Ekonomické informace ve zdravotnictví Economic information on health care 2004

Transkript

1 Ekonomické informace ve zdravotnictví 2004 Economic information on health care 2004 ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA ČR Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

2 Ekonomické informace ve zdravotnictví K dispozici jsou publikace s daty od roku Jde o výběr dostupných ekonomických informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dále Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv Praha, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Publikace obsahuje informace o celkových výdajích na zdravotnictví, o výdajích veřejných (t.j. z rozpočtu a ze zdravotního pojištění) a výdajích soukromých placených obyvatelstvem, spotřebě léčiv, struktuře nákladů a výnosů zdravotních pojišťoven, struktuře nákladů VZP ČR na zdravotní péči podle různých hledisek, síti zdravotnických zařízení, majetku, nákladech a výnosech zdravotnických zařízení, vývoji průměrných mezd ve zdravotnictví, ekonomických údajích o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) a o lékárnách, vývoji cen ve zdravotnictví a údaje o zdravotnictví ze statistiky národních účtů a mezinárodní srovnání dle zdrojů Eurostat, OECD a WHO. Economic information on health care Publications are available with data since A digest of available economic information from the Institute of Health Information and Statistics CR and further from Ministry of Health, the State Institute for Drug Control in Prague, Czech Statistical Office and General Health Insurance Company of the CR (GHIC). The publication contains information on total expenses on health services, public expenses (i.e., from State and regional Budgets and from health insurance system) and on private expenses paid by the population, on drug consumption, the structure of costs and returns of health insurance companies, on the structure of expenditures of GHIC on health care from different aspects, on the network of health establishments, on assets, costs and returns of health establishments, on the evolution of average salaries in health services, on economic data concerning private enterprises in health care (physician's offices) and pharmacies, on evolution of prices in health care, data on health services from the statistics of national accounts and international comparison on the basis of Eurostat, OECD and WHO statistics. ÚZIS ČR, 2005 Translation ÚZIS ČR ISSN ISBN

3 Obsah Úvodní poznámky Značky v tabulkách Grafická část 1. Výdaje na zdravotnictví jako % z hrubého domácího produktu v roce Struktura spotřeby léčiv v Kč podle hlavních ATC skupin v roce Struktura peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem v roce Struktura nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle segmentů péče v roce Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na jednoho pojištěnce dle věkové struktury a pohlaví v roce Výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování Vývoj výdajů na zdravotnictví a vybraných makroekonomických ukazatelů Rozložení lékáren v % podle tržeb za rok 2004 (bez nemocničních lékáren) Tabulková část 1. Veřejné výdaje na zdravotnictví Tab. 1.1 Veřejné výdaje na zdravotnictví Tab Vývoj veřejných výdajů na zdravotnictví (1995 = 100) Tab. 1.2 Vývoj veřejných výdajů na zdravotnictví na 1 obyvatele Tab. 1.3 Vývoj podílu veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu Tab. 1.4 Přírůstky veřejných výdajů na zdravotnictví oproti předchozímu roku Tab. 1.5 Orientační kvantifikace reálného vývoje veřejných výdajů na zdravotnictví Soukromé výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem Tab. 2.1 Tab. 2.2 Tab. 2.3 Tab. 2.4 Soukromá peněžní vydání na zdravotní péči na 1 obyvatele dle statistiky rodinných účtů Odhad peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem dle statistiky rodinných účtů (v mil. Kč) Struktura peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem dle statistiky rodinných účtů (v %) Soukromá peněžní vydání na zdravotní péči na 1 obyvatele podle sociálních skupin dle statistiky rodinných účtů

4 Tab. 2.5 Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových peněžních výdajích domácnosti na 1 osobu dle statistiky rodinných účtů Celkové výdaje na zdravotnictví Tab. 3.1 Celkové výdaje na zdravotnictví (v mil. Kč) Tab. 3.2 Podíl zdrojů financování na celkových výdajích na zdravotnictví Tab. 3.3 Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví na 1 obyvatele Tab. 3.4 Tempo růstu výdajů na zdravotnictví oproti předchozímu roku Tab. 3.5 Vývoj podílu celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu Tab. 3.6 Srovnání podílu celkových výdajů na zdravotnictví na HDP ve vybraných státech Tab. 3.7 Výdaje na zdravotnictví v roce 2003 podle zdrojů financování jako % z celkových výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích Tab. 3.8 Celkové a veřejné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v roce 2003 v $ v paritě kupní síly a srovnání vybraných zemí OECD Tab. 3.9 HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly a podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na HDP v % v roce Tab Roční míra růstu výdajů na zdravotnictví a růstu hrubého domácího produktu Tab Vývoj výdajů na zdravotnictví a vybraných makroekonomických ukazatelů Tab Upravený výpočet celkových výdajů na zdravotnictví v roce odhad Spotřeba léčiv Tab. 4.1 Vývoj objemu distribuovaných léčivých přípravků Tab. 4.2 Vývoj distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin Tab. 4.3 Struktura distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin Tab. 4.4 Počet distribuovaných balení léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin Tab. 4.5 Průměrná cena 1 distribuovaného balení léčivých přípravků Tab. 4.6 Celková hodnota distribuovaných léčivých přípravků na 1 obyvatele a její podíl na celkových výdajích na zdravotnictví Tab. 4.7 Dynamika vývoje výdajů za léčiva a výdajů na zdravotnictví celkem Tab. 4.8 Vývoj výdajů na léky celkem a na léky hrazené ze zdravotního pojištění Tab. 4.9 Index vývoje výdajů na léky Tab Dodávky léků podle původu v roce

