Veřejný zájem. 2 HODINY studium výkladu a studium povinné literatury 2 HODINY zpracování otázek určených k rekapitulaci získaných znalostí
|
|
- Štěpánka Musilová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Veřejný zájem. Obsah kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování Druhý tematický blok se zaměřuje na představení problematiky veřejného zájmu a jeho vazby na veřejnou politiku. V průběhu studia tohoto bloku se seznámíte s tím, jak lze definovat veřejný zájem a jak je tato kategorie konkrétně aplikována do výkonu veřejné politiky na lokální, regionální, národní i nadnárodní úrovni. Zvláštní pozornost je v textu věnována implementaci veřejného zájmu do konkrétních procesů tvorby veřejných politik s ohledem na politický proces a priority jednotlivých politických stran. V průběhu studia tohoto bloku si rovněž představíme jednotlivé charakteristické znaky veřejného zájmu, které v praxi ovlivňují výsledný charakter veřejné politiky. Po úspěšném studiu toho tematického bloku budete schopni: charakterizovat veřejný zájem a definovat vztah mezi veřejným zájmem a veřejnou politikou představit hlavní role jednotlivých aktérů VeP v identifikaci a implementaci veřejného zájmu rozlišit jednotlivé znaky veřejného zájmu vymezit vazbu mezi veřejným zájmem a praktickým výkonem municipální, regionální nebo národní politiky. 2 HODINY studium výkladu a studium povinné literatury 2 HODINY zpracování otázek určených k rekapitulaci získaných znalostí Veřejný zájem, uplatňování veřejného zájmu, znaky veřejného zájmu, strukturace veřejného zájmu, politické strany, občanská společnost, společenský konsensus. Úvod V tomto tematickém bloku se seznámíme s definicí veřejného zájmu tak, jak s tímto pojmem pracuje obor Veřejná politika. Dozvíme se, jak se veřejný zájem liší od individuálního zájmu. Kapitola rovněž obsahuje základní informace o tom, jakým způsobem veřejný zájem vzniká, co jeho existenci podmiňuje a jak jsou veřejné zájmy jednotlivých společenství oficiálně vyjádřeny. Po úspěšném absolvování tohoto bloku budete umět kromě jiného charakterizovat veřejný zájem a definovat vztah mezi veřejným zájmem a politickými stranami, resp. politickým procesem. Rovněž se budete orientovat v jednotlivých charakteristických znacích veřejného zájmu. Výkladová část Vymezení pojmu veřejný zájem Termín veřejný zájem je do značné míry relativní, je spjat s etikou a kulturou jednotlivých společenství. V různých sociokulturních
2 2 prostředích může být vnímání toho co je veřejným zájmem značně rozdílné (např. vztah k osobnímu majetku, k veřejnému prostoru, k hranicím individuálních svobod apod.). Jeho chápání se odvozuje především od samotného chápání pojmu veřejný jako protikladu k pojmu soukromý. Definování těchto pojmů je významně sociálně determinováno a mění se v průběhu historického vývoje. Jak definuje Potůček (Veřejná politika, 2005: str. 15 a další) je pojem veřejný zájem velice úzce spjat s existencí veřejného sektoru. Jeho předpokladem je v tomto smyslu rovněž existence tržního hospodářství. V netržních systémech se zpravidla ani soukromý, ani veřejný zájem jasně nevydělují. Např. v našem reálném socialismu se veřejný zájem ztotožňoval se zájmem státu a komunistické strany a rozšiřoval se dokonce i na soukromý život člověka. Veřejný zájem může být chápán jako druh orientace politiky (a také občanů, jsou-li dostatečně informováni), který podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných společenských problémů. Veřejný zájem je v tomto smyslu v zájmu jednotlivců, kteří jsou členy veřejnosti. Veřejný zájem nemusí naplňovat přání a priority všech členů společnosti. Může být současně také proti té části jednotlivců či skupin, která má zájmy protikladné (např. členové určité kulturní subkultury). Společnost a veřejný zájem Jak již bylo zmíněno výše, jednoznačná definice toho co je veřejný zájem neexistuje. Jedná se zejména o obecný zájem společnosti, vztažený vždy k nějakému určitému objektu. Veřejný zájem nemá nadhistorickou platnost. Co je v jednom vztahu, časovém období, v určité kultuře veřejným zájmem, v jiné jím vůbec být nemusí (např. zajištění minimálních standardů bydlení a kvality života pro