U N I V E R Z I T A P A R D U B I C E F A K U L T A E K O N O M I C K O - S P R Á V N Í Ú S T A V V EEJNÉ SPRÁVY A PRÁVA

Transkript

1 U N I V E R Z I T A P A R D U B I C E F A K U L T A E K O N O M I C K O - S P R Á V N Í Ú S T A V V EEJNÉ SPRÁVY A PRÁVA Vyhodnocení úinnosti výukových program na oblast životního prostedí Diplomová práce Autor práce: Terezie Hovorková Vedoucí práce: doc. Ing. Ilona Obršálová, CSc

2 U N I V E R S I T Y O F P A R D U B I C E FACULTY OF ECONOMY ANDADMINISTRATION DEPARTMENT OF PUBLIC ADMINISTRATION AND LOW Efektivity of educational programs in the area of environmental issue Thesis AUTHOR: Terezie Hovorková SUPERVISIOR: doc. Ing. Ilona Obršálová, CSc

3 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn Univerzity Pardubice. V Pardubicích dne Terezie Hovorková 3

4 Podkování: Touto cesto chci podkovat vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Ilon Obršálové, CSc. Za trplivost, dobré rady a doporuení i za poskytnuté materiály, které mi velice pomohli pi zpracovávání vybraného téma. Dále bych ráda podkovala Ekocentru Paleta, jmenovit Ing. Jiímu Burešovi i všem základním školám, které se zúastnily dotazníkového šetení a jsou uvedeny níže v textu diplomové práce. 4

5 Shrnutí: Diplomová práce se skládá z teoretické ásti, kde je popsán stav výchovných program v R, státní koncepce enviromentální politiky a koncepce EVVO (Enviromentální výchova, vzdlávání a osvta) v Pardubickém kraji. Praktická ást obsahuje przkum v oblasti vyhodnocení úinnosti výukových program na oblast ochrany životního prostedí. Dotazníkové šetení probhlo na základních školách v Pardubicích s cílem ovit si úinnost program realizovaných Ekocentrem Paleta, krajským koordinátorem EVVO. Sumary: The diploma work contains of the theoretical part, where is described situation of the educational programs in Czech republic, governmental conception of the environmental policy and conception EESE (environmental education, study and enlightenment) in Pardubice region. Practical part contains of research in area of evaluation of the effectivity of educational programs in the area of environment. Interviewing took part in basic schools in Pardubice. The objective of interviewing was to verify the evaluation of programs realized by Ekocentrum Paleta, the regional linkman of EESE. 5

6 OSNOVA Úvod 10 1 Enviromentální vzdlávání 1.1 Environmenální výchova, vzdlávání a osvta (EVVO) EVVO v EU Trvale udržitelný rozvoj Ochrana životního prostedí Informování veejnosti 15 2 Analýza stavu výchovných program v R 2.1 Strategie vlády eské republiky v rámci EU na léta Popis priorit v oblasti životního prostedí Priorita: ochrana klimatického systému Zem a ovzduší Priorita: Ochrana krajiny, vod, pdy a nerostného bohatství Komplexní management chemických látek a pípravk prostednictvím pípravy Prosazování udržitelné spoteby a výroby v EU Státní koncepce enviromentální politiky Definice a terminologie Zajištní EVVO ze strany státu Obecné cíle a nástroje Problematika dtí, mládeže, pedagogických a odborný pracovník 28 3 Koncepce EVVO Pardubického kraje 3.1 Analýza stávajícího stavu Programová ást Priority Priorita. 1 - Školství a vzdlávání 35 6

7 3.3.2 Priorita. 2 - Veejná správa Priorita. 3 - Obanský sektor Priorita. 4 Privátní sektor Priorita. 5 Integrace, komunikace, ízení Zpsob realizace Financování realizace koncepce Monitoring a hodnocení Ekocentrum Paleta krajský koordinátor EVVO Pardubického kraje 4.1 Obecné informace Z historie Ekocentra Paleta Výchovné programy pro školy Další aktivity Ekocentra Paleta innosti Ekocentra Paleta jako krajského koordinátora EVVO Praktická ást Empirické zjišování efektivnosti EVVO 5.1 Vymezení pojm Fáze výzkumu Pedvýzkum Pracovní hypotézy Sbr dat Zpracování výsledk, porovnání, doporuení Vyhodnocení jednotlivých otázek Vyhodnocení dotazníkového šetení Statistické testování zjištných údaj Grafické porovnání zjištných údaj 68 Závr 7

8 Seznam tabulek: tabulka. 1. pehled vzájemné spolupráce a metodické odpovdnosti ve vztahu k cílovým skupinám (str. 31) tabulka. 2. statistické vyhodnocení (1) (str. 63) tabulka. 3. statistické vyhodnocení (1) tabulka výsledk (str. 63) tabulka. 4. statistické vyhodnocení (2) (str. 64) tabulka. 5. statistické vyhodnocení (2) (str. 65) tabulka. 6. vliv výukových program ekocenter (str. 67) Seznam graf: Graf. I. porovnání vlivu výukových program dle jednotlivých tíd( str. 32 ) Seznam píloh: Píloha A. table of answers ( str. 70 ) Píloha B. dotazník ( str. 71,72 ) Píloha C. bodové hodnocení otázek ( str. 73 ) Píloha D. vyhodnocení dotazníkového šetení, bodovou metodou ( str. 74 ) Píloha E. úastníci programu Národní sí stedisek a center EVVO v R (str. 75) 8

9 Seznam pojm a zkratek: DVPP CEV EVVO EC EIA EMS ES EU FEVO HDP další vzdlávání pedagogických pracovník centrum ekologické výchovy environmentální vzdlávání, výchova a osvta ekocentrum posuzování vliv na životní prostedí systém environmentálního ízení (EMS - Environmental Management Systems). Evropské spoleenství Evropská Unie Fond ekologické výchovy hrubý domácí produkt LA 21 Lokální agenda 21 M.R.K.E.V. metodika a realizace komplexní ekologické výchovy MŠMT MV MŽP NNO NP OSN SSEV SEV SOU SŠ UR VOŠ VŠ ZŠ ŽP Ministerstvo školství mládeže a tlovýchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostedí nestátní neziskové organizace národní park Organizace spojených národ sí stedisek ekologické výchovy stedisko ekologické výchovy stední odborné uilišt stední škola udržitelný rozvoj vyšší odborná škola vysoká škola základní škola životní prostedí 9

