PRACOVNÍ TEXTY IV. 21. ervna k cyklu Nové výzvy pro rozvoj cestovního ruchu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRACOVNÍ TEXTY IV. 21. ervna 2007. k cyklu Nové výzvy pro rozvoj cestovního ruchu"

Transkript

1 PRACOVNÍ TEXTY IV. 21. ervna 2007 k cyklu Nové výzvy pro rozvoj cestovního ruchu Pracovní texty jsou ureny k výuce ve tíd. Jsou interním výukovým materiálem, nelze je rozšiovat nebo používat v jiných školících kurzech. Tento projekt byl podpoen z Evropského sociálního fondu, státního rozpotu R a rozpotu hl. m. Prahy Praha,

2 STRATEGIE A POLITIKA DALŠÍHO ROZVOJE PRMYSLU CESTOVNÍHO RUCHU V EU Ing. Šárka Tittelbachová 2

3 I. Evropský turismus základní parametry Pravideln provádné analýzy a šetení v oblasti turismu pinášejí stále nové poznatky o tomto siln prezovém odvtví, které zahrnuje nejrznjší služby a profese a je napojeno na mnoho dalších hospodáských inností. Má dopad na taková odvtví, jako je doprava, stavebnictví, obchod a na etná odvtví, která vytváejí produkty související s rekreací nebo poskytují služby týkající se volného asu a obchodního turismu. Tím obtížnjší je najít odpovídající míru a zpsob koordinace aktivit jednotlivých aktér tak, aby byly využity všechny socioekonomické, kulturní a environmentální funkce turismu pro udržitelný rozvoj území (region) a zárove pro zkvalitování života rezident; aby byl turismus v celé svojí šíi využíván pro zachování tradic, zdravé identity, tolerance a pro mírové soužití. Turismus vytváí více než 4% HDP Spoleenství, pemž turistický prmysl se podílí ibližn 11% na HDP a podle zprávy Evropské Komise zamstnává turismus více než 12% pracovních sil, což pedstavuje 24 milión pracovních míst v EU. I pi vysokém podílu velkých mezinárodní spolenosti v turismu pevládají edevším malé a stední podniky, kterých je v EU pibližn 2 milióny. Turismus patí v zemích EU k významný hospodáským innostem, pemž míra úspšnosti na mezinárodním trhu je siln determinována škálou vytváených produkt, jejich mezinárodní konkurenceschopností a uplatnitelností na trhu mezinárodního turismu. Tvorba produkt zahrnuje celou adu inností subjekt z veejné, podnikatelské i neziskové sféry. Jedná se o subjekty s rznou mírou kompetencí, kdy nejvýznamnjší roli hrají subjekty na regionální a místní úrovni. Pro vytváený produkt je charakteristická vysoká komplexnost, závislá na fragmentovaném zásobování, kdy každý jednotlivý lánek etzce (cestovní kanceláe, poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, dopravci, poskytovatelé kulturních a sportovních služeb) ovlivuje hodnocení kvality poskytovaných služeb v rámci celkového produktu ze strany spotebitel turist. Nižší nebo nízká kvalita jediného lánku etzce má negativní dopad na celý produkt a na jeho prodejnost. Turismus je mimoádn citlivý na pírodní a spoleenské jevy, stejn jako na psychologické vlivy, krátkodobé módní trendy a mnící se životní styl. Pestože cestování a s tím spojené aktivity neustále nabývají na dležitosti v hierarchii uspokojování poteb lovka, nepatí v zásad tyto poteby mezi základní a v dsledku toho je jednání turist he pedvidatelné. Z toho pak vyplývají vysoké nároky na produkt, který je velmi rznorodý a odráží jak pírodní a kulturn historický potenciál turistické destinace, tak potenciál vybudované infrastruktury a úrove poskytovaných služeb. Produkt kombinuje nejrznjší zdroje destinace tak, aby vytvoil specifickou nabídku pro segmentovaný trh turismu. 3

4 Podniky, které vytváejí nabídku turismu, jsou daleko zetelnji vertikáln propojeni, než je tomu u ostatních sektor národního hospodáství. V mezinárodním ítku pak dochází k složité struktue vertikální propojenosti a vytváení struktur, které zastupují jak podnikatelské, tak veejné zájmy. Stále vyšší náronost turist na komplexnost nabízeného produktu zvyšuje náronost na horizontální a vertikální propojení subjekt, které produkt vytváejí a to ze sféry podnikatelské, veejnoprávní i neziskové Evropská Komise si uvdomuje stále rostoucí význam turismu pro kvalitu života obyvatel EU. Uvdomuje si jeho význam pi naplování cíl politické koncepce podnikání, k dosažení cíle zajištní konkurenceschopného evropského turismu, který v souladu s respektováním únosné kapacity pírodních a kulturních oblastí zemí EU a jejich udržitelným rozvojem bude pispívat k dynamickému rozvoji konkurenceschopné evropské ekonomiky. A stejn siln si uvdomuje i jeho roli v naplnní cíl v oblasti zamstnanosti. II. Politika turismu v EU Politika turismu nespadá do pímé psobnosti Evropské Komise; každý lenský stát eší oblast turismu samostatn. Podle smlouvy o EU nemže Spoleenství provádt zvláštní politiku turismu. Tetí odstavec Smlouvy o vytvoení Evropského spoleenství, který byl zalenn na základ Maastrichtské smlouvy, opravuje však Spoleenství stanovit smrnice pro rozvoj turismu jako souást dalších politik. Pro oblast turismu se aplikuje ustanovení o volném pohybu osob, zboží a služeb. Smrnice Evropské unie. 90/314/EHS z roku 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy se zabývá turismem a vymezuje jej jako specifický druh podnikání, jehož povaha spoívá pedevším v tom, že je spojeno s vydáváním znaných ástek ze strany zákazník pedem a zájezd se poskytuje pevážn s delším asovým odstupem. Podle této smrnice musí proto podnikatel pedložit dostatené dkazy o záruce pro navrácení peplatk a pro repatriaci zákazníka v ípad platební neschopnosti. Politika turismu se opírá dále o lánek 3. Smlouvy o vytvoení Evropského spoleenství, který stanovuje innost Spoleenství zahrnující opatení v oblasti turismu pro úely stanovené v lánku 2 Smlouvy, kam patí zejména udržitelný rozvoj a rst, vysoká úrove zamstnanosti, sociální a hospodáská soudržnost a soudržnost a konvergence hospodáských parametr spolu s rostoucí kvalitou života v evropském regionu. Evropská Komise si pln uvdomuje význam turismu pro evropskou ekonomiku, proto se také v kooperaci s Evropským Parlamentem a Hospodáským a sociálním výborem a Výborem region zapojovala do nejrznjších iniciativ v oblasti turismu již od roku S ohledem na pímý i zprostedkovaný vliv spolených politik EU na rozvoj turismu byl na základ Rozhodnutí Rady z " K vytvoení procedury konzultací a 4

