2.Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17

Transkript

1 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2.Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ Charakteristika odvětví Textilní průmysl je odvětvím s proexportním zaměřením. Podle druhu zpracovávané suroviny a použité technologie se dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a konfekční zpracování textilu. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou textilní výrobky zařazeny v oddílu 17 - Výroba textilií a textilních výrobků, která je tvořena následujícími pododdíly: Úprava a spřádání textilních vláken, Tkaní textilií, Konečná úprava textilií, Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, Výroba pletených a háčkovaných materiálů, Výroba pletených a háčkovaných výrobků. Za specifický rys pro jednotlivé výrobní obory textilního průmyslu lze považovat jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována prostřednictvím aktivního zušlechťovacího styku. Největší zastoupení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 měly obdobně jako v roce 2004 obory 17.2 Tkaní textilií, přestože se jeho podíl od roku 2000 trvale snižuje (v roce 2005 meziroční pokles o 6 %) a 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, jehož podíl se v roce 2005 meziročně zvýšil o 6 % (graf 2.1) Ostatní textilní výroba 29 % 17.6 Výroba pletených materiálů 1 % 17.7 Výroba pletených výrobků 7 % 17.1 Úprava a spřádání vláken 11 % 17.4 Výroba textilní konfekce 13 % 17.3 Konečná úprava textilií 7 % 17.2 Tkaní textilií 32 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 2.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Odvětví se řadí k tzv. citlivým odvětvím se silnou konkurencí na globálním trhu. Rostoucí konkurence v důsledku postupující liberalizace vede k vytěsňování tradičních standardních výrob a působí problémy zejména v oborech bavlnářského a pletařského průmyslu a v produkci lněných přízí a tkanin. To je patrné ze změny zastoupení jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) textilního průmyslu ve prospěch oborů zaměřených na výrobu technických výrobků. U oboru Ostatní textilní výroba se zastoupení v roce 2005 oproti roku 2000 zvýšilo o 8 %, u oboru Konfekční textilní výroba o 6 % Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2005 se podílela výroba textilií a textilních výrobků na tržbách zpracovatelského průmyslu téměř 2,0 %, na počtu pracovníků 4,2 % a na účetní přidané hodnotě více než 2,5 %. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2005 trvale klesají. Příčinou je zvyšující se konkurence na světových trzích, pokračující liberalizace obchodu s textilními výrobky, zpevňování kursu koruny, růst nákladů, především růst cen energie. Podíl odvětví na HDP v roce 2005 činil v ČR 0,6 %, což je proti roku 2004 pokles o 0,1 %. Rozvoj podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, zejména malých a středních podniků, má pro ČR mimořádný význam a to jak vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí, tak i k podpoře rozvoje obcí, měst a regionů. Ministerstvo průmyslu a obchodu každoročně poskytuje podporu prostřednictvím programů, které reagují na aktuální potřeby rozvoje podnikání a podnikatelského prostředí z prostředků státního rozpočtu a ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, investičních pobídek a dalších. V roce 2005 bylo poskytnuto malým a středním podnikům v odvětví textilního a oděvního průmyslu celkem 37 podpor, z toho 4 úvěry ve výši 17,8 mil. Kč v rámci programu PROGRES, 18 záruk v celkovém objemu 77,6 mil. Kč s podporami ve výši 9,8 mil. Kč z programu ZÁRUKA. Na úhradu úroků byl v roce 2005 poskytnut jedné společnosti příspěvek ve výši 0,2 mil. Kč z programu REGENERACE a 14 společnostem poskytnuty příspěvky v rámci programu TRH - certifikace (13 příspěvků v objemu 1 mil. Kč) a v rámci programu SPECIAL (1 příspěvek v objemu 3 mil. Kč). Ve sféře nepřímých nástrojů podpory podnikání se pro odvětví textilního a oděvního průmyslu jeví jako perspektivní odvětvová seskupení - klastry. Klastr technických textilií CLUTEX byl ustaven dne v Hejnicích pro region severovýchodních Čech. Jeho hlavním cílem je urychlit zavádění inovačních změn a výsledků vědy a výzkumu do průmyslové výroby Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Nejvýznamnější část produkce realizují podniky s více než 250 zaměstnanci. V roce 2005 vytvořily cca 55,1 % hodnoty tržeb za prodej VVaS v odvětví a 52,1 % účetní přidané hodnoty. To je dáno charakterem průmyslu, jeho technologickou a z toho vyplývající investiční náročností (tabulka 2.1, graf 2.2). Zastoupení velkých podniků na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se oproti roku 2004 snížilo o 3,3 %, na přidané hodnotě o 3,8 % zejména ve prospěch středních podniků ( zaměstnanců). Mezi největší textilní společnosti, z hlediska dosažené výše tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, patřili v roce 2005 výrobci technické produkce - Kordárna, a.s. Velká nad Veličkou a JUTA, a.s. Dvůr Tabulka 2.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin OKEČ 17 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b.c , , , , ,2 Účetní přidaná hodnota v b.c. 523, , , , ,8 Počet zaměstnaných osob

