Vazivo. Chrupavka. Kost

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vazivo. Chrupavka. Kost"

Transkript

1 Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost

2 Mezenchym

3 Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost

4 Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce protilátek - pojivová spojení tkání, výplň mezi orgány - mechanická (podpůrná a mechanická ochrana orgánů v lebce, v hrudním koši, v pánvi)

5 Vazivo Chrupavka Kost Pojivová tkáň Obecná stavba: - buňky - mezibuněčná vlákna hmota základní amorfní substance

6

7 Vazivo Buňky Vlákna fixní volné (bloudivé) kolagenní elastická retikulární Základní amorfní hmota

8 Vazivo - buňky FIXNÍ BUŇKY Fibroblasty, fibrocyty Retikulární bb. Tukové bb. Pigmentové bb. Nediferencované bb. MOBILNÍ BUŇKY Histiocyty makrofagy Žírné bb. (heparinocyty) Plazmatické bb. Leukocyty

9 Fibroblasty, fibrocyty

10

11

12 Fibroblasty a žírná buňka

13 Fibroblast

14 Síť výběžků buněk + retikulárních vláken Retikulární buňka kolagen III

15

16 Tukové buňky univakuolární (bílá tuk. tkáň) multivakuolární (hnědá tuk. tkáň) Lipidové kapky

17 Pigmentové buňky neuroektodermový původ

18

19

20 Pigmentové buňky Melanocyty s melanosomy Neuroektodermového původu Duhovka, cévnatka...

21 Mesenchymocyty (pluripotentní) Mezenchymové buňky

22 Histiocyty makrofágy (patří k monocyto-makrofágovému makrofágovému systému) fagocytóza

23

24

25 Makrofág (plíce)

26 Žírné buňky heparin, histamin mediatory zánětu

27

28 Žírná buňka

29 Plazmatické buňky (vznikají z B-lymfocytů) Tvoří protilátky (imunoglobuliny)

30

31 Plazmatická buňka

32

33 Základní amorfní substance Homogenní, bezbarvá, transparentní, rosolovitá glykosaminoglykany (kys.hyaluronová kys.hyaluronová, chondroitinsulfát, dermatansulfát, keratansulfát, heparansulfát) proteoglykany (syndecan, fibroglycan, agrecan) glykoproteiny (fibronektin osteonektin, osteopontin) H 2 O, ionty fibronektin, laminin, chondronektin,

34 GLYKOSAMINOGLYKANY (kyselé mukopolysacharidy) Lineární polymery hexosmaninů (glukosamin, galaktosamin) a uronových kyselin (kys.glukuronová) Nesulfatované (kys. hyaluronová) Sulfatované (chondroitin 4- a 6- sulfát, dermatansulfát, keratansulfát, heparansulfát)

35 Glykosaminoglykany nesulfatované HYALURONOVÁ kyselina - N-acetylglukosamin a glukuronová kys. - Výskyt: Rosolovité vazivo pupečníku Komorový mok Synoviální tekutina

36 Glykosaminoglykany sulfatované Chondroitin 4-sulfát Chondroitin 6-sulfát Chrupavka, kost, velké cévy Dermatansulfát Kůže, šlachy, srdeční svalovina Keratansulfát Typ I stroma rohovky Typ II chrupavka a disci intervertebrales

37 PROTEOGLYKANY Bílkoviné jádro + sulfatované GAG Aggrecan - chrupavka Syndecan Fibroglycan C-konec proteinu jádra proteoglykanu řetězce GAG vazebný glykoprotein protein jádra N-konec hyaluronát

38 GLYKOPROTEINY liší se strukturně od proteoglykanů proteinové jádro + oligosacharidy Fibronektin Chondronektin Laminin Osteokalcin, osteopontin

39 Vlákna polypeptidové řetězce kolagenní retikulární elastická

40 Kolagenní vlákna bílá, pevná a silná, nepružná 1 20 m Ø kolagen ve svazcích kolagenáza digestivní enzym varem denaturují - klih acidofilní (HE (HE růžově, kyselý fuchsin červeně, šafrán žlutě, anilinová modř modře)