5 spolupráce v turismu" 1 vytvoen spolený konzultaní a koordinaní lánek - Poradní výbor pro turismus, který je tvoen zástupci jednotlivých lenských zemí. Hlavním cílem je koordinovat aktivity se vztahem k turismu pi realizaci spolených politik a iniciativ EK s cílem podpoit hospodáskou soutž pi dodržení zásad udržitelného rozvoje a usnadnní vzájemné komunikace a spolupráce. Jednání a výmna názor k problematice turismu v EU je základem pro stanovení priorit ve smování podpory rozvoje evropského turismu. Výsledky jednání jsou podkladem pro zapracování spolených cíl a priorit do koncepních materiál lenských zemí. Za R se jednání výboru zúastují pracovníci MMR, kteí zodpovídají za pípravu a evaluaci koncepních, strategických a legislativních dokument pro vládu R. es absenci právních základ zamily v poslední dob evropské oprávnné instituce pozornost na sektor turismu vzhledem k významu tohoto odvtví pro rozvoj region a pro naplnní cíl EU. Problematiku turismu eší EK v rámci generálního editelství Obchodu a prmyslu (DG Enterprise and Industry) a jeho oddlení pro turismus Tourism Unit. Pro zdraznní role turismu v evropském hospodáství byl Radou ministr (Rozhodnutí Rady 89/46/EEC z )vyhlášen rok 1990 za evropský rok turismu s cílem zahájit proces k vytvoení konzistentní politiky v oblasti turismu Spoleenství podpoený tíletým akním plánem 2. Následn byla v roce 1995 vydána Zelená kniha turismu, která mla podnítit širokou diskusi o roli, kterou by mlo Spoleenství sehrát v oblasti evropského turismu. V roce 1996 pipravila Evropská Komise návrh prvního víceletého programu pro pomoc evropskému turismu Philoxenia a pedložila ho ostatním evropským institucím. Protože nedošlo ke konsensu Evropského Parlamentu, Hospodáského a sociálního výboru a Výboru region, Komise tento návrh v roce 2000 stáhla. II.1. Strategické dokumenty II.1.1. Turismus a zamstnanost Hlavní zásady navrženého programu Philoxenia byly postupn zalenny do dlouhodobého procesu Turismus a zamstnanost, který byl zahájen na Evropské konferenci o turismu a zamstnanosti, která se konala 26. listopadu 1997 v Lucemburku. Závrená deklarace Konference podpoila snahy o dosažení udržitelného rozvoje evropského turismu a vyzvala lenské státy k tsnjší spolupráci k dosažení tohoto cíle. Touto konferencí byl zahájen dlouhodobý proces rozvoje evropského turismu Turismus a zamstnanost, jehož hlavním cílem je: vytvoení podmínek a základny pro udržitelný, vysoce kvalitní turismus a konkurenceschopné evropské podniky v oblasti turismu 1 EEC/86/664 2 Rozhodnutí Rady 92/421/EEC z

6 Pro dosažení výše uvedeného cíle byla definována strategie založená na principech: Dodržování pístupu založeného na znalostech, na znalosti jak lépe využít stávající informace, získání a rozvoj know-how, provádní inovací vytvoením nových postup a využití nejlepší praxe. To také vyžaduje lepší pochopení organizace zainteresovaných stran, jejich vzájemných vztah a jejich vzájemných závislostí; Podpora pizpsobení sektoru turismu a jeho podnik rozvoji trhu; toto izpsobení vyžaduje rozvoj nabídky v turismu, kvality produkt, dostupnosti kvalifikovaných lidských zdroj a metod ízení moderních podnik s konkrétním drazem na poteby malých a stedních podnik; Využití všech metod a nástroj na rzných úrovních, které mohou mít vliv na turismus: znamená to monitorování, hodnocení a ízení jejich psobení na turismus a pomoc pi zalenní úkol z oblasti turismu do rzných souvisejících koncepcí; Realizace vymezeného množství opatení, ustanovení a nástroj, které odpovídají prioritním oblastem; Definování cíl, jejichž je teba dosáhnout, asové rozvržení a náklady na výše uvedená opatení spolu se všemi zúastnnými subjekty; Urychlení pechodu všech orgán, institucí a podnik sektoru turismu na informaní spolenost a podpora využívání nástroj a služeb založených na IT, vetn jejich zalenní do sít. V návrhu innosti pro realizaci strategie a dosažení globálního cíle byla stanovena následující kritéria: Musí být v souladu s procesem sbližování politických koncepcí lenských stát metodou otevené koordinace a kooperace všech zapojených subjekt Musí vycházet co nejvíce ze stávajících opatení a struktur, rozvíjet je spíše pro naplnní plánovaných inností než vytváet nové Musí být písn dodržován princip subsidiarity s rozdlením kompetencí a odpovdností mezi zúastnné subjekty Musí splovat princip partnerství mezi veejným, podnikatelským a neziskovým sektorem na rzných úrovních, pln respektovat zájmy politického, správního, profesního a sociálního charakteru, aby se všichni zúastnní identifikovali s procesem realizace opatení 6

7 Musí pispt k vytvoení pidané hodnoty Spoleenství na základ integrace inností v oblasti turismu jednotlivých lenských stát V návaznosti na závry lucemburské konference pak Komise v roce 1998 vytvoila Skupinu vyšší úrovn pro turismus a zamstnanost, která zpracovala souhrn doporuení ve Sdlení o Zlepšení potenciálu turismu pro zamstnanost. Tento dokument siln podpoený Parlamentem, Hospodáským a sociálním výborem a Výborem region se stal podkladem pro závry Rady ze dne 21. ervna 1999, které vyzývají Komisi a lenské státy k tomu, aby posílily vliv turismu na celkový rozvoj a zamstnanost, a to zejména v oblasti informací, školení, kvalit a udržitelnosti. II.2.2. Spolená práce pro budoucnost turismu v Evrop Pod záštitou Komise a pod vedením Poradního výboru turismu (Tourism advisory Committee) byly pro realizaci záv Rady z ervna 1999 vytvoeny na zaátku roku 2000 pracovní skupiny, které mly za úkol definovat základní oblasti pro rozvoj evropského turismu a pipravit podklady pro základní dokument nového pístupu k sektoru turismu v EU. Pracovní skupiny se sestávaly z expert jmenovaných lenskými státy pro jednotlivé oblasti a zástupc jednotlivých oddlení Komise odpovídajících za dané oblasti. Po diskusích s asociacemi a dalšími organizacemi v oblasti turismu a s obanskými spolenostmi se stali jejich zástupci leny pracovních skupin, aby jejich zájmy byly zalenny do závrených doporuení. Asociace poukazovaly pedevším na potebu koordinace spolených postup v ízení a propagaci evropského turismu zejména za elem eliminace i kompenzace negativních dsledk teroristických útok a írodních katastrof, a to ješt ped útokem na Spojené státy. Pracovní skupiny: Pracovní skupina A Usnadnní výmny a pedávání informací, zejména prostednictvím nových technologií Pracovní skupina B Zlepšení školení za úelem zvýšení kvalifikace v turistickém prmyslu Pracovní skupina C Zlepšení kvality turistických produkt Pracovní skupina D Podpora ochrany životního prostedí a udržitelného rozvoje turismu Pracovní skupina E Kontrola dopadu a využití služeb založených na informaních a komunikaních technologiích v sektoru turismu 7

8 Pro každou pracovní skupinu se jeden lenský stát stal dobrovolným zpravodajem. 3 Jednotlivé pracovní skupiny vypracovaly souhrn doporuení pro definování spoleného operaního rámce k monitorování strategií a inností v oblasti evropského turismu v EU a k vymezení opatení, která mají být uskutena znými zainteresovanými subjekty, jichž se bezprostedn dotýkají. Dílí závry pracovních skupin lze shrnout do oblastí, které jsou pro rozvoj evropského turismu zásadní: stžejní úloha informací, znalostí a jejich pedávání poteba kvalifikovaných lidských zdroj motivovaných stedndobými a dlouhodobými perspektivami integrace enviromentální politiky a podpora udržitelného turismu zjišování poteb evropské harmonizace pojetí a kvality služeb v oblasti turismu a turistické infrastruktury, jejich hodnocení a monitorování poteba urychlení integrace nástroj a služeb informaní spolenosti ve všech innostech a podnicích turismu, zejména v malých a stedních poteba vytvoení sít zapojených subjekt a vytváení partnerství, zejména tch v praxi, pro zajištní realizace všech doporuení S pihlédnutím k závm a doporuením pracovních skupin a k dalším významným otázkám evropského turismu pedložila Komise dokument Spolená práce pro budoucnost turismu v Evrop formou Sdlení Komise Rad, Evropskému parlamentu, Hospodáskému a sociálnímu výboru a Výboru region. V pedkládací zpráv se uvádí, že Komise doufá, že tyto návrhy budou prospšné pro konsolidaci a aktivní zapojení tch, kdo jsou odpovdní za innost v oblasti turismu v Evropské unii a novým stimulem spolupráce, která se rozvíjí od roku Cílem stimulace spolupráce je postupná realizace opatení navrhovaných v dokumentu ped koncem první poloviny roku 2002 metodou otevené koordinace inností Rady, institucí Spoleenství a za aktivní úasti turistického prmyslu a obanské spolenosti. Tento dokument odráží nový pístup Komise k evropskému turismu a posiluje jeho význam pi naplování globálních cíl Evropské unie, a to pedevším v oblasti zamstnanosti a regionálního rozvoje. V dokumentu je definováno deset oblastí, které zásadn ovlivují další rozvoj turismu. Pro jednotlivé oblasti jsou navrženy innosti a opatení pro jejich realizaci. Navrhované innosti a opatení: 3 Pracovní skupina pro informace: Portugalsko (2000), poté Itálie (2001) Pracovní skupina pro školení: Dánsko Pracovní skupina pro kvalitu: Španlsko Pracovní skupina pro udržitelnost: Francie Pracovní skupina pro kontrolu: Portugalsko 8

