KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V STOLETÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V 19. 20. STOLETÍ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Bc. Jana KOKEŠOVÁ KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V STOLETÍ Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Brno 2007

2 Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Kokešová Název diplomové práce: Komplexní hydrometeorologická analýza největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století Název v angličtině: Complex hydrometeorological analysis of the largest floods in the Moravia and Silesia during the 19 th 20 th century Studijní obor (směr): fyzická geografie Vedoucí bakalářské práce: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Rok obhajoby: 2007 Anotace Diplomová práce se věnuje rozboru největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století. V úvodních kapitolách je řešena obecná problematika povodní a jsou zde popsány základní fyzickogeografické podmínky sledovaných povodí. Na základě předem zvolených kritérií bylo k analýze vybráno 13 případů velkých povodní. Povodně v předpřístrojovém období jsou popsány především z pohledu jejich následků, k povodním v období přístrojovém jsou mimo to ještě přidány meteorologické a hydrologické charakteristiky. Cílem práce je především shrnutí a ucelení dosavadních poznatků. Annotation The thesis deals with the analysis of the largest floods in Moravia and Silesia during the 19 th 20 th century. Common problems of the floods and basic physicgeographical conditions of the analysed river basis are solved in the introductury chapters. Thirteen cases of large floods were selected according to the beforehand defined standards. Floods in the preinstrumental period are described primarily from the point of view of their impacts. For floods in the instrumental period meteorological and hydrological characteristics are also added. The main aim of the work is to summarize and integrate the existing information. Klíčová slova: povodeň Morava a Slezsko předpřístrojové a přístrojové období hydrometeorologická analýza následky povodní Key words: flood Moravia and Silesia preinstrumental and instrumental period hydrometeorological analysis impacts of floods

3 Vysoká škola: Masarykova univerzita Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografický ústav Školní rok: 2004/2005 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro obor Bc. Janu Kokešovou fyzická geografie Název tématu: Komplexní hydrometeorologická analýza největších povodní na Moravě a ve Slezsku v století Zásady pro vypracování: 1. Definujte základní terminologii týkající se problematiky povodní. 2. Proveďte rešerši problematiky povodní v ČR a ve střední Evropě se zvláštním zřetelem na Moravu a Slezsko. 3. Charakterizujte fyzickogeografické podmínky základních povodí Moravy a Slezska se zvláštním zřetelem na utváření odtokového procesu. 4. Definujte kritéria pro výběr největších povodní v období přístrojových měření a v období předpřístrojovém. 5. Na základě údajů z období systematických hydrologických pozorování a dokumentárních pramenů vyberte největší povodně na Moravě a ve Slezsku pro období století. 6. Proveďte komplexní analýzu vybraných největších povodní na Moravě a ve Slezsku z století s uvedením meteorologických podmínek vzniku, průběhu povodně a hydrologických charakteristik, dopadů povodně, příp. jejích specifik, percepce a dosavadních prací věnovaných jejímu rozboru. 7. Proveďte syntézu poznatků o největších povodních na Moravě a ve Slezsku v období století. 8. Práci doplňte přílohou na CD-ROM, která bude obsahovat soubor analyzovaných povodní, včetně všech podkladových materiálů (meteorologické a hydrologické údaje, popisy impaktů, atd.).

4 Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca stran Seznam odborné literatury: Brázdil, R., Valášek, H., Sviták, Z. (2003): Meteorological and hydrological extremes in the Dietrichstein domains of Dolní Kounice and Mikulov between 1650 and 1849 according to official economic records of natural disasters. Geografický časopis, roč. 55, č. 4, s Bukáček, M.(1999): Historické a současné povodně v povodí řeky Moravy. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Brno, 121 s. Müller, M., Kakos, V. (2003): Hydrometeorologické srovnání povodní v srpnu 2002 s vybranými historickými případy dešťových povodní na Vltavě v Praze. Meteorologické zprávy, roč. 56, č. 5, s Moravské a slezské noviny a časopisy. Archivní materiály ze zemských a okresních archivů a z archivů ČHMÚ, pobočky Brno a Ostrava. Vedoucí diplomové práce: Konzultant: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. PhDr. Hubert Valášek, CSc. (MZA Brno) RNDr. Ladislav Juránek (ČHMÚ Brno) Datum zadání diplomové práce: září 2004 Termín odevzdání diplomové práce: leden garant programu. vedoucí Geografického ústavu V Brně dne

5 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 V souvislosti se zpracováním této diplomové práce si dovoluji srdečně poděkovat prof. RNDr. Rudolfu Brázdilovi, DrSc., vedoucímu diplomové práce, za odborné vedení při zpracování, rady a připomínky ke zpracovávanému tématu. Doc. RNDr. Petru Dobrovolnému, CSc., děkuji za poskytnutí zpráv o počasí z databáze Geografického ústavu Masarykovy univerzity. Rovněž děkuji Mgr. Jarmile Mackové, Ph.D., za přínosné rady při zpracování diplomové práce a Lukáši Kalivodovi za pomoc při zpracování diplomové práce.

