Volný pohyb zboží Příručka k uplatňování ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb zboží

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Volný pohyb zboží Příručka k uplatňování ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb zboží"

Transkript

1 Volný pohyb zboží Příručka k uplatňování ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb zboží Evropská komise Podniky a průmysl

2

3 Volný pohyb zboží Příručka k uplatňování ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb zboží Připravilo a vypracovalo generální ředitelství pro podniky a průmysl, ředitelství C regulační politika Evropská komise Podniky a průmysl

4 Právní upozornění: Evropská komise ani žádná osoba jednající jejím jménem nenese odpovědnost za případné použití informací obsažených v této publikaci, a ani za jakékoliv chyby, jež se v ní i přes důkladnou přípravu a kontrolu mohou vyskytnout. Tato publikace nemusí nutně vyjadřovat názor nebo stanovisko Evropské komise. Veškeré připomínky nebo návrhy týkající se tohoto dokumentu zasílejte generálnímu ředitelství pro podniky a průmysl, oddělení C.2. The Enterprise & Industry online magazine (http://ec.europa.eu/enterprise/e_i/index_en.htm) covers issues related to SMEs, innovation, entrepreneurship, the single market for goods, competitiveness and environmental protection, better regulation, industrial policies across a wide range of sectors, and more. The printed edition of the magazine is published three times a year. You can subscribe online (http://ec.europa.eu/enterprise/e_i/subscription_en.htm) to receive it in English, French or German free of charge by post. Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka (*): (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům nebo mohou tyto hovory účtovat. Více informací o Evropské unii naleznete na internetu (http://europa.eu). Katalogizační údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010 ISBN doi: /23833 Evropská unie, 2010 Reprodukce je povolena pouze v případě uvedení zdroje, pokud není uvedeno jinak. Pro použití/reprodukci materiálu třetí strany chráněného autorským právem, který je tak označen, je nutné získat povolení od držitele (držitelů) autorských práv. Obrázek na přední straně obalu: Freight containers Binkski # Fotolia.com Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA PAPÍŘE BĚLENÉM BEZ POUŽITÍ CHLORU

5 Předmluva Tato příručka k uplatňování ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb zboží má poskytnout přehled o dosavadním vývoji a nových výzvách z právnického hlediska v oblasti, která má základní význam pro evropskou integraci. Vnitřní trh zboží se stal jednou z úspěšných oblastí projektu sjednocené Evropy a zůstává významným katalyzátorem růstu v Evropské unii (EU). I když tato příručka není první svého druhu, předchozí vydání byla koncipována především jako praktická pomůcka pro kandidátské země nebo vnitrostátní orgány, kterým měla umožnit blíže se seznámit s koncepcí článků 28 až 30 Smlouvy o ES. Tato verze je podrobnější. Odráží pracovní zkušenosti útvarů Komise zodpovědných za uplatňování ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb zboží (*) a poskytuje obrázek o překážkách obchodu, se kterými jsme se v minulosti setkávali a setkáváme se i nyní. Příručka shrnuje relevantní judikaturu a doplňuje ji komentáři, nicméně si nečiní nárok být považována za vyčerpávající dokumentaci k danému tématu. Má sloužit spíše jako pracovní materiál osvětlující otázky, které vyvstaly při praktickém uplatňování uvedených ustanovení Smlouvy, a poskytující příslušné odpovědi. Tato příručka může být užitečná pro správní orgány členských států, a to jak ve vztahu ke stávajícímu právnímu prostředí, tak i při navrhování nových vnitrostátních právních předpisů. Právníkům, kteří poskytují svým klientům poradenství v otázkách vnitřního trhu, mohou být také užitečné určité rady týkající se neharmonizované oblasti. A konečně, vnitřní trh byl vždy předmětem zájmu třetích zemí, které se snažily pochopit právní rámec evropského trhu a poučit se ze zkušeností EU za posledních 50 let. Tato příručka může v tomto ohledu poskytovat některé užitečné poznatky. Příručka odráží stav právních předpisů a judikatury k 31. prosinci Právní předpisy EU a rozsudky Soudního dvora je možno nalézt na internetových stránkách Eurlex (http://eur-lex.europa.eu). Rozsudky vydané od 17. června 1997 jsou také dostupné na internetových stránkách Soudního dvora (http://curia.europa.eu). Tato příručka nepředstavuje právně závazný dokument a nemusí nutně odrážet oficiální stanovisko Komise. Poté, co Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, byla Smlouva o ES pozměněna a přejmenována na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ). Ustanovení o volném pohybu zboží (bývalé články Smlouvy o ES) zůstala nezměněna, ale byla přečíslována na články SFEU. Také další články byl přečíslovány. Zde se používá toto nové číslování SFEU rovněž tehdy, pokud se odkazuje na rozsudky Soudního dvora vynesené podle Smlouvy o ES. (*) Toto druhé vydání příručky připravili a vypracovali Santiago Barón Escámez, Sylvia Ferretti, Juliana Frendo, Octavien Ginalski, Maciej Górka, Hans Ingels, Christos Kyriatzis, Florian Schmidt, Carolina Stege, Laura Stočkutė a Yiannos Tolias. Veškeré připomínky nebo návrhy týkající se této příručky lze zaslat generálnímu ředitelství pro podniky a průmysl, oddělení C.2. Strana 3

6

7 Obsah Předmluva Úloha a význam volného pohybu zboží na vnitřním trhu 21. století Ustanovení Smlouvy Působnost článku 34 SFEU Všeobecné podmínky Neharmonizovaná oblast Význam pojmu zboží Přeshraniční/tranzitní obchod Určení Aktivní a pasivní opatření Žádné pravidlo ohledně minimálního rozsahu Územní působnost Množstevní omezení Opatření s rovnocenným účinkem Podmínky prodeje Omezení použití Zásada vzájemného uznávání Typické překážky obchodu Vnitrostátní ustanovení týkající se dovozu (dovozní povolení, inspekce a kontroly) Povinnost jmenovat zástupce nebo zřídit skladovací prostory v dovážejícím členském státu Vnitrostátní regulace cen a úhrada výdajů Vnitrostátní zákazy určitých produktů nebo látek Schválení typu Povolovací řízení Technické předpisy obsahující požadavky týkající se obchodní úpravy zboží (hmotnost, složení, prezentace, označování, forma, velikost, balení) Omezení reklamy Povinnosti související se zálohováním Označení původu, značky jakosti, vybízení ke koupi domácích produktů Povinnost používat národní jazyk Omezení prodeje na dálku (internetový prodej, zásilkový prodej apod.) Omezení dovozu zboží pro osobní potřebu Další specifické otázky podle článku 34 SFEU Souběžný dovoz léčivých přípravků a přípravků na ochranu rostlin Registrace automobilů Překážky vývozu (článek 35 SFEU) Vývoz Množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem...25 Strana 5

8 6. Zdůvodnění překážek obchodu Článek 36 SFEU Veřejná mravnost, pořádek a bezpečnost Ochrana zdraví a života lidí a zvířat a ochrana rostlin (zásada předběžné opatrnosti) Ochrana národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu Ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví Závazné požadavky Ochrana životního prostředí Ochrana spotřebitele Další závazné požadavky Kritérium přiměřenosti Důkazní břemeno Vztah k dalším svobodám a článkům Smlouvy týkajícím se volného pohybu zboží Článek 45 SFEU Volný pohyb pracovníků Článek 56 SFEU Volný pohyb služeb Článek 63 SFEU Volný pohyb kapitálu Článek 37 SFEU Státní monopoly Článek 107 SFEU Státní podpory Článek 30 SFEU Celní unie Článek 110 SFEU Daňová ustanovení Článek 114 SFEU Sbližování právních předpisů Články 346, 347 a 348 SFEU Článek 351 SFEU Související sekundární právní předpisy Směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti Nařízení (ES) č. 2679/98 nařízení o jahodách Nařízení (ES) č. 764/2008 nařízení o vzájemném uznávání Provádění článků 34 a 35 SFEU Přímý účinek soukromoprávní vymáhání SOLVIT Řízení o nesplnění povinnosti podle článků 258 a 260 SFEU Postup podle článku 258/ Stížnosti Priority a oprávnění Komise jednat...39 Strana 6

9 Přílohy...40 A) Důležitá sdělení týkající se článku 34 SFEU...40 B) Územní působnost...41 Území, na která se vztahuje článek 34 SFEU...41 Území, na která se nevztahuje článek 34 SFEU...41 Strana 7

10 1. Úloha a význam volného pohybu zboží na vnitřním trhu 21. století Volný pohyb zboží je jedním z úspěchů projektu evropské integrace. Pomohl vybudovat vnitřní trh, jehož výhod nyní využívají evropské firmy i občané a který je základem politik EU. Dnešní mezinárodní trh usnadňuje nákup a prodej produktů ve 27 členských státech s celkovým počtem více než 490 milionů obyvatel. Poskytuje také spotřebitelům širokou nabídku produktů a umožňuje jim porovnávat různé nabídky a zvolit si tu nejvýhodnější. Zároveň je volný pohyb zboží přínosný i pro podnikání. Asi 75 % obchodu uvnitř EU představuje prodej a nákup zboží. Jednotný evropský trh, který byl v minulých desetiletích vytvořen, pomáhá podnikům v EU vybudovat si silnou platformu v otevřeném a rozmanitém, konkurenčním prostředí. Tato vnitřní síla podporuje hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Evropské unii a poskytuje podnikům v EU zdroje, které potřebují ke svému úspěchu na jiných světových trzích. Řádně fungující vnitřní trh zboží je tudíž zásadním prvkem podmiňujícím současnou i budoucí prosperitu EU v globalizované ekonomice ( 1 ). Z právního pohledu je zásada volného pohybu zboží klíčovým prvkem vytváření a rozvoje vnitřního trhu. Je jednou z hospodářských svobod ustanovených Smlouvou o ES. Články 28 až 30 Smlouvy o ES vymezily oblast působnosti a obsah této zásady tím, že zakázaly neodůvodněná omezení obchodu uvnitř EU. V současnosti jde vnitřní trh nad rámec ustanovení těchto tří článků Smlouvy. Harmonizované právní předpisy v mnoha oblastech specifikují význam vnitřního trhu a tím zasazují zásadu volného pohybu zboží do podoby konkrétních podmínek pro určité produkty. Nicméně základní funkce tohoto principu Smlouvy jakožto základního zakotvení a bezpečnostní sítě pro vnitřní trh zůstává nezměněna. Mnohá z hlavních omezení volného pohybu zboží jsou dnes již odstraněna. Základy byly položeny současně se zavedením jednotného evropského trhu v roce 1993, avšak nepřetržitý proud stížností od občanů a podniků adresovaných Komisi zdůrazňuje skutečnost, že ani maximální dosavadní úsilí neodstranilo všechny překážky obchodu. Dosud na ně narážejí zejména malé a střední podniky. Proto se tyto společnosti často ve své činnosti raději soustředí na několik málo jednotlivých členských států nežli na celý vnitřní trh, protože se jen s obtížemi dokáží vypořádat s nejrůznějšími vnitrostátními předpisy o technických požadavcích na výrobky, které dosud nejsou harmonizovány. Kromě toho může být přístup na trh komplikován rozdíly v předpisech upravujících maloobchodní prodej nebo v cenových předpisech, s nimiž nejsou podniky v jiných členských státech obeznámeny. Inovativní nové výrobky a technická zdokonalení s sebou zároveň přinášejí i nové výzvy. Vnitrostátní právní prostředí, které nedokáže držet krok s tímto vývojem, se může brzy stát překážkou přeshraničního obchodu. Moderní informační technologie jako například internet usnadňují přeshraniční nakupování a zvyšují poptávku po rychlém a snadném převodu zboží z jednoho členského státu do jiného. Proto se nyní v určitých oblastech vynořují omezení obchodu, která nebyla v minulosti patrná. Nicméně volný pohyb zboží nepředstavuje absolutní hodnotu. Za zvláštních okolností mohou určité nadřazené politické cíle vyžadovat omezení či dokonce zákazy, které, i když brání volnému obchodu, slouží důležitým účelům, jako je ochrana životního prostředí nebo lidského zdraví. Na pozadí zásadního celosvětového vývoje není žádným překvapením, že v posledních letech dochází v oblasti volného pohybu zboží ke zvyšování důrazu na otázky životního prostředí, což potvrzuje skutečnost, že určité ospravedlňující důvody mohou být časem posuzovány odlišně. Proto je při uplatňování práva EU neustále nutno slaďovat různé, někdy i protichůdné cíle a zajistit přijetí vyváženého přístupu. Dnešní volný pohyb zboží v sobě zahrnuje mnoho různých politik a hladce zapadá do koncepce spolehlivého vnitřního trhu, který zaručuje snadný přístup ke kvalitním produktům, v kombinaci s vysokým stupněm ochrany dalších veřejných zájmů. ( 1 ) Srov. sdělení Komise Vnitřní trh zboží: úhelný kámen konkurenceschopnosti Evropy, KOM(2007) 35 v konečném znění. Strana 8