10 Úvod Ekologická výchova vzdlávání a osvta (dále EVVO) je celoživotním procesem, reagujícím na aktuální zmny poznání, sociální zmny a další. Celkov hovoíme o vytváení tzv. ekologické kultury, tzn. navozování takového zpsobu uspokojování rznorodých poteb lovka, který neohrožuje životní prostedí ani lidskou spolenost. EVVO zahrnuje ti základní smry psobení, které mají být v praxi neoddliteln propojeny: poskytnutí informací a vzdlání, potebných k ochran životního prostedí (ekologická gramotnost). vytvoení mravn a citov podloženého vztahu k prostedí, smujícího ke zpsobu života píznivému pro životní prostedí i pro jedince samého (ekologická etika). zprostedkování takových dovedností, které umožní ekologicky pijatelný zpsob života. Problém, kterému bych se v této práci ráda vnovala je jaký vliv mají výukové programy probíhající v rámci ekologických výchovných program v eské republice na ochranu životního prostedí. V rámci programu EVVO pro R a dle program jednotlivých kraj je provádna ekologická výchova již u nejmenších dtí navštvujících mateské a pozdji základní školy. Zajímalo m zda dti (žáci 6-8-mých tíd ZŠ) již mají zažity urité základní termíny z oblasti ochrany ŽP. Kde všude se již o ochran životního prostedí doslechli a kde je programy ekologické výchovy nejvíce zaujali. Dále mne zajímalo jsou-li rozdíly mezi dtmi pravideln navštvujícími odborné spolenosti zajišující ekologickou výchovu (tzv. ekocentra) a dtmi, které mají tuto výchovu zprostedkovanou pouze školou, rodinou a pípadn masmédii. 10

11 Cíl práce: Stanovit vliv specializovaných ekocenter na povdomí dtí o ochran životního prostedí. Tohoto cíle chci dosáhnout metodami: ízeného rozhovoru, dotazníkovým šetením, porovnáním dat a rozborem šetení. Terezie Hovorková 11

12 1 Environmentální vzdlávání 1.1 Environmenální výchova, vzdlávání a osvta (EVVO) Podle 16 zákona. 17/1992 Sb., o životním prostedí se výchova, osvta a vzdlávání provádjí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vdomí odpovdnosti za udržení kvality životního prostedí a jeho jednotlivých složek a k úct k životu ve všech jeho formách. Cílem EVVO je dosažení takového stavu, kdy jsou obané objektivn informováni o stavu a vývoji životního prostedí a získávají k prostedí vztah, který je základem šetrného a pedvídavého chování a jednání. To vyžaduje jisté znalosti a dovednosti a hlavn silnou motivaci. Lidé, žijící pevážn ve mstech (cca 80% Evropan) vtšinou ztratili pímý kontakt s pírodou, a proto si neuvdomují tak jako díve, jak je pro n zdravé a fungující životní prostedí dležité. Z tohoto dvodu je teba je k tomuto ekologickému povdomí vést a od útlého vku vychovávat. EVVO jsou tedy spolu s nástroji ekonomickými a legislativními dležitým preventivním nástrojem ochrany životního prostedí. Ekonomické a legislativní nástroje jsou nezbytné a velmi úinné, nejsou však zárukou vybudování kladného vztahu k životnímu prostedí, který je podmínkou vhodného chování i tehdy, kdy je kontrola obtížná. Nezaruují také pochopení souvislostí jednotlivých jev v prostedí. Význam prevence v ochran životního prostedí roste také z dalšího dvodu: je stále zejmjší, že vztahy mezi živými organismy a prostedím jsou velmi komplikované a že lidstvo zná zejm pouze malou ást zákonitostí tchto vztah. Nedokážeme proto dnes s jistotou stanovit veškeré vlivy lidské innosti na životní prostedí, a v dsledku toho na lidské zdraví, zejména v dlouhém asovém horizontu. Proto hovoíme o nutnosti jednání v souladu s principem pedbžné opatrnosti. EVVO má pispívat k pijetí zodpovdnosti jednotlivc za souasný i budoucí stav životního prostedí. Má vytváet podmínky pro konkrétní zapojení jednotlivce do ochrany životního prostedí. V mnoha smrech se prolíná s prací s veejností v oblasti životního prostedí, není možné urit mezi nimi pesnou hranici. Jedním ze spolených rys EVVO a práce s veejností je aktivizace obyvatel v oblasti ochrany životního prostedí. 12

13 Nezanedbatelným spoleným rysem EVVO a práce s veejností v oblasti životního prostedí je velmi složitá mitelnost dosažených hodnot. Úspšnost (i neúspšnost) se projevuje až v delším asovém období. V každém pípad ob oblasti mají také své ekonomické opodstatnní - šetí pozdjší náklady spojené s odstraováním vzniklých škod na životním prostedí i zdraví lidí, a pispívají tak k prosperit obcí i mst. Komplexní EVVO optimálním zpsobem utváí morálku, psobí na rozumovou, citovou i voln aktivní složku osobnosti lovka, rozvíjí dovednosti i sociální komunikativnost. Smuje k celkovému rozvoji osobnosti i k prohlubování poznání svta - propojenosti jev a problém v ase a prostoru, pochopení ekologických princip fungujících na této planet, vede k aktivizaci pi ešení problém životního prostedí tím, že poskytuje metodu. Vede i k lepšímu poznání sebe sama a svých možností, vetn získání schopností prosazovat své oprávnné požadavky a pijímat odpovdnost za své iny 1. Ekologická osvta zprostedkovává hlavn informace o stavu a vývoji životního prostedí, a to takovým zpsobem, který umožuje pochopení širších souvislostí jev nebo problém a který dává návody vhodného ekologického jednání a chování 2. Souasn by mly být zajištny podmínky pro ekologické chování. Tyto podmínky mnohdy pekraují možnosti jednotlivc, a musí proto být záležitostí státní správy a samosprávy (nap. pi separaci a druhotném zpracování odpadu) nebo záležitostí služeb (možnost výbru ekologicky šetrných výrobk a bioprodukt apod). 1.2 EVVO v EU Jak u nás tak i ve všech dalších zemích Evropské Unie státní správa i samospráva tyto innosti zajišují a už pímo pes školy a školské organizace, i jsou v rzných zemích rzné obvykle neziskové organizace. Napíklad v Belgii zaštiuje environmentální výchovu ministerstvo školství ve spolupráci s ostatními ministerstvy. Mají zpracovaný environmentální plán MINA- 1 (erpáno dne ) 2 (erpáno dne ) 13