7 OBSAH 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Charakteristiky povodní Meteorologické příčiny povodní Typy povodní Letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů Letní typ povodní z regionálních dešťů Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu Zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu Povodně ze specifických příčin REŠERŠE PROBLEMATIKY POVODNÍ V ČR A VE STŘEDNÍ EVROPĚ SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA MORAVU A SLEZSKO FYZICKOGEOGRAFICKÉ PODMÍNKY ZÁKLADNÍCH POVODÍ MORAVY A SLEZSKA Povodí řeky Moravy Základní údaje Geologické poměry Srážkové poměry Říční síť Vodní a odtokový režim Vodní nádrže Charakteristika vybraných toků Morava Bečva Dyje Svratka Svitava Povodně v povodí řeky Moravy Správa povodí řeky Moravy Povodí řeky Odry.. 33

8 4.2.1 Základní údaje Geologické poměry Srážkové poměry Říční síť Vodní a odtokový režim Vodní nádrže Charakteristika vybraných toků Odra Opava Olše Ostravice Okrajové přítoky Odry Povodně v povodí řeky Odry Správa povodí řeky Odry HISTORIE POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU KRITÉRIA PRO VÝBĚR NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ Kritéria pro výběr největších povodní v předpřístrojovém období Problémy spojené s výběrem největších povodní v předpřístrojovém období Kritéria pro výběr největších povodní v přístrojovém období VÝBĚR NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ 47 8 KOMPLEXNÍ ANALÝZA VYBRANÝCH NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ Povodně v předpřístrojovém období Povodeň v březnu Povodeň v září Povodeň v březnu Povodeň v srpnu Povodeň v červnu Povodeň v srpnu Povodeň v březnu Povodeň v červenci / srpnu Povodně v přístrojovém období. 65

9 8.2.1 Povodeň v červenci Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v srpnu / září Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v březnu Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v březnu Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně Povodeň v červenci Meteorologické příčiny povodně Srážková situace Povodňový odtok Vznik a průběh povodně, hydrologické charakteristiky Následky povodně SYNTÉZA POZNATKŮ O NEJVĚTŠÍCH POVODNÍCH NA MORAVĚ A VE SLEZSKU Povodně v předpřístrojovém období Povodně v přístrojovém období ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA

10 Lid obecný se téhle náhlé povodně nenadál. Málokdo na ni pomyslil, tím méně, aby byl sobě něco odstranil nebo vynesl, jakožto letošního roku, v kterémž se zprávy v novinách nebo od počestných lidí vypravovaly, že množství sněhu napadlo - přece žádný ve velkou povodeň nedůvěřoval. Proto je záslužno, aby Čech svou vlast a její příběhy minulé dokonale znal a do budoucnosti bedlivě nahlídal, moudře a opatrně si počínal, aby to, co si za léta dlouhodobá klopotně vydobyl, nastřádal a uložil, suchou hubou náhle o to nepřišel, jako se to již tolikrát stalo. (Václav Krolmus k povodním z let 1784 a 1845)

11 1 ÚVOD Povodně doprovázely lidskou společnost od jejích civilizačních počátků a nejinak je tomu i dnes. Každoročně se z médií dozvídáme o katastrofálních záplavách pravidelně se opakujících na území mnoha států světa a jejich následné vyčíslení nás ohromuje svými nemalými materiálními i lidskými obětmi. Není tomu tak dávno, co jsme podobným katastrofám byli nuceni čelit také my a mnoho našich spoluobčanů na vlastní kůži poznalo nezdolatelnou a nezastavitelnou sílu vodního živlu. Tyto roky 1997 a 2002 posunuly fenomén povodní do popředí zájmu společnosti, který se projevil ve zvýšeném počtu odborných studií, plánování i praktické politiky na všech úrovních. Nelze se však vědecky zaměřovat pouze na tyto poslední povodně, které nás doposud svým rozsahem po právu děsí, ale nezbytné je alespoň letmo se seznámit s jejich předchůdkyněmi na našem území. Záznamy o povodních pro období první poloviny 19. století jsou často značně problematické a ne vždy jednotné a důvěryhodné. Jejich poměrně hustý výskyt svědčí o časté existenci velkých povodní na moravských i českých řekách. Jde především o letopisy, kroniky a jiné písemné dokumenty, které nám zachovaly mnohé zprávy o záplavách. Dosažené maximální hladiny historických povodní docela věrně zachycují i staré vodočty či rysky na domech. V tomto vyniká svou komplexností zpráv město Praha, kde roli vodočtu plnil od 15. století tzv. Bradáč vytesaná hlava vousatého muže na nábřežní zdi pod Křížovnickým náměstím. Zprávy historiků a kronikářů nemají jen význam historický, ale i odborný. Mohou poskytnout mimořádně důležité údaje při odhadu povodňových průtoků, kulminací povodní, maximálních povodňových hladin, rozsahu zátop, zpřesnění průběhu povodní, počtu případných obětí a povodňových škod (Koutný, 2003). Od 2. poloviny 19. století existují pro území České republiky souvislá a použitelná přesná měření a pozorování. Popis meteorologických podmínek vzniku povodní, jejich průběhu, hydrologických charakteristik a dopadů je tak do značné míry jednodušší a jednotlivé povodně lze mezi sebou celkem snadno porovnávat. V poslední době se podařilo po mnohaleté a usilovné práci v archivech Kotyzovi a kol. (Kotyza et al., 1995) sestavit alespoň přibližné pořadí největších historických povodní na Vltavě v Praze a na Labi v Děčíně za několik posledních století. Podobná práce pro území Moravy a Slezska však není zatím známa (Kakos, 1997). Tato práce se snaží alespoň přibližně o něco podobného.