11 2. Ustanovení Smlouvy Hlavní ustanovení Smlouvy upravující volný pohyb zboží jsou: článek 34 SFEU, který se týká dovozu uvnitř EU a zakazuje množstevní omezení, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, mezi členskými státy, článek 35 SFEU, který se týká vývozu z jednoho členského státu do jiného a podobně jako článek předchozí zakazuje množstevní omezení, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, a článek 36 SFEU, který stanoví odchylky od svobod vnitřního trhu vymezených články 34 a 35 SFEU, jež jsou na základě určitých zvláštních důvodů ospravedlněny. Kapitola Smlouvy o zákazu množstevních omezení mezi členskými státy také v článku 37 SFEU obsahuje pravidla o úpravě státních monopolů obchodní povahy. Jeho úloha a vztah k článkům SFEU bude stručně popsána v kapitole 7 této příručky. 3. Působnost článku 34 SFEU 3.1 Všeobecné podmínky NEHARMONIZOVANÁ OBLAST I když základ obecné zásady volného pohybu zboží položily články SFEU, nejsou jediným právním kritériem pro posuzování slučitelnosti vnitrostátních opatření s pravidly vnitřního trhu. Tyto články Smlouvy se neuplatňují, když je volný pohyb určitého výrobku plně harmonizován konkrétnějšími právními předpisy EU, tj. zejména pokud jsou technické specifikace daného výrobku nebo podmínky jeho prodeje předmětem harmonizace prostřednictvím směrnic nebo nařízení přijatých EU. V některých případech převažují nad obecnými ustanoveními článků SFEU konkrétnější pravidla Smlouvy, například článek 110 SFEU obsahující ustanovení týkající se daní, která mohou být překážkou vnitřního trhu. Pokud je relevantní sekundární právo, musí být jakékoli vnitrostátní opatření, které se ho týká, posouzeno ve světle harmonizujících ustanovení, a nikoli ustanovení Smlouvy ( 2 ). Je tomu tak proto, že harmonizující právní předpisy lze chápat jako ustanovení zdůvodňující zásadu volného pohybu zboží tím, že stanoví vlastní práva a povinnosti, které musí být dodržovány v případě konkrétních produktů. Proto by musel být jakýkoli problém, na který se vztahují harmonizující právní předpisy, analyzován ve světle takových konkrétních podmínek, a nikoli podle obecných zásad zakotvených ve Smlouvě. Nicméně i po 50 letech usilovné činnosti ze strany zákonodárného sboru Společenství zaměřené na poskytování harmonizovaných pravidel nejsou ustanovení Smlouvy o volném pohybu zboží nadbytečná; jejich rozsah působnosti je stále pozoruhodný. Buď nejsou určité okolnosti a/nebo produkty harmonizovány vůbec, nebo jsou předmětem jen částečné harmonizace. V každém případě, kdy nelze určit harmonizující právní předpisy, je možno spoléhat na články SFEU. V tomto ohledu články Smlouvy slouží jako bezpečnostní síť, která zaručuje, že jakoukoli překážku obchodu na vnitřním trhu je možno důkladně prozkoumat, co se týče její slučitelnosti s právem EU VÝZNAM POJMU ZBOŽÍ Články 34 a 35 SFEU se vztahují na všechny typy dovozu a vývozu zboží a produktů. Škála zboží, na které se vztahují, je stejně široká jako škála existujícího zboží, pokud má ekonomickou hodnotu: zbožím ve smyslu Smlouvy je nutno rozumět produkty, které lze peněžně ocenit a které jsou jako takové schopny tvořit předmět obchodních transakcí ( 3 ). Ve svých rozhodnutích Soudní dvůr při několika příležitostech objasnil řádné značení konkrétního produktu. Umělecká díla je nutno považovat za zboží ( 4 ). Mince, které již nejsou v oběhu jako oběživo, by spadaly do rámce definice zboží stejně jako bankovky a šeky na doručitele ( 5 ), avšak věcné dary nikoli ( 6 ). Odpad je ( 2 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Radlberger Getränkegesellschaft a S. Spitz, C-309/02, Sb. rozh. 2004, s. I-11763, bod 53. ( 3 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, 7/68, Recueil 1968, s ( 4 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Thompson, 7/78, Recueil 1978, s ( 5 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Bordessa a další, C-358/93, Recueil 1995, s. I-361. ( 6 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Persche, C-318/07, Sb. rozh. 2009, s. I-359, bod 29. Strana 9

12 nutno považovat za zboží, i když není recyklovatelný, ale je předmětem obchodní transakce. Elektřina ( 7 ) a zemní plyn ( 8 ) se považují za zboží, ale televizní signál ( 9 ) nikoli. Poslední příklad podtrhuje skutečnost, že může být z právního hlediska důležité činit rozdíl mezi zbožím a službami. Zatímco ryby jsou zajisté zbožím, na rybolovná práva a rybářská povolení se zásada volného pohybu zboží nevztahuje, neboť představují poskytování služby ve smyslu ustanovení Smlouvy týkajících se volného pohybu služeb ( 10 ) PŘESHRANIČNÍ/TRANZITNÍ OBCHOD Podle své formulace se článek 34 SFEU vztahuje na překážky obchodu mezi členskými státy. Přeshraniční prvek je tudíž předpokladem hodnocení věci podle tohoto ustanovení. Čistě vnitrostátní opatření, která se týkají jen domácího zboží, spadají mimo působnost článků SFEU. Podmínky splnění požadavku realizace obchodu přes hranice jsou jednoznačné. Stačí, pokud dotyčné opatření může nepřímo či potenciálně bránit obchodu uvnitř EU ( 11 ). Z toho vyplývá, že potřeba přeshraničního prvku znamená, že právo EU nebrání členským státům zacházet s domácími produkty méně příznivě než s dováženými produkty ( opačná diskriminace ). V praxi se však tento problém vyskytne jen zřídka, jelikož členské státy běžně nemají žádný zájem záporně působit na zboží vyrobené na jejich vlastním území. Přestože je článek 34 SFEU použitelný v případě, že domácí produkt opouští území členského státu, ale poté je dovezen zpět, tzv. zpětný dovoz ( 12 ), nevztahuje se na případy, kdy výhradním účelem zpětného dovozu je obcházení vnitrostátních pravidel ( 13 ). Požadavek, aby obchod probíhal přes hranice, může být také splněn, jestliže produkt pouze přechází přes dotyčný členský stát. Soudní dvůr jasně stanovil, že volný pohyb zboží zahrnuje existenci obecné zásady volného tranzitu zboží v rámci EU ( 14 ). Bez ohledu na místo, kde je původně vyrobeno, uvnitř nebo vně vnitřního trhu, se na veškeré zboží, jakmile je ve volném oběhu na vnitřním trhu, vztahuje zásada volného pohybu URČENÍ Články SFEU se týkají opatření přijímaných členskými státy. V této souvislosti je však pojem členské státy vykládán v širším slova smyslu, takže zahrnuje všechny orgány země, ať už jde o ústřední orgány, orgány federálního státu nebo jakékoli jiné územní orgány ( 15 ). Požadavky stanovené těmito články se vztahují stejně na zákonodárné, soudní i správní orgány členského státu ( 16 ). Zjevně se to týká opatření přijímaných všemi orgány zřízenými podle veřejného práva jakožto veřejné subjekty. Samotná skutečnost, že je nějaký subjekt zřízen podle veřejného práva, nebrání tomu, aby opatření, která přijímá, byla přičítána státu. Soudní dvůr skutečně rozhodl, že: opatření přijatá úředním orgánem, kterému vnitrostátní právní předpisy v souvislosti s jeho posláním udělují regulační a disciplinární pravomoci, mohou spadat do působnosti článku 34 SFEU ( 17 ), činnosti subjektů zřízených podle soukromého práva, avšak ze zákona, hlavně pak těch, které jsou financovány vládou nebo povinnými příspěvky z podnikání v určitém odvětví a/nebo jejichž členové jsou jmenováni orgány veřejné správy nebo jsou pod jejich dohledem, lze přičítat státu ( 18 ). V nedávném sporu dokonce Soudní dvůr, jak se zdá, potvrdil, že prohlášení učiněná na veřejnosti úředním činitelem, přestože nemají žádnou právní závaznost, lze přičítat členskému státu, a že představují překážku volného pohybu zboží, pokud se adresáti, jimž byla tato prohlášení určena, mohou v dané souvislosti důvodně domnívat, že se jedná o stanoviska, která daný činitel přijímá z pozice své funkce ( 19 ). Přestože je pojmu členský stát propůjčen široký význam, obecně se nevztahuje na čistě soukromá opatření, tzn. opatření přijímaná soukromými osobami nebo společnostmi. A konečně, podle ustálené judikatury se článek 34 SFEU vztahuje také na opatření přijímaná orgány EU. Nicméně ve vztahu k soudnímu přezkumu musí být zákonodárným orgánům EU poskytnut dostatečně široký prostor pro uplatnění vlastního uvážení. Z toho plyne, že zákonnost přijatého opatření může být dotčena jen v případě, že je dané opatření zjevně nepřiměřené s ohledem na cíl, jehož chce příslušný orgán dosáhnout ( 20 ) AKTIVNÍ A PASIVNÍ OPATŘENÍ Článek 34 SFEU je často charakterizován jako obranné právo, které lze uplatnit proti vnitrostátním opatřením vytvářejícím neodůvodněné překážky přeshraničního obchodu. Zdá se, že porušení článku 34 SFEU proto předpokládají aktivitu na straně státu. V tomto smyslu jsou opatření spadající do působnosti článku 34 SFEU tvořena především závaznými ustanoveními právních předpisů členských států, avšak nezávazná opatření mohou také před- ( 7 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Almelo v. Energiebedrijf Ijsselmij, C-393/92, Recueil 1994, s. I ( 8 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, C-159/94, Recueil 1997, s. I ( 9 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Sacchi, 155/73, Recueil 1974, s ( 10 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Jägerskiöld, C-97/98, Recueil 1999, s. I ( 11 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Dassonville, 8/74, Recueil 1974, s. 837, bod 5. ( 12 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Deutsche Grammophon v. Metro, 78/70, Recueil 1971, s ( 13 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Leclerc a další, 229/83, Recueil 1985, s. 1. ( 14 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Rakousko, C-320/03, Sb. rozh. 2005, s. I-9871, bod 65. ( 15 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Aragonesa de Publicidad Exterior a Publivía, C-1/90 a C-176/90, Recueil 1991, s. I ( 16 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Allen & Hanburys, 434/85, Recueil 1988, s. 1245, bod 25; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, C-227/06, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí, bod 37. ( 17 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech R v. Královská farmaceutická společnost Velké Británie, 266/87 a 267/87, Recueil 1989, s. 1295; rozsudek Soudního dvora ve věci Hünermund a další, C-292/92, Recueil 1993, s. I ( 18 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Irsko (Buy Irish), 249/81, Recueil 1982, s. 4005; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Německo, C-325/00, Recueil 2002, s. I-9977; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, C-227/06, nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí. ( 19 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci AGM-COS.MET, C-470/03, Sb. rozh. 2007, s. I ( 20 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Alliance for Natural Health a další, C-154/04 a C-155/04, Sb. rozh. 2005, s. I-6451, body 47 a 52. Strana 10