3 Výroba textilií a textilních výrobků Králové nad Labem, na třetím místě se umístila Nová Mosilana, a.s. Brno, která je držitelem prestižního ocenění časopisu TextilŽurnál Zlaté ramínko. % více než 1000 Tržby za prodej vlastních VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce Regionální struktura odvětví V roce 2004 z hlediska regionální struktury odvětví měl nejvyšší podíl na celkových tržbách odvětví Jihomoravský kraj (20,1 %), kde sídlí významné kapacity textilního průmyslu jako např. Hartmann- Rico, a.s., Nová Mosilana, a.s. a Kordárna, a.s. Na dalších místech se umístil kraj Královéhradecký se Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách % % % Graf 2.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 17,4 % a kraj Pardubický s 10,7 %. Z hlediska počtu zaměstnanců má odvětví významné zastoupení v krajích Královéhradeckém (18,7 %), Pardubickém (10,9 %) a Jihomoravském (10,4 %). Pořadí ovlivňuje již zmíněná a.s. Nová Mosilana s účastí zahraničního kapitálu, která má vysokou produktivitu práce oproti jiným výrobním organizacím. Nejvyšší podíl na přidané hodnotě měly v roce 2004 podniky v Jihomoravském kraji (19,5 %) na druhém místě v kraji Královéhradeckém (16,2 %) a dále v kraji Pardubickém (10,6 %) a Libereckém (9,1 %). (Graf 2.3) Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Po meziročním nárůstu cenového indexu textilních výrobků v roce 2001 o 1,9 % a v roce 2004 o 0,5 % došlo v roce 2005 k jeho opětovnému poklesu. To je ovlivněno zostřenou konkurencí na světových trzích, která se projevovala nejvýrazněji u bavlnářských přízí a tkanin a přízí a tkanin ze syntetických střížových vláken. U výrobků textilního průmyslu došlo k poklesu cenového indexu v intervalu od 0,3 % do 0,8 %, kromě výrobků SKP Textilní vlákna a příze, kde cenový index klesl o 8,8 % a SKP Textilie pletené nebo háčkované s nárůstem cenového indexu o 0,8 % a SKP Textilní konfekční výrobky, kromě oděvů o 0,4 %. Nárůsty cenových indexů jsou pod úrovní míry inflace za rok 2005.(Tabulka 2.2). Tabulka 2.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP ,2 93,4 99,7 98,9 91,2 SKP ,0 95,9 97,7 100,9 99,2 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP ,4 103,2 95,6 100,7 100,4 SKP ,4 99,1 99,3 100,4 99,7 SKP ,7 100,3 99,1 100,6 100,8 SKP ,1 101,0 102,4 102,4 99,2 SKP ,9 97,5 98,6 100,5 98, Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 až 2005 charakterizují tabulky a navazující graf 2.4. Po nárůstu tržeb za prodej VVaS ve stálých cenách v textilním průmyslu v roce 2001 o 7,4 % došlo v roce 2002 k poklesu o 10,1 % a v roce 2003 o 1,1 %. Mírné oživení nastalo v roce 2004 s meziročním nárůstem tohoto ukazatele o 1,3 %. Příznivě se projevil vstup ČR do EU a zjednodušení obchodních procedur. Naopak následující rok 2005 znamenal pokles tržeb za prodej VVaS ve s.c. o 2,3 % jako reakce na dokončení liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky k Z hlediska oborů textilního průmyslu členěných dle převážně zpracovávané suroviny či použité technologie zpracování zaznamenal nárůst tržeb pouze průmysl lýkových vláken a textilní technické produkce (o 7,7 %). Kromě již zmíněného dokončení liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky měl významný vliv na vývoj ukazatele pohyb směnného kursu koruny, pokles poptávky a růst nákladů, především růst cen energie a minimální mzdy. Z údajů z Resortního statistického zjišťování MPO za rok 2005 vyplývá, že u organizací s 20 a více zaměstnanci při stagnaci tržeb do tuzemska byl veškerý pokles zaznamenán u tržeb na vývoz. Počet zaměstnanců se oproti roku 2000 snížil k o osob (o 26,6 %). Z hlediska velikostních skupin byl nejvýznamnější pokles počtu zaměstnanců u velkých společností. Např. ve společnostech s a více zaměstnanci došlo v hodnoceném období k poklesu o osob, ve 62

5 Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech Výroba textilií a textilních výrobků (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,8 OKEČ , , , , , ,4 OKEČ , , , , , ,8 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ ,3 886,6 819,2 697,9 675,3 599,0 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,7 meziroční index (b.c.) x 109,4 86,7 98,5 101,7 96,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 109,4 94,9 93,5 95,1 91,4 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , , ,4 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,8 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ ,3 875,5 836,7 710,4 684,2 615,5 OKEČ , , , , , ,9 OKEČ , , , , , ,7 meziroční index (s.c.) x 107,4 89,9 98,9 101,3 97,7 kumulovaný index (s.c.) 100,0 107,4 96,6 95,5 96,7 94,5 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ ,5 215,4 238,3 212,9 187,6 190,8 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 110,9 88,0 103,2 97,6 97,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 110,9 97,5 100,6 98,2 95,6 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,7 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ ,5 201,6 221,8 193,7 173,0 182,0 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,7 meziroční index (s.c.) x 104,4 89,0 104,5 100,0 98,3 kumulovaný index (s.c.) 100,0 104,4 92,9 97,1 97,1 95,5 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 velikostní kategorii s 250 až 999 zaměstnanci činil pokles více než 5 tisíc osob. V roce 2005 zaměstnával textilní průmysl osob, což je o zaměstnanců méně než v minulém roce (index 95,0). 63

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.5 Počet pracovníků v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 99,6 91,2 91,3 93,1 95,0 kumulovaný index 100,0 99,6 90,9 83,0 77,2 73,4 * předběžná hodnota % % * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 17 Tržby za VV a S OKEČ 17 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 17 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku Graf 2.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Z hlediska technologického (podle údajů Resortního statistického zjišťování MPO za rok 2005) došlo k největšímu poklesu počtu zaměstnanců u organizací s 20 a více zaměstnanci v konfekčním zpracování pletařských výrobků (index 85,4). Obdobný trend je i v EU, kde mezi roky poklesl počet zaměstnanců v textilním průmyslu o 7,0 %, a tržby o 6,0 %. Příčinou byl především odliv výroby do zemí s nízkými mzdovými náklady, zvyšující se dovoz textilních a oděvních výrobků z třetích zemí a postupující liberalizace obchodu. Z hodnocení vývoje ekonomických ukazatelů jednotlivých oborů vyplývá, že vesměs došlo k poklesu výroby a tržeb a tím i k poklesu počtu pracovníků. Výjimkou jsou obory 17.4 Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů a obor 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, kde došlo v období k nárůstu tržeb za prodej VVaS ve stálých cenách (o 26,7 % a o 62,0 %), k nárůstu účetní přidané hodnoty ve stálých cenách (o 36,1 a o 68,7 %) a u oboru 17.4 i k mírnému

