Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva.

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce POZEMKOVÉ ÚPRAVY Kristina Šilarová 2009/2010

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Pozemkové úpravy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury....

3 Děkuji vedoucí mé bakalářské práce doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc., za podnětné rady, připomínky a odborné vedení, které mi při psaní mé bakalářské práce poskytla. Děkuji také Ing. Vladimíru Luksovi, projektantovi pozemkových úprav, za jeho cenné připomínky z praxe.

4 OBSAH: 1. ÚVOD OBECNÁ CHARAKTERISTIKA POZEMKOVÝCH ÚPRAV Cíle pozemkových úprav Stručná historie pozemkových úprav SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POZEMKOVÝCH ÚPRAV Definice pozemkových úprav Předmět pozemkových úprav Formy pozemkových úprav ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH Subjekty řízení o pozemkových úpravách Účastníci řízení Orgány státní správy Ostatní subjekty Průběh řízení Zahájení řízení Úvodní jednání Soupis a ocenění nároků vlastníků Návrh pozemkových úprav Rozhodnutí o pozemkových úpravách Provádění pozemkových úprav Specifická ustanovení zákona o pozemkových úpravách Náklady na pozemkové úpravy Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav NESROVNALOSTI V LEGISLATIVNÍM RÁMCI INSTITUTU POZEMKOVÝCH ÚPRAV ZÁVĚR RESUMÉ PRAMENY

5 1. ÚVOD Pozemkové úpravy jsou právním institutem, jehož význam v mnohém výrazně předčí povědomost obyvatel o jeho existenci. V rozporu s rozšířeným názorem pozemkové úpravy neřeší pouze nápravu majetkových vztahů pokřivených snahou kolektivizovat zemědělství, kterou naše země prošla ve druhé polovině dvacátého století, ale zajišťují celou řadu primárních i sekundárních cílů, které jsou více či méně podstatné pro celou naši společnost. Po téměř půlstoletí trvající netečnosti k potřebám krajiny, která byla spjatá se socialistickým zřízením naší země, se v posledních letech stále častěji a to i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie prosazují snahy tento lhostejný přístup změnit a zvrátit tak degradační tendence životního prostředí. Pozemkové úpravy umožňují obnovit poničenou a zanedbanou krajinu, zpřístupnit pozemky jejich vlastníkům, zlepšit vztah obyvatel k půdě, a tuto půdu chránit. Jsou jedním z legislativních nástrojů, bez kterého by nebylo možné realizovat řadu opatření, která jsou nutná pro znovunastolení ekologických funkcí přírody a krajiny. Z hlediska projektování a provádění jsou pozemkové úpravy dlouhodobým a složitým mezioborovým procesem. Z jiného pohledu lze na ně pohlížet jako na dlouhodobou investici, na níž se podílí nejen český stát, ale prostřednictvím svých programů i Evropská unie, a v řadě případů i další neveřejné subjekty. Právě proto, že jde o proces tak složitý a nákladný, jehož výsledky budou sloužit nejen současným, ale především příštím generacím, by legislativní rámec pozemkových úprav měl co nejpřesněji stanovovat práva a povinnosti jednotlivých na pozemkových úpravách zúčastněných stran. Ve své práci se budu snažit poukázat na některé nesrovnalosti v legislativním rámci pozemkových úprav, které by v případě jejich odstranění vedly k snazšímu uvádění pozemkových úprav v život. Úvodní kapitola mé práce se bude věnovat obecné charakteristice pozemkových úprav. Kromě výčtu jednotlivých cílů pozemkových úprav zde pokusím stručně popsat také historii pozemkových úprav na území České republiky a ukázat tak na jejich předcházející koncepce. Následující kapitola bude vycházet z platné právní úpravy pozemkových úprav a na jejím základě pojem pozemkových úprav definovat. S touto definicí úzce souvisí také vysvětlení předmětu pozemkových úprav a jejich forem. 2