5 Tab Dodávky léků podle původu Tab Spotřeba léčiv v paritě kupní síly na 1 obyvatele ve vybraných zemích a srovnání se spotřebou léčiv v ČR v roce Náklady, výnosy a hospodářský výsledek zdravotních pojišťoven Tab. 5.1 Struktura příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného Tab. 5.2 Struktura nákladů zdravotních pojišťoven Tab. 5.3 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči Tab. 5.4 Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven na 1 pojištěnce Tab. 5.5 Podíl nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči z hrubého domácího produktu Tab. 5.6 Platby státu zdravotním pojišťovnám za osoby, za které platí zdravotní pojištění stát Tab. 5.7 Přehled o pojištěncích za které je plátcem zdravotního pojistného stát - stav ke konci roku 2002 a Tab. 5.8 Struktura nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle segmentů zdravotní péče Tab. 5.9 Náklady zdravotních pojišťoven na 1 pojištěnce podle druhu péče Struktura nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Tab. 6.1 Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na 1 pojištěnce dle věkové struktury Tab. 6.2 Nejčastěji předepisovaná léčiva na recepty v letech 2002 a 2003 v úhradách VZP Tab. 6.3 Léčiva předepisovaná na recepty v roce 2003 s největším podílem na úhradách VZP Síť zdravotnických zařízení Tab. 7.1 Síť zdravotnických zařízení v ČR k Tab. 7.2 Lékaři a lůžka v léčebně preventivní péči k Tab. 7.3 Ambulantní péče v lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních k Tab. 7.4 Přepočtený počet lékařů, ZPBD a počet lůžek k zdravotnictví Majetek a hospodářské výsledky zdravotnických zařízení Tab. 8.1 Tab. 8.2 Tab. 8.3 Dlouhodobý majetek podle vybraných skupin zdravotnických zařízení k Dlouhodobý hmotný majetek ve zdravotnictví neuvedený do provozu k a nově zařazený v roce Nově pořízený dlouhodobý hmotný majetek ve zdravotnictví podle zdrojů financování v roce

6 Tab. 8.4 Náklady (výdaje), výnosy (příjmy), hospodářský výsledek a nákladová rentabilita vybraných skupin zdravotnických zařízení rok Tab. 8.5 Struktura výnosů (příjmů) vybraných skupin zdravotnických zařízení - příspěvkových a podnikatelských organizací v roce Tab. 8.6 Podíl tržeb od zdravotních pojišťoven za ambulantní a hospitalizované pacienty vybraných skupin zdravotnických zařízení - příspěvkových a podnikatelských organizací v roce Tab. 8.7 Struktura nákladů vybraných skupin zdravotnických zařízení rok Tab. 8.8 Pohledávky z obchodního styku vybraných skupin zdravotnických zařízení k Tab. 8.9 Závazky vybraných skupin zdravotnických zařízení k Tab Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnic rok Tab Náklady nemocnic podle nákladových položek rok Tab Ukazatele ekonomiky vybraných nemocnic (všechny rezorty) Tab Vývoj nákladové rentability nemocnic Tab Náklady a výnosy na 1 hospitalizaci a 1 ošetřovací den v nemocnicích roky 2003/ Mzdy v rezortu zdravotnictví Tab. 9.1 Průměrná měsíční mzda zaměstnance v rezortu zdravotnictví rok Tab. 9.2 Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků v rezortu zdravotnictví Tab. 9.3 Průměrná měsíční mzda ve zdravotnictví podle vybraných druhů zdravotnických zařízení v roce Tab. 9.4 Průměrná měsíční mzda zaměstnance ve zdravotnických organizacích s odměňováním podle zákona č. 1/1992 Sb., rezort zdravotnictví Ekonomické údaje o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) Tab Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrná měsíční mzda zaměstnance v jedné samostatné ordinaci v roce Tab Průměrné příjmy připadající na 1 samostatnou ordinaci v roce Tab Podíly vybraných příjmových složek na úhrnu příjmů samostatných ordinací rok Tab Průměrné výdaje připadající na 1 samostatnou ordinaci rok Tab Struktura výdajů průměrné ordinace v roce

7 Tab Rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a výdaji 1 samostatné ordinace v roce Ekonomické údaje o lékárnách (a výdejnách) Tab Počet lékáren a počet obyvatel na 1 lékárnu Tab Průměrné počty zaměstnanců připadajících na 1 lékárnu a výdejnu v roce Tab Průměrné počty receptů, žádanek na léčiva a PZT a objednávek přijatých 1 lékárnou (výdejnou) Tab Průměrné tržby připadající na 1 lékárnu/výdejnu zdravotnických prostředků Tab Průměrný výkon na 1 doklad/1 obyvatele v lékárenství Tab Odhad celkových výkonů a tržeb lékáren a výdejen Tab Rozložení lékáren (bez nemocničních) podle obratu/tržeb v roce Tab Tržby lékáren a výdejen za rok 2004 podle plátců Tab Lékárny (bez nemocničních) dle počtu receptů za rok Vývoj cen v oblasti zdravotnictví Tab Index vývoje cen ve zdravotnictví v ČR Tab Index spotřebitelských cen ve zdravotnictví za domácnosti v letech 2002 až Zdravotnictví z pohledu národních účtů Tab Produkce a přidaná hodnota v ČR celkem v letech 2001 až Zkratky použité v publikaci

8 Contents Introductory remarks Symbols in the tables Graphs 1. Health expenditure as % of the gross domestic product in Structure of medicament consumption in CZK by main ATC groups in Structure of cash expenditure on health care directly paid by individuals in Structure of health care costs of health insurance corporations by types of health care in Average of GHIC health care costs per one insured by age and sex in Expenses on health care by sources of financing Trend of expenditure on health and of selected macroeconomic indicators Structure of pharmacies in % by returns in 2004 (hospital pharmacies excluded) Tables 1. Public expenditure on health care Tab. 1.1 Public expenditure on health care Tab Trend of public expenditure on health care (1995 = 100) Tab. 1.2 Trend of public expenditure on health care per 1 inhabitant Tab. 1.3 Trend of proportion of public expenditure on health care to gross domestic product Tab. 1.4 Growth of public expenditure on health care compared with preceding year Tab. 1.5 Approximate quantification of real trend of public expenditure on health care Private expenditure on health care directly paid by the population Tab. 2.1 Tab. 2.2 Tab. 2.3 Tab. 2.4 Private cash expenditure on health care per 1 inhabitant from household budget survey Estimate of cash expenditure on health care directly paid by individuals from household budget survey (mill. CZK) Structure of cash expenditure on health care directly paid by individuals from household budget survey (%) Private cash expenditure on health care per 1 inhabitant by social groups from household budget survey