7 Výroba textilií a textilních výrobků nárůstu počtu zaměstnanců o 3,1 %. Nárůst tržeb byl docílen nárůstem produktivity práce vyplývající z modernizace výroby a výrobkových inovací. To svědčí o tom, že restrukturalizace v odvětví textilního průmyslu probíhá. Tempo restrukturalizace však neodpovídá potřebám textilního průmyslu a růstu konkurence na trhu. Nejvyšší pokles tržeb (ve s.c.) v hodnoceném období byl naopak zaznamenán u výroby pletených a háčkovaných materiálů OKEČ 17.6 a u tkaní textilií OKEČ Účetní přidaná hodnota ve stálých cenách v roce 2005 poklesla oproti minulému roku o 1,7 %. Nejvýznamnější meziroční pokles byl u oboru 17.3 Konečná úprava textilií (o 15,2 %). Naopak meziroční nárůst vykázal obor 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů (o 10,6%) a obor 17.6 výroba pletených a háčkovaných materiálů (o 5,2 %). Z hlediska velikostního třídění poklesla účetní přidaná hodnota ve stálých cenách u dvou velikostních kategorií - u organizací s 1000 a více zaměstnanci o 50,0 %, což odpovídá poklesu výroby a tržeb u této velikostní kategorie. U organizací s 250 až 999 zaměstnanci činil pokles účetní přidané hodnoty 4,2 %. K významnému nárůstu účetní přidané hodnoty ve stálých cenách došlo u středních podniků (o 42,8 %). Vývoj byl ovlivněn změnami ve struktuře velikostních kategorií podniků směrem k menším kategoriím podniků vzhledem k jejich zeštíhlování. Do budoucna se předpokládá rozvoj výrob zaměřených na výrobky technického a průmyslového zaměření, speciálních druhů výrobků pro účely ochrany zdraví a bezpečnosti, se specifickým určením apod. Nadále se očekává růst úlohy subdodávek pro HIGH tech obory. Požadavky na začlenění konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce vyvolají další pokles pracovníků. Vývoj nákladových ukazatelů charakterizují tabulky č. 2.6 a 2.7. Tabulka 2.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,8 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ ,8 950,1 888,5 760,8 717,2 669,2 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,2 meziroční index (b.c.) x 108,0 89,5 94,3 100,6 103,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 108,0 96,7 91,2 91,7 95,3 * předběžná hodnota Tabulka 2.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,4 OKEČ ,6 808,0 857,4 822,9 922,9 901,7 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ ,6 150,2 147,5 127,6 125,8 116,8 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,5 meziroční index (b.c.) x 108,9 95,2 95,9 98,6 98,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 108,9 103,6 99,4 98,0 96,6 * předběžná hodnota Po nárůstu nákladů v roce 2001 vlivem zvýšené výroby došlo v textilním odvětví OKEČ 17 v následujících dvou letech k poklesu odpovídajícímu snižování výroby. V roce 2004 byl zaznamenán mírný meziroční nárůst ukazatele celkových nákladů v běžných cenách o 0,6 %, v roce 2005 již nárůst ukazatele představoval 3,9 %, přestože výroba dále klesala. 65

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Nárůst celkových nákladů byl ovlivněn především růstem cen energie, kursovými vlivy, které se nepříznivě projevily při vývozu výrobků do zemí eurozóny a v neposlední řadě i nárůstem minimální mzdy. Na skladbě nákladů v textilním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2005 se podílela výkonová spotřeba z 58,2 %, osobní náklady z cca 16,1 %, odpisy z 5,9 %, náklady na prodané zboží ze 7,0 % a ostatní náklady z 12,8 %. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2001 činil 70,6 %, v roce 2005 se snížil na 70,3 %. Ve srovnání s rokem 2004 se zvýšily osobní náklady na zaměstnance o cca 3,8 %. Nejvyšší nárůst byl u oboru konečná úprava textilií o cca 11,9 %, způsobený nedostatkem zakázek ve výrobě. Průměrná měsíční mzda v odvětví textilního průmyslu činila v roce 2005 u organizací s 20 a více zaměstnanci Kč, což je proti minulému roku nárůst o 4,9 %. Průměrná mzda v odvětví textilního průmyslu představuje 73,1 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu Produktivita práce a osobní náklady Vývoj v oblasti poměrových a podílových ukazatelů charakterizují tabulky 2.8 a 2.9 a graf 2.5. Z vývoje produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v letech 2000 až 2005 v odvětví textilního průmyslu OKEČ 17 je zřejmá vzestupná tendence. Za toto období vzrostla produktivita práce na zaměstnance v běžných cenách o 30,3 % a ve stálých cenách o 30,1 %. Nejvyšší produktivita byla v roce 2005 docílena u oboru výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.5 (ve stálých cenách o 81,6 % oproti roku 2000), což koresponduje s rozvojem sofistikovaných výrob. Významný nárůst produktivity práce ve stálých cenách v hodnoceném období zaznamenal také obor výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.4 (o 32,0 %) s růstem produkce výrobků pro technické užití. K poklesu produktivity došlo pouze u konečné úpravy textilií OKEČ 17.3 způsobenému již zmíněným omezováním výroby z důvodu nedostatku zakázek. Vývoj podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách ve výrobě textilií a textilních výrobků je nepříznivý, od roku 2003 do roku 2005 vykazuje rostoucí trend. V roce 2002 byl ovlivněn recesí výroby způsobenou postižením velkých závodů živelnou povodní zejména v oborech Tabulka 2.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech (tis. Kč/zam.) b. c * OKEČ ,9 273,8 248,8 324,3 344,1 307,2 OKEČ ,7 306,6 281,6 317,7 314,5 327,4 OKEČ ,4 287,7 306,9 315,1 273,0 261,6 OKEČ ,8 224,3 220,7 230,5 225,5 238,5 OKEČ ,6 289,6 329,1 385,4 455,8 467,5 OKEČ ,1 216,9 282,0 305,8 300,7 364,1 OKEČ ,3 183,6 150,6 67,9 196,2 192,3 OKEČ ,7 271,2 261,5 295,5 309,9 317,5 meziroční index (b.c.) x 111,3 96,4 113,0 104,9 102,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 111,3 107,3 121,2 127,2 130,3 (tis. Kč/zam.) s. c * OKEČ ,9 254,6 246,8 321,3 359,7 360,6 OKEČ ,7 285,3 266,6 307,8 313,4 329,1 OKEČ ,4 259,6 281,7 301,7 266,5 258,8 OKEČ ,8 217,6 217,6 227,3 231,6 241,3 OKEČ ,6 281,0 314,7 369,8 448,2 458,7 OKEČ ,1 203,0 262,5 278,1 277,4 347,3 OKEČ ,3 173,8 136,5 150,6 169,3 160,8 OKEČ ,7 255,4 249,2 285,2 306,4 317,1 meziroční index (s.c.) x 104,8 97,6 114,5 107,4 103,5 kumulovaný index (s.c.) 100,0 104,8 102,3 117,0 125,8 130,1 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000

