speciál Vzdělávání speciál

Transkript

1

2 II/III Větší zájem. Vysokoškolské studium dnes absolvují i lidé, kteří by ještě před několika lety na studium ani nepomysleli a s ukončeným maturitním vzděláním by na trhu práce nalezli odpovídající pracovní pozici Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Veronika Havlíčková, manažerka přílohy Podíl osob s vysokoškolským vzdělá ním na trhu práce stále roste V posledních letech se čím dál výrazněji prosazuje názor, že uplatnění absolventů v praxi patří k nejvýznamnějším měřítkům efektivnosti vzdělávací funkce vysokých škol. Je to i jeden z důvodů, proč Středisko vzdělávací politiky PedF UK před rokem provedlo již třetí, respektive druhé národní šetření u absolventů pod názvem REFLEX Výsledky vyšly letos ve zprávě Reflexe vzdělání a uplatnění absolventů vysokých škol. A UJAK-104x66 mm E15 soutisk.pdf :41:30 Univerzita Jana Amose Komenského Praha Studujte pro svoji budoucnost Podle šetření je nyní v České republice více než 22 procent osob v pracovní síle s terciárním vzděláním a dle trendu se očekává, že bude dále dynamicky růst. Tento podíl totiž narostl z hodnoty jen málo překračující 10 procent vysokoškolsky vzdělaných osob v polovině devadesátých let. Nárůst osob s vysokoškolským vzděláním na trhu práce se ale projevuje i ve struktuře profesí, do nichž absolventi nastupují a v nichž po několika letech své praxe pracují. Zvýšil se například jejich podíl v profesích, v nichž byl ještě před několika lety téměř nulový, jako jsou úřednické profese a profese pracovníků ve službách a prodeji. Logicky tak z celkového počtu klesl podíl vysokoškoláků, kteří pracují v profesích obvykle považovaných za vysokoškolské. Nejedná se přitom jen o obsazení pozic z hlediska statistického srovnání. V některých profesích se totiž mění obsah práce, a co bylo dříve považováno za středoškolskou pozici, může postupem času přerůst do pozice minimálně bakalářské. Avšak ne s takovou rychlostí, s jakou na trhu práce přibývají noví absolventi vysokých škol. Sami absolventi podle hodnocení vzdělání požadovaného na jejich pracovní místo ve stále větší míře vypovídají, že na jejich pracovní místo vysokoškolské vzdělání potřebné není. Foto čtk, foto na titulní straně čtk Vysokoškolské studium však absolvují i lidé, kteří by ještě před několika lety na studium ani nepomysleli a s ukončeným maturitním vzděláním by na trhu práce nalezli odpovídající pracovní pozici (jsou zde myšleni především absolventi maturitních učebních oborů a středních odborných škol, kteří neměli na středoškolské úrovni kdovíjaké výsledky a neměli tedy ani další studijní ambice). I takoví absolventi se dobře uplatňovali především proto, že lidé s jejich vzděláním byli potřební. Nyní však mají mezi sebou konkurenci a samotný titul pro získání dobrého místa již nestačí, což potvrzují samotní zaměstnavatelé,. tek techniků nutí zaměstnavatele jejich příjmy zvyšovat, na druhé straně přebytek ekonomů jejich příjmy snižuje. Avšak ne všem. Zatímco absolventům pražské VŠE a absolventům Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy příjmy neklesly, u jiných, především soukromých a regionálních vysokých škol s často novými fakultami, pokles zřejmý je. I mezi soukromými vysokými školami jsou rozdíly a absolventi některých mají zcela srovnatelné uplatnění s absolventy tradičních vysokých škol. Zaměstnavatelé navíc sami potvrzují, že si všímají, odkud mají absolventi titul. Obdobné je to i v případě právnických oborů, které se vždy řadily k nejlépe placeným. Pokles příjmů nastal také u absolventů humanitních a zemědělských oborů. Na druhé straně platy i přes celkový pokles narostly v průměru vedle techniků také absolventům přírodovědných, lékařských a pedagogických oborů. Pracovní kariéra absolventů Mezi charakteristiky, u nichž je možné sledovat jejich další růst, je podíl absolventů, kteří mají již během studia zaměstnání. Zvýšení mezi roky 2010 a 2013 je navíc poměrně výrazné. Zatímco absolventi ze šetření v roce 2010 pokračovali ve 32 