9 1. Zalenní turismu do politických koncepcí opatení Spoleenství Premisa: Již od roku 1992 je pociována poteba hodnotit a monitorovat ta opatení rzných politických koncepcí Spoleenství, která pímo ovlivují innost subjekt v oblasti turismu. Pracovní tým potvrdil, že celá ada politických koncepcí ovlivuje rozvoj turismu zcela zásadn. V rámci principu subsidiarity by ly jednotlivé lenské státy a Komise opatení ze souvisejících politik navzájem koordinovat. Opatení 1.1. Zavedení mechanism pro zlepšení integrace zájm všech subjekt podílejících se na turismu ve Spoleenství do strategií a iniciativ Spoleenství ovlivujících tento sektor Komisí ve spolupráci v koordinaci s lenskými státy a turistickým prmyslem. Navrhované mechanismy slouží jak pro systematického hodnocení úink opatení Spoleenství v turismu, tak pro hodnocení, zda jsou opatení navrhována a implementována v souladu se zájmy a potebami sektoru. Evropská Komise usiluje o implementaci zásad a postup pro udržitelný a konkurenceschopný evropský turismus do všech souvisejících dokument, definuje spolené cíle na základ konsensu lenských zemí a opatení k jejich dosažení, iniciuje spolené projekty pro podporu jednotlivých prioritních oblastí procesu Turismus a zamstnanost 2. Konsolidace nového kooperaního pístupu mezi subjekty podílejícími se na turismu prostednictvím metody otevené koordinace Premisa: Poradní výbor pro turismus dostal rozhodnutím Rady v prosinci 1986 úkol usnadnit výmnu informací, konzultací a posílit spolupráci mezi lenskými zemmi. Z etných diskusí vyplývá nutnost sledovat a konsolidovat práci Poradního výboru. Dále bylo konstatováno, že dosavadní konzultaní systém evropských organizací turismu nebyl efektivní a je nutné zavést nový systém, který zapojí už ve fázi definování a projednávání návrh všechny zainteresované subjekty, kteí tak mohou pispt ke zlepšování návrh a urychlení jejich aplikace do praxe. Opatení: 2.1. Posílení úlohy Poradního výboru turismu Poradní výbor bude schopen na žádost Komise nebo jakékoliv lenské zem projednat jakoukoliv záležitost, která se týká problematiky turismu a využít pak stanovisek a odborných znalostí pro návrh ešení Podpora lepšího rozhraní mezi turistickým prmyslem a jinými skupinami zúastnných subjekt 9

10 Pro formulaci oblastí, které jsou pedmtem nejvtšího zájmu lenských zemí, je navrženo konání každoroního Evropského fóra turismu. Fórum by mlo umožnit setkávání a diskuse nejvýznamnjších osobností turistického prmyslu a evropských, národních a regionálních orgán odpovdných za rozvoj turismu s cílem stanovit prioritní témata tohoto prmyslu. Ze strany Komise se jedná o iniciaci procesu, jehož úspch bude závislý na silném a trvalém odhodlání subjekt turistického prmyslu. 3. Zvýšení souinnosti s destinacemi a jejich zástupci Premisa: Destinace je hlavním místem realizace turismu, kde dochází k vytváení partnerství subjekt z veejného a podnikatelského sektoru pi vytváení struktur turistických destinací pro tvorbu integrovaných produkt. Správná praxe, výmna informací a pilotní projekty, hledání spolených ešení a zapojení všech rozhodujících subjekt vytváí podmínky pro optimální využívání potenciálu pro rozvoj místního turismu, který vytváí pracovní píležitosti a konkurenceschopné podniky. Pozornost destinací a tch, kdo jsou na rozvoji turismu zainteresováni, by mla být zamena na stanovení uritého konkrétního pístupu pro destinace v závislosti na jejich možnostech. Opatení: 3.1. Zvýšená interakce mezi ostatními zainteresovanými subjekty a destinacemi a podpora partnerství mezi rznými aktéry (destinace/regiony; ekonomické a sociální subjekty v soukromé a veejné sfée a sdružení). Komise se omezí na poátení impuls, který je nutný pro vytvoení struktur a partnerství v tsné spolupráci s lenskými státy a bude iniciovat stanovení kompetencí a odpovdnosti mezi veejné, podnikatelské a neziskové zainteresované subjekty. Takto lze zlepšit image Evropy jako turistické destinace. Zpsob implementace výše uvedeného opatení napomže konsolidaci nové politické koncepce, která je založena na metod otevené koordinace a pevném odhodlání a aktivní úasti osob v odpovdných pozicích. 4. Mobilizace stávajících kompetenních a podprných center pro rozvíjení znalostí a pozorování týkajících se turismu Premisa: Na národní nebo regionální úrovni existují ve vtšin lenských státech specializované orgány nebo organizace zamené na oblast turismu. Zajišují základní informovanost, podporu rozvoje turismu a jeho hodnocení. Dle vyhodnocení pracovních skupin je stávající struktura Spoleenství odpovídající pro realizaci jejich doporuení. Pidanou hodnotou na úrovni Spoleenství je vytvoení sít funkcí a služeb pro úastníky turismu a pro realizaci plánovaných opatení jako nap.: usnadnní pístupu ke všem informací z oblasti turismu, 10

11 které jsou v Evrop k dispozici a pímý pístup k nejlepším evropským expertm pro každou oblast pro místní a regionální centra. Opatení: 4.1. Vytvoení sít služeb a podpora funkcí, které jsou nezbytné pro jedno nebo více opatení a nezbytnou innost v oblasti koordinace turismu. Jejich dostupnost pro zúastnné subjekty bude zajištna kompetenními centry (observatoe, studijní nebo výzkumná stediska nebo jiné orgány tohoto typu) na národní, regionální a místní úrovni. lenské státy budou požádány, aby poskytly podrobné informace o centrech s požadovanou kompetencí. Komise poskytne informace o nadnárodních nebo mezinárodních centrech. Postup pro vytvoení sít bude projednán Poradním výborem pro turismus spole se subjekty, které se podílejí na realizaci opateni 3.1. Vytvoení struktury bude uskuteno bez dodatených finanních náklad, pop. za pispní subjekt veejné a podnikatelské sféry na národní, regionální i místní úrovni. Na základ iniciativy zapojených subjekt by bylo možné získat finanní podporu v rámci rzných souvisejících strategií Spoleenství. 5. Podpora pístupu zainteresovaných subjekt k nástrojm Spoleenství Premisa: Lepší využití finanních i nefinanních nástroj Spoleenství ve prospch turistického prmyslu je pímo závislé na lepší informovanosti zainteresovaných subjekt, a to pedevším periodickou aktualizací prvodce evropskými schématy na podporu turismu na internetu. 4 Významným íspvkem by mla být v této souvislosti stávající podpora struktur financovaných Komisí (Evropská Infocentra a Inovaní centra). 5 lenské státy a regionální vlády by pak mly ve spolupráci s turistickým prmyslem využívat náležit všechny dostupné nástroje, z nichž nejvýznamnjší jsou strukturální fondy a Evropský sociální fond. Opatení: 5.1. lenské státy, regionální orgány a turistický prmysl zavedou opatení a schémata pro dobré využití finanních a nefinanních nástroj Spoleenství ve prospch turistického prmyslu