13 stavovat porušení článku 34 SFEU ( 21 ). Správní praxe může v konečném důsledku představovat zakázanou překážku volného pohybu zboží, pokud má tato praxe do určité míry systematickou a obecnou povahu ( 22 ). Vzhledem k povinnostem členských států podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (bývalý článek 10 ES), který jim ukládá přijmout veškerá vhodná opatření, aby zajistily plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy a účinnost práva EU, může za určitých okolností dojít k porušení článku 34 SFEU také v důsledku nečinnosti členského státu, tzn. v situaci, kdy se členský stát zdrží přijetí opatření nezbytných k odstranění překážek volného pohybu zboží. Konkrétní překážka může dokonce vzejít z činnosti soukromých osob. Ve věci C-265/95 byla Francie obviněna za akce francouzských zemědělců, kteří usilovali o omezení dovozu zemědělského zboží ze sousedních členských států tím, že zastavovali nákladní automobily, jež toto zboží přepravovaly, a/nebo ničili jejich náklad. Skutečnost, že vnitrostátní orgány proti těmto činům nezasáhly, byla považována za porušení článku 34 SFEU, protože členské státy jsou povinny zajistit volný pohyb produktů na svém území tím, že přijmou nezbytná a vhodná opatření k tomu, aby zabránily jakýmkoli omezením v důsledku jednání soukromých osob ( 23 ). Kromě toho může článek 34 SFEU vytvářet povinnost zajistit dosažení zamýšleného výsledku. Tato povinnost je porušena, pokud členský stát nesplní cíle v důsledku své nečinnosti nebo nedostatečné činnosti. Ve věci C-309/02, která se týkala německého systému povinného zpětného odběru nevratných nápojových obalů, Soudní dvůr uvedl, že soulad zálohového systému se zásadou volného pohybu zboží závisí na existenci fungujícího systému, do něhož se může skutečně zapojit každý výrobce nebo distributor. Přestože úkol vybudovat systém zpětného odběru byl svěřen soukromým podnikům, členský stát byl činěn zodpovědným za dosažení či nedosažení kýženého výsledku ( 24 ) ŽÁDNÉ PRAVIDLO OHLEDNĚ MINIMÁLNÍHO ROZSAHU V souvislosti s články týkajícími se volného pohybu zboží neexistuje žádná zásada ohledně minimálního rozsahu. Podle dlouhodobě zavedené judikatury nespadá vnitrostátní opatření mimo působnost zákazu stanoveného v článcích SFEU jen proto, že překážka, kterou tvoří, je mírná a že produkty lze uvádět na trh jinými způsoby ( 25 ). Státní opatření tudíž může představovat zakázané opatření s rovnocenným účinkem, dokonce i když: má poměrně malý hospodářský význam, se vztahuje jen na velmi omezenou zeměpisnou oblast území daného státu ( 26 ), se týká omezeného počtu dovozů nebo vývozů či omezeného počtu hospodářských subjektů. Určitá vnitrostátní pravidla jsou prohlášena za spadající mimo působnost článku 34 SFEU, pokud jejich omezující účinek na obchod mezi členskými státy je příliš nejistý a nepřímý ( 27 ). Nicméně by toto nemělo být považováno za pravidlo ohledně minimálního rozsahu ÚZEMNÍ PŮSOBNOST Povinnost dodržovat ustanovení článku 34 SFEU se vztahuje na všechny členské státy EU a v určitých případech se může vztahovat také na evropská území, za jejichž vnější vztahy zodpovídá některý členský stát, a na zámořská území závislá na členském státu nebo jinak spojená s členským státem. Co se týče některých jiných zemí, obchod mezi těmito zeměmi a členskými státy EU se řídí ustanoveními zvláštních dohod, a nikoli SFEU. Například produkty pocházející z Islandu, Lichtenštejnska a Norska mají zaručen volný pohyb v EU na základě článku 11 Dohody o EHP a průmyslové výrobky pocházející z Turecka mají zaručen volný pohyb v EU na základě článků 5 až 7 rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 o závěrečné etapě celní unie ( 28 ). Podrobný výčet území, na která se vztahuje článek 34 SFEU, je uveden v příloze B této příručky MNOŽSTEVNÍ OMEZENÍ Množstevní omezení jsou definována jako opatření, která zcela nebo částečně omezují dovoz nebo tranzit zboží ( 29 ). Jedná se například o naprostý zákaz nebo systém kvót ( 30 ), tzn. že se uplatňují množstevní omezení při dosažení určitých maximálních objemů dovozu nebo vývozu. Nicméně tento článek se týká pouze jiných než celních kvót, jelikož na celní kvóty se vztahuje článek 30 SFEU. Množstevní omezení může být založeno na právních předpisech nebo může být jen správní praxí. Článek 34 SFEU bude tudíž postihovat i utajený nebo skrytý systém kvót OPATŘENÍ S ROVNOCENNÝM ÚČINKEM Pojem opatření s rovnocenným účinkem má mnohem širší rozsah než množstevní omezení. Není snadné určit přesnou dělicí čáru mezi množstevními omezeními a opatřeními s rovnocenným účinkem a ani to nemá příliš velký praktický význam vzhledem k tomu, že se daná pravidla vztahují stejně na množstevní omezení i na opatření s rovnocenným účinkem. ( 21 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Irsko (Buy Irish), 249/81, Recueil 1982, s. 4005; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, C-227/06, nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí. ( 22 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, 21/84, Recueil 1985, s. 1355; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Německo, C-387/99, Recueil 2004, s. I-3751, bod 42 a citovaná judikatura; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Španělsko, C-88/07, Sb. rozh. 2009, s. I ( 23 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, C-265/95, Recueil 1997, s. I-6959, bod 31; viz také rozsudek Soudního dvora ve věci Schmidberger, C-112/00, Recueil 2003, s. I-5659, bod 60, zejména pokud jde o možná zdůvodnění (svoboda projevu a svoboda shromažďování). ( 24 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Radlberger Getränkegesellschaft a S. Spitz, C-309/02, Sb. rozh. 2004, s. I-11763, bod 80. ( 25 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Van de Haar, 177/82 a 178/82, Recueil 1984, s. 1797; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, 269/83, Recueil 1985, s. 837; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, 103/84, Recueil 1986, s ( 26 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Bluhme, C-67/97, Recueil 1998, s. I ( 27 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Krantz, C-69/88, Recueil 1990, s. I-583; rozsudek Soudního dvora ve věci CMC Motorradcenter, C-93/92, Recueil 1993, s. I-5009; rozsudek Soudního dvora ve věci Peralta, C-379/92, Recueil 1994, s. I-3453; rozsudek Soudního dvora ve věci BASF, C-44/98, Recueil 1999, s. I Srov. též rozsudek Soudního dvora ve věci Burmanjer a další, C-20/03, Sb. rozh. 2005, s. I-4133, ve které Soudní dvůr rozhodl, že sporná vnitrostátní pravidla, podle nichž musí být podomní prodej předplatného periodik předem schválen, mají v každém případě na uvádění výrobků z jiných členských států na trh příliš zanedbatelný a nejistý vliv, než aby mohla být považována za takové opatření, které znemožňuje nebo jinak narušuje obchod mezi členskými státy. ( 28 ) Úř. věst. L 35, , s. 1. ( 29 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Geddo, 2/73, Recueil 1973, s ( 30 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Salgoil, 13/68, Recueil 1968, s Strana 11

14 Ve věci Dassonville Soudní dvůr stanovil výklad významu a rozsahu opatření s rovnocenným účinkem ( 31 ): Všechna pravidla pro obchod přijatá členskými státy, jež jsou způsobilá přímo či nepřímo, skutečně či potenciálně bránit obchodu uvnitř Společenství, je nutno považovat za opatření se srovnatelným účinkem jako množstevní omezení. Tuto definici s drobnými odchylkami potvrzuje i judikatura Soudního dvora. V současnosti se pojem obchodní pravidla obvykle nevyskytuje, jelikož výrok ve věci Dassonville vlastně není omezen jen na obchodní pravidla, ale zahrnuje například i technické předpisy. Směrnice 70/50/EHS ( 32 ), která se formálně používala během přechodného období Společenství, vyjadřovala záměr Komise postihovat nejen opatření, která jasně připouští rozdílný postup vůči domácímu a dováženému zboží, ale i ta, která se vztahují na obě tyto kategorie zboží stejně. Následně Soudní dvůr ve věci Dassonville zdůraznil, že nejdůležitějším prvkem, který určuje, zda se na vnitrostátní opatření vztahuje článek 34 SFEU, je jeho účinek ( způsobilá přímo či nepřímo, skutečně či potenciálně ), a proto z hlediska článku 34 SFEU rozhodujícím faktorem již není diskriminační aspekt opatření. Soudní dvůr považoval za jednoznačné, že nejen zjevně diskriminační opatření mohou tvořit překážky obchodu s produkty mezi členskými státy. Rozsudek Soudního dvora ve věci Cassis de Dijon ( 33 ) potvrdil předchozí výroky ve směrnici 70/50/EHS a ve věci Dassonville. Vyjádřením, že mohou existovat rozdíly mezi vnitrostátními pravidly členských států, což by mohlo bránit obchodu se zbožím, Soudní dvůr potvrdil, že článek 34 SFEU by také mohl postihovat vnitrostátní opatření, která se vztahují stejně na domácí zboží i dovážené zboží. V tomto případě by se mohly členské státy odchýlit od této právní úpravy tím, že by využily nejen článek 36 SFEU, ale také závazné požadavky, což je pojem, který byl poprvé zakotven v tomto rozsudku. Proto lze vyslovit závěr, že článek 34 SFEU se vztahuje nejen na vnitrostátní opatření, která diskriminují dovážené zboží, ale i na taková opatření, která se z hlediska práva zdánlivě vztahují stejně na domácí i dovážené zboží, ale v praxi představují větší zatížení pro dovoz (toto konkrétní zatížení vyplývá ze skutečnosti, že dovážené zboží ve skutečnosti musí splňovat dvě sady pravidel jednu, kterou stanoví členský stát, ve kterém se zboží vyrábí, a druhou, kterou stanoví členský stát, do něhož se zboží dováží). Tato pravidla se někdy označují jako nerozlišně uplatnitelná (viz věc Komise v. Itálie ( 34 )). Proto a také na základě rozsudku Soudního dvora ve věci Dassonville a následně ve věci Cassis de Dijon nemusí vnitrostátní opatření obsahovat žádný diskriminační prvek, aby se na ně vztahoval článek 34 SFEU PODMÍNKY PRODEJE Téměř dvacet let ( 35 ) po vynesení rozsudku ve věci Dassonville Soudní dvůr uznal za nezbytné poukázat na určitá omezení rozsahu pojmu opatření s rovnocenným účinkem v článku 34 SFEU. Soudní dvůr ve věci Keck a Mithouard ( 36 ) rozhodl, že [v]zhledem ke stoupající tendenci obchodníků odvolávat se na článek [34] Smlouvy při vznášení námitek proti jakýmkoli pravidlům, jejichž účinkem je omezení jejich svobody obchodování, i v případech, kdy taková pravidla nejsou namířena na produkty z jiných členských států, považuje Soudní dvůr za nezbytné přezkoumat a vyjasnit svou judikaturu k této problematice. Jinými slovy, zdá se, že záměr přezkoumat judikaturu pochází mimo jiné z potřeby omezit příval žalob namířených proti klíčovým pilířům vnitrostátních předpisů členských států týkajících se životních podmínek a sociální oblasti, které nikdy nebyly zamýšleny k tomu, aby zasahovaly do volného pohybu ( 37 ). Soudní dvůr ve věci Keck a Mithouard s odvoláním na rozsudek ve věci Cassis de Dijon rozhodl, že pravidla, která stanoví požadavky, jež musí takové zboží splňovat představují opatření s rovnocenným účinkem, zakázaná článkem [34] ( 38 ). Okamžitě poté rozhodl, že [n]aproti tomu, v rozporu s tím, jak bylo dříve rozhodováno, uplatňování vnitrostátních ustanovení, která omezují nebo zakazují určité způsoby prodeje, na produkty z jiných členských států není takové povahy, aby přímo či nepřímo, skutečně či potenciálně bránilo obchodu mezi členskými státy ve smyslu rozsudku ve věci Dassonville ( 39 ). Pravidla stanovující požadavky, které má zboží splňovat, jsou skutečně i nadále posuzována podle rozsudku ve věci Cassis de Dijon, a proto se má za to, že jako taková spadají do působnosti článku 34 SFEU bez ohledu na to, zda také zavádějí diskriminaci na základě původu produktů ( 40 ). Naproti tomu způsoby prodeje spadají do působnosti článku 34 SFEU pouze pod podmínkou, že strana, která tvrdí, že jde o porušení tohoto článku, může prokázat, že podmínky prodeje zavádějí diskriminaci na základě původu produktů, a to buď právně nebo fakticky. K právní diskriminaci dochází, když jsou opatření zjevně diskriminační ( 41 ). Faktická diskriminace je však složitější záležitost. ( 31 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Dassonville, 8/74, Recueil 1974, s ( 32 ) Směrnice 70/50/EHS o zrušení opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu, na která se nevztahují jiné předpisy přijaté na základě Smlouvy o EHS (Úř. věst. L 13, , s. 29). ( 33 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Rewe-Zentral (Cassis de Dijon), 120/78, Recueil 1979, s ( 34 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-110/05, Sb. rozh. 2009, s. I-519, bod 35. ( 35 ) Zdá se, že důvody pro rozsudek ve věci Keck a Mithouard (rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Keck a Mithouard, C-267/91 a C-268/91, Recueil 1993, s. I-6097) jsou přítomny i v rozsudcích v předchozích soudních sporech ve věcech Oebel, 155/80, Recueil 1981, s. 1993; Blesgen, 75/81, Recueil 1982, s. 1211; Quietlynn, C-23/89, Recueil 1990, s. I-3059; a Forest, 148/85, Recueil 1986, s Na rozdíl od těchto odůvodnění viz rozsudky (vynesené před rozsudkem ve věci Keck a Mithouard) ve spojených věcech Cinéthèque, 60/84 a 61/84, Recueil 1985, s. 2605; a ve věci Torfaen, C-145/88, Recueil 1989, s (první soudní pře týkající se právní úpravy nedělního prodeje). Obtížnost uplatnění tohoto kritéria ve věci Torfaen byla zjevná z judikatury ve Spojeném království: například věc B&Q plc v. Shrewsbury BC, [1990] 3 CMLR, s. 535, a věc Stoke City Council v. B&Q [1990] 3 CMLR, s. 31. Přehled judikatury k článku 28 ES před vynesením rozsudku v soudní při ve věci Keck a Mithouard viz stanovisko generálního advokáta Jacobse ve věci Leclerc-Siplec, C-412/93, Recueil 1995, s. I-179, na s. I-182, body ( 36 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Keck a Mithouard, C-267/91 a C-268/91, Recueil 1993, s. I-6097, bod 14. ( 37 ) C. Barnard, Fitting the Remaining Pieces into the Goods and Persons Jigsaw (Doplnění zbývajících dílků do skládanky zboží a osob), 2001, European Law Review 35, s. 50; J. Schwarze, Europäisches Wirtschaftsrecht (Evropské hospodářské právo), 2007, bod 72. ( 38 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Keck a Mithouard, C-267/91 a C-268/91, Recueil 1993, s. I-6097, bod 15. ( 39 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Keck a Mithouard, C-267/91 a C-268/91, Recueil 1993, s. I-6097, bod 16. ( 40 ) P. Oliver, Free Movement of Goods in the European Community (Volný pohyb zboží v Evropském společenství), 2003, s ( 41 ) P. Oliver, Free Movement of Goods in the European Community (Volný pohyb zboží v Evropském společenství), 2003, s. 127; rozsudek Soudního dvora ve věci Ortscheit v. Eurim-Pharm, C-320/93, Recueil 1994, s. I-5243, představoval pravděpodobně takový případ. Strana 12