procentech případů po ukončení studia v zaměstnání, které měli již během studia, u absolventů ze šetření v roce 2013 to bylo již ve 48 procentech případů. Absolventi se tedy přizpůsobují sdíleným zkušenostem, že lidé s praxí hledají uplatnění snadněji, a samozřejmě nejsnadnější přechod zažívají ti, kteří již práci při ukončení studia mají. Zároveň se však potvrzuje to, že absolventi, kteří zůstávají ve svých zaměstnáních, které měli již během studia, jsou na tom v průměru po několika dalších letech finančně hůř než ti, kteří práci několikrát vyměnili. Nastává totiž zřejmě to, že zaměstnavatelé vlastně ani nezaregistrují, že absolvent studium dokončil, a nic jej příliš nemotivuje zlepšit jeho finanční ohodnocení, zatímco u těch, kteří práci mění, je často nové místo spojeno s přáním zaměstnavatele získat potřebnou pracovní sílu, za což jsou ochotni také něco zaplatit. Tento vzorec však není univerzální a jako v mnoha případech je potřeba počítat s oborovými odchylka- Změny v příjmech Dílem v důsledku ekonomických potíží a dílem zvýšeným podílem absolventů na pracovním trhu jim v průměru klesávají příjmy. Pokles ovšem není plošný. Rozdíl je mezi obory a také mezi vysokými školami. Například nedostami. Obecně se ukazuje, že čím déle trvá přechod na trh práce, tím menší profesní úspěch absolvent má. Samotný titul není to hlavní při přijímání absolventů do zaměstnání A Aplikovaná informatika Manažerská ekonomika Právo v podnikání Právo ve veřejné správě Spokojenost s prací Spokojenost je založena na více faktorech, jako jsou plat, kvalifikační náročnost vykonávané práce, společenský status povolání, využití vlastních dovedností či míra tvořivosti uplatněné v práci nebo dobrý pracovní kolektiv a celkové pracovní podmínky. V situaci, kdy zaměstnavatelé vyhledávají absolventy s technickým vzděláním, vytvářejí jim jak lepší platové, tak pracovní podmínky. Projevuje se to pak v nárůstu jejich spokojenosti, která od minulého šetření v roce 2010 u absolventů technických oborů výrazně narostla. V případě mnoha jiných skupin oborů, mimo jiné u ekonomů, k tomu nedošlo či byl trend spíše opačný. Nejzřetelnější pokles spokojenosti se svou prací nastal u absolventů zemědělských oborů, což odráží úroveň mnoha jiných charakteristik vztažených k absolventům zemědělských oborů. Hodnocení získaného vzdělání V části výpovědí, kde absolventi hodnotili dobu vzdělávání na vysoké škole, k nijak výrazným změnám nedošlo. Je to pochopitelné, proměny v metodách výuky či jiných podmínkách vzdělávání se na vysokých školách z podstaty nemohou projevit z roku na rok. Jedná se tedy spíše o tendence. Ani v nich však nejsou zřetelné žádné výrazné změny. Také tato kohorta absolventů hodnotí, Základem je správná vejška! Elektronická přihláška na: Den otevřených dveří:

3 IV/V stejně jako kohorty předchozí, že vzdělávání je hodně zaměřeno na získávání teoretických znalostí a málo na praktické dovednosti a nabývání zkušeností. Opakovaná volba studia Nejkomplexnějším hodnocením dosaženého vzdělání je zřejmě odpověď na otázku, zda by absolventi opakovali svoji volbu při studiu vysoké školy, studijního oboru či studia vůbec. Přes všechno, co jsme výše uvedli o průměrném zhoršení postavení absolventů na trhu práce, nejsou změny v hodnocení opakované volby nijak výrazné. Stále by stejně jako v letech 2006 a 2010 průměrně dvě třetiny absolventů opakovaly volbu vysoké školy i studijního oboru. Něco málo přes 12 procent absolventů by volilo jiný obor na stejné vysoké škole a necelých šest procent absolventů by vybralo stejný studijní program, ale na jiné vysoké škole. Ovšem asi 15 procent absolventů by zvolilo jiný obor na A Master of Business Administration jiné vysoké škole. Rozdíly mezi školami jsou však podstatné: existuje dost vysoký počet škol, které by opakovalo více než 85 procent absolventů, ale je také téměř stejně vysoký počet škol, které by chtělo znovu studovat jen 70 procent absolventů. Mírný nárůst ve výši jednoho procentního bodu nastal u těch, kteří by studovat nešli