14 plan 2 3. V Dánsku existuje plán ministerstva školství Green Approach to Education and Training 4, na kterém spolupracují i další ministerstva. Ve Francii je environmentální výchova souástí koncept všech ministerstev. Nemají však schválený žádný oficiální státní plán. Francie považuje za jednu z výrazných oblastí, kde je teba zasáhnout oblast niení les a má pro tuto oblast i speciální program Center for Forest life, pro oblast vzdlávání Les centres d educaion á l environment. 5 V Nmecku existuje federální environmentální program Environmental Programme již od roku A podobn je tomu i v ostatních zemích. Dominantní roli v oblasti environmentálního vzdlávání má asto obdoba našeho ministerstva školství jednotlivých zemí. Další podrobnosti lze nalézt v píloze A. 1.3 Trvale udržitelný rozvoj Podle formulace Gro Harlem Bruntlandové, bývalé ministerské pedsedkyn Norska, udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje poteby souasnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní poteby. Je v podstat procesem zmn, ve kterém jsou využívání zdroj, orientace vývoje technologií a transformace institucí zameny na harmonické zvyšování souasného i budoucího potenciálu uspokojování lidských poteb a aspirací. 6 V eském právním ádu je trvale udržitelný rozvoj definován v 6 zákona. 17/1992 Sb., o životním prostedí: trvale udržitelný rozvoj spolenosti je takový rozvoj, který souasným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní poteby a pitom nesnižuje rozmanitost pírody a zachovává pirozené funkce ekosystém. 1.4 Ochrana životního prostedí Podle 9 zákona. 17/1992 Sb., o životním prostedí ochrana životního prostedí zahrnuje innosti, jimiž se pedchází zneišování nebo poškozování 3 Environmental educatino and training in the European Union and other countries ; Ministri of environment of the Czech republic, Environmental educatino and training in the European Union and other countries ; Ministri of environment of the Czech republic, Environmental educatino and training in the European Union and other countries ; Ministri of environment of the Czech republic, Bruntland G.H.: Our Common Future, Oxford University Press, Oxford, 1987, závrená zpráva Svtové Komise pro životní prostedí a rozvoj 14

15 životního prostedí, nebo se toto zneišování nebo poškozování omezuje a odstrauje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druh organism nebo konkrétních ekosystém a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostedí jako celku. 1.5 Informování veejnosti Souasná eská legislativa vyhovuje pln smrnici. 90/313/EHS, o svobod pístupu k informacím o životním prostedí, podle níž má mít veejnost zajištn volný pístup k informacím o životním prostedí v institucích placených z veejných prostedk. Informace o životním prostedí mají být veejnosti k dispozici na požádání v uritém termínu 7. Zákon. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostedí vymezuje pojmy, které do této oblasti spadají. Jsou to pedevším informace o stavu životního prostedí a jeho složkách, o píinách a dsledcích tohoto stavu, o pipravovaných innostech, které by mohly vést ke zmn stavu životního prostedí, o správních ízeních, o ekonomických a finanních analýzách použitých v rozhodování, o mezinárodních závazcích atd. Zákon. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím stanoví podmínky pro výkon zarueného práva veejnosti na informace v psobnosti veejné správy ve shod s lánkem 17 Listiny základních práv a svobod. 7 (erpáno dne ) 15

16 2 Analýza stavu výchovných program v R 2.1 Strategie vlády eské republiky v rámci EU na léta eská republika pipravila ke vstupu do EU Koncepci smování eské republiky v rámci Evropské unie na léta , která byla pejmenována na Strategii vlády R v EU 8. Cílem Koncepce je definovat smry psobení a innosti R v EU v období tak, aby od poátku svého lenství postupovala pi prosazování svých zájm systematicky, ucelen a efektivn. Základními prioritními oblastmi jsou: udržitelný rozvoj, soudržnost, svoboda a bezpenost oban, vnjší bezpenost a spolupráce a rozmanitost. Priority jsou rozdleny do dvou skupin horizontální a sektorové. V rámci sektorových priorit v oblasti životního prostedí bude R prosazovat: 1) ochranu klimatického systému Zem a ovzduší, 2) ochranu krajiny, vod, pdy a nerostného bohatství, 3) komplexní management chemických látek a pípravk a 4) udržitelnou spotebu a výrobu. Koncepce bude prbžn aktualizovaná vždy s novým pedsednictvím EU Popis priorit v oblasti životního prostedí Priorita: ochrana klimatického systému Zem a ovzduší R se zavázala, že bude pln podporovat innosti EU v oblasti snižování emisí skleníkových plyn (oxid uhliitý, metan, oxid dusný, ásten a zcela fluorované uhlovodíky, fluorid sírový) i ostatních škodlivin, dále zmírnní dopad klimatických zmn, snížení energetické a materiálové náronosti tvorby HDP, zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a ekosystém. Tato priorita navazuje na lánek 38 Implementaního plánu pijatého na Svtovém summitu o udržitelném rozvoji v záí roku 2002, který schválil cíl stabilizace koncentrace skleníkových plyn na úrovni, která by zabránila nebezpeným antropogenním vlivm na klimatický systém, a definuje úkoly k 8 Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 9 Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 16

17 dosažení tohoto úkolu (tj. pedevším naplnní závazk vyplývajících z Rámcové úmluvy OSN o zmn klimatu). Doprovodným cílem souvisejícím s prioritou je vytvoení komplexního systému podpory využívání obnovitelných zdroj energie. Klíovými doprovodnými cíly jsou: schválení Národního programu na zmírnní dopad zmny klimatu v R a Integrovaného programu snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, naplování cíl Kjótského protokolu a píprava na období po roce V roce 2000 byl založen Evropský program ke zmn klimatu 10, který navrhuje opatení pro snížení emisí skleníkových plyn v energetickém sektoru, v prmyslu, doprav, nakládání s odpady atd. Ze 6. Akního programu ES pro životní prostedí vychází i sdlení Komise k programu Clean Air for Europe 2001/245 navrhující integrovaný pístup ke zneištní ovzduší, kde prioritami jsou omezení emisí TZL, ozónu a oxidu dusiitého 11. I R si uvdomuje význam ochrany ovzduší a klimatického systému Zem. Národní klimatický program byl založen v roce 1994 a je zamen na výzkum dopad klimatických zmn na základní sektory hospodáství. V roce 1999 byla vládním usnesením. 480 schválena Strategie ochrany klimatického systému Zem v eské republice. R schválila Kjótský protokol a tím se po vstupu Kjótského protokolu v platnost zavazuje snížit do r emise skleníkových plyn o 8 % oproti r Priorita: Ochrana krajiny, vod, pdy a nerostného bohatství Vedle zajištní ochrany živých složek životního prostedí, které patí mezi hodnoty zásadního strategického významu pro lidskou spolenost, se zdá být dležitým zajistit také odpovídající ochranu neživých složek životního prostedí. Základní oblasti jsou ochrana pdy ped degradací, erozí a zneištním, podpora šetrného využívání pírodních nerostných zdroj, zajištní dostateného množství neobnovitelných zdroj a ochrana nevyužívaných nerostných surovinových zdroj pro budoucí generace. A samozejm i vytvoení právní úpravy zajišující ochranu pdy a nerostných zdroj a úpravami ve sfée urbanistického plánování zajistit 10 European Climate Change Programme 11 Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 17

