Mûsíãník Odborového svazu UNIOS. Z dûvodu zmûn telefonních ãísel v celé âr uvádíme nová telefonní ãísla a ové adresy v ech pracovi È svazu.

Transkript

1 âíslo 7 ROâNÍK 13 Povodnû 2002 OS UNIOS v tomto roce, kdy na i republiku postihly opût povodnû, které znepfiíjemnily léto mnoha na im ãlenûm a nûkteré pfiipravily o stfiechu nad hlavou, bude poskytovat sociální podpory postiïen m jako pfii posledních povodních, kdy bylo vyplaceno pfies milion korun. V souãasné dobû docházejí jak Ïádosti od postiïen ch, tak pfiíspûvky k tomuto úãelu urãené. Ve keré informace najdete na internetov ch stránkách OS UNIOS ( Do 10. záfií do lo jiï pfies tfiicet Ïádostí - od zatopen ch garáïí, sklepû, pfiízemních bytû aï po zatopené rodinné domky. Nûkteré jsou bohuïel pro naru enou statiku urãeny k demolici. Svaz vyplácí okamïitou podporu ve v i tfií tisíc korun a po zdokladování v ech skuteãností bude postiïen m ãlenûm doplácet na ãásteãnou úhradu ztrát do v e dle svazov ch zásad. Svazu pfiicházejí finanãní podpory z jednotliv ch základních organizací. Stejnû jako se âechy skládaly na Moravu, tak teì vût ina pomoci pfiichází z Moravy. Nûkteré organizace pfiispûly spoleãnû se zamûstnavateli na jiná konta nebo pfiímo organizacím v postiïen ch oblastech, nûkteré nabídly bezplatnû svá rekreaãní stfiediska k ubytování. KaÏd pomáhá, jak mûïe. 26. ZÁ Í 2002 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Z dûvodu zmûn telefonních ãísel v celé âr uvádíme nová telefonní ãísla a ové adresy v ech pracovi È svazu. Sídlo svazu Nám. W. Churchilla 2 tel.: PRAHA 3 fax: unios@cmkos.cz Karel SLADKOVSK tel.: pfiedseda mobil: Petr PECH tel.: místopfiedseda mobil: Ing. Darina PETERKOVÁ tel.: pfiedsedkynû revizní komise mobil: JUDr. Karel HORN tel.: právník mobil: JUDr. Jitka KOCIANOVÁ tel.: právniãka mobil: Ing. Anna KODLOVÁ tel.: ekonomka mobil: Dobrá zpráva - sedmá v tomto roce Na pomoc ãlenûm OS UNIOS postiïen m povodnûmi stále pfiib vají peníze. Do uzávûrky tohoto ãísla Servisu pfiispûlo jiï 20 organizací. Pfiíspûvek jiï pfii el od SMP umperk, SBD Dyje Bfieclav, TS Zlín, Grios s. r. o. Prostûjov, TS Pelhfiimov, SBD Rozvoj Prostûjov, SBD Slovácko Uherské Hradi tû, Teplo Bruntál, KAVOZ Karviná, SBD Kopfiivnice, TS Karviná, Teplo Zlín, ROMO Fulnek, Gasmont Uherské Hradi tû, SBD Vsetín, SBD Bohumín, SBD Ostrava-Poruba, TS Uniãov. Celkem se jiï shromáïdilo korun. V em dûkujeme a vûfiíme, Ïe zájem o postiïené neopadne stejnû rychle jako voda. Návratka ProtoÏe se mûní telefonní ãísla, Ïádáme vás o vyplnûní této návratky a její odeslání na pfiíslu né kontaktní místo po tou nebo em (viz seznam v e). Pfiedseda ZO/MO: Pfieãíslování telefonû Kontaktní místo BRNO up_brno@volny.cz tel/fax: Karel FORAL mobil: Kontaktní místo Hradec Králové km_hradec@volny.cz tel/fax: Robert K EPINSK mobil: JUDr. Jaromír ZRUTSK mobil: Kontaktní místo Ostrava km_ostrava@volny.cz tel/fax: BoÏena NOVOTNÁ mobil: Kontaktní místo Praha lamacova.zdena@cmkos.cz tel.: Zdenka LAMAâOVÁ mobil: Kontaktní místo Sobûslav km_sobeslav@volny.cz tel/fax: Jindfiich B ÍZA mobil: Kontaktní místo Teplice km_teplice@volny.cz tel.: Jifiina BÒÎKOVÁ mobil: Kontaktní místo Uherské Hradi tû krsicka@raz-dva.cz tel/fax: Vladislav KRSIâKA mobil: SIBP Olomouc vaclav.cikl@volny.cz tel.: Václav âikl mobil: Jméno: , telefon: Místopfiedseda ZO/MO: PraÏsk Karlín pfiipomínal Benátky V â Í S L E : Úãetní knihy odborové organizace (str. 3) Podstatné náleïitosti pracovní smlouvy II (pfiíloha) Listopadové semináfie (str. 7) Jméno: , telefon: Hospodáfi/ka ZO/MO: Jméno: , telefon: Datum razítko, podpis

2 Hrozí dal í nehody? idiãi praïsk ch tramvají se obávají nehod, které by mohl zpûsobit nedostatek odpoãinku a vysoké pfiesãasy. Jen za poslední t den do- lo k tfiem sráïkám tramvají s chodci, z toho k jedné smrtelné. Na mnoh ch linkách podle odborû fiidiãi nestíhají ani pfiestávky, pfiedev ím pak na povodàov ch linkách X-A a X-B, které nahrazují metro. NávrhÛ, jak situaci fie it, mají odbory nûkolik. PoÏadují napfiíklad absolutní pfiednost tramvají a autobusû mûstské hromadné dopravy na kfiiïovatkách. Dále chtûjí iniciovat vznik jakéhosi tábu pro dopravu, kter by operativnû fie il aktuální problémy. Mûli by v nûm v ak b t i zástupci fiidiãû. (13.9.) Mzdy ve 2. ãtvrtletí vzrostly PrÛmûrná mzda v âr se ve 2. ãtvrtletí leto ního roku zv ila podle neoficiálních odhadû meziroãnû o asi sedm procent, tedy zhruba o tisíc korun. Vzrostla tak na aï korun. V prvním ãtvrtletí vzrostla prûmûrná mzda o 933 korun, na korun. Na oficiální údaje âeského statistického úfiadu bude nutné je tû poãkat, protoïe jeho ãinnost naru- ily srpnové povodnû. Na rûstu mezd se v ak shodují nejen nûktefií ãlenové vlády, ale i pracovníci ministerstva práce a sociálních vûcí (MPSV) a ekonomiãtí odborníci. (13.9.) Návrh odboráfiû snûmovna nepfiijme Ministr práce a sociálních vûcí Zdenûk kromach (âssd) vûfií, Ïe návrh odboráfiû na zv ení nemocensk ch dávek Poslanecká snûmovna nepfiijme. Zabránit by tomu podle nûj mûla vládní koalice. Snûmovna sice mûïe schválit nakonec cokoli, ale pak by musela sama najít zpûsob, jak m bude financovat povodnû, fiekl kromach. Naopak vládní návrh omezující rûst nemocenské na pfií tí rok pokládá za maximálnû etrn. Odbory, které nesouhlasí s vládním návrhem o v i nemocenské, chtûjí pfiedloïit ve stfiedu poslancûm vlastní pozmû- Àující návrh, s nímï minul t den u kromacha neuspûly. Chtûjí, aby nemocenské ãástky vzrostly o jednu tfietinu prûmûrné mzdy, coï údajnû pokryje oãekávanou inflaci. (10.9.) Nátlak se nechystá kolské odbory Ïádné nátlakové akce, které by podpofiily jejich poïadavek na vy í mzdy a del í dovolené, neplánují. Nûkteré základní odborové organizace pfiesto ale vedení svazu k razantnûj ím protestûm zaãaly vyz vat, fiekl to pfiedseda âeskomoravského odborového svazu pracovníkû kolství Jaroslav Rössler. Stanovisko na eho pfiedsednictva zní tak: K Ïádné nátlakové akci se my, jako odborov svaz, nerozhodneme, uvedl Rössler. Dodal ale, Ïe pokud volání po tvrd ích protestech pfievládne ve v ech kolách, zváïí vedení svazu, zda se k nim odbory pfiipojí. kolské odbory nepodpofiily dohodu odboráfiû rozpoãtov ch a pfiíspûvkov ch organizací s ministry práce a financí o odkladu nové mzdové soustavy a rûstu mezd o sedm procent. (4.9.) Mzdy státních zamûstnancû vzrostou Mzdy státních zamûstnancû v pfií tím roce vzrostou o sedm procent. O v sledku jednání ministrû financí a práce a sociálních vûcí s odbory informoval mluvãí ministerstva financí Jaroslav Dûdiã. V sledek jednání musí je tû schválit vláda i parlament. PÛvodnû mûl pracovníkûm vefiejného sektoru rûst platû dokonce o 13 procent v roce 2003 zajistit nov mzdov systém, kter poãítal s roz ífiením 12 platov ch tfiíd na 16. Vláda ho v ak v rámci hledání úspor na povodnû odloïila. Kromû toho kabinet uvaïuje i o zmrazení platû ústavních ãinitelû. (30.8.