vůbec. Je možné se však domnívat, že se jedná právě o ty, kteří by dříve nešli studovat vůbec, protože tento nárůst se týká především absolventů bakalářského studia. Kompetence absolventů Důležitou součástí šetření je posouzení úrovně kompetencí, tedy dovedností a znalostí, která je požadována na pracovních místech, které absolventi zastávají. Zároveň je pro možnost odpovídajících relací zjišťováno hodnocení absolventů, jakou úrovně kompetencí mají sami a na jaké úrovni daných kompetencí je připravila vysoká škola. VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ City University of Seattle Titul MBA otevírá dveře do společnosti top manažerů a podnikatelů na celém světě. Zahájení studia (přihlášky přijímáme až do ) Přednosti studia MBA na VŠFS Globální program City University of Seattle Americký diplom v Čechách Kvalita zajištěna akreditací CAMBAS Západní styl vedení výuky a zkušení lektoři Vysoká flexibilita studia a péče o zákazníka Výhodná a konkurenční cena Více informací na: mba@vsfs.cz Při hodnocení úrovně kompetencí mezi absolventy je nutné rozlišit, na jakých pracovních místech pracují. Takže mírný pokles průměrné úrovně kompetencí je tak dán nárůstem podílu absolventů v pozicích s nižší kvalifikační náročností. V obou skupinách, tedy mezi absolventy v pozicích s vyšší kvalifikační náročností a v pozicích s nižší kvalifikační náročností k žádným výrazným změnám nedošlo. Oproti vlastním kompetencím absolventů však úroveň požadovaná v zaměstnání spíše mírně roste. V největší míře narostly požadavky na kompetence spojené s flexibilitou. Ta ještě společně s kompetencemi inovace a znalostní management, mobilizace lidských zdrojů a prezentace patří k těm kompetencím, které jsou v pracovních pozicích zastávaných absolventy vysokých škol vyžadovány v nejvyšší míře. Na druhé straně v průměru v nejnižší míře je podle šetření požadována podnikavost. Rozpor, který tady nastává mezi vnímáním absolventů a zaměstnavatelů, může být dán do jisté míry odlišnými očekáváními, která mají jednotliví aktéři od svých pracovních pozic. Měkké kompetence Nedostatky se projevují především ve skupině takzvaných měkkých kompetencí. Nemalá část absolventů není připravena nabídnout tyto kompetence na takové úrovni, kterou vyžadují jejich pracovní místa. Především dovednost komunikovat s lidmi a schopnost zvládat zátěžové situace jsou kompetence, které jsou plošně pro velkou část absolventů do určité míry problematické, protože je nemají na takové úrovni, která je v zaměstnání vyžadována. K tomu se přidávají i další: dovednost identifikovat a řešit problémy, dovednost samostatně se rozhodovat, schopnost nést odpovědnost či schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem. U celé skupiny měkkých kompetencí je navíc hodnocení úrovně získané školním vzděláním spíše nižší. Ukazuje se, že v rámci vzdělávání nedochází k nějakým výraznějším posunům k tomu, že se na rozvoj těchto kompetencí vzdělávací programy více zaměřují. Jan Koucký, Radim Ryška, Martin Zelenka (redakčně upraveno a kráceno) Marcel C hládek: Školy už nebudou dostávat peníze je n za žáka, budou i další kritéria Ministr školství Marcel Chládek překlenul svůj první rok ve funkci. Dle jeho slov největší úspěch měl v normotvorbě, především v přijetí novely školského zákona. Ze šestnácti klíčových změn, které přináší, se diskutovalo jen o třech až čtyřech, říká v rozhovoru. E15: Co se vám podařilo, kde vidíte naopak rezervy? Určitě jsme splnili úkoly, které se týkaly normotvorby. Jedním ze čtyř zákonů, které se nám podařilo připravit, je novela školského zákona, která byla nedávno schválena Poslaneckou sněmovnou. Další je zákon o pedagogických pracovnících, který stanoví, jaké vzdělání mají učitelé mít. Ten byl klíčový, protože kdyby nevznikl, nerozšířily by se další možnosti vzdělávání učitelů, dnes by se neučilo tak na 650 školách. Ještě je ke schválení připraven vysokoškolský zákon, který je nyní v legislativní radě vlády, byl zpracován po dohodě s rektory a pak půjde do vlády. E15: Novela školského zákona při schvalování ve sněmovně doznala několika změn Ze šestnácti klíčových změn, které přináší, se diskutovalo jen o třech až čtyřech, ostatní byly přijatelné napříč politickým spektrem i v odborné veřejnosti. Největší debata byla kolem paragrafu šestnáct, který se týká inkluze. Na věc jsou dva názory. Jedna skupina si myslí, že všechny děti by měly chodit do stejné školy, druhá skupina je zase zásadně proti inkluzi, říká, že postižené děti by se měly vzdělávat zvlášť. Naším cílem je dostat všechny děti, které na to mají, do hlavního vzdělávacího proudu. Když mají nějaký hendikep, vytvořit jim podpůrná opatření, aby v normální škole obstály. Ve sněmovně se diskutovalo především o jedné větě paragrafu šestnáct o rozšíření diagnózy lehkého mentálního postižení. My nechceme děti posuzovat jen podle inteligenčního kvocientu, kde hraniční pásmo může být dvojsečné, někteří lidé si myslí, že by to mohlo být zneužíváno. Velmi důležitá je přesná diagnóza. Když nebude přesná, může se stát, že vyčleníte z hlavního proudu dítě, které mentálně na něj má, ale kvůli problematickému rodinnému zázemí je z něj předčasně vyloučeno. Třeba v první třídě neumělo pořádně česky, nemělo základní hygienické návyky a tak podobně. Pak školu nezvládalo. My tomuto chceme zabránit přijetím další novely školského zákona, a to zavedením bezplatného povinného posledního roku předškolního vzdělávání pro všechny v přípravných třídách. Další možností bude domácí vzdělávání, ale takové, aby plnilo rámcový vzdělávací program, anebo mateřská škola. Foto čtk E15: Podle statistik končí až třicet procent romských dětí v praktických školách. Máte nějaké odhady, o kolik by se toto procento mělo snížit po přijetí novely školského zákona? To se těžko odhaduje, protože ne všichni Romové se při sčítání lidu přihlásí k romskému etniku. Já nerad dělím děti na Romy a Neromy, raději na pilné a líné, na nadané a méně nadané. Naší snahou je dostat každé dítě na maximální úroveň. Obávám se, že pokud budeme podporovat jen jedno etnikum, může se to brzy obrátit proti němu. Proto děláme podporu pro všechny děti, snažíme se ji šít na míru pro různé případy sociální vyloučení, nižší intelekt, asistence u tělesného postižení. V každé středně velké škole by měl být proto k dispozici psycholog, ní pedagog a v každé škole asistenti. Pak jsou ale i případy, kdy děti i s touto podporou nemohou být vzdělávány v hlavním proudu. Proto si myslím, že ní a praktické školy by se rušit neměly. Důležité je, aby ve škole byl rovný přístup k dětem bez rozdílu etnika. Při větším počtu romských dětí ve třídě by učitel měl mít k ruce větší podporu. Ideální inkluze bude probíhat při daleko nižším počtu dětí ve třídách, než je dnes. E15: Ale kde sehnat tolik učitelů? Učitelů je dost, důležitější je sehnat na inkluzi dost finančních prostředků. Pokud A by se snižoval počet praktických a ních škol, učitelé z nich by mohli přejít do běžných škol. E15: Je příslib, že bude dost peněz? Pro letošní rok má školství historicky nejvyšší rozpočet, 3,8 miliardy, učitelé dostali přidáno. Mým cílem je navýšení v tomto roce ještě o další 1 2 miliardy, a to musí kontinuálně pokračovat. Pokud nenavýšíme prostředky pro školství, těžko od něj můžeme chtít vyšší výkonnost. E15: Vloni byla přijata Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, jejíž součástí je i povinná maturita z matematiky a jednotné přijímačky na