18 harmonické a udržitelné využívání území a zdravý život lovka v krajin i v mstském prostedí. Uzemní plánováni je stžejním nástrojem pro zajištní ochrany pdy, nerostných zdroj a horninového prostedí je i základním nástrojem pro zajištní udržitelného využití území a zachování produkních i mimoprodukních funkcí krajiny 12. Doprovodnými cíly jsou komplexní ochrana všech složek životního prostedí a ochrana ped jejich znehodnocením a poškozením, postupné zlepšování kvality všech složek životního prostedí, zlepšení kvality života lovka, revitalizace vodních a mokadních biotop a zlepšování vodního režimu krajiny, využívání agroenvironmentálních opatení, zachování a obnovení krajin s estetickým významem, podpora udržitelné turistiky, podporování zohlednní problematiky biologické rozmanitosti do zemdlské politiky a dalších sektorových politik, udržitelný rozvoj venkova a také doešení komplexní právní úpravy pro ešení starých škod. Ochrana pdy a nerostného bohatství v EU je základní strategií 6. Akního programu ES pro životní prostedí. EK pipravuje dále Evropskou strategii na ochranu pdy; již byl vydán dokument "Towards a Thematic Strategy for Soil Protection". K problematice ochrany pd bylo ustaveno poradní fórum a expertní skupiny, práce v nich se úastní experti z R. Ochrana biotické složky ŽP je zajišována vytváením soustavy Natura 2000, systému druhové ochrany, fungováním národní ochrany pírody a adou navazujících opatení 13. Souvisejícím tématem je povodová ochrana. Francie spolu s Nizozemím usilují o umožnní využívat Evropské fondy pro preventivní protipovodovou ochranu. R tuto snahu podporuje. Ochranu pdy považuje eská republika za prioritní, v souasné dob ošetuje tuto problematiku zákon NR. 334/1992 Sb., o ochran zemdlského pdního fondu, ale pipravuje se zákon nový Problematiku upravuje zákon. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu Státní koncepce enviromentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 14 Státní koncepce enviromentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 18

19 V oblasti ochrany nerostného bohatství má R díky státnímu vlastnictví ložisek vyhrazených nerost a významných ložisek stavebních surovin výrazn lepší pozici než souasné zem EU. Avšak chybí nám koncepní pístup k problematice optimálního využívání odpad z tžby vetn posouzení využitelnosti odval, hald, výkliz a odkališ. V této dob se podpora vyššího využívání druhotných surovin prosazuje i do koncepních materiál a legislativních norem 15, požadavek zvýšení recyklace prosazují také plány odpadového hospodáství. Pro ochranu našich vod je významná pedevším implementace Rámcové smrnice 2000/60/ES o vodní politice Spoleenství, jejímž hlavním cílem je komplexní ochrana kvality i kvantity vod, prevence zhoršování a dosažení dobrého chemického a ekologického stavu vod a s nimi spojených ekosystém, jako základ pro trvale udržitelné využívání vod a zmírování následk povodní a sucha 16. Také otázka povodní je v R velice diskutována a proto podporujeme mezinárodní aktivity v této oblasti a ešení protipovodové ochrany na evropské úrovni. Protipovodová ochrana je v R právn ošetena v hlav IX zákona 254/2001 sb. o vodách Komplexní management chemických látek a pípravk prostednictvím pípravy nové chemické legislativy Cílem nové chemické legislativy je v souladu s pístupem EU zavedení jednotného pístupu ke všem chemickým látkám a pípravkm, zrušení, resp. nahrazení stávající, mnohdy znan nepehledné právní úpravy, penesení zodpovdnosti za testování chemických látek a hodnocení jejich nebezpenosti ze státních orgán zejména na výrobce a dovozce a stanovení odpovídajících povinností i prmyslovým uživatelm z ostatních prmyslových odvtví, omezení 15 nový zákon. 185/2001 Sb., o odpadech deklaruje v preambuli, že materiálové využití má pednost ped ostatními zpsoby využití 16 zákon 254/2001 Sb. o vodách (v souasné dob novelizovaném) a jeho provádcí pedpisy. 19

20 výroby a používání velmi nebezpených látek a jejich náhrada mén nebezpenými látkami. 17 Doprovodnými cíly pro naplnní chemické politiky musí být vyvážené respektování zejména cíl jakými jsou ochrana lidského zdraví a životního prostedí, udržení a posílení konkurenceschopnosti chemického prmyslu Evropské unie, podpora forem testování, které snižují využívání laboratorních zvíat, soulad s mezinárodními závazky EU vi Svtové obchodní organizaci. V souasné dob v R probíhá vyhodnocování dopad pipravované chemické politiky REACH na zpracovatelský prmysl R (analýza ekonomických dopad; metodika hodnocení úink na vybrané sektory; náklady vyvolané implementací, dopady na konkurenceschopnost, shrnutí a závry) Prosazování udržitelné spoteby a výroby v EU Navazuje na priority aktualizované Státní politiky životního prostedí, tj. oblast Udržitelné využívání pírodních zdroj, materiálové toky a nakládání s odpady, která mimo jiné zahrnuje ochranu povrchových a podzemních vod, ochranu neobnovitelných pírodních zdroj a jejich udržitelné a šetrné komplexní využívání, vyšší podíl využívání obnovitelných zdroj, snižování energetické a materiálové náronosti a zvýšení materiálového a energetického využití odpad, a odpovdné nakládání s nebezpenými odpady. Všechny zem svta by mly podporovat modely udržitelné spoteby a výroby, piemž vdí úlohy v tomto procesu by se mly chopit rozvinuté zem ku prospchu všech zemí, pi respektování princip z Rio de Janeira, vetn principu spolených a zárove odlišených odpovdností Ze závr Svtového summitu o udržitelném rozvoji v záí 2002 plyne závazek pln implementovat Agendu 21 ohledn ádného nakládání s chemickými látkami v prbhu celého jejich životního cyklu za úelem udržitelného rozvoje a ochrany lidského zdraví a životního prostedí a Program pro další implementaci Agendy 21 (ást III Zmna neudržitelných vzorc spoteby a výroby, l. 23). 18 stanovených v zásad 7 Deklarace o životním prostedí a rozvoji z UNCED v r Vlády, píslušné mezinárodní organizace, soukromý sektor i všechny významné skupiny by pi procesu zmny model udržitelné spoteby a výroby mly hrát aktivní úlohu ást III Zmna neudržitelných vzorc spoteby a výroby. 20