obyvatele v industrializačním období versus ochrana přírodního a kulturního dědictví v postmoderních společnostech). Ve vybraných publikacích se můžeme setkat s vymezením veřejného zájmu jako sumy či souboru individuálních zájmů. Tímto pojetím někteří autoři nesouhlasí, neboť poukazují na skutečnost, že je jen obtížně zjistitelné jaké jsou diference mezi individuálními zájmy jednotlivce a tím, co je v jejich zájmu. Veřejný zájem je obecný zájem společnosti, tj. týká se společnosti jako celku, a to i v případě, když si tento zájem uvědomuje relativní menšina z celkové populace (Aktuálním případem v ČR je např. otázka integrace romské komunity do většinové společnosti, popř. nastavení dlouhodobých mechanismů integrace cizinců do ekonomických i sociálních struktur české společnosti). Tato situace nastává především v těch případech, kdy není veřejný zájem dostatečně včas a detailně identifikován nebo v situacích, kdy o jednotlivých problémech nemají občané a další aktéři VeP dost
3 3 informací a znalostí. Významnou roli v identifikaci těchto zájmů sehrávají občanské iniciativy, popř. různé typy neziskových organizací. V následujícím výkladu budeme vycházet z toho, že veřejný zájem je takový druh orientace politiky, který podporuje rozvoj společnosti a řešení jejich reálných problémů. Je v tomto smyslu v zájmu jednotlivců, kteří jsou členy veřejnosti. Může být za této situace také proti té části jednotlivců či skupin, která má zájmy protikladné. To však ještě neznamená, že se nutně v praktické veřejné politice politické strany a jejich vládní reprezentanti na lokální, regionální, národní i nadnárodní úrovni budou primárně orientovat na ty veřejné zájmy, které vyjadřuje podstatná část jednotlivců volič, tedy většina. Pokud celý proces tvorby a realizace veřejné politiky funguje adekvátně demokraticky a efektivně, potřeby a priority menšin budou rovněž v rámci realizace konkrétní VeP respektovány. Veřejný zájem se v tomto smyslu často stává polem sociálního a politického vyjednávání, někdy i konfliktu. Zde pak vystupuje významná role veřejné správy na všech stupních řízení při zjišťování veřejného zájmu, prezentaci hlavních cílů VeP před veřejností, rozhodování o prioritách a volbě adekvátních prostředků realizace zjištěných veřejných zájmů. V moderních demokratických zemích se veřejný zájem identifikuje a realizuje na základě dlouhodobého dialogu mezi jednotlivými aktéry VeP a jeho implementace do veřejné politiky je výsledkem vzájemného kompromisu a konsensu. Při poruchách selhání demokratických způsobů rozhodování a v totalitních a autoritářských systémech může dojít k neadekvátnímu vyjádření veřejných zájmů, dokonce mohou být podsouvány (např. populistickou politikou) zájmy jednotlivců či úzkých skupin jako veřejné (např. současný rozvoj neonacionalistických hnutí ve vyspělých zemích Evropy). Vazba mezi veřejným zájmem a veřejnou politikou Veřejný zájem je nedílnou součástí veřejné politiky. VeP je nástrojem jeho identifikace, jeho hodnocení, stanovení preferencí jeho výběru jako předmětu veřejné politiky, metod jeho řešení a naplnění. Realizace a cíle jakékoliv veřejné politiky by měly primárně vycházet z identifikovaného veřejného zájmu společnosti (např. základní potřeby společnosti v oblasti vzdělávání v konceptu Vzdělávací politiky na úrovni státu i územních samospráv blíže k tématu viz Potůček (Veřejná politika, 2005, kap. 10, 11 a 12). Veřejný zájem je východiskem VeP a jeho realizace je jedním z kritérií účinnosti veřejné politiky. Je také orientačním vodítkem pro definování objektů působení veřejné politiky. Základním smyslem