12 2 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE 2.1 Charakteristiky povodní Povodeň je přechodné zvýšení hladiny toku nad úroveň břehů, způsobené náhlým zvětšením průtoků nebo zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů). Po výrazném vzestupu průtoků následuje po určité době (v závislosti na typu povodně) jejich pokles. Vytváří se tak povodňová vlna, kterou v daném příčném profilu na toku charakterizuje její tvar, vrchol a objem. Na tvar povodňové vlny má vliv: plocha povodí, jeho geologický podklad, výšková členitost, geomorfologické charakteristiky říčního koryta a srážky, které na toto povodí spadly. Velikost objemu i kulminačního průtoku je ovlivněna velikostí, intenzitou, dobou trvání a rozložením srážek na povodí, velikostí zasažené plochy a nasyceností povodí. Četnost výskytu kulminačních průtoků se statisticky zpracovává jako n-leté vody. Maximální průtok n-leté povodně je hodnota, která je překročena nebo dosažena v průměru jednou za n let, tj. v některých letech může být překročena několikrát a v jiných letech k jejímu překročení nedojde (Červený, 1984). Na průběh povodní působí celá řada přírodních i antropogenních vlivů. Povodí se chová jinak v různých ročních obdobích i při stejných srážkových úhrnech (v závislosti na výparu, vegetačním krytu). Velký vliv na intenzitu povodní má i podloží. Rychlost odtoku vody závisí též na sklonových poměrech. Také tvar povodí významně ovlivňuje vývoj povodní, jejich postup, střetávání a kulminaci povodňových průtoků. Toků s přirozeným režimem neustále ubývá a zvyšuje se počet toků ovlivněných technickými zásahy. Úpravou koryta toku dochází ke koncentraci odtoků z povodí a často také ke zvýšení postupové rychlosti povodňové vlny. Může také dojít ke střetávání kulminací na hlavním toku s přítokem nebo ke vzájemnému zvyšování průtoků urychlením pohybu vody buď na hlavním toku nebo na přítoku. Změnu průtoků mohou ovlivnit také jezové zdrže s větším objemem, i když ve velké většině jejich objem nemá podstatný vliv na snížení kulminace povodně, ale může ovlivnit postupovou rychlost povodňové vlny, a tím střetávání průtoků na hlavním toku a přítocích. Značný vliv na změnu kulminačních průtoků mají vodní nádrže. Čím větší mají objemy, tím více mohou zplošťovat kulminační průtok povodní řidčeji se vyskytujících. Na druhé straně však mohou někdy způsobit i zvyšování průtoků povodní častějšího výskytu (Čermák et al., 1970).

13 Velikost a průběh povodní ovlivňuje také velkoplošné odvodnění pozemků. Odvodněním polí, luk a lesů se zrychlil rozklad organických látek v půdě a tím se snížila schopnost půdy vázat vodu. Zahloubení a vybetonování malých struh a potoků zrychlilo odtok vody z velkých ploch v horních částech povodí a zamezilo rozlití vody do niv, kde většinou ještě nezpůsobovala škody (Pokorný, 1998). Také odlesněním se zvyšuje odtok vody z povodí. Zpomalení a snížení odtoku vody závisí na velikosti infiltrace a propustnosti půdy pro vodu. Hlavním faktorem ovlivňujícím infiltraci srážkových vod je tvorba pokryvného humusu. Pod smíšenými a listnatými porosty se vytvářejí hydrologicky příznivější formy humusu než pod jehličnatými, zejména smrkovými. Kapacita zachycení deště lesem je však limitována. Příznivý vliv lesů na snížení nebo zpomalení odtoku se projevuje zejména u krátkodobých intenzivních dešťů (Krešl, 1997; Ambros, 1998). I zemědělská půda v povodí se může značnou měrou podílet kladně i záporně na vzniku lokálních povodní z krátkodobých intenzivních dešťů. Vliv zemědělské činnosti na vznik velkých regionálních povodní je menší. Z hlediska tvorby povrchových odtoků jsou nejnebezpečnější holé půdy, čerstvě připravené k setí (jaro, počátek léta). Jsou nejčastěji příčinou vzniku lokálních povodní s ničivými následky (Kasprzak, Hejduk, 1997). 2.2 Meteorologické příčiny povodní Z meteorologického hlediska je vznik povodní v podstatě vždy spojen se srážkami. Pro vznik povodní na území České republiky je rozhodující nástup určitých povětrnostních situací, při kterých vypadávají intenzivní nebo dlouhotrvající srážky, které jsou v zimním období při existenci sněhové pokrývky doprovázeny při kladných teplotách ještě jejím táním. Na tocích se chodem ledu někdy vytvářejí ledové zácpy, které jsou rovněž příčinou vzniku povodňových stavů vlivem vzdutí (Kakos, 1978). Sledováním synoptických situací, které přinášejí vydatné srážky, zjistili Habersberger a Štekl (1977), že pro střední Evropu mají základní význam klasické dráhy V b (podle Köppena, van Bebbera, Rikačeva a Weickmanna). Tato třída byla rozdělena dál do tří skupin, přičemž dělícím kritériem je poloha středu řídící tlakové výše nad evropským kontinentem. Dráha V b, po které se pohybují tlakové níže nejčastěji na jaře a v létě, je jedna z větví dráhy V a táhnoucí se z Biskajského do Janovského zálivu v severozápadním Středomoří. V některých případech uzavřené jádro tlakové níže vzniká