21 V roce 2001 uznala Rada Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (OECD R je lenským státem OECD od roku 1995) na ministerské úrovni udržitelný rozvoj jako zastešující cíl vlád stát OECD i samotné organizace. Na tomto zasedání byl schválen dlouhodobý program OECD v oblasti udržitelného rozvoje vetn prosazování udržitelných vzorc spoteby a výroby 19. Navazujícím cílem je pak trvale udržitelná spoteba a výroba, která je podporována širokou škálou nástroj vetn ekonomických. S tímto problémem souvisí podpora nových preventivních nástroj jako jsou oznaování ekologicky šetrných výrobk, uplatování dobrovolných dohod mezi státní administrativou a sdruženími výrobc, zavádní environmentálních systém ízení, uplatování princip istší produkce, využívání metody LCA 20, ekodesing, pednostní nakupování ekologicky šetrných výrobk a služeb, vytváení a využívání obchodních sítí nabízejících výrobky a služby píznivé k ŽP, uplatování env. kritérií ve veejných zakázkách, atd. Dále je nutné podporovat další vzdlávání a vyšší informovanost spotebitel. Doplujícím cílem v eských podmínkách je pedcházení vzniku odpad, minimalizace tvorby odpad a maximalizace recyklace a používání alternativních matriál šetrných k životnímu prostedí. V neposlední ad i podpora vytvoení komplexního systému podpory obnovitelných zdroj energie a ochrana neobnovitelných pírodních zdroj. Evropská unie hraje zásadní roli v prosazovaní principu udržitelného rozvoje v evropském i celosvtovém mítku. Vbec poprvé byl udržitelný rozvoj zmínn v Amsterodamské smlouv, která vstoupila v platnost 1. kvtna V lánku 2 jako jeden z cíl dosahovat vyvážený a trvale udržitelný rozvoj, zejména vytvoením prostoru bez vnitních hranic, posilováním ekonomické a sociální soudržnosti a zavedením hospodáské a mnové unie a v lánku 6 Požadavky ochrany životního prostedí musí být zapracovány do stanovení a provádní politik Spoleenství uvedených zejména s ohledem na podporu trvale udržitelného rozvoje. V roce 2001 byla pijata v rámci EU Strategie udržitelného rozvoje Evropských spoleenství, která se stala urujícím dokumentem pro všechny lenské státy Unie Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 20 hodnocení životního cyklu výrobk 21

22 Strategie je výsledkem pedchozích snah EU o dosažení lepší soudržnosti ekonomických, sociálních a environmentálních politik. 6. Akní program Spoleenství v oblasti životního prostedí 21 se této problematice vnuje v lánku 8 Cíle a prioritní oblasti akcí týkajících se udržitelného využívání a nakládání s pírodními zdroji a odpady. Jedná se pedevším o cíl: dosažení významného celkového snížení objem produkovaných odpad prostednictvím podnt, zamených na prevenci vzniku odpad, cestou lepší hospodárnosti nakládání se zdroji a prostednictvím pechodu k udržitelnjším výrobním a spotebním vzorcm. Také udržitelná výroba a spoteba úzce souvisí s politikou EU Corporate Social Responsibility. eská republika se všech výše popsaných mezinárodních akcí zúastnila. Jako lenský stát OSN a OECD se zavázala plnit závazky, které pro ni z uvedených smluv vyplývají. Prosazuje také udržitelný rozvoj vetn udržitelné spoteby a výroby na evropské úrovni. Dalším významným dokumentem v oblasti udržitelné výroby a spoteby je Národní program istší produkce 22 schválený v rámci plnní Mezinárodní deklarace o istší produkci, ke které se R pihlásila v roce Cílem programu je zmnit pístup podnik, státní správy, samosprávy i veejnosti k volb opatení zajišujících ochranu životního prostedí zejména pi prmyslové innosti, vetn poskytování služeb tak, že budou dávat pednost preventivním opatením. Podstatné je zdraznní role istší produkce a prevence v odpadovém hospodáství v zákon. 185/2001 Sb., o odpadech, který ukládá zpracování plán odpadového hospodáství (tj. vetn prevenních opatení) vetn plán odpadového hospodáství na regionální úrovni. Oznaování ekologicky šetrných výrobk zaujímá taktéž významné místo v uplatnní nových smr vývoje a tzv. zelené nakupování, smující k postupnému vytváení maloobchodních sítí, pednostn nabízejících tyto zelené výrobky služby. 21 rozhodnutí EP a Rady 1600/2002/ES z schválený vládou R dne , usnesení

23 Znanou podporu pedstavuje Národní program oznaování ekologicky šetrných výrobk, který vznikl z iniciativy ministra životního prostedí v roce Podpora obnovitelných zdroj energie je v R založená na Státním programu podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdroj energie a Národním programem hospodárného využívání energie a jejich obnovitelných a druhotných zdroj Státní koncepce environmentální politiky Vláda R si uvdomuje, že trvalá pée o životní prostedí úzce souvisí se stavem environmentálního vdomí a vzdlaností obyvatel a usiluje o to, aby se R stala rovnocenným partnerem splujícím vstupní podmínky EU. Na základ usnesení vlády. 232/1992 dosud plní Ministerstvo životního prostedí úlohu odborného garanta environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty a je odpovdné za koordinaci a kontrolu jeho plnní. Nemén významná úloha náleží Ministerstvu školství mládeže a tlovýchovy, protože má ve svých rukou kompetence pro vzdlávání a výchovu dtí a mládeže v období školní docházky. Státní program environmentální výchovy zpracovala meziresortní pracovní skupina, které byla ustavena pi ministerstvu životního prostedí, problém jelikož environmentálního vzdlávání a osvty se svým obsahem i úelem prolíná úkoly všech ministerstev. Tento program je nadresortním dokumentem, dotýkající se všech obyvatel Definice a terminologie Výchova, osvta a vzdlávání se provádjí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vdomí odpovdnosti za udržení kvality životního prostedí a jeho jednotlivých složek a k úct k životu ve všech jeho formách. 25 Pojem udržitelný rozvoj byl již popsán výše. 23 Jeho realizaci ukládá usnesení vlády, ídícím orgánem je MŽP a výkonným orgánem je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky pi EÚ. Vláda v ervenci 2000 pijala usnesení. 720 na podporu rozvoje prodeje a užívání ekologicky šetrných výrobk. 24 zpracovává Ministerstvo prmyslu a obchodu v dohod s Ministerstvem životního prostedí ve smyslu Hlavy III zákona. 406/2000 Sb., o hospodaení energií 25 Zákon. 17/1992 Sb., o životním prostedí, 16 23