12 lenské státy by mly na všech úrovních realizovat workshopy pro usnadnní ístupu subjekt turistického prmyslu k nástrojm Spoleenství (nap. strukturální fondy, výzkumný rámcový program atd.), vytváet pracovní skupiny a podporovat dialog s regiony a subjekty zapojenými do turistického prmyslu. Na základ tohoto širokého dialogu by bylo možné vypracovat závry se stanovením píhodnjších priorit a opatení pro budoucí rozvoj turismu. Naplnní tohoto opatení pomže realizovat opatení 1.1.;2.1.;2.2. a 3.1., jejichž naplnní zptn ovlivní i toto opatení. Nástroje vytvoené v rámci výše uvedených opatení budou vytváet spolenou strukturu, která využije dostate harmonizované metody a nástroje pro všechny zainteresované subjekty, pro které budou pístupné pímo nebo ve form služeb. Konkrétn jde o vytvoení metod hodnocení, píruek a návod na realizaci nejrznjších postup v praxi, statistik a obecnji nástroj pro zlepšování znalostí. Soubor metod a nástroj bude pravideln aktualizován dle aktuálních poteb sektoru turismu. 6. Satelitní úty turismu a statistika Premisa: Souasné statistiky evropských zemí v oblasti turismu neodrážejí pln hospodáský význam turismu pro národní ekonomiku ani další dopady. Statistické informace jsou nedostatené jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska. V návaznosti na vytvoení mezinárodních ukazatel zahrnutých do metodiky Satelitního útu turismu (Tourist Satelite Accounts TSA), na které se podílela Svtová organizace turismu (UNWTO), Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Eurostat, bude vytvoena na poátku roku 2002 technická íruka TSA pro lenské zem. Opatení: 6.1. V koordinaci se zúastnnými subjekty ze soukromé i veejné sféry a s jejich podporou podnikne Komise a lenské státy nezbytné kroky pro zavedení Satelitních ú turismu (TSA) lenské zem a Komise spole s rozhodujícími subjekty turistického prmyslu vypracují realistický asový plán na zavedení TSA. Zárove vypracují i plán financování, které bude rozdleno mezi lenské státy, Komisi a subjekty v turistickém prmyslu. V první etap ( ) navrhne Komise finanní podporu na pezkoumání proveditelnosti vytvoení a zavedení TSA v lenských zemích, které si pejí TSA zavést a v druhé etap ( ) vytvoí program pro podniky a podnikatele. 6 Shromažování statistických informací v oblasti turismu je stanoveno Smrnicí Rady 95/57/EC a její implementace se ídí 6 Pozn.: Úední vstník L 333 ze dne , str

13 Rozhodnutím 99/35/EC z 9. prosince Pro potebu kvalitnjších a více strukturovaných statistických informací by bylo teba v budoucnu projednat potebu zmn v právní základn statistik v oblasti turismu. Prezentace získaných statistických informací by mla být pizpsobena specifickým požadavkm pro využitelnost subjekt psobících v oblasti turismu, a to jak ve veejnoprávní, tak podnikatelské i neziskové sfée. 7. Evropský program pro turismus Agenda 21 Premisa: Pizpsobit požadavky na udržitelný rozvoj specifickým vlastnostem turismu je velmi obtížné. Pitom implementace zásad udržitelného rozvoje do rozvoje region/destinací je chápána jako pidaná hodnota k image destinací. Pro vytvoení modelu udržitelného rozvoje turismu na základ strategických smrnic je definován komplexní akní program Agenda 21. Opatení: 7.1. Podpora udržitelného rozvoje inností v oblasti turismu v Evrop na základ definování a implementace programu Agenda 21. Program bude pipravován v souladu s celkovým pístupem EU k udržitelnému rozvoji a zamí se pedevším na: ochranu pírodních zdroj zalenní problém životního prostedí a chudoby do strategie turismu zapojení všech rozhodujících subjekt a monitorování implementace jednotlivých krok a sociální odpovdnosti podnik Dokument by ml být k dispozici jako píspvek na Svtovém summitu o udržitelném rozvoji v záí 2002 v Johannesburgu. 8. Smrné dokumenty Premisa: Pro dohodnutý postup dalšího rozvoje evropského turismu, který je výsledkem spoleného úsilí a je orientován na zlepšení kvality a konkurenceschopnosti tohoto sektoru, by mly být vytváeny smrné dokumenty dle identifikovaných specifických poteb. Opatení: 8.1. Podle toho, jak se vyvíjejí poteby, podporují orgány na evropské, národní, regionální a lokální úrovni vytvoení smrných dokument pro definovaná témata. Budou vytvoeny dv píruky pro zajištní harmonizace dostupnosti turistických objekt a k definování Oblastí uení pro sektor turismu. Pro oblast turismu hendikepovaných byly definovány dv oblasti se zvláštním razem: poteba lepšího znaení 13

14 kvalitnjší a v rámci evropských destinací harmonizované informace o dostupnosti turistických objekt a zaízení pro poteby tlesn postižených turist. Návrh zjednodušeného znaení pedevším pro poteby tlesn postižených turist by ml být pipravován zejména v kontextu roku 2003 jako Evropského roku tlesn postižených. Systém kvalifikací a inovací v turismu bude ešen vytváením tzv. Oblastí uení (Learning Areas), které pedstavují všeobecný rámec nezbytných kvalifikací a jejich zavedení do praxe destinace. Vytvoení dalších smrných dokument by mlo být založeno na zvýšené spolupráci dle opatení 1.1., 2.1.,2.2. a 3.1. a v tomto duchu by mlo významným partnerem pi vypracování píruky o Oblastech uení pro turismus Evropské centrum pro rozvoj profesního školení (European Centre for the Development of Vocational Training). Komise bude podporovat šíení dobré praxe v udržitelném rozvoji turismu v souladu s dokumentem Udržitelný turismus a Natura 2000: pokyny, iniciativy a správná praxe v Evrop (Sustainable Tourism and Natura 2000: Guidelines, Initiatives and Good Praktice in Europe). 9. Hodnocení metod a nástroj: ukazatele a srovnání (benchmarking) Premisa: Pro zlepšení pochopení struktur a funkce turismu a pro vyešení hlavních problém je teba vymezit a zpístupnit ukazatele a metody, které jsou vhodné pro monitorování rzných charakteristik sektoru. Opatení: 9.1. Vypracování a pedávání metod hodnocení a nástroj (ukazatele kvality a srovnání) nezbytných pro monitorování kvality turistických destinací a služeb v oblasti turismu. 10. Rozšiování a mezinárodní aspekty Premisa: Strategická koncepce rozvoje v oblasti turismu EU a související opatení jsou aplikovatelná jak v lenských zemích, tak v kandidátských zemích a tyto zem by se mly zapojovat do práce. Komise bude podporovat evropských turismus v rámci mezinárodních globalizaních proces prostednictvím konzultací s významnými mezinárodními organizacemi jako je Svtová organizace turismu (UNWTO) a Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (OECD). Stejn tak by mly init lenské státy v oblastech svých psobností a odpovdnosti. Komise zajistí respektování zájm turistického prmyslu pi jednáních o deregulaci služeb (GATS) s vazbou na udržitelný rozvoj. 14