4 4 uplatnění veřejného zájmu ve VeP je přijetí osobní odpovědnosti každého jednotlivce společnosti za věci obecné, resp. veřejné (týká se především demokratických režimů). Předpokladem je, že všichni členové společnosti vezmou při svém chování a rozhodování v potaz potřeby společného dobra, tj. celé společnosti na úkor vlastních individuálních zájmů, jejichž naplnění může být v rozporu s celkovými potřebami společnosti (např. zpřístupnění pozemků za účelem vybudování dopravní, technické nebo sociální infrastruktury nebo odvod části příjmů ve prospěch zabezpečení obrany státu, zajištění kvality života sociálně potřebným jednotlivcům apod.). Blíže se s tímto problémem můžete seznámit v publikaci Potůček, Veřejná politika, 2005, kap. 5. Potůček ve své publikaci (Potůček, Veřejná politika, 2005, kap. 2, str ) zohledňuje roli různých aktérů v procesu identifikace, rozhodování a implementace veřejného zájmu do VeP. Jak je ve výše uvedené publikaci zdůrazněno, politické strany vyjadřují ve svých programech zájmy těch voličů, o jejichž hlasy usilují (např. finanční náklady zdravotní péče jako jeden z aktuálních veřejných zájmů v ČR). Poslanci jednotlivých stran, které obstály v politické konkurenci, navrhují následně zákony, podle nichž je možno tyto věci veřejného zájmu realizovat. Vedle politických stran jsou to i různé zájmové organizace, občanská sdružení i různé skupinové lobby, žádají, aby ta či ona věc byla uznána a realizována jako obecný zájem společnosti či významné skupiny občanů (např. vyšší bezpečnostní standardy u jednotlivých výrobků a služeb jako obecný zájem ochrany spotřebitele). Blíže se s otázkami participace občanské společnosti na identifikaci a implementaci veřejného zájmu seznámíme v druhé části kurzu, především v tematickém bloku 7 a 8. Předmětem veřejné politiky se stávají veřejné zájmy jen tehdy, jsou-li jako veřejné uznány. To znamená, že dostanou ve veřejné politice náležitou preferenci. Vzniká tu složitý vztah mezi tím, co se veřejně uznává, a tím, co zůstává latentním veřejným zájmem. Lidé jej vyjadřují např. ve výzkumech veřejného mínění, v iniciativách, peticích nebo referendech (např. upozornění na vybrané ekologické problémy, kulturní otázky apod.). Proto má mimořádný význam analýza veřejných zájmů a podmínek jejich realizace (protože někdy nejsou odmítány jako takové, ale pouze jejich řešení se odkládá pro nedostatek prostředků apod.). K této problematice se vrátíme hned v následujícím tematickém bloku, který je zaměřen mimo jiné i na metody zjišťování veřejného zájmu. Základní znaky veřejného zájmu Jak již bylo zmíněno výše, veřejný zájem se ve vazbě na VeP zaměřuje na to, aby byly ekonomicky racionálně a sociálně spravedlivě zabezpečeny a rozděleny veřejné statky a služby, které nejsou spotřebovávány jednotlivcem, ale společností jako celkem. Tyto statky a služby zpravidla spotřebovává veřejnost jako celek
5 5 nebo její jednotlivé specifické sociální skupiny (senioři, handicapovaní, dlouhodobě nezaměstnaní apod.). Blíže k tématu si nastudujte kap. 3, publikace Potůček a kol., Veřejná politika, Veřejný zájem v sobě zahrnuje: potřeby, které se týkají jednotlivých společenských kategorií (různých sociálních skupin či celé společnosti), hodnoty, na jejichž uskutečnění společnost, resp. její různé sociální skupiny, aspiruje (např. zdravotní situace nebo míra vzdělání jednotlivých národů, atraktivní region nebo obec). Jedná se o hodnoty a potřeby společnosti, které považuje za prioritní a preferenční z hlediska jejího dalšího vývoje. obranu před ohrožením těchto potřeb a hodnot. Veřejný zájem je diferencovaný z hlediska času, místa, objektu i zdroje vzniku. Jednotlivé obce a města se mohou ve svých rozhodováních lišit právě díky diferencovaným a lokálně podmíněným veřejných zájmů místních společenství. Stejné rozdíly nalezneme i na úrovni regionů či států. Z hlediska dlouhodobých priorit veřejného zájmu rozlišujeme veřejné zájmy: krátkodobé: definovatelné a zjistitelné na podkladě sociálních problémů, napětí, společenských poruch či funkčních potřeb společnosti a jejich podstatných částí, např. státu, dlouhodobé: založeny spíše na hodnotách, o něž společnost usiluje a případném ohrožení těchto hodnot. Ty se na první pohled nejeví, musí být výsledkem hlubší analýzy (např. odborných analýz, dlouhodobých výzkumných šetření apod.) střednědobé: jsou směsí a prolínáním obou výše zmíněných. V praxi se může stát a stává, že krátkodobý veřejný zájem, který má řešit nějaký sociální problém, se stává chronickým, tedy dlouhodobým proto, že nebyl včas účinně řešen a přerůstá ve veřejný zájem strategické povahy. Příkladem může být kriminalita a ohrožení bezpečnosti občanů ve vybraných městech městských čtvrtích (např. centrum Prahy), vyloučení některých skupin obyvatelstva