9 Tabulka 2.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech Výroba textilií a textilních výrobků (-) * OKEČ ,602 0,635 0,776 0,621 0,642 0,791 OKEČ ,625 0,599 0,691 0,645 0,679 0,685 OKEČ ,596 0,632 0,623 0,623 0,732 0,855 OKEČ ,717 0,667 0,686 0,687 0,709 0,722 OKEČ ,577 0,581 0,521 0,481 0,464 0,455 OKEČ ,523 0,697 0,619 0,599 0,671 0,612 OKEČ ,841 0,767 0,957 0,894 0,843 0,777 OKEČ 17 0,636 0,625 0,676 0,628 0,635 0,643 * předběžná hodnota % 130 % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 17 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 17 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 2.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech výroba pletených a háčkovaných výrobků, tkaní textilií a úprava a spřádání textilních vláken. V roce 2005 došlo oproti předešlému roku opět ke zvýšení podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě o 1,3 % vlivem nárůstu minimální mzdy. Nárůst podílu u oboru konečná úprava textilií OKEČ 17.3 (o 16,8 %) ovlivnilo nevytížení výrobních kapacit při snižování výroby hotových tkanin. Nejnižší podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě vykazuje obor 17.5 ostatní textilní výroby, kde od roku 2000 poklesl ukazatel v roce 2005 o více jak 21 %, jako důsledek prudkého růstu produktivity práce u tohoto perspektivního oboru. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v roce 2005 dosažená v textilním odvětví činila cca 67,3 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě přesahoval průměr zpracovatelského průmyslu o téměř 19,1 %. Odvětví textilního průmyslu jako celek nepatří k energeticky náročným odvětvím. Nejvyšší energetickou náročnost vykazuje obor konečná úprava textilií OKEČ 17.3, kde jsou textiliím aplikovány mokrou cestou speciální úpravy. V období od roku 2000 do roku 2005 ukončilo v odvětví textilního průmyslu činnost prohlášením konkursu nebo likvidací 171 organizací, které zaměstnávaly pracovníků, což představuje 0,7 % z počtu subjektů a 2,9 % z počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu a vybraných služeb Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky SKP 17 v letech 2000 až 2005, popsaný v tabulce 2.10, zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. 67

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,1 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , , ,7 SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,0 SKP , , , , , ,9 SKP , , , , , ,3 meziroční index x 109,5 88,9 104,6 109,2 97,9 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,5 SKP , , , , , ,8 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , , ,5 SKP , , , , , ,0 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,9 SKP , , , , , ,5 meziroční index x 104,7 96,7 99,7 112,6 96,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,1 566,2 453, , , ,9 SKP , , , , , ,3 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,8 SKP ,9 115,3-348,5-351,7-917,7-988,0 SKP , , , , , ,8 Údaje k Pramen: ČSÚ Tabulka dokládá, že vývoz textilních výrobků v roce 2001 oproti roku 2000 vzrostl o 9,5 %, zatímco v dalším roce zaznamenal meziroční pokles o 11,1 %. Tento stav byl způsoben především kursovými vlivy a recesí na trhu EU. Po mírném oživení v roce 2003 překročil vývoz v roce 2004 hodnotu vývozu dosaženou v roce 2001 (o 1,4 %), k čemuž přispělo zjednodušení obchodu s členskými zeměmi po vstupu ČR do EU. Z hlediska přímého vývozu došlo v roce 2005 k jeho nárůstu, jak ve hmotném vyjádření (o 2,4 %), tak v hodnotovém vyjádření (o 6,4 %) a jeho celková hodnota činila cca 39,6 mld. Kč. Přímý vývoz textilních výrobků do EU se v roce 2005 meziročně zvýšil o cca 3 % na hodnotu 32,6 mld. Kč. Podíl přímých vývozů do EU u textilních položek ve srovnání s celkovými přímými vývozy byl v roce 2005 ve výši 82,5 % a oproti minulému roku o něco klesl ve prospěch přímého vývozu do třetích zemí. To signalizuje, že čeští výrobci a obchodníci se snaží úspěšně umisťovat výrobky textilního průmyslu ČR i do jiných světových oblastí než na trhy EU. Průměrné vývozní kg ceny (přímých vývozů) textilních výrobků do EU se v roce 2005 meziročně zvýšily o 4,9 %, především vývozní ceny bytových textilií, technických textilií a vybraných výrobků z chemických stříží. Pozitivním jevem je změna struktury vývozu výrobků ve prospěch výrobků určených pro technické aplikace a náročnějších výrobků určených také pro konfekční zpracování. Na významu získávají i sortimenty, u kterých byly v ČR umístěny významnější zahraniční investice např. oblast vlnařské výroby nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (např. chemická nekonečná vlákna, 68