15 III. Plnní cíl a opatení dokumentu Spolená práce pro budoucnost turismu v Evrop - výbr aktivit V období zvýšené spolupráce lenských zemí EU v návaznosti na závry Rady z ervna 1999 uspoádaly postupn jednotlivé lenské státy v rámci svého edsednictví konference ministr ve Vilamoura, Lille a v Bruggách. Ve Vilamoura dne 11. kvtna 2000 byla vyslovena výzva ke zlepšení koordinace národních politických koncepcí a politického uznání úlohy turismu, v Lille 22. listopadu 2000 bylo zásadním bodem jednání obhájení konsolidace Poradního výboru turismu (Tourism Advisory Comittee) a návrh 15 bod pro další diskuse o rozvoji evropského turismu (vytvoení sít pilotních region, udržitelný turismus, výmna informací, zlepšení znalostí, vzdlávání a další). Hlavním tématem konference v Bruggách 2. ervence 2001 bylo zpístupnní turistických aktivit uritým cílovým skupinám, zejména mladým lidem, starým lidem, tm, kteí žijí na hranici chudoby, nezamstnaným a také osobám s tlesným postižením. Výsledky konference byly shrnuty v dokumentu Turismus pro všechny, který byl ratifikován na zasedání Rady dne 27. záí V tomto dokumentu je stanoveno, že jednotlivé lenské státy budou implementovat zásady a opatení pro sociální turismus v rámci národních norem, strategií a iniciativ. Jedná se pedevším o následující priority: Iniciativy státní správy a regionálních samospráv, iniciativy organizací obanské spolenosti a privátních organizací Mezioborový pístup k problematice sociálního turismu, a to pedevším v oblasti kultury, sociální pée, vzdlávání, zamstnanosti, zemlství, dopravy zdraví, rovných píležitostí a sociálních záležitostí Aplikace dobré praxe lenských zemí: zalenní problematiky sociálního turismu do politiky sociální pée, politiky rovných píležitostí, podpory dovolených pro zvláštní cílové skupiny. Jak ukazují výsledky zemí, které dlouhodob podporují sociální turismus, dochází v dsledku této podpory k posílení hospodáského postavení turismu zem a dále k zvyšování zamstnanosti ve vybraných regionech, nebo k plošnému zvyšování zamstnanosti. Pro zapojení hendikepovaných osob do turistických aktivit je nutné stanovit zvláštní opatení, která se týkají pedevším zajištní specifické dopravy do turistických destinací a lokalit, pístupnost infrastruktury pro tuto specifickou cílovou skupinu turist, dostupnost jasných a transparentních informací. 15

16 Jako další krok vypracovala Evropská komise podrobné informace o stavu turismu a jeho dalšího rozvoje a shrnula je ve Výroní zpráv o opateních Spoleenství s dopadem na turismus (2000). Výroní zpráva uvádí podrobné informace o identit turismu, která je zatím nejasná vzhledem k rozmanitosti a fragmentované povaze aktvit v oblasti turismu. Dále je zde konstatováno, že: turistická aktivita v zásad není plnním základních životních poteb, jednání turist je pevážn nepedvídatelné a podléhá psychologickým a spoleenským vlivm, osobním náladám a krátkodobým reakcím. Pokud je ovlivnn dojem teba jen v jediném lánku etzce, trpí v dsledku toho celý etzec turismu. Nap.: epidemie, pípady ropných skvrn, živelné pohromy, válené konflikty mají dlouhodob negativní úinek na image turistické destinace s okamžitým škodlivým dopadem na turistický prmysl. K tomu pistupuje i schopnost vytváení konkurenceschopného produktu a jeho dlouhodobá udržitelnost. Turistický produkt je neobyejn rznorodý, zahrnuje celou adu aktivit a služeb, jejichž komplexnost a kvalita je urující v prodejnosti destinace. Na podporu zavedení nového kooperaního pístupu mezi subjekty, které se podílejí na rozvoji turismu prostednictvím metody otevené koordinace se od roku 2002 poádají každoro Evropská fóra turismu, kde se diskutují cílen specifická témata, která jsou pro další rozvoj evropského turismu zásadní. Jednotlivá turistická fóra vytvoila prostor pro diskusi o problémech a výzvách evropského turismu pro ibližn 300 zástupc turistického prmyslu, obanské spolenosti, evropských institucí, národních a regionálních institucí, v jejichž kompetenci je turismus, a mezinárodních organizací Dosud byla uspoádána turistická fóra v pti lenských zemích: Belgie - Brusel Itálie Benátky Maarsko Budapeš Malta Valletta Kypr Limassol es snahu Komise, lenských zemí i významných aktér v oblasti evropského turismu se nepodailo realizovat adu cíl a opatení definovaných v dokumentu Spolená práce pro budoucnost turismu v Evrop. Jedním z dvod bylo i ipravované rozšíení EU, kdy šlo pedevším o státy s významným potenciálem turismu na jedné stran, na stran druhé pak s nedostatenou infrastrukturou co do kvality i kvantity, s málo rozvinutým systémem managementu a marketingu v dsledku nejasné struktury kompetencí v oblasti turismu a nefunkním nebo neexistujícím systémem vzdlávání pro oblast turismu. 16

17 IV. Obnovená politika EU v oblasti turismu Evropská unie si uvdomuje velmi rychlý a trvalý rst turismu, roli, kterou turismus že sehrát pi dosahování cíl strategie rstu a zamstnanosti, jeho dopad na adu odvtví, na posílení malých a stedních podnik. Evropská komise proto v roce 2005 navrhla obnovení Lisabonské strategie, kdy turismus je dležitým odvtvím pro její provádní. Na lisabonské výzvy budou muset reagovat všechny zúastnné strany na úrovni EU i na úrovni národní, regionální a místní v obnoveném partnerství pro rst a zamstnanost. Musí být zajištny podmínky pro vytváení pracovních míst v turismu, a to i v oblastech, kde dochází k prmyslovému i venkovskému úpadku nebo ve mstech s obnoveným kulturn-historickým potenciálem. Zárove je teba zavádt píslušná opatení pro jistotu a pružnost pracovních sil a pro zvyšování jejich kvalifikace. 7 koliv je Evropa nejnavštvovanjší oblastí na sv, poet zahraniních turist roste pomaleji než celosvtový prr. Objevují se a dále se rozvíjejí nové konkurenní destinace s nabídkou inovativních produkt a služeb, jež dále zvyšují konkurenci, které EU elí na globální úrovni. Evropa musí soustedit své úsilí na zdokonalení své konkurenceschopnosti, aby mohla elit takovým výzvám, jako jsou nící se demografie, vnjší konkurence, poteba udržitelnosti a poptávka po konkrétních formách turismu, což pispje ke spokojenosti turist a zajištní celosvtové vedoucí pozice Evropy jako turistického cíle. Kdo chce v budoucnosti uspt na mezinárodním trhu turismu, musí být vysoce profesionalizovaný a musí využívat systém strategického plánování, pizpsobovat se pržn poptávkovým trendm a vytváet konkurenceschopné produkty. Samozejmý je inovativní a kreativní pístup v rámci udržitelného rozvoje turismu. IV.1. Obnovená lisabonská strategie V únoru 2005 iniciovala Komise obnovení lisabonské strategie se silným akcentem na dva hlavní cíle, kterými jsou : zajištní vyššího a trvalého rstu a vtšího potu lepších pracovních míst. K naplnní tchto cíl je nutné pijmout zmny i v oblasti evropského turismu. IV.2. Obnovená politika EU v oblasti turismu Pro možnosti lepší výmny dobré praxe pi všestranném využívání potenciálu turismu a všech možných synergických efekt Komise navrhla obnovení evropské politiky turismu a pipravila dokument Obnovená politika EU v oblasti turismu: Vstíc silnjšímu partnerství pro evropský turismus a lepší komunikaci. Hlavními cíli této politiky je zlepšit kompetence v oblasti evropského turistického prmyslu a vytvoit více lepších pracovních píležitostí prostednictvím udržitelného rozvoje turismu v Evrop i ve sv. 7 KOM(2006)134 v koneném znní; Obnovená politika EU v oblasti turismu: Vstíc silnjšímu partnerství pro evropský turismus 17