4 VI/VII střední školy. To kritizoval nedávno i poradce premiéra, prý je to v rozporu s politikou ČSSD. Proč by měla být maturita z matematiky v rozporu s politikou ČSSD? Nevím o tom, že by školská politika ČSSD spočívala v umetání cestičky dětem, aby nemusely dělat vůbec žádné zkoušky. Za druhé nevím, za koho vlastně mluvil, sám premiér podporuje povinnou matematiku. Podle mě by povinná maturita z matematiky měla být v klíčových školách hlavně na gymnáziích, průmyslovkách, obecně ve školách, které dostávají měsíčně dotace na výuku matematiky, od deseti hodin výše. Naopak v učebních oborech chceme maturitu zrušit. Nahradit by ji měla mistrovská zkouška, která bude více prakticky zaměřena. Také na uměleckých školách povinná maturita z matematiky nebude. Co se týče jednotných přijímaček, není spravedlivé, aby v jednom kraji byly a ve druhém ne. E15: Má ale smysl dělat přijímačky ve školách, které nejsou naplněné a jsou rády, když vůbec seženou dostatek žáků? Mluví se o tom, že smysluplné by bylo napřed některé střední školy sloučit a pak teprve zavést povinné přijímačky. Nelze je ale slučovat beze změny financování regionálního školství, kterou také připravujeme. Nyní školy dostávají peníze na žáka. Proto ředitelé naberou dnes do školy všechny zájemce o studium, bez ohledu na to, jestli na tu školu mají, nebo ne. Školy už nebudou dostávat peníze za žáka, budou i další kritéria kvalita školy, uplatnitelnost oboru na trhu práce, práce s nadanými či hendikepovanými žáky a podobně. Bude deset hodnotících parametrů. Hodnotit to bude Česká školní inspekce. Poté ředitelé už nebudou muset nabírat všechny zájemce. Změnu financování připravíme už v tomto roce, když to dobře půjde, mohla by být zavedena od prvního září Přijímací zkoušky by měly být určitým měřítkem, zda na to děti mají. V zákoně bude stanovena takzvaná nepodkročitelná mez. Upozorníme na to, že žák, který ji nesplní, by mohl mít na střední škole velké problémy. Nyní bude probíhat pilotní projekt na jednotné přijímací zkoušky v dubnu na několika středních školách. Po pilotním projektu přijímaček bude debata a ředitelé budou mít podle zákona tři možnosti výběru druhu přijímací zkoušky: buď si školy připraví přijímačky samy, nebo budou jednotné státní přijímačky zdarma, třetí možnost je nákup přijímacích testů od soukromé agentury. E15: Jak chcete podpořit technické školství? Svaz průmyslu i firmy si stěžují na nedostatek technicky vzdělaných odborníků O tom už se mluví patnáct let, ale školský systém na to až dosud nereagoval. Já tvrdím, že systém musí reagovat na požadavky trhu práce. Co nejširší všeobecné vzdělání je passé, nyní se v Evropě razí trend specializovaných technických oborů. Ale i absolvent dobrého gymnázia, humanitních oborů může být uplatnitelný na trhu práce. E15: Spolupracujete s firmami? Podporujete i soukromé střední školy či učiliště, které si firmy založily, aby si vychovaly vlastní technické odborníky? Zaběhnuté a dobré soukromé učební obory a školy budeme podporovat, ale ty, o jejichž absolventy není zájem, ne. Ale základem je pro nás síť dobrých veřejných škol. Chceme, aby velké firmy podporovaly celý školský systém. Pokud chceme, aby děti chodily na technické obory, musíme s nimi pracovat už od mateřské školy, aby se nebály matematiky, technických předmětů. Malé firmy by měly podporovat konkrétní obory, které potřebují, aby studenti už měli odbornou praxi u této firmy. Třetímu způsobu říkám tři plus tři plus tři, jde o fond na podporu technického vzdělávání. Stát dá tři miliony, kraj přidá tři miliony, podnikatelé z regionu také tři na podporu technických a přírodovědných oborů. Z toho se může financovat třeba vybavení dílen, nákup Lega, Merkuru, vstupenky do Techmánie a podobně. E15: Jak to bude s církevními školami, kde se mluvilo o ukončení jejich podpory? Soukromé a církevní školství bude po změně modelu financování doplňkem školství veřejného. Pokud soukromá škola plní roli doplňku, stará se třeba o hendikepované děti, produkuje absolventy dobře uplatnitelné na trhu práce, pak je stát bude podporovat i nadále. Podobně dostanou podporu prestižní a dobré školy typu Open Gate. Pokud ale půjde jen o výrobnu maturitních vysvědčení, tak podporu nedostane. Co se týče církevních škol, bylo by dobré sepsat smlouvu mezi státem a církvemi o podpoře církevního školství. Stát by garantoval určitý objem finančních prostředků, stejně jako církve. E15: Jak je to s vysokoškolskou reformou, respektive s novelou vysokoškolského zákona? Nyní je v legislativní radě vlády, doufám, že nedozná přílišných změn během projednávání ve sněmovně. Dnes je to vyvážený