z pracovního trhu (dlouhodobě nezaměstnaní ve strukturálně postižených regionech ČR a další). V odborné literatuře (např. Potůček a kol., Veřejné politiky, kap. 1, 10, 11 a 12 a další kap.) se můžeme setkat i s tzv. sektorovým pojetím veřejné politiky, tj. situací, kdy jsou jednotlivé veřejné zájmy kategorizovány podle jednotlivých oblastí, kterých se týkají (např. zdravotní politika, sociální politika, bezpečnostní politika, politika rozvoje venkova apod.). Tento přístup můžeme chápat jako tzv. užší pojetí VeP (viz TB1), kdy obecná veřejná politika určuje celkovou koncepci rozvoje obce, regionu, státu či nadnárodní jednotky v řešení obecných veřejných záležitostí (např. koncepce zahraničních vztahů, hospodářské nebo regionální politiky, koncepce obecných cílů
6 6 rozvoje daného územního celku) a jednotlivé druhy veřejné politiky se zabývají dílčími veřejnými zájmy jako je školství (vzdělávací politika), zdravotnictví (zdravotnická politika), sociální oblasti (sociální politika, rodinná politika, bytová politika), hospodaření s veřejnými prostředky (daňová politika), ochrana kulturního dědictví (kulturní politika), zemědělství (zemědělská politika) a další. Souhrnně lze říci, že realizace dílčích veřejných zájmů prostřednictvím jednotlivých sektorových politik je spojena s vydělením jednotlivých podřazených druhů veřejných politik z obecné VeP jako celku. Tyto jednotlivé sektorové VeP nejsou v praktickém řízení od sebe vzájemně odděleny. Naopak velmi často se stává, že některý veřejný zájem lze zabezpečovat jen koordinací několika sektorových oblastí politiky, např. problémy nezaměstnanosti koordinací politiky vzdělávací a politiky sociální, problémy ekologie koordinací environmentální politiky a politiky rozvoje území atd. Významnou roli v koordinaci jednotlivých sektorových politik při zabezpečování obecného veřejného zájmu sehrává veřejná správa a její rozhodovací i výkonných orgány. Politické strany a veřejný zájem Jak jsme již zmínili výše v textu, identifikace a realizace veřejného zájmu v konkrétní veřejné politice závisí mimo jiné i na schopnostech a charakteristikách jednotlivých aktérů VeP vstupovat do jednotlivých fází rozhodovacího procesu. V demokratických společnostech mají zvláštní roli ve formulaci a prosazování veřejných zájmů jednotlivé politické strany. Zvítězí-li ve volbách, vysílají své představitele na rozhodující pozice v zastupitelstvu, popř. ve vládě na obecní, regionální nebo národní úrovni (popř. na nadnárodní úrovni v podobě např. společných evropských institucí). Jsou to právě představitelé politických stran, kdo má konečnou rozhodovací pravomoc v definování cílů a priorit veřejné politiky, přestože proces VeP je vždy otevřen širšímu spektru aktérů od občanů, přes občanské iniciativy až po odborníky a experty na vybrané otázky VeP. Proces uplatňování veřejného zájmu ve VeP je do určité míry také ovlivněn ideovými orientacemi jednotlivých politických stran. Tato hlediska nám říkají, jak budou jednotlivé strany převážně přistupovat k řešení veřejných zájmů a k výběru problémů i hledisek, jež budou ve VeP preferovat. Přestože ve vyspělých demokratických zemích dochází stále častěji k realizaci politiky tzv. středu, neboli politiky třetí cesty, kdy se v jednotlivých rozhodnutích do značné míry ztrácí čistě levicové či pravicové orientace, je charakter VeP stále ještě do určité míry ovlivněn ideovým zaměřením dominantních politických stran. Mezi dominantní politické směry, které mají svoje nezastupitelné postavení ve vyspělých demokratických zemích, patří:
7 7 konzervativní strany důraz je kladen především na tradici a tradiční národní nebo regionální hodnoty, specifický je vztah k majetku a individuálním zájmům a potřebám jednotlivců, křesťanské strany jejich zastoupení je v evropské politice stejně významné jako u konzervativních stran, mezi hlavní principy patří důraz na zachování tradičních rodinných hodnot i zabezpečení základních sociálních podmínek života jednotlivců nebo různých sociálních skupin, sociálně demokratické strany- hlavní důraz je kladen na sociální spravedlnost a snižování rozdílů v ekonomickém postavení jednotlivých skupin společnosti liberální strany základní