24 Informování veejnosti, neboli volný pístup veejnosti k informacím je dán v Smrnici. 90 /313/EHS 26. Smrnice je pln transformovaná do eské legislativy a to zákonem. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostedí, kde je definován obsah termínu informace o životním prostedí. Dle zákona 123/1998 Sb. Spadají do oblasti práva na informace o životním prostedí pedevším informace o stavu životního prostedí a jeho složkách, o píinách a dsledcích tohoto stavu, o pipravovaných innostech, které by mohli vést ke zmn životního prostedí, o správních ízeních, o ekonomických a finanních analýzách použitých pi rozhodování. Ochrana životního prostedí pak zahrnuje pedevším innosti, kterými se pedchází zneišování nebo poškozování životního prostedí, nebo se toto zneišování nebo poškozování omezuje a odstrauje. Dále pak zahrnuje ochranu jednotlivých složek, druh organism nebo konkrétních ekosystém a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu prostedí jako celku Zajištní EVVO ze strany státu Veejná správa: Ministerstvo životního prostedí v rámci své kompetenní psobnosti koordinuje spolupráci ministerstev a jiných partnerských organizací, vetn nestátních institucí. 28 Souasné poteby EVVO jakožto významného nástroje prevence ochrany životního prostedí nejsou ze strany veejné správy dostaten zabezpeeny. Ministerstvo životního prostedí se proto snaží postupn vytváet podmínky smující k systematické podpoe environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty. Výchozím dokumentem je Souhrnná koncepce resortu pro osvtu, vzdlávání, výchovu a informování veejnosti v záležitostech životního prostedí. Koncepce resortu je základním programem MŽP k zabezpeení celé oblasti environmentální osvty, vzdlávání a výchovy. Školství : Do eských škol se výchova k ochran pírody a poté šíeji pojatá výchova k péi o životní prostedí prosazovala pod vlivem svtových událostí od 26 Smrnice. 90/313/EHS, o svobod pístupu k informacím o životním prostedí 27 Zákon. 17/1992 sb., o životním prostedí, 9 28 na základ usnesení vlády eské republiky. 232/1992, ke strategii státní podpory ekologické výchovy na 90. léta. 24

25 sedmdesátých let. V osmdesátých letech se ujalo oznaení ekologická výchova zdrazující uplatování ekologických aspekt ve vzdlávání. V totalitním období byl rozpracováván systém ekologické výchovy v ad projekt mj. pro UNESCO, avšak výsledky nebyly v R využity v praxi. V souasné dob jsou požadavky na environmentální vzdlávání zahrnuty v obecné rovin do vtšiny základních pedagogických dokument a ovlivnily i tvorbu uebnic nkterých pedmt, zejména pírodovdy, vlastivdy, pírodopisu, zempisu a obanské výchovy. Novji užívaný pojem udržitelný rozvoj pronikl do pedagogických dokument a uebnic jen ásten. Problémem zstává propojení rozptýlených poznatk a utváení integrovaného pohledu na problematiku. MŠMT koordinuje programy výzkumu a vývoje financované z rozpotové kapitoly MŠMT. Koordinuje mezinárodní spolupráci ve výzkumných a vzdlávacích programech spolen s píslušnými ministerstvy v souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje a zabezpeuje i rozvoj metod vzdlávání a výchovy. Významnou roli pi prosazování environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty do škol všech stup hrají NNO a jejich specializovaná zaízení (centra a stediska ekologické výchovy). Jsou zásti podporována ministerstvy životního prostedí a školství, mládeže a tlovýchovy, ale není docenna možnost zahrnutí a využívání center a stedisek ekologické výchovy (CEV/SEV) jejich výukových program pro školy, školních ekologických projekt apod. Doporuení konference stát OECD Environmentální vzdlávání na cest k udržitelnému rozvoji organizovaná prostednictvím ENSI (Environment and School Intiatives) v roce 1998 v Linci pedpokládá jednak podporu státních orgán, jednak zdrazuje všestrannou iniciativu a samostatnost škol a jejich vzájemnou spolupráci v této oblasti. Klíovým a limitujícím problémem environmentálního vzdlávání a výchovy je nedostaující pipravenost vtšiny pedagogických pracovník. Jen zídka se objevují kursy a semináe zahrnující nejen studium ekologie i životního prostedí, ale i didaktiku environmentálního vzdlávání a výchovy. Tento stav se významn odlišuje od stavu v nkterých jiných evropských zemích. 25

26 Podniková sféra: je významným spolutvrcem stavu životního prostedí a v nedávné minulosti se zásadním zpsobem podílela na jeho výrazném zlepšení v rozsahu a v termínech, které nemají v Evrop obdoby. Významnou úlohu zde sehrála ministerstva životního prostedí a prmyslu a obchodu a jejich vzájemná spolupráce. V této dob se také ve velmi zlepšilo právní povdomí o nutnosti ochrany životního prostedí. Významnou zásluhu na tom mají komerní osvtové a vzdlávací aktivity a informaní innost konzultant a dodavatel environmentálních technologií, kteí téma ochrany životního prostedí uchopili jako svou podnikatelskou píležitost. V neposlední ad i mezinárodní programy (zejména PHARE a USAID) zvýšily povdomí o možnostech pozitivních environmentálních vazeb prmyslu a spolenosti. Veejnost: Na osvt se podílejí instituce státní správy v oblasti životního prostedí (MŽP, okresní úady, správy NP a CHKO) a nkteré další instituce, nap. vysoké školy, odborné vdecké ústavy, zdravotnická nebo osvtová a kulturn vzdlávací zaízení a další. Významnou roli také hrají nestátní neziskové organizace, pedevším obanská sdružení nebo specializované profesní svazy a spolenosti a jejich environmentální, zemdlská nebo zdravotnická poradenská zaízení Obecné cíle a nástroje Strategickým cílem SP EVVO R je praktické uplatovaní princip (trvale) udržitelného rozvoje v celé výchovn vzdlávací struktue spolenosti. 29 Dále vybudování komplexního a fungujícího systému environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty v eské republice, který by se ml pozitivn projevit v šetrnjším pístupu spolenosti k životnímu prostedí, a v dsledku toho také snížením nutných náklad na životní prostedí a zapojení veejnosti do ešení a odstraování problém životního prostedí. Dalšími cíly SP EVVO R jsou: Zabezpeení odpovdnost za realizaci EVVO ve státní správ na všech úrovních ízení Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 26