kompromis, připravený ve spolupráci s vysokými školami, už se pracuje i na prováděcích vyhláškách. Především chceme, aby se vysokým školám při snižujícím se počtu studentů nesnižovala Foto čtk podpora, čímž pádem by na jednoho studenta zbylo více, a vedlo by to ke zvýšení kvality. E15: Stále platí, že univerzity budou rozděleny na dva typy? Ano, na bakalářské studium, zaměřené na praxi, a na univerzity připravující magistry, kde se předpokládá, že nejlepší z nich půjdou studovat doktorandský program. E15: Budou se i vysoké školy slučovat? Ano, určitě jich bude ubývat, už dnes se tak děje. Když se školy nesloučí do větších celků, často skončí, neb se neuživí. U nás máme na počet obyvatel mnohem více vysokých škol než třeba ve Velké Británii. Zjednoduší se i systém akreditací, bude se posuzovat celý obor, finanční prostředky se budou přidělovat i zde podle kvality školy, ne podle počtu studentů. Když nebude škola mít dostatečnou kvalitu, bude na to upozorněna. Když se nezlepší, skončí. Musí mít například dostatek kvalifikovaných pedagogů. E15: Ještě krátce k zákonu o dětských skupinách Ten naše ministerstvo nepřipravovalo, je z dílny MPSV. Vznikl už za předchozí vlády, Senát jej upravil. Já jsem doporučil onu senátní verzi, prošla však původní verze. Pak se zjistilo, že se moc nepovedla, takže se připravuje další novela, která umožní další existenci lesních školek. Nejsou ale v naší kompetenci. Za školství mohu k lesním školkám říci, že s nimi nemám problém, pokud splní rámcový vzdělávací program. Problém je ale s hygienickými normami. Pokud chtějí být lesní školky vzdělávacími institucemi, musí je splnit a musí se přihlásit k dobrovolné registraci, jinak budou mimo školský systém a půjde jen o hlídací službu. Dětské skupiny beru jen jako dočasné řešení do doby, než bude dostatek mateřských škol a základních škol. K tomuto účelu jsme založili fond, v němž bude 1,5 miliardy na několik let. O příspěvek z něj mohou žádat starostové obcí, kde je školských zařízení málo. Druhý fond bude evropský, tam bude k dispozici dokonce 12 miliard. Odhaduji, že do tří let už žádný nedostatek mateřských a základních škol nebude. Alena Adámková Anketa: Bohuslava Šenkýřová rektorka a ředitelka, Vysoká škola finanční a správní Na prvním místě jim poskytujeme kvalitní vzdělání. Z pravidelných anket, které mezi absolventy pořádáme, víme, že práci bez větších problémů sežene 85 procent absolventů. Věříme kvalitě našich absolventů natolik, že je sami zaměstnáváme a působí u nás i v klíčových postech. Už během studia zapojujeme studenty do mezinárodních projektů, případně u našich partnerů vyjednáváme stáže atd. Konkrétní příklad. Stali jsme se organizátorem světové soutěže Global Management Challenge, ve které se studenti poměřují ve schopnosti řídit Děláte něco pro to, aby absolventi vašeho ústavu měli co nejlepší vyhlídky na trhu práce? firmu a pod patronací významných firem získávají na tomto poli řadu praktických zkušeností. Na druhém místě je prestiž a kvalita univerzity. V životopise uvedená Vysoká škola finanční a správní je pro zaměstnavatele určitou zárukou. Naše role ale nekončí ani předáním diplomu. Jsme si vědomi toho, že každý musí aktualizovat svoje vědomosti a prostřednictvím univerzitního Klubu absolventů se aktivně snažíme zjistit a posléze zajistit vzdělávací potřeby absolventů. Radek Řechka kvestor a ředitel, Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva dbá na to, aby to, co učí, bylo zároveň upotřebitelné v praxi. Revize a aktualizace učebních osnov, firemní certifikace, spolupráce s firmami, praxe, to jsou v naší škole samozřejmosti, které zaručují, že náš absolvent nemá po úspěšném skončení školy problém získat zaměstnání. Pavel Neset prorektor pro studijní činnost, Vysoká škola obchodní v Praze Vysoká škola obchodní v Praze v návaznosti na průzkum ohledně požadavků zaměstnavatelů na manažerské a komunikační kompetence absolventů, organizuje v každém akademickém roce tzv. kulaté stoly studentů se zaměstnavateli a se zástupci