důraz je kladen na zajištění volného fungování trhu a tržních mechanismů a na minimalizaci státu a státních intervencí v jednotlivých složkách života jednotlivců a podnikatelského sektoru, další levicové strany, mezi které v západní Evropě počítáme různé socialistické strany, komunistické strany i strany zelených jejich hlavní principy spočívají na podpoře změn tradičních sociálních struktur s cílem zajistit více rovnostářské rozdělování bohatství ve společnosti a zajištění sociální rovnosti a stejných příležitostí prostřednictvím ochrany sociálně slabých vrstev, extrémní pravicové strany jedná se o různé formy ideologií a premis založených na xenofobii a rasismu. Rozdílné nároky a priority jednotlivých politických stran v realizaci VeP a veřejného zájmu jsou kromě jiného patrné v jednotlivých programech politických stran. Programy, jež strany vypracovávají pro daná volební období, v sobě zahrnují aplikaci jednotlivých výše zmíněných ideových přístupů a kombinují je s aktuálními zájmy a aktuálně vnímanými problémy společnosti. Veřejné zájmy jsou v těchto programech cíleně upravovány s ohledem na možnosti a specifickou politickou sílu jednotlivých stran i s ohledem na předpoklady koaliční spolupráce ve volených orgánech. Program politické strany je v tomto smyslu indikačním znakem toho, co by politická strana dělala, kdyby mohla a někdy i chtěla. Na základě mnoha výzkumných šetření je zřejmé, že stejně významným indikačním znakem schopnosti politických strana ovlivňovat veřejnou politiku a prosazovat veřejné zájmy je intenzita a kvalita účasti lidí na jejich činnosti a především míra a intenzita občanské kontroly. Politická stana však věnuje voličům a společností reflektovaným veřejným zájmům intenzivní pozornost zejména před volbami, neboť právě voliči a jejich preference vytvářejí faktickou politickou pozici strany. Voličská základna strany ve volbách vlastně měří legitimitu, důvěryhodnost, kterou má a se kterou může jako s vyjádřením poměru k politické síle jiných politických partnerů disponovat. Reprezentativní měření legitimity politických stran probíhají i v
8 8 období mezi volbami a jejich analýzy mívají orientační význam pro posuzování pozice politických stran. (U nás např. výzkumy STEM, Factum, IVVM aj. výzkumy veřejného mínění). Jejich informace o složení stoupenců stran, zejména pak jejich názory na důležité problémy veřejného zájmu, ukazují, jak daná strana splňuje očekávání svých voličů, pokud jde o její veřejně politické působení. Jedním z důležitých indikátorů připravenosti politických stran koncipovat a řídit veřejnou politiku či nějakou z jejich oblastí je, jak jsou s to identifikovat naléhavé veřejné zájmy, do jaké míry s nimi ztotožní svou politiku (tedy vyjdou za rámec svých stranických zájmů o moc, či vnitrostranických zájmů, absorbujících jejich energii). V tomto kontextu záleží také na tom, zda si politická stana cílevědomě připraví ze svých stranických elit odborníky pro veřejnou politiku či resortní oblast, ve které má šance působit. To platí i pro opoziční politické strany, které nemohou vyčerpat své úsilí pouhou kritikou vládnoucích stran a jedou tzv. vládě po krku, ale musí vypracovat vlastní program řešení veřejných zájmů, který by voliči i případní koaliční partneři uznali. Jinak jim hrozí role chronické opozice, která zvyšuje nebezpečí rozpadu příslušné politické strany. Politická volba je de facto vyjádřením veřejnosti, jaký veřejný zájem by měl být jednotlivými politickými stranami podporován. Při realizaci veřejných politik je však nutné, aby jednotlivé politické strany a jejich představitelé vycházeli i z dalších odborných analýz definujících veřejný zájem společnosti, neboť výsledky voleb nemusí být vždy relevantní z hlediska skutečných dlouhodobých veřejných zájmů. Důvodem je jednak dobrovolné či nedobrovolné vyloučení části populace z voleb a volebního mechanismu (nedobrovolné vyloučení se týká např. osob do 18. let věku, dlouhodobě žijících cizinců, příslušníků etnických menšin apod.) a jednak tzv. informační asymetrie, kdy veřejnost není vždy schopna zcela objektivně a adekvátně posoudit aktuální socio-ekonomické problémy, které se jí týkají. Shrnutí Tento tematický