6 Další část mé práce bude věnována podrobnému rozboru řízení o pozemkových úpravách tak, jak jsou jednotlivé jeho etapy popsány v zákoně. 1 Ustanovení tohoto zákona zde budou uvedena proto, aby byla patrná jeho koncepce a posloupnost kroků, které od zahájení řízení o pozemkových úpravách vedou k jejich provádění. Kromě toho bude tato kapitola obsahovat také pojednání o finančním zajištění pozemkových úprav. Shrnutí poznatků a eventuálních nedostatků platné právní úpravy obsahuje poslední, pátá kapitola. Identifikace těchto nedostatků a jejich následné případné odstranění by přispělo ke zjednodušení a zefektivnění celého procesu navrhování a provádění pozemkových úprav, který, jak už bylo uvedeno, má svůj význam pro všechny obyvatele naší země. 1 Zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů 3

7 2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA POZEMKOVÝCH ÚPRAV Pro zavedení pojmu pozemkových úprav je nutné seznámit se blíže jak s jejich jednotlivými cíly, tak s historickým vývojem jejich provádění na našem území Cíle pozemkových úprav Cílem pozemkových úprav je vytvořit podmínky pro racionální hospodaření, pro ochranu a zúrodnění půdního fondu, pro zvelebení krajiny a pro zvýšení její ekologické stability. 2 Výše uvedená definice odráží cíle pozemkových úprav ve smyslu jejich právního vymezení, resp. zakotvení v současné právní úpravě (viz. kapitola 3). Pozemkové úpravy dle výše uvedeného sledují cíle jak v rovině majetkoprávní, tak i v rovině krajinotvorné. Aby však mohly být pozemkové úpravy pochopeny a přijímány i neodbornou veřejností, o jejíž přístup jde především, je nutné jejich cíle formulovat dostatečně srozumitelně. Pak teprve pojem pozemkových úprav vejde do povědomí občanů, kteří budou schopni lépe porozumět významu daného institutu a následně se, v ideálním případě, i daleko snáze zapojovat do jeho realizace. K hlavním cílům pozemkových úprav v obecném slova smyslu tedy patří především: Scelení a zpřístupnění pozemků jejich vlastníkům tedy sloučení rozdrobených pozemků v majetku jednoho vlastníka, resp. hospodáře, do větších celků, které pak umožňují efektivnější využití daného pozemku. V případě zemědělských pozemků přichází v úvahu i otázka možnosti použití mechanizace určené k obdělávání půdy. Zároveň se zde jedná o vytvoření cestní sítě, která umožní snadný a rychlý přesun jak mechanizaci, tak samotnému hospodáři. Ve smyslu právní úpravy jde tedy o vytvoření racionálního prostorového uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území, tj. o vytvoření podmínek pro racionální hospodaření. Obnovení zanedbané a poničené krajiny až na čestné výjimky se zásahy do krajiny uskutečněné v letech vyznačovaly neadekvátním, naddimenzovaným měřítkem i četností. 3 Znárodňování půdy, nedobrovolné 2 3 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita,1996. s. 239 Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem Krajina českých zemí v období socialismu Praha : Nakladatelství Malá Skála,2008. s