11 Výroba textilií a textilních výrobků vata, plsť, netkané textilie, lana, provazy, skleněná vlákna a výrobky z nich). Naopak klesá podíl vývozu výrobků standardního charakteru pro konfekční zpracování s výrazným zastoupením bavlny. V roce 2005 byl zaznamenán rychlejší pokles celkového dovozu textilních výrobků než vývozu o 1,1 %. Více jak 79 % přímých dovozů do ČR bylo realizováno ze zemí EU. V přímém dovozu převládají výrobky s vyšším podílem aplikace v technické oblasti nebo výrobky, u kterých byla výroba v ČR výrazně utlumena (např. koberce a jiné textilní podlahové krytiny). Vysoké přímé dovozy jsou ovlivněny nejen spotřebou domácností, ale zhruba polovina přímých dovozů směřuje do konkrétních průmyslových oborů. Nejvíce do OKEČ Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory a do OKEČ 25 - Výroba pryžových a plastových výrobků. Přímé dovozy koberců jsou realizovány především z Německa a Belgie. Značnou část přímých dovozů v sortimentu bavlněných přízí a vlněných česanců tvoří dovozy nadnárodních společností, které investovaly kapitál do textilní výroby v ČR. U dovozů bavlněných přízí je patrné, že na významu nabývají vysoce jemné česané bavlněné příze, zatímco podíl dovozů standardních bavlnářských přízí se snižuje. Nejvyšší nárůsty přímých dovozů textilních výrobků jsou z Číny, Turecka, Indie a Rumunska. Saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky bylo v roce 2005 aktivní a dosáhlo téměř 3,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 14,2 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují ostatní textilní výrobky kromě oděvů SKP 17.5, textilie pletené a háčkované SKP 17.6 a pletené nebo háčkované výrobky SKP V těchto skupinách výrobků se dováží zejména výrobky, jejichž výroba byla v ČR utlumena, nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v hightech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. Exportní výkonnost výrobků textilního průmyslu v letech stagnovala, od roku 2003 mírně roste. V roce 2005 činila 52,8 %. V textilním průmyslu významnou část vývozu zaujímá vývoz k aktivnímu zušlechtění. Podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu od roku 2001 trvale klesá, v roce 2005 činil 18,8 %. Příčinou je jednak změna metodiky sledování práce ve mzdě (kooperace s mateřskými společnostmi) a pokračující odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady. Nejmenší podíl práce ve mzdě na celkových vývozech do EU měla v roce 2005 skupina textilních tkanin SKP ,81% a skupina ostatních textilních výrobků kromě oděvů SKP ,36 %. V budoucím období předpokládáme další pokles mzdové práce na vývozu do zemí EU Teritoriální struktura zahraničního obchodu Největší podíl v zahraničním obchodu s textilními výrobky zaujímá výměna se zeměmi EU. Do Německa bylo v roce 2005 vyvezeno textilní zboží za cca 10,1 mld. Kč, do Itálie 5,6 mld. Kč, Polska 3,0 mld. Kč, Slovenska 2,9 mld. Kč, Rakouska 2,0 mld. Kč, Francie 1,8 mld. Kč a Velké Británie 1,3 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější vývozní skupiny textilních výrobků podle položek celního sazebníku v roce 2005 patřily: HS Textilie netkané i impregnované, laminované aj., HS Skleněná vlákna a výrobky z nich, HS Tkaniny bavlněné nad 85 % bavlny, do 200 g.m -2, HS Tkaniny z příze ze syntetického hedvábí, HS Tkaniny z příze vlněné česané, HS Tkaniny vlasové žinylkové ne ručníkoviny apod., HS Textilie impregnované, povrstvené plasty apod. Tyto položky představovaly více než 43 % všech přímých vývozů textilních výrobků z ČR do EU. U těchto vývozních skupin je patrné vysoké zastoupení výrobků pro technické aplikace, další část výrobků je určena pro konfekční zpracování. U bavlnářských tkanin se jedná především o jemné pestře tkané tkaniny. Vývozy vlnařských tkanin jsou zajišťovány z výroby v podnicích pod kontrolou zahraničního kapitálu. Do nečlenských zemí EU v roce 2005 směřovalo z ČR cca 17,6 % přímých vývozů textilních výrobků a naopak z těchto zemí bylo do ČR dovezeno cca 20,9 % textilních výrobků v režimu přímých dovozů. Nejvýznamnější vývozní položkou do třetích zemí s vysokou meziroční růstovou dynamikou v roce 2005 byly výrobky HS 54 - Hedvábí chemické (syntetické nebo umělé). Mimo této výrobkové skupiny získávají na významu sortimenty, kde jsou umístěny významnější zahraniční investice (oblast vlnařské 69

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2005 Slovensko Itálie 7 % 12 % Polsko 6 % Rakousko 5 % Francie 4 % V. Británie 3 % Turecko 3 % Německo 35 % Ostatní 25 % Dovozní teritoria v roce 2005 Itálie 11 % Belgie 5 % V. Británie Čína 4 % 4 % Francie 4 % Rakousko 4 % Turecko 3 % Německo 39 % Ostatní 26 % Graf 2.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 17 výroby) nebo výrobkové skupiny s vyšším podílem užití v technické oblasti. Z teritorií mimo EU byly výrobky textilního průmyslu umísťovány ve sledovaném období nejvíce do Turecka, USA, Ruska a Švýcarska. Dováženy do ČR jsou nejvíce ze třetích zemí výrobky textilní konfekce, převažují dovozy v nižších cenových relacích Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků textilního průmyslu v b.c. v roce 2005 podle odborného odhadu poklesla proti roku 2004 o 4,8 %. Tento pokles nebyl ve všech oborech rovnoměrný. Nejvýznamnější pokles tuzemské spotřeby v roce 2005 byl zaznamenán u textilií pletených nebo háčkovaných o 12,2 % a textilních tkanin o 11,3 %. Pokles tuzemské spotřeby u těchto skupin výrobků je ovlivněn poklesem produkce a dovozu (tabulka č. 2.11). Naopak k nejvýznamnějšímu nárůstu tuzemské spotřeby došlo v roce 2005 u textilních konfekčních výrobků, kromě oděvů (SKP 17.4) o 5,5 % meziročně a o 19,5 % v porovnání s rokem