27 Zabezpeit systematickou a komplexní implementaci environmentálních aspekt do vzdlávacích program na všech úrovních školství, vetn vysokých škol. Vytváet efektivní regionální systémy EVVO a vyhodnocovat jejich úinnost. Podporovat místní správy v jejich výchovn vzdlávacích a osvtových aktivitách na poli životního prostedí a (trvale) udržitelného rozvoje. Podporovat environmentální programy rekvalifikace zamstnanc i nezamstnaných. Podporovat vytváení nových pracovních píležitostí v oblasti životního prostedí. Podporovat environmentáln zamené programy ke zvyšování a rozšiování kvalifikace apod. Podporovat a motivovat environmentáln vzdlávací a osvtové aktivity a trendy v podnikové sfée. Zajistit pístupnost informací a poradenství o životním prostedí pro širokou veejnost a možnost úasti na rozhodování v záležitostech životního prostedí. Podporovat a motivovat spolupráci odborných institucí a dalších subjekt pi realizaci EVVO. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti EVVO. Zajistit potebné finanní prostedky v rozpotech veejné správy na všech úrovních nejmén ve výši 0,05 % HDP eské republiky. 30 Nástroje pak dlíme na legislativní sem patí nap.: zákon. 17/1992 Sb., o životním prostedí, zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, 30 Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 27

28 zákon. 244/1992 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí (EIA), zákon. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostedí, a nkteré další dále na ekonomické nástroje kam patí napíklad: Finanní prostedky nezbytné pro zabezpeení SP EVVO a ekonomické stimulátory (nap. zmny v daních, odvody, poplatky, pokuty atd.) vnitní zdroje- v rámci vlastních rozpot resort, racionalizaní opatení resort, státní fondy a nkteré další institucionálními nástroji pak mohou být nap.: nástroje Státní i veejné meziresortní pracovní skupina - konzultaní orgán pi MŽP, sí pracovník ministerstev zodpovdných za EVVO, školy všech úrovní a typ, a mnohé další organizace Problematika dtí, mládeže, pedagogických a odborný pracovník Základním cílem environmentálního vzdlávání a výchovy další generace je nauit ji žít podle princip (trvale) udržitelného rozvoje

29 To znamená: vytvoit dtem a mládeži základní podmínky pro získávání dovedností a znalostí o zákonitostech biosféry, o vztazích lovka a prostedí, o vývoji a problémech souasné civilizace i o možnostech a zpsobech jejich ešení, zdrazovat souvislosti mezi poznatky a domýšlet možné dsledky jednání a chování a programov utváet postoje k osobní odpovdnosti za stav životního prostedí, pstovat dovednosti a návyky žádoucího jednání a chování v pírodním prostedí, psobit na utváení názor, postoj, hierarchii životních hodnot, životní styl, na pochopení kvality života, rozvíjet úctu a cit k živé i neživé pírod a jedinenosti života na Zemi, motivovat k aktivnímu zapojení do pée o životní prostedí. V profesní píprav pedagogických pracovník v rzných pracovních innostech respektovat a tvoiv rozvíjet pístupy pro (trvale) udržitelný rozvoj, pipravovat specialisty zamené na péi o životní prostedí, na EVVO a vést je k hledání cest a prosazování (trvale) udržitelného rozvoje. 33 Environmentální vzdlávání a výchova musí být nedílnou souástí všeobecného vzdlávání i odborné pípravy v celém školském systému. Zárove a ve vzájemných návaznostech musí být zabezpeen rozvoj i v celé mimoškolní oblasti. Pedstavuje dlouhodobý proces, který je souástí celoživotního vzdlávání. Rozhodující význam mají ti, kteí EVVO realizují, tj. uitelé a ostatní pedagogití pracovníci, vychovatelé, peovatelé, sociální pracovníci, lékai, zdravotníci, NNO a další Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 32 Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 33 Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 29

30 Oblast environmentálního vzdlávání dtí, mládeže a pedagogických pracovník je rozdlena na tyi základní témata. Každé téma se zabývá jinými cílovými skupinami. Environmentální vzdlávání a výchova dtí a mládeže Environmentální výchova dtí v pedškolním vku, vzdlávání a výchova dtí a mládeže základních, stedních a vyšších odborných škol i vysokoškolských student. Dležité je, že EVVO dtí a mládeže lze úinn ovlivovat také pevážnou ást dosplé populace, zejména pokud se týká základních obanských postoj k prostedí a úcty k životu. Dti a mládež navštvující základní školy, stední školy a vyšší odborné školy, ovlivuje velmi významn jednak škola, ale i další mimoškolní zaízení, v nichž resort školství mže environmentální vzdlávání a výchovu ovlivovat jen nepímo. Vysoké školy jsou samostatnými subjekty a eší výchovu k ochran životního prostedí podle vlastního uvážení, ale budou pro n zpracována uritá doporuení týkající se obsahu, metod, postup a forem 34. Aspekt trvale udržitelného rozvoje v nich bude prosazován v souvislostí s akreditaním ízením pro jednotlivé studijní programy. Píprava odborník pro péi o životní prostedí a udržitelný rozvoj Zahrnuje pípravu odborník ve stedních školách a ve vyšších odborných školách a píprava vysokoškolských odborník. Cíle: pipravit odborníky pro úast na ešení rzných dílích environmentálních problém ve veejné správ, pro ochranu pírody, EVVO a jiná zamení podle požadavk praxe, zajistit postupné zmny a zvyšování kvalifikace získané pregraduálním studiem, zajistit podmínky pro zmny pvodního zamení podle poteb praxe pro péi o životní prostedí, 34 Státní koncepce environmentální politiky (MŽP R) (erpáno dne ) 30

31 dle požadavk z praxe pipravovat a podporovat rekvalifikaní studia zamená k problematice životního prostedí. Píprava uitel a dalších pedagogických pracovník pro environmentální vzdlávání Cíle: pipravit stedoškolské odborníky k úasti na ešení rzných dílích environmentálních problém ve veejné správ, pro ochranu pírody, EVVO a jiná zamení podle požadavk praxe, zajistit postupnou inovaci a zvyšování kvalifikace získané pregraduálním studiem, zajistit podmínky pro zmny pvodního zamení podle poteb praxe pro péi o životní prostedí, podle požadavk praxe pipravovat a podporovat rekvalifikaní studia zamená k problematice životního prostedí, zejména v regionech s nižší zamstnaností. Výzkum a vývoj specializovaný na oblast EVVO V souladu s environmentálními aspekty Národní politiky 35 výzkumu a vývoje v R vytváet vzdlávací, výchovné a osvtové programy, doplované o nejnovjší poznatky tuzemského i zahraniního výzkumu a vývoje v ochran a tvorb životního prostedí. Cíle: Zvyšovat úrove environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty ve vzdlávacích a osvtových programech, v postupech a pomckách pro vzdlávání a osvtu uplatovat výsledky výzkumu a vývoje v ochran a tvorb životního prostedí Priority MŽP v rámci EU (MŽP R) (erpáno dne ) 31