15 Je relativně snazší pochopit, jaké typy opatření se týkají charakteristik produktů, než jaké typy opatření představují podmínky prodeje. Mezi opatření, která se týkají charakteristik produktu, mohou patřit například opatření ohledně tvaru, velikosti, hmotnosti, složení, obchodní úpravy, identifikace nebo nabízení k prodeji. Přesto však existují některé případy, kdy se na první pohled nezdá, že by určitá opatření souvisela s charakteristikami produktu, ale Soudní dvůr přesto rozhodne, že tomu tak je ( 42 ). Ve věci Canal Satélite Digital ( 43 ) měl Soudní dvůr rozhodnout, zda příslušný registrační postup, který zahrnoval povinnost uvést hospodářské subjekty a jejich produkty v úředním rejstříku, neporušuje článek 34 SFEU. Aby získaly tuto registraci, musely se hospodářské subjekty zavázat, že budou dodržovat technické specifikace, a musely předem získat technickou zprávu vypracovanou vnitrostátními orgány a úřední potvrzení o splnění technických a dalších požadavků. Soudní dvůr došel k závěru, že tyto požadavky porušují článek 34 SFEU. Poukázal na to, že potřeba přizpůsobit dotyčné produkty vnitrostátním pravidlům brání tomu, aby mohl být výše uvedený požadavek považován za podmínku prodeje. Ve věcech Alfa Vita Vassilopoulos a Carrefour- -Marinopoulos ( 44 ) a Komise v. Řecko ( 45 ) Soudní dvůr rozhodl, že vnitrostátní právní předpisy, které podřizují prodej výrobků určených k dopečení stejným požadavkům, jaké se vztahují na úplný postup výroby a prodeje tradičního chleba a pekařských výrobků, porušují článek 34 SFEU. Soudní dvůr dospěl k tomuto závěru na základě konstatování, že ustanovení vnitrostátních právních předpisů mají za cíl specifikovat výrobní podmínky pro pekařské výrobky včetně výrobků určených k dopečení ( 46 ). Základní charakteristikou výrobků určených k dopečení je to, že se dodávají do obchodů po dokončení hlavních fází přípravy. Proto požadavek, že je nutno mít sklad mouky, prostor na hnětací zařízení a sklad pevného paliva, nebere v úvahu zvláštní povahu těchto výrobků a způsobuje zatížení dodatečnými náklady. Soudní dvůr vyslovil závěr, že dotyčné právní předpisy tudíž představují překážku dovozu, kterou nelze považovat za podmínku prodeje. Zdá se, že Soudní dvůr skutečně přejal názor generálního advokáta a rozhodl, že pravidla stanovující podmínky, které jsou součástí výrobního postupu, se týkají vlastních charakteristik zboží ( 47 ). Dalším nedávným rozhodnutím Soudního dvora, které lze v této souvislosti zmínit, je rozsudek ve věci Komise v. Řecko ohledně hracích automatů ( 48 ). Tato věc se týkala řeckého zákona, který zakazuje instalaci a provoz elektrických, elektromechanických a elektronických her včetně rekreačních dovednostních her a všech počítačových her ve všech veřejných nebo soukromých zařízeních s výjimkou kasin. Soudní dvůr dospěl k názoru, že tento řecký zákon je nutno považovat za porušení článku 34 SFEU. Soudní dvůr zašel ještě dál a prohlásil, že tomu tak je i přesto, že daný zákon nezakazuje dovoz dotyčných výrobků nebo jejich uvádění na trh ( 49 ). Soudní dvůr poukázal na to, že od vstupu daného zákona v platnost se snížil objem dovozu takových her z jiných členských států. Nicméně Soudní dvůr také prohlásil, že dovoz herních automatů se v okamžiku vstupu tohoto právního zákazu v platnost vlastně zastavil. Tato poslední poznámka Soudního dvora by mohla být rozhodujícím faktorem, proč bylo shledáno, že dané opatření spadá do působnosti článku 34 SFEU. V přehledu právních úprav prodeje Soudní dvůr uvádí opatření týkající se podmínek a metod uvádění zboží na trh ( 50 ), opatření týkající se doby prodeje zboží ( 51 ), opatření týkající se místa prodeje zboží nebo omezení toho, kdo smí zboží prodávat ( 52 ), a opatření týkající se cenové regulace ( 53 ). Kromě toho lze určité postupy nebo povinnosti, které se netýkají produktu nebo jeho balení, považovat za podmínku prodeje, jak to ukazuje rozsudek ve věci Sapod Audic ( 54 ). Vnitrostátní opatření, které bylo předmětem sporu ve věci Sapod Audic, stanovilo, že každý výrobce nebo dovozce musí přispívat na likvidaci veškerého odpadu z obalů nebo tuto likvidaci zajistit. Soudní dvůr zkoumal slučitelnost tohoto opatření s článkem 34 SFEU v případě, kdy pouze ukládalo obecnou povinnost identifikovat shromažďovaný odpad určený k likvidaci schváleným podnikem ( 55 ). Na základě tohoto výkladu Soudní dvůr rozhodl, že povinnost uložená daným ustanovením se jako taková netýká produktu ani jeho balení, a proto sama o sobě nepředstavuje pravidlo stanovující požadavky, jež musí zboží splňovat, jako například požadavky ohledně jeho označování nebo balení ( 56 ). Proto dospěl k závěru, že dané ustanovení lze považovat za podmínku prodeje. Opatření týkající se omezení reklamy jsou poněkud komplikovanější. Důležitou úlohu reklamy, která má umožnit produktu z jednoho členského ( 42 ) Viz například rozsudek Soudního dvora ve věci Mars, C-470/93, Recueil 1995, s. I-1923, a rozsudek Soudního dvora ve věci Familiapress, C-368/95, Recueil 1997, s. I-3689, bod 11. ( 43 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Canal Satélite Digital, C-390/99, Recueil 2002, s. I-607, bod 29; viz také rozsudek Soudního dvora ve věci Aher-Waggon, C-389/96, Recueil 1998, s. I-4473, bod 18. ( 44 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Alfa Vita Vassilopoulos a Carrefour-Marinopoulos, C-158/04 a C-159/04, Sb. rozh. 2006, s. I ( 45 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci C-82/05, Komise v. Řecko, Sb. rozh. 2006, s. I-93 (souhrnné vydání). ( 46 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Alfa Vita Vassilopoulos a Carrefour-Marinopoulos, C-158/04 a C-159/04, Sb. rozh. 2006, s. I-8135, bod 18. ( 47 ) Stanovisko, které přednesl generální advokát Poiares Maduro, bod 16. ( 48 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Řecko, C-65/05, Sb. rozh. 2006, s. I ( 49 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Řecko, C-65/05, Sb. rozh. 2006, s. I-10341, bod 28. ( 50 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Leclerc-Siplec, C-412/93, Recueil 1995, s. I-179, bod 22, a rozsudek Soudního dvora ve věci ARD, C-6/98, Recueil 1999, s. I-7599, bod 46. ( 51 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Tankstation t Heukske a Boermans, C-401/92 a C-402/92, Recueil 1994, s. I-2199, bod 14; rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Punto Casa a PPV, C-69/93 a C-258/93, Recueil 1994, s. I-2355, a rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Semeraro Casa Uno a další, C-418/93 až C-421/93, C-460/93 až C-462/93, C-464/93, C-9/94 až C-11/94, C-14/94, C-15/94, C-23/94, C-24/94 a C-332/94, Recueil 1996, s. I-2975, body 9 11, 14, 15, 23 a 24. ( 52 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Řecko, C-391/92, Recueil 1995, s. I-1621, bod 15; rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Punto Casa a PPV, C-69/93 a C-258/93, Recueil 1994, s. I ( 53 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Belgapom, C-63/94, Recueil 1995, s. I ( 54 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Sapod Audic, C-159/00, Recueil 2002, s. I ( 55 ) Bod 71 tamtéž (zvýraznění doplněno). Pokud by toto opatření mělo být vykládáno tak, že ukládá povinnost použít značku nebo štítek, potom by představovalo technický předpis ve smyslu směrnice 98/34/ES. V takovém případě se může jednotlivec dovolávat toho, že dané vnitrostátní ustanovení nebylo řádně oznámeno. Pak je na vnitrostátním soudu, aby odmítl dané ustanovení uplatnit. ( 56 ) Bod 72 tamtéž. Strana 13