13 Výroba textilií a textilních výrobků Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 2.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,9 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,3 SKP , , , , , ,0 meziroční index (b.c.) x 102,0 94,2 94,7 103,6 95,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,0 96,1 91,0 94,3 89,7, pozn. změna metodiky výpočtu 2.7. Investice Hmotné investice v odvětví textilního průmyslu dosáhly v roce 2005 cca 3 mld. Kč (což je oproti roku 2004 pokles o 9,9 %), z toho investice do strojního zařízení činily cca 1,9 mld. Kč. Výše investic do strojů a zařízení neodpovídá potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku v odvětví textilního průmyslu v roce 2005 oproti předešlému roku vzrostla o 1,0 % a představovala hodnotu 67,0 %. Nejvyšší odepsanost hmotného majetku byla v pletařském průmyslu (75,8 %) s nárůstem oproti roku 2004 o 2,6 %, nejnižší pak ve vlnařském průmyslu (51,9 %) s meziročním poklesem o 13,1 %. Pouze ve vlnařském průmyslu se odepsanost strojního zařízení pohybovala pod průměrem odepsanosti strojního zařízení v textilním průmyslu. Dle technologického členění byla nejnižší odepsanost dlouhodobého hmotného majetku 41,1 % ve výrobě netkaných textilií vlnařského průmyslu, nejvyšší ve lnářských tírnách 89,6 %. Na podporu zavádění, rozšiřování či modernizaci výroby mohou výrobní subjekty využít podpory zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění. Druhá novela tohoto zákona nabyla účinnosti vstupem ČR do EU. V novele byl snížen limit minimální investice z 350 miliónů Kč na 200 mil. Kč a sjednocena doba pro poskytování slevy na daních na 10 let. Zákona o investičních pobídkách využilo do celkem 12 společností textilního průmyslu, které investovaly cca 243,7 mil. EUR a bylo vytvořeno nových pracovních míst Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic textilního průmyslu v časové řadě uvádí tabulka 2.12 a graf 2.7. O odvětví textilního průmyslu je ze strany zahraničních investorů zájem. Důvodem jsou nižší výrobní náklady než ve vyspělých zemích, blízkost vyspělých trhů a kvalifikovaná pracovní síla. V roce 2005 byly organizace pod zahraniční kontrolou (se 100 a více zaměstnanci) zastoupeny 40 aktivními jednotkami, což představuje 37 % z celkového počtu aktivních jednotek. Společnosti pod zahraniční kontrolou se podílely 38,5 % na výkonech organizací textilního průmyslu se 100 a více zaměstnanci a 37,3 % na účetní přidané hodnotě. 71

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 17 (v mil. CZK) k k k k k Zahraniční investice v ČR , , , , ,2 Tuzemské investice v zahraničí 87,5 49,9 124,7 75,6 118,6 Pramen: ČNB 170 % % Přímé zahraniční investice OKEČ 17 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 17 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 2.7 Tuzemské a zahraniční investice 2.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V důsledku ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO a odstranění množstevních omezení v obchodu s textilními a oděvními výrobky mezi členskými státy WTO (od ) došlo k zostření konkurence na světových trzích. Rostoucí konkurence je patrná i z vývoje odvětví ve světě. Nejvyšší nárůst textilní výroby v roce 2005 o více jak 20 % zaznamenaly Čína, Pakistán a Venezuela, dále pak Argentina, Egypt, Peru a Indie, kde nárůst výroby činil do 10 %. Naopak země EU 25, USA, Japonsko, Austrálie a další vykázaly pokles výroby textilních výrobků. V textilním průmyslu EU poklesla v roce 2005 zaměstnanost o 7 %, produkce o 4,7 % a tržby o 6,0 %. Vývoz extra EU 25 se ve sledovaném období snížil o 1,6 % v hodnotě a ve hmotných jednotkách vzrostl o 0,2 %. Nejvýznamnější byla dynamika růstu exportu textilních výrobků na trhy Číny a Ruska, poklesly vývozy do USA a Rumunska. Dovoz textilních výrobků ze zemí mimo EU se zvýšil ve hmotných i hodnotových jednotkách (o 0,6 % a 0,2 %) z toho nejvíce z Turecka, Indie, Taiwanu a Rumunska. Naopak hlavní dovozci Pákistán, Švýcarsko, Jižní Korea, Japonsko snížily vývozy textilu na trhy EU. Zostřená konkurence na světových trzích (po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k ) způsobila českým výrobcům problémy při umísťování výrobků na těchto trzích. Otevření trhu snížilo ceny u řady standardních textilních výrobků a společnostem, které včas nereagovaly na tuto skutečnost se nepodařilo umístit své výrobky na těchto trzích a došlo tak k omezování výroby standardních výrobků, popřípadě i k jejímu ukončení. Naopak společnostem, které využily dostupné podpůrné nástroje k restrukturalizaci výroby, zaváděly nové moderní technologie, výrobu speciálních druhů výrobků nebo výrobků s novými užitnými vlastnostmi a s vyšší přidanou hodnotou, se dařilo tyto výrobky umisťovat na světových trzích. Jak vyplývá z tabulky 2.13, v konkurenčním srovnání si textilní průmysl ČR jako celek udržoval v časové řadě od roku 2000 do dubna roku 2004 (tj. do vstupu ČR do EU) v rámci CEFTA svoji pozici. Vývoz textilních výrobků z ČR do EU činil v hodnotě od ledna do dubna 2004 více jak 420,1 mil., což je oproti roku 2003 nárůst o 8,4 %. Dynamika vývozu textilních výrobků z ČR byla ve sledovaném období vyšší než dynamika zemí CEFTA (nárůst jen o 5,86 %). Dovozy textilních výrobků do EU ze zemí CEFTA v hodnoceném období roku 2004 zaujímaly 16,37% podíl na Extra dovozech EU. 72