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Ze zasedání pfiedsednictva Moderní metody získávání nov ch ãlenû O tom. jak získávají nové ãleny v nûmeckém odborovém svaze Ver.di. jsme se mohli dovûdût na kolení poãátkem záfií v Praze. Odborov svaz Ver.di mûïe pouïít na svoji prezentaci daleko více finanãních prostfiedkû neï odbory u nás. Provádí sociologick prûzkum zájmû a poïadavkû rûzn ch skupin zamûstnancû a podle v sledkû prûzkumu pak zamûfiuje systém komunikace a jejich získávání. Svoji ãinnost presentuje prostfiednictvím médií nejenom v rozhlase a televizi, ale napfi. i uvedením krátkého filmu pfied hlavním programem v kinech. Vydává k jednotliv m akcím spoustu letákû a broïurek. Pfies tyto moïnosti se pot ká s problémem získávání nov ch ãlenû stejnû jako my. Nejvût ím problémem je získávání mlad ch zamûstnancû pro ãlenství v odborech, protoïe i v Nûmecku ãlenská základna stárne. Faktem zûstává, Ïe nejblíïe k mlad m zamûstnancûm mají odboroví funkcionáfii v podnicích, ktefií mohou mladé získat sv m pfiíkladem. Platí nadále zásada, Ïe ãím více je v podniku organizováno zamûstnancû, tím lep í jsou moïnosti k prosazování jejich spoleãn ch zájmû. V hotelu âervenohorské sedlo v Bûlé pod Pradûdem se konalo ve dnech 17. a 18. záfií jiï 55. zasedání P-OS UNIOS. Zab valo se situací po povodních, kdy byla vyplacena podpora 3000 Kã jiï 37 ãlenûm, pfiiãemï dal í Ïádosti se oãekávají. Dále projednávalo Ïádost ZO ZTO Ostrava, aby svaz podal stíïnost Komisi pro cenné papíry na poru ení zákona pfii prodeji této spoleãnosti, a po zváïení v ech okolností se rozhodlo nevstupovat do obchodních vztahû, n brï soustfiedit v echny síly na obhajobu zájmû zamûstnancû ZTO vûãi kterémukoliv oprávnûnému zamûstnavateli. Dále vzalo na vûdomí informaci o prûbûhu a v sledcích jednání zástupcû vlády âr a pfiedstavitelû OS zastupujících zamûstnance ve vefiejn ch sluïbách a správû. Podrobnû se zab valo moïností profesionalizace funkcionáfiû ZO/MO s tím, Ïe tento materiál bude pfiedlo- Ïen nejbliï ímu zasedání v konného v boru svazu k projednání s návrhem na zfiízení pracovní skupiny v konného v boru k této problematice. Vûnovalo se téï seznámení s návrhem KSVS mezi OS UNIOS a OS Transgas na stranû jedné a âpú na stranû druhé na rok 2003 a jmenovalo vyjednávací skupinu ve slo- Ïení Karel Sladkovsk, Petr Pech, Zdena Patrná, Milan Chmelafi a Osvald Koch. P-OS UNIOS se také seznámilo se stanoviskem revizní komise svazu k hospodafiení svazu za uplynulé období. Po diskusi vzalo na vûdomí hospodafiení svazu za leden aï srpen 2002, schválilo návrh zmûn rozpoãtu na rok 2002 a návrh rozpoãtu na rok 2003 s pfiipomínkami. UloÏilo místopfiedsedovi svazu dopracovat materiály dle pfiipomínek pfiedsednictva a pfiedloïit je nejbliï ímu zasedání VV ke schválení. Sekce plynárenství Zaãátkem záfií zasedala na Vr ovû sekce plynárenství OS UNIOS. Hlavním tématem bylo zpracování návrhu vy í kolektivní smlouvy pro plynárenství na rok Tento návrh byl pfiipravován dle závûrû z pfiedchozích jednání s nov m vlastníkem plynárensk ch podnikû, kter m je RWE Gas AG. Návrh by mûl sjednotit standardní pracovní podmínky zamûstnancû ve v ech spoleãnostech. Byl projednáván i s OS TRANSGAS, neboè zamûstnavatelsk svaz âeská plynárenská unie se roz ífiila o nového ãlena, a. s. TRANSGAS. Návrh byl pfiedán svazu zamûstnavatelû s tím, Ïe první jednání by se mûlo uskuteãnit je tû v záfií. O prûbûhu vyjednávání budeme informovat v dal ích ãíslech ãasopisu Servis. Podûkování záchranáfiûm a ocenûní mlad m Rada âeskomoravské konfederace odborov ch svazû na svém zasedání dne 26. srpna 2002 vyslovila podûkování v em lidem, ktefií se zaslouïili o zvládnutí následkû pfiírodní pohromy, jeï postihla âeskou republiku. Nejvût í dík patfií ãlenûm Integrovaného záchranného systému - profesionálním a dobrovoln m hasiãûm, policii, armádû, zdravotníkûm, dále energetikûm, statikûm a v em obãansk m iniciativám. Rada rovnûï ocenila velkou úãast mlad ch lidí pfii odstraàování následkû povodní. A vyzvala také své ãleny, aby se podíleli na likvidaãních pracích a pokraãovali v obãanské a odborové solidaritû. Rada âmkos

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Revizní komise OS UNIOS na svém zasedání v ãervnu tohoto roku pfii projednávání v sledkû kontrol v ZO/MO konstatovala, Ïe pfietrvávají nedostatky v oblasti vedení úãetních knih. V jednoduchém úãetnictví (na rozdíl od úãetnictví podvojného, kde ve keré pohyby s majetkem jsou souãástí úãetních zápisû) je oddûleno úãtování o pohybu finanãních prostfiedkû (v hotovosti, na úãtu) od evidence majetku a závazkû vztahujících se k ãinnosti úãetní jednotky. Z tohoto dûvodu se musí v jednoduchém úãetnictví (dále jen JÚ) vést více záznamû - úãetních knih, prostfiednictvím kter ch se získává pfiehled o hospodafiení úãetní jednotky. V ãet úãetních knih, které je nutno vést v soustavû JÚ, uvádí 15 zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, a provádûcí pfiedpis vydan ministerstvem financí, kter podrobnûji urãuje i postup úãtování v JÚ. Úãetními knihami v JÚ jsou penûïní deník, kniha pohledávek a závazkû, úãetní záznamy o ostatních sloïkách majetku a záznamy vypl vající ze zvlá tních pfiedpisû. 1. PenûÏní deník je urãen pro úãtování - pfiíjmû a v dajû proveden ch pfies pokladnu a prostfiednictvím úãtu (napfi. nákup kanceláfisk ch potfieb, obãerstvení, úhrada faktury za zájezd apod.) - prûbûïn ch poloïek, tj. pfievodû mezi pokladnou a úãtem (odvod nad limit pokladní hotovosti na úãet, v bûr hotovosti z úãtu do pokladny) - o kurzov ch rozdílech (pokud odborová organizace má cizí mûnu) V deníku se úãtuje na základû pfiíjmov ch a v dajov ch dokladû a v pisû z úãtu. Jiné záznamy se v penûïním deníku neúãtují. V kvûtnu 2002 byl Sbírkou zákonû rozeslán nov právní pfiedpis, t kající se zpûsobu organizace práce a pracovních postupû, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování dopravy dopravními prostfiedky. Tento právní pfiedpis má ãíslo 168/2002 Sb. a jde o nafiízení vlády k provedení ustanovení 134e ZP. Pfii bliï ím posouzení tohoto nafiízení vlády, které nab vá úãinnosti dnem , zjistíme, Ïe zamûstnavatel je pro nutnost stanovení pracovních a technologick ch postupû pro bezpeãné provozování dopravy, bezpeãnost provádûní jednotliv ch pracovních operací s ohledem na zvlá tnosti pracovi tû a pracovního prostfiedí, na moïné ohroïení zamûstnancû povûtrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zamûstnanci pfii pracovních operacích nucen vypracovat místní provozní bezpeãnostní pfiedpis. Jde tedy o urãit návrat k dnes jiï neplatn m právním pfiedpisûm (napfiíklad vyhl. âúbp ã. 88/1980 Sb.), které jiï v minulosti poïadovaly na zamûstnavatelích vypracování tzv. dopravnû provozního fiádu. V dal í ãásti tohoto nafiízení vlády se pfiílohami stanoví dal í poïadavky na zpûsob organizace práce a pracovních postupû, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování silniãní dopravy, vnitrozemské plavby, letecké dopravy, dráhy, prûmyslové a dráïní dopravy. Je tedy dosti pravdûpodobné, Ïe úãinností tohoto právního pfiedpisu budou zru eny nûkteré jiné právní pfiedpisy - napfiíklad vyhlá ka âúbp ã. 213/1991 Sb. Zamûstnavatel je mimo jiné v souvislosti s provozováním silniãní dopravy povinen: a) urãit prostory pro bezpeãné nakládání a vykládání pfiepravovaného nákladu Úãetní knihy odborové organizace 2. Kniha pohledávek a závazkû slouïí ke sledování pohledávek a závazkû vûãi jin m subjektûm. Pohledávkou je dosud napfi. ãlenem nesplacená pûjãka, nezúãtovaná záloha poskytnutá na nákup vstupenek, ãlenem neuhrazená rekreace apod. Závazkem je dosud napfi. ZO/MO neuhrazená faktura za tiskoviny, za zájezd ãlenû, neodveden podíl ãlensk ch pfiíspûvkû na OS, neodvedená sráïková daà z vyplacen ch odmûn finanãnímu úfiadu apod. V e uvedené pfiíklady pohledávek a závazkû mají ZO/MO ve vût inû pfiípadû evidovány na rûzn ch seznamech, které v ak dûslednû nevyuïívají pfii sestavování pfiehledû a k zji tûní údajû o finanãním hospodafiení, o hospodáfiském v sledku, stavu majetku a závazcích úãetní jednotky. V tomto pfiípadû dochází k poru ení 8 odst. 3 zákona o úãetnictví, kter fiíká, Ïe úãetní jednotka je povinna vést úãetnictví úplné - zaúãtovat v úãetních knihách v echny úãetní pfiípady. 3. Úãetní záznamy o ostatních sloïkách majetku a záznamy vypl vající ze zvlá tních pfiedpisû vedou úãetní jednotky - odborové organizace v tom pfiípadû, pokud pro nû mají pouïití. Jedná se zejména o: knihy (karty) dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (napfi. rekreaãní chata a její inventáfi, poãítaã a jeho program apod.), knihu finanãního majetku (pokud ZO/MO má termínovan vklad nebo cenné papíry), knihu cenin (napfi. známky, kolky), knihu zásob (zde je povinnost zachycovat hmotn majetek v ocenûní od 3000 Nov právní pfiedpis v dopravû a urãit zamûstnance, kter fiídí a koordinuje tuto ãinnost, b) vydat organizaãní pokyny pro vykládku a nakládku zvlá tû tûïk ch nebo rozmûrn ch nákladû c) zajistit dostateãn poãet zamûstnancû pro vykládku a nakládku tûïk ch nebo rozmûrn ch nákladû a urãit zpûsob jejich dorozumívání, d) oznaãit pracovi tû mimo pozemní komunikace v pfiípadû potfieby v straïn mi tabulkami, dopravními znaãkami apod. a za sníïené viditelnosti oznaãit nebezpeãná místa v terénu svûtly, odrazkami nebo odrazov mi deskami, e) seznámit zamûstnance pfii pohybu na pracovi ti mimo pozemní komunikace v pfiípadû, Ïe to vyïadují okolnosti, s místními provozními podmínkami. Zamûstnavatel je dále povinen zajistit, aby zamûstnanec: a) neodstavoval dopravní prostfiedek na nevhodném místû a nevjíïdûl na místa, kde povrh terénu není dostateãnû pevn, irok a sjízdn, b) pouïíval pfii v stupu na loïnou plochu dopravního prostfiedku, pfii sestupu z ní a pfii plachtování Ïebfiík nebo jiné vhodné zafiízení, c) zabezpeãil bezpeãné otáãení nebo couvání za pomoci dal ího zamûstnance, vyïadují-li to zvlá tní okolnosti, d) provádûl kontrolu spojení a kontrolu zaji tûní závûsného zafiízení dopravního prostfiedku a po odpojení provádûl kontrolu odpojení a zaji Èoval rozpojené dopravní prostfiedky proti samovolnému pohybu, Kã vãetnû do ãástky stanovené zákonem o dani z pfiíjmû, tj Kã - kdy se jiï jedná o dlouhodob hmotn majetek), ostatní záznamy vypl vající ze zvlá tních pfiedpisû (napfi. mzdové listy v pfiípadû uvolnûného funkcionáfie apod.). Pokud ZO/MO nevlastní Ïádn dlouhodob hmotn a nehmotn majetek, nemá termínované vklady a cenné papíry, nemá uvolnûné funkcionáfie pro v kon funkce apod., není povinna v e uvedené záznamy vést vzhledem k tomu, Ïe nemá pro nû pouïití. V 12 odst. 3 zákona o úãetnictví se fiíká, Ïe úãetní zápisy, které pfiedstavují zaznamenání úãetních pfiípadû na základû úãetních dokladû v úãetních knihách, nelze zaznamenávat mimo úãetní knihy. Inventarizace majetku a závazkû je neoddûlitelnou souãástí uzavírání úãetních knih na konci úãetního období. Jejím prostfiednictvím se provádí srovnání skuteãného stavu majetku a závazkû se stavem úãetním a zároveà se posuzuje ve kerá správnost úãetních zápisû. Odborová organizace jako úãetní jednotka je povinna inventarizaci ve smyslu zákona o úãetnictví provést a rovnûï v pfiípadû finanãní kontroly prokázat. Úãetní závûrka se zpracovává z podkladû získan ch pfii uzavírání úãetních knih a z údajû inventarizace majetku a závazkû. Tvofií ji pfiehled o majetku a závazcích a pfiehled o pfiíjmech a v dajích, kter má ZO/MO ve smyslu 15 zákona o úãetnictví povinnost sestavovat. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe pokud ZO/MO nevede pfiedepsané úãetní knihy, nemá moïnost získat ucelen pfiehled o svém majetku a hospodafiení. Ing. Darina Peterková e) pouïíval pfii odstraàování poruch, ke kter m do lo bûhem jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na nû vstoupit, v straïné vesty s vysokou viditelností. Zmínûné nafiízení vlády také novû upravuje maximální dobu fiízení vozidla a tzv. bezpeãnostní pfiestávky - viz 134e odst. 1 písm. a) ZP. Zamûstnanec, kter fiídí dopravní prostfiedek a na kterého se nevztahuje zvlá tní právní pfiedpis (zákon ã. 111/1994 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a zákon ã. 475/2001 Sb.), je povinen nepfiekroãit maximální dobu fiízení, která ãiní 4,5 hodiny; za dobu fiízení vozidla se povaïuje i pfieru ení fiízení na dobu krat í neï 15 minut. Nejpozdûji po uplynutí maximální doby fiízení musí b t fiízení pfieru eno bezpeãnostní pfiestávkou v trvání nejménû 30 minut, nenásleduje-li nepfietrïit odpoãinek mezi dvûma smûnami nebo nepfietrïit odpoãinek v t dnu. Bezpeãnostní pfiestávka mûïe b t rozdûlena do dvou ãástí v trvání nejménû 15 minut zafiazen ch do doby fiízení. Zamûstnanec bûhem bezpeãnostní pfiestávky nesmí vykonávat Ïádnou ãinnost vypl vající z jeho pracovních povinností, kromû dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpeãnostní pfiestávky a pfiestávky na jídlo a oddech ( 89 ZP) se mohou sluãovat; pfiestávky se neposkytují na zaãátku nebo na konci pracovní doby. Evidenci o dobû fiízení vozidla a o ãerpání bezpeãnostních pfiestávek vede, stejnû jako tomu je v souãasné dobû, zamûstnanec, a to buìto v listinné formû, nebo pomocí technického zafiízení. Robert Kfiepinsk 3