16 státu proniknout na nový trh v jiném členském státu, uznali generální advokáti ( 57 ) i Soudní dvůr ( 58 ). Od soudní pře ve věci Keck a Mithouard Soudní dvůr řeší omezení reklamy jako úpravu prodeje ( 59 ). Je zajímavé, že v určitých případech Soudní dvůr, jak se zdá, spojuje rozsah omezení reklamy s diskriminací. Konkrétně se Soudní dvůr domnívá, že absolutní zákaz propagace charakteristik produktu ( 60 ) by mohl bránit v přístupu na trh produktům z jiných členských států více než domácím produktům, s nimiž jsou spotřebitelé více obeznámeni ( 61 ). Můžeme tedy shrnout, že Soudní dvůr zjevně považuje podmínky prodeje za opatření, která spíše než s charakteristikami zboží souvisejí s uváděním zboží na trh ( 62 ). Nicméně Soudní dvůr musel vymezit jednoduchost rozlišení stanoveného v rozsudku ve věci Keck a Mithouard ( 63 ). Z toho plyne, že určitá pravidla, která zdánlivě spadají do kategorie právních úprav prodeje, jsou řešena jako pravidla týkající se produktů. Naopak pravidla týkající se balení produktů, která jsou po vynesení rozsudku ve věci Keck a Mithouard přímo zahrnuta mezi pravidla týkající se produktů, jsou po prozkoumání specifik konkrétního případu zařazena do kategorie právních úprav prodeje ( 64 ). Tato řešení skutečně demonstrují určitý pragmatismus, který Soudní dvůr v této oblasti zastává. Ve věci Komise v. Itálie ( 65 ) Soudní dvůr poukázal na to, že judikatura týkající se článku 34 SFEU odráží povinnost dodržování 3 zásad: a) zásady zákazu diskriminace, b) zásady vzájemného uznávání a c) zásady zajištění volného přístupu na vnitrostátní trhy výrobkům ze Společenství. V bodě 35 uvedl klasický výklad ve smyslu Cassis de Dijon a v bodě 36 uvedl klasický výklad ve smyslu Keck a Mithouard. V bodě 37 konstatoval: V důsledku toho musejí být za opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu ve smyslu článku [34 SFEU] považována opatření přijatá členským státem, jejichž cílem nebo účinkem je méně příznivé zacházení s výrobky pocházejícími z jiných členských států, jakož i opatření uvedená v bodě 35 rozsudku v projednávané věci. Pod tentýž pojem spadá i jakékoliv jiné opatření, které brání v přístupu výrobků pocházejících z jiných členských států na trh členského státu (zdůraznění přidáno). Teprve se ukáže, zda tento rozsudek rozšíří oblast působnosti článku 34 SFEU, a pokud ano, za jakých okolností OMEZENÍ POUŽITÍ V poslední době je v judikatuře Soudního dvora zdůrazňována jedna z kategorií omezení: omezení použití. Taková omezení jsou charakterizována jako vnitrostátní pravidla, která povolují prodej produktu, ale zároveň do určité míry omezují jeho použití. Takové požadavky mohou zahrnovat omezení týkající se účelu nebo metody konkrétního použití, okolnosti nebo dobu použití, rozsah použití nebo typy použití. Taková opatření mohou za určitých okolností představovat opatření s rovnocenným účinkem. Existují tři nedávné případy, které by mohly spadat do této oblasti stížností. Za prvé, Komise ve věci Komise v. Portugalsko ( 66 ) podala žalobu proti Portugalsku, jelikož portugalské právo zakazovalo upevňovat barevné fólie na skla motorových vozidel. Komise tvrdila, že tento zákaz porušuje článek 34 SFEU a že jej nelze odůvodnit podle článku 36 SFEU. Podle Komise totiž případní zájemci, podnikatelé či nepodnikatelé, kteří vědí, že by takové fólie nemohli upevňovat na skla motorových vozidel, tyto fólie nekoupí. ( 67 ) Zdá se, že Soudní dvůr tento argument přijal. Konkrétně konstatoval, že případní zájemci, podnikatelé či nepodnikatelé, kteří vědí, že je zakázáno upevňovat takové fólie na čelní sklo a skla nacházející se v blízkosti sedadel cestujících v motorových vozidlech, prakticky nemají zájem je kupovat. ( 68 ) V důsledku toho dospěl k závěru, že Portugalsko porušilo povinnosti vyplývající z článku 34 SFEU. Za druhé, Komise ve věci Komise v. Itálie ( 69 ) požádala Soudní dvůr, aby potvrdil, že Itálie tím, že ponechává v platnosti pravidla, která zakazují používání přívěsných vozíků za motocykly, nesplnila své povinnosti podle článku 34 SFEU. V případě přípojných vozidel, která nejsou konstrukčně určena speciálně pro připojení k motocyklům, Soudní dvůr konstatoval, že jsou jejich možnosti jiného použití než ve spojení s motocykly okrajové ( 70 ). Spotřebitelé, kteří vědí, že nemohou používat svůj motocykl s přípojným vozidlem, které bylo pro něj speciálně konstrukčně určeno, totiž neměli prakticky žádný zájem na koupi takového přípojného vozidla. V důsledku toho dotčený zákaz představuje porušení článku 34 SFEU. V tomto konkrétním případě však Soudní dvůr vyslovil názor, že dané opatření je odůvodněné na základě ohledů na bezpečnost silničního provozu jakožto závazného požadavku. ( 57 ) Viz například stanovisko, které přednesl generální advokát Jacobs ve věci Leclerc-Siplec, C-412/93, Recueil 1995, s. I-179, na s. I-182, a stanovisko, které přednesl generální advokát Geelhoed ve věci Douwe Egberts, C-239/02, Sb. rozh. 2004, s. I-7007, na s ( 58 ) Viz například rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech De Agostini a TV-Shop, C-34/95 až C-36/95, Recueil 1997, s. I ( 59 ) Srov. rozsudek Soudního dvora ve věci Leclerc-Siplec, C-412/93, Recueil 1995, s. I-179; rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech De Agostini a TV-Shop, C-34/95 až C-36/95, Recueil 1997, s. I-3843; rozsudek Soudního dvora ve věci Gourmet International Products, C-405/98, Recueil 2001, s. I-1795; rozsudek Soudního dvora ve věci Hünermund a další, C-292/92, Recueil 1993, s. I ( 60 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Douwe Egberts, C-239/02, Sb. rozh. 2004, s. I-7007, bod 53. ( 61 ) Co se týče diskriminace mezi domácími hospodářskými subjekty a hospodářskými subjekty jiných členských států, viz rozsudek Soudního dvora ve věci Deutscher Apothekerverband, C-322/01, Recueil 2003, s. I-14887, bod 74, a rozsudek Soudního dvora ve věci TK-Heimdienst, C-254/98, Recueil 2000, s. I-151, bod 26. Viz také rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Legia a Gyselinx, 87/85 a 88/85, Recueil 1986, s. 1707, bod 15, a rozsudek Soudního dvora ve věci Franzén, C-189/95, Recueil 1997, s. I-5909, bod 71. ( 62 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Karner, C-71/02, Recueil 2004, s. I-3025 (zákaz označení, že zboží pochází z konkurzu); rozsudek Soudního dvora ve věci A-Punkt Schmuckhandel, C-441/04, Sb. rozh. 2006, s. I-2093 (situace při podomním obchodu) a také obdobné zdůvodnění v rozsudku Soudního dvora ve věci Burmanjer a další, C-20/03, Sb. rozh. 2005, s. I ( 63 ) Stanovisko generálního advokáta ve spojených věcech Alfa Vita Vassilopoulos a Carrefour-Marinopoulos, C-158/04 a C-159/04, Sb. rozh. 2006, s. I-8135, body ( 64 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Morellato, C-416/00, Recueil 2003, s. I-9343, bod 36 (Generální advokát Maduro uvádí, že jak se zdá, požadavek změnit výrobek byl vznesen teprve v posledním stadiu uvádění výrobku na trh. V důsledku toho přístup dováženého výrobku na vnitrostátní trh nebyl sám o sobě předmětem sporu.). ( 65 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-110/05, Sb. rozh. 2009, s. I-519. ( 66 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Portugalsko, C-265/06, Sb. rozh. 2008, s. I ( 67 ) Bod 15. ( 68 ) Bod 33. ( 69 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-110/05, Sb. rozh. 2009, s. I-519. ( 70 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-110/05, Sb. rozh. 2009, s. I-519, body 51 a 55. Strana 14

17 A za třetí, věc C-142/05 Mickelsson a Roos ( 71 ) se týkala žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, v níž šlo o to, zda články 34 a 36 SFEU vylučovala švédská pravidla používání vodních skútrů. Podle švédských předpisů bylo používání takových plavidel jinde než na obecně splavných vodních cestách a na vodních plochách a tocích, na nichž používání vodních skútrů povolil krajský orgán státní správy, zakázáno a bylo možné je trestat pokutou. Soudní dvůr nejprve zopakoval tři případy uvedené ve věci C-110/05 (Komise v. Itálie, bod 37). Soudní dvůr vysvětlil, že pokud by účinkem vnitrostátních pravidel pro určení vod a splavných vodních cest bylo bránit uživatelům vodních skútrů ve vlastním a inherentním používání těchto výrobků nebo zásadně omezovat jejich používání, bylo by účinkem takových pravidel bránit přístupu těchto výrobků na dotčený vnitrostátní trh, a tvořily by tedy opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením. Soudní dvůr konstatoval, že v rozhodné době z hlediska skutkového stavu dotčeného v původním řízení nebyla určena žádná oblast pro plavbu vodních skútrů, takže používání vodních skútrů bylo povoleno pouze na veřejně splavných vodních cestách. Soudní dvůr dále poukázal na to, že obžalovaní v původním řízení, jakož i Komise, tvrdili, že tyto vodní cesty jsou určeny pro nákladní dopravu obchodní povahy, která činí používání vodních skútrů nebezpečným, a že se v každém případě většina švédských splavných vod nachází mimo uvedené vodní cesty ( 72 ). V důsledku toho by bylo zjevně možné argumentovat, že účinkem dotčeného zákazu je faktické zabránění v přístupu na trh. Soudní dvůr však v bodě 39 konstatoval, že [t]aková právní úprava, jakou je úprava dotčená v původním řízení, může být v zásadě považována za přiměřenou za podmínky, že příslušné vnitrostátní orgány jsou povinny přijmout taková prováděcí opatření, dále že tyto orgány skutečně vykonaly pravomoc, která jim byla v tomto ohledu svěřena, a určily vodní plochy odpovídající podmínkám stanoveným vnitrostátním nařízením a nakonec, že taková opatření byla přijata v přiměřené lhůtě po vstupu tohoto nařízení v platnost ( 73 ). Soud v bodě 40 rozhodl, že taková vnitrostátní právní úprava může být odůvodněna cílem ochrany životního prostředí s výhradou dodržení výše uvedených podmínek. Soudní dvůr tak uvádí, že dotčený druh právní úpravy by mohl být odůvodněn, pokud budou splněny výše uvedené podmínky. 3.2 Zásada vzájemného uznávání Technické překážky volného pohybu zboží v rámci EU jsou dosud značně rozšířené. Vznikají tehdy, když vnitrostátní pravidla, která stanovují požadavky, jež mají takové produkty splňovat (např. ohledně určení, formy, velikosti, hmotnosti, složení, prezentace, označení a balení), orgány členských států uplatňují na produkty pocházející z jiných členských států, kde jsou zákonně vyráběny nebo uváděny na trh. Pokud taková pravidla neprovádějí sekundární právní předpisy EU, představují technické překážky, na které se vztahují články 34 a 36 SFEU. Je tomu tak i v případě, že se daná pravidla vztahují bez rozdílu na všechny produkty. Podle zásady vzájemného uznávání ( 74 ) v rámci vnitřního trhu Společenství nadále koexistují různé vnitrostátní technické předpisy. Tato zásada znamená, že bez ohledu na technické rozdíly mezi různými vnitrostátními pravidly uplatňovanými v rámci EU nemohou členské státy určení zakázat na svém území prodej výrobků, které nejsou předmětem harmonizace EU a které jsou zákonně uváděny na trh v jiném členském státu, i když byly vyrobeny podle technických a kvalitativních předpisů odlišných od těch, jež musí splňovat domácí výrobky. Jedinými výjimkami z této zásady jsou omezení, která jsou odůvodněna podle článku 36 SFEU (ochrana veřejné mravnosti nebo bezpečnosti, ochrana zdraví a života lidí a zvířat nebo ochrana rostlin apod.) nebo na základě nadřazených požadavků obecného zájmu uznávaných v judikatuře Soudního dvora a která jsou úměrná sledovanému cíli. Zásada vzájemného uznávání je tak v neharmonizované oblasti tvořena pravidlem a výjimkou: obecným pravidlem, že bez ohledu na existenci vnitrostátního technického pravidla v členském státu určení výrobky zákonně vyráběné nebo uváděné na trh v jiném členském státu požívají základní svobody volného pohybu, kterou zaručuje SFEU, a výjimkou, že výrobky zákonně vyráběné nebo uváděné na trh v jiném členském státu nepožívají tohoto práva, pokud členský stát určení může dokázat, že je nezbytné podřídit dotyčné výrobky jeho vlastnímu technickému pravidlu na základě důvodů uvedených v článku 36 SFEU nebo v závazných požadavcích vyskytujících se v judikatuře Soudního dvora, a to v souladu se zásadou přiměřenosti. Až donedávna byla nepochybně nejdůležitějším problémem při uplatňování zásady vzájemného uznávání obecná právní nejistota ohledně důkazního břemene. Proto EU přijala nařízení (ES) č. 764/2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES ( 75 ). 3.3 Typické překážky obchodu Překážky obchodu mají velmi rozdílné formy a podoby. Někdy jsou to velmi přímočará opatření zvlášť zaměřená na dovoz nebo umožňující preferenční zacházení s domácím zbožím, zatímco jindy jsou to neočekávané vedlejší účinky obecných rozhodnutí. Během několika minulých desetiletí se v judikatuře a při praktickém uplatňování článků SFEU v rámci řízení o jejich porušení objevily některé typické kategorie. Níže je celá řada z nich popsána VNITROSTÁTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOVOZU (DOVOZNÍ POVOLENÍ, INSPEKCE A KONTROLY) Vnitrostátní opatření týkající se přímo samotného dovozu produktů z jiných členských států ztěžují dovoz, a proto jsou běžně považována za opatření s rovnocenným účinkem, která odporují článku 34 SFEU. Ukázkovým příkladem je v této souvislosti povinnost získat před dovezením zboží dovozní povolení. Jelikož formální postupy tohoto druhu mohou způsobovat zdržení, porušuje taková povinnost článek 34 SFEU i v případech, kdy jsou povolení ( 71 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Mickelsson a Roos, C-142/05, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí. ( 72 ) Bod 25. ( 73 ) Bod 39. ( 74 ) Tato zásada má svůj původ ve známém rozsudku Soudního dvora ve věci Cassis de Dijon ze dne 20. února 1979 (rozsudek Soudního dvora ve věci Rewe-Zentral, 120/78, Recueil 1979, s. 649) a byla základem nového vývoje na vnitřním trhu zboží. I když zpočátku nebyla v judikatuře Soudního dvora výslovně zmiňována, nyní je již plně uznávána (viz např. rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-110/05, Sb. rozh. 2009, s. I-519, bod 34). ( 75 ) Úř. věst. L 218, , s. 21. Podrobnosti viz bod 8.3 této příručky. Strana 15