15 Tabulka 2.13 Vývoj exportu výrobků SKP 17 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU Výroba textilií a textilních výrobků (tis. EUR, EUR, %) z CEFTA meziroční index x 130,7 104,7 102,7 105,9 z toho z ČR meziroční index x 130,7 103,1 104,8 108,4 Pramen: EUROSTAT Tabulka 2.14 Vývoj exportu výrobků SKP 17 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU) Pramen: EUROSTAT Na dovozech do EU ze zemí CEFTA se v hodnoceném období roku 2004 podílely textilní výrobky z ČR 31,67 %. Podíl textilního průmyslu ČR na dovozech do EU ze zemí CEFTA se meziročně zvýšil o 0,74 %. Vývoj exportu textilních výrobků na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu ČR do EU uvádí tabulka V období 5-12/2004 byl zastoupen český textilní průmysl 2,97 % na vnitřních dodávkách na trh EU-25. Nejlépe se na trzích EU umísťovaly textilní konfekční výrobky kromě oděvů (SKP 17.4), jejich podíl činil 4,46 % a textilní tkaniny (SKP 17.2) s podílem 3,88 %. Nejméně úspěšné byly textilie pletené nebo háčkované (SKP 17.6) s podílem 1,08 % a pletené nebo háčkované výrobky (SKP 17.7) s podílem 1,75 %. Textilní průmysl z vyspělých zemí EU-15 se ve sledovaném období podílel 91,01 % na intra dodávkách do EU-25, Čína, Indie a Pákistán zaujímaly podíl na extra dovozech do EU ve výši 32,67 %. I když konkurenceschopnost textilního průmyslu v letech zaznamenala mírné známky zlepšení v růstu produktivity práce, je proces jejího zvyšování a restrukturalizace výroby se zvýšením podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou na výrobku nedostatečný. Investiční aktivita byla nízká, s ohledem na nedostatečné kapitálové možnosti. Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku se dále zvýšila, a to i přestože v posledním období proběhlo v textilním průmyslu několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek, a to nejen u organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu, ale i u domácích investorů. Rovněž výdaje vynaložené na vývoj a výzkum jsou v odvětví na velmi nízké úrovni. K významným institucím orientovaných na výzkum a inovace v textilním průmyslu se řadí: VÚB a.s. Ústí nad Orlicí, který zajišťuje aplikační výzkum, vývoj textilních technologií a textilních strojů, poskytuje odborné poradenství a informační služby, INOTEX, s.r.o. Dvůr Králové nad Labem, který se zabývá inovacemi a transferem technologií pro textilní zušlechťovny, SPOLSIN, s.r.o. Česká Třebová s výzkumem a vývojem aplikací chemických vláken do speciálních technických textilií, textilií pro ochranné oděvy dresoviny, apod., Technická univerzita v Liberci, kde byla vyvinuta unikátní technologie na výrobu nanovláken. Podle údajů Resortního statistického zjišťování MPO vynaložily v roce 2005 společnosti textilního průmyslu s 20 a více zaměstnanci na vývoj a výzkum téměř 154 mil. Kč, což je o 21,1 % více než v roce Výdaje na vývoj a výzkum nebyly v jednotlivých oborech textilního průmyslu rovnoměrné. Nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vztažené na pracovníka vynaložily společnosti zabývající se výrobou textilní technické produkce (9,15 tis. Kč/zam.). Výdaje v tomto oboru trojnásobně překročily průměrné výdaje na vývoj a výzkum vynaložené v textilním průmyslu. Prioritou pro rozvoj odvětví je přechod na výrobky s vyšším podílem přidané hodnoty, při využití 73