18 IV.2.1. Východiska Vymezení oblastí, na které bude soustedna pozornost Komise, je podloženo jak analýzou základních ukazatel souasného turismu, tak rozvojovými trendy a prognózami dalšího vývoje. Ve vztahu k definovaným cílm Obnovené lisabonské strategie je nejvýznamnjším ukazatelem míra vytváení pracovních píležitostí v turismu, která je nadprrná a jen v odvtví hotel a restaurací v posledních letech tém vždy esahovala míra roního rstu celkový rst zamstnanost Spoleenství. Turismus vytváí celou adu pracovních míst pro ženy, mladé lidi a osoby s nižší kvalifikací, a to i na ástený úvazek, s pružnými pracovními podmínkami. Z dalších ukazatel je to pak flexibilita odvtví turismu v reakci na spoleenskohospodáské zmny spolenosti, kdy pro svj rst využívá pedevším vývoj v doprav, demografické zmny a rst dalších odvtví, jejichž služby spoluvytváejí prmyslové odvtví turismu. Výzvou pro smr dalšího rozvoje evropského turismu je vedoucí svtová pozice Evropy díky rznorodé, komplexní a vysoce kvalitní nabídce v oblasti turismu. Evropské regiony, resp. velká vtšina z nich, již využívají nebo plánují využít turismus pro místní rozvoj, udržení pracovních píležitostí, a to i v oblastech, kde dochází k prmyslovému i venkovskému úpadku nebo k zmnám ve funkci mst. K posílení vnímání turismu jako možného akcelerátora místního a regionálního rozvoje pisplo zvýšenou mrou i rozšíení Evropské unie, kdy na jedné stran byla zpístupnna nová území s širokým turistickým potenciálem využitelným pro posílení evropského turismu. Na stran druhé však toto rozšíení vyvolává nutnost tší koordinace inností s drazem na udržitelný rozvoj. Turismus proto mže rozhodující mrou pomoci pi naplování obnovené lisabonské strategie za pedpokladu vytvoení partnerství všech zúastnných stran na úrovni EU, stejn jako na úrovni národní, regionální a místní. Je však nutné reagovat vas, koncep a systematicky na zmny ve vývoji spolenosti tak, aby byl turistický prmysl pipraven reagovat na zmny poptávky po jeho službách. IV.2.2. Trendy Nejvýznamnjší trendy, které budou významn ovlivovat poptávku po službách evropského turistického prmyslu: 1. demografické zmny V Evrop i nadále poroste poet osob starších 65 let; starší generace skupina senioi bude zdravjší a bude mít vtší kupní sílu než pedchozí generace, bude se více vnovat cestování (pedevším osoby starší padesáti let) 2. zmny v poptávce ekává se nárst veejné poptávky v oblasti zdravotního turismu, kulturního a írodního ddictví, profesního a incentivního turismu. 18

19 3. konkurence Evropa bude muset elit silným konkurenním tlakm nových destinací v rámci globalizaních proces. 4. udržitelný rozvoj Rozmanitost nabídky evropských destinací a udržení jejich konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu je závislá na hospodáské, sociální a ekologické udržitelnosti. Udržitelný rozvoj turismu je jedním ze základních nástroj pro vytváení kvalitních životních podmínek obyvatel evropských region. 5. kvalita a pružnost pracovních sil Možnost využití pracovních sil pro rozvoj turismu je podmínna zajištním jistoty pracovních míst a systémem zvyšování kvalifikace. 6. nutnost dialogu a kooperace evropských region Turismus napomáhá pi utváení kontakt a návazné spolupráci ve všech oblastech spoleenské-hospodáského života region lenské zem budou muset v následujících letech vnovat zvýšenou pozornost rozvoji turismu pi vdomí celé šíe jeho specifik, vysoce prezovému charakteru a dosud málo koncepnímu rozvoji. Obnovená evropská politika turismu má svoje tžišt v novém pojetí, založeném na definování jasných a realistických cíl s vazbou na rozhodovací pravomoce všech rozhodujících subjekt v oblasti turismu, jakož i místního obyvatelstva. Pi realizaci evropské politiky turismu by se mlo co nejlépe využívat všech dostupných zdroj v systému všech možných typ spolupráce. Základním principem je pak spoluvytváení pidané hodnoty spolu v souinnosti s opateními hospodáské a regionální politiky, kdy evropská politika turismu je doplkem k politikám vykonávaným lenskými státy. IV.2.3. Cíle a nástroje Obnovené politiky EU v oblasti turismu Po vyhodnocení dosud získaných zkušeností z procesu výmny názor s širokou škálou zúastnných stran Komise definovala nejvhodnjší nástroje pro provádní obnovené politiky turismu: koordinace innosti vnitrostátních orgán spolupráce mezi rznými zúastnnými stranami stanovení specifických podprných inností Zárove definovala hlavní oblasti, na které se obnovená politika turismu bude soustedit. 19

20 1. Zlepšení právní úpravy Politiky turismu jsou v lenských zemích koncipovány zna odlišn od siln centralizovaných až po koncep-liberální s penesením kompetencí na regiony, i turistické destinace. I legislativn-právní nástroje pro provádní politik jsou odlišné, což negativn ovlivuje možnost zvyšování konkurenceschopnosti odvtví evropského turismu. Komise proto vytyila ve svém sdlení Zlepšení právní úpravy v oblasti rstu a pracovních míst cíl revidovat pístup k zlepšení právní úpravy tohoto odvtví se zamením na: zlepšení a rozšíení používání hodnocení dopad u nových návrh (tento integrovaný pístup zaruí, že turismus bude pln zohlednn ve všech innostech v oblasti hodnocení dopad u návrh, které mohou ovlivnit odvtví turismu) provování návrh v legislativním procesu zjednodušení stávajících evropských právních pedpis (to se bude týkat právních pedpis, jako je napíklad smrnice o souborných službách pro cesty a smrnice o užívání nemovitostí na asový úsek; pemž smrnice o užívání nemovitostí na asový úsek je považována za prioritu) Navrhovaný pístup by ml být zohlednn v pístupu jednotlivých lenských stát k vnitrostátní legislativ, aby nedocházelo ke kumulaci administrativních úkon v oblasti turismu. 2. Koordinace politik Podpora rozvoje konkurenceschopného evropského turismu Spoleenství se uskuteuje nejvtší mrou pomocí nástroj politiky podnikání, pemž pímý i nepímý dopad na turismus mají i mnohé další evropské politiky. Každoro budou ureny iniciativy, které mohou ovlivnit turismus a budou zahrnuty do pracovního programu Komise, s cílem zajistit, aby byl již od poátku zohlednn jejich dopad na konkurenceschopnost odvtví turismu. Takovýto požadavek je v souladu s požadavkem Evropského parlamentu nových výzev pro udržitelný evropský turismus z roku Komise bude pravideln a transparentn informovat o všech iniciativách v oblasti turismu leny Poradního výboru pro turismus, aby bylo možné penést vas tyto informace na národní, regionální i místní úrovnlenských zemí. Jedná se o dlouhodobý proces, který by ml pispt k tvorb politiky turismu EU. Pro realizaci politik turismu jednotlivých lenských stát a pro jejich sbližování v rámci obnovené politiky turismu EU byla definována následující opatení: 20