8 scelování pozemků a kolektivizace zemědělství tento proces po roce 1948 zahájily. Krajina tak byla v období socialismu systematicky ničena a uzpůsobována přehnaným záměrům, které měly především v oblasti zemědělské výroby kořeny ve snaze přiblížit způsob hospodaření v ČSSR povaze zemědělství v Sovětském svazu. Zde je však na místě poznamenat, že masová kolektivizace v SSSR neměla jako hlavní úkol řešit agrární otázku, ale byla především prostředkem, který měl pomoci udržet sovětskou vládu. 4 Tak i v naší zemi byly tyto násilné zásahy do zemědělských pozemků a scelovací akce organizovány spíše jako propagandistické stranické manifestace, než do důsledku promyšlené pozemkové úpravy. 5 Ačkoli i během období socialismu v 70. letech minulého století začali odborníci volat po respektování potřeb krajiny a životního prostředí a zpracovali Metodiku souhrnných pozemkových úprav (SPÚ), do které byly tyto ekologické aspekty výrazně zapracovány, jejich snaha se do krajinných zásahů plošně nepromítla. Polnosti a zemědělské podniky byly spojovány do nepřirozených gigantů o výměrách až ha, při jejich prudkém slučování se již nová metodika SPÚ uplatnit nemohla. 6 Likvidována byla cestní síť i přirozené remízky, násilně regulovány byly mnohé vodní toky. Hlavním posláním pozemkových úprav je tedy navrátit krajině její původní podobu a zajistit, aby znovuobnovení soukromého vlastnictví nebylo zřejmé jen z úředních dokumentů, ale také z celkového vzhledu krajiny. Ochrana půdy, vody a bioty půda, voda, fauna a flóra v dané lokalitě patří k nejvýznamnějším a nenahraditelným kulturním hodnotám. Pro jejich zachování je nutné pečovat o ekologickou stabilitu, tedy schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce 7, resp. schopnost ekosystému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a spontánně se, po jeho odeznění, navrátit do výchozího stavu. Necitlivé scelování pozemků z ekologického hlediska ovlivnilo především právě Burešová, Jana. Prosazování sovětského modelu do československého zemědělství. - In: Sborník Vojenské akademie v Brně. - Řada C. Mimořádné číslo. Brno : Vojenská akademie v Brně, s. 398 Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem Krajina českých zemí v období socialismu Praha : Nakladatelství Malá Skála,2008. s. 18 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, s. 34 Viz. 4 zákona č. 17/1992 Sb. 5

9 kvalitu půdy. Rozoráním mezí vznikaly rozlehlé plochy, pro využití strojů nesrovnatelně výhodnější než původní pozemky, avšak mnohem méně odolné vůči povětrnostním vlivům i nejrůznějším škůdcům. 8 Pozemkové úpravy zásadním způsobem napomáhají vrátit krajině její původní stabilizační vlastnosti především tím, že v jejich rámci vznikají biokoridory, obnovují se vodní toky a nádrže, zřizují se protipovodňová a protierozní opatření, vytvářejí se podmínky pro obnovu remízků nezbytných pro život drobné zvěře, apod. Zásadní je vazba na schválené územní systémy ekologické stability a zejména fakt, že mnohá opatření týkající se ochrany přírody vznikají na obecních či státních pozemcích. Znamená to, že ochrana půdy, vody a bioty je prokazatelně realizována ve veřejném zájmu. Zlepšení vztahu lidí k půdě a krajině zrušením soukromého vlastnictví a zavedením kolektivního zemědělství byl zásadně porušen vztah mezi člověkem a přírodou. Osobní zodpovědnost za chování k přírodě a krajině zejména ve druhé polovině 20. století zmizela a byla ve většině případů nahrazena lhostejností. Je tedy naprosto nutné postupně tento odnepaměti přirozený svazek v maximální možné míře obnovit. Pozemkové úpravy opětovnému vybudování vztahu primárně napomáhají scelováním pozemků jednotlivých vlastníků a vytvářením podmínek pro zvelebování krajiny, což s sebou v dalším plánu nese možnosti ji využít pro rekreační účely a zpřístupnit ji tak i městskému obyvatelstvu. Obnovení a digitalizace katastru nemovitostí při rozboru cílů pozemkových úprav nelze zapomenout na součinnost zpracovatelů pozemkových úprav s katastrálními úřady při obnově a digitalizaci souboru geodetických informací (SGI), který tvoří mapovou část katastrálního operátu. Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních, resp. jednoduchých pozemkových úprav 9, katastrální úřady jsou pak zodpovědné za domapování částí území z pozemkových úprav vyloučených. Vytvoření podkladu pro územní plánování výsledky pozemkových úprav slouží jako závazný podklad pro územní plánování. V této souvislosti je také možné opět zmínit prvky územních systémů ekologické stability (biocentra, 8 9 Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem Krajina českých zemí v období socialismu Praha : Nakladatelství Malá Skála,2008. s. 27 Viz. 15a zákona č.344/1992 Sb. 6