9 Tab. 2.5 Proportions of private expenditure on health care in total expenditure of the average household per 1 inhabitant Total expenditure on health care Tab. 3.1 Total expenditure on health care Tab. 3.2 Proportions of financial sources in total expenditure on health care Tab. 3.3 Trend of total expenditure on health care per 1 inhabitant Tab. 3.4 Growth rate of expenditure on health care compared with preceding year Tab. 3.5 Trend of the proportions of total expenditure on health care to gross domestic product Tab. 3.6 Comparison of the proportions of the total expenditure on health care to GDP in selected countries Tab. 3.7 Health expenditures in 2003 as per source of financing as % of the total health expenditures in selected countries Tab. 3.8 Total and public health expenditures per capita in 2003 in $ purchasing power parity and comparison of OECD countries Tab. 3.9 GDP per capita in purchasing power parity and share of public health expenditures on GDP in Tab Annual growth rate of expenditure on health care and of gross domestic product Tab Trend of expenditure on health and of macroeconomic indicators Tab Amended calculation of total expenditure on health in estimate Consumption of medicaments Tab. 4.1 Trend of the volume of distributed medicaments Tab. 4.2 Trend of of the volume of distributed medicaments by main ATC groups Tab. 4.3 Structure of distributed medicaments by main ATC groups Tab. 4.4 Numbers of distributed drug packages by main ATC groups Tab. 4.5 Average price of 1 distributed drug package Tab. 4.6 Distributed drugs value per 1 inhabitant and its proportion in total expenditure on health care Tab. 4.7 Trend of expenditure on medicaments and of total expenditure on health care Tab. 4.8 Trend of total expenditure on medicaments and on medicaments paid by health insurance corporations Tab. 4.9 Trend of expenditure on medicaments Tab Supplies of medicaments and pharmaceutical products in 2004 by origin

10 Tab Supplies of medicals by origin Tab Consumption of pharmaceuticals in purchasing power parity per capita in selected countries and comparison with consumption in the CR in Costs, returns and economic outcome of health insurance corporations Tab. 5.1 Structure of returns of health insurance corporations from premiums Tab. 5.2 Structure of costs of health insurance corporations Tab. 5.3 Health care costs of health insurance corporations Tab. 5.4 Revenues and expenses of health insurance corporations per 1 insured Tab. 5.5 Proportions of costs of health insurance corporations expended on health care to gross domestic product Tab. 5.6 Payments by the state for persons for which the state pays health insurance Tab. 5.7 Number of insured persons for whom the state paid health insurance premiums according to the status by end of 2002 and Tab. 5.8 Structure of expenditure of health insurance corporations spent on health care by types of health care Tab. 5.9 Costs of health insurance corporations per 1 insured by types of health care Structure of costs of the General Health Insurance Company of the CR Tab. 6.1 Tab. 6.2 Tab. 6.3 Average health care costs GHIC per 1 insured by age structure The most frequently applied medicaments on prescriptions in 2002 and 2003 in remittances of GHIC for health care Medicines on prescriptions with the highest proportion of the remittances of GHIC in 2002 and Network of health establishments Tab. 7.1 Network of health establishments in the CR as of Tab. 7.2 Physicians and beds in curative and preventive care as of Tab. 7.3 Out-patient care in out-patient and in-patient establishments as of Tab. 7.4 Number (WTE) of physicians, paramedical personnel and beds as of sector of health

11 8. Assets and economic outcome of health establishments Tab. 8.1 Fixed assets by selected groups of health establishments as of Tab. 8.2 Material fixed assets in health care not exploited as of and newly included in Tab. 8.3 Newly acquired fixed assets in health care by sources of financing in Tab. 8.4 Costs (expenditure), returns (revenues), economic outcome and profit to costs ratio of selected groups of health establishments in Tab. 8.5 Structure of returns (revenues) of selected groups of state - subsidized and private health establishments in Tab. 8.6 Proportions of takings from health insurance corporation for out-patients and hospitalized patients in selected groups of state - subsidized and private health establishments in Tab. 8.7 Structure of costs of selected groups of health establishments in Tab. 8.8 Claims from trade relations of selected groups of health establishments as of Tab. 8.9 Obligations of selected groups of health establishments as of Tab Costs, returns and economic outcome of hospitals in Tab Costs of hospital by cost items in Tab Economic indicators of hospitals (all sectors) Tab Profit to costs ratio of hospitals Tab Costs and returns for 1 hospitalisation and for 1 day of stay in hospitals in 2003/ Wages in the sector of health Tab. 9.1 Average monthly wage of employees in the sector of health Tab. 9.2 The average monthly wage of employees in the sector of health Tab. 9.3 Average monthly wage in health care by selected groups of health establishments in Tab. 9.4 Average monthly wage in health establishment with remuneration as by Act. no. 1/1992 Sb) sector of health Economic data on private health enterprises (physicians offices) Tab Average number of employees (on payroll) in 1 independent office and average monthly wage of 1 employee in Tab Average returns per 1 independent office in Tab Proportions of selected components in the total returns of independent offices in

12 Tab Average expenditure per 1 independent office in Tab Structure of expenditure of an average office in Tab Difference between taxable returns and expenditure of 1 independent office in Economic data on pharmacies (and medical goods hand-out facilities) Tab Number of pharmacies and number of inhabitants per 1 pharmacy Tab Average numbers of employees per 1 pharmacy and medical goods hand-out facility in Tab Average numbers of prescriptions, request forms and orders per 1 pharmacy (hand-out facility) Tab Average returns per 1 pharmacy/hand-out facility of medical devices Tab Average outputs per 1 form/1 inhabitant in pharmacy system Tab Estimate of total returns and takings of pharmacies and hand-out facilities Tab Structure of pharmacies by turnover/revenue in Tab Returns of pharmacies and hand-out facilities in 2004 as per type of payer Tab Pharmacies as per No. of prescriptions a year Price trends in health care Tab Price trends in health care in the CR Tab Index of consumer prices in health care per households in Health care from the viewpoint of national accounts Tab Production and added value in the CR (total) in Abbreviations