14 teprve v oblasti severozápadního Středomoří a odsud postupuje k severnímu Jadranu, kde se dráha rozděluje na dráhy V b, V c a V d (obr. 1). Obr. 1. Postup tlakových níží po dráze V, které obvykle přinášejí významné úhrny srážek do střední Evropy podle Köppena, van Bebbera, Rikačeva a Weickmanna (<http://www.chmi.cz/hydro/pov02/index.html>) Na tocích České republiky se povodně mohou vyskytnout i několikrát za rok, a to v kterémkoliv ročním období. Poloha území v oblasti mírného klimatického pásu a jeho orografické zvláštnosti ovlivňují značnou měrou povodňový režim toků. Na většině toků se povodně vyskytují nejčastěji v době odtávání sněhových zásob, zpravidla od prosince do dubna (tzv. zimní povodňový režim). Na některých tocích pramenících v horských oblastech převažují povodně letní (tzv. letní povodňový režim) Kakos (1978). 2.3 Typy povodní Matějíček a Hladný (1999) rozlišují pět typů povodní, a to podle příčin vzniku, doby vzniku a velikosti zasaženého území: - letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů - letní typ povodní z regionálních dešťů - zimní a jarní typ povodní z tání sněhu - zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu - povodně ze specifických příčin

15 2.3.1 Letní typ povodní z krátkodobých přívalových dešťů Povodním, které jsou způsobeny přívalovými lijáky, se často i v České republice v poslední době přisuzuje podle amerického označení název blesková povodeň. Důvodem je typická krátkost doby, která uplyne mezi spadem hlavního objemu dešťového přívalu a vyvrcholením intenzivně se vytvářejícího povrchového odtoku ze zasažené plochy povodí. Povodňová situace se vyznačuje poměrně rychlými vzestupy vodních stavů, někdy až o několik metrů, do okamžiku dosažení kulminace. V horských sevřených údolích nemají povodňové vlny možnost se transformovat, takže se přesouvají do údolí spíše s narůstající, anebo aspoň stejnou extremitou kulminačního průtoku. V rovinném terénu je intenzita odtokové odezvy na přívalový déšť pozvolnější. Na urbanizovaných plochých územích může docházet k záplavám i bez rozlivů z vodních toků, a to prudkým nahromaděním povrchového odtoku z dešťového přívalu, který odvodňovací systém sídelních aglomerací z různých příčin nemůže v dané chvíli pojmout. Bleskové povodně se vyskytují ponejvíce od druhé poloviny dubna do konce září. Jsou způsobeny typicky bouřkovými, konvekčními dešťovými srážkami velmi silné intenzity (v extrémních případech více než 100 mm za hodinu, tzn. 100 l/m 2 za hodinu), s krátkým trváním (jednotky hodin), které zasahují svými plošně izolovanými jádry území o menší rozloze (zpravidla několik desítek km 2 ). Tyto lijáky jsou buď vázány na zvlněné studené fronty nebo mohou vznikat silné bouřky v oblastech velmi labilního teplotního zvrstvení bez existence fronty. To znamená, že mohou vyvolat povodeň povětšinou na povodích malých toků, a to v kterékoliv oblasti České republiky. Představují nejpočetnější případy povodňového ohrožení (Matějíček, Hladný, 1999) Letní typ povodní z regionálních dešťů Povodně vzniklé z regionálních dešťů se vyskytují většinou jen v letním období. Spadlé dešťové srážky lze obecně charakterizovat třemi rozměry, a to průměrnou výškou, zasaženou plochou a trváním. Tyto tři veličiny jsou ve vzájemném vztahu, podle něhož platí, že deště dlouhého trvání vypadávají na rozlehlé oblasti a vyznačují se menší intenzitou, zatímco krátkodobé lijáky prudké intenzity zasahují malé plochy území. Trvalé regionální srážky (zasahující území o velikosti tisíců až stovek tisíců km 2 ) vznikají většinou ve spojitosti s atmosférickými frontami. Průvodní srážky se obvykle vyznačují mírnějšími intenzitami, jsou rovnoměrněji rozloženy po celou dobu jejich trvání a zasahují