10 biokoridory, interakční prvky), jejichž opatření je jak povinnou částí územně plánovací dokumentace, tak povinnou částí komplexních pozemkových úprav. Dořešení vlastnických vztahů pozemkové úpravy pomáhají napravit majetkoprávní vztahy mezi jednotlivými subjekty (Pozemkový fond ČR, církev, obecní úřady atd.) a přispívají také k vyřešení řady rozporů v této oblasti (nedořešená dědictví, duplicitní vlastnictví, příděly náhradních pozemků za pozemky nevydané v restitucích atd.) 2.2. Stručná historie pozemkových úprav V každém období byly a jsou jiné důvody pro úpravu pozemkové držby a spolu s tím i jiné důsledky a způsoby provádění pozemkových úprav. Po technické stránce jsou však všechna hospodářská a technická opatření, konaná v rámci pozemkových úprav, v podstatě organizací půdního fondu větších nebo menších územních celků, kterou si vynucují politické poměry a ekonomická úroveň společnosti. 10 Ačkoli kořeny pozemkových úprav lze na našem území vysledovat již ve 12. století, kdy byly osídlovány okrajové části našich historických zemí, za pozemkové úpravy v pravém slova smyslu bývá považována až aktivita směřující k efektivnějšímu hospodaření, která probíhala od poloviny 19. století především na Moravě. Po zrušení roboty v roce 1848 se totiž v podmínkách osobní volnosti rolníků neustále zvětšovala roztříštěnost pozemků, která následně vedla ke snižování hospodářských výsledků zemědělství. 11 V letech tak došlo k prvnímu dobrovolnému scelování pozemků v obci Záhnilice. Popud dal k tomu velký propagátor scelování a pozdější starosta obce František Skopalík, jeho motivem byla především snaha využít území pro úspěšnější zemědělskou činnost. Nutnou podmínkou byl však souhlas všech vlastníků půdy ve scelovaném obvodu, a i když podle vzoru Záhnilic byly pozemky dobrovolně sceleny ještě v dalších sedmnácti moravských obcích 12, scelování v dalších lokalitách později zabránila nemožnost získat 100%ní souhlasné stanovisko všech vlastníků. Pro další pokračování scelování bylo proto nutné vypracovat scelovací zákon. Tím byl říšský rámcový scelovací zákon z roku 1883, který pro scelování zavedl princip majority a stanovil minimální počet vlastníků, kteří o scelení mohou požádat a to jak Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s. 6. Maršíková M., Maršík Z. Dějiny zeměměřičství a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. Praha : Nakladatelství Libri, s. 168 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, s. 34 7

11 absolutní, tak relativní vzhledem k velikosti jejich podílu na čistém katastrálním výnosu ve scelovaném obvodu. Protože však již bylo nutné, aby říšské zákony přijaly i zemské sněmy, zákon byl přijat pouze na Moravě (r. 1884) a ve Slezsku (r. 1887). Český sněm přijetí zákona odmítl jako diktaturu Vídně, a proto v Čechách proběhla do roku 1940 pouze dvě scelení na dobrovolném principu. V roce 1918 byl právní řád platný za Rakouska-Uherska převzat do právního řádu nově vzniklé Československé republiky. Až v roce 1939 byly moravské zemské právní předpisy týkající se scelování násilně rozšířeny na celý zřízený protektorát. Stalo se tak vládním nařízením 171/1940 Sb. z. a nař., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby. Dosavadní právní předpisy platící pro Slezsko byly zrušeny. Právní úprava s novelizací z r platila až do roku 1948, kdy byl vydán zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon), tzv. zákon Unifikační, který poprvé zavádí samotný pojem pozemkových úprav. Tímto pojmem se rozumělo jak scelování (komasace) rozdrobených a rozptýlených pozemků, tak dělení a úprava správy i užívání pozemků společenských, zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnávání hranic, jakož i kultivace horských planin, se všemi s tím organicky souvisícími technickými úpravami (meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému provedení těchto pozemkových úprav a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav zvýší životní úroveň zemědělského lidu a lépe zajistí výživa veškerého obyvatelstva. 13 V roce 1955 byla dosavadní právní úprava nahrazena nařízením vlády č. 47/1955 Sb. (tedy podzákonnou normou), o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, přičemž hospodářsko-technickými úpravami se ve smyslu tohoto nařízení rozumí scelování nesouvislých a rozptýlených zemědělských pozemků a s tím souvisící provádění terénních, vodohospodářských a jiných opaření sloužící ke zvýšení úrodnosti půdy a zlepšení hospodaření na ní. 14 Účelem pozemkových úprav bylo pak vytvoření podmínek pro zavedení socialistické velkovýroby a s ní spojeného nejširšího využití mechanizace zemědělských prací jako prostředku k rozvoji zemědělské výroby a tím i ke zvýšení životní úrovně pracujícího lidu. 15 Hlavním cílem tedy bylo předvedení Viz 1 zákona č. 47/1948 Sb. Viz 1 odst.2 nařízení vlády č. 47/1955 Sb. Viz 1 odst.1 nařízení vlády č. 47/1955 Sb. 8