4 CO VÁS ZAJÍMÁ Seznamujeme se s novelou zákoníku práce 4 Poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû Poskytování OOPP, MâDP a ochrann ch nápojû vychází z ustanovení 133a zákoníku práce a provádûcích právních pfiedpisû, zejména z nafiízení vlády ã. 495/2001 Sb. a nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. Podle v e uvedeného ustanovení je poskytování tûchto prostfiedkû a nápojû spojováno s oblastí prevence rizik, zneãi tûním zamûstnancû a také v pfiípadû ochrann ch nápojû s nevyhovujícími mikroklimatick mi podmínkami. Pro poskytování OOPP, MâDP a ochrann ch nápojû platí, Ïe zamûstnavatel musí tyto prostfiedky a nápoje poskytovat bezplatnû podle vlastního seznamu zpracovaného na základû vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. V souladu s nûkdej í úpravou dále platí, Ïe zamûstnavatel je povinen udrïovat OOPP v pouïitelném stavu a kontrolovat jejich pouïívání, a dále, Ïe zamûstnavatel nemûïe nahrazovat poskytování OOPP finanãním plnûním. Z v e uvedeného ustanovení tedy vypl vá, Ïe na rozdíl od nûkdej ích pfiedpisû, které pfiímo prostfiednictvím rezortních ministerstev nafiizovaly, která funkce a pracovní ãinnost musí b t prostfiedky vybavena a v jakém rozsahu, je ve kerá tíha odpovûdnosti za poskytování tûchto prostfiedkû a nápojû na zamûstnavateli. Ten také musí toto poskytování blíïe definovat vlastním seznamem, vãetnû stanovení zpûsobu, podmínek a doby pouïívání OOPP. Provádûcí nafiízení vlády ã. 495/2001 Sb. blíïe stanoví rozsah a podmínky poskytování OOPP a MâDP, vãetnû tabulky pro vyhodnocení rizik, tabulky pro urãení druhû prací z hlediska zneãi tûní a doporuãeného mnoïství poskytovan ch mycích a ãisticích prostfiedkû. Kromû jin ch povinností je dále v nafiízení vlády kladen dûraz na povinnost zamûstnavatele seznamovat zamûstnance s pouïíváním OOPP a povinnost ãinit opatfiení, která zamezí ohroïení zamûstnancû pfienosn mi chorobami - pouïívání ochrann ch prostfiedkû více zamûstnanci. Rozsah a bliï í podmínky poskytování ochrann ch nápojû jsou vymezeny nafiízením vlády ã. 178/2001 Sb. Podle ustanovení 5 tohoto nafiízení vlády se ochranné nápoje poskytují k ochranû zdraví pfied úãinky tepelné zátûïe ãi zátûïe chladem. Jde tedy o zcela nové vymezení, neboè nûkdej í úprava vztahovala poskytování tûchto ochrann ch nápojû pouze na tzv. horké provozy, coï se ukázalo postupem ãasu vzhledem k v konu nûkter ch dal ích prací v nevyhovujících mikroklimatick ch podmínkách jako nedostateãné. Nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. dále stanoví, Ïe zamûstnavatel ochranné nápoje poskytuje: a) pfii práci vykonávané za podmínek, kdy tepelná zátûï z pracovního prostfiedí spolu s fyzickou zátûïí vede ke ztrátû tekutin zamûstnance potem a d cháním vy í neï jeden litr za smûnu, b) na venkovních pracovi tích a pfii obsluze venkovních strojû vãetnû dopravních prostfiedkû, jejichï kabiny nejsou vybaveny úãinn m klimatizaãním zafiízením, jestliïe teplota vzduchu na pracovním místû po dobu pfiesahující polovinu smûny se rovná nebo je vy í neï 28 C, c) na pracovi tích s teplotou 4 C a niï í. Poskytování ochrann ch nápojû je tedy vázáno na uvedené mikroklimatické podmínky, coï znamená, Ïe v ostatních pfiípadech (napfiíklad v kon administrativních prací v kanceláfiích v letním období) nelze tohoto nafiízení vlády pouïít a poskytování nápojû musí zamûstnavatel fie it prostfiednictvím vlastní smûrnice ãi podnikové kolektivní smlouvy. V tomto pfiípadû je v ak pravdûpodobné, Ïe pfiíslu n finanãní úfiad nebude tyto náklady povaïovat za v daj vynaloïen na dosaïení, zaji tûní a udrïení zdaniteln ch pfiíjmû ve smyslu zákona ã. 586/1992 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. (Pfií tû bezpeãnostní znaãky a signály) Robert Kfiepinsk Nad zmûnami stanov (Pokraãování z minulého ãísla) V této souvislosti je nutno pfiipomenout, Ïe základní organizace je jako samostatná právnická osoba také samostatnou úãetní jednotkou ve smyslu pfiedpisû o úãetnictví, a musí proto také plnit i v echny povinnosti uloïené na tomto úseku právními pfiedpisy. I za plnûní tûchto povinností odpovídá statutární orgán základní organizace. Základním vodítkem a dokumentem pro hospodafiení základní organizace na rozpoãtové období, kter m v na ich podmínkách je kalendáfiní rok, je rozpoãet. Tento rozpoãet na pfiíslu né období schvaluje statutární orgán, kter m je podle ãlánku 44 stanov závodní v bor, pfiíp. podle ãlánku 45 stanov závodní dûvûrník. Finanãní prostfiedky musí základní organizace pouïít pfiedev ím na odvod ãásti ãlensk ch pfiíspûvkû odborovému svazu, dále pak napfiíklad na v daje spojené s kulturní, zájmovou a sportovní ãinností ãlenû této organizace, dal í ãást na krytí hospodáfiskosprávních a organizaãních v dajû a na v echny ostatní v daje. V e odvodu ãlensk ch pfiíspûvkû odborovému svazu vychází z ãlánku 17 stanov a z vnitrosvazov ch pfiedpisû. V daje na kulturní, zájmovou a sportovní ãinnost se poskytují do v e schváleného rozpoãtu na akce organizované základní organizací nebo odborov m svazem. O úhradû i v - i pfiíspûvku pak samozfiejmû rozhoduje statutární orgán této organizace. Hospodáfiskosprávními a organizaãními v daji je nutné rozumût v daje na zabezpeãení ãinnosti organizace a jejích orgánû, a to v daje na zabezpeãení kanceláfisk ch potfieb, telefonní poplatky, po tovné, náklady na schûzovní ãinnost, pfiípadnû odmûny a cestovné funkcionáfiû organizace atd. Mezi ostatní náklady patfií náklady vzniklé na základû rozhodnutí pfiíslu n ch orgánû základní organizace. I v souvislosti s hospodafiením platí zásady pro jednání jménem základní organizace a jejího statutárního orgánu také pro podepisování právních úkonû, pro které je pfiedepsána písemná forma (ãl. 44 stanov) tak, jak jsme se o nich jiï opakovanû v minulosti zmiàovali. V pfiípadû ukonãení ãinnosti základní organizace musí b t pfied zru ením její svazové evidence provedeno majetkové vypofiádání, vãetnû likvidace. V takovém pfiípadû je povinností takovéto základní organizace postupovat podle stanov a vnitrosvazov ch pfiedpisû. JUDr. Karel Horn (Pokraãování v pfií tím ãísle) ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Prosím o vysvûtlení problematiky nafiizování dovolené. V souãasné dobû se u zamûstnavatele, kde jsem zamûstnána, mnoïí pfiípady, kdy je nám nafiizována dovolená tzv. ze dne na den, tj. v prûbûhu smûny den pfiedem nám je oznámeno, Ïe druh den máme dovolenou. Zpoãátku jsme vûbec