32 Tabulka.1 : Pehled vzájemné spolupráce a metodických odpovdností ve vztahu k cílovým skupinám Cílová skupina Dti a mládež Rodie /rodina Resortní kompetence Resortní spolupráce*) Dobrovolná spolupráce*) MŠMT, MZe, MZ, MPSV, MO Píslušná ministerstva, pedevším MŽP Žáci a studenti MŠMT, MZe, MZ, MO Píslušná ministerstva, pedevším MŽP Pedagogové a pedagogití pracovníci, Vedoucí dtských a mládežnických organizací Zamstnanci veej-né správy Podniková sféra a její zamstnanci Vysoké školy a vdecká pracovišt vdetí a výzkumní pracovníci Struktura armády R a vojska CO Volení zástupci Parlamentu R Kancelá presidenta republiky a jejich zamstnanci MŠMT, MZe, MZ, MO Píslušná ministerstva, pedevším MŽP a MV Všechny druhy a typy škol, osvtové a kulturn vzdlávací instituce, podniková sféra, NNO Všechny druhy a typy škol, osvtové a kulturn vzdlávací instituce, podniková sféra, NNO Všechny druhy a typy škol, osvtové a kulturn vzdlávací instituce, podniková sféra, NNO MV Píslušná ministerstva Všechny druhy a typy škol, osvtové a kulturn vzdlávací instituce, podniková sféra, NNO MPO, MDS, MZe, MMR, MZ, MO MŠMT, MZe, MO, MZ Píslušná ministerstva, pedevším MŽP Píslušná ministerstva, pedevším MŽP Všechny druhy a typy škol, osvtové a kulturn vzdlávací instituce, odbory, NNO Podniková sféra NNO Píslušná ministerstva Píslušná ministerstva Veejnost, odborné instituce, podniková sféra, veejná správa MO Píslušná ministerstva VŠ, VOŠ, SOŠ, SOU, NNO, osvtové a kulturn vzdlávací instituce, podniková sféra - Píslušná Ministerstva Média - Píslušná Ministerstva Veejnost - Píslušná ministerstva, pedevším MŽP a MŠMT Zdroj: Veejnost, NNO Veejnost, NNO NNO, média 32

33 3 Koncepce EVVO Pardubického kraje Koncepce EVVO Pardubického kraje je zpracována v souladu se Státním programem environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty (EVVO) v eské republice. 36 Z podntu státního programu i s vdomím potebnosti EVVO pro spolenost rozhodl Pardubický kraj o zpracování krajské koncepce EVVO. 37 Hlavním cílem koncepce je efektivním výchovným a osvtovým psobením na všechny lánky spolenosti pispt k udržitelnému rozvoji kraje, zvýšit úrove environmentálního vdomí všech obyvatel kraje a zvýšit odpovdnost každého jednotlivce za souasný i budoucí stav životního prostedí kraje, eské republiky i svta 38. K dosažení tohoto cíle je zejména nutné vytvoit mechanismy trvalé podpory ekologické výchovy, vzdlávání a osvty v Pardubickém kraji a také trvalé komunikace a spolupráce mezi jednotlivými lánky v této oblasti psobícími. Koncepce EVVO Pardubického kraje má pomrn rozsáhlý a hlavn dlouhodobý rámec (10 až 20 let), do kterého je zasazen v dnešní dob známý konkrétní seznam opatení a projekt, jejichž výet a obsah budou podléhat dalšímu vývoji. Programová ást koncepce se obrací na rzné skupiny spolenosti jako na realizátory rozmanitých opatení nebo subjekty, na které by koncepce mla psobit. Konkrétní úkoly i finanní nároky jsou formulovány i pro zadavatele, jímž je Pardubický kraj. 3.1 Analýza stávajícího stavu Analýzu stávajícího stavu provedla na základ dotazníkové akce u vybraných neziskových organizací psobících v EVVO a u škol v Pardubickém kraji v rámci své diplomové práce Martina Kesanová. Oslovila celkem 45 subjekt, dotazník se jí 36 pijatým usnesením Vlády R. 1048/2000. Státní program EVVO a jeho Akní plán na léta vymezují zatím nejpodrobnji cíle, aktivity a úkoly v oblasti EVVO. 37 zpracování bylo zadáno firm OHGS s.r.o., avšak koncepce vznikla jako výsledek týmové práce v souinnosti s pedstaviteli neziskové sféry, státní správy a samosprávy, koncepce byla pipomínkována veejností Koncepce vzdlávání, výchovy a osvty v oblasti ŽP v Pardubickém kraji (erpáno dne ) 33

34 vrátilo vyplnných od 29 subjekt. I když przkum nebyl zdaleka vyerpávající, na základ tohoto reprezentativního vzorku byly uinny již dnes pedpoklady o dosavadních aktivitách v oblasti EVVO na území kraje. Závry vedou k poteb pokraovat a rozšiovat EVVO v Pardubickém kraji. Závry analýzy byly shrnuty do SWOT analýzy, která ukazuje silné i slabé stránky a píležitosti a hrozby pro rozvoj EVVO Pardubického kraje. Mezi silné stránky patí nap. dobrý základ pro rozvoj EVVO v kraji ve form existujících aktivit a profesionálních ekocenter, slabou stránkou je pak obtížné prosazení a rozšíení EVVO do všech škol a do celé spolenosti. Mezi píležitosti lze nepochybn zahrnout právní a politickou podporu, umocnnou vstupem do EU, atakující na pijetí princip udržitelného rozvoje. Výraznou hrozbu lez spatovat v obtížnosti realizace úkolu plného uplatnní a rozšíení EVVO na celou spolenost a zvýšení jejího ekologického vdomí, který by bylo mylné pojmout jen formáln. 3.2 Programová ást Pedpoklad pro asový horizont let je takový, že by vtšina obanské veejnosti Pardubického kraje mla chápat nezbytnost udržitelného rozvoje jako jedinou možnou cestu života. Obané by se mli ve svých rolích jedinc, píslušník rodiny, pedagog, rozhodujících initel veejného života, podnikatel aj. rolích zaít vážn zamýšlet nad tím, jak se v tomto duchu chovat a zanou konat i konkrétní reálné kroky. To se pak musí projevit na území Pardubického kraje tím, že nastolené smry vývoje umožní zejména v budoucnosti trvale udržitelný rozvoj kraje. Strategickými cíly na období 10 až 20 let jsou : Zmna systému výchovy a vzdlávání zejména pedškolní a školní mládeže by mla vést nastupující generaci více ke globálnímu myšlení a odpovdnosti, mla by prohloubit vztah k domovu, vést k lepšímu chápání citlivosti ekosystém, ke vzájemné spolupráci pevažující nad soutživostí a také k lepší orientaci ve informaní spolenosti Pevážná vtšina obyvatel kraje již s o mnohem vyšším povdomím o globálních problémech svta a místa svého psobení jist pijme strategii zvažování dlouhodobých dsledk a dopad svého konání. 34