12 pozemků do státního či družstevního sektoru, o zavedení velkoplošného zemědělství. V praxi se tedy jednalo zejména o vytváření co největších honů. 16 Provádění klasických pozemkových úpravy na podkladě vlastnictví zcela skončilo, rozhodující bylo pouze užívání pozemků. Ačkoli v roce 1958 byla vydána metodika komplexních pozemkových úprav, jež požadovala přihlížet ke krajině, bránit zvyšování eroze a zlepšit dopravu, prakticky nedocházelo k jejich realizaci. 17 Pozemky byly po roce 1960 spojovány do stále větších výměr. Meze, louky a pastviny byly zorávány, rušeny byly sítě cest i vodotečí, následovaly i velkoplošné meliorační zásahy. Ekologické funkce krajiny byly soustavně omezovány, výrazně se zvyšovala eroze půdy, docházelo ke znečišťování povrchových a spodních vod, k likvidaci rozptýlené zeleně. Ačkoli v roce 1975 byly v reakci na nepříznivé působení výše uvedeného scelování pozemků na krajinu přijaty Pokyny pro přípravu a schvalování pozemkových úprav z hlediska jejich vlivu na krajinné prostředí a následně v roce 1976 na základě těchto pokynů vešla v platnost i Metodika souhrnných pozemkových úprav, jež měla umožnit, aby se pozemkové úpravy řešily s přihlédnutím nejen k ekonomickým ukazatelům, ale také k potřebám životního prostředí, v dalších letech byly tyto předpisy v realizační etapě ve většině případů opomíjeny a na většině území byla primárním cílem násilná koncentrace a specializace zemědělské výroby. Pokud se někde podařilo souhrnné pozemkové úpravy realizovat, byly tyto přínosem pro životní prostředí, pro ochranu půdy a čistotu vod. 18 Až na tyto čestné výjimky byla však krajina systematicky likvidována za účelem snadnějšího využívání zemědělské mechanizace. Z hlediska majetkoprávního je však zásadní zejména fakt, že od roku 1955 byl při výměně pozemkovými úpravami dotčených pozemků uplatňován princip výměny užívacích práv, namísto dříve a také později, po roce 1991 uplatňovaného principu výměny práv vlastnických. Vlastníkům, kteří provedením pozemkových úprav pozbyli užívání svých pozemků, se bezplatně přidělily do užívání náhradní pozemky (náhradní užívání). Náhradní užívání opravňovalo náhradního uživatele k užívání pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníku tohoto náhradního pozemku, a bylo Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, s. 237 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, s. 34 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, s. 34 9