blok distančního kurzu je zaměřen na otázky veřejného zájmu a jeho uplatnění v praktických veřejných politikách. Po absolvování tohoto bloku byste měli mít praktické znalosti týkající se vazeb mezi veřejnou politikou a veřejným zájmem, který je v tomto kurzu chápán jako vyjádření individuálních zájmů, jejichž realizaci vyžaduje většina voličů příslušného území (obec, region, stát, popř. nadnárodní celek). Seznámili jsme se se základními charakteristickými znaky veřejného zájmu, mezi něž patří zejména: silná vazba veřejného zájmu na potřeby a rozdělování veřejných statků a služeb a aspirace na hodnoty společnosti a potřeby občanů, které oni považují za prioritní. Ukázali jsme si, že veřejný zájem je složen z různých segmentů, které pak
9 9 obecný veřejný zájem rozkládají do prvků a dílčích veřejných politik (např. zdravotnictví, obrana, vzdělání, sociální apod.). Seznámili jsme se s tím, že veřejný zájem je v různých historických a kulturních kontextech chápán různě a aby se stal součástí veřejných politik, musí být také veřejně uznán. Uplatňování veřejných zájmů ve veřejné politice se odehrává jako sled na sebe vázaných a zpětně podmiňovaných fází procesu VeP těmto jednotlivým etapám se budeme věnovat v následujícím tematickém bloku (TB3). Kontrolní otázky a úkoly 1. Vymezte pojem veřejný zájem; vysvětlete, jak se liší veřejný zájem od individuálních zájmů. 2. Kteří aktéři se podílejí na definování veřejného zájmu? Jsou některé skupiny vyloučeny? 3. Představte, jak je veřejný zájem uplatňován v politickém procesu. 4. Vymezte základní znaky veřejného zájmu. Ukažte na příkladech rozdíly mezi dlouhodobým a krátkodobým veřejným zájmem. 5. V čem spočívá místní a nadčasová podmíněnost veřejného zájmu? Ukažte na příkladech. Seznam použitých zkratek VEP Veřejná politika VZ veřejný zájem Studijní literatura Povinná literatura: Potůček M., a kol., Veřejná politika. SLON, Praha Kapitola 5. Doporučená a rozšiřující literatura: Halásek D., Rutteová L., Veřejná politika. VŠB Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Kap. 3 a 4. Malý, I., Pavlík, M., Tvorba a realizace programů veřejné politiky. Brno, Masarykova univerzita, str. Nekola, M., Veselý A., Analýza a tvorba veřejných politik. Přístupy, metody a praxe. SLON, Praha Str. Potůček M., a kol., Veřejná politika. SLON, Praha Kapitola 2, 9, 10, 11. Říha M., Veřejný zájem. Společnost pro trvale udržitelný rozvoj. Dostupné na:
Veřejná politika a veřejný zájem
Veřejná politika a veřejný zájem Veřejné politiky VSFS 10.10.2011 1 Hájíme veřejný zájem LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010 10.10.2011 2 Definice veřejného zájmu Neurčitý právní pojem Zahrnuje
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA ÚVOD VYMEZENÍ VYMEZEN ZÁKLADNÍCH
VEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ TEMATICKÉ OKRUHY STUDIA Veřejná politika vymezení oblastí zájmu studia Hodnotové zakotvení veřejných politik Veřejný zájem Proces identifikace,
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceStrategie regionálního rozvoje a bytová politika
Strategie regionálního rozvoje a bytová politika MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová náměstkyně ministra Obsah prezentace: 1/ Strategie regionálního rozvoje a bytová politika; 2/ Bytová
VíceVybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech
VíceORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace
ORLICKO V ROCE 2020 Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení Na základě analýzy území, založené na studiu jeho sociálních, ekonomických a environmentálních charakteristik a poznatcích potřeb, přání
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní
VíceSubjekty a objekty veřejných politik: role veřejné správy ve vytváření a implementaci veřejných politik
1 Subjekty a objekty veřejných politik: role veřejné správy ve vytváření a implementaci veřejných politik Obsah kapitoly Tento tematický blok obsahuje základní informace o významu a funkcích jednotlivých
VíceEvaluace průřezových témat
KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceStrategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,
VíceÚvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.
Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance
VíceStudijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu
Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VícePolitická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ
Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VíceMIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací
MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny
VíceREGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj
REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -
Více4. ročník a oktáva. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Politologie Politologie 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera Politologie jako vědní obor Vymezí
VíceZpráva místopředsedy NS MAS Jiřího Krista
Zpráva místopředsedy NS MAS Jiřího Krista Programová podpora MAS Programový dialog s řídícími orgány Zastupování NS v Radě vlády pro NNO Zastupování NS ve Výboru pro udržitelné municipality Rady vlády
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VíceSEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020
SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI Ing. Kateřina Ambrožová Integra Consulting s.r.o. CÍL DNEŠNÍHO ODBORNÉHO SEMINÁŘE
VíceSPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH
SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH Mgr. Petra Vaňková 31.3.2016 Komunitní práce, Komunita Vymezení komunitní práce je závislé na chápání výchozího konceptu konceptu komunity. Pojem
VíceVI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Informační funkce Participační (demokratizační) funkce 1 Servisní funkce NO Role státu, stát blahobytu x liberální systém
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceJak (ne)měřit sociální kapitál?
Jak (ne)měřit sociální kapitál? Luděk Sýkora a Roman Matoušek Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecké fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje sykora@natur.cuni.cz, matouse4@natur.cuni.cz
VícePOLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti
VíceVeřejná politika. webová stránka: Aktuální kursy: kurs Veřejná politika. Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc.
Veřejná politika webová stránka: http://www.martinpotucek.cz/vyuka Aktuální kursy: kurs Veřejná politika Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. Akademický rok 2011/2012 1. Veřejná politika jako sociální
VíceKomunitní plánování - věc veřejná
Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného
VíceTento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady
VíceVĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde
VíceJak fungují evropské dotace
Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání
VíceZáklady financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů
Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů společnosti, a tak není divu, že problematika jeho financování
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY. PARTICIPACE a KOMUNIKACE
VEŘEJNÉ POLITIKY PARTICIPACE a KOMUNIKACE Role participace Každá centrální moc, i když má minimální pravomoci, má stálou tendenci ve jménu efektivity a akceschopnosti neustále expandovat a zvětšovat svoji
VíceÚvod do sociální politiky
Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob
VíceNEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME
STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
VíceMožnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.
Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním
VíceP2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba
Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA
Více1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady.
1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 2. Z jakých příčin dochází k selhání vlády. Jak jednotlivá vládní selhání ovlivní zavedení RIA (Regulatory Impact Assessment)?
VíceMemorandum o spolupráci
Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha
VíceHlavní milníky diskuse o úloze měst a jejich rozvoji
Hlavní milníky diskuse o úloze měst a jejich rozvoji Krátk tké ohlédnut dnutí Lille Action Programme (2000, francouzské předsednictví) Urban Acquis (2004, nizozemské předsednictví) Bristol Accord (2005,
VíceSpor českých parlamentních stran o evropskou integraci
Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Cíl:Seznámení se s charakteristickými rysy soudobé evropské veřejné správy a jejím podílem na
VíceAnalýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků
VíceSociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative
Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk
VíceObsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC
Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
VícePROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)
PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech
VíceSociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015
Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603
VíceNÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let
NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let 2014-2020 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Dokument zpracovala
VíceEKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI
VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VíceS T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T
S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceNepříznivé sociální situace. Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický
Nepříznivé sociální situace Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický Následující prezentace shrnuje výstupy projektu Podpora procesů v sociálních službách v oblasti nepříznivé sociální situace Pojem nepříznivá
VíceRole MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji
Role MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceINTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM
Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VícePŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI
PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a
VíceDemokracie, lidská práva a korupce mezi politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceAktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+
Aktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+ SMS ČR JČK Novosedly nad Nežárkou, 11. 7. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR SMS ČR: Hodnocení 2007+ Finanční částka připadající na 1 obyvatele území (v
VícePosouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.
Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup
VíceVýzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha
Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha O projektu Zaměření: Projekt VaV, priorita implementace strategií udržitelného
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceStrategické dokumenty JMK
Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceKOMUNIKAČNÍ PLÁN OBCE. Obrnice
KOMUNIKAČNÍ PLÁN OBCE Obrnice 1 Tento materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost v rámci projektu Systémové zajištění sociálního začleňování,
VíceZáklady regionalistiky 2 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ
Základy regionalistiky 2 1 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ Regionální plánování Komplexní pohled na rozvoj území komplexní pohled na to, co se v prostoru děje 2 Studium RP: organizace lidských aktivit
VíceStrategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec
Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu..
VíceÚzemní plánování v obci a udržitelný rozvoj
Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného
VíceProcesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením
VíceSociálně vyloučené lokality v ČR
Sociálně vyloučené lokality v ČR Karel Čada Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha, 9. 11. 2017, Spravedlivost ve vzdělávání Nerovnosti v českém vzdělávacím systému Co je to sociální vyloučení?
VíceFINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů
FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč
VíceMÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY
MÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY Úvod Předkládaný dokument má za cíl ujasnit a nastavit způsoby informování zejména veřejnosti o aktivitách obce v oblasti sociálního začleňování, potažmo sociální politiky,
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického
VíceEnvironmentální politika v EU a ČR
Environmentální politika v EU a ČR Environmentální politika a udržitelný rozvoj 4.Přednáška 30.10.2014 KPŽP PF UK v Praze Doc.JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D. Milníky vývoje environmentální politiky ES/EU
VíceTeorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jak byste vysvětlili základní principy sociálně ekologické teorie? Kdo je jejím hlavním představitelem? Jak psychosociální
VícePřednáška č. 10: Demokracie
Přednáška č. 10: Demokracie 03. 12. 2009 Co je demokracie? Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda demokracie = vláda lidu Aténská demokracie Platón, Aristoteles: odmítání demokratického způsobu vlády Co
VíceNová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století
Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového
VíceROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN
ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,
VíceImplementace OVZ. v investiční oblasti. Výjezdní workshop KrÚ JMK 20/8/2019
Implementace OVZ v investiční oblasti Výjezdní workshop KrÚ JMK 20/8/2019 Motivace Externí: Interní: ISO 20400: Udržitelné nakupování semináře: Implementace odpovědného veřejného zadávání metodika: Implementace
VíceAgentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM. Kdo jsme?
Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM Kdo jsme? Odbor (Agentura) pro sociální začleňování, Sekce pro lidská práva, Úřadu Vlády ČR, v gesci ministra pro
VíceStrategický plán rozvoje MČ Praha-Libuš: příklad z praxe
Strategický plán rozvoje MČ Praha-Libuš: příklad z praxe Tematická sekce Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce 12. 5. 2011 Obsah příspěvku Úvod, představení konzultanta
VíceKomunitní plánování věc veřejná
Komunitní plánování věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? I. Úvod Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti
VíceFinancování nestátních neziskových organizací z veřejných zdrojů
Financování nestátních neziskových organizací z veřejných zdrojů Kvantifikace NI a NNO - viz dokument Praktické důsledky vztahu státu a NS Od spolupráce po konflikt, včetně varianty neutrality Činnost
VíceVýchodiska pro budoucí podobu regionální politiky
Východiska pro budoucí podobu regionální politiky MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Konference NS MAS ČR, z.s. Zvýšení kvality strategického plánování ve venkovském prostoru, 23. 11. 2016, Dvůr Králové
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
VíceSTEPS_31.3.2010_Ivanová
Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora
VíceAktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+
Aktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ David Koppitz ředitel odboru regionální politiky, Ministerstvo pro místní rozvoj Role regionální politiky Zajistit dynamický
VíceKomunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše
Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VícePC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Politologie, právo 3. ročník a septima 1 hodina týdně PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk
VíceOBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl
OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........
VíceFinancování českého neziskového sektoru z veřejných rozpočtů
Ekonomicko-správní fakulta Masarykova Univerzita Financování českého neziskového sektoru z veřejných rozpočtů Zuzana Prouzová 12. 5. 2014, Praha Struktura zdrojů NISD v r. 2011 (ČSÚ - SÚNI) Vývoj veřejných
VíceNárodní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů
Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast
VíceRozvoj elektronických komunikací a audiovizuálních médií v EU
Rozvoj elektronických komunikací a audiovizuálních médií v EU Ing. Jan Kramosil Bratislava, červen 2007 Úvod Rozvoj EK a AVM KOM(2007)155, Regulace a trhy evropských elektronických komunikací 2006, tzv.
Více