18 udělována automaticky a dotyčný členský stát nemá v úmyslu si vyhradit právo povolení neudělit ( 76 ). Inspekce a kontroly, například veterinární, hygienické, rostlinolékařské a další kontroly, včetně celních kontrol při dovozu (a vývozu) jsou považovány za opatření s rovnocenným účinkem ve smyslu článků 34 a 35 ( 77 ). Takové inspekce mohou dovoz nebo vývoz ztěžovat nebo prodražovat v důsledku zpoždění vyplývajících z inspekcí a dodatečných přepravních nákladů, které kvůli nim mohou obchodníkovi vzniknout. Když 1. ledna 1993 vznikl vnitřní trh, opakované hraniční kontroly při převozu zboží se staly minulostí. V současnosti členské státy nesmějí provádět kontroly na svých hranicích, pokud nejsou součástí obecného systému kontrol, který se v podobném rozsahu uplatňuje i uvnitř členského státu a/nebo pokud se nejedná o namátkové kontroly na místě. Pokud však rozsah takových kontrol bez ohledu na místo jejich provádění dosáhne takové míry, že se jedná o systematickou kontrolu dovážených produktů, jsou tyto kontroly stále považovány za opatření s rovnocenným účinkem ( 78 ), které může být odůvodněno jen výjimečně, při splnění přísných podmínek POVINNOST JMENOVAT ZÁSTUPCE NEBO ZŘÍDIT SKLADOVACÍ PROSTORY V DOVÁŽEJÍCÍM ČLENSKÉM STÁTU O povinnosti dovozce mít místo podnikání v členském státu určení prohlásil Soudní dvůr, že přímo neguje volný pohyb zboží v rámci vnitřního trhu. Soud se vlastně vyjádřil, že jelikož tato povinnost nutí podniky zřízené v jiných členských státech k výdajům na zajištění zástupce v členském státě dovozu, znesnadňuje, ne-li přímo znemožňuje určitým podnikům, zejména malým a středním podnikům, vstup na trh daného členského státu ( 79 ). Povinnost ustanovit zástupce či zmocněnce, pobočku nebo kancelář či sklad v členském státě dovozu by podobně byla v rozporu s článkem 34 SFEU. Některé členské státy se pokoušely odůvodnit takové požadavky tvrzením, že jsou nezbytné k zajištění řádného prosazování vnitrostátních ustanovení ve veřejném zájmu, v některých případech i včetně trestněprávní odpovědnosti. Soudní dvůr tento argument odmítl. Rozhodl, že i když je každý členský stát oprávněn přijímat na svém území vhodná opatření k zajištění ochrany veřejného pořádku, jsou taková opatření odůvodněná pouze tehdy, jestliže se zjistí, že jsou nezbytná k dosažení oprávněných důvodů veřejného zájmu a že takové ochrany nelze dosáhnout prostředky méně omezujícími volný pohyb zboží ( 80 ). Soud tudíž rozhodl, že [p]řestože trestní postihy mohou mít odrazující účinek, co se týče chování, jež postihují, není tento účinek zaručen a každopádně není zesílen výhradně tím, že se na území státu nachází osoba, která smí právoplatně zastupovat výrobce ( 81 ). Proto bylo rozhodnuto, že požadavek, aby byl na území státu ustanoven zástupce, není takové povahy, aby z hlediska veřejného zájmu vedl k dostatečnému posílení záruk, které by odůvodnilo výjimku ze zákazu obsaženého v článku 34 SFEU. Vnitrostátní požadavky regulující skladování nebo vytváření zásob dováženého zboží mohou také představovat porušení článku 34 SFEU, pokud taková vnitrostátní opatření diskriminačně postihují dovážené zboží ve srovnání s domácími produkty. Sem patří veškerá pravidla, která zakazují, omezují nebo vyžadují uskladnění pouze u dováženého zboží. Vnitrostátní opatření požadující, aby dovážené vinné destiláty byly po dobu nejméně šesti měsíců uskladněny, aby mohly získat určitá označení kvality, bylo Soudním dvorem uznáno za opatření s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení ( 82 ). Podobné překážky obchodu se zbožím by mohla vytvářet jakákoli vnitrostátní pravidla, která úplně či částečně vyhrazují používání skladovacích prostor pouze pro domácí produkty nebo vážou skladování dovážených produktů na splnění podmínek rozdílných od podmínek platných pro domácí produkty a obtížněji splnitelných. Z toho vyplývá, že vnitrostátní opatření, které podporuje vytváření zásob domácích produktů, by mohlo představovat překážku volného pohybu zboží ve smyslu článku 34 SFEU VNITROSTÁTNÍ REGULACE CEN A ÚHRADA VÝDAJŮ Přestože Smlouva neobsahuje žádné zvláštní ustanovení ohledně vnitrostátních předpisů o regulaci cen, Soudní dvůr ve své judikatuře při celé řadě příležitostí potvrdil, že článek 34 SFEU se vztahuje i na vnitrostátní regulaci cen. Taková regulace zahrnuje celou řadu různých opatření: minimální a maximální ceny, zmrazení cen, minimální a maximální zisková rozpětí a udržování úrovně cen při dalším prodeji. Minimální ceny: Minimální cena stanovená jako určitá konkrétní částka, která i když se vztahuje bez rozdílu na domácí i dovážené produkty může omezovat dovoz tím, že neumožňuje, aby se jejich nižší nákladové ceny promítaly v maloobchodní prodejní ceně, a tak zabraňuje dovozcům využívat jejich konkurenční výhodu, představuje opatření s rovnocenným účinkem, které je v rozporu s článkem 34 SFEU. Spotřebitel nemůže mít z výhodnější ceny prospěch ( 83 ). Tato oblast je nicméně nyní částečně harmonizována a například vnitrostátní právní předpisy stanovující minimální ceny tabáku by měly být posuzovány s ohledem na směrnici 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Podle judikatury Soudního dvora je stanovení takových minimálních prodejních cen v rozporu s čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice ( 84 ). Maximální ceny: Přestože maximální cena, která se vztahuje bez rozdílu na domácí i dovážené produkty, sama o sobě nepředstavuje opatření s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení, může mít takový účinek, pokud je stano- ( 76 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Finsko, C-54/05, Sb. rozh. 2007, s. I-2473, bod 31, nebo rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech International Fruit Company a další, 51/71 až 54/71, Recueil 1971, s ( 77 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Rewe Zentralfinanz, 4/75, Recueil 1975, s ( 78 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Deutsches Milch-Kontor II, C-272/95, Recueil 1997, s. I ( 79 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, 155/82, Recueil 1983, s. 531, bod 7. ( 80 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, 155/82, Recueil 1983, s. 531, bod 12. Viz také rozsudek Soudního dvora ve věci Grilli, C-12/02, Recueil 2003, s. I-11585, body 48 a 49; rozsudek Soudního dvora ve věci Skanavi a Chryssanthakopoulos, C-193/94, Sb. rozh. 1996, s. I-929, body 36 až 38. ( 81 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, 155/82, Recueil 1983, s. 531, bod 15. ( 82 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Eggers, 13/78, Recueil 1978, s ( 83 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Cullet, 231/83, Recueil 1985, s. 305; rozsudek Soudního dvora ve věci Van Tiggele, 82/77, Recueil 1978, s. 25. ( 84 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Řecko, C-216/98, Recueil 2000, s. I-8921, a rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, C-302/00, Recueil 2002, s. I Strana 16