13 trvale spojeno s vlastnictvím pozemku, za nějž byl přidělen pozemek do náhradního užívání. Náhradní uživatel měl proto právo na výnos pozemku, mohl měnit jeho podstatu a provádět na něm stavby; nemohl však pozemek zatížit ani zcizit. 19 Změnu přinesl až zákon ČNR č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, na jehož základě byly ustanoveny okresní pozemkové úřady a pozemkový úřad ústřední (ministerstvo). Vydáním tohoto zákona začala nová etapa pozemkových úprav, kdy základem jejich provádění je respektování principu vlastnictví. V roce 2002 byl vydán nový zákon č.139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a také prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu. Obsah této právní úpravy je podrobně rozebrán v následujících dvou kapitolách. 19 Viz 9 nařízení vlády č. 47/1955 Sb. 10

14 3. SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POZEMKOVÝCH ÚPRAV Jak už bylo uvedeno, pozemkové úpravy a jejich provádění řeší v současnosti dva základní právní předpisy. Jedná se o zákon č.139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a o prováděcí vyhlášku č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu. V této kapitole bude na základě těchto předpisů definován pojem pozemkových úprav. Pro zaručení úplnosti definice zde bude uveden také předmět pozemkových úprav a jejich formy Definice pozemkových úprav Pojem pozemkových úprav je definován v zákoně č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Pozemkovými úpravami jsou dle ustanovení 19 odstavce 1 tohoto zákona změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu. Z této definice pak vychází i ustanovení 2 zákona č.139/2002 Sb., které definuje pozemkové úpravy jako institut, jímž se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování Předmět pozemkových úprav Ustanovení týkající se předmětu pozemkových úprav se v průběhu novodobé historie pozemkových úprav (tj. od roku 1991) postupně vyvíjelo. Např. dle 3 zákona ČNR č. 284/1991 Sb. ve znění zákona ČNR 38/1993 byly předmětem pozemkových úprav všechny pozemky v určitém území bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim, pokud nebyly z pozemkových úprav 11

15 zákonem výslovně vyloučeny. Následující odstavec téhož ustanovení pak z pozemkových úprav vyjímal: a) pozemky určené pro obranu státu b) pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů c) hřbitovy d) pozemky zastavěné e) pozemky určené k zastavění f) pozemky chráněné podle zvláštních předpisů 20 Po změně zákona v roce 2002 se však předmět pozemkových úprav definuje jako všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. 21 Obvod pozemkových úprav je v zákoně o pozemkových úpravách následně charakterizován jako území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území. Do obvodu pozemkových úprav lze v případě, že je to vhodné pro obnovu katastrálního operátu, zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu pozemkových úprav, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací. Zároveň lze, pokud je to potřebné pro dosažení cílů pozemkových úprav, za jistých podmínek do jejich obvodu zahrnout i sousedící pozemky patřící do jiného katastrálního území. V praxi jsou do pozemkových úprav většinou zahrnovány zemědělské pozemky, méně již pozemky lesní, neboť jejich nové funkční a prostorové uspořádání není tak potřebné. 22 Podstatné je, že mnohé pozemky lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout jen se souhlasem jejich vlastníka, popř. i příslušného správního úřadu. 23 Tyto pozemky se pak pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu původních pozemků příp. dle druhu nejbližšího zemědělského pozemku, s tím, že nesměňované pozemky není třeba oceňovat. Uvedené charakteristice odpovídá následující výčet pozemků: a) pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru Viz. 3 odst. 2 zákona ČNR č. 284/1991 Sb. ve znění zákona ČNR 38/1993 Sb. Viz. 3 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. Drobník, J. Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, s. 104 Viz. 3 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. 12