neprotestovali, ov em kdyï tato praxe trvá jiï dva mûsíce, zaãínáme protestovat. Ov em je nám vïdy sdûleno, Ïe na to má zamûstnavatel právo. L. N., Hradecko ODPOVùë: Postup zamûstnavatele je nesprávn. Podle 108 odst. 1 zák. práce dobu ãerpání dovolené urãuje zamûstnavatel podle plánu dovolen ch s pfiedchozím souhlasem odborového orgánu tak, aby si zamûstnanec mohl dovolenou vyãerpat zpravidla vcelku do konce kalendáfiního roku. JestliÏe je dovolená poskytována v nûkolika ãástech, musí alespoà jedna ãást ãinit nejménû dva t dny. Dále je zde stanoveno, Ïe dobu ãerpání dovolené je zamûstnavatel povinen zamûstnanci oznámit alespoà 14 dnû pfiedem. Tato doba mûïe b t v jimeãnû zkrácena, dá-li k tomu souhlas odborov orgán. Z v e uvedeného tedy vypl vá jednoznaãn závûr. Zamûstnavatel by mûl umoïnit ãerpání dovolené po dnech pouze ve v jimeãn ch pfiípadech a dále vám nemûïe nafiizovat dovolenou tzv. ze dne na den. Pokud se tak stane, máte právo to odmítnout a poïadovat pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy. JestliÏe vám práce nebude pfiidûlována, bude se jednat o pfiekáïku v práci na stranû zamûstnavatele podle 130 odst. 1 zák. práce a po dobu jejího trvání vám bude náleïet náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. DOTAZ: Jsem zamûstnán u zamûstnavatele, kde jsou noãní smûny. Nyní vedeme spor o tom, kdy zaãíná svátek a sobota, nedûle. NepfietrÏit odpoãinek je u nás stanoven na sobotu a nedûli. Zamûstnavatel tvrdí, Ïe tyto dny nezaãínají ve 24:00 hod., ale zaãátkem smûny, která v t dnu zaãíná jako první. Zdá se nám to nelogické. To pak totiï nastávají situace, Ïe zamûstnanec, kter pracuje ve svátek, nárok na pfiíplatek nemá, ale zamûstnanec, kter pracuje den po svátku, nárok má. Prosíme proto o vysvûtlení tohoto problému. Z. H., Jiãínsko ODPOVùë: Zamûstnavatel má pravdu. V 6 nafi. vlády ã. 108/1994 Sb., v platném znûní, kter m se provádí zákoník práce, je uvedeno, Ïe u zamûstnavatelû s noãními smûnami zaãíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu smûny, která v pracovním t dnu nastupuje podle rozvrhu smûn jako první. Den pracovního klidu je definován v 91 zák. práce. Zde je uvedeno, Ïe dny pracovního klidu jsou dny, na které pfiipadá nepfietrïit odpoãinek zamûstnance v t dnu, a svátky. Ve va em pfiípadû tedy skuteãnû svátek, sobota a nedûle nebudou zaãínat ve 24:00 hod. Zamûstnavatel musí tedy urãit, která smûna v pracovním t dnu nastupuje jako první. Vysvûtlíme si to na pfiíkladu. Ve vût inû pfiípadû se jedná o smûnu, která nastupuje - zaãíná ve 22:00 hod. v nedûli. NepfietrÏit odpoãinek zaãíná ve 22:00 hod. v pátek a konãí ve 22:00 hod. v nedûli a svátek - napfiíklad zaãíná ve 22:00 hod. a konãí ve 22:00 hod. (Zr)

5 covní smlouvû. Pracovní smlouva mûïe obsahovat i urãité omezení pfii vysílání zamûstnance na pracovní cesty. Napfiíklad zde mûïe b t sjednáno, Ïe délka pracovní cesty nepfiesáhne urãitou dobu, napfi. sedm kalendáfiních dnû, Ïe na pracovní cestu bude vyslán pouze jedenkrát v kalendáfiním mûsíci, Ïe na pracovní cestu nebude vysílán v dobû kolních prázdnin. U zamûstnancû, kde je v kon pracovních cest nezbytn m poïadavkem na v kon sjednaného druhu práce, napfi. u obchodních zástupcû, lze souhlasit s tvrzením zamûstnavatelû, Ïe ujednání o moïnosti vysílat zamûstnance na pracovní cesty musí b t obecné, neboè nelze pfiesnû stanovit poãet a délku trvání jednotliv ch pracovních cest. f) Ujednání, Ïe pfii stanovení mzdy ve v i... Kã bylo pfiihlédnuto k pfiípadné práci pfiesãas v rozsahu osm hodin t dnû a 150 hodin roãnû Toto ujednání lze sjednat pouze u zamûstnavatelû, ktefií vykonávají podnikatelskou ãinnost. UmoÏÀuje to ustanovení 5 odst. 2 zák. ã. 1/1992 Sb., o mzdû. Na základû zák. ã. 217/2001 Sb., kter m se od novelizoval zákon ã. 1/1992 Sb., o mzdû, je tzv. pau alizace práce pfiesãas moïná, ov em za podmínky, Ïe v rámci stanoveného limitu práce pfiesãas (osm hodin t dnû a 150 hodin roãnû) bude sjednán nejvy í rozsah práce pfiesãas, kterou mu mûïe zamûstnavatel nafiídit. MÛÏe b t obsaïeno i v kolektivní smlouvû nebo v jiné smlouvû (napfiíklad ve smlouvû o mzdû). Pokud by smlouva neobsahovala limity práce pfiesãas, bylo by toto ujednání neplatné a zamûstnanci by vznikl nárok na pfiíplatek za první hodinu práce pfiesãas. Dále je tfieba, aby zde byla pfiesnû uvedena v e mzdy, která byla stanovena jiï s pfiihlédnutím k pfiípadné práci pfiesãas, jedná se o neplatné ujednání. Dále sem patfií ujednání, g) Ïe zamûstnanec souhlasí s v konem pracovní pohotovosti na pracovi ti (v místû trvalého bydli tû) v rozsahu... hodin mûsíãnû, roãnû, h) Ïe zamûstnanci bude pfiidûleno sluïební vozidlo, ch) Ïe se zamûstnanec zavazuje do urãité doby si zv it kvalifikaci, i) Ïe zamûstnanci bude zabezpeãeno ubytování, j) Ïe zamûstnavatel urãit m zpûsobem vybaví pracovi tû zamûstnance, k) Ïe zamûstnavatel umístí dítû zamûstnance ve kolce, l) Ïe zamûstnanec bude pouïívat jednotn pracovní odûv (jedná se o pfiípad, kdy nejde o osobní ochranné pracovní prostfiedky) a na nûm nosit jmenovku, m) Ïe zamûstnavateli nahlásí zmûnu zdravotní poji Èovny atd. V pracovní smlouvû lze tedy dohodnout v e, co neodporuje právním pfiedpisûm. V pracovní smlouvû nelze platnû dohodnout napfiíklad: 1. Ïe zamûstnanec se vzdává nároku na dovolenou, na odstupné 2. Ïe v pfiípadû potfieby souhlasí s pfievedením na jakoukoliv práci dle pokynû vedoucího 3. Ïe v pfiípadû potfieby rozváïe pracovní pomûr dohodou 4. Ïe souhlasí s pfieloïením do jiného místa v konu práce podle potfieby zamûstnavatele 5. Ïe v pfiípadû pfiechodn ch odbytov ch potíïí mu nebude pfiidûlována práce a bude ãerpat neplacené volno 6. Ïe souhlasí s v konem práce pfiesãas nad 150 hodin roãnû atd. 7. Ïe zamûstnanec sloïí tzv. kauci ve v i... Kã, ze které bude hrazena koda, kterou zpûsobí zamûstnavateli (neplatnost tohoto ujednání potvrdil i Ústavní soud) 8. Ïe po ukonãení pracovního pomûru si odkoupí osobní ochranné pracovní prostfiedky Tato ujednání jsou neplatná, ale nezpûsobují neplatnost celé pracovní smlouvy. SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Podstatné náleïitosti pracovní smlouvy JUDr. Jaromír Zrutsk âást II Dal í ujednání, která lze sjednat v pracovní smlouvû Kromû podstatn ch náleïitostí podrobnû vysvûtlen ch v ãásti I lze v pracovní smlouvû dohodnout dal í ujednání, na kter ch mají úãastníci zájem. Mezi dal í ujednání patfií napfiíklad: a) Ujednání o mzdû Mzda zde mûïe b t sjednána pevnou ãástkou, napfi. 40 Kã za hod., 9000 Kã mûsíãnû, dále mûïe b t sjednána rozpûtím, napfi. 