13 Úvodní poznámky Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) vydává publikaci Ekonomické informace ve zdravotnictví každoročně od roku Publikace se věnuje některým ekonomickým aspektům zdravotní péče v ČR, vybraným subjektům zdravotnictví a v širším měřítku i vybraným ukazatelům financování a ekonomické stránky činnosti zdravotnických zařízení. Současný vývoj podtrhuje nutnost soustavného sledování problematiky financování zdravotní péče a faktorů ovlivňujících ekonomické klima v sektoru zdravotnictví. Významný díl 3. kapitoly tabulkové části je věnován mezinárodnímu srovnání, převážně vůči dalším členským zemím Evropské unie. Veškerá předkládaná data (pokud není uvedeno jinak) jsou údaje za rok 2004, u vybraných ukazatelů jsou publikovány časové řady umožňující několikaleté srovnání a případné naznačení trendů. ÚZIS ČR kromě vlastních informací z programu statistického zjišťování využil dostupné ekonomické informace o zdravotnictví ze zdrojů: - Ministerstva zdravotnictví ČR - Českého statistického úřadu - Státního ústavu pro kontrolu léčiv - Všeobecné zdravotní pojišťovny - v některých případech Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Vězeňské služby ČR - u mezinárodního srovnání statistiky Eurostatu, Světové zdravotnické organizace (WHO HFA) a OECD Health Data. 1. Veřejné výdaje na zdravotnictví Pro tuto kapitolu byly převážně využity podklady Ministerstva zdravotnictví a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Odpovídající propočty na 1 obyvatele a podíl na HDP zpracoval ÚZIS ČR. Podle užívané mezinárodní metodiky se za veřejné výdaje na zdravotnictví považují (v podmínkách ČR) státní rozpočet a územní rozpočty, což jsou rozpočty krajů a obcí. Dále výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, které se v ČR řídí příslušnými zákony o Všeobecné zdravotní pojišťovně a o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Dosavadní vývoj doložený tabulkami s vývojem veřejných výdajů potvrzuje nejen trvalý růst absolutních částek v běžných cenách, ale i ve stálých cenách - v roce 2004 o téměř 22 % oproti roku Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) vzrostl z 5,19 % v roce 1990 na 6,39 % v roce Ukazatel podílu výdajů na zdravotnictví na HDP je již zcela v souladu s mimořádnou revizí ročních národních účtů dle metodiky ESA Tato revize v rámci harmonizace národního účetnictví se standardem EU vedla k navýšení výpočtu objemu HDP např. v letech v rozsahu 133 až 162 mld. Kč 13

14 (cca 6-8 %) a tím opticky mírně snížila podíl zdravotnických výdajů na HDP oproti dříve uváděným údajům. ÚZIS ČR zapracoval do této publikace údaje ČSÚ ve vztahu k HDP zveřejněné do Tento komentář k nově zavedené metodice HDP se plně vztahuje i na obdobné statistiky v 3. kapitole o celkových výdajích. 2. Soukromé výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem Pro tuto část publikace bylo čerpáno ze Statistiky rodinných účtů ČSÚ. Propočty a podíly prováděl pro účely této publikace ÚZIS ČR. Všechny významnější ukazatele vykazují nárůst přesahující meziroční míru inflace 2,8 %. U jednoho člena průměrné domácnosti se soukromá vydání na zdraví zvýšila o 100 Kč (o 6 %) oproti roku 2003, na celkových Kč ročně. Výdaje na osobu v domácnostech důchodců přitom činily průměrně Kč a meziročně vzrostly o 254 Kč. Nejvyšší podíl výdajů průměrné domácnosti tvořily platby za léky (volný prodej a doplatky na recepty dohromady 59,8 %), dále zdravotnické prostředky - 16,4 % a stomatologická péče - 12,6 %. Rovněž procentuální podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových vydáních domácností rostl. Důchodci v roce 2004 utratili 2,98 % svých spotřebních vydání za placenou zdravotní péči (v roce 2003 to bylo 2,77 %), průměrná domácnost 1,50 % výdajů, rok předtím 1,46 %. Poznamenáváme, že ČSÚ v rámci národních účtů publikuje pravidelně rovněž výdaje domácnosti na zdraví, což jsou údaje mírně vyšší vzhledem ke zohlednění výdajů vyšších příjmových skupin. ÚZIS ČR i tyto údaje do svých publikací přejímá, zde však z důvodu zachování časových řad jsou data podle dosavadní metodiky statistiky rodinných účtů. 3. Celkové výdaje na zdravotnictví Údaje s využitím zdrojů MZ ČR, ČSÚ, MF ČR a částečně OECD a Eurostatu zpracoval ÚZIS ČR. Údaje se vztahem k HDP již uváděny v podobě po mimořádné revizi národních účtů ČSÚ od roku 1995, jak byly publikovány do Z jednotlivých tabulek lze usuzovat, že dochází k trvajícímu absolutnímu růstu nákladů na zdravotnictví při zachovávání poměru mezi základními zdroji financování: veřejnými prostředky (státní a místní rozpočty, zdravotní pojišťovny) a soukromými výdaji obyvatel. Dále lze vyvodit, že náklady na zdravotnictví rostou rychleji než spotřebitelské ceny. Veřejné výdaje na zdravotnictví se ve sledovaných letech pohybují nad úrovní 90 %, soukromá vydání obyvatel v roce 2004 tvořila 8,8 % výdajů na zdravotnictví. 3. kapitola v tabulkách věnovaných mezinárodnímu srovnání umožňuje nejen porovnání výdajů na 1 obyvatele s využitím statistik Eurostatu a OECD, které zohledňují rozdílnou kupní sílu v jednotlivých zemích, ale i porovnání podle zdrojů financování. ČR má v rámci EU nejnižší podíl soukromých výdajů na celkových 14