16 b) pozemky určené pro obranu státu c) pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu d) pozemky vodních toků e) pozemky chráněné podle zvláštních předpisů (např. zákon o státní památkové péči či ochraně přírody a krajiny) f) pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu g) pozemek funkčně související se stavbou včetně přístupové cesty h) oplocené pozemky, zejména zahrady i) pozemky v současně zastavěném území obce j) pozemky v zastavitelném území obce k) pozemky, na nichž se nacházejí hřbitovy 24 Odděleně se od ostatní půdy ve vlastnictví státu vedou a řeší pozemky ve státním vlastnictví, které jsou ve správě Pozemkového fondu ČR a jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Do obvodu pozemkových úprav zahrnuty být mohou a je s nimi v tom smyslu nakládáno, nicméně nemohou být použity pro společná zařízení Formy pozemkových úprav Dle ustanovení 4 zákona č. 139/2002 Sb. se pozemkové úpravy realizují ve dvou formách. Může jít jednak o pozemkové úpravy jednoduché, či o pozemkové úpravy komplexní. V návaznosti na v předchozí kapitole uvedený výčet cílů pozemkových úprav lze konstatovat, že forma odpovídá počtu cílů, jejichž naplnění pozemkové úpravy sledují. V případě, že se jedná pouze o naplnění konkrétního požadavku, resp. o splnění jednoho z cílů, např. o vyřešení některé z hospodářských potřeb soukromě hospodařících vlastníků, jakou může být urychlené scelení či zpřístupnění pozemků, popř. o naplnění ekologické potřeby, které může odpovídat lokální protierozní nebo protipovodňové opatření, použijí se pozemkové úpravy jednoduché. Stejně je tomu v případě, pokud se pozemkové úpravy mají týkat pouze části katastrálního území. Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č.12/1945 Sb. a 24 Viz. 3 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. 13

17 č.28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č.46/1948 Sb. 25 Pojmy upřesnění a rekonstrukce přídělů jsou blíže charakterizovány v 13 zákona o pozemkových úpravách. Dle ustanovení 4 tohoto zákona může v případě jednoduchých pozemkových úprav pozemkový úřad upravit řízení o pozemkových úpravách odlišně, než jak stanoví příslušná prováděcí vyhláška 545/2002 Sb. Podstatné je, že provedení jednoduchých komplexních úprav nevylučuje pozdější úpravy komplexní. 26 Naplnění všech výše uvedených a charakterizovaných cílů odpovídá formě pozemkových úprav komplexních. Komplexními pozemkovými úpravami se celkově řeší majetkoprávní, krajinotvorné, ekologické a další vztahy. V zákoně je výslovně uvedeno, že tato forma pozemkových úprav je používána zpravidla. Je to zejména z toho důvodu, že komplexní pozemkové úpravy uspořádávají a řeší vztahy na celém území, čímž je u tohoto nově vzniklého uspořádání zaručena větší stabilita Viz. 4 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb. Drobník, J. Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, s

18 4. ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH Řízení o pozemkových úpravách je speciálním správním řízením, pro něž platí, že se při něm subsidiárně použije správní řád. 27 V následujícím textu budou definovány jeho subjekty a charakterizovány jeho jednotlivé etapy Subjekty řízení o pozemkových úpravách Ačkoli zákon o pozemkových úpravách pojem subjekt řízení nezná, z metodického hlediska je vhodné jej zavést a v jeho rámci charakterizovat jak samotné účastníky řízení, tak participující či zainteresované orgány státní správy, a také subjekty ostatní Účastníci řízení Obecně je účastník jakéhokoli správního řízení definován v 27 zákona č. 500/2004 Sb., tj. ve správním řádu. Speciální úprava, zákon č. 139/2002 Sb., definuje účastníky řízení o pozemkových úpravách v 5 odst. 1. Jsou jimi: a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle 2 zákona o pozemkových úpravách. Zákon pro ně stanovuje legislativní zkratku vlastníci pozemků b) fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena. Podstatné je, že účastníci řízení nejsou vlastníci, kterým se pozemkovými úpravami pouze obnovuje soubor geodetických informací. c) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti, tj. např. stavbou dopravní liniové stavby, která prochází katastrálním územím d) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav e) obce, s jejichž územím pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav sousedí, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách 27 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, s