16 území o velkých plochách. Několikadenní deštivé počasí v regionálních rozměrech tedy podmiňuje za těchto podmínek rozvodnění velkých toků. Pokud množství spadlých srážek za 24 hodin překročí určitý limit, narůstá nebezpečí vzniku povodně. Tato prahová hodnota srážek pro povodňové zatížení krajiny je však proměnlivá a záleží na tom, zda příčinný déšť padá do povodí nasyceného předcházejícími srážkami, anebo zda velká část jeho objemu připadne na doplňování podpovrchového prostředí povodí nenasyceného. Prahovou povodňovou hodnotu srážek významně ovlivňuje i nadmořská výška povodí. Délky doby trvání dešťů, které způsobují regionální povodně v České republice, se v průměru pohybují mezi jedním až třemi dny, v krajních extrémních případech mohou být však i delší, jak prokazuje pětidenní trvání srážek u povodně z července U situací s delší dobou trvání příčinného deště, než je doba doběhu vody z nejzazšího okraje povodí k vodočtu, přispívá pak k vývoji povodně odtokově celá plocha rozsáhlého povodí. Navíc za těchto podmínek dochází vlivem návětrných efektů v horských a podhorských oblastech k výraznému orografickému zesilování srážek. Prší-li vytrvale a vydatně na celé ploše rozsáhlého povodí, vytvářejí se průtokové vlny především v oblastech s kratší dobou koncentrace odtoku. Po vyplnění objemu koryt říční sítě a při pokračujícím dešti průtoky nabývají poměrně rychle povodňového charakteru a vývoj hydrologické situace se mění na stav ohrožení ve vztahu k osídlení či k jiným hospodářským objektům nacházejícím se v údolních zónách podél toků. Průtokové vlny z rozvodněných přítoků se s vlnou na hlavním toku mohou časově minout anebo střetnout. Ve druhém případu dochází k postupné skladbě jejich průtoků neboli k tzv. interferenci průtokových vln, při níž voda z přítoku okamžitě zvětšuje objem průtoku a přispívá ke zvýšení kulminačního stavu v trati hlavního toku. Relativně nejnepříznivější vývoj nastává, když kulminační průtoky obou vln dospějí do profilu soutoku ve stejnou dobu. Složením vln se může stát průměrná povodeň povodní extrémní. Dorazí-li tyto průtoky v krátkém časovém odstupu, vyznačuje se výsledná vlna buď protáhlou kulminací, anebo při delším časovém rozdílu dvěma oddělenými, již ne tak extrémními vrcholy. Členitost struktury říčního systému se může při regionálních srážkách projevit i vícevrcholovou vlnou na hlavním toku. Regionální povodně doprovázejí zpravidla rozsáhlé záplavy. Vzhledem k výškové členitosti České republiky jsou zaplavená území podél horních tratí toků méně rozsáhlá než v jejich středních a dolních úsecích. Plošně největší záplavy, které mohou dosáhnout

17 až několikakilometrové šíře, se vyskytují v přilehlých oblastech středního Labe, dolní Ohře, střední a dolní Moravy a dolní Dyje. Pokud jsou inundační území osídlena nebo hospodářsky využívána, bývají škody způsobené povodněmi v těchto oblastech poměrně vysoké, často bývá ochromeno zásobování a zvláště trýznivě se projevuje nedostatek pitné vody v důsledku zaplavených vodárenských zdrojů atp. Déletrvající srážky mohou být rovněž příčinou sesuvů půdy, a to i po povodni (Matějíček, Hladný, 1999) Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu Povodně způsobené táním sněhové pokrývky vznikají v zimním nebo jarním období. Tyto povodně jsou doprovázeny dešťovými srážkami. Tání sněhu samo o sobě většinou nepůsobí na našich tocích větší rozvodnění. Rychlé tání sněhové pokrývky způsobují povětrnostní situace zonálního typu, které jsou charakterizovány přechodem frontálních systémů z Atlantského oceánu nebo Severního moře přes střední Evropu (Bukáček, 1999). K tání sněhové pokrývky je nutné, aby její teplota stoupla nad 0 o C. Potřebné dávky tepelné energie může dodávat sluneční záření, teplota vzduchu, vítr a dešťové srážky. Dojde-li nástupem meteorologické situace k dominantnímu anebo kombinovanému působení některého z těchto faktorů, jehož následkem je tání, záleží pak především na výšce sněhové vrstvy, vodní hodnotě sněhu, stavu zámrzu půdy, nadmořské výšce a expozici povodí, zda nastane povodňová situace. Při náhlých vpádech teplého vzduchu doprovázených vydatným deštěm delšího trvání, když se do procesu tání zapojí postupně všechny výškové polohy horských oblastí se sněhovými zásobami, se může vytvářet poměrně intenzivnější odtok. Pro tuto povodňovou situaci je typické rychlé stoupání vodních stavů v úsecích toků v podhorských oblastech a zvětšená extremita zejména objemu povodňové vlny. Objem vody akumulované ve sněhové pokrývce je závislý na jejím fyzikálním stavu. Například, jednomu centimetru čerstvého prachového sněhu odpovídá jeden milimetr vody, tzn. jeden litr vody na jeden metr čtvereční. Postupným táním, promrzáním a tlakem vlastní váhy se krystalická struktura tohoto sněhu zbavuje dutin a zhutňuje se, takže 1 cm již slehlého starého sněhu obsahuje v průměru až 4 mm vody. Povodňové vlny způsobené jarním táním dosahují zpravidla největšího objemu v roce, vyznačují se plochým vrcholem a dlouhou dobou trvání. Rovněž vzestup průtoku bývá pozvolnější než u povodní z letních srážek, protože i velmi rychlé tání se podobá pouze