personálních agentur. Cílem kulatých stolů je vytvořit podmínky pro obousměrnou a pružnou komunikaci studentů se zaměstnavateli. Ideálně tak, aby studenti o své kariéře přemýšleli již v rámci studia a zaměstnavatelé si mohli vybírat své potenciální zaměstnance již během jejich studia, kdy například v rámci nabídnuté stáže mohou prověřit jejich připravenost pro praxi. V rámci diskuze se zaměstnavateli je možné zjistit požadavky na zaměstnance všeobecně i na konkrétní pracovní pozice, případně získat nabídku stáže, praxe a zaměstnavatelé si možná vyberou mezi studenty i své potenciální zaměstnance. Často se jedná o kontakt s personálními řediteli firem. Prostřednictvím této akce se VŠO snaží, aby studenti a absolventi maximálně využili svůj kariérní potenciál a bezproblémově našli uplatnění na dnešním vysoce konkurenčním trhu práce. advertorial Atos přináší úspěšný slovenský projekt do Čech V prostředí slovenského školství je značka sahu pro střední odborné školy reprezentovaného platformou LMS a digitálními vzdělávacími objekty po- RSOV v ostrém provozu. Strmá křivka nárůstu počtu dentů na budoucí povolání. Od 2. února 2014 je Portál Atos IT Solutions and Services spojena s realizací klíčových projektů reprezentujících krývajícími perspektivní obory jako elektrotechnika, aktivních uživatelů portálu svědčí o tom, že inovativní inovativní přístup a strategickou změnu, podpokrývajícími řenou informačními technologiemi. Prvním velkým projektem, který Atos realizoval byl projekt Planeta vědomostí, orientovaný na nový způsob výuky všeobecně vzdělávacích předmětů jako matematika, fyzika, chemie, biologie a přírodověda. Předmětem dodávky byla platforma LMS (Learning Management System) a digitální vzdělávací objekty jako videa, animace, simulace, prezentace, 3D modely, obrázky, fotografie a cvičení, rozdělených podle předmětů a vědomostních úrovní na tematické celky definovaných Státním vzdělávacím programem. Portál Planeta vědomostí je k dispozici na prohlížení široké veřejnosti bez omezení. Interaktivní přístup k portálu umožňující tvorbu vlastních prezentací nebo tvorbu elektronických úloh pro žáky je umožněn pouze přihlášeným uživatelům. Dalším velkým projektem, který realizoval Atos v prostředí slovenského školství, je portál RSOV (Rozvoj středního odborného vzdělávání) zaměřený na dodávku moderního digitálního vzdělávacího ob- strojírenství, dřevařství, chemie, potravinářství, zemědělství a stavebnictví. V rámci tohoto projektu dodal Atos tiskových stran učebních textů, pracovních sešitů a metodických materiálů, digitálních vzdělávacích objektů, minut audio a video prvků a 200 aktivních prvků, které budou v prostředí 321 středních odborných škol k dispozici více než žákům. Na přípravě digitálního vzdělávacího obsahu se podílelo 250 velkých zaměstnavatelů sdružených do zaměstnavatelských svazů a profesních sdružení ve spolupráci s učiteli. Hlavním cílem projektu je přenést požadavky zaměstnavatelů do prostředí středních odborných škol a umožnit efektivní přípravu stu- metody ve vzdělávání splňující požadavky moderního evropského vzdělávacího standardu si v prostředí Slovenské středních odborných škol rychle našly své místo. Do České republiky bychom chtěli přinést naše zkušenosti a odborné kompetence, získané při návrhu řešení a realizaci velkých projektů, které mění prostředí klasických škol na školy digitální, disponující multimediálním vzdělávacím obsahem, reprezentujícím nový přístup ke vzdělávání pro žáky i učitele. Školy, které disponují moderním obsahem, se stávají atraktivnějšími i pro žáky, kteří si ještě svou školu vybírají a jsou ve stádiu rozhodování o své budoucnosti. Nový přístup umožní učitelům lépe se připravit na hodinu a žákům snadněji pochopit učivo. Multimediální zpracování umožní studentům nový pohled na podstatu jevů. Nepřetržitá dostupnost vzdělávacího portálu umožňuje přístup k jeho obsahu kdykoliv a odkudkoliv prostřednictvím klasických počítačů, tabletů a inteligentních telefonů připojených k Internetu.

5