15 výdajích na zdravotnictví, což může být způsobeno i tím, že se v ČR zatím nedaří podchytit jiné soukromé výdaje než přímá vydání obyvatelstva dle statistiky rodinných účtů. Současně naproti tomu však ČR ve srovnání s některými zeměmi EU vykazuje relativně nízkým podíl výdajů veřejných rozpočtů (veřejné výdaje bez výdajů systému veřejného zdravotního pojištění) na celkových zdravotnických výdajích (viz tab. 3.7), což však vyplývá z rozdílného způsobu systému financování zdravotnictví v různých zemích. Tabulka 3.12 kapitoly představuje pokus o odhad veškerých výdajů na zdravotnictví včetně rezortu školství, mládeže a tělovýchovy, rezortu vnitra, obrany a spravedlnosti, kdy celková suma ve výši mil. Kč s kapitolou rozpočtu rezortu zdravotnictví byla rozšířena jednak o výdaje sdělené příslušnými ministerstvy a Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR, jednak o evidované dary zdravotnickým zařízením. Rovněž díky spolupráci s MF ČR bylo možno získat odhad výdajů na zdraví v rámci smluvního (= soukromého) pojištění. Takto pojatý odhad činí za rok 2004 celkem mil. Kč, tedy z jiného pohledu 7,16 % HDP. ÚZIS ČR však i nadále bude pokračovat v dosavadních časových řadách celkových výdajů na zdravotnictví zahrnujících výdaje státního rozpočtu (kapitola MZ), výdaje veřejného zdravotního pojištění a přímé výdaje obyvatelstva (dle ČSÚ). 4. Spotřeba léčiv Údaje jsou převzaty ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zveřejňuje jak množství distribuovaných léků, tak i jejich finanční objem. Pro zachování meziroční srovnatelnosti a shodné kalkulace používá SÚKL pro hodnotové vyjádření vždy jednotnou maximální možnou obchodní přirážku distributora a lékárny, nazývanou též obchodní marže, která je povolena ve výši do 32 %. Distributoři a výdejci/lékárny se však v zájmu vyššího množstevního obratu, zavedení nového léku na trh, cenové konkurence apod. mohou rozhodnout pro nižší obchodní přirážku. Faktická finanční hodnota vydaných léčiv se tedy může mírně lišit směrem dolů. Meziročně došlo k poklesu množství balení distribuovaných léků o 5 %. Hodnota distribuovaných léků kalkulovaná s jednotnou maximální přirážkou se však oproti roku 2003 zvýšila o 7 %. Z celkového množství distribuovaných léků pocházelo cca 35,5 % balení z tuzemska, cca 12,3 % byl dovoz ze SR a 52,2 % dovoz z ostatních států. Průměrná cena 1 balení činila 170,58 Kč, což je více než 220 % průměrné ceny v roce 1995 (77,10 Kč). Největší spotřeba léků v loňském roce posuzováno v množstvích balení byla u skupin na léčení kardiovaskulární soustavy (20,5 %), nervové soustavy (17,5 %), zažívacího traktu a metabolismu (13,3 %) a respirační soustavy (11,5 %). 3. kapitola je doplněna tabulkou se srovnáním výdajů na léky ve vybraných zemích přepočtených na paritu kupní síly podle zdrojů WHO. 15

16 5. Náklady a výnosy zdravotních pojišťoven Údaje jsou čerpány z Ekonomických výsledků zdravotních pojišťoven publikovaných Českým statistickým úřadem a z podkladů Ministerstva zdravotnictví (Souhrnné hodnocení veřejného zdravotního pojištění v roce 2004, zpracované dle metodiky MZ ČR a MF ČR). Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči vzrostly podle ČSÚ o 7,8 % oproti roku Meziročně nejvíce stouply náklady na léky a zdravotnické prostředky (10,3 %) a na péči ambulantních specialistů (9,8 %); nejméně náklady na péči praktických lékařů, a sice o 0,1 %. Podle podkladů MZ ČR celkové příjmy na 1 pojištěnce v roce 2004 činily Kč (nárůst o 6,3 % oproti roku 2003), celkové výdaje na 1 pojištěnce dosáhly Kč, což je navýšení o 6,2 %. (Pozn.: Jedná se o prostý aritmetický podíl nákladů a průměrného počtu pojištěnců. Propočet nákladů na 1 pojištěnce pro účely přerozdělování dle Zákona 438/2004 Sb. se provádí odlišně s odečtením části nákladů za nákladné pojištěnce - viz dále kapitola 6.). Systém veřejného zdravotního pojištění za kalendářní rok 2004 hospodařil s mírným přebytkem, meziroční vývoj a srovnání jsou však zkresleny mimořádným příjmem téměř 0,9 mld. Kč od České konsolidační agentury za část dlužného pojistného. Stát zaplatil za své pojištěnce (důchodci, děti, studenti atd.) více než 33,4 mld. Kč. Systém veřejného zdravotního pojištění zůstával celý rok 2004 napjatý v důsledku pohledávek zdravotních pojišťoven za neplatiči pojistného (ke konci roku 2004 téměř 28 mld. Kč po lhůtě splatnosti) a následně pak i neplacenými závazky vůči zdravotním zařízením (více než 9 mld. Kč). 6. Údaje ze zdrojů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Vzhledem k rozhodujícímu podílu VZP v oblasti zdravotního pojištění (cca 65 % ze všech registrovaných pojištěnců) a vzhledem k disponibilitě zdrojů od této pojišťovny je podkladům VZP věnována samostatná kapitola. V tabulkové části jsou uvedeny náklady VZP na 1 pojištěnce podle věkových kategorií po 5 letech. Meziroční srovnání však nelze připojit vzhledem ke změně metodiky výpočtu od roku odečet části nákladů za nákladné pojištěnce (Zákon č. 438/2004 Sb.) pro účely přerozdělování pojistného. Závěrečné tabulky uvádějí na základě podkladů z Ročenek VZP výčet nejčastěji hrazených léků podle počtu receptů a dále nejnákladnější léčiva měřeno celkovými úhradami VZP za jednotlivé léky v letech Síť zdravotnických zařízení Pro údaje byl využit informační systém o síti zdravotnických zařízení Registr zdravotnických zařízení, který vede ÚZIS ČR. Počty lékařů,středních zdravotnických pracovníků a počty lůžek/míst jsou členěny podle druhů zdravotnických zařízení 16