18 účinku intenzity mírného deště. Výjimky tvoří povodně vyvolané prouděním teplého vzduchu se současným výskytem deště (Matějíček, Hladný, 1999) Zimní a jarní typ povodní způsobený chodem ledu Charakteristickým rysem pro povodně vzniklé účinkem ledových jevů na tocích je vždy zmenšená průtočnost koryta a tím způsobené stoupnutí hladiny do povodňové úrovně. Ledové jevy na tocích se začínají vyskytovat většinou až tehdy, když i maximální denní teplota klesne pod 0 C. Vzniklé ledové krystalky ve vodě se za těchto podmínek spojují do větších struktur, což vede při dlouhotrvajících mrazech i v tekoucích vodách ke vzniku uzavřené ledové celiny, vytvářející se postupně směrem od břehů k proudnici. K jejímu porušení, případně k pohybu v korytě toku (chod ledu), či k definitivnímu uvolnění koryta od ledových jevů dochází pak při oblevách, zvláště pokud jsou doprovázeny vydatným deštěm. Ledová pokrývka se začne lámat nejdříve v úsecích toků, kde je v důsledku prudšího proudu či teplejší vody nejslabší. Plynulému odchodu vzniklých ledových tabulí či desek (ledových ker) brání především úseky s nenarušeným ledovým příkrovem. Na jejich horních okrajích, avšak také na mělkých místech, v zákrutech, v zúžených místech koryta atp. se mohou kry na sebe nasouvat, kupit, ucpávat průtočný profil, vzdouvat vodu a vytvářet tak ledové zácpy, které postupně narůstají jak do výšky, tak i do délky. Jejich prolomením vznikají nové, zpravidla větší bariéry a proces se opakuje až do poslední fáze, tzn. nakupení ker v dolní trati toku. Výsledně uvolněný proud s ledovou hmotou je obvykle příznačný svou ničivou dynamickou silou. Ledové zácpy jsou zákeřné zejména tím, že poměrně menší průtok, který je za normálních průtočných poměrů zcela neškodný, se po vytvoření ledových bariér náhle stává za určitých podmínek nebezpečným svou schopností vyvolat záplavy rovnající se účinku vysoce extrémních průtoků nezřídka i větších, než je hodnota průtoku, jenž se opakuje v průměru jednou za sto let. Z historie je známo, že jedny z nejvyšších povodňových hladin byly dosaženy právě v průběhu ledových povodní tohoto typu (Matějíček, Hladný, 1999) Povodně ze specifických příčin Zmenšenou průtočnost koryta, a tím vyvolané často i rychlé stoupnutí hladiny do povodňové úrovně anebo přímou záplavu, způsobují také:

19 - náhlá přehrazení toku sesuvem půdy (způsobeného podemletím patky svahu boční erozí vodního proudu nebo nasycením přilehlých svahů trvalými srážkami) anebo také spadlou lavinou uvolněné horniny či masy sněhu a stržených materiálů ( povodně lavinové ) - záplavy vyvolané vzdutím vody v dolních tratích přítoků v důsledku vyšší hladiny na hlavním toku ( záplavy ze zpětného vzdutí ) - splaveninové přívaly vzniklé spadem intenzivních srážek či táním sněhu na nezalesněných svazích horských oblastí, kdy pohybová energie odtokového ronu zesílí natolik, že začne strhávat do proudu postupně čím dál větší částice zvětralé horniny vytvořená směs vody, bahna, štěrku a kamení pak na své cestě do údolí ničí vše, co jí stojí v cestě ( povodně splaveninové ) - záplavy způsobené extrémně silným větrem (vichřice aj.), při němž vytvořené vysoké vlny jsou vehnány na pobřežní pásma větších jezer či nádrží ( záplavy větrných vln ) - povodně způsobené porušením nebo protržením hráze vodní nádrže nebo rybníku (Matějíček, Hladný, 1999)