41

42 Kolagenní vlákna

43

44

45 Typy kolagenu výskyt a produkující buňky I nejčastější fibroblasty, osteoblasty, odontoblasty II v chrupavce chondroblasty III retikulární vlákna retikulární bb. IV amorfní, netvoří vlákna epitelové bb. Cca 40 typů kolagenu

46 kolagen III Retikulární vlákna jemná síť (reticulum) = podpůrná složka měkkých tkání a síť pro jiné buňky (játra, kostní dřeň, lymfatické orgány argyrofilie (impregnace solemi Ag) m Ø

47 Retikulární vlákna (játra)

48 Elastická vlákna žlutá - protein elastin - produkt fibroblastů a hladkých svalových buněk ve stěně cév 1-4 (12) μm Ø prodloužení až 1.5 x, elasticita (orcein nebo resorcin-fuchsin) tah uvolnění

49 Svazky elastických vláken (stěna arterie)

50 Výskyt: Vazy ligamenta flava ligamenta vocalia ligamentum nuchae Stěna cév: membranae fenestratae

51 Klasifikace vaziv Závisí na poměru a uspořádání buněk, vláken a zákl. amorfní hmoty: zákl. hmota měkká konzistence vlákna tuhá konzistence uspořádání vláken pravidelné nepravidelné

52 Typy vaziv Mezenchym Rosolovité v. (Whartonův rosol) Kolagenní v. řídké husté neuspořádané uspořádané Retikulární v. Elastické v. Tukové v. bílé hnědé

53 Mezenchym Rosolovité v. embryonální vazivo pupečník, zubní pulpa

54

55

56 Kolagenní v. řídké

57 Kolagenní v. husté neuspořádané uspořádané šlachy, ligamenta

58

59

60

61

62

63 Retikulární v. Elastické v.

64

65

66

67

68

69

70 Tukové v. hnědé bílé

71

72

73

Pojivové tkáně - vazivo

Pojivové tkáně - vazivo Pojivové tkáně - vazivo Původ mezenchym Funkce mechanická /vlákna/ vitální /buňky vaziva/ Stavba: buňky mezibuněčná hmota fibrilární složka interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva Fibroblasty a fibrocyty

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

2. Histologie: pojivové tkáně

2. Histologie: pojivové tkáně 2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:

Více

Seminář pro maturanty

Seminář pro maturanty Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce živočišných

Více

Pojiva. Přednáška, 18.října 2011

Pojiva. Přednáška, 18.října 2011 Pojiva Přednáška, 18.října 2011 Pojiva složena z buněk a mezibuněčné hmoty, vytvářejíce vnitřní i zevní podporu pro všechny orgány rozdělení vazivo chrupavka kost tuková tkáň Pojiva charakteristické rysy

Více

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv. Otázka: Pojivové tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): Robert Willimetz Histologie = nauka o tkáních a orgánech mnohobuněčných organismů Pojivové tkáně (lat. textus conjuctivus) vyplňují prostory mezi orgány

Více

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Kirsti Witter Histologie a embryologie Department patobiologie Univerzita veterinární medicíny Vídeň, Rakousko Pojivo pojivo bohaté

Více

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece

Více

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE MUDr. Josef Jonáš Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE 1 V embryonálním vývoji jedince (do ca. 56 dne vývoje) dochází k vytvoření tří zárodečných listů: EKTODERM (vnější zárodečný list) MEZODERM

Více

TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE

TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE TKÁNĚ 1 TKÁŇ = soubor buněk stejného stupně diferenciace, obdobného tvaru a funkce tkáně nejsou uniformní,

Více

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30 Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Živá soustava, hierarchie ž.s. Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení

Více

VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6

VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6 VAZIVO Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce Mikroskopování preparátů A1-A6 Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie

Více

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R.,

Více

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Chrupavka a kost. Osifikace 605 Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

:25 1/5 1. přednáška

:25 1/5 1. přednáška 2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek

Více

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 1 Mikroskopování preparátů: (B 1: ret - viz GIT 2a) B 2: zub (B 3: hrot jazyka

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

10. Pojivová tkáň - textus conjunctivus

10. Pojivová tkáň - textus conjunctivus 10. Pojivová tkáň - textus conjunctivus 10.1. Vývoj pojivových tkání Tkáň pojivová a podpůrná patří k základním tkáním lidského těla. Vyvíjejí se z mezenchymu vzniklého proliferací mezodermových buněk.