36 aï 40 Kã za hod., Kã mûsíãnû, nebo jin m zpûsobem, napfi Kã a 20 % z trïeb, dle platového v mûru, dle Smûrnice ã. 1 o odmûàování atd. JestliÏe je v pracovní smlouvû sjednána v e mzdy napfi. rozpûtím od 6000 do 8500 Kã nebo pevnou ãástkou, napfi Kã, zamûstnanec má nárok na poskytování mzdy ve v i: u mzdy stanovené rozpûtím na spodní hranici, tj. na 6000 Kã a u mzdy stanovené pevnou ãástkou na tuto ãástku. Ve vût inû pfiípadû je mzda sjednána, stanovena napfi. ve mzdovém v mûru, kter není souãástí pracovní smlouvy, nebo v kolektivní smlouvû nebo vnitfiním mzdovém pfiedpisu zamûstnavatele. V pracovní smlouvû b vá mzda sjednána vût inou u zamûstnavatelû, ktefií zamûstnávají mal poãet zamûstnancû. U zamûstnavatelû, kde nepûsobí odbory, by zamûstnanci mûli poïadovat, aby mzda byla sjednána právû v pracovní smlouvû. Kde v ak pûsobí odborová organizace a kolektivnû se vyjednává, zamûstnanci by mûli poïadovat a odborové orgány prosazovat, aby tzv. smluvní mzda se uplatnila pouze u pfiesnû stanoveného poãtu vedoucích zamûstnancû - manaïerû. V opaãném pfiípadû podle mého názoru mûïe dojít k podstatnému oslabení v znamu kolektivního vyjednávání a ve své podstatû samozfiejmû i odborû. Ujednání o platu v pracovní smlouvû nepfiichází v úvahu, protoïe podle 20a zák. ã. 143/1992 Sb. musí zamûstnavatel plat stanovit v platovém v mûru. b) Doba trvání pracovního pomûru Pracovní smlouva mûïe obsahovat ujednání o dobû trvání pracovního pomûru. Nejedná se v ak o podstatnou náleïitost pracovní smlouvy. Podle 30 zák. práce, pokud nebyla v pracovní smlouvû v slovnû dohodnuta doba trvání pracovního pomûru, platí tzv. nevyvratitelná domnûnka, Ïe pracovní pomûr byl sjednán na dobu neurãitou. O pracovní pomûr na dobu neurãitou pûjde téï v pfiípadech, kdy ujednání o délce trvání pracovního pomûru bude neplatné. Napfiíklad kdyï bude uzavfien pracovní pomûr na dobu urãitou se zamûstnancem, s nímï to sjednat nelze, napfi. s mladistv mi (viz 30 odst. 2 zák. práce), nebo pokud by doba trvání pracovního pomûru byla sjednána neurãitû, neboè by byla vymezena skuteãností, kterou nelze objektivnû zjistit, napfi. pracovní pomûr se uzavírá na dobu urãitou - na za kolení (zácvik) zamûstnance. S ohledem na potfieby praxe a posílení smluvní volnosti úãastníkû pracovního pomûru se ponechává na vûli úãastníkû, jak pracovní pomûr uzavfiou. Úãastníci pracovního pomûru mohou uzavfiít pracovní pomûr na est mûsícû, jeden rok, dva roky atd. Tyto pracovní pomûry mohou uzavírat opûtovnû, tj. nûkolikrát po sobû. V podstatû do lo ke zru ení jak ch-

6 koliv omezení pfii uzavírání pracovních pomûrû na dobu urãitou. V zájmu zv ené ochrany nûkter ch skupin zamûstnancû je stanoven zákaz uzavírat pracovní pomûr na dobu urãitou s absolventy, mladistv mi a se zamûstnanci, o nichï to stanoví kolektivní smlouva. V kolektivní smlouvû lze sjednat zákaz uzavírat pracovní pomûr na dobu urãitou napfi. s urãit mi profesemi - popeláfi, zedník. Zákaz uzavírat pracovní pomûr na dobu urãitou s absolventy se vztahuje pouze na ty pfiípady, kdy by mûl b t pfiijat na práci odpovídající jeho kvalifikaci, napfi. absolvent stfiední ekonomické koly má b t pfiijat na práci, kde je kvalifikaãním pfiedpokladem stfiední kola. Pokud chce uzavfiít pracovní pomûr na práci, kde se nevyïaduje stfiední kola, napfi. fiidiã hromadné mûstské dopravy, v e uveden zákaz se na tento pfiípad nevztahuje. ProtoÏe absolutní zákaz uzavírat s tûmito skupinami zamûstnancû pracovní pomûr na dobu urãitou by je znev hodàoval na trhu práce, i s nimi lze uzavfiít pracovní pomûr na dobu urãitou, pokud o to zamûstnavatele písemnû poïádají. Doba trvání pracovního pomûru mûïe b t sjednána pevn m datem, napfi. do , nebo poãtem dnû, t dnû, mûsícû nebo i rokû. Nejjednodu eji lze dobu trvání sjednat oznaãením kalendáfiního dne, kdy má pracovní pomûr skonãit (napfi. do ). V nûkter ch pfiípadech je tfieba vymezit trvání pracovního pomûru dobou sjednan ch prací, zejména u prací sezonní a kampaàové povahy, napfi. v zemûdûlství (na provedení jarních prací, ÏÀov ch prací, ãesání chmele), v potravináfiském prûmyslu (na v robu vánoãního cukroví atd.). Zvlá tní skupinu tvofií pracovní pomûry uzavírané na dobu pfiechodné potfieby k nahrazení zamûstnancû z dûvodu dlouhodobé nepfiítomnosti. Jedná se o tzv. zástupy za zamûstnance, ktefií jsou napfi. v pracovní neschopnosti, vykonávají vojenskou, civilní sluïbu, ãerpají matefiskou, rodiãovskou dovolenou. V tûchto pfiípadech by doba trvání pracovního pomûru mûla b t sjednána následovnû: Pracovní pomûr se sjednává na dobu urãitou - po dobu pracovní neschopnosti zamûstnance XY, po dobu civilní sluïby zamûstnance XY, nejdéle v ak do... (uvést pfiesné datum, kdy má civilní sluïba skonãit), po dobu matefiské a rodiãovské dovolené zamûstnankynû XY, nejdéle do tfií let vûku dítûte. Dal í skupinou pfiípadû, kdy podle mého názoru zamûstnavatel má vûcn dûvod pro uzavfiení pracovního pomûru na dobu urãitou, je skuteãnost, Ïe ve zku ební dobû zamûstnavatel není vzhledem k nároãnosti urãitého druhu práce schopen kvalifikovanû posoudit, zda zamûstnanec je schopen tento druh práce (funkci) vykonávat. MÛÏe se jednat napfiíklad o nûkteré vedoucí zamûstnance, kde pracovní pomûr nevzniká jmenováním, zamûstnance na finanãním úfiadu. Souãasná právní úprava je nûkter mi zamûstnavateli bohuïel zneuïívána. Zamûstnavatelé vyuïívají pfiedev ím pomûrnû vysokého procenta nezamûstnanosti a obavy ze ztráty zamûstnání. Na základû toho uzavírají opûtovnû pracovní pomûry na dobu urãitou, napfi. na dobu esti mûsícû, aniï je pro to nûjak váïn - vûcn dûvod, a sjednávají zde je tû zku ební dobu. Tím dochází k obcházení zákona, pfiedev ím pokud jde o právní úpravu skonãení pracovního pomûru ze strany zamûstnavatele, poskytování odstupného a nároku na dovolenou. Podle mého názoru souãasná právní úprava sjednávání pracovníchpomûrû na dobu urãitou je v rozporu s právem Evropského spoleãenství (konkrétnû Smûrnicí ã. 70/1999/ES) a dfiíve nebo pozdûji bude nutné ji zmûnit, tj. zpfiísnit, zamezit bezdûvodnému tzv. fietûzení pracovníchpomûrû na dobu urãitou. c) Zku ební doba Úãelem zku ební doby je umoïnit zamûstnanci i zamûstnavateli, aby si v jejím prûbûhu ovûfiili, zda jim bude pracovní pomûr vyhovovat, a pro pfiípad, Ïe by nûkterému z nich nevyhovoval, co nejvíce mu usnadnit jeho rozvázání. Zamûstnanec má pfiedev ím zájem bûhem zku ební doby se pfiesvûdãit, zda druh práce a ostatní pracovní podmínky odpovídají jeho pfiedstavám a moïnostem. Zamûstnavatel má zájem se pfiesvûdãit, zda schopnosti, pracovní v kon a plnûní dal ích pracovních povinností zamûstnancem odpovídají jeho poïadavkûm. Zku ební doba mûïe b t platnû sjednána pouze pfii uzavírání pracovní smlouvy, a to v hradnû