19 vena na úrovni, která prodej dováženého produktu buď znemožňuje nebo ztěžuje ve srovnání s prodejem domácího produktu ( 85 ). Zmrazení cen: Ve věci týkající se vnitrostátního opatření, které požadovalo, aby veškerá zvýšení cen byla hlášena příslušným orgánům nejméně dva měsíce předtím, než nabudou účinnosti, Soudní dvůr potvrdil, že zmrazení cen, která se vztahují stejně na domácí i dovážené produkty, sama o sobě nepředstavují opatření s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení. Mohou však de facto takovým účinkem působit, pokud jsou ceny na takové úrovni, že uvádění dovážených produktů na trh je buď nemožné nebo obtížnější než u domácích produktů ( 86 ). Tak tomu bude v případě, že dovozci mohou uvádět dovážené produkty na trh jen se ztrátou. Minimální a maximální zisková rozpětí stanovená konkrétní částkou, a nikoli jako procentuální podíl z nákladové ceny, nepředstavují opatření s rovnocenným účinkem ve smyslu článku 34 SFEU. Totéž platí o pevně stanoveném maloobchodním ziskovém rozpětí, které je podílem z maloobchodní ceny volně určené výrobcem, přinejmenším tvoří-li přiměřenou odměnu pro maloobchodníka. Naproti tomu maximální ziskové rozpětí stanovené jako jednotná částka, která se vztahuje jak na domácí, tak na dovážené produkty a která nepokrývá dovozní náklady, spadá do působnosti článku 34 SFEU ( 87 ). Od vynesení rozsudku Soudního dvora ve věci Keck a Mithouard, která se týkala francouzských právních předpisů zakazujících další prodej se ztrátou, se zdá, že vnitrostátní právní předpisy o regulaci cen spadají do rámce pojmu podmínky prodeje. V tomto ohledu nespadají do působnosti článku 34 SFEU, pokud se vztahují na všechny příslušné obchodníky podnikající na území daného státu a pokud mají stejný dopad, právně i fakticky, na obchodování s domácími produkty jako na obchodování s produkty z jiných členských států. Skutečnost, že regulace cen představuje podmínku prodeje, je potvrzena v rozsudku Soudního dvora ve věci Belgapom, podle něhož belgické právní předpisy zakazující prodej se ztrátou nebo jen s velmi malým ziskovým rozpětím spadají mimo působnost článku 34 SFEU. Úhrada léčivých přípravků: Podle obecného pravidla neupírá právo EU členským státům jejich pravomoc, pokud jde o organizaci vlastních systémů sociálního zabezpečení ( 88 ); a při neexistenci harmonizace na úrovni EU jsou podmínky poskytování dávek sociálního zabezpečení určovány příslušnými předpisy členského státu. Nicméně takové předpisy mohou mít dopad na možnosti obchodování, a tudíž mohou ovlivňovat rozsah dovozu. Z toho plyne, že vnitrostátní rozhodnutí o úhradě léčivých přípravků může mít nepříznivý dopad na jejich dovoz a může představovat překážku volného pohybu zboží. Kromě toho z rozsudku ve věci Duphar vyplývá, že ustanovení vnitrostátních právních předpisů upravující úhradu zdravotnických prostředků v rámci vnitrostátního zdravotnictví jsou v souladu s článkem 34 SFEU, pokud určení, kterých přípravků se úhrada týká a kterých nikoli, není diskriminační z hlediska původu přípravků a pokud je učiněno na základě objektivních a ověřitelných kritérií. Kromě toho by mělo být možno seznam hrazených přípravků pozměnit, kdykoli je to nezbytné k dodržení určených kritérií. Pojem objektivní a ověřitelná kritéria, zmíněný Soudním dvorem, se může týkat toho, zda na trhu existují jiné, méně nákladné přípravky mající tentýž terapeutický účinek, skutečnosti, že dané přípravky jsou volně prodejné bez lékařského předpisu, nebo skutečnosti, že některé přípravky nejsou hrazeny z důvodů farmakoterapeutické povahy, které jsou zdůvodněny ochranou veřejného zdraví. Procesní pravidla pro přijímání rozhodnutí ohledně vnitrostátních systémů úhrady byla stanovena směrnicí Rady 89/105/EHS o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. Ve věci Decker ( 89 ) došel Soudní dvůr k závěru, že vnitrostátní pravidla, podle nichž úhrada ceny léčivých přípravků podléhá předběžnému schválení příslušnou institucí členského státu, pokud jsou dané přípravky nakupovány v jiném členském státu, představuje omezení volného pohybu zboží ve smyslu článku 34 SFEU, jelikož taková pravidla podněcují pojištěnce, aby si dané přípravky kupovali ve svém vlastním členském státu spíše než v jiném členském státu, a tím mohou omezovat dovoz takových přípravků v jiných členských státech VNITROSTÁTNÍ ZÁKAZY URČITÝCH PRODUKTŮ NEBO LÁTEK Zákaz uvádět na trh určitý výrobek nebo látku je z hlediska volného pohybu zboží nejrestriktivnějším opatřením, jaké může členský stát přijmout. Většina zboží, na něž se vztahují vnitrostátní zákazy, patří mezi potraviny ( 90 ), včetně vitamínů a dalších doplňků stravy, a chemické látky ( 91 ). Mezi důvody těchto přísných opatření, které členské státy uvádějí nejčastěji, patří ochrana zdraví a života lidí a zvířat a ochrana rostlin podle článku 36 SFEU a závazné požadavky vyplývající z judikatury Soudního dvora, například ochrana životního prostředí. Tato zdůvodnění jsou často vzájemně kombinována. Členský stát, který hodlá na svém území zakázat určitý produkt nebo látku, musí prokázat, že je takové opatření nezbytné a případně že obchodování s dotyčnými produkty představuje vážné ohrožení veřejného zdraví a že příslušná pravidla jsou v souladu se zásadou přiměřenosti. To zahrnuje i povinnost předložit relevantní důkazy, jako například technické, vědecké, statistické a nutriční údaje, jakož i veškeré další důležité informace ( 92 ). Navíc musí členský stát prokázat, že uvedeného cíle nelze dosáhnout žádnými jinými prostředky majícími méně omezující účinek na obchod mezi členskými státy uvnitř EU ( 93 ). Například v souvislosti s francouzským záka- ( 85 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Tasca, 65/75, Recueil 1976, s. 291; rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech SADAM, 88/75 až 90/75, Recueil 1976, s. 323; rozsudek Soudního dvora ve věci Roussel, 181/82, Recueil 1983, s. 3849; rozsudek Soudního dvora ve věci GB-Inno v. ATAB, 13/77, Recueil 1977, s ( 86 ) Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Danis, 16/79 až 20/79, Recueil 1979, s ( 87 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Roelstraete, 116/84, Recueil 1985, s. 1705; rozsudek Soudního dvora ve věci Lefèvre, 188/86, Recueil 1987, s ( 88 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Duphar, 238/82, Recueil 1984, s. 523, a rozsudek Soudního dvora ve věci Sodemare a další, C-70/95, Recueil 1997, s. I ( 89 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Decker, C-120/95, Recueil 1998, s. I ( 90 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Sandoz, 174/82, Recueil 1983, s. 2445; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, C-24/00, Recueil 2004, s. I-1277; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-420/01, Recueil 2003, s. I-6445; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Dánsko, C-192/01, Recueil 2003, s. I-9693; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Nizozemsko, C-41/02, Sb. rozh. 2004, s. I-11375; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Německo, C-319/05, Sb. rozh. 2007, s. I ( 91 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Toolex, C-473/98, Recueil 2000, s. I ( 92 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-270/02, Recueil 2004, s. I ( 93 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci De Peijper, 104/75, Recueil 1976, s Strana 17

20 zem přidávání kofeinu do nápojů v množství přesahujícím určitý limit Soudní dvůr rozhodl, že vhodné značení, které spotřebitele informuje o povaze, složkách a vlastnostech obohacených výrobků, umožňuje spotřebitelům, u nichž hrozí nadměrná konzumace živiny přidané do těchto výrobků, aby se sami rozhodli, zda je budou používat ( 94 ). Soudní dvůr tudíž rozhodl, že zákaz přidávání kofeinu v množství přesahujícím určitý limit není nezbytný k dosažení cíle, kterým je ochrana spotřebitele. Případ dánských vitamínů ( 95 ) se týkal dánské správní praxe zakazující obohacování potravin vitamíny a minerály, pokud nelze prokázat, že je takové obohacování v zájmu uspokojování potřeb dánského obyvatelstva. Soudní dvůr zpočátku souhlasil, že je na Dánsku samotném, aby si rozhodlo o žádoucí úrovni ochrany lidského zdraví a života s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti. Soudní dvůr nicméně poznamenal, že důkazní břemeno spočívá na dánských orgánech, které musí v každém případě prokázat, že vzhledem ke stravovacím návykům dánského obyvatelstva a s ohledem na výsledky mezinárodního vědeckého výzkumu jsou dánská pravidla nezbytná k zajištění účinné ochrany zájmů uvedených v daném ustanovení, a zejména že uvádění dotyčných produktů na trh představuje skutečné ohrožení veřejného zdraví ( 96 ). Po posouzení dotyčné dánské správní praxe dospěl Soudní dvůr k závěru, že dané opatření neumožňuje dodržování práva Společenství týkajícího se identifikace a posouzení skutečného nebezpečí pro veřejné zdraví, což vyžaduje případ od případu podrobné zhodnocení účinků, jaké by přidávání daných minerálů a vitamínů mohlo mít ( 97 ). Obecně zaujímá Soudní dvůr k opatřením tohoto druhu restriktivní postoj. Nicméně v oblastech, kde neexistuje vědecká jistota o vlivu určitého produktu nebo látky například na lidské zdraví nebo životní prostředí, se ukázalo, že je pro Soudní dvůr obtížnější takové zákazy odmítnout ( 98 ). V těchto případech také hraje v celkovém posouzení věci Soudním dvorem důležitou úlohu takzvaná zásada předběžné opatrnosti ( 99 ). Může se také stát, že členské státy namísto naprostého zákazu pouze vyžadují předchozí schválení v zájmu veřejného zdraví přidávání látek, které již jsou povoleny v jiném členském státu. V takovém případě členské státy pouze plní své povinnosti podle práva EU, jestliže jsou dotyčné postupy přístupné a lze je dokončit v přiměřené době a jestliže se lze proti zákazu určitého produktu odvolat u soudu. Tento postup musí být výslovně stanoven v opatření s obecnou působností, závazném pro vnitrostátní orgány. Charakteristiky tohoto zjednodušeného postupu byly stanoveny Soudním dvorem v rozsudku ve věci C-344/90 ( 100 ) SCHVÁLENÍ TYPU Požadavky pro schválení typu vymezují právní, technické a bezpečnostní podmínky, které musí výrobek splňovat. Schválení typu tudíž není omezeno jen na určité odvětví, protože takové požadavky existují u tak široké škály výrobků, jako jsou námořní zařízení, mobilní telefony, osobní automobily a zdravotnické přístroje. Obecně je schválení typu vyžadováno dříve, než je povoleno uvést výrobek na trh. Splnění požadavků pro schválení typu je často dáno najevo označením na výrobku. Například označení CE potvrzuje splnění takových požadavků buď prostřednictvím vlastního prohlášení výrobce nebo osvědčením vystaveným třetí stranou. Zatímco běžné celoevropské požadavky pro schválení typu obvykle usnadňují uvádění výrobků na vnitřní trh, vnitrostátní schvalování typu v neharmonizovaných oblastech často vytváří překážky obchodu se zbožím. Rozdílné výrobkové normy znesnadňují výrobcům uvádění téhož produktu na trh v různých členských státech, případně mohou dokonce vést k vyšším nákladům na zajištění souladu. Předpisy vyžadující vnitrostátní schválení typu před uvedením výrobků na trh jsou proto považovány za opatření s rovnocenným účinkem ( 101 ). I když členský stát může být ze zdravotnických nebo bezpečnostních důvodů oprávněn vyžadovat, aby výrobek, který již byl schválen v jiném členském státu, prošel novým přezkoumáním a schválením, dovážející členský stát musí zohlednit zkoušky nebo kontroly provedené ve vyvážejících členských státech a poskytující rovnocenné záruky ( 102 ). Ve věci Komise v. Portugalsko ( 103 ) šlo o to, že určitému podniku dohlížející orgán odmítl vydat požadované povolení k instalaci dovezených polyetylenových trubek se zdůvodněním, že takové trubky nebyly schváleny vnitrostátním zkušebním orgánem. Osvědčení, která podnik měl a která byla vydána italským zkušebním ústavem, nebyla uznána. Soudní dvůr rozhodl, že příslušné orgány (v tomto případě portugalské) musí zohlednit dotyčná osvědčení vystavená certifikačními orgány jiného členského státu, zejména pokud jsou tyto orgány členským státem pověřeny tato osvědčení vydávat. Jelikož portugalské orgány neměly dostatek informací, aby si mohly dotyčná osvědčení ověřit, mohly si příslušné informace opatřit od orgánů vyvážejícího členského státu. Je požadován vstřícný přístup ze strany vnitrostátního orgánu, kterému je předána žádost o povolení výrobku nebo uznání osvědčení POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ Vnitrostátní systémy, které podmiňují uvádění zboží na trh předchozím schválením, omezují přístup dovážejícího členského státu na trh a musí být proto považovány za opatření s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení dovozu ve smyslu článku 34 SFEU ( 104 ). Soudní dvůr stanovil řadu podmínek, za kterých může být takový požadavek předchozího schválení oprávněný ( 105 ): ( 94 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, C-24/00, Recueil 2004, s. I-1277, bod 75. ( 95 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Dánsko (dánské vitamíny), C-192/01, Recueil 2003, s. I ( 96 ) Bod 46 tamtéž. ( 97 ) Bod 56 tamtéž. ( 98 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Toolex, C-473/98, Recueil 2000, s. I-5681, a rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, C-24/00, Recueil 2004, s. I ( 99 ) Viz níže, bod ( 100 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, C-344/90, Recueil 1992, s. I ( 101 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Francie, 21/84, Recueil 1985, s ( 102 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Itálie, C-455/01, Recueil 2003, s. I ( 103 ) Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Portugalsko, C-432/03, Sb. rozh. 2005, s. I ( 104 ) Například Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, C-254/05, Sb. rozh. 2007, s. I-4269; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Portugalsko, C-432/03, Sb. rozh. 2005, s. I-9665, bod 41; rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Nizozemsko, C-249/07, nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí, bod 26. ( 105 ) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Canal Satélite Digital, C-390/99, Recueil 2002, s. I-607. Strana 18

Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu

Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu Ministerstvo průmyslu a obchodu 22.10.2009 Volný pohyb zboží Zakotven Smlouvou o založení ES (čl.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ VŠFS 2015

VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ VŠFS 2015 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ VŠFS 2015 JUDIKÁT DASSONVILLE 1974 (OPAKOVÁNÍ) Všechna obchodní pravidla upravená právem členských států, která přímo nebo nepřímo, skutečně nebo