19 Orgány státní správy Z legální definice pojmu pozemkových úprav na základě 2 zákona č. 139/2002 Sb. přímo vyplývá, že pozemkové úpravy se provádějí ve veřejném zájmu. Právě proto je řada orgánů státní správy pověřena právem, resp. povinností se obsáhlého procesu provádění pozemkových úprav v jeho různých fázích účastnit. Toto pověření vyplývá z nejrůznějších legislativních předpisů, které lze s jistou mírou zjednodušení rozdělit do těchto skupin: a) předpisy výslovně se zabývající pozemkovými úpravami b) předpisy z oblasti geodézie a katastru nemovitostí c) předpisy z oblasti životního prostředí, vodního a lesního hospodářství, pozemních komunikací a územního plánování 28 Výčet státních orgánů, které na procesu provádění pozemkových úprav participují, je tedy následující: a) Pozemkové úřady soustava pozemkových úřadů ministerstva jako organizační složky státu je ustanovena v 19 zákona č. 139/2002 Sb. Soustavu tvoří 77 pozemkových úřadů fungujících jako prvoinstanční správní úřady s územní působností vymezenou okresy a Ústřední pozemkový úřad, který je odvolacím orgánem. Pozemkové úřady v České republice jsou podobně jako v řadě ostatních zemích EU součástí Ministerstva zemědělství. V současnosti převažuje v činnosti pozemkových úřadů řízení, organizace a realizace zejména komplexních pozemkových úprav s důrazem na výstavbu a rekonstrukci polních cest, protierozních mezí, poldrů, biokoridorů a jiných krajinných prvků. 29 Jak vyplývá z ustanovení 20 odst. 1, je pozemkovým úřadům výslovně dána např. povinnost rozhodovat o pozemkových úpravách a organizovat jejich provádění, popř. i provádět jejich nezbytnou projektovou část, i povinnost koordinovat v součinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány atd. (viz. kapitola č.4). b) Dotčené orgány státní správy, které můžeme dále rozdělit na: Švehla, F., Vaňous, M. Pozemkové úpravy. Praha : ČVUT, s. 28. Ministerstvo zemědělství : pozemkové úřady [online] [cit ]. Dostupné z: < 16

20 I. Katastrální úřady jak vyplývá především z ustanovení 2 zákona č. 139/2002 Sb., tj. z definice pojmu pozemkových úprav, kde je jako jeden z jejich cílů zmíněna obnova katastrálního operátu, resp. z ustanovení o obnově katastrálního operátu v rámci zákona č. 344/1992 Sb. a vyhlášky č. 26/2007 Sb. (viz. kapitola č. 5). Katastrální úřady nicméně vstupují do pozemkových úprav vždy, tedy i tam, kde by tyto k obnově katastrálního operátu nesloužily (např. v souvislosti s jednoduchými pozemkovými úpravami, které plní pouze dílčí cíle), a to např. na základě 6 odst. 6 a 11 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb. II. Ostatní dotčené orgány státní správy tj. orgány územního plánování, stavební úřad a orgány ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přírody, vodohospodářské a státní správy lesů, popř. další dotčené správní úřady, jak vyplývá např. z ustanovení 6 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb. Uvedené instituce se vyrozumí o zahájení pozemkových úprav, protože právě v této fázi se jedná o stanovení zásadních problémů, které pro dané orgány vyplývá z příslušných právních předpisů. 30 V této souvislosti je vhodné zmínit, že v zákoně o pozemkových úpravách je celkem ve třech ustanoveních dána správnímu orgánu možnost se k průběhu pozemkových úprav vyjádřit. Je tomu tak v ustanovení 3 odst. 3, kdy lze určité pozemky řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu; v ustanovení 6 odst. 6, kdy musí být o zahájení řízení o pozemkových úpravách za určitých podmínek vyrozuměny dotčené správní úřady; a konečně v ustanovení 9 odst. 10, kdy je orgánům státní správy předložen k vyjádření plán společných zařízení. Otázkou zůstává, zda se v těchto případech jedná o vydání závazného stanoviska správního úřadu dle 149 zákona č. 500/2004 Sb., tj. správního řádu, či o úkon mající charakter vyjádření dle 154 správního řádu, 31 kde závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s. 46. Knotek, J. K formě úkonů dotčených orgánů v řízení o pozemkových úpravách. Časopis pro právní vědu a praxi. 2007, roč. 15, č. 2, s