17 a charakteru poskytované léčebné a preventivní péče (ambulantní, lůžková) a podle oborů. Ke konci roku 2004 bylo v ČR evidováno zdravotnických zařízení, ve kterých pracovalo lékařů a středních zdravotnických pracovníků (vždy přepočtený počet). U 266 zdravotnických zařízení je zřizovatelem stát - Ministerstvo zdravotnictví a ostatní centrální orgány. Zřizovatelem 313 ZZ je kraj, zřizovatelem 209 ZZ je město nebo obec. U zdravotnických zařízení je zřizovatelem fyzická osoba, církev nebo jiná právnická osoba. Na obyvatel připadá 42,4 lékaře/zubního lékaře. Během roku 2004 přibylo 406 zdravotnických zařízení. Více než ¾ všech zdravotnických zařízení jsou samostatné ordinace praktických lékařů a lékařů specialistů. Síť zdravotnických zařízení ústavní péče tvoří 197 nemocnic, 166 odborných léčebných ústavů (včetně ozdravoven a hospiců) a 83 lázeňských léčeben. U nemocnic je situace podle zakladatelů následující: 19 přímo řízených MZ, 63 krajských nemocnic, 26 obecních a městských a 72 založených fyzickou nebo jinou právnickou osobou nebo církví. Lůžkovou kapacitu nemocnic tvořilo lůžek, z toho lůžek akutní péče, lůžek novorozeneckých a lůžek následné a ošetřovatelské péče. Počet lůžek akutní lůžkové péče v roce 2004 poklesl o 2,8 % oproti roku předcházejícímu. 8. Majetek a hospodářské výsledky zdravotnických zařízení Údaje jsou zpracovány na základě statistických výkazů o ekonomice zdravotnických zařízení vedoucích účetnictví. (Dříve podvojné účetnictví ). Tato evidence vedená v ÚZIS ČR zahrnuje soubory zdravotnických zařízení rezortu zdravotnictví i ostatních rezortů (obrany a dopravy). Kde je použito označení vybrané skupiny zdravotnických zařízení, jedná se o výběr určitých skupin zdravotnických zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy, účelové instituce MZ - ÚZIS ČR, SZÚ apod.). Nejvýznamnějším a nejvíce sledovaným druhem zdravotnických zařízení zůstávají nemocnice, u kterých v roce 2004 výchozí soubor zpravodajských jednotek zahrnoval 191 nemocnic ze 197 registrovaných. Celkové náklady nemocnic za rok 2004 se proti předchozímu roku zvýšily o 4 % a dosáhly mil. Kč. Nejvyššího růstu dosáhly náklady na zdravotnické prostředky, služby a ostatní náklady. Celkové výnosy nemocnic vzrostly oproti roku 2003 o 12 % a činily mil. Kč. Ukazatel hospodářského výsledku za všechny nemocnice za rok 2004 dosáhl mil. Kč. Náklady, výnosy i opticky příznivý hospodářský výsledek jsou však ovlivněny částečně Vyhláškou č. 549/2004 Sb. MF ČR k účetnictví příspěvkových organizací, umožňující snížit odpisy za rok Pohledávky po lhůtě splatnosti ke konci roku 2004 činily u nemocnic cca 4,8 mld. Kč. Závazky nemocnic po lhůtě splatnosti k celkem byly cca 6,6 mld. Kč. 17

18 Tabulka 8.14 uvádí často poptávané ukazatele u nemocnic, a to náklady/výnosy na 1 hospitalizaci a náklady/výnosy na jeden ošetřovací den ve zpravodajském souboru nemocnic. 9. Mzdy v rezortu zdravotnictví Ve zdravotnictví existují dva způsoby odměňování. Zaměstnanci příspěvkových organizací a organizačních složek státu, tj. organizací řízených Ministerstvem zdravotnictví a organizací řízených územními orgány (krajem, obcí) jsou odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celková průměrná mzda v roce 2004 činila Kč, v rámci toho průměrná mzda lékaře Kč. Druhá část zaměstnanců ve zdravotnictví je odměňována podle zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona jsou odměňováni zaměstnanci v privátních zdravotnických zařízeních, tj. ve zdravotnických zařízeních zřízených fyzickou osobou, církví a jinou právnickou osobou. Dále podle tohoto zákona odměňují všechny lázeňské organizace. Průměrná celková mzda takto odměňovaných zaměstnanců v roce 2004 činila Kč, v rámci toho průměrná mzda u lékařů byla Kč. Celková výše průměrné mzdy je zde ovlivněna tím; že jsou započteni pouze lékaři zaměstnanci. Lékaři zaměstnavatelé pobírají podnikatelskou odměnu. Zákonem č. 96/2004 Sb. o výkonu nelékařských zdravotnických povolání došlo ke změně kategorií pracovníků - nelékařů, z tohoto důvodu lze u let 2003 a 2004 přímo porovnávat pouze lékaře/zubní lékaře, farmaceuty a pracovníky celkem. 10. Ekonomické údaje o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) Informace o ekonomice vybraných zdravotnických zařízení jsou čerpány ze statistických výkazů E (MZ) 5-01 předáváných ÚZISu ČR ke zpracování, přičemž se jedná o náhodný výběr 5 % příp. 10 % zpravodajských jednotek provedený počítačem pro program statistického zjišťování. Z toho důvodu nejsou údaje jednotlivých let plně srovnatelné. Výkazy s příslušnými ekonomickým údaji za rok 2004 odevzdalo 160 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé, 79 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, 227 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa, 72 samostatných ordinací praktického lékaře gynekologa, 311 samostatných ordinací lékaře specialisty (interna, chirurgie, oční, kožní atd.), 69 ZZ rehabilitační péče středoškolsky vzdělaných odborných pracovníků, 79 lékáren a 13 ZZ pro dopravu raněných, nemocných a rodiček. 11. Ekonomické údaje o lékárnách a výdejnách léků Údaje o lékárnách a výdejnách byly zpracovány na základě statistických výkazů o činnosti zdravotnických zařízení A (MZ) 1-01, obor lékárenská péče. Za rok