21 2.1. Lepší využívání dostupných evropských finanních nástroj Turismus patí mezi priority finan podporované finanními nástroji EU. V programovacím období budou rozvoj podnik, služeb a infrastruktury turismu podporovat strukturální fondy a další programy EU. Komise zdrazuje financování pedevším udržitelných projekt v oblasti turismu. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) bude podporován socioekonomicky udržitelný rozvoj turismu v rámci cíl konvergence, konkurenceschopnosti a zamstnanosti a evropské územní spolupráce. Podpora se bude soustovat pedevším na obnovu a rozvoj kulturního a pírodního ddictví, budování infrastruktury pro lepší dostupnost turistických cíl, inovativní pístupy v ízení malých a stedních podnik, podporu koordinovaných a lépe dostupných informaních a komunikaních technologií, služeb s vyšší pidanou hodnotou, spolených nadnárodních strategií a výmny dobrých píklad mezi destinacemi. Z Fondu soudržnosti budou podporovány projekty tvorby environmentální a dopravní infrastruktury. Evropský sociální fond (ESF) se v oblasti turismu zamuje na specifické vzdlávací programy pro odbornou pípravu a rekvalifikace, podporuje odbornou mobilitu v souinnosti s iniciativou programu Leonardo da Vinci. Pro dkladnjší analýzu stavu vzdlávání a pípadných pekážkách mobility v odborném vzdlávání Komise podpoila v roce 2005 vznik ady studií, jejichž cílem je pipravit podklady pro evropské modely vzdlávání. Turismus byl vybrán jako pilotní odvtví pro vysokou míru specifinosti jednotlivých inností. Nový Evropský zemlský fond bude zamen na podporu venkovského turismu, který nabízí možnosti pro diverzifikaci venkovského hospodáství a vytvoení itažlivjšího prostedí jak pro turisty, tak pro rezidenty. Budou podporovány innosti pro: zdokonalování kvality zemlské výroby a zemlských výrobk; zlepšování životního prostedí a krajiny; zalenní inností spojených s turismem do cíl diverzifikace venkovského hospodáství; tvorbu studií a následných investic spojených s udržováním, obnovou a zkvalitnním kulturního ddictví. Nov navrhovaný Evropský rybáský fond (ERF) stanoví udržitelný rozvoj oblastí rybolovu jako novou prioritu. Pro zmírnní sociáln ekonomických dsledk 21

22 restrukturalizace rybáského odvtví je dležitou oblastí vytváení alternativních pracovních míst, kdy jednou z oblastí je ekoturistika a povolání mimo oblast rybolovu, které souvisejí s turismu Podpora výzkumu, vývoje a inovací Navrhovaný rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci bude podporovat konkurenceschopnost podnik EU a zejména malých a stedních podnik. V rámci navrhovaného sedmého rámcového programu ES pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace mže být pínosem pro odvtví turismu napíklad výzkum v oblasti informaních a komunikaních technologií, družicové aplikace, kulturního dictví a využívání pdy. Aplikace výsledk podpoených výzkum by mla zabezpeit, aby byly poteby turismu pln respektovány pi plánování všech souvisejících projekt a k jejich financování aby bylo využito všech dostupných evropských finanních nástroj. 3. Podpora udržitelnosti turismu 3.1 Evropská Agenda 21 pro turismus Turismus pispívá velkou mrou k udržitelnému rozvoji v Evrop i na celosvtové úrovni, k naplnní cíle udržitelného rozvoje definovaného v Obnovené lisabonské strategii: zvyšování prosperity a zlepšování životních podmínek udržitelným zpsobem pro souasné i budoucí generace. Komise v roce 2004 ustavila Skupinu pro udržitelnost turismu (TSG) s cílem podpoit souinnost odborník zastupujících turistický prmysl, destinace, obanskou spolenost, veejné správy lenských zemí i mezinárodní organizace, aby mohla tato pracovní skupina pedložit do roku 2007 návrh evropské Agendy 21 pro turismus. 8 8 Stžejním tématem pro jednání 6. Evropského fóra turismu v íjnu 2007 v Algarve, v Portugalsku bude Udržitelný rozvoj v turismu: Agenda 21 pro udržitelný rozvoj evropského turismu. Pracovní skupina pro udržitelnost turismu (TSG) pedstaví zásady zpracovaného dokumentu, který je pelomový v politice evropského turismu a zásadn ovlivní pístup k tomuto významnému hospodáskému sektoru (viz samostatná kapitola). Další jednání v plénu a témata panelových diskusí 6. Evropského fóra turismu Prh jednání v plénu a témata panelových diskusí budou zamena dále na následující výzvy: Snižování sezónnosti Vliv dopravy na turismus Zvyšování kvality práce v turistickém prmyslu Udržování a zvyšování prosperity a kvality života spolenosti v souvislosti s probíhajícími zmnami Minimalizace nadmrného využívání zdroj a produkování odpadu Zachování hodnot pírodního a kulturního ddictví Zajištní dosažitelnosti dovolené pro všechny Cílem fóra je pijmout závry a konkrétní praktická doporuení pro naplování udržitelného rozvoje ve specifických evropských destinacích v intencích tech základních pilí udržitelného rozvoje a Agendy pro udržitelný rozvoj evropského turismu. 22

23 3. 2. Zvláštní podprné innosti pro udržitelnost evropského turismu Vypracování a provádní evropské Agendy 21 pro turismus je dlouhodobým procesem. Komise proto plánuje adu podprných dílích krok pro usnadnní a zrychlení procesu ekonomické a sociální udržitelnosti turismu, jako napíklad: definovat vnitrostátní a mezinárodní opatení na podporu malých a stedních podnik v oblasti turismu a zavést proces výmny správných postup; zhodnotit hospodáský dopad lepší dostupnosti v odvtví turismu na makroekonomický rst a zamstnanost, obchodní píležitosti pro malé a stední podniky, kvalitu služeb a konkurenceschopnost; Na podporu posílení rozvoje venkovského turismu byl zahájen v roce 2006 projekt Venkovský turismus, který iniciovalo generální editelství Zemlství. Prostednictvím generálního editelství Podnikání a prmyslu byly požádány lenské zem o spolupráci pi zpracování studie týkající se významu venkovského turismu pro Evropu a možných sm dalšího vývoje. lenské zem byly požádány o následující informace: Hospodáský význam venkovského turismu sledovaná statistická data Cíle rozvoje této formy turismu dle pijatých koncepcí Identifikace subjekt psobících v této oblasti Dostupné zdroje informací Hodnotící kritéria Identifikace indikátor výsledk Identifikace základních problém zjednodušit výmnu správných postup na téma turismus pro všechny ; Komise vnovala zvláštní pozornost zpístupnní turismu hendikepovaným. Zvýšila podporu propagace a dostupnosti informací o vhodných destinacích, atraktivit, lokalit a objekt pro turismus tlesn postižených. 9 Jedním z cíl je sjednocení kritérií pístupnosti hendikepovaných osob v rámci EU, které je ešeno ve studii Study on how to improve information on the accessibility of tourism facilities for 9 Zajištní dostupnosti je ešeno v rámci stavebn-technických norem na úrovni jednotlivých lenských stát. 23

24 disabled people píruka Komise EU Making Europe accessible for rourists with disabilities, EU Disability Strategy. Pro širší diskusi o zpístupnní turismu pro hendikepované byly uspoádány tématické konference, které ešily širší zalenní rzných sociálních skupin do turismu. 10 zveejnit píruku Jak urit oblasti vzdlávání v odvtví turismu s cílem podpoit rozvoj znalostí v odvtví turismu pro všechny aktéry turismu vypracovat úední statistiky a zadat vypracování studií e-business s cílem zhodnotit budoucí dsledky a dopadu elektronického podnikání na odvtví cestovního ruchu; pokraovat ve svých iniciativách a spolupráci s lenskými státy, prmyslem a Svtovou organizací pro turismus s cílem bojovat proti pohlavnímu vykoisování tí, zejména tehdy, jsou-li takové trestné iny páchány turisty. 10 Konference: Sociální turismus v EU: mládež a senioi se uskutenila v únoru 2007 v Bruselu, Belgie. Tématika sociálního turismu je jednou z priorit evropského turismu. Význam sociálního turismu je posílen pedevším demografickými zmnami odrážející pedevším nárst potu senior. Sociální turismus lze dle Asociace pro dovolenou rodin definovat jako aktivity spojené s rekreací a volným asem pro skupiny lidí, které žijí z nízkých píjm. Jeho postavení v odvtví turismu mžeme charakterizovat dvmi znaky: Udržitelnost z pohledu kvalitativních stránek turismu zajištní individuálních požadavk a poteb zvláštních cílových skupin Solidarita a cílená podpora zapojení co nejširšího spektra cílových skupin zejména mladých lidí, senior, rodin žijících v chudob, nezamstnaných a hendikepovaných do aktivit turismu. Podpora sociálního turismu je individuální i spolenou aktivitou veejnoprávních orgán, charitativních a odborových organizací a sdružení a podnikatelských subjekt. lenské státy jsou vyzývány k zalenní problematiky sociálního turismu do strategických dokument a k hledání možností finanní podpory tohoto specifického typu turismu. Pestavitelé významných mezinárodních organizací reprezentující skupiny oban spadajících do oblasti sociálního turismu. Uvedení pedstavitelé prezentovali zamení svých organizací v oblasti sociálního turismu, cíle a námty pro spolupráci, dále také zkušenosti zemí s rozvinutým sociálním turismem jako je Itálie, Francie a Španlsko. V uvedených zemích úady sociálního zabezpeení podporují tyto aktivity až do výše 60% náklad na cesty senior. Pozornost je vnována také píprav specifických vzdlávacích modul a tréninkových program pro odborníky v rámci turismu se zamením na identifikaci a zajištní poteb a služeb pro hendikepované osoby. 24