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu Prezentace k nařízení 764/2008 o vzájemném uznávání 2.5.2009 Nařízení 764/2008 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 764/2008, kterým se stanoví postupy týkající se

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA F. G. JACOBSE přednesené dne 16. prosince 2004 1

STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA F. G. JACOBSE přednesené dne 16. prosince 2004 1 STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA F.G. JACOBSE - VĚC C-267/03 STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA F. G. JACOBSE přednesené dne 16. prosince 2004 1 1. Otázka, která vyvstala v projednávané věci se týká povinnosti

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 8. července 2004* Ve věci C-166/03,

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 8. července 2004* Ve věci C-166/03, ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 8. července 2004* Ve věci C-166/03, Komise Evropských společenství, zastoupená B. Stromskym, jako zmocněncem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně,

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 27.10.2015 COM(2015) 610 final ANNEX 5 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2012 C(2012) 8867 final STANOVISKO KOMISE ze dne 30.11.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/73/ES Česká republika Certifikace

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

rozhodnutí č. REM/5/ :

rozhodnutí č. REM/5/ : Rada Českého telekomunikačního úřadu jako příslušný správní orgán podle 107 odst. 8 písm. b) bodu 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

2011-11-16 8. Přednáška Bc. Tomáš Chalupa. Společný trh vnitřní trh, volný pohyb zboží, obchodní vztahy uvnitř EU

2011-11-16 8. Přednáška Bc. Tomáš Chalupa. Společný trh vnitřní trh, volný pohyb zboží, obchodní vztahy uvnitř EU Společný trh vnitřní trh, volný pohyb zboží, obchodní vztahy uvnitř EU - Jednotným evropským aktem byla vytvořena koncepce jednotného vnitřního trhu, tedy prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zcela

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o provádění opatření nezbytných k zajištění toho, aby tabák pro orální užití nebyl uváděn na trh v jiných členských

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26

Více

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství. NAŘÍZENÍ RADY č. (EHS) 2919/85. ze dne 17. října 1985,

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství. NAŘÍZENÍ RADY č. (EHS) 2919/85. ze dne 17. října 1985, NAŘÍZENÍ RADY č. (EHS) 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD) Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE

SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE 28.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 160/1 IV (Informace) INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE Následující text nahrazuje informativní sdělení zveřejněné

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2015 COM(2015) 110 final 2015/0060 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty CS

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

SMĚRNICE RADY 2009/162/EU

SMĚRNICE RADY 2009/162/EU L 10/14 Úřední věstník Evropské unie 15.1.2010 SMĚRNICE SMĚRNICE RADY 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

Vnitřní trh EU právní úprava. Prezentace 2015

Vnitřní trh EU právní úprava. Prezentace 2015 Vnitřní trh EU právní úprava Prezentace 2015 Pojem vnitřního trhu definován SFEU: Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.5.2016 COM(2016) 289 final 2016/0152 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

17/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí

17/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí 17/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2012 COM(2012) 90 final 2012/0040 (COD) C7-0061/12 Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterou se mění směrnice Rady 92/65/EHS, pokud jde o veterinární předpisy

Více

ČÁST D ZRUŠENÍ A/NEBO PROHLÁŠENÍ NEPLATNOSTI ODDÍL 2 HMOTNĚPRÁVNÍ USTANOVENÍ

ČÁST D ZRUŠENÍ A/NEBO PROHLÁŠENÍ NEPLATNOSTI ODDÍL 2 HMOTNĚPRÁVNÍ USTANOVENÍ METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) V OBLASTI OCHRANNÝCH ZNÁMEK SPOLEČENSTVÍ ČÁST D ZRUŠENÍ A/NEBO PROHLÁŠENÍ

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.1.2008 KOM(2007) 872 v konečném znění 2008/0002 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. XXX/XXXX

Více

POKYNY PRO STANOVENÍ FINANČNÍCH OPRAV PŘI PORUŠENÍ PRAVIDEL PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

POKYNY PRO STANOVENÍ FINANČNÍCH OPRAV PŘI PORUŠENÍ PRAVIDEL PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK HLAVNÍ TYPY NESROVNALOSTÍ A ODPOVÍDAJÍCÍ SAZBY FINANČNÍCH OPRAV 1) Oznámení o zakázce a specifikace Č. Typ nesrovnalosti Platné právo/referenční dokument Popis nesrovnalosti Sazba opravy 1. Nezveřejnění

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2013 COM(2013) 678 final 2013/0325 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ozavedení autonomních obchodních preferencí

Více

Aktuální politika Evropské komise v oblasti regulace hazardních her. 9. října 2014

Aktuální politika Evropské komise v oblasti regulace hazardních her. 9. října 2014 Aktuální politika Evropské komise v oblasti regulace hazardních her 9. října 2014 Obsah Základní právní rámec Expertní skupina pro online-gambling Doporučení Komise č. 2014/478/EU ze dne 14. července 2014,

Více

B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s.

B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 2013R0952 CS 30.10.2013 000.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013

Více

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 97/67/ES ze dne

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) 7. června 2007 *

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) 7. června 2007 * ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) 7. června 2007 * Ve věci C-254/05, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 16. června 2005, Komise Evropských

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 12.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 12.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.7.2012 C(2012) 4754 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 12.7.2012 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO 2 ve čtyřech zónách kvality

Více

EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění

EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA(BoS(13/164 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 info@eiopa.europa.eu

Více

Nové blokové výjimky pro podpory de minimis

Nové blokové výjimky pro podpory de minimis CS Nové blokové výjimky pro podpory de minimis EN EN KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 2006 K(2006) Předloha NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. /.. ze dne [ ] o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, "A - "A - KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne5.1.2005 KOM(2004) 852 final Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Švédsku uplatňovat sníženou sazbu

Více

Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014.

Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. V současně platném znění dotčených paragrafů uvádíme změny a nová ustanovení na barevném podkladu,

Více

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2014 C(2014) 4625 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 o podmínkách klasifikace bez zkoušení desek na bázi dřeva podle normy EN 13986

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o vydávání euromincí

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o vydávání euromincí EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.5.2011 KOM(2011) 295 v konečném znění 2011/0131 (COD) C7-0140/11 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o vydávání euromincí 2011/0131 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO

Více

DODATEK K PŘÍRUČCE PRO PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ O RYBOLOVU NNN

DODATEK K PŘÍRUČCE PRO PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ O RYBOLOVU NNN DODATEK K PŘÍRUČCE PRO PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ O RYBOLOVU NNN Tento dokument je dodatkem k prvnímu vydání Příručky pro praktické uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008,

Více

1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení

1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení Strana 560 Sbírka zákonů č. 38 / 2008 Částka 11 38 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008 o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.7.2014 C(2014) 4580 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 o podmínkách pro klasifikaci bez dalšího zkoušení některých nepotahovaných

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Poznámky k praktické aplikaci požadavků Aarhuské úmluvy v ČR (zejména v soudní praxi) Seminář o českém předsednictví EU Praha, 21.11.2008 Pavel Černý, EPS Hlavní body zkušenosti (problémy) s využíváním

Více

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb.

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv 2 zákona č. 106/1999 Sb. (1) Povinnými subjekty, které mají podle

Více

Z LEGISLATIVY EVROPSKÉ UNIE

Z LEGISLATIVY EVROPSKÉ UNIE Z LEGISLATIVY EVROPSKÉ UNIE Cílem této rubriky je podat přehled o vybraných významných právě připravovaných či již přijatých legislativních aktech Evropské unie, které mají z hlediska svého obsahu vazby

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Směrnice 2000/25/ES se mění takto: 1. V článku 1 se doplňuje nová odrážka, která zní: 2. V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Směrnice 2000/25/ES se mění takto: 1. V článku 1 se doplňuje nová odrážka, která zní: 2. V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní: 1.3.2005 Úřední věstník Evropské unie L 55/35 SMĚRNICE KOMISE 2005/13/ES ze dne 21. února 2005, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/25/ES týkající se emisí plynných znečišťujících

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 23.6.2011 KOM(2011) 377 v konečném znění 2011/0164 (NLE) Návrh SMĚRNICE RADY

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 23.6.2011 KOM(2011) 377 v konečném znění 2011/0164 (NLE) Návrh SMĚRNICE RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.6.2011 KOM(2011) 377 v konečném znění 2011/0164 (NLE) Návrh SMĚRNICE RADY kterou se mění směrnice 76/768/EHS týkající se kosmetických prostředků za účelem přizpůsobení

Více

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

31994 R 0040: Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce

31994 R 0040: Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce PŘÍLOHA II 4. PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ C. PRÁVA K PRŮMYSLOVÉMU VLASTNICTVÍ I. OCHRANNÁ ZNÁMKA SPOLEČENSTVÍ 31994 R 0040: Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství

Více

Úskalí regulace hazardu na území obce

Úskalí regulace hazardu na území obce Ministerstva vnitra Úskalí regulace hazardu na území obce Ing. Miroslav Veselý 1 Právní úprava regulace sázkových her a loterií Obce mohou regulovat loterie a jiné podobné hry svými obecně závaznými vyhláškami

Více

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Praha 24. března 2015 PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese

Více

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 14. července 2006 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2003/0196 (CNS) 2003/0197 (CNS) 11384/06 CRIMORG 122 MIGR 102 OC 521 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : ROZHODNUTÍ RADY

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne [ ],

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne [ ], KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2007) xxx Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne [ ], kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března

Více

ROZHODNUTÍ RADY 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

ROZHODNUTÍ RADY 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině 31.7.2014 L 229/13 ROZHODNUTÍ RADY 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2869/95. ze dne 13. prosince 1995. o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2869/95. ze dne 13. prosince 1995. o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2869/95 ze dne 13. prosince 1995 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření

Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření Plná moc, která neobsahuje omezení, představuje pověření k jednání v plném rozsahu (neomezeně) se všemi správci daně bez ohledu na to, zda obsahuje výslovný text se všemi správci daně, a bez ohledu na

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

Ochranné známky národní, mezinárodně zapsané, ochranná známka Společenství

Ochranné známky národní, mezinárodně zapsané, ochranná známka Společenství Ochranné známky národní, mezinárodně zapsané, ochranná známka Společenství Z. Čapková Úřad průmyslového vlastnictví, Praha Obsah Ochranné známky funkce, význam ochrany Druhy ochranných známek Národní ochranná

Více

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem () Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel programu opatření... 2 1.2. Právní

Více

Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle soudního řádu správního. doručovat do datové schránky 4memzkm. doručovat do datové schránky 4bxtaaw4

Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle soudního řádu správního. doručovat do datové schránky 4memzkm. doručovat do datové schránky 4bxtaaw4 Městský soud v Praze Hybernská 1006/18 110 00 Praha-Nové Město do datové schránky snkabbm Odpověď na Váš dopis ze dne Naše značka JM 1/2013 Praha 6. 1. 2014 Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2000L0029 CS 30.06.2014 023.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) L 321/2 NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1198/2014 ze dne 1. srpna 2014, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů

Více

Volný pohyb osob Občanský základ Ekonomický základ Volný pohyb pracovníků Svoboda usazování

Volný pohyb osob Občanský základ Ekonomický základ Volný pohyb pracovníků Svoboda usazování Monika Matysová Volný pohyb osob Občanský základ Ekonomický základ Volný pohyb pracovníků Svoboda usazování Článek 54 SFEU: Se společnostmi založenými podle práva některého členského státu, jež mají své

Více

Věková diskriminace v zaměstnání

Věková diskriminace v zaměstnání Věková diskriminace v zaměstnání Mezinárodní konference Age management v praxi: české a zahraniční zkušenosti a nástroje proti věkové diskriminaci Mgr. Petr Polák Obsah Úvod do problematiky, základní definice

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.4.2011 KOM(2011) 231 v konečném znění 2011/0099 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře

Více

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Tzv. euronovela energetického zákona Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Důvody připravované novely 1) implementace unijního práva - směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh

Více

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 881/92. ze dne 26. března 1992

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 881/92. ze dne 26. března 1992 NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 881/92 ze dne 26. března 1992 o přístupu na trh silniční přepravy zboží uvnitř Společenství na území nebo z území členského státu nebo procházející územím jednoho nebo více členských

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY, CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2009 KOM(2009) 232 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót

Více