19 poskytlo podklady zpravodajských jednotek, z toho 173 výdejen zdravotnických prostředků a lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv ( výdejny léčiv ). Dle odevzdaných výkazů o činnosti lékáren a výdejen bylo přijato více než 94 mil. ks receptů a 2,9 mil. ks poukazů na zdravotnické prostředky. Na 1 obyvatele ČR připadlo průměrně 9,23 ks receptů, průměrný doplatek na recept byl 53,47 Kč. Tržby od pacientů za volný prodej léků a zdravotnických prostředků včetně doplatků za recepty a poukazy dosáhly více než 10,7 mld. Kč a činily tak cca 18,6 % z celkových tržeb lékáren, které byly 57,6 mld. Kč. V dalším textu jsou použity výrazy nemocniční lékárna a lékárna základního typu tak, že výraz nemocniční lékárna slouží pro označení lékárny, která je součástí lůžkového zdravotnického zařízení a připravuje a poskytuje léky i zdravotnické prostředky rovněž pacientům hospitalizovaným a propouštěným. 1 lékárna základního typu v průměru (bez výkonů nemocničních lékáren) přijala za rok ks receptů a dosáhla celkových tržeb 19,4 mil. Kč. Cca 65,6 % lékáren dosáhlo tržeb pod úrovní 20 mil. Kč, 5,5 % lékáren dosáhlo tržeb nad 50 mil. Kč (oba údaje bez výkonů nemocničních lékáren). Pro informaci: průměrná nemocniční lékárna vykázala tržby 178 mil. Kč. Veškeré údaje o tržbách se týkají pouze tržeb za léčiva a zdravotnické prostředky a veškeré údaje se vztahují na soubor zpravodajských jednotek, tj. lékáren a výdejen zdravotnických prostředků. 12. Cenový vývoj ve zdravotnictví Údaje byl převážně čerpány z podkladů ČSÚ, a to ze Statistik rodinných účtů a z Ukazatelů hospodářského a sociálního vývoje ČR. Tak jako v kapitole 2. o soukromých výdajích obyvatelstva i zde údaje prokazují největší dopad vývoje spotřebitelských cen na domácnosti důchodců. Růst spotřebitelských cen ve zdravotnictví je přitom vyšší než růst spotřebitelských cen celkem. 13. Zdravotnictví z pohledu národních účtů Zdrojem informací pro tuto část jsou Souhrnné ukazatele národního hospodářství zpracovávané ČSÚ. Během přípravy publikace byla data průběžně aktualizována podle průběhu mimořádné revize ročních národních účtů od roku 1995 dle metodiky ESA zveřejňované postupně ČSÚ. Údaje v publikaci zachycují stav makroekonomických ukazatelů ČR zveřejněný do Jako u předcházejících kapitol této publikace i zde platí, že ve shodě s případnými pokračujícími revizemi národních účtů dle požadavků metodiky EU bude následně ÚZIS ČR tyto údaje průběžně zapracovávat do svých publikací. 19

20 Introductory remarks Institute of Health Information and Statistics of the CR (IHIS CR) publishes Economic Information on Health Care annually since The publication is devoted to several economic aspects of health care in the CR, to selected subjects in health services and on a wider scale also to selected indicators of financing and economy of health service facilities. The present trends stress the necessity to monitor systematically the problems of health care financing and the factors influencing the economic climate in the health sector. A significant part of Chapter 3 of the tabular section is devoted to international comparison, prevalently with other EU member states. All presented data concern the year 2004 (unless specified otherwise), selected indicators are presented in time series facilitating comparison over several years and indication of trends. Besides its own records based on the programme of statistical investigation, IHIS CR exploits available economic information from the following sources: - Ministry of Health of the CR - Czech Statistical Office - State Institute for Drug Control - General Health Insurance Company - In some cases, Ministry of Finance, Ministry of Defence, Ministry of Interior and the Penitentiary Services of the CR - For international comparison: Eurostat, World Health Organization (WHO HFA) and OECD Health Data. 1. Public expenditure on health care This chapter exploits prevalently data from Ministry of Health (MH) and Czech Statistical Office (CZSO). Relative indicators per 1 inhabitant and as proportion in the GDP were processed by IHIS CR. According to the established international methodology, public expenditure on health comprises (under conditions valid in the CR) the State budget and the territorial -regional and municipal - budgets, and further expenditure of the system of public health insurance. This system is regulated in the CR by appropriate legislation on General Health Insurance Company and on employees' health insurance companies. The trend documented by the tables of public expenditure shows up to now their steady growth not only in current prices but also in constant prices - in 2004 by over 22 % from The proportion of public expenditure on health in the gross domestic product (GDP) increased from 5.19 % in 1990 to 6.39 % in The indicator of the proportion of public expenditure on health in the GDP is already fully compatible with the extraordinary revision of annual national accounts according to ESA 1995 methodology. This revision done as part of harmonisation of national accounting with the EU standards resulted in increased GDP values, e.g., in the years by 20