písemnû, tedy i v tom pfiípadû, kdy pracovní smlouva byla sjednána ústnû. K sjednání zku ební doby nedochází automaticky uzavfiením pracovní smlouvy, musí b t v pracovní smlouvû v slovnû sjednána. Je-li pracovní smlouva uzavírána písemnû a mají-li úãastníci zájem na jejím sjednání, musí b t ujednání o ní obsaïeno pfiímo v pracovní smlouvû. Zde je nutno zdûraznit, Ïe k písemnému uzavfiení pracovní smlouvy musí dojít nejpozdûji v den nástupu do zamûstnání, pfied zahájením práce. JestliÏe bude zamûstnanci pfiedloïena pracovní smlouva k podpisu pozdûji, napfi. druh den, nejde jiï ve skuteãnosti o uzavfiení pracovní smlouvy, n brï vlastnû jen o písemné potvrzení o obsahu pracovní smlouvy platnû uzavfiené ústnû v den nástupu zamûstnance do práce. V tomto pfiípadû by sjednání zku ební doby bylo neplatné. Délka zku ební doby ãiní nejv e tfii mûsíce, mûïe b t sjednána krat í zku ební doba. Sjednaná zku ební doba nemûïe b t dodateãnû prodluïována. Zku ební dobu lze sjednat v pracovním pomûru uzavfieném na dobu neurãitou i urãitou. Jak je v e uvedeno, úãelem zku ební doby je ovûfiit si, zda pracovní pomûr úãastníkûm vyhovuje, a jestliïe nûkter z úãastníkû (zamûstnavatel nebo zamûstnanec) zjistí, Ïe mu pracovní podmínky nevyhovují, má moïnost rozvázat pracovní pomûr zvlá tním zpûsobem, a to zru ením pracovního pomûru ve zku ební dobû. Zru it pracovní pomûr ve zku ební dobû mûïe zamûstnavatel i zamûstnanec kdykoliv bûhem zku ební doby, a to i bez uvedení dûvodu. Neplatí zde zákaz v povûdi nûkter m zamûstnancûm. NevyÏaduje se pfiedchozí souhlas pfiíslu ného odborového orgánu nebo úfiadu práce k rozvázání pracovního pomûru s nûkter mi zamûstnanci. Ve zku ební dobû lze zru it pracovní pomûr i v dobû pfiekáïek v práci, napfi. v pracovní neschopnosti zamûstnance, v dobû, kdy je zamûstnankynû tûhotná atd. Zru ení pracovního pomûru ve zku ební dobû je tedy nepochybnû velice jednoduch zpûsob skonãení pracovního pomûru. Má b t uãinûno písemnû, ov em nedodrïení písemné formy nezpûsobuje jeho neplatnost. Vzhledem k moïn m problémûm s prokazováním v ak rozhodnû doporuãuji písemnou formu. Bûhem zku ební doby nelze zru it pracovní pomûr zpûtnû, ani nelze jako den skonãení uvést den, kter následuje po uplynutí zku ební doby. Od lze zku ební dobu sjednat se v emi zamûstnanci, tj. i se zamûstnanci, se kter mi nelze sjednat pracovní pomûr na dobu urãitou. d) Rozsaha rozvrïení pracovní doby JestliÏe úãastníci pracovnûprávního vztahu chtûjí sjednat krat í pracovní dobu, je nutné to v pracovní smlouvû pfiesnû vymezit. Napfiíklad lze sjednat krat í pracovní dobu - est hodin dennû, 35 hodin t dnû atd., jinou úpravu pracovní doby, napfi. Ïe zamûstnanec bude pracovat v pondûlí, stfiedu a v pátek, Ïe zamûstnanci bude pfiidûlována práce pouze v dopolední smûnû. Pokud není v pracovní smlouvû rozsahpracovní doby sjednán, jedná se o pracovní pomûr na stanovenou (tzv. plnou) t denní pracovní dobu. Zamûstnanec má právo poïadovat pfiidûlování práce po stanovenou t denní pracovní dobu, a kdyby mu ji zamûstnavatel nepfiidûloval, napfi. pfiidûloval by mu práci pouze est hodin dennû, jednalo by se o pfiekáïku v práci na stranû zamûstnavatele podle 130 odst. 1 zák. práce. Zamûstnanci by po dobu trvání této pfiekáïky náleïela náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. V pracovní smlouvû lze platnû dohodnout i konkrétní rozvrïení pracovní doby. Napfiíklad Ïe se jedná o pracovní dobu, která bude rozvrïena nerovnomûrnû na období... t dnû/mûsícû a jedná se o dvousmûnn provoz. e) Ujednání, Ïe zamûstnanec souhlasí s tím, Ïe na dobu nezbytné potfieby bude vysílán na pracovní cesty (popfiípadû i zahraniãní pracovní cesty) Na základû zák. ã. 155/2000 Sb., kter m se novelizoval zákoník práce, od lze zamûstnance vysílat na pracovní cestu pouze za pfiedpokladu, Ïe to je sjednáno v pra- 2 3

7 PRO KAÎDÉHO NùCO Pravûk ve Studnicích V srpnu svaz organizoval letní dûtsk tábor ve Studnicích u Hlinska v âechách, kter se zde konal jiï podruhé. Ukázalo se, Ïe toto místo je stejnû vhodné, jako byla Smraìavka. Vedoucím tábora povûfiil letos svaz Roberta Kfiepinského, kter se v minul ch letech úãastnil jako oddílov vedoucí. T m oddílov ch vedoucích byl dosti omlazen. Bûhem posledních let nûkolik dûtí, kter m se tento tábor líbil natolik, Ïe s námi jezdily i jako praktikanti, vyrostlo v nové oddílové vedoucí. Pro dal í léta nám jiï roste nová generace vedoucích, která se letos zúãastnila tábora jako praktikanti. Mottem tábora byl pohled do pravûku. Dûti se seznamovaly s historick m v vojem ãlovûka. Hrály si na pravûké lovce, pastevce i zemûdûlce. Dovûdûly se nûco o osídlování na í zemû v dobû kamenné. Probíhaly zde rûzné sportovní turnaje, soutûïe, hrálo se divadlo, chodilo se na turistické pochody a vyrábûly se v robky z hlíny, kamene a ze dfieva. Tábora se úãastnilo i nûkolik dûtí ze Slovenska. Navzdory hfiíãkám poãasí, kdy dûti místo doby ledové zaïily dobu bahenní, se tábor vydafiil a jiï nyní se pfiipravuje jeho dal í pokraãování, které zavede dûti do starovûku. Nohejbal ve tokách Listopadové semináfie OS UNIOS pofiádá v listopadu ve kolicím a rekreaãním zafiízení ARZ Vr ov s. r. o. dal í semináfi, tentokrát zamûfien na novelu zákoníku práce. Semináfi je urãen pro funkcionáfie základních a místních odborov ch organizací. Druh semináfi Postavení mlad ch v pracovnûprávních vztazích je pfiipraven pro ãleny OS UNIOS do 30 let. Oba semináfie jsou tfiídenní v termínu od 18. do 20. listopadu 2002 a budou zaãínat i konãit obûdem. Úãastnick poplatek je v obou pfiípadech stejn, a to 250 Kã za kaïdého úãastníka (cena zahrnuje ubytování, stravu a náklady na kolení). Tato cena se v ak vztahuje maximálnû na dva úãastníky z jedné ZO nebo MO na kaïd semináfi. Dal í pfiípadní úãastníci jiï hradí nákladovou cenu 800 Kã. JelikoÏ je pro organizaci tûchto semináfiû nutné znát skladbu úãastníkû, Ïádáme zájemce o úãast, aby vyplnili návratku a zaslali ji nejpozdûji do na adresu OS UNIOS, nám. W. Churchilla 2, PSâ Praha 3, pfiípadnû na unios@cmkos.cz. BliÏ í informace vám za leme po obdrïení návratky, nebo vám je ochotnû poskytne Michal Votava na tel nebo Tû íme se na va i úãast. Pfiihlá ka na semináfie pofiádané OS UNIOS k novele ZP ZO/MO: Tradiãní nohejbal trojic se tentokrát odehrál ãervna ve tokách. Na druhé dûjství svazov ch sportovních her se pfiihlásilo deset druïstev. Opût se odehrály dvû základní skupiny, které urãily pofiadí do vyfiazovacího pavouka. Stejnû jako v loàském roce skonãili obhájci prvního místa na tfietím místû. První místo a putovní pohár vybojovalo, loni druhé, druïstvo Severoãeské plynárenské, a. s. Teplice. A jak to v e nakonec dopadlo? 