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Celoživotní vzdlávání EIA/SEA Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Program 9,30-10,00 Registrace úastník 10,00 10,30 11,00-10,30-11,00-11,15 Úvodní

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 1. Název projektu: Údržba veejných prostor v rámci mikroregionu Horní Vltava Boubínsko III. etapa Zkrácený název projektu pro internetovou aplikaci POV JK

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE DISCRETE MANUFACTURING Definice výrobních píkaz Definice výrobních rozvrh ízení zakázkové výroby ízení sériové výroby ízení hromadné

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha

Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha 1 Program 9,15 9,55 10,00 10,15 10,15 11,00 11,00 11,15 11,15 11,30 Registrace úastník

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Metody optimalizace fungování MAS

Metody optimalizace fungování MAS Evropský zemdlský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Metody optimalizace fungování MAS reg.. 15/022/42104/231/000005 kvten 2015 Zpracovatelé: - Místní akní skupina Stední

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Projekt SOL v eské republice

Projekt SOL v eské republice Projekt SOL v eské republice Úvod Bezpenost silniního provozu, ochrana zdraví a ochrana životního prostedí mají jeden významný spolený prvek, jejich základem je zodpovdný pístup každého z nás k sob samému

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 V Brn 2005 1 1. ÚVOD Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy (dále RaVŠ) je zpracován na základ ustanovení 42 odst.

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

DOKUMENTACE ISM. P íru ka ISM ISM 01. Geodetická kancelá, která m í cokoliv...

DOKUMENTACE ISM. P íru ka ISM ISM 01. Geodetická kancelá, která m í cokoliv... DOKUMENTACE ISM Píruka ISM ISM 01 Typ dokumentace: Interní Verze: 01 Zpracoval : MIS Platnost od: 1.1.2009 Schválil : vedení spolenosti Výtisk.: Ostatní informace: Ped použitím dokumentu si podle ísla

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 3: Analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní záí 2007. JUDr.

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

!!!'"*"!""!" +"!$$,-. "! (!"#" 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%%

!!!'*!! +!$$,-. ! (!# 1# (! # (2  /##'! (! # '!'2 '/$%%% V Plzni dne 6.6.2000 !"!#!"$%%% &$%%% '"'()!"*!"!"!"!!!'"*"!" ("!" +"!$$,-. "! (!"#" +'"!" (* "/0 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%% *( #/" ((/(##''!""!"! (!"/!"/ 3'/* (( "4$ $4 $%%5$%, $%%%("# 6" (6-6-

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Jaké jsou základní dvody, které vedou subjekty psobící v odpadovém hospodáství ke zrušení

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO)

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Praha, prosinec 2003 1/1 OSNOVA 1. Souasné ekonomické nástroje pro oblast

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis (dále ZVZ )

KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis (dále ZVZ ) KVALIFIKANÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis (dále ZVZ ) Rámcová smlouva o vývoji a údržb aplikaního programového vybavení pro oblast Správy údajové

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Ex post evaluace Rámce podpory Spole enství a jednotných programových dokument z programového období 2004 2006

Ex post evaluace Rámce podpory Spole enství a jednotných programových dokument z programového období 2004 2006 Ex post evaluace Rámce podpory Spoleenství a jednotných programových dokument ZÁVRENÁ ZPRÁVA Zpráva zpracována k datu: 30. 6. 2011 Zpracovatel: Konsorcium firem: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Berman

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

IMPROVE - Pokyny pro hodnocení kompetencí kariérových poradc

IMPROVE - Pokyny pro hodnocení kompetencí kariérových poradc IMPROVE Zlepšení uznávání neformálního uení kariérových poradc IMPROVE - Pokyny pro hodnocení kompetencí kariérových poradc Editoi: Peter Weber & Leonardo Evangelista Autoi: Peter Weber (kapitoly 1-3,

Více

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008 STRATEGIE PODPORY ROZVOJE SPOLEENSTVÍ a AKTIVIT PRO OBYVATELSTVO NA ÚZEMÍ MAS ESKÉ STEDOHOÍ aneb od vesnice k vesnici k sousedovi blíže Zpracovala: Ing. Veronika Šturalová íjen 2008 Facilitace: Ing. Petr

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat ! O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní

Více

Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vyso ina na období 2008 2013

Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vyso ina na období 2008 2013 Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysoina na období 2008 2013 Zpracovatel: Krajský úad kraje Vysoina, oddlení strategického plánování Vysoina Tourism, píspvková organizace Masarykova univerzita

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním

Více

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické TRVALE UDRŽITELN ITELNÉ ÚZEMNÍ PLÁNOV NOVÁNÍ Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc. duben 2009 Územní plánov nování Územní plánování Promny poátky plánování pedmt plánování obsah plánování Plánovitá promna prostedí

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Koncepce mediálních aktivit eského horolezeckého svazu

Koncepce mediálních aktivit eského horolezeckého svazu Koncepce mediálních aktivit eského horolezeckého svazu I. Co je hlavním cílem aktivit? Zlepšení mediálního obrazu HS ve vztahu k veejnosti. Propagace innosti svazu a propagace sportovních úspch jeho len.

Více

Monitoring dotaních titul a programových píležitostí

Monitoring dotaních titul a programových píležitostí Aktualizace ke dni: 16. 11. 2009 Jihoeská hospodáská komora Husova 9, 370 01 eské Budjovice Tel.: 387 318 433 (sekretariát úadu) Fax: 387 318 431 jhk@jhk.cz http://www.jhk.cz Regioprojekt, s. r. o. Pražská

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Opera ní program Praha pól r stu R

Opera ní program Praha pól r stu R Opera ní program Praha pól r stu R Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelá výzkumu, vývoje a inovací Seminá Aktuální informace o financování výzkumu, vývoje a inovací v novém

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006

Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006 Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006 eská myelomová skupina je sdružení léka a dalších vdeckých a odborných pracovník, jejichž cílem je výzkum, diagnostika a terapie nemoci zvané

Více

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012 1 2 Organizace a zamstnanci Význam použitých zkratek Testovací zaízení zabezpeování jakosti Standardní operaní postup TZ QA SOP 3 Testovací zaízení (Test facility) Jde o právnickou osobu nebo podnikající

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Výroní zpráva. za rok 2004

Výroní zpráva. za rok 2004 Výroní zpráva za rok 2004 Výroní zpráva o innosti Rašínovy vysoké školy s.r.o. 1. ÚVOD - Rašínova vysoká škola s.r.o., IO: 26275619 - RVŠ - Hudcova 78, 612 00 BRNO, kraj Jihomoravský - tel.: 541 632 517,

Více