21 amounts from 133 to 162 thousand million CZK (ca. 6-8 %) and accordingly slightly smaller proportion of expenditure on health in the GDP than in earlier presented data. IHIS CR has included the new CZSO data related to GDP published till June This comment concerning the new methodology in GDP calculation fully applies to similar statistics in Chapter 3 on total expenditure. 2. Private expenditure on health care paid directly by individuals Data used for indicators presented in this chapter are taken from Statistics of family budgets published by CZSO. Calculations of relative indicators were done by IHIS CR. All significant indicators show trends of increase exceeding the annual inflation rate of 2.8 %. The average annual expenditure on health per one member of an average household increased by 100 CZK (6 %) from 2003, to CZK. In households of pensioners this average was higher, CZK and its annual increase was 254 CZK. The highest proportion of the individual expenditure is spent on medicaments (free sales and surcharges on prescriptions, together 59.8 %), further on medical devices (16.4 %) and on stomatological care (12.6 %). Also the proportion of private expenses on health in the total expenditure of households increased. Pensioners spent on paid health services 2.98 % of their total expenditure in 2004 (in 2003 it was 2.77 %), the average household expended 1.50 % (1.46 %in 2003). It should be noticed that CZSO also publishes household expenses on health in the framework of national accounts; these expenses are somewhat higher because they include expenditure of higher income groups. IHIS CR also registers these data in its publications but data in this publication are processed from the current methodology of statistics of family budgets, in order to maintain comparability in the time series. 3. Total expenditure on health care Data from sources of MH CR, CZSO, MF CR and partly from OECD and Eurostat were processed by IHIS CR. Data related to the GDP are adjusted to the extraordinary revision of national accounts from 1995 as published by CZSO till The tables allow us to conclude that the absolute costs of health care continuously grow, with preserved proportions between the basic sources of financing: public resources (state and territorial budgets, general health insurance) and private expenses of the population. It is also apparent that the costs of health care grow faster than the average consumer prices. The share of public resources in the monitored years remains above 90 %, private expenditure of individuals in 2004 represented 8.8 % of the expenditure on health. 21

22 The tables devoted to international comparison in Chapter 3 allow us to compare not only the per capita expenditure in terms of Eurostat and OECD statistics taking into account the different purchasing power in different countries, but also relative expenditure by sources of financing. The proportion of private spending in the CR is the lowest among EU countries, which may be caused by the fact that at present our methods do not allow us to register private expenditure other than direct service payments by individuals according to statistics of family budgets. On the other hand, the CR exhibits a relatively low proportion of expenditure from public budgets (public expenditure except that from the system of public health insurance) in the total health expenditure, in comparison with some EU countries (cf. Tab. 3.7); this is caused by differences in the systems of healthcare financing in different countries. Table 3.12 in this chapter represents a tentative estimate by IHIS CR of the total expenditure on health, including expenditure in government Sectors of Education, Interior, Transport, Defence and Justice, in which the total of mill. CZK including the chapter of the budget of the sector of health was supplemented by expenditure on health communicated by other Ministries and by General Directorate of the Penitentiary Services of the CR, and also by the amount of registered donations to health establishments. Thanks to cooperation of MF CR it was possible to obtain estimates of expenditure on health in the framework of contractual (= private) insurance. The total estimated in this way amounts to mill. CZK in 2004, which represents 7.16 % of the GDP. IHIS CR will nevertheless continue in following the time series monitoring total expenditure on health comprising expenditure from the State budget (chapter of MH), expenditure from public health insurance and direct payments by individuals (according to CZSO). 4. Consumption of medicaments Data are taken over from State Institute for Drug Control (SIDC), which publishes the quantities of distributed medicaments as well as their financial value. For sake of comparability between years, SIDC calculates the value using the maximum permitted whole- and retail-sales margin equal (together) to 32 %. The distributors and pharmacies may decide to charge lower margins for reasons of competition, higher sales volume, introducing new products, etc. The real costs of the consumed medicaments may thus be somewhat lower. The number of packages of distributed medicaments decreased from the preceding year by 5 %. However, their value calculated with the maximum margin increased from 2003 by 7 %. Of the total quantity, 35.5 % packages were produced in the CR, 12.3 % were imported from Slovakia and 52.2 % from other countries. The average price of 1 package was CZK, which is more than 220 % of the average price in 1995 (77.10 CZK per package). The highest shares in the distributed drugs belong to groups of medicaments for treatment of cardiovascular 22

23 diseases (20.5 %), diseases of the nervous system (17.5 %), of the digestive tract and metabolism (13.3 %) and of the respiratory system (11.5 %). 5. Costs and revenues of health insurance companies Data are taken from the Economic results of health insurance companies published by CZSO and from the references of Ministry of Health (Comprehensive assessment of public health insurance in the year 2004 processed using the methodology of MH CR and MF CR). The healthcare costs of health insurance companies increased from 2003 by 7.8 %, according to CZSO. The largest increase was in the costs of medicaments and medical devices (10.3 %) and of out-patient specialists' care (9.8 %), the lowest in the costs of general practitioners' care (0.1 %). The total revenues of the public health insurance system per 1 client were CZK (6.3 % more than in 2003), the total expenditure per 1 client amounted to CZK (6.2 % more than in 2003). (Note: This is simply the ratio of total costs to the average number of insured persons. Costs per 1 client for the purposes of redistribution of revenues according to Act no. 438/2004 are calculated in a different way involving deduction of costs of costly clients - see chapter 6 below.) The balance of the public health insurance system in 2004 was slightly positive, but the comparison with other years is distorted by the extraordinary income of almost 0.9 thousand million CZK from Czech Consolidation Agency covering part of premium debts. The State paid the insurance of its clients (children, pensioners, students etc.) in the amount of over 33.4 thousand million CZK. The public health insurance system was rather strained during the whole year 2004 as a result of overdue claims of health insurers on insurance payers (almost 28 thousand million CZK by the end of 2004) and consequently also overdue obligations to health care providers (over 9 thousand million CZK). 6. Data from sources of General Health Insurance Company (GHIC) The structure of costs of GHIC is presented in a separate chapter with regard to its decisive share in the health insurance system (ca. 65 % of all insured persons) and to the fact that it provides the most detailed information available. Tables in this chapter present the costs of GHIC per 1 client by 5-year age categories. Comparison with other years is not included because in 2004 the method of calculation was modified - part of costs of costly clients are deducted for the purposes of redistribution of insurance payments according to Act no. 438/2004. The concluding tables processed from data in the GHIC Yearbooks show the list of drugs most often covered by insurance, according to numbers of prescriptions, and also the most expensive drugs, as measured by the total GHIC payments for individual medicaments in the years