20 3 REŠERŠE PROBLEMATIKY POVODNÍ V ČR A VE STŘEDNÍ EVROPĚ SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA MORAVU A SLEZSKO Většina dosavadních prací o povodních se zabývala rozborem povodní na Vltavě a Labi. Řada z nich vycházela z publikace Novotného (1963), která obsahuje chronologický přehled kulminačních průtoků nad 500 m 3 /s v Praze na Vltavě za období a jejich stručnou analýzu. Obdobně zpracoval kulminační průtoky Labe v Děčíně s průtokem nad 1000 m 3 /s za období Hydrometeorologickou analýzou povodní na Vltavě a Labi se zabýval zejména Kakos (1978, 1983, 1985, 1996). Analýzu vltavských povodní v Praze provedl Kakos (1978) pro období Na Vltavě převažovaly povodně v březnu (27,1 %) a únoru (22,0 %), přičemž na prosinec až březen připadalo 62,7 % všech pozorovaných povodní. Na Labi v Děčíně vymezil Kakos (1996) v období celkem 66 povodní, jejichž kulminační průtok překročil hodnotu dvouletého průtoku (1830 m 3 /s). Téměř třetina povodní se vyskytla v březnu (30,3 %) následovaném únorem (16,7 %), přičemž na prosinec až březen připadly téměř dvě třetiny všech pozorovaných povodní (63,6 %). Řada dalších prací byla věnována analýze velkých historických povodní. Z hlediska povodňové aktivity byl velmi významný rok 1598, kdy se na území Čech, Moravy a Slezska vyskytlo několik povodní (Munzar, 1998). Také březnová povodeň v roce 1845 zasáhla téměř celé území našeho státu a byla jednou z největších jarních povodní z tání sněhu v historii. Jejím studiem v povodí Labe se zabývali např. Kakos a Kulasová (1995), Kremsa a Šámalová (1995). Také koncem 19. století bylo zaznamenáno několik velkých povodní. Kakos a Kulasová (1990) se zabývali studiem povodně v září 1890 na Vltavě v Praze. Hydrometeorologickou analýzou povodně v roce 1897 ve vztahu ke katastrofálním záplavám v Čechách na začátku září 1890 a na Moravě v červenci 1997 se zabýval Kakos (1997). Také analýze povodní, které byly zaznamenány v povodí Labe ve 20. století, byly věnovány četné práce. Např. povodní v srpnu 1925 v Čechách se zabývali Kocourek et al. (1926), povodeň na Jizeře v srpnu 1978 studovali Balatka a Sládek (1980), povodeň v červenci 1981 analyzovali Kakos a Vrabec (1981). Povodně v Poohří studovali Kotyza

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D. Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně

Více

6.9. Povodeň v červenci 1997

6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od

Více

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh

Více

Hydrologické poměry obce Lazsko

Hydrologické poměry obce Lazsko Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní

8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech

METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro

Více

Obr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63

Obr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63 Obr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63 6. POROVNÁNÍ S OBDOBNÝMI PŘÍPADY JARNÍCH POVODNÍ V MINULOSTI 6.1 Úvod Výskyt dvou

Více

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006 Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na

Více

Klimatické podmínky výskytů sucha

Klimatické podmínky výskytů sucha Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s povrchem ČR. POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY přirozené hranice ČR tvoří většinou hory, na jihu pak řeka střed

Více

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 Datum: 18. května 2010 Synoptickou příčinou povodní byla tlaková níže, která postoupila

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě

Více

Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období ) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období

Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období ) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období 1851 2006) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období Obr. 6.6 Vývoj zásoby vody ve sněhu v povodí Labe a Jizery v zimách 1999/2000, 2004/2005

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských

Více

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna ČESKÁ REPUBLIKA Vznikla 1. ledna 1993 poté, co se Československá republika rozdělila na dva samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější

Více

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde

Více

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY * Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii.

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

Hydrologické poměry ČR

Hydrologické poměry ČR Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí

Více

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub, GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY

5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY 5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii. Zpracovala: Konečná Denisa, email: deko.de@seznam.cz, prosinec

Více

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997 3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

Využití dostupných dat

Využití dostupných dat Využití dostupných dat Při tvorbě dpp města, budou použita dostupná data z POVIS, veřejných zdrojů (např. digitální povodňový plán Kraje Vysočina, povodňový plán ORP Velké Meziříčí, či povodňový plán povodí

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA HYDROLOGIE USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Hydrologická charakteristika příznivé orografické podmínky pro vznik řek

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu. Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu. Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE JIHOČESKÝ KRAJ KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE DOKLADOVÁ ČÁST LISTOPAD 2007 1 Identifikační list Akce: Koncepce ochrany před povodněmi na území Jihočeského kraje Objednatel:

Více

A. POPIS OBLASTI POVODÍ

A. POPIS OBLASTI POVODÍ A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram POVODŇOVÝ PLÁN OBCE OBEC OKRES:Příbram A) Věcná část 1/ Charakteristika území: se vyznačuje stabilním horninovým podložím bez evidovaných poddolovaných území a důlních děl. Vodní režim je poměrně vyrovnaný,

Více

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky

Více

MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.

MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR. MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4 Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR. BRNO leží na soutoku Svitavy a Svratky je druhým největším městem v ČR najdeme

Více

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Vypracoval: Mgr. Tomáš Ostrožlík ČHMÚ, pobočka Ostrava Poruba RPP Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 - teplotní poměry - sněhové

Více

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017 Předpovědní povodňová služba Jihlava - 28. února 2017 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými

Více

Bilance průtoků Extrémní průtoky

Bilance průtoků Extrémní průtoky Bilance průtoků Extrémní průtoky Vyhodnocení průměrných průtoků Pro statistiku průměrné hodnoty za t (den, měsíc, rok) Průměrný denní průtok 1.průměrný vodní stav z konzumční křivky průměrný Q d Q d pro

Více

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 1. Nejrozsáhlejší česká nížina se jmenuje Hornomoravský úval. (Ne. Polabí) 2. Na horu Javořice se můžeme vydat na Českomoravské vrchovině. (Ano.) 3. Řeka Labe protéká na dolním toku Českým středohořím.