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU inovačního potenciálu, s posilováním realizace výsledků vědy a výzkumu ve výrobě a vzájemná spolupráce při výzkumu orientovaném na zavádění nových technologií a výrobků zejména na: pokrokové textilní technologie technické textilie módní a funkční oděvy technické a průmyslové oděvy V souvislosti se zaváděním inovací vyšších řádů do výroby bude nutné změnit systém vzdělávání pracovníků, pokračovat v zahájeném procesu restrukturalizace výroby směrem k výše uvedeným oborům s využitím podpor poskytovaných na národní úrovni, ze strukturálních fondů a investičních pobídek, využívat přeshraniční spolupráci a vytvářet sítě výzkumných úkolů a kooperací při výzkumu, zavádět nejlepší výrobní praxe apod. Situace v textilním průmyslu vyvolává potřebu urychlení restrukturalizace výroby směrem k zavádění výrobků pro průmyslové a technické užití a výrobků s vysokou přidanou hodnotou Shrnutí a perspektivy odvětví Pro textilní a oděvní (T/O) průmysl platí následující specifické směrnice ES: Směrnice 96/74/ES o názvech textilií včetně 3 novelizujících směrnic 97/37/ES, 2004/34/ES a 2006/ 3ES, kterými se přizpůsobují technickému pokroku přílohy I a II výše uvedené směrnice (přílohy jsou doplněny o nově vyvinuté druhy textilních vláken : aramid, polyimid, lyocel, polylaktid a elastomultiester), Směrnice 96/73/ES o kvantitativní analýze dvousložkových směsí textilních vláken včetně novelizující směrnice 2006/2/ES, Směrnice 73/44/EHS o kvantitativní analýze třísložkových směsí textilních vláken. Směrnice jsou zapracovány v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění a ve vyhláškách MPO k tomuto zákonu: č. 92/1999 Sb., kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu včetně novely, která je uvedena ve vyhlášce č. 9/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 92/1999 Sb. č. 93/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken č. 94/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken. Směrnice 2006/3/ES a 2006/2/ES MPO v současné době zapracovává do právního řádu ČR formou novel vyhlášek č. 92/1999 Sb. a č. 93/1999 Sb. s předpokládaným datem nabytí účinnosti leden Největší význam má směrnice 96/74/ES, která se vztahuje k názvům textilních vláken a označování T/O výrobků materiálovým složením. Výše uvedenými předpisy je v rámci EU zajištěna shodná informovanost a ochrana spotřebitele před klamavým označováním údaji o materiálovém složení T/O výrobků. Jen malá část výrobků T/O průmyslu spadá do regulované sféry a podléhá ustanovení zákona č. 22/ 1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o technických požadavcích na výrobky a na něho navazujících nařízení vlády, ve kterých jsou zapracovány příslušné směrnice ES tzv. nového přístupu. Závazné prokazování shody u T/O výrobků není stanoveno mimo výrobků, které by při uvádění na trh mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob. Jedná se o následující T/O výrobky: hračky z textilních materiálů, textilní osobní ochranné prostředky (OOP) pro ochranu těla, hlavy, rukou a nohou, textilní podlahoviny (pokud jsou součástí staveb), geotextilie a geosyntetika, textilní tepelně a zvukově izolační materiály a textilní zdravotnické prostředky. Na T/O průmysl má dopad průřezová legislativa z oblasti životního prostředí, a to ať již jde o složkové zákony, které stanoví emisní limity znečišťujících látek do ovzduší, vod, předpisy týkající se nakládání 74

17 Výroba textilií a textilních výrobků s odpady apod. nebo i specifická legislativa, jako např. směrnice 76/769/EHS, vztahující se k omezení při uvádění na trh a používání nebezpečných chemických látek a přípravků, ve znění pozdějších předpisů. Tato směrnice je v ČR zapracována do zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů a do vyhlášky č. 221/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška mimo jiné stanoví látky, které nesmí být použity k úpravě textilních výrobků určených pro styk s pokožkou. V této souvislosti je možné upozornit i na zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je zapracována směrnice 96/61/ES a na něj navazující prováděcí předpisy. Podniky, které náleží pod režim zákona, mají povinnost vlastnit integrované povolení a v souladu s ním provozovat svoji činnost. Nejdůležitější částí vydaného integrovaného povolení jsou přesně definované závazné podmínky provozu, na jejichž vypracování se podílí sám provozovatel zařízení. Závazné podmínky provozu, zvláště pak emisní limity uvedené v integrovaném povolení, jsou stanoveny na základě nejlepších dostupných technik (BAT). V textilním průmyslu se režim výše uvedeného zákona týká cca 15 podniků. Z hlediska připravované legislativy ES, která bude mít dopad i na T/O průmysl bude zavedení nové chemické legislativy, tzv. systému REACH, tj. jednotný integrovaný systém registrace, hodnocení, autorizace a restrikce chemikálií a přípravků. Cílem je přenést zodpovědnost za bezpečné používání chemických látek na jednotlivá průmyslová odvětví, omezit výrobu a používání velmi nebezpečných látek a zaměřit se na možnosti použití náhradních látek. Legislativa REACH má přispět k ekologizaci výroby a výrobků v EU, bude však znamenat vícenáklady pro výrobce i uživatele chemických látek a přípravků. V roce 2006 pokračuje schvalovací proces přijetí tohoto nového systému. V červnu 2006 byl předložen návrh nařízení Radou EU do druhého čtení Evropskému parlamentu. Odvětví textilního průmyslu v malé míře zatěžuje životní prostředí odpady z výrobních činností, v rámci modernizací jsou zaváděny technologie šetrné k životnímu prostředí. Podíl vratných odpadů zpracovaných ve vlastní produkci se v roce 2005 meziročně zvýšil o 26,8 %. Odpady k fyzické likvidaci činily 35,5 % z celkových odpadů textilního průmyslu, což je o 0,7 % méně než v roce Nejvyšší výdaje na ochranu životního prostředí na zaměstnance byly ve vlnařském průmyslu, kde dosáhly 5,88 tis. Kč na 1 zaměstnance a oproti minulému období se zvýšily o 49,2 %. Zostřená konkurence na světových trzích (po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k ) způsobila českým výrobcům problémy při umísťování výrobků na těchto trzích. Otevření trhu snížilo ceny u řady standardních textilních výrobků. Společnostem, které nereagovaly včas na zostřenou konkurenci na světových trzích, se nepodařilo umístit své výrobky na těchto teritoriích a docházelo k omezování výroby popřípadě k jejímu ukončení. Naopak společnostem, které využily dostupné nástroje k restrukturalizaci výroby, zaváděly nové moderní technologie, výrobu speciálních druhů výrobků nebo výrobků s novými užitnými vlastnostmi a s vyšší přidanou hodnotou, se dařilo umisťovat výrobky na světových trzích. Tento vývoj je v souladu se závěry Strategie textilního a oděvního průmyslu, kterou vypracoval kolektiv řešitelů Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v součinnosti s členskými podniky a v koordinaci s MPO. Vizí textilního a oděvního průmyslu na období do roku 2010 se stala přeměna z výrobce textilních a oděvních výrobků majících charakter komodity s nízkou přidanou hodnotou na odvětví vyrábějící inteligentní výrobky pro osobní i výrobní spotřebu. Cílovou skupinou výrobkových a technologických inovací se staly výrobky zahrnuté mezi tři pilíře evropské technologické platformy pro textilní a oděvní průmysl: módní a funkční oděvy progresivní vlákna a zpracovatelské technologie technické a průmyslové textilie. 75