Více

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Vazivová tkáň - vazivo

Vazivová tkáň - vazivo Vazivová tkáň - vazivo Vazivová tkáň - vazivo Vazivo je pojivová tkáň, kterou tvoří především vazivové buňky (fibroblasty), kolagenní (retikulární) a elastická vlákna a amorfní mezibuněční hmota. Buňky

Více

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF Fysiologie pojivové tkáně Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF http://tvl.lf2.cuni.cz Pojivová tkáň mesenchym; vazivo (fibro-), chrupavka (chondro-), kost (osteo-), Funkce strukturální funkce mechanická podpora,

Více

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor

Více

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota Chrupavka vs. kost Chrupavka a kost bezcévná tkáň pevná, drží tvar chondroblasty, -cyty kolagen II. typu ECM nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, ohebná osteoblasty, -cyty osteoklasty kolagen I.

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie

Více

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

- charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý.

- charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý. POJIVA VÝPLŇOVÁ A OPORNÁ - charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý. Podle morfologie a způsobu vzniku je rozdělujeme na: pojiva primitivní (tzv. nepravá); pojiva pravá. POJIVA NEPRAVÁ primitivní

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4. Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program Přednáška 4. Zobrazovací techniky a jejich využití při studiu struktury a skladby potravin. Téma 1. Světelná mikroskopie Přehledné a cílené barvící

Více

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA FUNKCE ŠLACH A VAZŮ Šlachy: spojují sval a kost přenos svalové síly na kost nebo chrupavku uložení elastické energie Vazy: spojují kosti stabilizace kloubu vymezení

Více

Mikrostruktura a složení kostní tkáně

Mikrostruktura a složení kostní tkáně Mikrostruktura a složení kostní tkáně Kostní tkáň Kostní tkáň - jedna z pojivových tkání (vazivo, chrupavka) kolagenní tkáň mineralizovaná anorganickou složkou s přítomností (kostních) buněk Při nálezu

Více

Polysacharidy. Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013

Polysacharidy. Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013 Polysacharidy Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013 1 Polysacharidy biopolymery, až tisíce sacharidových jednotek mezi monosacharidy je -glykosidová vazba nejsou sladké většinou nerozpustné ve vodě jejich

Více

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá)

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) Otázka: Tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): mrazkovalucka96 - soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) a) epitely = tkáně

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Modelování a aproximace v biomechanice

Modelování a aproximace v biomechanice Modelování a aproximace v biomechanice Během většiny lidské aktivity působí v jednom okamžiku víc než jedna skupina svalů. Je-li úkolem analyzovat síly působící v kloubech a svalech během určité lidské

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání: nauka o stavbě lidského těla ZS zápočet, aktivita při cvičení ANATOMIE 26. 9. 07/1 ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení

Více

Polysacharidy. biopolymery, až tisíce sacharid. jednotek. mezi monosacharidy je O-glykosidová vazba

Polysacharidy. biopolymery, až tisíce sacharid. jednotek. mezi monosacharidy je O-glykosidová vazba Polysacharidy Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2008 1 Polysacharidy biopolymery, až tisíce sacharid. jednotek mezi monosacharidy je -glykosidová vazba nejsou sladké většinou nejsou rozpustné ve vodě jejich

Více

Stručný přehled tkání pohybového systému

Stručný přehled tkání pohybového systému Stručný přehled tkání pohybového systému Na stavbě kostry se podílí tři typy pojivových tkání vazivo, chrupavka, kost; skládají se z buněk, složky mezibuněčné = složka vláknitá (fibrilární) a amorfní.

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

CHRUPAVKA A KOST. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie & embryologie LF MU.