1. Severoãeská plynárenská Teplice 2. V chodoãeské plynárenské strojírny Rosice A 3. KovosluÏba hasicí pfiístroje Praha 4. Technické sluïby mûsta Sobûslavi B 5. Mûstsk podnik byt. hospodáfiství a sluïeb ze Svitu (SR) 6. ROMO Fulnek B 7. Technické sluïby mûsta Sobûslavi A 8. Sportovní komise OS UNIOS 9. V chodoãeské plynárenské strojírny Rosice B 10. ROMO Fulnek A , kontaktní osoba: Adresa: Telefon: , fax: Semináfi Zákoník práce poãet úãastníkû: Postavení mlad ch poãet úãastníkû: Úãastnick poplatek budeme hradit hotovû pfii pfiíjezdu fakturou adresa pro fakturu (pokud je jiná neï adresa ZO/MO): (za krtnûte) , IâO: , DIâ: Datum... razítko, podpis 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Skládaãka Vojtûch Hynais Narodil se ve Vídni, jako prvorozen syn, ãesk m rodiãûm. Strávil tu dûtství ve spoleãnosti ãesk ch krajánkû. V echny Hynaisovy dûti mûly hudební nadání, Vojtûch znamenitû zvládal hru na klavír. Po náv tûvû v stavy se rozhodl pro studium malífiství. V roce 1870 byl Hynais pfiijat na malífiskou akademii. Zaãal pilnû pracovat a první úspûch na sebe nenechal dlouho ãekat; jeho skica Hercules v kolébce získala ocenûní v podobû Fügerovy zlaté medaile. V roce 1874 odjel na studia do Itálie. Pak se na ãas vrátil domû a v roce 1878 odjel studovat do PafiíÏe. Na nûjakou dobu se usadil v PafiíÏi, a aby se uïivil, stal se portrétistou. S Prahou, kterou krátce nav tívil v roce 1876, udrïoval stál kontakt. Hynais se tak dovûdûl o vyhlá eném konkurzu na v zdobu královské lóïe praïského Národního divadla a do soutûïe se pfiihlásil. Dal se do usilovné práce. Vytvofiil jedenáct kompozic a odeslal je do Prahy. V Praze v ak Hynais dobfie nepochodil, porotû se jeho díla jevila jako pfiíli komplikovaná. Hynaisov m koneãn m vítûzstvím byla objednávka pro budoár a schodi tû. V kvûtnu 1881 pfiijel do Prahy a malby vystavil nejprve v Umûlecké besedû, kde sklidily v eobecné uznání. 12. srpen 1881, tragick den pro Národní divadlo, zastihl Hynaise v Praze. Spolu s ostatními zachraàoval obrazy v Národním divadle. Pfii zadání práce na nenávratnû zniãené oponû se stal favoritem devûtadvacetilet Hynais. Vyskytla se fiada nevraïivostí a intrik, ale v létû roku 1882 stavební v bor objednal provedení opony u Hynaise. Tak zaãal komponovat svou nejvût í zakázku. Práce na oponû byla umûlecky vzru ující, av ak úmorná. Koneãn návrh Praha zamítla, ale ve v sledném dûní komise rezignovala pouze s ohledem na ãasovou tíseà. Hynais musel vzít na sebe riziko realizace a morální odpovûdnosti. Setrval v Praze do Tajenka: Kupon 07/02 slavnostního pfiedstavení Smetanovy Libu e 18. listopadu 1883, kdy byla poprvé spu tûna jeho opona, a zapsal se tak do povûdomí celého národa. Po tomto slavnostním okamïiku odjel na krátkou náv tûvu Vídnû, kde v jediném listopadovém dnu vytvofiil podobiznu své matky. Jeho místo v ak bylo v PafiíÏi. V roce 1894 definitivnû nastoupil na praïskou akademii. Po roce 1900 v ak Hynaisova grafická tvorba témûfi ustala. Podílel se je tû na tvorbû Pantheonu Národního muzea. Zemfiel na rakovinu plic. Dílo tohoto malífie bylo a je dosud oceàováno pro svoji klasickou dokonalost, pro vytfiíbené estetické hodnoty, které dovr ily italskou renesanci. Jeho tvorba se bohatû vûtví od prvních u lechtil ch a pûvabn ch Madon k monumentálním alegorick m kompozicím urãen m pro vatikánské komnaty i pro tapisérie v Sixtinské kapli. Bohatou tvorbu malífiskou ve sluïbách papeïov ch, malbu fiady oltáfiních obrazû, portrétû, Madon, z nichï mnohé vznikaly v iroké dílenské spolupráci, provází rozsáhlé dílo kreslífiské. Toto bohaté dílo vzniklo v nedlouhém ãasovém rozmezí, malífi se narodil 1483 a zemfiel A my se ptáme na jeho jméno.? Jméno a pfiíjmení: Adresa: ZO/MO: Slosovány budou odpovûdi do lé do 18. fiíjna Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Správná odpovûì z ã. 6/2002: Vojtûch Hynais Tfii vylosovaní v herci jsou: Eva Táborská, MP Brno Anna Kratochvílová, MO Brno Eli ka Jandová, TS Lomnice n. P. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, Praha 1, telefon: Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Nic není tak jednoduché, aby to nebylo patnû pochopeno. Tip do kina My ák Stuart Little 2 Populární neohroïen my ák Stuart Little se opût vrací v je tû romantiãtûj ím a je tû napínavûj ím dobrodruïství. Pfied tfiemi lety pfiedstavoval letní hit, u nás se objevil pfied dvûma roky, tehdy jiï s nominací na Oscara za vizuální efekty. Obrovské trïby v Americe a pfiízeà divákû témûfi na celém svûtû vedly k jednoznaãnému resumé, zaãala se pfiipravovat dvojka. A tak opu tûn, inteligentní mluvící my ák, kter v díle minulém na el svou náhradní (lidskou!) rodinu - a kdo nevûfií, aè tam bûïí, nebo si doplní mezery ve vzdûlání na videu - uï zase trochu dospûl a spokojenû Ïije nov m stylem Ïivota. Jezdí do koly ve svém vlastním autû, nauãil se lepit modely letadel a je py n na to, Ïe se mu podafiilo dostat se do fotbalového t mu. Rád si hraje se sv m velk m bratrem Georgem a s novou sestfiiãkou Marthou, zaãíná si rozumût dokonce i s vûãnû nabruãenou koãkou SníÏkem. I pfiesto ale Stuart touïí po blízkém pfiíteli, se kter m by si rozumûl více neï s ostatními. A pak se objeví tajemná opefiená sleãna Margalo, která nemá domov ani ochránce a navíc ani trochu prûhlednou minulost. V tûch prvních dvou pfiípadech jí hodlá stát Stuart pevnû po boku, coï jej spolu s koãiãím pfiítelem SníÏkem zavede na vzru ující a hrûzyplnou cestu... Film USA, rodinná komedie Hrají: Geena Davis, Hugh Laure a my i V ãeském znûní: Martin Dejdar, Nela Boudová, Eva Málková, Martin Kolar, Robert Hájek atd. ReÏie: Rob Minkoff Recept pro vás HERMELÍNOVÁ POMAZÁNKA Pfiísady: 250 g mûkkého másla, 2 lïíce hofiãice, 450 g hermelínu, 2 lïiãky kmínu, 5 lïiãek sladké papriky, ãerstvû mlet pepfi, 2 svazky jarní cibulky, 3 fiapíky celeru Postup pfiípravy: Máslo s hofiãicí utfieme do pûny. Z hermelínu okrájíme kûrku a vnitfiek nahrubo rozkrájíme. Smícháme s kmínem, pepfiem a hofiãiãn m máslem. Cibulku a celer oãistíme, omyjeme a nakrájíme na kostiãky. Vmícháme do pomazánky a upravíme na míse. Poãet porcí: 8. LIPTAVSK S R Pfiísady: 350 g cibule, 150 g másla, 4 ãervené cibule, 1/2 okurky, 1 strouïek ãesneku, 4 lïíce nakrájené païitky, 1 svazek sekané bazalky, 180 g strouhaného s ra, 600 g tvarohu, 100 ml mléka, 1 lïíce sladké papriky, 1 lïiãka mletého koriandru, 1/2 lïiãky drceného kmínu, pepfi, sûl Postup pfiípravy: Kostiãky bílé cibule podusíme 20 minut na másle. âervenou cibuli nakrájíme na koleãka. Okurku nakrájíme na kostiãky. âesnek prolisujeme. V e smícháme. Poãet porcí: 8. ( el)