Více

Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany. V Praze dne

Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany. V Praze dne Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany V Praze dne 29. 10. 1913 Povodně v letech 1997 2013 z hlediska počtu ztrát na lidských životech a výše povodňových škod Povodňová situace [rok]

Více

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou

Více

4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ

4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ 4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

režimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů.

režimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů. Strana 2645 252 VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Více

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:

Více

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality.cz ŘÍJEN 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5

Více

PŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY

PŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY PŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY TOMÁŠ VLASÁK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: tomas.vlasak@chmi.cz 1. ÚVOD Katastrofální povodeň v srpnu roku 2002 zvýšila zájem o historické

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA

VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA Vlastimil Krejčí, Marek Viskot Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75, Brno, krejci@pmo.cz, viskot@pmo.cz Klíčová slova: vodní hospodářství soubor

Více

Prezentace Povodí Moravy, s.p.

Prezentace Povodí Moravy, s.p. Prezentace Povodí Moravy, s.p. RNDr. Jan Hodovský generální ředitel Staré Město, 31. července 2014 Rozloha povodí Moravy - oblast s celkovou plochou 21 423 km 2 - působnost 7 krajů - v povodí žije téměř

Více

Pomůcky: pracovní listy 1 a 2, tužky, podložky, provázek, metr, stopky (např. na mobilu), pingpongové míčky, graf průtoku Brno Poříčí (Příloha 1)

Pomůcky: pracovní listy 1 a 2, tužky, podložky, provázek, metr, stopky (např. na mobilu), pingpongové míčky, graf průtoku Brno Poříčí (Příloha 1) KTIVIT 4.2. ŠPETK HYDROLOGIE notace Rychlost vodního toku a objem průtoku závisí na mnoha faktorech. Žáci spočítají rychlost vodního toku a velikost průtoku v jeho různých částech a uvědomí si, jak člověk

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru

Více

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE 26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE Tereza Lévová Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav vodních staveb 1. Problematika splavenin - obecně Problematika

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Ing. Zdeněk Konrád 17.4.2008 Energie vody druhy, zařízení, využití Kapitola 1 strana 2 Voda jako zdroj mechanické energie atmosférické srážky

Více

Bečva pro život. Protipovodňová opatření na řece Bečvě, komplex opatření plánovaný po povodni v roce Přerov

Bečva pro život. Protipovodňová opatření na řece Bečvě, komplex opatření plánovaný po povodni v roce Přerov Protipovodňová opatření na řece Bečvě, komplex opatření plánovaný po povodni v roce 1997 Přerov 3.6.2010 Ing. Miroslav Foltýn Povodí Moravy, s.p V červenci roku 1997 bylo dílčí povodí Bečvy zasaženo extrémní

Více

Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci

Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přednášky, aktuální přehled Zkouška: písemná + ústní část Esej na vybrané téma, bude součástí hodnocení zkoušky zadání

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

Hydrologie a pedologie

Hydrologie a pedologie Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení

Více

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

CO JE TO KLIMATOLOGIE

CO JE TO KLIMATOLOGIE CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické

Více

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Otázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností.

Otázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností. ŘÍČNÍ NIVA Text 1: Říční niva Říční niva je část údolí, která je zaplavována a ovlivňována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka

Více

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar

Více

Třebovka a Tichá Orlice

Třebovka a Tichá Orlice Konečné vymezení HMWB pilotní studie Třebovka a Tichá Orlice Popis postupu Březen 2005 Pilotní studie Třebovka a Tichá Orlice popis - 1 - Třebovka + Tichá Orlice Třebovka po vzdutí nádrže Hvězda 10360000

Více

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN 75 1400 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD Ing. Bohuslava Kulasová seminář Novotného lávka, Praha 29. září 2015 HYDROLOGICKÉ

Více

5.10 Předpovědi v působnosti RPP Brno Povodí Jihlavy a Svratky Obr Obr Obr

5.10 Předpovědi v působnosti RPP Brno Povodí Jihlavy a Svratky Obr Obr Obr 5.1 Předpovědi v působnosti RPP Brno Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Brně zpracovává předpovědi hydrologickým modelem HYDROG pro povodí Dyje. Na povodí Dyje byl model HYDROG implementován v roce

Více

A.VĚCNÁ ČÁST VI. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ. Přirozená povodeň Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami (ledové jevy)

A.VĚCNÁ ČÁST VI. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ. Přirozená povodeň Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami (ledové jevy) A.VĚCNÁ ČÁST V. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ Přirozená povodeň Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami (ledové jevy) Povodňový plán Olomouckého kraje 2013 A. Věcná část V. přirozená povodeň Obsah Přirozená

Více

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let 5. BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH V následujícím textu uvádíme stručnou charakteristiku bytové výstavby za okresy. Postupně budou rozebrány byty dokončené, zahájené a rozestavěné. Podrobné sestavy jednotlivých

Více