CHRUPAVKA A KOST. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie & embryologie LF MU. CHRUPAVKA A KOST Petr Vaňhara, PhD Ústav histologie & embryologie LF MU pvanhara@med.muni.cz CHRUPAVKA Chrupavka specializovaná pojivová tkáň se souvislou ECM průžná, mechanicky odolná avaskulární, bez

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky) Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,

Více

Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie

Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie Lymfatické orgány Imunitní systém Histologie a embryologie Brzlík (thymus) Slezina (lien) Lymfatické uzliny (nodi lymphatici) Tonzily (tonsillae) Thymus - charakteristika Thymus - vývoj lymfoepitelový

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus Tkáně : literatura : Dylevský, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998. Dylevský, I., Trojan,S.: Somatologie 1. Praha : Avicenum, 1990. Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Praha

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie

Více

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod: Praktické cvičení č. 1 2. ročník Téma: Tkáně Teoretický úvod: Tkáně jsou soubory buněk charakteristického tvaru a funkce. Podle typu buněk a množství a charakteru mezibuněčné hmoty, kterou jsou buňky navzájem

Více

Metody v histologii Mikroskop Vj. 4

Metody v histologii Mikroskop Vj. 4 Metody v histologii Mikroskop 2013 Vj. 4 Organizace praktických cvičení Příprava histologického preparátu Mikroskop Barvicí metody Práce s mikroskopem (preparáty) Oraganizace praktických cvičení Prezence

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Nádory ledvin Mezenchymální nádory Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Angiomyolipom Nejčastější mezenchymální nádor ledviny Vznik z perivaskulárních vřetenitých

Více

ANATOMIE A A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A A FYZIOLOGIE ANATOMIE A FYZIOLOGIE Lidský organismus je složitý systém specializovaných orgánů. Anatomie se zabývá jejich stavbou a uspořádáním. Fyziologie se věnuje vzájemnému sladění činnosti orgánů, projevující

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY obr. č. 1 TĚLNÍ TEKUTINY tkáňový mok, krev a míza = tekutá tkáň funkce: zajišťují stálost vnitřního prostředí úprava koncentrace rozpuštěných látek, ph, teploty TĚLNÍ TEKUTINY

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:02 Obecná stavba cév Tunica intima tunica

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic Dýchací systém Dýchací cesty: - horní - dolní Respirační oddíl plic Dýchací cesty (vedou a upravují vdechovaný vzduch): Dutina nosní Nosohltan Hrtan (larynx) Průdušnice (trachea) Průdušky (bronchy) Průdušinky

Více

Test krev. 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+ b) Fe2+ c) Mg2+ d) CO2-

Test krev. 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+ b) Fe2+ c) Mg2+ d) CO2- Test krev 1. Co neplatí o červených krvinkách? a) jsou jaderné b) vznikají v červené kostní dřeni c) mají životnost 120 dní d) zanikají ve slezině a v játrech 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+

Více

Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement

Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R., Maršala J., Ross a Pawlina, Stevens A. a Lowe J., mikrofotografie

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Histogeneze příklady 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Kurs 5: Vývoj buněk a tkání 137 Kasuistika: Thalidomide 138 Základní morfogenetické procesy 139 Regenerace a reparace 140 Ženský reprodukční systém

Více

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky

Více

Interakce mezi buňkami a okolím

Interakce mezi buňkami a okolím Interakce mezi buňkami a okolím Struktury mezibuněčného prostoru: buněčný plášť ( glycocalyx ) mimobuněčná matrix ( extracellular matrix ) Buněčný plášť ( glycocalyx ) Struktura: uhlovodíkové řetězce složek

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne

Více

ANATOMIE. název anatomie je odvozen z řeckého ezávat, pitvat i označen. ení morfologie morfé = tvar

ANATOMIE. název anatomie je odvozen z řeckého ezávat, pitvat i označen. ení morfologie morfé = tvar ÚVOD DO ANATOMIE ANATOMIE věda o tvaru a stavbě lidského tělat název anatomie je odvozen z řeckého slova anatemnein = rozřez ezávat, pitvat Místo anatomie se užíváu i označen ení morfologie morfé = tvar

Více

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky KREVNÍ BUŇKY Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky 4,5 až 5 mil./mm3 Bezjaderné, ploché okrouhlé buňky, piškotovitý tvar, uprostřed

Více

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně

Více

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní

Více

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Histologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie

Histologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie Histologie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné,

Více

Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí homeostázu

Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí homeostázu Otázka: Tělní tekutiny Předmět: Biologie Přidal(a): Evca.celseznam.cz Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více