Rozloha povodí Moravy - oblast s celkovou plochou 21 423 km 2 - působnost 7 krajů - v povodí žije téměř

Více

VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA

VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA Vlastimil Krejčí, Marek Viskot Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75, Brno, krejci@pmo.cz, viskot@pmo.cz Klíčová slova: vodní hospodářství soubor

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru

Více

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 26 Jedním z nejdůležitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou tzv. numerické předpovědní modely, které simulují

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

A.VĚCNÁ ČÁST VI. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ. Přirozená povodeň Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami (ledové jevy)

A.VĚCNÁ ČÁST VI. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ. Přirozená povodeň Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami (ledové jevy) A.VĚCNÁ ČÁST V. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ Přirozená povodeň Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami (ledové jevy) Povodňový plán Olomouckého kraje 2013 A. Věcná část V. přirozená povodeň Obsah Přirozená

Více

8. Vodní dílo STANOVICE

8. Vodní dílo STANOVICE 8. Vodní dílo STANOVICE POLOHA Tok Lomnický potok říční km 3,2 hydrologické pořadí 1-13-02-030 Obec Stanovice Okres Karlovy Vary Kraj Karlovarský Vodní dílo (VD) je součástí vodohospodářské soustavy Stanovice

Více

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007

Více

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla Přehrada Seč na Chrudimce v ř.km 50,722 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky před výstavbou

Více

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky

Více

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3. 4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody

Více

Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807

Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807 Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807 Objednatel : Povodí Moravy, s.p. Zpracovatel : Povodí Moravy, s.p., útvar hydroinformatiky Brno, Dřevařská 11 Obsah studie

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

VY_12_INOVACE_Vl.4A355 Sousední státy 2.notebook

VY_12_INOVACE_Vl.4A355 Sousední státy 2.notebook VY_12_INOVACE_Vl.4A355 Sousední státy 2.notebook : práce třídy : interaktivní tabule : CHALUPA, Petr, ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2004, 79 s. ISBN 80-728-9059-X.,

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

Povodně na Olomoucku Bc. Miloslav Vácha

Povodně na Olomoucku Bc. Miloslav Vácha Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko správní Povodně na Olomoucku Bc. Miloslav Vácha Diplomová práce 2009-1 - - 2 - - 3 - Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY

2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ENVICONS s.r.o. Hradecká 569 533 52 Pardubice - Polabiny IČ 275 600 15 DIČ CZ 275 600 15 info@envicons.cz www.envicons.cz 2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Plány pro zvládání povodňových rizik

Plány pro zvládání povodňových rizik Plány pro zvládání povodňových rizik Mgr. Ing. Jana Tejkalová oddělení ochrany před povodněmi, odbor ochrany vod MŽP jana.tejkalova@mzp.cz Informační seminář Zlínský kraj 12.2.2015 Rozdělení plánování

Více

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování

Více

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vnitrozemská vodní doprava Výhody : Nejméně energeticky náročná. Velké ložné plochy, velká nosnost. Malý poměr hmotnosti lodi k hmotnosti nákladu. Malý

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ŘEKY - TEST

ČESKÁ REPUBLIKA ŘEKY - TEST ČESKÁ REPUBLIKA ŘEKY - TEST 1. Jak se jmenuje řeka, která pramení na Šumavě? a) Ohře c) Labe 2. Jak se jmenuje řeka, která pramení v Krkonoších? a) Svitava b) Labe c) Dyje 3. Jak se jmenuje řeka, která

Více

Mgr.J. Mareš TESTY EU-OP VK VY_32_INOVACE_660

Mgr.J. Mareš TESTY EU-OP VK VY_32_INOVACE_660 Mgr.J. Mareš TESTY EU-OP VK VY_32_INOVACE_660 OPAKOVACÍ TEST 1.Sopečná pohoří u nás jsou... a... 2.Označ, které z uvedených jevů působily na povrch našeho území ve čtvrtohorách: sopečná činnost eroze zařezávání

Více

Mimořádné zprávy CPP pro Ústřední krizový štáb

Mimořádné zprávy CPP pro Ústřední krizový štáb Mimořádné zprávy CPP pro Ústřední krizový štáb 129 130 Český hydrometeorologický Ústav Praha - Komořany předpovědní povodňové služby ČHMU pro Ústřední krizový štáb Meteorologická situace a předpověď: Zataženo

Více

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2008

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2008 PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2008 STUDIE POSOUZENÍ DOPADŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY NA VODOHOSPODÁŘSKOU SOUSTAVU V POVODÍ MORAVY pro oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje Shrnutí zpracované na základě Studie

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR

Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Název: Oblast: Autor: Číslo: Jihomoravský kraj Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_17 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál

Více

Zpráva o povodni na Jevišovce a Veličce v září 2014

Zpráva o povodni na Jevišovce a Veličce v září 2014 Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno Zpráva o povodni na Jevišovce a Veličce v září 2014 Rozvodněná Jevišovka ve Výrovicích 14.9.2014 Zpracovali: Eva Soukalová, CSc. a kolektiv oddělení hydrologie

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 2 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 2 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 2 / 2011, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu

Více

dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b)

dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b) 2. Hydrotechnické výpočty 2.1.Popis modelu Výpočet průběhu hladin jsme provedli výpočtem nerovnoměrného neustáleného proudění pomocí programu MIKE11, vyvinutým Dánským hydraulickým institutem pro výpočet

Více

Podnebí. Výškový teplotní stupeň = na kaţdých 100 m klesá teplota průměrně o 0,65 0 C

Podnebí. Výškový teplotní stupeň = na kaţdých 100 m klesá teplota průměrně o 0,65 0 C Podnebí Poloha ČR - mírný teplotní pás - rozhraní západoevropského oceánského podnebí (mírné zimy a mírná léta) a východoevropského kontinentálního pevninského podnebí (horká léta a chladné zimy) Vliv

Více

Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka. A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity

Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka. A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity Obsah: Struktura řízení ochrany před povodněmi... 3 Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle dešťových srážek...

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_17

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci. Povodně v květnu 2010. (předběžná zpráva)

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci. Povodně v květnu 2010. (předběžná zpráva) ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Pobočka Ostrava K Myslivně 3/2182 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci. Povodně v květnu 2010. (předběžná zpráva) Ostrava 21.5.2010 Hydrometeorologická zpráva

Více

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie Název: Vodstvo Asie Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

Česká republika geomorfologické členění

Česká republika geomorfologické členění Česká republika geomorfologické členění Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor

Více